iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš nemocnicím nepomohl, nakažených v ČR přibývá

Český národ včetně politiků, poslanců, senátorů, ministrů, Babiše a mnohých vládních i nevládních úředníků slavili Vánoce, ale nemocnice v celé ČR Babiš a spol. nechali bez pomoci, i když volali o pomoc. Za komunistů když bylo třeba, vláda a funkcionáři krajů a okresů organizovali pomoc. A třeba i o svátcích, jako jsou Vánoce nebo Velikonoce. Babiš dnes nic takového nedělá.

Není schopen zařídit ani spolehlivé vedení celého mobilizačního štábu. Babiš je špatný organizátor, protože chce vše dělat sám, i když tomu nerozumí. A tím si škodí. Tak žádný premiér nemůže jednat, chovat se a řídit stát, vládnout To by každý stát prohrál i válku, jako je válka s covidem.

Pomoc potřebuje Ostravsko, jižní Morava, jižní Čechy, Vysočina, východní Čechy, Plzeňsko, jižní čechy a další. A to je vina premiéra Babiše, že už před mnoha měsíci nevyhlásil v boji s covidem mobilizaci, která vždycky ve válce je vyhlášena, a nezajistil mobilizační štáb s generálem Bubeníkem, profesorem Prymulou a dalšími odborníky, lékaři a mnohými jinými.

Generál Bubeník měl podléhat vrchnímu veliteli, což je prezident Zeman, a mít u sebe štáb odborníků, jimž bude sám velet, a které si vybere: Prof. Prymulu, prof. Hořejšího, prof.. Arenbergera, prezidenta lékařů dr. Kubka, ředitele nemocnice v Praze Motole Ludvíka, dr. Maďara, dr. Svobodu, virology Crubhoffera, Tachery, praktika dr. Šonku, ředitele dr. Duška, dr. Prouzu, ing. Středulu a podobně. Jen tak můžeme zvítězit ve válce s covidem, která pokračuje a upozorňuje nás na ni i WHO. Babiš a spol. nesmějí do vedení boje zasahovat. Rozhodující je vrchní velitel prezident Zeman, generál Bubeník a profesor Prymula.

Generíál Buibeník mohl zajistit dostatek vojáků ze záloh armády, škol a brigádníky z řad obyvatel, nezaměstnaných, brigádníky z úřadů krajů, okresů, ministerstev, vlády a podobně. Bohužel, Babiš si nedá poradit, a proto jsou dnes v zoufalé situaci nemocnice, a ještě dlouho budou, dokud válka s covidem neskončí.

PŘIBYLO 4957 NAKAŽENÝCH

V sobotu přibylo v Česku 4 957 potvrzených případů nákazy koronavirem. Je to zhruba o 1 500 nakažených víc než první den v roce. Oproti minulé sobotě je nárůst vyšší asi o 1 900 případů. V Česku je nyní 116 307 aktivních případů. Rizikový index protiepidemického systému PES zůstává třetí den za sebou na dosud nejvyšší úrovni, a to na 90 bodech ze sta.

V pátek 1. ledna a sobotu 26. prosince byly ale státní svátky a méně se testovalo. Podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví v Česku s nemocí covid-19 zemřelo 11 960 lidí, na Nový rok připadá 128 úmrtí, na sobotu zatím 74. Hospitalizovaných je 5 901 lidí, v těžkém stavu je 881 z nich. V sobotu laboratoře provedly 12 128 testů na koronavirus, podíl pozitivních případů klesl na 40,9 procenta z pátečních rekordních 52,3 procenta.

Páteční i sobotní denní nárůst nových případů oproti posledním loňským dnům je výrazně nižší. Na Silvestra přibylo po úpravě dat 13 283 nakažených a den předtím rekordních 17 034 případů. Výrazně ale klesl i počet testů, poslední den roku jich bylo téměř 28 000 a o den dříve přes 35 000.

Od březnového začátku epidemie se koronavirus v Česku potvrdil u 740 481 lidí. Počet vyléčených přesáhl 612 000, aktuálně se s nákazou potýká 116 307 lidí. Počet hospitalizovaných ale v závěru loňského roku stoupl, přesáhl 6 000. Ještě na Štědrý den jich přitom bylo zhruba 4 300 lidí. Nemocnice proto nyní nesmějí přijímat pacienty na plánované zákroky, které je možné odložit. Musí také zvyšovat počty lůžek připravených pro pacienty s covidem-19.

