iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš místo neschopného Blatného řídí zdravotnictví ČR

Zdravotnímu ústavu hrozí zrušení, hygieně zeštíhlení. Odborníci protestují. Zdravotnímu ústavu se sídlem v Ústí nad Labem i krajským hygienikům jde o samostatnost. Ústav, který na jaře jako první pro infekční oddělení testoval pacienty na koronavirus, se má po chystané novele zákona zrušit. Od června pak mají zeštíhlit hygienické stanice a zaniknout posty krajských ředitelů.

Nově by měla vzniknout Státní hygienická služba, do jejíž pravomoci přejde jak ústecký Zdravotní ústav (ZÚ), tak hygienici. Zdravotníkům bojujícím měsíce s epidemií koronaviru se to nelíbí. Postavit se za ně chce hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) i ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO). Pod Zdravotní ústav v Ústí nad Labem dnes patří řada dalších od Karlovarska přes Prahu po jižní Čechy. Moravu pak řídí obdobná instituce z Ostravy, ta zůstane zachována.

Ve zdravotních ústavech lékaři sledují například vliv znečistěného ovzduší na zdraví obyvatel, dělají rozbory vody i půdy. Jsou zde také laboratoře a ambulance klinické imunologie a alergologie, tedy oboru, v němž ústecká imunologie patří mezi nejvýznamnější v zemi.

„Zdravotní ústav má nadregionální charakter a neumím si představit, že by byl řízen z Ostravy. Bylo by velkou chybou, kdyby tento návrh prošel,“ uvádí Vlastimil Král, vedoucí centra imunologie a mikrobiologie ZÚ.
Místo centralizace by se podle odborníků mělo naopak jednat o několik let starém návrhu, aby se celá hygienická služba modernizovala.

Personální zanedbání

„Je to organismus ponechaný vyhladovění, a to se ukázalo v této pandemii. Neschopnost rychle reagovat byla kvůli personálnímu zanedbání. Elektronizaci musela zabezpečovat armáda. Vládě se zdá, že nejlepší bude vše cetralizovat. Ale jsou situace, kdy stát nelze řídit jako firmu,“ upozornil Král.

Podle něj jde hlavně o akceschopnost. „Koronavirová pandemie to ukázala. Ale infekce po jistém oddechu posledních desítek let nabývají na síle a svět se musí podle dlouhodobých předpovědí připravit na návrat těch těžkých infekcí. Budou lidstvo sužovat a bude nutné jim čelit,“ upozornil Král.

„Je zde například obrovský problém rezistence na antibiotika a s tím související narůstající počty úmrtí v Asii na nozokomiální infekce. To jsou naprosto antibioticky rezistentní kmeny, které se pomalu stěhují do světa. Pandemie koronaviru to ukázala a snad si to vlády uvědomí a něco se začne dít,“ dodal Král.

Pokud zůstane jen jeden Zdravotní ústav v Ostravě, není vůbec jasné, zda důležité, ovšem ekonomicky nelukrativní činnosti ústeckého ústavu, zůstanou zachovány.

„Jsem pevně přesvědčena, že v jednom z nejhůře postižených krajů republiky s přesahem do Čech je nutné Zdravotní ústav zachovat,“ řekla lékařka, imunoložka ZÚ Harola Haasová.

O práci se nebojte

Zdravotníci by se neměli podle ministerstva zdravotnictví o práci bát. „V případě zrušení ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem by nebyli propuštěni, ale pouze by přešli pod nástupnickou organizaci. Cílem změny je jednotná struktura řízení, nikoli redukce zaměstnanců nebo předmětů činnosti,“ tvrdí mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
Nespokojení jsou i hygienici. Nyní fungují v krajské i okresní struktuře. Co bude dál není jisté.

„Hlavně se nám nelíbí to, že v novele zákona je napsáno, že bude Státní hygienická služba, která bude mít uzemní hygienické stanice. Tečka. Nic víc. Každopádně, jak skončí koronakrize, tak nás zeštíhlí a rozhodnou, že hygienici nejsou potřeba a řada lidí přijde o práci,“ tvrdí šéfka hygieniků v Ústeckém kraji Lenka Šimůnková.

Hygienici v kraji s řadou sociálně slabých lidí v nedávné minulosti bojovali s velkou epidemií žloutenky, stovkami případů planých neštovic, případy černého kašle i spalniček.

