iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zoufalé nemocnice v ČR, Babiše kritizuje i prorektor Bárta

Karlovarský kraj opět vyzývá studenty lékařských fakult a středních zdravotnických škol k pomoci v situace v nemocnicích v Karlovarském kraji se kvůli stoupajícímu počtu nemocných s COVID-19 opět zhoršuje a nemocnice rychle zaplňují své lůžkové kapacity. Karlovarský kraj proto VYZÝVÁ všechny studenty lékařských fakult, vyšších odborných škol se zdravotnickým zaměřením a středních zdravotnických škol, aby znovu přišli nemocnicím pomoci.

Vážíme si pomoci a vstřícnosti každého jednotlivce. Zájemci se mohou telefonicky hlásit na personálních odděleních v nemocnici Karlovy Vary, nemocnici Sokolov a v nemocnici Cheb. A s prosbou o šíření výzvy se nyní obracíme i na novináře. Za spolupráci předem děkujeme, Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí Karlovarského kraje.

Takových případů je v celé ČR mnohem více. Pomoc potřebuje Ostravsko, jižní Morava, jižní Čechy, Vysočina a další. A to je vina premiéra Babiše, že už před mnoha měsíci nevyhlásil v boji s covidem mobilizaci, která vždycky ve válce je vyhlášena, a nezajistil mobilizační štáb s generálem Bubeníkem, profesorem Prymulou a dalšími odborníky, lékaři a mnohými jinými.

Generál Bubeník měl podléhat vrchnímu veliteli, což je prezident Zeman, a mít u sebe štáb odborníků, jimž bude sám velet, a které si vybere: Prof. Prymulu, prof. Hořejšího, prof.. Arenbergera, prezidenta lékařů dr. Kubka, ředitele nemocnice v Praze Motole Ludvíka, dr. Maďara, dr. Svobodu, virology Crubhoffera, Tachery, praktika dr. Šonku, ředitele dr. Duška, dr. Prouzu, ing. Středulu a podobně. Jen tak můžeme zvítězit ve válce s covidem, která pokračuje a upozorňuje nás na ni i WHO. Babiš a spol. nesmějí do vedení boje zasahovat. Rozhodující je vrchní velitel prezident Zeman, generál Bubeník a profesor Prymula.

Generíál Buibeník mohl zajistit dostatek vojáků ze záloh armády, škol a brigádníky z řad obyvatel, nezaměstnaných, brigádníky z úřadů krajů, okresů, ministerstev, vlády a podobně. Bohužel, Babiš si nedá poradit, a proto jsou dnes v zoufalé situaci nemocnice, a ještě dlouho budou, dokud válka s covidem neskončí.

SPOLEHLIVĚ RADY PROREKTORA UK BÁRTY

Covid nastavil zrcadlo, problémy nás teprve dostihnou, míní egyptolog Bárta„ Absolvovali jsme bouřlivý rozvoj bez jakýchkoli rezerv, protože nebylo v naší povaze myslet na zadní kolečka. Covid-19 byl vlastně test, který odhalil slabiny našeho systému. Zastihl většinu vlád v nedbalkách a nikdo vlastně nevěděl, co by se mělo dělat,“ hodnotí končící rok prorektor Univerzity Karlovy a známý egyptolog Miroslav Bárta, který se věnuje výzkumu civilizací od jejich vzniku po kolaps.

Krize není podle Bárty obdobím, kdy by se někdo měl za každou cenu zviditelňovat. V rozhovoru apeluje na vědce, ale i politiky a novináře, stejně jako různé opinion makery, aby se chovali zodpovědně a šli Čechům příkladem.
Podle něj v letošním krizovém roce občanská společnost zafungovala výborně, lídři však mají co dohánět, pokud chtějí, aby jim lidé věřili a následovali je.