X X X

S COVIDEM ŠANCE PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE I MEDIKY

Telemedicína i větší kompetence pro mediky. Jak covid mění zdravotnictví. Epidemie koronaviru poukázala na mnoho problémů českého zdravotnictví, ale také se zasloužila o některé změny. Praktici i ambulantní specialisté nově mohou ošetřovat i přes internet, medici se zase dočkají větších kompetencí. „V době epidemie se ukázalo, že elektronizace zdravotnictví má smysl,“ bilancuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Stejně jako se během první i druhé vlny epidemie koronaviru v Česku přesunuly do online prostředí pracovní porady či výuka, podnět k rozsáhlé elektronizaci dostalo i české zdravotnictví. Již na jaře několik zdravotních pojišťoven umožnilo lékařům vykazovat některé distanční formy vyšetření – nejprve provizorně, potom během léta již jako samostatný výkon. Ten má někde podobu pouze videokonference, jinde třeba telefonické konzultace.

„Řekl bych, že došlo k pokroku, a to nejen z hlediska přístupu pojišťoven, ale i v hlavách pacientů a lékařů, kteří tento způsob akceptovali. Ukázalo se, že telemedicína má svůj smysl i své opodstatnění,“ míní šéf praktiků Šonka.
Na bilancování a sčítání počtu vykázaných zákroků je ale ještě brzy. Třeba v České průmyslové zdravotní pojišťovně (ČPZP) funguje možnost konkrétního výkonu zatím pouhé dva měsíce.

Léčba na dálku prospěje všem, brzdí ji ochrana dat, řekla lékařka

„Počty reálně vykázaných výkonů jsou prozatím nízké. To je dáno tím, že reálně se výkon začal vykazovat až na podzim, poskytovatelé zdravotních služeb péči za říjen fakturovali v listopadu a péči za listopad právě v těchto dnech,“ vysvětlila mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová. Vypovídající čísla tak bude mít pojišťovna nejdříve v březnu.
Co se ale týče počtů poskytovatelů zdravotních služeb, kteří požádali o nasmlouvání výkonu telemedicína, pohybuje se jen tato pojišťovna již v řádu stovek. „A to počínaje poskytovateli zdravotních služeb z řad praktických lékařů, ambulantních specialistů, psychologů, logopedů i ordinací nemocnic různých odborností,“ dodala Mazurová.

A také podle Šonky je reálný zájem pacientů o využívání telemedicíny poměrně velký. „Řekl bych, že v době vrcholící epidemické krize, kdy k lékaři přicházelo mnoho pacientů s respiračními onemocněními, vykazovaly ordinace až desítky těchto výkonů denně,“ odhadl.

Problém s technikou

Podobně mluví i předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Alespoň co se týče některých oborů, tedy třeba psychologie nebo logopedie. „Tam to určitě význam má. Pak jsou ale obory, kde distanční kontakt setkání prostě valného významu nemá. Přes videokonferenci jednoduše člověku vyšetření neprovedete,“ řekl.

A Jojko upozorňuje i na problémy s telemedicínou. Ty jsou minimálně dva – část pojišťoven hradí telemedicínu jen v podobě videohovoru, a na ten nemá část starších pacientů dostatečnou techniku či digitální dovednosti. A pak také není distanční medicína nijak ukotvena v legislativě, nevztahuje se tak na ni profesní pojištění daných zdravotníků.
„Je k tomu několik pracovních skupin, jedna poměrně významná při Všeobecné zdravotní pojišťovně. Předpokládám, že až se uklidní šílenství kolem koronaviru, legislativně se to ukotví,“ řekl Šonka.

Přesto oba vidí v telemedicíně do budoucna možnost, jak provádět některé konzultace či jak krátkodobě zajistit péči v případě nouze. A nejde o jediné pozitivum, které koronavirus do ordinací přinesl. „Obecně nám v době epidemie velmi pomohla elektronizace zdravotnictví,“ míní Šonka. Jmenoval přitom třeba eRecept nebo eNeschopenku, která pro praktiky sloužila i jakési potvrzení o karanténě.

