iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Klaus.st kritizuje Blatného, s Babišem žene lidi do hrobu

Dezinformace neexistují, píše Klaus v dopisu Blatnému. Nevěří mu. Bývalý prezident Václav Klaus zaslal v úterý dopis ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému, ve kterém se vyjadřuje k nařčení z šíření dezinformací. Dále polemizuje s ministrem o existenci samotného slova dezinformace a opětovně kritizuje protiepidemický systém PES, na kterém podle něj ministerstvo zakládá svou politiku.

V úvodu dopisu si Klaus stěžuje na nevyhovění žádosti ohledně zrušení tvrzení ministerstva zdravotnictví, které ho na svých stránkách zařadilo mezi „známé osobnosti, které často propagují dezinformace“.„Žádal jsem, aby bylo toto tvrzení ze stránek Ministerstva zdravotnictví odstraněno. Odstraněno nebylo. Došlo pouze k velmi neseriózní změně nadpisu této části stránek Vašeho ministerstva,“ napsal bývalý prezident.

Původní verzi, na kterou Klaus reagoval a ve které byly zahrnuty také názory epidemiologa Berana, nahradilo ministerstvo nadpisem „Výroky známých osobností jsou zneužívány pro propagaci dezinformací“. Propagování či zneužití názorů považuje Klaus za „nesmysl“.

„Obojí je nesmysl. Mimo jiné není nijak argumentováno, kdo, kdy, jak a které mé výroky eventuálně zneužíval. Tuto metodu zbavení se sporu považuji od Vašeho ministerstva za zcela neseriózní,“ napsal v dopisu.

Za větší problém pak označil samotné používání slova dezinformace. „Nic jako dezinformace neexistuje,“ míní bývalý prezident. Podle jeho názoru se jedná o „módní pojem naší a evropské současnosti. Ve skutečnosti jde o legitimní, jakkoli protichůdné či odůvodněné názory a postoje lidí, odrážející přirozeně vznikající odlišné úhly pohledu,“ dodal.

V další části listu vyjádřil nesouhlas s Blatným, který poznamenal, že „se v mediálním světě šíří množství nepravdivých informací spojených s onemocněním Covid-19“. Podle Klause však „existují „pouze“ různé názory na covidovou epidemii a její řešení“.

V závěru vyjádřil nedůvěru v kladný záměr ministerstva a označil protiepidemický systém PES za dezinformaci.
„Vážený pane ministře, nevěřím Vám, když píšete, že „cílem nás všech je, abychom se co nejdříve vrátili zpět do běžného života“. A že jsou k tomu nezbytné „pravdivé informace“. Kdyby to byla pravda, nemohl by Váš úřad zakládat svou proticovidovou politiku na systému PES, který svou absurdní konstrukcí s pravdivostí informací nic společného nemá. PES je dezinformací par excellence,“ napsal.

X X X

Německo omezuje volný pohyb. Rádius bude 15 kilometrů od bydliště

Německo kvůli boji s pandemií covidu-19 omezuje volný pohyb obyvatel. V nejpostiženějších regionech se bude možné nacházet maximálně patnáct kilometrů od bydliště. Karanténa byla prodloužena do 31. ledna. Podle kancléřky Merkelové je situace vážná, a proto je nutné přikročit k dalšímu zpřísnění.

Omezení mají platit pro okresy s více než 200 infekcemi na 100 tisíc obyvatel. Mají se týkat jen cest, které nejsou považovány za nezbytné, tedy neměla by se dotknout cest do práce. Agentura Reuters podotkla, že je to poprvé od začátku pandemie, kdy Německo omezilo pohyb v rizikových oblastech.

„Měsíce leden, únor a březen, které jsou před námi, budou od každého vyžadovat ještě hodně trpělivosti a kázně,“ upozornili Merkelová a zemští premiéři ve společném prohlášení.

Školy a školky v Německu zůstanou v lednu uzavřené. Sasko již oznámilo, že v únoru ruší zimní prázdniny, prodlouží ale velikonoční volno. Německo také od 11. ledna zpřísňuje podmínky cest do země z rizikových oblastí. Nově bude vyžadován test při příjezdu a poté další k ukončení karantény.

Zavřené zůstávají i restaurace a obchody, které neprodávají zboží denní potřeby. Tyto obchody spolu s restauracemi jsou uzavřené od 16. prosince, kdy Německo zpřísnilo karanténu zavedenou od listopadu. Povolená zůstávají výdejová okénka.
Podle mediálních zpráv kancléřka Merkelová podporovala, aby se omezení týkalo okresů s poměrem sta infekcí na 100
tisíc obyvatel. Spolkové země ale byly proti tomu. V současnosti má 292 ze 410 krajů výskyt přes stovku infekcí na 100 tisíc obyvatel. Více než 70 měst a krajů je nad hranicí 200 infekcí.

Třináct Britů nepustili na výlet do Nizozemska, udeřila na ně realita brexitu

Patnáctikilometrový rádius platí nyní už v Sasku, chce ho zavést i Durynsko. Obě spolkové země jsou jedny z nejvíce zasažených nákazou, uvádí deník Die Welt. Německo rovněž omezuje soukromá setkání. Nyní se může bez započítání dětí sejít pět lidí ze dvou domácností, nově bude moci na návštěvu jen jeden člověk z cizí domácnosti.

Merkelová s představiteli spolkových zemí jednala o prodloužení stávajících omezení, přijatých už v listopadu a zpřísněných v prosinci. Ty měly skončit 10. ledna, vláda je ale prodloužila do 31. ledna. Německá kancléřka se v úterý také ohradila proti kritice kvůli nedostatku vakcín v Německu. Po jednání s premiéry spolkových zemí prohlásila, že bylo správným krokem nechat Evropskou unii zajistit očkovací látku pro všechny členské státy.

„Nestojíme o žádný samostatný postup na národní úrovni při obstarávání vakcíny,“ řekla Merkelová, která patří k hlavním zastáncům společné evropské strategie nákupu vakcín. „Postupovat podle společného plánu EU bylo správné,“ dodala.

X X X

Anglie a Skotsko se uzavřely. Týdny před námi budou nejtěžší, míní premiér Johnson

Kvůli šíření koronaviru a jeho nové mutace začíná v Anglii v úterý opět platit lockdown. V pondělí večer to oznámil premiér Boris Johnson. Obyvatele vyzval, aby zůstali doma a vycházeli jen v případě nutnosti. Zavřené jsou také školy. Podobné restrikce jako v Anglii od půlnoci platí i ve Skotsku, kde žije dalších 5,5 milionu obyvatel Spojeného království.