„Tento rok ukázal, že krize se vyhrávají nejen hlavou, ale i srdcem, nejen technologiemi, ale i symboly, a rozhodně si myslím, že přichází doba politicko-vědeckých elit, protože problémy nás teprve dostihnou. Musíme uvažovat, jak chceme dál budovat naši společnost, aby rostla, byť třeba pomalejším tempem, ale aby měla větší míru resilience, tedy schopnosti bránit se vnitřním a vnějším krizím,“ nabádá egyptolog a prorektor.

V roce 2016 jste předpověděl, že rok 2020 vnese do společnosti změnu. Respektive jste řekl, že v tomto období se potvrdí, zda fungují cykly, na jejichž konci pravidelně přicházejí události významné pro další vývoj společnosti. Jak jste to mohl tak přesně určit?

To, co jsem říkal, vycházelo z práce amerického matematika Petera Turchina, který ve vývoji Spojených států za poslední necelá dvě století identifikoval padesátiletý cyklus. Cykly jsou různé, ale sedmiletý a padesátiletý jsou pro člověka uchopitelné, protože jsme schopni je zažít. Turchin ukázal, že v letech 1870, 1920 a 1970 zažívaly USA týdny a měsíce plné sociálního neklidu a nepokojů.

A letos? Byl to rok prezidentských voleb, kdy Donald Trump prohrál, přičemž všichni víme, že je to polarizující osobnost a není nikdo, kdo by na něj neměl názor. Byla to doba, kdy v USA došlo kvůli policejnímu násilí k několika nešťastným zabitím a kdy se z Číny dostal do světa covid-19. To vše uvedlo nejen USA, ale celý svět, až na výjimky, do stavu velké rozkolísanosti, polarizace a různých krizí. To, že jsou USA po padesáti letech opět ve významné vnitřní krizi, je mimo veškerou pochybnost.

Na přednášce na půdě Učené společnosti české jste představoval svou teorii o sedmi zákonech vývoje civilizací až k jejich kolapsům. Je letošní epidemie tou událostí, která odstartovala krizi dnešní západní společnosti?

Obávám se, že to, jak bude tato krize dál probíhat a jaké bude povahy, se dozvíme až v průběhu příštího roku. Nepochybně půjde o krizi ekonomickou, hodnotovou a také zdravotní, protože není tajemstvím, že letos s výjimkou covidu byla lékařská péče systematicky zanedbávána. A poslední čísla naznačují možnost, že začínají umírat lidé v důsledku odložené péče.

Za největší katastrofu, vedle krize ekonomické, však považuji zásadní propad ve vzdělávání dětí, které jednou budou tvořit budoucnost naší země. Na podzim jsme jako jediní ve vyspělé Evropě na dlouho zavřeli všechny stupně školského systému. Vynechání výuky z jara a podzimu bude tuto zemi handikapovat několik dalších let a není dne, kdy bych na to nemyslel.

Letošní rok už navždy bude charakterizován hlavně koronavirem, který změnil svět. Je správné se na to z hlediska teorie o vývoji civilizací dívat takto a jiné zásadní události nechat ve stínu?

Ve vývoji civilizací – a my nejsme výjimkou –, neexistuje jedna příčina, která by se dala považovat za vysvětlení všeho. Funguje to tak, že dlouhodobých příčin bývá víc, a pak přijde spouštěč, který může být jen jeden a který je naprosto náhodnou událostí. Myslím, že to ukazuje, o čem ve svých teoriích a sedmi zákonech mluvím už léta, tedy že společnost se proměňuje skokově ve velice krátké historické době, i když příčiny jsou dlouhodobé.

Jaké příčiny nás přivedly do dnešní situace?

Roky jsme zažívali bouřlivý rozvoj, neznali jsme nic důležitějšího, než byla globalizace, rozvíjeli jsme se bez jakýchkoli rezerv, protože není v lidské povaze obvykle myslet na zadní kolečka. Většina lidí si nepřipouštěla, že by se něco mohlo stát, fond hmotných rezerv zůstával bez zásob.