Telemedicína bude mít podle šéfa praktiků, pokud se bude používat správně, svou roli i mimo dobu epidemie. Stejně tak Šonka doufá, že i po skončení koronavirové krize přetrvá zvyk pacientů objednávat se, konzultovat vše předem po telefonu a nehromadit se tak v čekárnách. „Přestože toho za den stihneme stejně nebo více než předtím, fronty se nám netvoří,“ popsal.

Medici bez kompetencí a nevybavení hygienici

Telemedicína není jediné odvětví, ve kterém by mohlo díky epidemii dojít ke zlepšení. Nouzový stav a povolání mediků do nemocnic poukázaly na fakt, že studenti posledního ročníku všeobecného lékařství mají jen velmi omezené kompetence, jak mohou v rámci pracovní povinnosti pomáhat. „Medici můžou dělat jen sanitáře nebo ošetřovatele, to znamená základní péči o pacienty. Nějakou hygienu či polohování,“ popsala dříve Kateřina Koudelková, která pomoc mediků koordinuje.

Medici tak nemohou bez asistence akreditovaného lékaře třeba podávat léky či odebírat krev, a to i když jsou již třeba v šestém, tedy posledním ročníku. „Když student vystuduje třetí ročník, má kompetence k tomu dělat ošetřovatele. Dál už žádné nedostane. Je tam mezera v legislativě. Kdyby mediky ale někdo zaškolil, vykonávat by to mohli, není to technicky těžké,“ míní Koudelková.

Kolik mediků pomůže s covidem? Překážkou jsou kompetence i učivo

Právě to se nyní změní. Alespoň podle novely, kterou v polovině prosince podepsal prezident Miloš Zeman. Ta umožní, aby ti studenti medicíny, kteří za sebou mají alespoň osm semestrů studia a zkoušky z ošetřovatelství či péče o nemocné, mohli pracovat v pozici praktické sestry.

„V rámci vykonávání pracovní povinnosti nebo dobrovolnické činnosti mediků se ukázalo, že jejich kompetence jsou v současné době velmi omezené,“ stojí v důvodové zprávě novely.

Alespoň částečného řešení se již dočkaly hygienické stanice poté, co koronavirus ukázal jejich nevybavenost a nedostatečnou personální kapacitu. Na jaře jim chyběly třeba i počítače či wifi připojení. Kvůli velkému množství nakažených a nedostatku personálu pak hygienici nestíhali trasovat.

Hygienické stanice se tak v létě sice dočkaly nové techniky a především celkem 137 nových zaměstnanců, jejich problém to však nevyřešilo. „Legislativní změny se dají udělat poměrně snadno, materiál se dá opatřit, ale kvalifikované zdravotníky jen tak neseženete,“ uvedl v létě na tiskové konferenci proděkan 3. LF UK Pavel Dlouhý. Poukázal rovněž na to, že věkový průměr lékařů na hygienických stanicích se blíží v průměru šedesáti letům. A z lékařských fakult vstoupí do oboru každoročně jen asi dva noví hygienici.

X X X

PROTESTY PŘED DOMEM BABIŠE V PRŮHONICÍCH, OTEVŘÍT HOSPODY, HOTELY

U Babišova domu se protestovalo. Lidé přinesli rakev, svíčky i koblihy. Před domem premiéra Andreje Babiše v Průhonicích se sešly desítky lidí, kteří přišli protestovat proti vládním opatřením i proti samotnému premiérovi. K domu demonstranti donesli i rakev. Sám Andrej Babiš označil situaci za nepříjemnou, protože v domě je jeho rodina. Protest proti vládním opatřením v neděli proběhnul také v centru Prahy.

„Je to smuteční pochod za pravdu, za odvahu promluvit, za starší lidi, kteří zůstávají doma sami. Chceme vyjádřit, jak nás pan Babiš a vláda likviduje,“ uvedla jedna účastnice protestu.

Vypověděla také, že celý protest probíhal v klidu a za doprovodu policie. Několik desítek účastníků dodržovalo rozestupy a mělo na sobě roušky. Před jeho dům pak poskládali svíčky, koblihy a dokonce přinesli rakev. Kromě vyjádření nesouhlasu hodili také do schránky několik dopisů pro premiéra, kde shrnuli, co se jim nelíbí.