„A to právě nejsou celorepublikové epidemie, většinou právě ty drobnější. Často je zastavíme v zárodku. Když něco vypukne, počítá se s nasmlouváním trasovacího callcentra. Když se na ně bude čekat, onemocnění se rozjedou,“ obává se Šimůnková.

X X X

Povinně, nikoli dobrovolně. Na vakcínu k olympiádě je tlak, míní Prymula

Epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že by podmínkou pro účast sportovců na letních olympijských hrách v Tokiu mělo být naočkování proti koronaviru. Olympionici by tak měli být mezi prvními, kteří by vakcínu dostali. Opatření by podle něj ale mělo být jednotné pro všechny sportovce bez výjimky.

Informaci, že by na olympijských hrách směli soutěžit jen sportovci, kteří se nechají naočkovat vakcínou proti nemoci covid-19, má Roman Prymula od olympioniků, potažmo Olympijského výboru. „Já to nemám nějak detailněji ověřeno, ale oni to takhle ventilovali,“ sdělil Prymula redakci iDNES.cz.

Podle epidemiologa chtějí tento krok navrhnout organizátoři her. Očkování by se neuskutečňovalo jen v souvislosti se samotným olympijským kláním, píchnutí vakcíny by bylo podmínkou i pro účast na přípravné turnaje sportovců. „Proto budou muset být olympionici také očkováni v těch prvních etapách, aby se vůbec mohli toho celého cyklu účastnit“, dodal exministr.

Japonci k sobě přestávají pouštět cizince. Kvůli mutaci koronaviru

Zde je nutno podotknout, že na šíření epidemie pohlíží hostující Japonsko velmi přísně. Nyní dokonce na měsíc zakázalo vstup na svoje území plně všem cizincům, kvůli novým mutacím koronaviru, které jsou údajně ještě nakažlivější než ty dosavadní.

Prymula soudí, že rozhodnutí je na olympijském výboru, který má právo o věci rozhodovat. „Pokud to tak olympijský výbor chce postavit, tak na to samozřejmě právo asi má, aby se tak mohly soutěže uskutečnit. Jinak by se tam muselo naprosto pravidelně a stále testovat,“ řekl.

Předseda MOV Bach je přesvědčený, že na olympiádě v Tokiu budou diváci

O tom, jestli se budou muset stejně tak jako Češi očkovat i zahraniční sportovci, kteří budou chtít soutěžit na olympiádě, nemá epidemiolog Prymula přesné informace. Podle něj by se ale toto opatření mělo týkat buď všech bez výjimky, anebo nikoho.

Olympijské kruhy ozařují noční Tokio.

“Tam to musí být naprosto plošně. Nemyslím si, že by měli být nějaké výjimky. Buď to bude, nebo to nebude,“ podotkl.
61 miliard. Japonsko dostalo účet za odložení tokijské olympiády

Olympijské hry, které se měly konat letos v Tokiu, byly kvůli koronaviru přesunuty na příští rok. Podle nového plánu se mají uskutečnit od 23. července do 8. srpna 2021. O očkování už jako první z olympioniků dobrovolně požádal kajakář Jiří Prskavec. Vakcína mu podle něj zjednoduší život. „Když pendluji z kontinentu na kontinent, považuji se za rizikového přenašeče. S očkováním získám jistotu, že chráním sebe a hlavně neohrožuji své okolí,“ řekl Prskavec.

X X X

Babiš chce z ampule vakcíny použít šest dávek místo pěti, tlačí na Brusel

Premiér Andrej Babiš požádal šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby bylo co nejdříve možné očkovat z jedné ampule covidové vakcíny Pfizer šest dávek namísto pěti. Proočkovalo by se tak mnohem více lidí. Babiš na Twitteru uvedl, že záměr byl schválen i v USA a Izraeli.

„Potvrdilo se to v USA, tento postup schválilo i izraelské ministerstvo zdravotnictví a od rána mám informace z mnoha českých nemocnic, že se z jedné ampule dá bez problému natáhnout šest dávek,“ uvedl premiér Babiš na Twitteru v reakci na návrh ohledně očkování vakcíny proti nemoci covid-19.

