iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

O Vydavatelství MF v Praze 16 zájemců? Dluh 400 milionů

Když se vydavatelství Mladé fronty v Praze-Modřanech zprivatizovalo, ministr Pavel Dostál tvrdil, že mělo hodnotu 120 až 130 milionů. Bylo prodáno ale za mnohem méně peněz. Dnes je zadlužené, dluh je 400 milionů. Konkurzní správkyně Hýsková říká, že ho bude prodávat po částech. Prodá čtyři části a mohla by tím získat 50 milionů.

JAK ROZHODLI SOUDCI, ÚSTAVNÍHO A VRCHNÍHO SOUDU V PRAZE

Podle ÚS bylo rozhodnutí o vyloučení soudce Strnada „přísné“ a lze sdílet obavy, že vrchní soud překročil svoji pravomoc
Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o prohlášení konkurzu na vydavatelství Mladá fronta platí. Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost proti rozhodnutí o podjatosti soudce Krajského soudce v Českých Budějovicích Zdeňka Strnada vůči Mladé frontě, případně i dalším účastníkům řízení.

Postup vrchního soudu ale ÚS označil za „přísný“. Dále lze podle ústavních soudců sdílet obavy stěžovatelky společnosti Bohemia Silver, zda vrchní soud nepřekročil svoji pravomoc rozhodnout o námitce podjatosti, aniž by hodnotil postup rozhodujícího soudce v posuzované věci.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Pavla Šámala o stížnosti společnosti Bohemia Silver, která je věřitelem vydavatelství, 22. prosince 2020. Společnost se domnívá, že došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy práva na zákonného soudce.

Již zaniklý časopis Euro, který patřil do vydavatelství Mladá fronta, v minulosti uveřejnil (podobně jako další média) kritické články o Strnadovi. Soudce se bránil a vydavatelství zaslal předžalobní výzvu. Několikrát ale uvedl, že ve věci rozhodování se kvůli článku necítí být podjatý. Stěžovatelka připomněla, že proti uvedeným článkům se ohradil i tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Vrchní soud podle stěžovatelky ukázal, jak soudce z projednávání vyloučit; stačí o soudci napsat „jakýkoli hanopis“ s tím, že soudce bude mít možnost se buď této kritice nijak nebránit, anebo bránit, avšak za současné možnosti jeho vyloučení z projednání věci. „Podstatou daného článku přitom není pouhá kritika, ale „cíleně dehonestující … útok“, což dokládá i vyjádření tehdejšího ministra spravedlnosti,“ uvedla společnost ve stížnosti.

Přesto byl nakonec Strnad z rozhodování o konkurzu na Mladou frontu vyloučen a spis dostal přidělen soudce Miloš Vondráček. Pod rozhodnutím, které ÚS kritizoval, je podepsán předseda senátu Peter Trebatický.

Jako důvod podjatosti viděl vrchní soud i „obsah, průběh a délku jednání“ ve věci dne 15. 5. 2020. Tehdy se jednání o konkursu pod vedením Strnada protáhlo na 16 hodin až do pozdních nočních hodin. Účastníci ho museli absolvovat kvůli hygienickým opatřením v souvislosti s epidemií koronaviru v rouškách. Tento postup podpořila řada účastníků, insolvenční správkyně Petra Hýsková i státní zastupitelství. „U nestranného soudce jde o postup „racionálně nevysvětlitelný“,“ uvedl ale v rozhodnutí senát Petera Trebatického

Nevhodný postup vrchního soudu

Právě tento postup mu Ústavní soud ostře vytkl a označil ho za nevhodný. „Ústavní soud však považuje za problematické vyjádření vrchního soudu ke způsobu, jakým rozhodující soudce vedl jednání dne 15. 5. 2020 a dne následujícího a jak postupoval při vyřízení námitky podjatosti. Je totiž pravdou, že zákon znemožňuje vzít za důvod vyloučení soudce okolnosti, které spočítají v postupu soudce v řízení o projednávané věci (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Je však rovněž pravdou, že vrchní soud výslovně uvedl, že postup rozhodujícího soudce na uvedeném jednání není důvodem jeho vyloučení, byť tuto skutečnost vzal jako „umocňující“ závěr o jeho ne/zaujatosti. Ústavní soud považuje za nevhodné již samotný fakt, že vrchní soud při rozhodování o námitce podjatosti přihlédl k tomu, jak rozhodující soudce v řízení postupoval,“ stojí v usnesení.
V posuzované věci vrchní soud rozhodoval o námitce podjatosti v odvolacím řízení, ve kterém byl oprávněn k přezkumu procesního postupu krajského soudu podle uplatněných odvolacích námitek. Ani v takovém případě však vrchní soud podle ÚS při rozhodování o námitce podjatosti nemůže vzít v úvahu procesní postup rozhodujícího soudce v řízení – o námitce podjatosti totiž nerozhoduje jako soud odvolací, ale jako tzv. nadřízený soud. „Lze proto sdílet obavy stěžovatelky, zda vrchní soud uvedeným postupem nepřekročil svoji pravomoc rozhodnout o námitce podjatosti, aniž by hodnotil postup rozhodujícího soudce v posuzované věci,“ dodávají ústavní soudci.

