iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Skandál Babiše s Blatným, ČR nejhorší, kritika Merkelové

Mnozí odborníci i obyčejní lidé si kladou otázku, kdy se už většina národa včetně zdravotníků vzbouří proti Babišovi a Blatnému, protože je nejvíc nakažených na milion. Nemocnice v celé ČR, kraje, okresy volají o pomoc lidi, vojáky a další brigádníky, ale Babiš nic nezařizuje. Organizaci naprosto nezvládá. Kdežto když byly různé kritické situace v ČSFR za dr. Husáka, pomoc přišla okamžitě.

ČR se vrátila na špici žebříčku nejhorších epidemických čísel. Sedmidenní průměr nakažených v přepočtu na milion obyvatel činil v desetimilionovém Česku od 28. prosince do 3. ledna 932. Například ve Spojených státech to bylo 644, na Slovensku 521, Mezi dalšími státy s nejvyšším klouzavým průměrem přírůstků na druhém místě skončila Litva s 841 nakaženými na milion obyvatel. Následuje San Marino, to však z celosvětové statistiky lze vyřadit, protože má jen 33 tisíc obyvatel, tedy jako okresní město, což celkový výsledek zkresluje.

Na třetí pozici následuje Velká Británie se 773 nakaženými na milion obyvatel, Lichtenštejnsko se 764, Panama se 740 a Slovinsko se 706.

Sousední země jsou na tom o poznání lépe. V Polsku klouzavý průměr týdenních případů na milion obyvatel činí 229, v Rakousku 220 a v Německu 230. Česko se na první příčky nelichotivé statistiky nedostalo poprvé. Již na začátku října se v počtu odhalených případů nákazy na počet obyvatel umístilo jako třetí. Na čtvrté místo v počtu úmrtí na 100 tisíc obyvatel se Česko dostalo v polovině téhož měsíce.

Podle dat Českého statistického úřadu byl v roce 2020 rekordní také počet nadúmrtí, tedy o kolik více lidí v daný časový úsek zemřelo navíc oproti dlouhodobému průměru pro srovnatelný časový úsek v dané lokalitě.

Například v posledních říjnových dnech roku 2020 u nás umíralo přes 450 lidí, někdy i více než 500 lidí denně. V letech předchozích to bylo v průměru 300, nárůst je tedy přibližně o polovinu.Antigenních testů na covid-19 bylo od listopadu provedeno téměř 830 tisíc. Za stejnou dobu bylo v laboratořích vyhodnoceno 1,5 milionu testů PCR. Od začátku epidemie loni v březnu to bylo více než 3,8 milionu.

V neděli laboratoře objevily 6 220 nových případů a celkový počet nemocných je na nejvyšší hodnotě od konce října. V nemocnicích přibyly dvě stovky nemocných.

X X X

Přibývá nakažených zdravotníků. Nemocnice Jihlava žádá o pomoc Armádu, ale i jiné kraje a okresy

K 4. lednu 2021 eviduje pět krajských nemocnic na Vysočině už dvě stovky covid nakažených zdravotníků a dalšího personálu. Nejvíce případů, resp. téměř polovinu z celkového počtu, hlásí Nemocnice Jihlava, která s ohledem na vyhrocenost situace dnes požádala o asistenci Armády ČR. „Informace o posouzení žádosti o nasazení 10 vojáků do řad pomocného personálu by měla být k dispozici odpoledne,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví Vladimír Novotný, který upozornil i na další nepříznivý vývoj, a to počtu nemocných umístěných na JIP a umělé plicní ventilaci, alarmující je i počet covid hospitalizovaných na standardních lůžkách. „Jejich počet od 24. prosince do 4. ledna stoupl o 100% na současných 300 hospitalizovaných osob,“ upřesnil Vladimír Novotný.

Od 2. ledna 2021 pomáhá Armáda v při odběrech v Nemocnici Nové Město na Moravě. Nemocnice Havlíčkův Brod a Nemocnice Pelhřimov a Třebíč její služby v odběrových stanech využívají už od 18. resp. 21. prosince 2020, s výjimkou vánočních svátků až do 15. ledna 2021.