„Do dopisu jsem napsala, že je podle mě vlastizrádce, nejen Česka, ale i Slovenska,“ upřesnila účastnice.
„Kolem 50 lidí se v neděli sešlo u domu premiéra Andreje Babiše a protestovalo proti vládním opatřením. Dohlíželo na ně přibližně 15 policistů. Veřejný pořádek narušen nebyl,“ uvedla policejní mluvčí Michaela Richterová. Sám premiér se k protestu vyjádřil po novoročním obědě s prezidentem Zemanem, kdy řekl, že je to nepříjemné, protože je doma jeho rodina.

V centru Prahy vznikla „cesta naděje“

Protest proti vládním opatřením v neděli proběhnul také v centru Prahy, kdy sídlo Úřadu vlády a Staroměstské náměstí propojila takzvaná cesta naděje skrze řetězec z půllitrů a skleniček se svíčkami. K vybudování „cesty naděje“ v prosinci vyzval majitel restaurace Malý Janek v Jincích na Příbramsku Jiří Janeček, který je členem výzvy Chcípl PES.

Pokojný protest iniciativy za zachování provozu restaurací

Světelný řetěz lidé vedli přes Mánesův most a Kaprovu ulici, na trase bylo několik stánků. Například na Staroměstském náměstí stál stánek s výzvou k otevření ekonomiky Česka a na Klárově byla rakev, která symbolizovala pohřeb gastrosektoru. Lidé do ní zatloukali hřebíky. Zástupci iniciativy také lidem rozdávali půllitry se svíčkami. Rakev minulý týden vozili na protest proti uzavření lyžařských areálů také ubytovatelé a podnikatelé v Krkonoších. Lidé do ní zatloukali hřeby na znamení nesouhlasu s opatřeními.

Někteří protestující si v neděli na Klárov donesli také vlajky, část lidí neměla roušky. Protest byl převážně poklidný. Pouze kolem 16:00 vznikla, zřejmě právě kvůli nenošení roušky, slovní roztržka mezi policisty a několika účastníky. Někteří demonstranti pak k policistům skandovali: „Nechte je být“ nebo „Gestapo.“

„Cesta naděje“ z půllitrů a skleniček se svíčkami má podle zástupců iniciativy upozornit na kritickou situaci malých a středních živnostníků a podnikatelů. Demonstranti žádají vládu, ať ukončí opatření kvůli koronaviru. Chtějí také zálohy pro provozovatele uzavřených podniků v určité výši. Stěžují si i na špatnou komunikaci vlády.

Podle zástupců výzvy se 6. ledna musí v Česku znovu „otevřít ekonomika“. Ve vyjádření pro ČTK to uvedli majitel restaurace Malý Janek v Jincích na Příbramsku Jiří Janeček, majitel pražské restaurace Šeberák Jakub Olbert a další člen iniciativy David Biksadský. Účastníci protestu také mohli podepsat petici za zrušení opatření.

Požadují také, aby během týdne přišla záloha pro všechny uzavřené podniky v minimální výši 50 procent z obratu minulých let a v řádu několika dní byl vypsán i program na záchranu fyzických osob, které „o vše přišly“ a potýkají se s dluhy z podnikání.

Janeček a další zástupci iniciativy míní, že stát na krachující podnikatele zapomněl. Kritizují také to, že dosud neběží program COVID gastro, případně nějaká z alternativ. Stávající systém kompenzací iniciativa už dříve označila za složitý, neprůhledný a nespravedlivý.

„Tato vláda se nepoučila z jarní pandemie, vykašlala se na letní přípravu a zcela podcenila nástup druhé vlny. Jejich restriktivní opatření byla polovičatá a nikdy se nedotkla nadnárodních korporací nebo květinářství. Vláda si vybrala sektor ve svém chaotickém tažení, který tuto vládu nikdy nevolil a hodil se jako obětní beránek,“ uvedli zástupci Chcípl PES. „Přitom to bylo tak jednoduché a spravedlivé, použít program z Rakouska nebo Německa a poskytnout určité procento z obratu z minulých období,“ míní restauratéři.

Zástupci výzvy Chcípl PES protestovali proti vládním opatřením už dříve. V minulosti například nechali své podniky otevřené i po 20:00, což byla nařízená zavírací hodina. Stravovací zařízení jsou od loňského března už potřetí odkázána na prodej jen přes výdejní okna, která mohou fungovat jen mezi 05:00 a 20:59. Využívat mohou případně rozvoz.