Rozhodnutí přísné vůči soudci

Co se týče kritického článku a snaze soudce Strnada se proti pomluvám bránit, má ÚS za to, že „samotná kritika soudce nemůže být důvodem pro objektivní pochybnosti o jeho nestrannosti, a na straně druhé nutnost soudce být srozuměn s tím, že rozhodne-li se svá práva bránit a zůstane-li konflikt nevyřešen, mohou vzniknout pochybnosti o jeho nestrannosti vzhledem k původci této kritiky“

. „Není potom porušením práva na zákonného soudce, rozhodne-li příslušný orgán veřejné moci o vyloučení tohoto soudce a současně založí-li takové rozhodnutí na hmotněprávním posouzení intenzity daného konfliktu. Proto, byť lze považovat rozhodnutí vrchního soudu za přísné vůči rozhodujícímu soudci, odpovídá standardu výkladu vyhovujícímu ústavně zaručenému právu na zákonného soudce,“ uvádí se v usnesení.

Krajský soud v Českých Budějovicích ukončil provoz vydavatelství Mladá fronta a. s, jež je od května v insolvenci, 22. prosince. Věřitelé žádají od vydavatelství dlužnou částku přibližně 400 milionů korun. Soud vyhověl návrhu insolvenční správkyně, která požadovala ukončení provozu.

Insolvenční soud rozhodnutí odůvodnil tím, že udržení byť i dílčího provozu brání úplná absence provozních prostředků a masivní odliv zaměstnanců. Pokračování provozu by pouze snižovalo hodnotu vydavatelství.

Vydavatelství se nyní zřejmě prodá po částech. Podle insolvenčního rejstříku by chtělo on-line divizi koupit 11 zájemců. Hýsková před Vánoci řekla, že eviduje 16 zájemců o koupi částí vydavatelství. Na jednání věřitelského výboru v prosinci řekla, že lze prodat čtyři části, firma by tak získala až 50 milionů. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

ČESKÉ DRÁHY ODMÍTAJÍ INFORMACE O JUDr. KLESLOVÉ

NSS: České dráhy postupují svévolně a obstrukčně, když odmítají poskytnout informace o angažmá Radmily Kleslové
České dráhy (ČD) postupovaly svévolně a obstrukčně, když zvolily při vyřizování žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím POSTUP, který maří účel a smysl tohoto zákona. Konstatoval to v rozhodnutí Nejvyšší správní soud (NSS), který zamítl kasační stížnost ČD proti rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS). Ten vyhověl žalobě Adama Zábranského, který s ČD od roku 2015 vede spor ohledně informací o angažmá právničky Radmily Kleslové.
Adam Zábranský, dnes pražský radní za Pirátskou stranu, požádal ČD v prosinci 2015 podle zákona o svobodném přístupu k informacím o údaje ohledně angažmá Radmily Kleslové pro ČD od roku 2011. Kleslová byla někdejší předsedkyní hnutí ANO v Praze a také blízkou spolupracovnicí Andreje Babiše.

ČD zvolily postup, kdy v první instanci žádost odmítly, aby následně předseda představenstva jako druhoinstanční orgán toto rozhodnutí zrušil z formálních důvodů. Proti třetímu zrušujícímu rozhodnutí, které opět mělo vést k doplnění formalit, podal Zábranský žalobu, které MS v Praze vyhověl. Ovšem učinil tak z důvodu vady řízení, kdy konstatoval, že nebyla v řízení o žádosti kontaktována sama Kleslová jako dotčená osoba. V ostatním označil rozhodnutí za nepřezkoumatelné.
Proti tomuto rozhodnutí MS podaly ČD kasační stížnost, kterou senát NSS v čele se soudcem Jakubem Camrdou zamítl.