Poté, co 20. století bylo ve znamení obrovského přínosu očkovacích strategií pro všechny možné nemoci, si většina nemyslela, že by se vyskytlo něco dalšího. Covid-19 byl vlastně takový test. Zastihl většinu zemí naprosto nepřipravených, zastihl vlády v nedbalkách a nikdo vlastně nevěděl, co by se mělo dělat. Častá ad hoc rozhodnutí se dají vzhledem ke stavu nepřipravenosti pochopit, ale mělo to samozřejmě reálné i symbolické negativní konotace.

Proto dnes zažíváme stále dokola třeba nerespektování vládních nařízení a protesty proti rouškám. Ale to vyplývá z toho, jak se chovaly některé naše politické elity. Když chci po občanské společnosti, aby věřila tomu, co říkám, aby mě následovala, aby opatření dodržovala, musím jít příkladem.

V prvním bodě svých sedmi zákonů civilizace říkáte, že na jejím začátku i konci obvykle stojí konflikt. Je to třeba konflikt v důsledku nefunkční společenské smlouvy, jak se začíná upozorňovat?

Je to tak. Nejpravděpodobnější forma konfliktu v civilizovaném světě, v němž žijeme, je konflikt sociální. Podívejme se na obrovskou propast v USA nebo na akce Hnutí žlutých vest ve Francii. Také náboženské konflikty ve Francii propukají takovým způsobem, že to řeší vláda i prezident. U nás jsou to demonstrace proti rouškám, a to je přesně konflikt, o němž mluvím.
Egyptolog Bárta: Míra exekucí je svědectvím selhání státu. Nejsme vyspělá země

Moc bych přál naší zemi, aby to, co jsme zažili, bylo už to nejhorší. Ale nikdo nemá skleněnou kouli, takže uvidíme, co se bude dít příští rok. Ale když už mluvím s vámi jako se zástupcem prestižního média, tak se také podívejme, co letošek ukázal o novinářských elitách. Mám na mysli především média bulvární, která přeháněla, zkreslovala a strašila lidi, místo aby je uklidňovala objektivními informacemi.

K tomu ovšem někteří odborníci svými výroky přímo vybízeli.

To, jak fungovala vědecká sféra, je další věc. Když si vezmu třeba profesora Jaroslava Flégra, který v médiích dostal možná až nepřiměřený prostor, před několika týdny říkal, že začátkem prosince budou umírat lidi na ulicích, že zkolabují nemocnice, nebude funkční zdravotní systém a budou desítky tisíc mrtvých, v médiích to prostě frčelo. Ukázalo se, že to nebyla pravda, ale strašení.

Naopak objektivně, v klidu a bez přehánění informovala většina lékařské obce, nebo třeba profesor Jan Konvalinka. Když je stát ve stavu nouze a společnost v krizi, není to období, kdy by se někdo měl za každou cenu zviditelňovat.
Moc bych prosil vědce, ale i politiky a novináře, stejně jako různé opinion makery, aby se chovali zodpovědně. Dokonce si myslím, že pokud je země v objektivní krizi nebo v nouzovém stavu, mělo by existovat postup, jak upozadit činnost všech tzv. PR poradců a marketingových agentur, protože krize a nouzový stav paradoxně nejsou téma pro marketing. Je to otázka pro zkušené politiky a vědce.

Takoví lídři by ovšem byli ideální nejen pro dobu koronavirové epidemie.

Myslím si, že to brzy bude zvětšující se trend. Covid-19 je totiž jen jedním z aspektů současného komplikovaného světa plného problémů, kdy řešíme nárůsty CO2, nárůsty teplot, problém s odpady, které nejsme schopni recyklovat, otázku přechodu na jiný způsob krytí naší energetické spotřeby a další. To jsou témata především pro vědce.

Myslím si, že do budoucna se sféra elitních politiků a sféra elitních vědců bude neustále více a více sbližovat, protože bez toho, aby vědci vstupovali do politiky, celoplanetární problémy světa nebudeme schopni vyřešit.

V rozhovoru před rokem jste mi řekl: Většina našich elit musí přepnout do jiného modu, přál bych naší zemi skutečné lídry se zajímavými vizemi. Takže jak v tomto krizovém roce elity obstály?