Podle Babiše by schválení návrhu ze strany Evropské komise znamenalo, že by Evropská unie měla namísto 300 milionu vakcín dávek až 360 milionů. Česko by z objednaného množství mělo o 1,6 milionů dávek navíc. „Doufám, že to bude předsedkyně EK urychleně řešit,“ dodal Babiš.

Až 19 tisíc dalších dávek vakcíny proti nemoci covid-19 by mělo do Česka podle ministerstva zdravotnictví dorazit ve čtvrtek. Očkovací látky si přerozdělí i jednotlivé nemocnice v krajích. Původně měly další ampule dorazit v pondělí, dodávky v celé Evropě ale podle společnosti Pfizer zdržely problémy s logistikou.
V Česku začalo očkování. První nastoupili premiér a válečná veteránka

V České republice se začalo s očkováním proti nemoci covid-19 stejně jako v dalších zemích EU v neděli 27. prosince, a to ve čtyřech pražských a dvou brněnských nemocnicích.

První dávky vakcíny v Ústřední vojenské nemocnici podali zdravotníci právě Babišovi a válečné veteránce Emilii Řepíkové. Každý, kdo podstoupí vakcinaci, bude muset být po zhruba 21 dnech přeočkovaný druhou dávkou.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/andrej-babis-premier-coronavirus-ocko...

X X X

VOLBY DO PARLAMENTU 8. A 9. ŘÍJNA 2021

Prezident Zeman vyhlásil termín sněmovních voleb. Budou druhý týden v říjnu. Prezident Miloš Zeman podepsal vyhlášení sněmovních voleb pro příští rok. Budou se konat v pátek 8. a v sobotu 9. října. Zeman tak chce stranám dopřát dost času na kampaň. Voliči vyberou 200 nových poslanců a poslankyň. Rozhodnutí musí spolupodepsat premiér. Zeman vypsání voleb na začátek října avizoval ve svém vánočním poselství, přičemž měl čas na rozhodnutí o termínu voleb do začátku července.

Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe své i svých předchůdců. Například roce 2017 říjnový termín voleb do Sněmovny stanovil 19. dubna, tedy šest měsíců před hlasováním. Jeho předchůdce Václav Klaus vyhlašoval, podobně jako Václav Havel, volební dny na konec května či začátek června asi čtyři měsíce před jejich konáním.

Výjimkou byly volby v roce 1996, kdy se otázka společného či rozděleného konání sněmovních a senátních voleb stala předmětem koaličního sporu a řešila se už na podzim 1995. V případě předčasných voleb v letech 2013 a 1998 se volby konaly dva měsíce, respektive dva a půl měsíce po vyhlášení.

Na rekordní předstih vyhlášení voleb upozornil poslanec TOP 09 Dominik Feri na Twitteru. Poukázal na plán opozičních stran vytvořit volební koalice. Na spolupráci se domlouvají Piráti a STAN nebo ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Prezident vyhlásil volby do sněmovny v rekordním předstihu. Proč? Kdybych si měl tipnout, tak asi i proto, že vyhlášením začíná volební kampaň a na tu lze použít do voleb 90 miliónů. A to ať už jste jedna strana nebo koalice dvou či tří stran. Jedna strana má tedy fakticky navrch

Podle ústavy se volby do obou komor Parlamentu konají ve lhůtě, která začíná 30 dnů před uplynutím volebního období a končí dnem, kdy volební období uplyne. Mandát poslanců vzniká zvolením, poslední volby do Sněmovny se konaly 20. a 21. října 2017. Zeman tak mohl vybírat termín v rozmezí mezi 17. zářím a 16. říjnem. Strany a hnutí nyní mají čas na předložení kandidátních listin do 3. srpna.

Předložte jasné programy, vyzval strany prezident

Prezident v sobotu rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. „S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní,“ řekl. Kvůli covidu-19 budou podle něj muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči. V projevu je vybídl, aby předložily jasné programy bez frází.
Až prezidentovo rozhodnutí bude vyhlášeno ve Sbírce zákonů, bude tím zahájena oficiální volební kampaň s povinnostmi pro kandidující uskupení, které se týkají transparentnosti financování kampaně.

Krajské úřady rozhodnou o tom, která volební uskupení budou při splnění všech zákonných nároků na jejich kandidaturu k volbám připuštěna, nejpozději v pátek 20. srpna. O čtyři dny později dostanou zaregistrovaná uskupení volební čísla. Česká televize a Český rozhlas budou moci volební spoty stran vysílat od 22. září do 6. října. O den dříve, tedy 5. října, začne platit zákaz zveřejňování volebních průzkumů.