Soud se nejdříve musel vyrovnat s tím, že v průběhu řízení došlo ke změně legislativy, kdy pravomoc rozhodovat o odvolaní proti rozhodnutí ČD v první instanci přešla od ledna 2020 na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Podle NSS lze ve věci rozhodnout, když se z ČD stala osoba zúčastněná na řízení, která taktéž může podat kasační stížnost.
Další procesní otázkou, kterou musel NSS řešit, byla ČD namítaná nepřípustnost žaloby proti rušícímu rozhodnutí odvolacího orgánu. MS soud totiž rozhodl o této věci kladně, aniž by vyčkal na stanovisko rozšířeného senátu NSS, který danou otázku posuzoval. Podle Camrdova senátu však MS postupoval správně, neboť vycházel z tehdy převažujícího názoru, jakkoliv se rozšířený senát posléze přiklonil k opačnému stanovisku.

ČD také zpochybnily v kasační stížnosti to, zda jsou vůbec povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tedy jsou-li vůbec tzv. veřejnou institucí. NSS v této věci zaujal stanovisko, že ČD takovou institucí jsou, navíc v řízení před MS v Praze tuto věc nenamítaly.

NSS pak v zamítavém rozhodnutí poměrně ostře kritizoval postup ČD při vyřizování žádosti o informace. „Závěrem Nejvyšší správní soud i v této věci konstatuje, že ze stěžovatelova postupu při posuzování žádosti o informace, z jeho způsobu odůvodňování rozhodnutí i z argumentace v řízení před soudy lze vyčíst snahu znemožnit poskytnutí požadované informace různými obstrukčními praktikami.

Nejvyšší správní soud proto i v tomto případě vyslovuje politování nad tím, že je takto mařen smysl a účel zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon přitom skýtá řadu nástrojů, které povinným subjektům umožňují neposkytnout určitý druh informací. Je však zapotřebí využívat těchto nástrojů v souladu s účelem zákona, kterým je mj. veřejná kontrola orgánů veřejné správy (v širším slova smyslu) a jejich nakládání s veřejnými prostředky. Pokud se s těmito nástroji nakládá v rozporu s tímto účelem, může se jednat o svévolný postup,“ konstatují soudci v rozhodnutí. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Pokus o vraždu? Odsouzený napadl pracovníka vězeňské služby

Policie obvinila z pokusu o vraždu třicetiletého vězně, který si odpykává ve věznici Valdice na Jičínsku trest za obdobný zločin. V květnu v prostorách věznice napadl ostrým předmětem zaměstnance vězeňské služby. Odsouzenému cizinci hrozí v případě prokázání viny až 20 let vězení. Uvedla to dnes mluvčí krajské policie Eva Prachařová. Útok skončil bez zranění.
„Díky včasné reakci tohoto zaměstnance, který stačil okamžitě a správně zareagovat, nedošlo k žádnému poranění, které by mělo za následek zdravotní újmu. Podle našich zjištění měly být motivem činu útočníka osobní vztahy,“ uvedla mluvčí.
Kriminalisté hradeckého krajského policejního ředitelství převzali případ od vězeňské služby v létě a zadali další znalecké posudky.

X X X

Vnitro letos řešilo rušení zákonů i úpravu hlasovacího práva pro volby

Ministerstvo vnitra muselo v letošním roce mimo běžných činností řešit problémy, které přinesla koronavirová epidemie. Na starosti mělo nákup a distribuci roušek, respirátorů a dalších ochranných prostředků v jarních měsících, kdy jich byl v Česku nedostatek. Zajišťovalo také chod Ústředního krizového štábu. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva Adam Rözler. Mimo záležitostí spojených s epidemií vnitro připravilo například návrh zákona o občanských průkazech nebo novelu zákona o Policii ČR.
Právě zajištění nákupu ochranných pomůcek a jejich následné distribuce považuje vnitro za hlavní úspěch letošního roku. Česká republika trpěla nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek od počátku koronavirové krize, situace se zlepšovala postupně. Ministerstvo vnitra mělo od 20. března zajištěny letecké dodávky z Číny. Letadla ochranné pomůcky přivážela několikrát týdně, poslední přistálo na pražském letišti na začátku května.

Podle dřívějších informací ministerstvo při centrálních nákupech pořídilo 137 milionů roušek, 19 milionů respirátorů FFP2, 200.000 respirátorů FFP3, 60 milionů ochranných rukavic, dva miliony ochranných obleků a plášťů 550.000 ochranných štítů a 1,2 milionů testů a výtěrových sad. Za nákupy ministerstvo vynaložilo 4,6 miliardy korun. Nyní si již subjekty ochranné pomůcky zajišťují samy.