Nemocnice podle nového mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví nesmí od čtvrtka 31. prosince 2021 přijímat pacienty na plánovanou odložitelnou péči. Musí také postupně navyšovat kapacity pro pacienty s covidem. Poskytovatelé následné a dlouhodobé péče mají podle opatření uvolňovat lůžka, aby bylo možné pacienty z akutních lůžek předkládat na oddělení následné péče. Ing. Jitka Svatošová

X X X

Nakažení přibývají i pod Tatrami

Také na pětimilionovém Slovensku přibývají nakažení, a stejně tak i úmrtí. Za poslední týden přibylo denně v průměru 521 pozitivních na milion obyvatel, smutné čtvrté místo však země drží v počtu úmrtí na milion obyvatel.
Za neděli zemřelo na covid rekordních 204 lidí. V nemocnicích leží s nákazou přes tři tisíce pacientů, tedy nejvíce od propuknutí pandemie.

Celkově má Slovensko téměř 55 tisíc aktivních případů nákazy, dosavadní rekord zhruba 57 tisíc infikovaných zaznamenala země v listopadu. V nemocnicích je hospitalizováno s covidem nebo s podezřením na toto onemocnění rekordních 3 038 lidí, z nichž 247 bylo napojeno na umělou plicní ventilaci.

Od prvního úmrtí brzy uplyne rok

Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19, se poprvé objevil loni v prosinci v Číně. První člověk s tímto koronavirem zemřel podle dostupných informací 11. ledna. Počet nakažených ve světě začal zrychlovat v červenci. Nyní celkový počet nakažených na světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse překonal 85 milionů.

Posledních pět milionů nákaz přibylo za osm dní, předchozích pět milionů rovněž za osm dní a předtím stejný počet přibyl za sedm dní. Ještě ve druhé polovině září byl přitom celkový počet nakažených méně než poloviční - 30 milionů. Celkový počet úmrtí s covidem-19 podle JHU překročil 1,84 milionu.

Prvenství v počtu infikovaných drží už od března USA, kde činí celkový počet nakažených podle JHU přes 20,6 milionu. K dalším nejpostiženějším zemím patří Indie (10,3 milionu), Brazílie (7,7 milionu), Rusko (3,2 milionu) a Francie (2,7 milionu). Přes milion nakažených hlásí 17 zemí: dále také Británie, Turecko, Itálie, Španělsko, Německo, Kolumbie, Argentina, Mexiko, Polsko, Írán, Ukrajina, Jihoafrická republika a Peru. USA drží s více než 350.000 mrtvými prvenství i v počtu úmrtí, následují Brazílie a Indie.

X X X

BILD: ZEMĚ EU KRITIZUJÍ EK ZA OČKOVÁNÍ, ZA NEDOSTATEK VAKCÍNY MŮŽE MERKELOVÁ

Evropskou komisi kritizují za očkování. Může za to Merkelová, tvrdí Bild. Na Evropskou komisi (EK) dopadá vlna kritiky za nezajištění dostatečného množství dodávek vakcíny proti koronaviru. Komise oponuje, že konkrétní výše objednávek záleží na státech samotných. Podle německého deníku Bild by dostupnost vakcín v Německu mohla být větší, kdyby kancléřka Angela Merkelová neprosadila, že vakcínu jednotně zařídí právě komise. Členové české vlády EU hájí.

Německá kancléřka Angela Merkelová při zasedání v německém Spolkovém sněmu (9. prosince 2020) | foto: AP
EK zatím zajistila pro členské země 300 milionů dávek vakcín od společností BioNTech a Pfizer, podle politiků z některých zemí by ji však v první fázi bylo potřeba více. Například bavorský premiér Markus Söder o víkendu prohlásil, že komise objednala očkovací látky od zmíněné dvojice firem příliš málo.

Tajemnice finského ministerstva zdravotnictví Kirsi Varhilaová zase řekla, že její země chtěla již do konce roku dostat téměř osmkrát více dávek než 40 000, které obdržela. „Když jsme vyjednávali o nákupech vakcín, nebylo jisté, která bude první schválená. Snažili jsme se zajistit co nejširší nabídku,“ uvedl mluvčí komise Stefan de Keersmaecker, podle něhož EK zajistila pro 450 milionů obyvatel unie na dvě miliardy očkovacích látek od šesti výrobců.