Mohli jsme dopadnout mnohem hůř, ale i lépe. Čas ukáže, ale buďme v tuto chvíli rádi za to, že na jaře přišla opatření včas. Je škoda, že jsme neustáli populistický tlak, protože třeba v Německu nebo Rakousku se v létě roušky nosily v obchodech a ve veřejné dopravě dál, aby se křivka zploštila.

Máme tu ale velký problém symbolický, protože když po lidech něco chci, musím jít příkladem. My jsme tu však měli politiky, kteří v létě cestovali, přestože vláda žádala lidi, aby byli doma a nevyjížděli za hranice, byl tady velice negativní symbolický příklad lékaře z restaurace na Vyšehradě. Nebo případ lékaře s mezinárodním renomé, který na tři dny zapomněl, že podepsal petici – no tak ji podepsal, co se děje, vždyť do vlády byl povolán jako odborník.
Krize je vždy pro civilizaci také ozdravným procesem, říká egyptolog Bárta

Když mám nějaký názor, neměl bych se za něj stydět. To vše v lidech vyvolává oprávněný pocit, že když na něco kašlou elity, proč by si z toho oni sami měli dělat hlavu. Konflikty a krize se nevyhrávají jen technologiemi, což je v tomto případě očkovací vakcína, ale i srdcem. A to srdce, tu pozitivní motivaci občanské společnosti, jsem tu postrádal. Spíš se vystupovalo, aby se hrozilo, jmenovaly se paragrafy a postihy, místo aby byli lídři víc inspirativní.

Jak jsme přes to všechno tento rok nakonec podle vás zvládli?

Covid nám nastavil zrcadlo a ukázal, co všechno neumíme, ale i co se povedlo. Takových věcí je také spousta a není možné je zamlčovat. Myslím, že jsme z toho nevyšli špatně, zejména jako občanská společnost. To je přece skvělá zpráva. Přesvědčili jsme se, že náš zdravotní systém je ve srovnání s evropským ve výborné kondici. Občanská společnost od začátku šila roušky, pomáhala seniorům. Lidé ve veřejných službách počínaje prodavačkami a prodavači, přes lékaře, policisty a hasiče drželi tento stát v chodu.

Ale stát jako takový… Agentura Bloomberg nedávno vydala žebříček The best and the worst covid places in the world (pozn. red. – hodnocení odolnosti 53 zemí ve světě proti covidu-19). My jsme na 49. místě za Indií, za většinou vyspělých zemí, za většinou asijských zemí, které měly oproti nám velké zkušenosti s různými epidemiemi. Před námi jsou však i takové země, jako Pákistán, Nigérie, Irák nebo Írán.

Proti těm zemím samozřejmě nic nemám, ale ambici být nejméně na jejich úrovni, to ano. Takže rozhodně nejsme best in covid a máme co zlepšovat. My tady přece máme lidi na to, abychom byli mezi prvními 10 zeměmi. Tak proč tam nejsme?
Proč tam nejsme?

Já to vlastně nevím. Nemáme ambice být vyspělý technologický národ, nedaří se nám vyrábět finální výrobky, nemáme ambice a odvahu, je mi to líto. Jak říká Mojmír Hampl, Češi mají nebe velice nízko. Neměli jsme větší odvahu vydržet opatření déle, nechat školy otevřené, víc lidi inspirovat, pokud po nich jako člověk za něco zodpovědný chci výkony. Kdo je motivovaný a nemá strach, dokáže víc než ti vystrašení a frustrovaní.

Londýnský starosta a radní neustále chodili mezi lidi, přestože vědomě riskovali své zdraví. Podporovali je a motivovali, aby to zvládli. Jak jsme na tom byli my, nechť posoudí laskavý čtenář sám.