V souvislosti s epidemií také vnitro připravilo úpravu hlasovacího práva pro senátní a krajské volby, která umožnila lidem v izolaci nebo karanténě hlasovat na speciálních stanovištích, nebo do zvláštní přenosné schránky. Prosadilo také zvláštní zákon, díky kterému policie může projednávat přestupky spočívající v porušování vládních protiepidemických opatření přímo na místě.

Na jaře ministerstvo kvůli epidemii nemoci covid-19 přijalo opatření o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Dále asistovalo při dobrovolných návratech cizinců do země jejich původu, zajišťovalo informování veřejnosti, včetně cizinců, o opatřeních v souvislosti s pandemií, a to prostřednictvím webu, e-mailu i telefonicky. Rözler připomněl, že byla zřízena i infolinka, na které se lidé mohli o aktuálních opatřeních ohledně vstupu do země a cestování informovat.
Z běžné agendy vnitro v tomto roce připravilo návrh zákona o občanských průkazech. Ten má adaptovat právní řád Česka na evropské nařízení o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů EU. Podle zákona budou od příštího srpna vydávány občanské průkazy s biometrickými údaji – dvěma otisky prstů a fotografií držitele na bezkontaktním čipu.
Rušení obsolentních zákonů

Vnitro také připravilo novelu zákona o Policii ČR zaměřenou na vymáhání pokut uložených za dopravní přestupky.
V mezinárodní politice ministerstvo zajišťovalo pomoc do zahraničí, zejména do regionů Balkánu, východní Evropy, Blízkého východu a Afriky. Podle Rözlera se také zasadilo o pomoc běloruským občanům v rámci programu Medevac, který umožňuje poskytnutí zdravotní péče a rehabilitací pro Bělorusy zraněné při střetech s tamními bezpečnostními složkami. Ministerstvo také iniciovalo společný dopis ministrů vnitra zemí EU, které odmítají systém povinných kvót pro přerozdělování migrantů.

V příštím roce plánuje ministerstvo dokončit změnu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a na ní navazující změny krizového zákona a i dalších zákonů. Jejím cílem je reagovat na poznatky a zkušenosti s epidemií koronaviru.
Vnitro také chystá projekt, v rámci kterého je analyzován právní řád ČR. Výsledkem analýzy bude databáze právního řádu, která bude kromě dalších informací obsahovat údaje o tom, jaké právní předpisy jsou nadbytečné. Analytická část má podle Rözlera skončit v říjnu příštího roku. Už během letošního roku vláda schválila zrušení stovek zákonů, zejména šlo předpisy z období první republiky a protektorátu.

X X X

Trumpův štáb prosí příznivce o peníze, republikáni dál zkoušejí změnit volby

Štáb amerického prezidenta Donalda Trumpa od listopadu rozeslal jeho příznivcům přes pět set e-mailů se žádostí o finanční příspěvek. V pondělí to napsala CNN. Trumpův tým už na začátku prosince hlásil, že od dárců obdržel více než dvě stě milionů dolarů. Dosluhující šéf Bílého domu i nadále odmítá uznat porážku ve volbách a jeho republikáni přišli s dalším pokusem zneplatnit hlasy sboru volitelů.

Po volbách, které vyhrál kandidát Demokratické strany Joe Biden, prezidentova kampaň zasypávala stoupence apely spojenými se snahou změnit výsledek hlasování a hovořila o budování „fondu na obranu voleb“. Podle médií šla nicméně většina vybraných peněz na účet nové politické organizace, jejíž prostředky mohou posloužit pro financování budoucí politické činnosti odcházejícího šéfa Bílého domu.

Už od první poloviny listopadu se spekuluje o tom, že se Trump bude chtít v roce 2024 znovu ucházet o prezidentskou funkci.
Podle CNN odběratelům od noci na 4. listopad přišlo už 554 mailových žádostí Trumpovy kampaně o příspěvky. To by odpovídalo přibližně deseti takovým zprávám za den. Televize dále zaznamenala 195 SMS zpráv v podobném duchu.
S výjimkou 25. prosince údajně frekvence výzev během vánočních prázdnin nijak výrazně neklesala. „Před svátky vzkazy vyzývaly stoupence, aby podepsali sváteční pozdrav prezidentovi. V posledních dnech přišla kampaň tlačící příznivce do zaslání 30 nebo více dolarů za Trumpův kalendář pro rok 2021,“ píše CNN.