„Komise nyní jedná o tom, zda by ke 300 milionům již zajištěných dávek od německé a americké firmy mohla přikoupit ještě další,“ řekl mluvčí. Dosud objednané množství bude podle něj mezi členské státy rozděleno nejpozději do konce září.

Ponižující dopis

Podle německého deníku Bild ministři zdravotnictví Německa, Francie, Itálie a Nizozemska, kteří vytvořili inkluzivní alianci pro vakcíny, se pokusili dojednat vakcíny pro všechny Evropany. Hlavy vlád jednotlivých zemí je ale vyzvaly, ať předají záležitost EK. Bild píše, že německá kancléřka Angela Merkelová chtěla dát nákup vakcín do rukou EU jako „velkolepé gesto“.

Čtveřice ministrů napsala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové „ponižující“ dopis, v němž předávají kormidlo při nákupu vakcín EK. „Paralelní přístup Aliance vyvolal znepokojení. Proto věříme, že je nanejvýš důležité mít jednotný a společný přístup vůči různým farmaceutickým společnostem,“ stojí v dopise zveřejněném Bildem. Není jasné, jak Bild k dopisu přišel. EK se k němu zatím nevyjádřila.

Španělsko připravuje registr odmítačů vakcíny. Dostupný bude zemím EU

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn je v posledních dnech pod silným tlakem ze strany opozičních politiků, kteří mu vyčítají, že nedokázal zajistit dostatek dávek vakcíny od Pfizeru a BioNTechu, ale i vakcíny od americké společnosti Moderna.

Spahn tvrdí, že Německo dodávek vakcín objednalo dostatek, problémem jsou výrobní kapacity. Tentýž argument předkládá i Evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová. Zásobování očkovacími látkami se podle ní v příštích týdnech zlepší.

„Jsme přesvědčeni, že to byla a je správná cesta,“ hájil mluvčí vlády Steffen Seibert německou očkovací strategii. Netrpělivost občanů ohledně očkování je podle něj ale „pochopitelná“. Předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble už dříve kritiku odmítl s tím, že vyspělé země by neměly hromadit vakcínu na úkor těch chudších.

Havlíček s Petříčkem EU hájí

Společný evropský přístup k vakcínám hájí i čeští ministři. „Nejsem přesvědčen, že bychom byli schopni si tímto postupem zajistit větší množství dávek,“ uvedl český ministr zahraničí Tomáš Petříček na dotaz portálu iDNES.cz, zda by na tom Česko nebylo s dodávkami vakcín lépe, kdyby jako Izrael či Velká Británie postupovalo při objednávkách vakcíny samostatně. „Bez spolupráce evropských států by nebyly finance na vývoj těchto vakcín,“ dodal Petříček.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka členství v Evropské unii poskytuje Česku při nákupu vakcín silnější „vyjednávající pozici“. „Spravedlivý systém přerozdělování v Evropské unii znamená, že i menší či středně velké státy dostanou poměrově stejné množství dávek vakcíny jako velké státy,“ prohlásil ministr.

Podle agentury Reuters nyní Německo uvažuje o tom, že by druhou dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech očkovalo po delší době, než se nyní doporučuje. Než dorazí další zásoby vakcíny, mohlo by se tak první dávkou naočkovat více lidí. Prodloužení lhůty mezi aplikací první a druhé dávky už schválila například Británie a dnes se k ní přidalo i Dánsko.
Nabídka vakcín v unii by se mohla rozšířit již tento týden. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) může ve středu vydat podmíněné povolení k využití vakcíny amerického výrobce Moderna, s níž komise uzavřela kontrakt na 160 milionů dávek.