X X X

Šéf BIS neplní své povinnosti a zamlčuje informace, uvádí Zemanova analýza

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka podle prezidentské analýzy neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem, uvádí týdeník Respekt, který dokument četl.

Materiál, který na podzim předal prezident Miloš Zeman premiérovi Andreji Babišovi, zpracoval bývalý šéf analytiky BIS Jiří Rom. Před pěti lety patřil mezi kandidáty na šéfa služby. Z BIS odešel a loni nastoupil do prezidentské kanceláře.
Zeman práci BIS opakovaně kritizuje, její šéf by měl být podle něj odvolán. Vládní návrh na jmenování Koudelky do generálské hodnosti už pětkrát odmítl, zmíněný materiál má jeho postoj zdůvodňovat.

Podle Respektu dokument v rozsahu jeden a půl stránky shrnuje výtky k práci Koudelky a BIS do pěti bodů. Vyčítá Koudelkovi mimo jiné to, že na podzim 2019 veřejně mluvil o tom, že BIS společně s Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ) odhalily a rozbily síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Podle prezidentské analýzy tím byla ohrožena policejní práce. Podle mluvčího NCOZ Jaroslava Ibeheje nemělo Koudelkovo veřejné vystoupení na práci policie žádný vliv, napsal Respektu.

Koudelka není dobrý manažer, napsal pro Zemana zhrzený kandidát na šéfa BIS

Další výtka zmiňuje kauzu, kdy BIS prověřovala informaci o možném ohrožení českých komunálních politiků jedem ricin. Údajně ho do Česka dovezl ruský diplomat. Nakonec se ukázalo, že kauza byla smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace. Vše vyvrcholilo vyhoštěním dvou ruských diplomatů.

Ukázkou neprofesionální práce je podle dokumentu i to, že BIS podle názoru Hradu nedodala fakta o možné výrobě jedu novičok v Česku. Zeman to požadoval v souvislosti s útokem na přeběhlého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v Británii na jaře 2018. Zeman tehdy tvrdil, že podle jeho informací se novičok v Česku opravdu vyráběl, BIS to ale vyvrátila.
Hrad Koudelkovi vyčítá i výroky, které přednesl ve Sněmovně v květnu 2019 a které se týkaly způsobu práce ruských tajných služeb v souvislosti s nutnou spoluprací v rámci Evropy i NATO. Poslední výtka tvrdí, že „zpravodajská služba ČR je odkázána na zjištění a tvrzení cizích zpravodajských služeb, aniž by jejich informace dokázala verifikovat“.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sef-bis-podle-prezidentske-analyzy-ne...

X X X

Zeman si nebude vybírat vakcínu proti covidu, nechá se očkovat, řekl Babiš

Prezident Miloš Zeman se nechá v druhé polovině ledna naočkovat proti nemoci covid-19. „V druhé polovině ledna absolvuje pravidelnou lékařskou prohlídku, v rámci které se nechá naočkovat vakcínou, která bude k dispozici, takže si nebude vybírat,“ řekl premiér Andrej Babiš po novoročním obědě v Lánech, k němuž se podávala pražská šunka od kosti a lánský bažant s nudlemi.

V Česku začalo koncem loňského roku očkování vakcínou vyvinutou firmami Pfizer a BioNTech. Zatím dával prezident jednorázové vakcíně. Dosud jediná je od firmy Johnson & Johnson, která ale zatím není schválená.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný ale dříve řekl, že nikdo z občanů si nebude mít možnost vakcínu vybírat. A výjimku tak nedostane ani Zeman.

Babiš řekl, že bude vyvíjet tlak na Evropskou komisi, aby se zrychlilo i v rámci Evropské unie schvalování dalších typů vakcín.„Já jsem pana prezidenta ubezpečil v tom, že naše vláda bude bojovat nejen proti pandemii covid-19, ale i proti ekonomickým a sociální dopadům,“ řekl Babiš. „Musíme tento rok zvládnout obě tyto věci,“ uvedl předseda vlády. Důležité je podle něj pokračovat v antigenních testech.