Podle volebního modelu by vyhrálo ANO

Podle volebního modelu agentury Kantar CZ zveřejněného v polovině prosince Českou televizí by volby v listopadu vyhrálo hnutí ANO s podporou 25 procent, proti říjnu 2,5 procentního bodu ztratilo. Druzí Piráti si pohoršili o jeden procentní bod na 20 procent, naopak třetí ODS jeden procentní bod na 11,5 procenta získala.
ANO by vyhrálo volby, ODS výrazně ztratila, ukázal nový průzkum

Starostové a nezávislí (STAN) a hnutí SPD by získali 10,5 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici dosáhla v listopadovém modelu ještě TOP 09. Vládní ČSSD v listopadu měla podporu 4,5 procenta, stejně jako lidovci. KSČM průzkum přisoudil 3,5 procenta voličských hlasů.

Podobu výsledků voleb ovlivní plánované koalice opozičních stran. Na spolupráci se domlouvají Piráti a STAN nebo ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Po volbách v roce 2017 se do dolní komory Parlamentu dostalo devět politických stran a hnutí. Nejsilnější klub vytvořilo hnutí ANO. Premiérem se stal Andrej Babiš, který vytvořil menšinovou vládní koalici se sociálními demokraty. Poprvé v historii České republiky se tak předsedou vlády stal politik z jiné strany než ČSSD nebo ODS.
Ve Sněmovně kabinet tolerují ještě komunisté, se kterými mají společně 108 hlasů z 200.

X X X

Zeman s Babišem ustoupili kritice, na Nový rok se sejdou bez rodin

Tradiční novoroční oběd prezidenta s premiérem se uskuteční 3. ledna v Lánech. Původní plán, že se Zeman s Babišem setkají i se svými rodinami, zrušili politici poté, co se veřejností prohnala vlna kritiky kvůli opatřením proti covidu. Minulý rok se obědu účastnily kromě žen obou mužů i jejich děti.

„Novoroční oběd rodiny pana prezidenta a rodiny pana premiéra je nadále plánován na 3. ledna v Lánech za dodržení platných ustanovení a opatření,“ sdělil v pondělí iDNES.cz Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta Zemana.
Ještě v pondělí odpoledne Babiš uvedl, že setkání rodin na novoročním obědě 3. ledna je zcela v souladu s protiepidemickými opatřeními, protože půjde o návštěvu v domácnosti, nikoli na veřejném místě.

Po vlně kritiky ze strany veřejnosti se ale prezident s premiérem dohodli, že poobědvají ve dvou. Pátý stupeň systému PES umožňuje pobývat na veřejně přístupných místech nejvýše v počtu dvou lidí. Je sice několik výjimek, které se mimo jiné týkají členů jedné domácnosti, ale žádná se nedá vztáhnout zároveň i na rodiny obou politiků.
Podle Babiše jde o dodržení tradice. „S rodinami se setkáme v lepších časech, když už nebude žádný PES,“ doplnil s poukazem na protiepidemický systém, podle kterého se řídí opatření proti šíření nákazy.

Novoroční oběd moji rodiny s rodinou pana prezidenta neproběhne. Jak jsem teď řekl na Nově, s panem prezidentem jsme se domluvili, že se setkáme jen my dva. Abychom dodrželi tradici. A s rodinami se potkáme až v lepších časech.
28. prosince 2020 v 19:55, příspěvek archivován: 28. prosince 2020 v 20:30

X X X

ODEŠEL OBLÍBENÝ HEREC MRKVIČKA, ŘADU LET V ND

Zemřel herec Ladislav Mrkvička, bylo mu 81 let. Serveru iDNES.cz to řekl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Mrkvička letos získal Českého lva za výkon ve vedlejší roli ve filmu Staříci. Minulý rok se stal držitelem Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Podle serveru Mrkvička zemřel po dlouhé nemoci, potýkal se s Parkinsonovou chorobou, která mu už nedovolovala pracovat.