Miroslav Bárta, prorektor Univerzity Karlovy, egyptolog

V knížce o sedmi zákonech, která nyní vychází v nakladatelství Jota, zmiňuji velkou morovou ránu v Londýně, jak ji ve svém díle popisuje Daniel Defoe. On říká mmj. dvě pozoruhodné věci: Po celou dobu morového roku si všechny kritické komodity na trhu zachovávaly stejnou cenu, kontrolovala to londýnská rada – a vezměme si třeba cenovou divočinu na začátku epidemie u nás. Navíc londýnský starosta a radní neustále chodili mezi lidi, přestože vědomě riskovali své zdraví. Podporovali je a motivovali, aby to zvládli. Jak jsme na tom byli my, nechť posoudí laskavý čtenář sám.

Před rokem jste mi řekl, že kdybychom se chtěli porovnat s jinými civilizacemi na cestě ke krizi, jsme na žebříčku od jedné do deseti někde mezi šestkou a osmičkou. Kam nás posunul tento rok?

Důležité je říct, že kolaps je skoková změna společnosti. Neznamená to zánik. A pokud bych měl uvažovat o tom, jestli se proměna přiblížila, dal bych nás na konec sedmého nebo začátek osmého stupně. Myslím, že skoková proměna společnosti je reálnější o jeden bod.

O své teorii sedmi zákonů civilizace přednášíte na různých fórech a konferencích, zároveň se ale věnujete i osvětě a vzdělávání veřejnosti v oblastech, které jste zmínil jako problémy světa. Ceněná je například výstava Voda a civilizace. Připravujete něco nového?

Výstava Voda a civilizace bude i v roce 2021 putovat po českých městech. Rozjednaná je její varianta ve Vatikánu, kde by se měla otevírat v létě, a na podzim poputuje do Izraele. V návaznosti na ni se nyní s firmou Medialogue a Olgou Menzelovou připravuje její pokračování s názvem Energie a civilizace, k vidění bude v květnu a červnu 2021 v Praze na Kampě. Záštitu nám poskytli primátor Prahy Zdeněk Hřib, jeho náměstek Petr Hlubuček a pražský radní Jan Chabr.
Generálním partnerem výstavy je společnost ČEZ, hlavním partnerem je Česká spořitelna a společnost ČEPS a partnerem společnost ČEPRO. I díky nim bude mít česká veřejnost bez ohledu na epidemiologickou situaci tyto výstavy navštívit, protože jsou venkovní, zdarma a přístupné 24 hodin. Přezdíváme jim anticovidové.
Pro nás jsou velice důležité, protože pokud chceme změnit svět k lepšímu, musíme nejdříve změnit uvažování a myšlení lidí. A hlavně dětí a studentů, kteří jsou budoucností této země.

X X X

Každý druhý test pozitivní? Formálně ano, většina antigenních se ale nepočítá

Laboratoře v Česku odhalily v úterý 16 329 nakažených ze 33 642 odběrů, uvádějí oficiální statistiky. Podíl pozitivních testů podle nich činí 48 procent. Každý druhý člověk, který se nechá otestovat, ale ve skutečnosti pozitivní není. Do statistik se totiž nepočítají antigenní testy s negativním výsledkem, které vyjdou bezpříznakovým jedincům. Těch je však většina.

Ministerstvo zdravotnictví postupuje podle metodiky, kterou unijním státům doporučilo Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC). Do oficiálních statistik se tak v Česku z antigenního testování započítávají pouze výsledky, které potvrdí či vyvrátí dodatečný PCR test.

K tomu dochází pouze v případě negativního výsledku antigenního testu u nemocného s příznaky, případně pozitivního člověka bez příznaků. Ostatní negativní výsledky antigenních testů, kterých je drtivá většina, se do oficiálních statistik nezahrnují.