Oběd bez rodin navrhly dcery, řekl Babiš

Původně se novoroční oběd měl konat i za účasti manželek obou politiků a jejich dětí. Nakonec to byl ale jen oběd Zemana s Babišem.To, aby to byl oběd bez rodin obou politiků navrhly podle Babiše dcery. Babiš to řekl v neděli v rozhovoru pro CNN Prima News před cestou do Lán.

„Já jsem s panem prezidentem se domluvil, že se setkáme jenom my dva, abychom dodrželi tradici a s rodinami se setkáme v lepších časech, když už nebude žádný PES,“ řekl před pár dny premiér v televizi Nova.
Zeman do Lán stejně jako před rokem pozval kromě Babiše i jeho ženu Moniku s dcerou Vivien a synem Frederikem.

Zúčastnit se měla tradičně také první dáma Ivana Zemanová a dcera Kateřina.

„Jedná se o návštěvu v domácnosti, neboť lánský zámek je sídlem prezidenta republiky a pan prezident tam de facto bydlí. Taková návštěva je zcela v souladu s platnými protiepidemickými opatřeními,“ napsala před pár dny iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Stejně se později pro agenturu ČTK vyjádřil i premiér Babiš.
Pátý stupeň systému PES umožňuje pobývat na veřejně přístupných místech nejvýše v počtu dvou lidí. Je sice několik výjimek, které se mimo jiné týkají členů jedné domácnosti, ale žádná se nedá vztáhnout zároveň i na rodiny obou politiků.

X X X

Dávky pro celebrity. Poláky naštval expremiér a herci očkovaní přednostně

První dny očkování proti koronaviru v Polsku poznamenaly kontroverze. Několik veřejně známých lidí totiž dostalo vakcínu mimo stanovené pořadí. Přednost před ostatními skupinami obyvatel mají zdravotníci, ale to, že už vakcínu dostal, oznámil například bývalý premiér Leszek Miller nebo několik herců a hereček.

Varšavská lékařská univerzita (WUM) tento týden informovala, že nezávisle na vakcínách určených výhradně pro zdravotníky získala od státní správy hmotných rezerv několik set dávek, které bylo nutné vypotřebovat do konce roku.
Zeman si nebude vybírat vakcínu proti covidu, nechá se očkovat, řekl Babiš

Z nich prý naočkovala část zaměstnanců svých nemocnic a jejich rodiny, nemocniční pacienty a osmnáct známých osobností, které souhlasily s tím, že budou očkovací kampaň propagovat.

Nicméně šéf státní správy hmotných rezerv Michal Kuczmierowski agentuře PAP řekl, že lékařská univerzita žádné dodatečné vakcíny nedostala a „už určitě ne dávku pro celebrity“. Dodal, že očkování bylo určené výhradně pro zdravotníky.

„Mediální informace o známých lidech, kromě jiného ze světa kultury a politiky, kteří se nechali naočkovat mimo pořadí, jsou opravdový skandál,“ prohlásil premiér Mateusz Morawiecki. „Neexistuje žádný důvod pro porušování pravidel,“ dodal. Ministr zdraví Adam Niedzielski oznámil, že WUM v pondělí čeká kontrola ohledně podávání očkování. Také univerzita tvrdí, že chce věc vyšetřovat.

Známé osobnosti, které se nechaly naočkovat, uvedly, že využily nabídky ze strany WUM. Například čtyřiasedmdesátiletý herec Andrzej Seweryn řekl, že se tak chtěl přidat k akci na podporu očkování. „To, co mělo být gestem občanské podpory vakcinace proti covidu-19, se stalo příležitostí k útokům na několik známých lidí, kteří očkování podstoupili,“ posteskl si.

Leszek Miller, který je v současnosti europoslancem, v televizi TVN24 připustil, že využil možnosti, jako mu v WUM dali. „Je mi pětasedmdesát let, mám různé nemoci a prachobyčejně se toho viru bojím,“ řekl.

Neuvažoval o tom, že by měl být součástí kampaně propagující očkování, přesto o něm informoval na Twitteru. „Nechtěl jsem, aby to vypadalo, že dělám něco tajně,“ vysvětlil. Kvůli tomu, že se nechal naočkovat, ačkoliv nepracuje ve zdravotnictví, vyloučila ze svých řad jednoho regionálního politika vládnoucí strana Právo a spravedlnost.