Mrkvičkovy hvězdné divadelní okamžiky začaly v roce 1977 nástupem do Divadla Na zábradlí, kde proslul především jako Smerďakov v dramatizaci Dostojevského Bratrů Karamazových a jako Hanťa v dramatizaci Hrabalovy Hlučné samoty. Do širšího diváckého povědomí se dostal díky roli rotmistra Vyskočila v Sequensově válečném dramatu Atentát a během 70. a 80. let se vypracoval v jednoho z nejvíce obsazovaných herců ve filmu.

Jaroslav Soukup ho například obsadil do snímku Dostih, kde hrál žokeje, stejnou roli si zahrál i v populárním televizním seriálu Dobrá voda. Zahrál si také v několika kriminálních filmech. Rozporuplným momentem v jeho kariéře byla role nadporučíka Stejskala v Sequensově kontroverzním normalizačním seriálu Třicet případů majora Zemana. Naposledy se Mrkvička dostal do širšího povědomí rolemi v obou sériích úspěšného seriálu Policie Modrava (2015 a 2017) nebo v dramatech Piknik (2014) a Tenkrát v ráji (2016).

Mrkvička si srdce diváků získal skromným a nenápadným herectvím. Za svou dlouhou kariéru si vyzkoušel ty nejslavnější divadelní role a jeho záběr před filmovou kamerou byl také obsáhlý - hrál v dramatech, komediích, pohádkách, detektivkách a v řadě seriálů. Velkou část své kariéry spojil s Národním divadlem, diváci ho mohli vidět i na dalších scénách.

Kromě herectví byl Mrkvička také významným dabérem, namluvil například Matouše ve slavných komediích o Šimonovi a Matoušovi a jeho zajímavý hlas mohli posluchači slyšet i v rozhlase. V roce 2012 získal cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Mrkvička se narodil v Praze. Několikrát se hlásil na DAMU a školu nakonec v roce 1962 úspěšně absolvoval. To měl za sebou již první dětskou roli ve filmu Jiřího Sequense Olověný chléb z roku 1953. Poté se na filmovém plátně objevil v menších rolích ještě jako student DAMU a první angažmá dostal po ukončení studia v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Přes hradecké divadlo se pak dostal do libeňského Divadla S. K. Neumanna (nyní Divadla pod Palmovkou).

X X X

Herec Mrkvička byl rád, že jeho poslední velká role stála za to, vzpomíná režisér Staříků

Režiséři Martin Dušek a Ondřej Provazník se ve filmu Staříci postarali o poslední velkou roli Ladislava Mrkvičky. Známý herec zemřel ve dvaaosmdesáti letech po dlouhé nemoci.

„Naposledy jsme se viděli, když jsme mu předávali s Ondřejem Provazníkem Českého lva, protože nemohl přijít ze zdravotních důvodů na ceremoniál. Sešli jsme se v kavárně, měl z toho velkou radost. Byl čas se společně pobavit, bylo to moc sympatické setkání,“ vzpomíná Martin Dušek pro iDNES.cz.

„Byl rád, že mohl hrát ve Stařících a že neodchází jako vedlejší postava ze seriálu Policie Modrava. Prostě, že jeho odchod z herecké kariéry stál za to,“ vysvětluje dál.

Dušek dodává, že je škoda, že se po revoluci nenašlo pro Mrkvičku více filmových rolí. „Hlavních rolí moc neměl. Přitom při natáčení byl skvělý, pracovalo se s ním bez problémů, naše režisérské poznámky citlivě poslouchal,“ uvádí. „Strašil nás, že už si toho ve svém věku a s nemocí moc nedokáže zapamatovat a bude pracovat jen čtyři hodiny denně, přitom nakonec dokázal ustát 12hodinovou pracovní dobu a vždy byl zcela precizně připraven,“ popisuje Dušek natáčení Staříků.
Inspirací pro tvůrce podle něj může být Ladislav Mrkvička tím, že vždy dokázal podat maximální výkon a nic neodbýval. „Jsem rád, že jsme se na začátku naší hrané filmové tvorby mohli společně s Ondřejem setkat s takovýmto hercem. Skvěle nám vysvětlil, jak herectví může a mělo by fungovat,“ míní.

Jiřího Konečného, producenta Staříků, zastihla zpráva o Mrkvičkově úmrtí v zahraničí. „Na natáčení s ním mám spoustu krásných vzpomínek, ale shodou náhod mám ještě jeden čerstvější zážitek. Celou cestu do hor jsme si totiž pouštěli Hochy od Bobří řeky s nádherným Mrkvičkovým hlasem.“