Kam z Bílého domu? Do Mar-a-Lago nesmíte, vzkazují Trumpovi sousedé

Prezidentův štáb již dříve uvedl, že za první měsíc po konci hlasování v prezidentské volbě vybral od dárců 207 milionů dolarů (skoro 4,5 miliardy korun). Na povolební soudní spory údajně za měsíc vynaložil bezmála devět milionů dolarů.
Ani jedna z desítek žalob republikánského tábora nevyústila ve změnu výsledků hlasování. Obvinění z masivních podvodů v klíčových státech se nepotvrdila, Trump ovšem nadále odmítá veřejně akceptovat porážku.

Několik zástupců Republikánské strany v čele s texaským kongresmanem Louiem Gohmertem v pondělí také zažalovalo amerického viceprezidenta Mikea Pence ve snaze zajistit mu možnost změnit výsledek prezidentské volby. Po federálním soudci v Texasu žádají, aby Penceovi přiznal právo při speciálním zasedání Kongresu zneplatnit hlasy prezidentských volitelů.
Americká média označují šance žaloby na úspěch za mizivé. „Ne, tohle nebude fungovat,“ poznamenal na svém blogu i profesor z kalifornské univerzity v Irvine a odborník na volební právo Rick Hasen.

Iniciativa Gohmerta a dalších spojenců končícího prezidenta souvisí s nadcházejícím společným zasedáním dvou komor Kongresu, při němž budou formálně vyhlášeny výsledky hlasování prezidentských volitelů. Trump v souladu s výsledky „lidového hlasování“ v jednotlivých státech USA získal 232 volitelských hlasů, zatímco kandidát Demokratické strany Biden 306.

Zmíněné zasedání zákonodárců, které je na programu 6. ledna, bude coby předseda Senátu řídit viceprezident Pence. Podle nové žaloby může na základě 12. dodatku ústavy rozhodnout, které volitelské hlasy započítat, nebo zda vůbec nějaké započítat. Dvanáctý ústavní dodatek z roku 1804 upravuje mechanismus volby amerického prezidenta sborem volitelů. V některých amerických státech letos 14. prosince vedle oficiálně jmenovaných volitelů hlasovala i skupina neoficiálních republikánských zástupců.

Lidé se zlobí! Trump se obul do šéfa Senátu, už i on uznal výhru Bidena

Podle médií však hlasy „alternativních“ volitelů nemají v zákonem daném procesu žádný význam, zatímco Penceova role při uzavírání výsledků voleb je čistě ceremoniální.

„Právě sledujeme, jak lidé, kteří si říkají konzervativci, hájí stanovisko, že viceprezidenti by měli mít jednostrannou pravomoc rozhodovat prezidentské volby,“ komentoval vývoj reportér zpravodajského webu Axios Jonathan Swan.
Magazín Politico označuje sebemenší úspěch republikánské soudní stížnosti za něco nepravděpodobného. „Žaloba nicméně staví Pence do pozice, v níž musí buďto proti ní protestovat, čímž by se dostal do opozice vůči Trumpovi a jeho republikánským obhájcům, nebo ji podpořit a tím dát najevo úmysl podkopat verdikt voličů z letošního hlasování,“ dodává článek.

Předávání moci pořád nefunguje, stěžuje si Biden

Biden se prezidentského úřadu ujme při slavnostní inauguraci 20. ledna příštího roku. Jednou z největších výzev po nástupu do funkce bude podle něj znovu získat Spojených státům důvěryhodnost ve světě.
Řada zemí v době Trumpovy vlády totiž podle něj „začala hledat nové cesty, jak nás obejít nebo pracovat bez nás“. „Získáme zpět naši důvěryhodnost, abychom mohli vést svobodný svět,“ slíbil Biden.

Trump amnestoval usvědčené vrahy a další zločince, kteří mu sloužili

Nyní si ovšem stěžuje, že on a jeho tým nedostávají od Trumpovy administrativy potřebné informace z klíčových oblastí národní bezpečnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Necelý měsíc před převzetím moci s Bidenem podle jeho slov řádně nespolupracuje ani ministerstvo obrany.„Setkali jsme se s obstrukcemi ze strany politického vedení tohoto ministerstva,“ řekl Biden na adresu Pentagonu. „Překážky“ klade podle něj jeho týmu do cesty i politické vedení Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB). Chování Trumpovy administrativy označil za „nezodpovědné“.

Zpravodajský web Axios už 19. prosince s odvoláním na své zdroje informoval, že úřadující ministr obrany Chris Miller nařídil, aby se napříč Pentagonem zastavila jednání se zástupci Bidenova týmu. Ministerstvo následně hovořilo o „oboustranně dohodnuté sváteční přestávce“, jeden z Bidenových poradců však toto tvrzení popřel.