„Týdny, které jsou před námi, budou dosud nejtěžší,“ uvedl Johnson. Podle něj je plošnou karanténu nutné opět zavést především kvůli nové mutaci koronaviru, která se přenáší o 50 až 70 procent snadněji. Výhodou je nyní podle premiéra ale to, že Británie vstupuje „do poslední fáze boje“ a konec pandemie „je na dohled“.

Domov mohou obyvatelé Anglie opouštět od úterý jen v případě nákupu potravin či léků, návštěvy lékaře či kvůli cestě do práce. Co nejvíce by měli ale pracovat z domova. Žáci a studenti se budou opět vzdělávat na dálku.
Premiér Johnson naznačil, že opatření by mohla trvat až do poloviny února. Tehdy by podle něj již měli vakcínu proti covidu-19 dostat všichni ve čtyřech hlavních rizikových skupinách. „Zůstaňte doma, ochraňte (zdravotnický systém) NHS, zachraňte životy,“ vyzval premiér.

Podobná uzávěra jako v Anglii kvůli šíření koronaviru od půlnoci platí také ve Skotsku. Také podle místní premiérky Nicoly Sturgeonové jsou opatření nutná především kvůli nakažlivější mutaci viru SARS-CoV-2.

Británie začala očkovat vakcínou od AstraZeneca, první ji dostal osmdesátník

„V důsledku této nové varianty se (virus) naučil šířit mnohem rychleji a rozhodně v posledních dvou týdnech nabral rychlost,“ řekla. Doplnila, že „vůbec nepřehání“, když řekne, že má z koronavirové situace nyní největší obavy od března.
Regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska rozhodují o svých opatřeních v boji s koronavirem samy nezávisle na ústřední vládě v Londýně, která stanovuje pravidla pouze pro Anglii.

Lockdown je nezbytný

Lockdown byl podle některých obyvatel nevyhnutelnou volbou. „Bohužel si myslím, že lockdown je nutný, protože od objevení nového kmene viru je počet nových případů rekordně vysoký. Můj život to příliš nezmění, protože pracuji už několik měsíců z domova. Ven chodím jen občas na procházky, kterými teď budu muset nahradit cvičení v posilovně nebo do supermarketu. To je podle nových omezení stále dovoleno,“ říká k omezením obyvatelka Londýna Clara F.

Nová plošná uzávěra je dobrý nápad také podle Ilony K. z Anglie. „Nový lockdown, ačkoliv to pro mnohé není vzrušující vyhlídka, je podle mě dobrý nápad, protože nový kmen viru se šíří neuvěřitelně rychle. Mohu pracovat z domova, nemám děti, můj každodenní život to nezmění. Představa, že bychom mohli zůstat zamčení doma několik měsíců, je sice skličující, ale stále se to jeví jako správná volba. Vládu z tohoto postupu neviním. Pořád navíc existují bubliny, můžeme jít na procházku nebo cvičit...“

Další lidé považují lockdown za velmi těžkou situaci, mají pro něj ale pochopení. „Jako svobodná matka s desetiměsíčním dítětem považuji tento lockdown za nepříjemný. Svou dceru jsem ještě ani nemohla ukázat rodině. Útěchou mi bylo pouze setkávání s kamarádkami, které ale teď také nebudu moct vídat. Chápu ale, že je to nutné, a jsem ráda, že mám své dítě, které mě naštěstí plně zaměstnává,“ říká Kiri S. ze Skotska.

Za posledních čtyřiadvacet hodin Británie zaznamenala 58 784 potvrzených případů nákazy koronavirem a dalších 407 úmrtí s covidem-19. Celkem se infekce potvrdila již u více než 2,7 milionu lidí, zemřelých s covidem-19 eviduje Británie už 75 431.

X X X

Washington povolal na demonstrace národní gardu, vůdce Proud Boys je v cele

Americký Washington se připravuje na středeční masivní manifestace v souvislosti s hlasováním Kongresu, které má potvrdit volební vítězství demokrata Joea Bidena. Do ulic města vyrazí také krajně pravicová uskupení podporující stávajícího prezidenta Donalda Trumpa. Do Washingtonu míří 340 příslušníků národní gardy, obyvatele se mají v příštích dnech vyhnout centru.

Starostka Washingtonu Muriel Bowserová v pondělí apelovala na obyvatele metropole, aby se vyhnuli konfrontaci s kýmkoliv, „kdo vyhledává potyčku“. Varovala však zároveň, že „lidem nedovolí podněcovat násilí, zastrašovat místní a poškozovat naše město“.Bowserová požádala rovněž o nasazení neozbrojených příslušníků národní gardy, kteří mají pomoci místním policejním sborům se zvládáním situace.

Schůze obou komor Kongresu po prezidentských volbách je za normálních okolností formální záležitostí, při níž zákonodárci stvrdí výsledky hlasování sboru volitelů, které jsou předem známé. Ve volbách v listopadu zvítězil Biden se ziskem 306 hlasů oproti Trumpovým 232.

Dosluhující prezident však svou prohru stále odmítá uznat a usiluje o zvrácení výsledků voleb s odvoláním na údajné podvody, o nichž se mu však zatím nepodařilo přesvědčit ani jeden soud. Jeho podporovatelé, v čele s krajně pravicovými skupinami Proud Boys nebo Boogaloo Bois, proto svolali na 6. ledna demonstrace na několik míst v hlavním městě, při nichž chtějí vyzvat Kongres, aby oficiální prohlášení výsledků voleb na poslední chvíli zablokoval.

Extremisté v havajských košilích, Boogaloo Bois chtějí občanskou válku

Policie v pondělí zadržela vůdce Proud Boys Enriqua Tarria. Ten měl 12. prosince z kostela ve Washingtonu strhnout prapor hnutí Black Lives Matter a zapálit ho. Policie čin řeší jako zločin z nenávisti. Tarrio čelí i nedovolenému ozbrojování. List The Guardian naznačil, že policie Tarria zadržela také kvůli obavám, že by jeho přítomnost na demonstracích mohla vést k eskalaci situace.

Trump demonstrace vítá, chce se zúčastnit

Manifestace v ulicích města podporuje i samotný prezident, který před několika dny na Twitteru napsal, že se jich dosud blíže neurčeným způsobem hodlá zúčastnit.