X X X

Rok od smrti Solejmáního. Vraždu generála si v Iráku připomínají tisíce lidí

V ulicích Bagdádu protestují desítky tisíc lidí proti politice Spojených států. Ty totiž přesně před rokem na příkaz prezidenta Donalda Trumpa zabily mocného íránského generála Kásema Solejmáního. Při raketovém útoku na letiště spolu s ním zahynul také člen vedení iráckých Lidových mobilizačních sil Abú Mahdí Muhandis.

Tisíce Iráčanů už v noci ze soboty na neděli vyrazily na pietní pochod k bagdádskému letišti, kde prominentní íránský generál i Teheránem podporovaný Muhandis zemřeli. Na místě, kde se útok stal, vzniklo improvizované pietní místo se svíčkami.
Během dne pak lidé vyrazili na demonstrace do centra města. S sebou si kromě fotografií obou zabitých přinesli i transparenty s protiamerickými hesly. „Amerika je velký Satan,“ cituje agentura Reuters jeden z nápisů. Podle Al-Džazíry lidé také žádají iráckou vládu, aby se postarala o to, že z Iráku odejdou i zbývající američtí vojáci.

Už několik dní před výročím také lidé oplakávali Solejmáního na sociálních sítích a v íránském Teheránu podle serveru Iran Press promítli generálův portrét na tamní Věž svobody (Bordž-e Ázádí).

Solejmání vedl jednotky Kuds, které kontrolují libanonský Hizballáh, proíránské milice v Sýrii, Iráku nebo Jemenu. Jejich vliv zasahuje i do Afghánistánu a Pákistánu. Obecně byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie.

A to takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu.

Generál často cestoval mezi Irákem, Libanonem a Sýrií. Jeho zabití přivedlo Írán a Spojené státy na pokraj války. Nakonec přišly jen menší odvetné akce, Teherán také požádal Mezinárodní organizaci kriminální policie (Interpol) o pomoc při dopadení a zadržení Trumpa a dalších lidí. Šanci na úspěch ovšem žádost nemá.

Spojené státy po útoku tvrdily, že měly informace o připravovaném útoku na americké zastoupení na Blízkém východě. „Měli jsme konkrétní informace o bezprostředním ohrožení. Ty zahrnovaly i útoky na americké ambasády,“ řekl ministr zahraničí Mike Pompeo a totéž tvrdil i Trump.

Poté, co Trump v listopadu prohrál prezidentské volby, se Írán zaradoval. Prezident Hasan Rúhání je podle svých slov velmi šťasten z Trumpova konce. Právě za jeho vlády totiž Spojené státy odstoupily od íránské jaderné dohody. Íránský vládce Trumpa označil za tyrana, teroristu a nejméně disciplinovaného prezidenta, který nedodržuje zákony.

„Někteří říkají, že jsme velmi nadšení panem Bidenem,“ řekl Rúhání s odkazem na demokrata Joea Bidena, který se 20. ledna ujme úřadu amerického prezidenta. „Ne, nejsme, ale jsme velmi šťastní, když vidíme Trumpa odcházet,“ prohlásil íránský prezident v televizním projevu. Zkritizoval také obnovení amerických sankcí vůči Íránu.

Napětí mezi oběma zeměmi roste také na samém konci Trumpova funkčního období. A na možné důsledky ročního výročí generálovy smrti se podle listu The Jerusalem Post připravuje také izraelská armáda. Nejmenovaný generál uvedl, že jednotky IDF očekávají útok buď přímo ze strany Íránu, nebo ze strany některého jeho spojence, třeba i Iráku.

Náčelník izraelského Generálního štábu Aviv Kochavi pak Íránce i jejich souputníky varoval, že za případný útok na izraelské pozice draze zaplatí. „Naše odvetné plány jsou připravené a už se i uvedly do provozu,“ dodal.
Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf zase Izraelce v sobotu osočil, že se snaží vyprovokovat válku tím, že sami zaútočí na Američany tak, aby to vypadalo jako íránská akce. „Dávej si pozor před pastmi, Donalde Trumpe,“ napsal na Twitteru s tím, že se jakýkoliv útok Americe, ale i Izraeli tvrdě vrátí. Izrael podobné domněnky označil za nesmysl.