V důsledku pak dochází ke zkreslení podílu pozitivních výsledků z celkového počtu testů. V úterý podle oficiálních statistik provedly laboratoře 33 642 testů. Podíl pozitivních pak činil přes 48 procent.
Druhá vlna epidemie v Česku:

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky však pro iDNES.cz uvedl, že při součtu všech antigenních i PCR testů se Česko v úterý dostalo na hranici 70 000 otestovaných. Podíl nakažených tak ve skutečnosti byl „pouze“ kolem 23 procent.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného je současný postup zcela ve shodě s metodikou ECDC. „Zatím jsou tam zapisovány antigenní testy, které mají PCR konfirmaci. Jakmile ECDC vydá změnu doporučení a budou se tam zapisovat všechny, tak počítejme s tím, že pozitivita velice rychle může klesnout na hodnoty někde kolem deseti procent,“ tvrdil ministr při startu antigenního testování na konci listopadu.

O testování zdarma je obrovský zájem

O antigenní testování, které se v Česku poprvé plošně aplikovalo v domovech seniorů, je obrovský zájem. Před Vánocemi byla většina odběrných míst plně obsazena. Zájem nepolevil ani po svátcích, nechat se otestovat zdarma před Silvestrem je už téměř nemožné.

Počty nakažených ještě porostou, zájem o testování je obrovský, tvrdí Dušek

Odběrová centra jsou téměř po celé republice zaplněna. V každém kraji zbývá jen pár míst. Například v Praze bylo ve středu odpoledne volné místo ještě v nemocnici v Motole. Horší je to pak v Moravskoslezském či Karlovarském kraji.
Lidé se mohou otestovat zdarma každých pět dní. Původně měla tato možnost končit 15. ledna, ministerstvo zdravotnictví se však kvůli velkému zájmu rozhodlo bezplatné antigenní testování zachovat i nadále.

Oba druhy testů potřebují vzorek odebraný tyčinkou z nosohltanu, antigenní test má výsledek za 15 minut. K testu PCR je vzorek nutné odvézt do laboratoře, kde se množí virová RNA, a je proto přesnější.
„V systému vidíme velké množství objednaných lidí, takže určitě bude i velký počet nově diagnostikovaných. Připravme se na to, že čísla budou v následujícím období ještě vysoká,“ upřesnil Dušek svůj výhled na následující dny.

X X X

Skiareál zaplnily stovky lidí s boby, ostraha je odhání z hlavní sjezdovky

Do lyžařského areálu Monínec na Příbramsku dopoledne dorazilo přibližně 300 lidí, což je více než za běžného provozu bez protiepidemických opatření. Lidé využívají oficiálně uzavřený areál hlavně k bobování. To umožňuje 170 metrů dlouhá sjezdovka pod hotelem. Hlavní sjezdovku hlídá ostraha, podle ředitele areálu jsou kvůli tomu někteří lidé agresivní.

Lyžařské areály, respektive lanovky a hotely v nich, jsou nyní uzavřené kvůli vládním opatřením proti pandemii koronaviru.
„Tady je totální kolaps, je tu víc lidí, než kdyby byl otevřený areál. Musel jsem vzít do služby šest kluků a ti hlídají hlavní sjezdovku,“ uvedl ředitel skiareálu Jaroslav Krejčí. Veřejnosti nechal k dispozici menší sjezdovku pod hotelem o délce 170 metrů.

„Někteří jsou neukáznění a stejně tam (na hlavní sjezdovku) chodí. Ten sníh je drahý, nechceme si ho nechat rozšlapat. Klidně ať lidé přijedou, ale žádáme o dodržování zákazu vstupu na hlavní sjezdovku,“ upřesnil požadavky Krejčí.
Denně teď dorazí na Monínec stovky lidí, dopoledne jich bylo zhruba tři sta.

„Denně se nám na kopci pohybuje technika, máme natažené hadice k zasněžování, vše pod velkým tlakem a elektrickým napětím. Kanony zasněžují a jsou nepřetržitě pod napětím,“ řekl Krejčí, podle něhož lidem hrozí i zranění. „Všude jsou cedule, je to označené, služba dává upozornění každému hned po příjezdu do areálu,“ uvedl Krejčí.

Podle jeho názoru by během oficiálního provozu areálu bylo možné hlídat dodržování všech opatření. Lidé byli zvyklí dodržovat rozestupy i nosit roušky. „Teď je tady shluk lidí a nikdo z nich nemá roušku,“ přiblížil Krejčí situaci.