Podle Bidena během čtyřletého Trumpova vládnutí mnoho vládních agentur, které se zabývají národní bezpečnostní, „utrpělo obrovské škody“ a to jak v oblasti personální a kapacitní, tak v oblasti morálky.
„Pro naši vládu tak bude složitější chránit americký národ,“ uvedl budoucí prezident.

X X X

Návrat do Ruska, nebo vězení. Moskva dala Navalnému ultimátum

Ruská vězeňská služba dala v pondělí opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému ultimátum: buď se z Německa vrátí do vlasti a přihlásí se na moskevské správě vězeňské služby do úterního rána, anebo jej prohlásí za odsouzence, který se v podmínce úmyslně vyhýbá povinné kontrole. Kvůli tomu se může podmíněný trest změnit v nepodmíněný.

Navalnyj se v Německu zotavuje z otravy látkou ze skupiny novičok. A na základě článku o léčbě čtyřiačtyřicetiletého pacienta na berlínské klinice Charité, který před Vánocemi otiskl lékařský časopis The Lancet, vězeňská správa uvádí, že opozičník byl 20. září propuštěn z kliniky, kde se zotavoval.

Navalnyj na prezidenta kandidovat nemůže, nejvyšší soud odmítl jeho odvolání

K 12. říjnu podle ní „pominuly všechny příznaky nemoci“. Interfax připomněl, že v článku se nezmiňuje Navalného jméno, nicméně vězeňská správa tvrdí, že „podmíněně odsouzený neplní povinnosti, které mu uložil soud, a vyhýbá se dohledu kriminální inspekce“

Navalnyj si ještě odpykává tříapůlletý trest, který mu uložil ruský soud za údajnou krádež. Politik vinu popírá a tvrdí, že byl odsouzen na pokyn z Kremlu, aby nemohl kandidovat v posledních prezidentských volbách proti Vladimiru Putinovi.

Podmínka vyprší 30. prosince.

Vězeňská služba FSIN ve svém prohlášení neuvedla termín, dokdy se má Navalnyj dostavit, ale opozičník zveřejnil snímek z obrazovky počítače se zprávou od svého právníka, že čas k návratu a dostavení se do moskevské kanceláře má do úterních devíti hodin ráno.

Navalného mluvčí Kira Jarmyšová na Twitteru uvedla, že není možné, aby se Navalnyj dokázal vrátit včas. „Neexistuje způsob, jak by se mohl zítra dostavit na moskevskou správu. Ale cožpak opravdu FSIN zajímá zdravý rozum? Dostali rozkaz (z Kremlu), tak ho plní,“ napsala. Kreml prohlásil, že Navalnyj se může do Ruska kdykoli vrátit jako kterýkoli jiný ruský občan, poznamenala agentura Reuters.

Alexej Navalnyj je pokládán za hlavního odpůrce prezidenta Vladimira Putina na ruské scéně a je známý také jako bojovník proti korupci. Letos 20. srpna zkolaboval na palubě letounu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Stroj nouzově přistál v Omsku, kde byl hospitalizován, než úřady povolily příbuzným přepravit jej do Berlína.

Téměř tři týdny byl v kómatu, nicméně v Berlíně se z otravy vyléčil. Podle německé armádní laboratoře byl Navalnyj otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Výsledek analýzy potvrdily i laboratoře ve Francii a ve Švédsku, ke stejnému závěru dospěla také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Napálený agent poškodil i Putina, ale Navalnyj není idol mas, říká rusista

Rusko však tvrdí, že jeho testy stopy jedu v Navalného těle neodhalily. Evropská unie kvůli otravě uvalila sankce na Putinovy spolupracovníky, Moskva odpověděla vlastními sankcemi. Navalnyj z otravy viní přímo Putina, Kreml obvinění odmítá.
Sám Navalnyj na výhrůžky FSIN odpověděl, že pokud ruské úřady pokládají článek The Lancet za důvěryhodný, pak by měly zahájit trestní stíhání kvůli jeho otrávení zakázanou látkou ze skupiny novičok. Poznamenal také, že FSIN jej pokládá za podmíněně odsouzeného v „kompletně vykonstruovaném“ případu, který vyhrál u Evropského soudu pro lidská práva a za který mu ruské ministerstvo spravedlnosti už vyplatilo odškodnění.

Oznámení vězeňské služby navíc přišlo jen dva týdny poté, co Navalnyj spolu s investigativními novináři odhalil skupinu osmi údajných agentů ruské tajné služby FSB, kteří se měli podílet na pokusu o jeho vraždu. A týden poté, co po telefonu napálil armádního chemika Konstantina Kudrjavceva, který mu prozradil mnohé detaily z nepovedené otravy.