Trump povzbudil krajně pravicové Proud Boys. Za problém označil Antifu

Svoje podporovatele také vyzývá k co nejhojnější účasti na této „historické“ akci, která by podle jím sdíleného videa měla být „největší v historii Washingtonu“. Úřady se připravují i na to, že řada z účastníků bude v rozporu s místními zákony ozbrojena. Podle listu The Washington Post se dokonce v internetových krajně pravicových skupinách spřádají plány na vytvoření „ozbrojeného tábora“ v parku mezi Bílým domem a Kapitolem.

Podle amerických médií demonstrace nic nezmění

Podle úřadů se protestů zúčastní několik desítek tisíc lidí. Experti se obávají, že demonstrace povedou k chaosu a násilí, očekává se střet právě mezi Proud Boys a protestujícími z řad levicového tábora.

Dramatický vývoj lze předpokládat také v samotném Kongresu, kde se skupina jedenácti senátorů v čele s Tedem Cruzem chystá odmítnout potvrzení Bidenova vítězství a požádat o desetidenní audit výsledků v některých státech.
Americká média již delší dobu upozorňují, že podobné snahy mohou celý proces přinejlepším zdržet a na výsledku voleb stejně nic nezmění. Biden by se měl podle ústavy ujmout moci 20. ledna.

X X X

Senátní volby změní osud USA. Trump i Biden chtějí zemi zachraňovat po svém

Americký prezident Donald Trump i jeho nástupce Joe Biden označili dvojici soubojů o senátorská křesla ve státu Georgia za hlasování, které rozhodne o směřování Spojených států po další generaci. Ostře sledované volby, jejichž oficiální datum připadá na úterý, určí, která ze stran ovládne vlivnou horní komoru Kongresu.

„Lidi, je to tady. Je to tady. Máme nový rok a úterý může být novým dnem pro Atlantu, pro Georgii, pro Ameriku,“ prohlásil demokrat Joe Biden na shromáždění, jehož se zúčastnil vzhledem k pandemii covidu-19 pouze omezený počet lidí, kteří navíc seděli v autech. „Jediný stát může určit cestu nejen pro další čtyři roky, ale pro následující generaci,“ dodal.
„Naše země je odkázána na vás,“ prohlásil Donald Trump na svém mítinku, jehož se podle odhadů organizátorů zúčastnily nehledě na nebezpečí šíření koronaviru tisíce lidí namačkaných na sebe.

„Mohla by to být vaše poslední příležitost zachránit Ameriku takovou, jakou ji máme rádi,“ dodal dosluhující prezident, který však stále odmítá uznat svou porážku v listopadových prezidentských volbách.

Demokraté potřebují k ovládnutí Senátu vyhrát oba souboje, v nichž stojí republikán David Perdue proti jeho téměř o 40 let mladšímu vyzyvateli Jonu Ossoffovi a Kelly Loefflerová proti demokratu Raphaelu Warnockovi.

Pokud by se demokratům podařilo v horní komoře získat převahu, mohl by Biden prosazovat svůj legislativní program bez spolupráce s republikány, kteří by ani nemohli blokovat potvrzení čelných představitelů nadcházející demokratické administrativy či federálních soudců.

V USA už zase budou volby, které rozhodnou, jaká bude Amerika

Donald Trump však strávil velkou část svého vystoupení opětovným nepodloženým zpochybňováním výsledku nedávných prezidentských voleb v některých státech, kde prohrál. Jedním z nich je i samotná Georgia, kde se prezident podle nedávno uniklého záznamu telefonátu snažil přesvědčit místní činitele, aby pro něj „našli“ necelých 12 000 hlasů, které ho dělí od vítězství. Ti to však odmítli společně s prezidentovými tvrzeními o podvodech.

„Není možné, že jsme v Georgii prohráli,“ řekl za potlesku svých příznivců Trump a pochválil Loefflerovou za to, že se v tomto sporu staví na jeho stranu. Senátorka totiž již předestřela, že se hodlá ve středu postavit proti oficiálnímu vyhlášení výsledků voleb v Kongresu, ačkoliv podle hlasování takzvaného sboru volitelů zvítězil Biden ve volbách nad Trumpem poměrem 306 ku 232 hlasům.

Americké prezidentské volby 2020

Trump v úterý rovněž znovu vyvíjel tlak na svého viceprezidenta Mikea Pence, který má podle ústavy povinnost oficiálně prohlásit zvoleného prezidenta příštím šéfem Bílého domu. Trump přitom na něj opakovaně naléhá, aby tak odmítl učinit, čímž by naboural volební proces. „Doufám, že nás Mike Pence podrží,“ řekl Trump, který viceprezidenta nazval skvělým chlapem. „Pokud nás nepodrží, už ho nebudu mít tolik rád,“ dodal.

Georgia byla po desetiletí stabilní baštou republikánů, Bidenovi se tam letos podařilo zvítězit jako prvnímu demokratovi od roku 1992. Podle průzkumů jsou však šance všech čtyř kandidátů na zisk křesla v Senátu v podstatě vyrovnané a experti se proto zdráhají výsledek předjímat. Na první projekce se stejně jako v případě prezidentských voleb zřejmě bude muset čekat až několik dní.

X X X

Inaugurace Bidena? Trump chce odletět na golf, píší média. Skotsko ho varuje

Přísná opatření platí pro všechny, i pro Donalda Trumpa, uvedla v úterý premiérka Skotska Nicola Sturgeonová. Reagovala tím na spekulace médií, podle kterých se americký prezident chystá navštívit jedno ze svých golfových hřišť právě ve Skotsku. Má se tak údajně vyhnout inauguraci Joea Bidena.

List The Sunday Post napsal, že Trump zamíří do střediska Turnberry na jihozápadě Skotska. Podle listu se chce vyhnout inauguraci vítěze amerických prezidentských voleb Joea Bidena, která bude 20. ledna.

Letiště v Prestwicku dostalo pokyn připravit se 19. ledna na přílet amerického vojenského Boeingu-757, který Trump příležitostně používá. Podle listu bylo do Prestwicku na týden přesunuto americké armádní letadlo, které má provádět pozorovací lety nad areálem Turnberry.

Jako v bunkru. Trump od voleb prakticky neopouští Bílý dům

Skotský list napsal, že letadla používaná Trumpem mají vždy zvláštní identifikační volací znak a ten pro Trumpův osobní boeing je Tyson 1. Letová kontrola dostává upozornění na přílet amerického letadla se speciálním volacím znakem, ale neví, které z letadel přiletí.