Ve Francii se očkuje ještě méně než v Německu

Německo je z řad států inkluzivní aliance pro vakcíny nejrychlejší v tempu očkování. V Německu proti covidu-19 naočkovali od 27. prosince 264 952 lidí, v Itálii je postup pomalejší a například Nizozemsko ještě nezačalo s očkováním vůbec.
Ve Francii k 1. lednu dostalo vakcínu podle údajů francouzského ministerstva zdravotnictví 516 lidí. „U tohoto rytmu nelze zůstat. Podle propočtů by nám v takovém případě očkování trvalo 3 000 let,“ upozornil Bruno Megarbane, vedoucí oddělení intenzivní medicíny a toxikologie v pařížské nemocnici Lariboisière. „Za týden jsme naočkovali stejně osob jako Německo za půl hodiny, to je ubohé,“ podotkl Jordan Bardella, europoslanec a místopředseda krajně pravicové strany Národní sdružení (RN).

Vakcíny od různých firem nekombinujte, varují experti britskou vládu

Také Jean Rottner, vrcholný představitel regionu Grand Est, v němž je epidemická situace obzvlášť znepokojivá, nazval situaci státním skandálem. Europoslanec Yannick Jadot označil francouzskou strategii za fiasko.

Vládní mluvčí Gabriel Attal tvrdí, že Francie se řídí radami odborníků a zaměřuje se především na starší občany. „Postupné rozběhnutí (kampaně) je nezbytné z logistických důvodů. Po těchto lidech nemůžete chtít, aby cestovali přes celou zemi, zpoždění také souvisí s lékařskými konzultacemi předcházejícími očkování a s udělením souhlasu,“ citoval Attala zpravodajský portál LCI. Mluvčí však zároveň ubezpečil, že očkování začne „doopravdy“ tento týden.
Spahn též uvedl, že proces očkování je pomalý proto, že se odehrává v rizikových domovech domovech důchodců a nikoliv v vakcinačních centrech, která jsou na očkování zařízená.

X X X

Británie začala očkovat vakcínou od AstraZeneca, první ji dostal osmdesátník

Británie začala očkovat vakcínou proti covidu-19, kterou vyvinula firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Prvním očkovaným se stal dvaaosmdesátiletý pacient na dialýze Brian Pinker. Británie, která očkuje populaci rychleji než USA a zbytek Evropy, nasadila tuto očkovací látku jako první.

Již loni přitom začala očkovat látkou, kterou vyvinuly americká společnost Pfizer a německá BioNTech.

„Jsem velmi rád, že dnes dostávám vakcínu proti covidu, a jsem opravdu hrdý na to, že byla vyvinuta v Oxfordu,“ řekl Pinker, který podstupuje dialýzu kvůli onemocnění ledvin. Vakcínu mu podali v univerzitní nemocnici v Oxfordu. Důchodce doplnil, že se těší, až v únoru oslaví s manželkou Shirley 48. výročí svatby. „Sestřičky, lékaři a zaměstnanci tu dnes byli skvělí,“ uvedl.

Klinické testy prokázaly, že vakcína Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Na rozdíl od očkovací látky od firem Pfizer/BioNTech, která se musí uchovávat při minus 70 stupních Celsia, lze britskou vakcínu skladovat v lednici při teplotách dva až osm stupňů Celsia.

Ministr zdravotnictví Matt Hancock označil nasazení vakcíny od firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity za klíčový krok v boji s koronavirem ve Spojeném království. Zároveň podle něj jde o triumf britské vědy.

Očkování proti covidu-19 v Británii již obdrželo přes milion lidí, což je více než ve všech evropských zemích dohromady.
Vláda premiéra Borise Johnsona zajistila 100 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Prvních zhruba 530 000 dávek se začalo podávat v šesti anglických nemocnicích. V nadcházejících dnech se počet
očkovacích míst významně rozšíří. Vláda doufá, že v řádu měsíců bude schopna proočkovat několik desítek milionů lidí.

X X X

Může být 20 tisíc případů denně, naočkovaných je 15 tisíc, říká Prymula

Od pondělí se začalo očkovat ve všech krajích České republiky. Podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly bylo dosud očkováno proti covidu-19 asi 15 tisíc lidí. Další růst počtu nových případů covidu-19 bude pokračovat do 15. ledna, pak čeká Prymula kulminaci a pokles, uvedl v pořadu Interview ČT24.