Hory si lidé užívají v celé republice i přes koronavirus

S návalem lidí na sjezdovkách se potýkají třeba na Božím Daru či v Moravskoslezském kraji.

Krkonošský ski resort Černá hora-Pec například nechal spuštěnou kabinkovou lanovku na Černou horu v Jánských lázních. V provozu je také lanovka Zahrádky Express v Peci pod Sněžkou. Její provozovatel uvedl, že horní části sjezdovek jsou zasněženy právě pro děti k sáňkování a bobování. Ty se během úterý začaly hojně plnit.
Podle ředitele Asociace horských středisek ČR Libora Knota není v silách skiareálů lidem vstup na sjezdovky zakázat.
Na Šumavě funguje i lanovka na Pancíř | (0:57) | video: iDNES.tv

„Kdokoliv z lesa tam může samozřejmě přijít. Nelze sjezdovky zabezpečit tak, aby na ně nikdo nevstoupil. To už je opravdu na odpovědnosti lidí. Pokud bobují přes zákaz na sjezdovce, je to jejich věc,“ podotkl ředitel asociace

X X X

JAK DLOUHO NEMOCNICE BEZ OPERACÍ? JAKÁ JE TO PĚČE LIDÍ? BABIŠ BEZ ŘEŠENÍ?

Plánované operace se ruší, přednost v nemocnicích mají covidoví pacienti. Nemocnice nesmí od 31. prosince přijímat pacienty na plánovanou odložitelnou péči. Podle ministerstva musí navyšovat kapacity pro pacienty s covidem-19. Dále bude pokračovat možnost nechat se bezplatně testovat na covid-19 antigenními testy. Potvrdila to mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová

Nemocnice nesmí podle dnes vydaného mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví od čtvrtka 31. prosince přijímat pacienty na plánovanou odložitelnou péči. Musí také navyšovat kapacity pro pacienty s covidem-19.
Poskytovatelé následné a dlouhodobé péče mají podle opatření uvolňovat lůžka, aby bylo možné pacienty z akutních lůžek předkládat na oddělení následné péče. Podobné nařízení dopadlo na zdravotnická zařízení už na jaře, omezit péči měla znovu od 22. prosince.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný ve středu uvedl, že růst počtu hospitalizovaných považuje za závažnější problém než růst počtu nakažených. V úterý se v nemocnicích léčilo nejvíc pacientů s covidem-19 za poslední měsíc. Z 5 712 hospitalizovaných bylo 826 ve vážném stavu. Od 26. prosince jich přibylo přes 1 000.

Ministerstvo dále uvedlo, že bude pokračovat používání antigenních testů, které se podle něj ukázaly jako efektivní. „Umožňuje odhalit zejména takzvané bezpříznakové přenašeče, kteří mají díky tomu možnost zachovat se zodpovědně a ochránit nejen sebe, ale zejména své blízké před nákazou,“ dodala Peterová.

O testování byl zejména před Vánocemi velký zájem. Volné termíny podle rezervačního webu do konce roku většinou nejsou. Objevují se jednotlivé, pokud se někdo na poslední chvíli odhlásí. Přesné počty testů, které byly od 16. prosince provedeny, ministerstvo ani Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) neuvedly. Podle Peterové jich byly statisíce a pozitivních z nich byly zhruba čtyři procenta.

Podrobná data o antigenních testech zveřejnilo ministerstvo naposledy 23. prosince. Za prvních osm dní testování jich bylo provedeno přes 157 000, pozitivních bylo zhruba 9 500 a přibližně 5 200 z nich bylo bez příznaků nemoci. Ve stejném týdnu bylo provedeno zhruba 195 000 testů PCR, což je původní testovací metoda.