„Máme tu zamluvené přijetí americké vojenské verze Boeingu-757 na 19. leden, den před inaugurací. Normálně ho používá viceprezident a často první dáma. Prezidentské lety se ohlašují dlouho předem, protože je kolem toho hodně příprav,“ řekl listu anonymní zdroj z letiště Prestwick. Mluvčí letiště na dotaz agentury AFP ale odpověděl, že letiště „v lednu návštěvu Donalda Trumpa neočekává“.

Otázku na tiskové konferenci dostala i Sturgeonová. Řekla, že „o cestovních záměrech Donalda Turmpa nic neví, a dodala, že si myslí, že „jeho nejbližší plán je opustit Bílý dům“. „My nyní až na nezbytné případy nepovolujeme lidem přicestovat do Skotska. Týká se to jeho (Trumpa) stejně jako kohokoli jiného. Přijet si zahrát golf nepovažuji za nezbytnou činnost,“ dodal premiérka. Skotsko tento týden zpřísnilo uzávěru a lidé mají vycházet jenom v případě nutnosti.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/donald-trump-usa-prezident-skotsk...

X X X

Čechy se u nás strašilo, opatření tu nikdo nehlídá, říká slovenský novinář

Zpřísněná opatření proti šíření koronaviru na Slovensku nikdo nekontroluje. Část společnosti je přitom nedodržuje programově. Slováci příliš nevěří vakcínám, lze to přičíst politické polarizaci i neschopnosti vlády očkování prodat, říká v rozhovoru pro portál iDNES.cz o situaci v jeho zemi slovenský novinář Štefan Chovanec.

Slovensko od Nového roku zpřísnilo opatření proti koronaviru. Zrušily se takzvané domácí bubliny a lidé se mohou stýkat jen s členy vlastní domácnosti. Jak Slováci tato nová opatření vnímají, jak na ně reagovali?

Tak jako všeobecně u koronaviru, je slovenská společnost v pohledu na restrikce rozdělená na vícero táborů. Jsou dva základní. Na jedné straně jsou popírači, na druhé straně ti, co to berou vážně. Nedokážu to procentuálně vyčíslit, ale je velká část lidí, asi jako v Česku, kteří koronavirus úplně popírají či minimálně zlehčují. A tito lidé opatření naprosto nedodržovali.
Ale je těžké určit, do jaké míry opatření dodržovali i ti lidé, kteří covid berou vážně, protože to nikdo nekontroval. Osobně jsem nezažil, že by nás někdo kontroloval, zda dodržujeme opatření. Vláda deklarovala, že se spoléhá na zodpovědnost lidí a při pohledu na čísla se ukazuje, že to zřejmě nebyla ta správná cesta.

Vláda doporučila, aby lidé co nejvíce pracovali v režimu home office. Ti kdo nemohou, se musí prokázat platným potvrzením od zaměstnavatele, že v jeho případě není home office možný. Ani toto policie nekontroluje?

Osobní vhled mám omezený, protože na home office jsem. Když se ale vezme v potaz situace ve městě Nitra, které je na tom aktuálně nejhůře, tak tam až dnes začala policie reálně kontrolovat dodržování opatření. Z toho vyplývá, že doteď to nikdo nekontroloval v Nitře, a vlastně ani nikde jinde na Slovensku. V Nitře začali dodržování opatření hlídat, protože tam kolabují nemocnice. Můj osobní názor je, že lidé omezení nedodržují. Ostatně se to ukazuje na číslech nových nakažených a hospitalizací.

Bude se situace ještě tak zhoršovat, že vláda bude muset přistoupit k tvrdším opatřením?

Data jsou dva týdny stará, takže se dá čekat, že situace se bude zhoršovat. Nicméně ač současné tvrdší restrikce nejsou úplně dodržované, navzdory tomu dojde zřejmě k snížení mobility. Projeví se to i na číslech. Ale kdyby se opatření už dříve více dodržovala a kontrolovala, tak by se to projevilo i dříve na číslech.

Když se podíváme na papír, tak naše opatření jsou velmi přísná. Samotní ministři přiznávají, že nemají už jak je dále prohlubovat. Jedinou možností by bylo zavření ekonomiky a fabrik. Nemyslím si ale, že by někdo měl vůli k tomu přistoupit. Muselo by přijít ještě něco horšího. Ještě může dojít k širšímu nasazení policie a dokonce i armády. To ale vzhledem k současné politické situaci a velkému odporu části slovenské spolčenosti není příliš dobrý nápad. A vláda si to uvědomuje.

Jaký je důvod, proč stát nedokáže lidi přinutit, aby opatření dodržovali? Nemá dostatek policistů, kteří by na to dohlíželi?
I kdyby nasadili armádu, tak se to nedá uhlídat. Pokuty za nedodržování opatření by mohly mít odstrašující efekt, ale policie nijak aktivně nepostupuje. Zřejmě to souvisí s rozdělením společností, nikdo nechce napětí ještě víc prohlubovat. Ještě před pandemií byla společnost velmi radikálně rozdělena a koronavirus to jen vyhrotil. Když někdo nevěří, že koronavirus existuje, tak pro něj jsou omezení jen šikana a těžko mu to vysvětlit. Ale to je podobné i v Česku.
Slovenský lockdown přehledně. V Nitře mají připravený chladící přívěs

Jak se slovenská společnost dívá na protesty proti koronavirovým opatřením? Mají u veřejnosti podporu?

Minimálně na sociálních sítích je velmi hlasitá komunita těch, kteří chodí protestovat. Všechno je pro ně podvod. Ale já si myslím, že i když větší část společnosti opatření vysloveně nemusí schvalovat, alespoň je minimálně toleruje. Možná se jedná o onu příslovečnou „mlčící většinu“. Ale určitě je semínko pochybností i u těch, kteří nechodí protestovat. Projevuje se to na průzkumech ohledně ochoty se naočkovat. Čísla v nich jsou nízká, pohybují se hluboko pod padesáti procenty. Jsme hluboko pod padesáti procenty. Podle odborníků je možné, že jedinec, který původně očkování odmítal, se poté, co mu zemře na covid blízký člověk, očkovat dá. Takže ta situace dotlačí i odpůrce k očkování. Ale těžko říci.

Proč je na Slovensku takto nízká důvěra ve vakcínu? Je to dané špatnou komunikací vlády nebo velkou rozšířeností konspiračních teorií?