Ruská policie v posledních dnech zadržela a zase propustila i Navalného spolupracovnici Ljubov Sobolovou. Ta působí jako právní poradkyně v organizaci Fond boje s korupcí (FBK), kterou opoziční politik založil. Mezitím policisté v bytě Sobolové provedli razii.

Sobolová je nyní obviněná z nedovoleného vniknutí do bytu cizího člověka. Minulý týden se totiž pokoušela dozvonit do bytu Kudrjavceva. Sobolová tvrdí, že zazvoněním u dveří bytu žádný zákon neporušila. Vyšetřovací výbor ji ovšem obvinil z násilného vnuknutí, za které ji hrozí až dva roky vězení. Sobolová řekla, že tento krok je „pomstou“ na Navalném.

X X X

Letos ve světě zabili padesát novinářů, jen minimum z nich ve válce

V roce 2020 bylo ve světě zabito padesát novinářů, více než dvě třetiny z nich pak zemřely v oblastech, kde se neválčí. Roste počet těch žurnalistů, kteří byli o život připraveni cíleně. Nejčastějším motivem pro takové vraždy jsou podle organizace Reportéři bez hranic (RSF) články o korupci a zneužívání veřejných peněz. Mezi zavražděnými byly letos i dvě ženy. Počet zabitých novinářů od roku 2012, kdy jich zemřelo 147, stále mírně klesá. Stoupá však počet zástupců médií, kteří přišli o život v oblastech, kde se neválčí.

Vrah Kuciaka dostal přísnější trest. Ve vězení stráví 25 let

Letos v zemích, kde vládne mír, zabili 68 procent všech obětí. Necelá třetina novinářů naopak přišla o život v oblastech zmítaných konflikty, jako jsou Sýrie nebo Jemen.

Podle počtu úmrtí je pro pro novináře nejnebezpečnější zemí Mexiko, kde zemřelo osm žurnalistů, šest jich přišlo o život v Iráku, pět v Afghánistánu a čtyři v Indii. Celkem 42 z 50 mrtvých bylo zamýšleným cílem útoku nebo přímo vraždy. Podíl novinářů, kteří jsou konkrétním terčem útoku, stále roste.

Podle zprávy novináři nejčastěji zaplatili životem za investigativní reportáže o korupci nebo o zneužívání veřejných prostředků, druhým nejčastějším důvodem jsou články o mafii a organizovaném zločinu. V roce 2020 se objevil nový motiv pro násilí na představitelích médií, sedm novinářů zemřelo, když psalo o demonstracích.

Nejvíce novinářů vězní v Číně

V Iráku byli tři novináři zastřeleni kulkou do hlavy přímo během demonstrace, v Kurdistánu byl zastřelen novinář, který se pokoušel utéct, když došlo ke střetu mezi demonstranty a policií. V Nigérii zemřeli reportéři, kteří informovali o protestech proti policejní brutalitě specializované kriminalistické jednotky. V Kolumbii se novináři stala osudnou reportáž o násilí na domorodých kmenech.

Z mé smrti viňte Ruskou federaci, napsala novinářka Slavinová. Pak se upálila

Zpráva Reportérů bez hranic pracuje s údaji shromážděnými od 1. ledna do 15. prosince 2020. V první části zprávy zveřejněné v polovině prosince organizace RSF uvedla, že aktuálně je po celém světě vězněno 387 novinářů, nejvíce v Číně. Dalších 54 je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují.

Za posledních deset let podle RSF zemřelo násilnou smrtí 937 novinářů. Podle AFP Mezinárodní federace novinářů zaznamenala od roku 1990 celkem 2658 zabitých novinářů. Organizace Reportéři bez hranic hájí svobodu tisku ve světě. Byla založena v roce 1985 v Paříži a má více než stovku dopisovatelů po celém světě.

X X X

Španělsko připravuje registr odmítačů vakcíny. Dostupný bude zemím EU

Ve Španělsku se stejně jako v dalších zemích Evropské unie začalo s podáváním vakcíny proti covidu-19. Lidé, již se očkování odmítnou zúčastnit, budou zapsáni do nového registru, oznámil španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa. Přístup do databáze budou mít podle něj i „evropští partneři“.

Podle Illy bude očkování dobrovolné. Každý občan na něj dostane pozvánku. Údaje těch, kteří se k očkování nedostaví, se zaznamenají do registru. Do něj budou mít přístup i úřady dalších evropských zemí. Podle Illy nebude databáze veřejná a bude se důsledně dbát na dodržení práva na ochranu osobních údajů.