Ústav zdravotnických informací a statistiky připravuje zveřejnění dalších informací o antigenním testování, řekl ve středu Jan Tuček z tiskového oddělení ústavu. Jako reakce na jejich velký počet se má také změnit metodika pro výpočet rizikového skóre protiepidemického systému PES. Aktuální statistiky totiž zkresluje to, že část výsledků antigenních testů se ještě potvrzuje PCR testem, což způsobuje vyšší podíl pozitivních testů.

Odběrová místa pro antigenní testy mají termíny vypsané prozatím jen do 15. ledna. Web ministerstva zdravotnictví nabízí na příští tři dny stovky volných termínů, třeba v Olomouckém kraji je jich více než 250, v Ústeckém kraji 268 a ve Středočeském kraji 300.
Naopak jen jednotky hlásí pro Zlínský, Moravskoslezský nebo Liberecký kraj. V Praze je z více než 4 000 termínů na příští tři dny volných asi 40. U některých odběrových míst ale data na webu nedopovídají datům z rezervačního systému konkrétního místa.

X X X

Cestování do Británie se změní. Od pátku raději s pasem a pojištěním

S příchodem Nového roku se změní pravidla pro cestování do Velké Británie. Ta totiž definitivně opustí Evropskou unii a cestovatele ze zemí za kanálem La Manche začne považovat za občany třetích zemí. Důležité je tak mít s sebou cestovní pas, pojistit se a nespoléhat na levný unijní roaming, varuje česká diplomacie. Změny se týkají také pobytu ve Spojeném království.

V pátek 1. ledna 2021 začíná platit složitě dojednávaná dohoda o budoucích vztazích mezi EU a Velkou Británií. A stejně jako Britové v Unii i Evropané na ostrovech se nově stanou občany takzvaných třetích zemí.

Dohoda schválena

Britští poslanci ve středu ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli jiného názoru. Nyní má o dokumentu debatovat a hlasovat Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře jej ještě musí podepsat královna Alžběta II.

„Platit tak pro občany EU v Británii bude mimo jiné bodový imigrační systém. Změny nastanou také v oblasti obchodu, který bude podléhat plnohodnotným hraničním kontrolám či vzdělávání,“ varuje ministerstvo s tím, že cizinci budou podle nového imigračního systému ve Spojeném království dostávat body za specifické dovednosti a kvalifikaci.

Češi trvale žijící na Britských ostrovech mohou po zisku statutu usedlíka počítat se stávajícími pravidly. O registraci je jen potřeba zažádat do konce června příštího roku.

„Pro standardní cestování se nic nemění. Nadále je možné jet do Británie bez víza na dovolenou, na návštěvu rodiny nebo kamarádů. Doporučuji ale už od Nového roku cestovat s pasem, nikoliv jen s občanským průkazem. Je třeba se také nechat řádně pojistit a nepočítat s levným unijním roamingem,“ uvedl ke změnám pro cestovatele ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Ministerstvo přidává i nová pravidla pro české exportéry do Británie. Ti se mají připravit na plnohodnotné celní kontroly zaváděné ve třech fázích během prvního půl roku 2021 s tím, že obchod se Severním Irskem se bude nadále řídit pravidly EU.

„Autorizovaný a odpovědný zástupce se sídlem v EU již nebude ve Velké Británii od 1. 1. uznáván, stejně tak britský zástupce již nebude moci být využíván i pro EU. Pro produkty nabízené na britském trhu bude muset mít zástupce sídlo ve Spojeném království,“ píše česká diplomacie.

V oblasti certifikace zboží se podle ní pro většinu produktů, které v současné době podléhají označení CE, bude muset postupně začít využívat nový britský ekvivalent UKCA. Nicméně pro rok 2021 zůstává většina britských standardů stejná.
„Pro české firmy dochází k dílčím změnám. Důležité je, že nebudou uplatňována cla a kvóty. Čeští exportéři se ale nevyhnou hraničním kontrolám. Pro bližší informace o nových podmínkách se mohou podnikatelé i nadále obracet jak na MZV v Praze, tak na naše ekonomické diplomaty v Británii. Poskytnou jim kompletní informační servis a podporu,“ dodal Petříček.