Situace se během vánočních svátků podle Prymuly vyvíjela poměrně dramaticky. Co se týče očkování, jsme podle jeho slov však teprve na začátku. „Nemám úplně přesná čísla, ale hovoří se přibližně o 15 tisících naočkovaných,“ uvedl epidemiolog v České televizi. Ministerstvo zdravotnictví počet naočkovaných zatím nezveřejnilo, představit je chce v úterý na tiskové konferenci. Zatím se očkují hlavně zdravotníci a senioři v nemocnicích nebo domovech důchodců, sám Prymula má jako lékař vakcínu dostat 7. ledna.

„V tuto chvíli je podstatné mít detaily, jak se bude očkovat v jednotlivých regionech. To, co se děje teď, je otázka velmi malých počtů. Během dubna, května a června bychom měli mít zhruba 2 miliony dávek každý měsíc. Očekávám, že se bude očkovat kolem 80 tisíc dávek denně,“ uvedl v pořadu. V tomto případě již nepůjde spoléhat pouze na praktické lékaře a nemocnice, budou muset být zřízena speciální očkovací centra.

Každý očkovaný potřebuje u většiny vyvíjených vakcín dvě dávky. V zahraničí se diskutuje o tom, zda není lepší co nejvíce lidí očkovat jednou dávku a chránit je alespoň částečně, než méně lidí na více než 90 procent. Podle Prymuly je to věc k diskusi, kterou si dovede představit. Odmítá ale očkování lidí dvěma dávkami různých vakcín.

Prymula se vyjádřil i k očkovací strategii, která měla vzniknout mnohem dříve. Na jejím vývoji se již nepodílel. „Když se podíváme na Německo, tam je strategie propracována do nejmenších detailů a přesto se kancléřka dostala pod palbu kritiky,“ přiblížil Prymula situaci u sousedů, kde jsou na situaci připraveni, ale mají nedostatek vakcíny.

Očkovací kampaň musí mít podle Prymuly dvojí funkci. Zaprvé musí přesvědčit osoby, které váhají nebo se nechtějí nechat očkovat. Zadruhé musí cílit zejména na seniorskou populaci, která nemá přístup na internet, uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Rychleji neočkujeme podle Prymuly momentálně proto, že není čím. Evropská unie poměrově zajistila určitý počet vakcín, situaci u nás tudíž nelze porovnávat se situací například v Izraeli, kde denně naočkují až 100 tisíc lid, tvrdí exministr.Zátěž nemocnic by pak podle exministra Prymuly mohla být momentálně vyšší než v poslední vlně v listopadu. „Denně může být 20 000 nově pozitivních,“ řekl v ČT.

X X X

Negativní test bude podmínka, než se proočkujeme, předpovídá Havlíček

Česká republika se po určitou dobu, než se lidé proočkují proti covid-19, podle vicepremiéra Karla Havlíčka nevyhne tomu, že lidé budou muset mít negativní test k tomu, aby se mohli zúčastnit určitých akcí. Havlíček o tom mluvil na tiskové konferenci po jednání vlády.

„Myslím si, že lidé budou čím dál tím víc motivováni k testování, protože nepochybně přijde i situace s ohledem na výjezdy do zahraničí, možná i s ohledem na návštěvy určitých kulturních, sportovních akcí, že lidé se budou muset testovat, aby prokázali to, že tu akci prostě zvládnou, aniž by tam vzniklo určité riziko,“ prohlásil vicepremiér.
Jednotlivé země podle něj přicházejí k tomu, že pouze ti, kteří budou mít negativní test, se budou moci zúčastnit určité akce. A řekl, že se domnívá, že to je „cesta, která nás v nějaké překlenovací době, než se postupně budeme proočkovávat, nemine“.

„Samozřejmě nesmí to být o tom, že budeme dělit lidi na dvě kategorie, na ty takzvaně čisté a na ty, kteří neměli možnost se proočkovat,“ řekl Havlíček. Lidé od listopadu podstoupili 830 tisíc antigenních a 1,5 milionu PCR testů. Aktuální počet aktivních potvrzených případů lidí nakažených koronavirem je 119 561. Takto vysoké číslo bylo naposledy 30. října. Hospitalizovaných bylo v neděli 5777, asi o 200 více než v sobotu, ve vážném stavu je 877 z nich. S covidem v Česku zemřelo už 12 070 lidí.