„Žádáme vás, abyste přišli, když vás pozveme,“ vyzval ministr zdravotnictví Španěly.

Ve Španělsku, které má asi 47 milionů obyvatel, se nákaza koronavirem prokázala od počátku epidemie už u více než 1,8 milionu lidí. S covidem-19 zemřelo přes 50 tisíc nakažených. Jako první dostala vakcínu ve Španělsku 96letá Araceli Hidalgová z Guadalajary. V následujících dvanácti týdnech chce španělská vláda naočkovat zhruba 2,3 milionu lidí. Do léta by měla podle vládního plánu vakcínu dostat podstatná část populace.

X X X

Na Božím Daru lidé lyžují i bez lanovek, zavřené hotely nahradily karavany

Na Božím Daru přibývá karavanů, lidé také zastavené lanovky nahrazují vlastní dopravou auty. I když podle starosty Božího Daru Jana Horníka (STAN) je snaha dostat se na vzduch pochopitelná, pro město tím vznikají i dodatečné problémy. Podle vládních nařízení jsou uzavřené hotely. Někteří návštěvníci hor tak využívají karavany.

„V posledních dnech se to rozmohlo. Normálně jde o jednotky karavanů, před pár dny jsem jich napočítal asi deset. Bohužel po některých zůstává na parkovišti nepořádek. Například vylévají obsah z chemických záchodů do přírody,“ popsal Horník. Protože na městských parkovištích se přes noc neplatí, karavany toho využívají, a město tak z jejich pobytu na horách nemá žádný příjem.

Poblíž areálu jsou přitom i parkovací plochy určené pro karavany. Lidé mohou využít přímo na Klínovci na severní straně parkoviště, které je zřízeno jen pro karavany a má přípojku elektřiny. Podle Martina Kokyho z areálu Klínovec je o parkoviště s přibližně 15 místy v době lyžařské sezony velký zájem, momentálně ho ale kvůli zastaveným vlekům téměř nikdo nevyužívá.

Místo lanovek cesta autem

S nelibostí se dívá město i na fenomén lyžařů, kteří místo uzavřených vleků a lanovek volí kyvadlovou dopravu vlastními auty. „Dělo se to i v době, kdy se ještě prodávaly skipasy. Jde o skupiny tří čtyř lidí, kdy jeden z nich jezdí autem a ostatní nabere pod svahem a vyveze je zase na kopec,“ popsal starosta horského města.

Podle Horníka je tento způsob hlavně neekologický. Nejde přitom o jednotlivce, ale desítky aut, které takto jezdí opakovaně nahoru a dolů. A vzhledem k tomu, že i na parkovištích u sjezdovky je jedna hodina zdarma, z těchto lyžařů nemají žádný příjem ani provozovatelé areálů ani město.

Dopad vládních nařízení

Pokud by tento trend měl narůstat, muselo by město podle Horníka zvážit úpravy pravidel pro parkování. „My jsme nechali první hodinu zdarma, aby lidé, kteří nechtějí lyžovat, ale chtějí si jen dojet na Klínovec rozhlédnout se a projít, nemuseli platit. Ale možná to změníme,“ zvažuje starosta Božího Daru.

Současná vládní opatření proti koronaviru se horského města dotýkají velmi výrazně. Boží Dar žije hlavně z turistického ruchu, a to zejména zimního. Nyní, když jsou zavřené hotely a nově nesmí fungovat ani lyžařské areály, přichází o příjmy z poplatků nejen město, ale hlavně sami podnikatelé, kteří jsou odříznutí od příjmů z turismu. Podobná situace jako na Božím Daru v Krušných horách panuje v současné době také v jižních Čechách na Lipně.

X X X

Muž přes Krušné hory pašoval drogy z Česka. Schoval je pod roušku

Němečtí celníci zadrželi v neděli na hranicích pětatřicetiletého muže, který se vracel z návštěvy v České republice s drogou schovanou pod rouškou, jejíž nošení má chránit před šířením koronaviru. Informoval o tom v úterý list Freie Zeitung.

Provinilec z oblasti na německé straně Krušných hor byl podle deníku na pěší túře v Česku. Při návratu do Německa kolem poledne se ho celníci v Johanngeorgenstadtu rozhodli zkontrolovat.Zjistili, že pod ochranou nosu a úst muž ukrývá sáček se 13 gramy metamfetaminu. Úředníci ilegální drogu zabavili a muže čeká trestní stíhání kvůli porušení zákona o omamných látkách. Vyšetřován bude na svobodě, napsal Freie Zeitung.