Je to souhra více faktorů. Komunikace ze strany vlády, a to nejen ohledně vakcín, ale obecně ohledně koronaviru, je opravdu nešťastná. Vládní představitelé se stále jen hádají, což nevzbuzuje důvěru. Proběhla nějaká kampaň za očkování s osobnostmi, kterým lidé věří, ale zatím se nezdá, že by se vláda nějak víc snažila nějakým způsobem důvěru v očkování podporovat.

Konspirační podloubí se na Slovensku tvořilo roky a je to znát. Je tu též odpor vůči vládě. Voliči jistých stran se nedají očkovat, protože to je pro ně symbol protestu vůči vládě

Můžete je jmenovat?

Primárně Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko, podporovatelé neúspěšného prezidentského kandidáta Štefana Harabina, některé menší strany a obecně známé konspirační kruhy. Plus Směr, který je někde mezi.

Mluvil jste o dlouhotrvajícím rozdělení slovenské společnosti, které předcházelo koronavirové krizi. Dá se říci, že liberální část společnosti spíše podporuje očkování, zatímco ta konzervativní je spíše proti vakcínám? Nebo se jedná o zjednodušující perspektivu?

Určitě je tam velký překryv. Nemám to podložené žádnými statistikami, ale osobně si myslím, že nějak tak to může být. I když byla paní prezidentka (Zuzana Čaputová) ve sporu s premiérem Igorem Matovičem (Čaputová prosazovala dobrovolnost antigenního testování, Matovič byl pro povinné testování s tím, že dobrovolně se lidé nenechají testovat v takovém množství, jaké je potřeba, pozn. red.), tak je společnost vnímá jako spojence

Jak se veřejnost dívá na tyto politické spory, nejen mezi prezidentkou a premiérem, ale i mezi Matovičem a bývalým premiérem Peterem Pellegrinim či ministrem hospodářství Richardem Sulíkem, jehož Matovič nazval kvůli objednávce antigenních testů idiotem?

Nejsilněji je vnímaný spor mezi Matovičem a Sulíkem, který je též vicepremiérem. Premiér na něj dost ostře útočil. Jejich konflikt má hlubší historii, která asi není v Česku příliš známá. Matovič byl na Sulíkově kandidátce do parlamentu, dříve byli kamarádi, nyní nejsou. Snižuje to důvěru ve vládu, když jsou dva její čelní představitelé už dlouhé měsíce ve sporu. Projevuje se to i na preferencích Matovičova vládního hnutí OLaNO, které klesají. Naopak u Sulíkovy strany SaS preference stoupají, takže z jeho strany může jít o politický kalkul. Ukazuje se, že premiér nedokáže udržet své emoce na uzdě a říci si dost.

Slovenský premiér Matovič se nakazil koronavirem. Jsem jeden z vás, napsal

Ve sporu s Čaputovou Matovič naznačoval, že ona se Sulíkem může za nedostatečné testování a jsou tedy zodpovědní za lockdown. Společnost primárně vnímá, že premiér je konfliktní člověk. Spor s Pellegrinim není nic speciálního, prostě vláda a opozice se přetahují, to je normální všude. Pozoruhodný je spor s paní prezidentkou a Sulíkem, který ubírá důvěryhodnost této vládě.

Mají Slováci zájem o testování?

Na konci října se konalo více kol plošného testování. První bylo vybráno na Oravě, tři okresy na severu Slovenska na hranicích s Polskem. Tam byla kritická situace. Dnes se ukazuje, že to asi bylo jedno z nejlepších rozhodnutí vlády ohledně koronaviru. Oravské okresy jsou či přinejmenším byly minimálně v prosinci nejlepší na Slovensku, co se týče zvládání nákazy. Potom bylo celoplošné testování, to byl velký úspěch z hlediska účasti a logistiky.

Ale u celoplošného testování se řeklo, že je dobrovolné, ale kdo nepřijde, ten má zákaz vycházení. Takže bylo dobrovolné jen v uvozovkách, to si řekněme na rovinu. Lidé potřebovali chodit do práce a tak i ti, co nechtěli, přišli, a proto byla dobrá účast. Když bylo dobrovolné, tak lidé nepřišli.

Je tu další aspekt testování na Slovensku. V každém větším městě, i v těch menších jsou antigenní testovací stanice, kam prostě přijdete, počkáte, oni vás otestují a vy máte výsledek. O tohle je velký zájem. Jen za včerejšek se uskutečnilo sedmdesát tisíc testů. Svou roli zřejmě hraje obava, zda lidé nejsou nakažení a nevědí o tom.

Jak se k vakcínám staví církev, která má na Slovensku poměrně silné postavení?

Církev se vyjádřila, že očkování podporuje. Arcibiskup Stanislav Zvolenský se dokonce vyjádřil, že se nechá naočkovat. Jisté třenice byly ohledně otevírání a zavírání kostelů v rámci omezení. Pro některé lidi kostely zůstávaly nepochopitelně otevřené, zatímco restaurace a jiné podniky zůstávaly zavřené. Kostely se zavřely vlastně až na začátku tohoto roku.

Proč byly kostely tak dlouho otevřené?

Oficiálně žádný takový důvod nebyl uveden, ale OLaNO je silně křesťansky zaměřená. Ministři za stranu i premiér Matovič jsou věřící lidé. Stejně tak vládní hnutí Jsme rodina se profiluje silně římskokatolicky. Je to vnímáno tak, že je to jejich agenda, že se církev snaží trochu podržet. Oficiálně to nikdo neřekl, ale minimálně existují pochybnosti, že církev je trochu protežovaná.

Štefan Chovanec

Vystudovaný historik, který v médiích pracuje od léta 2015. Začal jako editor webu Hospodárskych novín HNonline.sk, aktuálně je zástupcem šéfeditora HNonline.sk. Zaobírá se politikou, zahraničím a koronavirovou pandemií.

Zmínil jste, že restaurace byly zavřené, zatímco kostely ne. Jaká je vůbec vládní pomoc zasaženým firmám?

Obecně se vláda k pomoci postavila tak, že nechce dávat takzvané helikoptérové peníze, protože po minulé vládě je státní pokladna prázdná. To byla jejich dikce, terminologie. Proto se snaží pomáhat cíleně těm, kteří pomoc reálně potřebují. Do jaké míry se to vládě daří, je otázka. Mnohé podniky a firmy si stěžují, že sítem pomoci propadávají a pokud něco už dostanou, tak je to málo. U většiny podniků převládá spíše nespokojenost s pomocí od vlády.

Dá se čekat, že restaurace navzdory zákazům budou protestovat a otevřou, jako se tomu stalo v prosinci? Nebo svůj boj už vzdaly?

Aktuálně to vzdaly. Ale vyloučit se to nedá. Ono to bude souviset s vývojem epidemiologické situace na Slovensku. Čekám, že se v lednu objeví další politické protesty, jaké proběhly v Bratislavě. Určit budou další, protože opozice se snaží s nastalé situace vytěžit co nejvíc.

Sledují Slováci dění v Česku? Jak hodnotí způsob, jakým se česká vláda staví k pandemii?

Sledují to. Asi nejvíc sledovali dění v Česku, když u vás situace byla opravdu zlá a u nás to tolik nehořelo, takže dění okolo koronaviru na Slovensku nebylo tak zajímavé. Aktuálně je to trochu jinak, jsme na tom podobně.
Těžko se mi vyjadřuje, jak Slováci vnímají koronavirovou situaci u vás. Asi v tom smyslu, že jste ji úplně nezvládli a nákazu jste podcenili. Jeden čas byla ze strany slovenských státních představitelů jistá terminologie, že Česko je odstrašující příklad. Později se sice ukázalo, že u nás to není o tolik lepší, ale chvilku to trvalo.

X X X

Politický comeback roku. Jihočeský hejtman Kuba si dělá věci po svém

V pondělí představil koncepci vakcinačních center pro Jihočeský kraj. Tamního hejtmana Martina Kuby z ODS je najednou všude plno. Ještě před pár měsíci z celostátního hlediska spíše odepisovaný politik chytil druhou mízu. Po úspěšných krajských volbách ho v prosinci dokonce zvolili předsedou Asociace krajů, tedy prvním ze všech hejtmanů.

Kuba si přitom dělá politiku po svém a k působení ODS pod vedením Petra Fialy má řadu výhrad.

Ještě loni touto dobou byl především byznysmenem, který prodával solární baterie, a spíš jen lokálním politikem. V celostátní politice, kterou si svého času prošel až po nejvyšší posty, se s ním příliš nepočítalo. Jenže nyní Martin Kuba šéfuje nejen jihočeskému regionu, ale dokonce celé Asociaci krajů.

Proti vládě v čele s Andrejem Babišem ho neslyšíte křičet tak vehementně a často jako některé jeho kolegy z ODS. Namísto toho se věnuje projektům ve vlastním kraji, které těm vládním konkurují. A snaží se ukázat, že by mu to šlo lépe.

Na jaře – ještě před krajskými volbami – přišel s vlastním testováním Jihočechů na koronavirus. Použili jinou metodologii a čísla ukázala, že se s virem setkalo mnohem víc lidí, než tehdy nabízela vládní data.
Nyní – už jako hejtman – rozjíždí po krajské ose očkování tamního obyvatelstva. Oznámil, že do konce ledna chtějí Jihočeši v každém okrese zřídit velké vakcinační centrum.

Kuba se tak rozhodl po vzoru Německa, ačkoli ministru zdravotnictví za ANO Janu Blatnému se takový postup příliš nezamlouvá. „Obávám se, že ministr bude říkat, já nechci jít touto cestou, ale pak bude chtít po krajích, aby naočkovaly co nejvíce lidí. Já budu předkládat ministrovi tuto jednoduchou matiku a o všem budeme diskutovat,“ konstatoval jihočeský hejtman Kuba.

Ještě před pár měsíci se přitom zdálo, že má Martin Kuba v politice ty pro sebe nejlepší časy už dávno za sebou.
Architekt vzestupu Petra Fialy

Už v roce 2010 ho tehdejší předseda ODS Petr Nečas před kongresem ODS označil kvůli někdejším vazbám na Pavla Dlouhého z Hluboké nad Vltavou za nežádoucího ve vedení strany, kam chtěl tehdy Kuba kandidovat.

Nečas ho tehdy v jasné narážce na Dlouhého označil za „spoluarchitekta velkokoaličního projektu v Jihočeském kraji“. Jenže paradoxně právě kvůli krajským dohodám Petr Nečas už o rok později udělal z Martina Kuby ministra průmyslu a obchodu. A o pouhý rok později už byl Kuba prvním místopředsedou ODS.

Očkovat se musí v centrech, doprovod seniorů má dostat volno, říká hejtman

Když poté premiér Nečas po zásahu na Úřadu vlády v roce 2013 skončil ve všech funkcích, stal se z Kuby de facto šéf občanských demokratů. V předčasných volbách do Sněmovny ovšem neuspěl, ačkoli byl v Jihočeském kraji jedničkou kandidátky – ODS tam brala pouhé jedno místo a Kubu tehdy přeskákal bývalý hejtman Jan Zahradník.
O rok později se Kuba z jedenáctého místa na kandidátce nedostal do zastupitelstva Českých Budějovic, v roce 2016 skončil v krajských volbách v opozici.

Byť byla jeho role v čele ODS epizodní, jednou věcí Martin Kuba stranu zásadně proměnil a ovlivnil na dlouhé roky dopředu. Byl to právě on, kdo byl architektem vzestupu nestraníka a bývalého ministra školství Petra Fialy do čela strany.
„Rozhodně jsem stál u toho, kdy se Petr Fiala stal předsedou, objížděl jsem s ním regiony a byl přesvědčen, že je to správná cesta. V dané chvíli jiná nebyla. Také jsem opakovaně tvrdil, že je třeba vedení poskládat tak, aby si kolegové dokázali vzájemně svými pozicemi a tím, co v politice prezentují, vykrývat případné slabiny,“ vzpomínal po říjnových krajských volbách v rozhovoru pro MF DNES Kuba.

Jenže delegáti kongresu ODS v Olomouci v roce 2013 měli jiné mínění. Navzdory předsjezdovým dohodám tehdy „zařízli“ Jiřího Pospíšila, což vedlo k jeho odchodu z ODS. Kuba pak už na prvního místopředsedu ani nekandidoval.
„Mám na ODS trochu jiné názory“

Dnes ani příliš neskrývá, že má na dění v ODS, její fungování a směr jiné názory než Petr Fiala. Po krajských a senátních volbách byl například z řad ODS jedním z mála, kdo nevykřikoval o triumfálním vítězství a především porážce Pirátů ve vzájemném souboji opozičních rivalů.

„Značka Pirátům prospívala jasně víc než ta ODS nám. Je to vidět na tom, že Pirátská strana uspěla v některých krajích, kde nemá silné zázemí, osobnosti. Přesto jsou schopni porazit ODS. Je to obraz republikové politiky, a to mi radost úplně nedělá. Jde o souboj, který probíhá na úrovni vedení stran a musí ho odehrát lídři v Praze. Mám pocit, že v tomto smyslu značka Piráti zafungovala v krajských volbách skutečně lépe,“ řekl Kuba ve zmíněném interview.

Značka Pirátů zafungovala líp než ta naše, říká Martin Kuba z ODS

„Když jsem se díval na některé debaty, neměl jsem úplně pocit, že bychom v nich vítězili a dávali srozumitelně najevo, co chceme. S jasným důrazem, že my jsme ta silná protiváha. Je to na debatu uvnitř ODS. O mně se dlouhodobě ví, že mám na některé věci trochu rozdílné náhledy,“ dodal.

V Jihočeském kraji si tedy Martin Kuba začal dělat věci po svém. Sestavil si vlastní tým, kam přizval i nestraníky, pouštěl se do akcí typu testování promořenosti na covid.

Před dvěma roky v komunálních volbách ještě ODS zůstala v opozici, byť z pěti procent poskočila na patnáct. V letošních krajských už ODS v Jihočeském kraji brala 17 a půl procenta, 12 zastupitelských křesel – stejně jako vítězné ANO – a sám Kuba šest tisíc preferenčních hlasů.

Po volbách si mohl vybírat, jestli bude vládnout s hnutím ANO, které mu nabízelo post hejtmana, anebo v širší koalici, kvůli které by zůstalo hnutí Andreje Babiše spolu s Piráty a STAN v opozici.

Ačkoli byl pragmatický člen výkonné rady ODS Kuba vždy pokládán spíše za zastánce vládnutí s Babišem, rozhodl se pro slepovanou koalici. „Asi by pro nás ta s ANO byla mocensky výhodnější a pohodlnější. Ale když jsem se bavil s voliči i našimi členy, tak myslím, že jsme hlasy nedostali proto, abychom uzavřeli pohodlnou mocenskou koalici s ANO a hodně na ní vydělali,“ uvedl Kuba.

Jihočeský hejtman také s odstupem tvrdí, že je dobře, že s hnutím ANO nešli do vlády. „Zpětně myslím, že je dobře, že ODS nakonec zůstala v opozici. Tehdy jsme měli jasnou podmínku, že ve vládě nebude trestně stíhaný premiér. Na druhou stranu Andreje Babiše jako politického hráče respektuji, nejsem tím, kdo by dělal politiku Antibabiš a v každém výroku se fascinovaně upíral na premiéra. Považuji to za zásadní chybu současné opozice, protože se tím podílí na jeho PR,“ říká Kuba.

Když už koalice, musí zvítězit

V rámci ODS jsou dnes Martin Kuba a „jeho“ Jihočeši pokládáni za odpůrce předvolebního spojení s TOP 09 a lidovci, jakkoli proti tomu hejtman otevřeně nevystupuje. „Mám k tomu řadu výhrad, ale nemá smysl se dohadovat přes média. Je to pro mě věc, pro kterou se rozhodlo vedení strany a já to akceptuji,“ tvrdí.

Kuba: Vedení ODS chybí vůdcovství, prodloužení nouzového stavu mi nevadí

Zároveň je z Kubových slov patrné, že celý trojkoaliční projekt bere také za zkoušku pro Petra Fialu, který bude mít vliv na jeho pozici předsedy. „Pokud jsme se pro takový projekt rozhodli, musí být postaven na vítězství. Neumím si představit, že bychom pak vydávali za úspěch, kdybychom skončili druzí, nebo dokonce třetí. Věřím, že všichni, kdo ten projekt prosadili, to tak berou,“ poznamenal jihočeský hejtman.

Sám příští rok na podzim do Sněmovny kandidovat nehodlá. „Nemám tu ambici, navíc by mi to přišlo vůči voličům nefér. Teď před sebou máme operaci očkování proti covidu a na to se plně soustředím,“ říká Kuba. Vnitrostranické ambice na kongresu po volbách do Sněmovny ale Martin Kuba poté, co se stal šéfem Asociace krajů, úplně neodmítá. „Pokud by někdo usoudil, že by bylo dobré, abych se na tom podílel, budu o tom přemýšlet. Teď ale takové věci opravdu vůbec neřeším.“

X X X

Katar se usmířil se čtyřmi arabskými státy, dohoda zruší cestovní embarga

Na Blízkém východě se podařilo ukončit tříletý spor mezi Katarem a čtyřmi dalšími arabskými státy vzniklý kvůli údajné katarské podpoře teroristických skupin a jeho spolupráci s Íránem. Dohoda má umožnit zrušení obchodních a cestovních embarg. Při úterním podpisu dohody v Saúdské Arábii bude podle Bílého domu přítomen prezidentův poradce Jared Kushner.
Proti Kataru se v roce 2017 postavily Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt a Spojené arabské emiráty. Obvinily tento arabský stát z podpory terorismu a spolupráce s Íránem, který je regionálním soupeřem arabských zemí.

Podporujete teroristy, obviňují státy Katar. Některé už odvolaly diplomaty

V důsledku sporu pak tyto státy vyhlásily Kataru obchodní, diplomatické a cestovní embargo. Katar obvinění popírá a opatření označil za porušení své svrchovanosti. V Saúdské Arábii se bude v úterý konat summit zemí oblasti Perského zálivu, na němž má být dohoda ohlášena. Kushner s blízkovýchodním vyslancem Avim Berkowitzem a poradcem ministerstva zahraničí Brianem Hookem už podle agentury Reuters odletěli k podpisu a míří do saúdskoarabského města Al-Ulá.

Dohoda předpokládá ukončení blokády; Katar má výměnou odstoupit od soudních sporů, které kvůli těmto opatřením zahájil. Podle Bílého domu dokument podepíší vůdci zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu a Egypta.
Reuters píše, že pokud bude tato dohoda dodržena, bude další v řadě, již pomohly v regionu v poslední době USA vyjednat. Jde o normalizační dohody s Izraelem na jedné straně a SAE, Bahrajnem, Marokem a Súdánem na straně druhé. Kuvajtské ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že se na usmíření mezi Katarem a Saúdskou Arábií podílel Kuvajt. Podle jeho ministerstva zahraničí Saúdská Arábie ukončí embargo vůči Kataru a otevře pro něj svůj letecký prostor i pozemní hranici.

X X X

Írán oznámil, že začal s obohacováním uranu až na dvacet procent

Írán začal ve svém jaderném zařízení s obohacováním uranu až na 20 procent. Informaci potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Tento už dříve avizovaný krok Teheránu kritizoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož chce obohacováním uranu Írán získat jadernou zbraň.

Úmysl obohacovat uran až na 20 procent oznámil Teherán před několika dny MAAE. Jde o další krok, jímž Írán porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Tu přestal Teherán dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA. Spojené státy označily jednání Teheránu za formu „jaderného vydírání“.

MAAE v pondělí oznámila, že Íránci začali plnit šest kaskád odstředivek na obohacování uranu v závodě Fordo uranem obohaceným na 4,1 procenta s cílem obohatit ho dále na 20 procent. MAAE, která je pověřená dohledem nad íránskými jadernými provozy, zprávu o tomto vývoji v Íránu odpoledne zaslala členským zemím agentury.

Mluvčí Evropské unie Peter Stano řekl, že unie s rozhodnutím o tom, jak bude dále vůči Íránu postupovat, počká na stanovisko MAAE. Varoval ale Írán, že zvýšením obohacování uranu ohrožuje jadernou dohodu z roku 2015.
„Před několika minutami jsme začali v komplexu ve Fordo proces obohacování uranu na 20 procent,“ citovala íránská média vládního mluvčího. Írán dosud obohacoval uran na 4,5 procenta, i tím už ale porušil dohodu z roku 2015, která pro něj stanoví strop 3,67 procenta.

Obohacováním se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, pro výrobu jaderné zbraně je třeba obohacení na více než 85 procent. Teherán ale vždy tvrdil, že jeho jaderný výzkum je mírový a že o jadernou zbraň neusiluje.

„Rozhodnutí Íránu pokračovat v porušování závazků, zvýšení úrovně obohacování a rozšiřování kapacity pro obohacování uranu se nedá vysvětlit ničím jiným než realizací jeho plánů rozvíjet vojenský jaderný program,“ uvedl Netanjahu, jehož země podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) má nukleární zbraně, ale oficiálně to nepřiznala.

„Izrael nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň,“ vzkázal Netanjahu zemi, kterou považuje za úhlavního nepřítele a za největší riziko destabilizace regionu. Podle AP může být za dalším porušováním dohody ze strany Íránu i listopadový atentát na prominentního íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha, z jehož vraždy viní íránské vedení izraelskou tajnou službu.

„Obohacování uranu Íránem na 20 procent ve Fordow je jasným pokusem o vyhrocení jeho kampaně jaderného vydírání, pokusem, který bude nadále selhávat,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí podle agenury Reuters.
V dohodě, kterou v roce 2015 uzavřeli Írán, USA, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo, se Teherán zavázal omezit jaderné aktivity výměnou za zrušení sankcí.

Spojené státy, které dohodu podepsaly za prezidenta Baracka Obamy, od ní pod vedením Donalda Trumpa v roce 2018 odstoupily a obnovily protiíránské sankce. Poté začal Írán dohodu porušovat. Zbývající signatáři se dohodu snaží zachovat a minulý měsíc vyzvali Teherán, aby začal úmluvu opět plně dodržovat.

Další porušování smlouvy ze strany Íránu může zkomplikovat možný návrat USA k dohodě, který avizoval zvolený americký prezident Joe Biden, jenž se úřadu ujme tento měsíc. Biden dříve uvedl, že USA by se mohly k dohodě z roku 2015 vrátit a pokud totéž učiní Írán, mělo by se jednat o jejím rozšíření. Někteří signatáři navrhují, aby úmluva zahrnula pro Írán i omezení programu balistických raket. Teherán ale tvrdí, že o rozšíření dohody není třeba jednat.

X X X

Přehrada v Srbsku přetéká odpadky. Stát pohromu neřeší, místní si neví rady

Přehradní nádrž v jihozápadním Srbsku se po vzestupu hladiny řeky celá naplnila odpadky tak, že není vidět vodní hladina. Největším znečišťovatelem je nedaleká skládka. Nahromaděný odpad ohrožuje také provoz vodní elektrárny. Podle místní televize jde o „ekologickou genocidu“.

Řeka Lim po vydatných deštích spláchla vše, co do ní lidé naházeli od Plavu v Černé Hoře až do Potpećské přehrady u srbského města Priboj. Místní nyní označují označují jezero za plovoucí skládku.
Experti odhadují, že se u hráze nahromadilo 40 000 metrů krychlových odpadků, které již ohrožují i provoz vodní elektrárny. Zhruba polovina odpadu totiž obvykle klesá ke dnu a je velmi složitě jej zlikvidovat.

Největším znečišťovatelem je podle místních skládka u města Prijepolje, která se nachází přímo na břehu Limu. „U lidí pohled na horu odpadků budil odpor, a tak skládku pod tlakem veřejnosti zavřeli. Nebyla ale sanována a Lim splachuje odpadky z této skládky dál, zvlášť když má vyšší hladinu,“ říká ekologický aktivista Saša Bijelić.

Podle něj úřady nebyly navíc schopny najít za zrušenou skládku adekvátní náhradu a mnoho odpadu z dalších nevhodně umístěných skládek tak opět končí v řece. Podle srbského vydání stanice BBC se na březích Limu nachází na sedm desítek divokých či nezajištěných skládek. Praxe nevhodného skladování odpadků či jejich vyhazování přímo do řeky je hojně rozšířena i v sousední Černé Hoře, která se přitom již v roce 1991 prohlásila „ekologickým státem“.

Ekologická katastrofa podle televize N1 ničí turistický potenciál jinak malebného horského kraje. Nešťastní jsou z ní i místní obyvatelé, kteří hospodaří na pozemcích kolem řeky. „Někdy z louky vytahám až 50 pneumatik,“ stěžuje si Zlatan Turković z Prijepolje.

Srbské úřady plánují postavit napříč přehradou 300 metrů širokou pontonovou zábranu, s jejíž pomocí by se naplavené odpadky sbíraly. Siniša Laković z ekologického sdružení Jastreb má za to, že by opatření mohlo pomoci, především by se ale podle něj mělo zakázat skladování odpadu kolem řeky. „Myslíte si, že je to možné vyřešit nějakou bariérou? Problém se musí řešit na úrovni státu, ale dosud jsme neviděli, že by byla vůle to vážně řešit,“ myslí si naopak Bijelić.