iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Corriere della Sera: Dohoda Britů a EU: Všichni prohráli

Že se podařilo uskutečnit dohodu o uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Británií v koronavirové době, lze označit za úspěch. Jinak ale nikdo není vítězem, píší evropská média. Podle některých komentátorů odchod Británie z EU zkomplikuje život mnoha Evropanům i firmám. Další se domnívají, že dohoda je více nevýhodná pro Británii.

„(Britský premiér Boris) Johnson zvedal ruce nad hlavu s palci nahoru, jako kdyby byl (Winston) Churchill, který oznamuje vítězství nad Německem ve druhé světové válce. Přitom tisíce kamionů stále stojí fronty v Doveru, aby mohly přejet Lamanšský průliv, mrtvých s covidem-19 má jeho země skoro 70 tisíc... Udělali jsme Velkou Británii opět velkou!“ komentoval Johnsonovo oznámení dohody londýnský zpravodaj španělského deníku La Vanguardia. Jeho poslední věta je výrok britského premiéra.

Španělský deník také připomněl načasování dohody: „oznámena byla odpoledne 24. prosince, kdy už mnoho lidí více zajímala štědrovečerní hostina,“ píše La Vanguardia. „V Londýně a Bruselu budou předstírat, že vyhráli. Popravdě, všichni jsme prohráli,“ míní komentář v italském deníku Corriere della Sera.

Britský Independent připustil, že „dohoda je lepší než nic“. Ovšem „úleva, že bylo konečně dosaženo dohody, by neměla zakrýt tento okamžik národního sebepoškození,“ dodal. „Jak připomněl hlavní vyjednavač EU Michel Barnier, pro Británii a zbytek Evropy je smutné srovnat neomezenou svobodu pracovat, studovat a obchodovat, která existovala většinu uplynulého půlstoletí, s tím, co leží před námi,“ napsal Independent.

Hlavní body dohody o budoucích vztazích mezi EU a Británií

• Nulová cla a kvóty na zboží.

• Konec volného pohybu, což znamená, že britští občané už nebudou moci pracovat, žít, studovat nebo začít podnikat v zemích EU bez udělení víza.

• Mezi členskými státy EU a Británií budou zavedeny hraniční kontroly.

•.,Mezi Irskou republikou a Severním Irskem nevznikne pevná hranice.

• Rybáři členských zemí EU budou moci dalších pět a půl roku dál lovit v britských vodách, do poloviny roku 2026 se ale musejí vzdát čtvrtiny dosavadních pozic, které zaberou britští rybáři. Poté se bude o nových podmínkách přístupu unijních rybářů do britských vod vyjednávat každoročně.

• Británie i EU se společně zavázaly zachovat vysokou úroveň ochrany v oblastech, jako je životní prostředí, boj proti klimatickým změnám a ceny emisních povolenek. Británie bude používat vlastní systém obchodování s povolenkami.

• Británie i EU se zavázaly chránit sociální a pracovní práva obyvatel.

• Zachovány budou standardy transparentnosti v daňové politice.

• Zachována budou práva cestujících a zaměstnanců v dopravním sektoru.

• Británie se do roku 2027 bude nadále podílet na mnoha evropských programech, jako je například program na podporu vědy a výzkumu s názvem Horizon Europe, na které Spojené království finančně přispívá.
Dohoda bez vítěze

I podle britského listu The Times je oznámení dohody Londýna o budoucích vztazích s EU spíš úlevou než důvodem k oslavám. „To, že bylo dosaženo dohody, je v mnohém pozoruhodným úspěchem. Takové dohody se běžně dojednávají roky; této bylo dosaženo za devět měsíců a v době pandemie, která po většinu roku znemožnila osobní setkávání,“ připustil The Times.

„Obchodní dohody většinou mají za cíl zúčastněné strany sblížit; toto je poprvé v historii, kdy má dohoda umožnit jejich oddálení. To také znamená, že tato dohoda je nevyhnutelně dohodou bez vítěze,“ dodal deník.
Co přináší dohoda: Češi nezaplatí desítky procent navíc za britské zboží

Dohodu lze označit za úspěch, protože ještě před týdnem v ní mnozí nevěřili, míní ředitel bruselského institutu Bruegel Guntram Wolff, který označil brexit za „problém třetího řádu“ pro EU. Ta má podle něj mnoho jiných starostí, například s vnitrounijní kritikou vlády práva v některých zemích či s neshodou stran tvrdšího přístupu k Číně nebo Turecku.

Podle evropského zpravodaje deníku The New York Times bude mít dohoda větší negativní dopad na Británii než na EU. „Británie získává asi 13 procent svého hrubého domácího produktu (HDP) z exportu do unie, zatímco EU generuje z exportů z Británie jen tři procenta svého HDP,“ napsal autor článku v NYT.

„Nemohlo být dosaženo obchodní dohody, aniž byla poškozena vize úplné suverenity,“ napsal deník The Guardian, podle něhož se Johnson snaží dohodu představit jako dokument národní emancipace. „Sejde se parlament, ale stovky stránek technických podrobností nelze promyslet do konce příštího týdne. Krátký čas nechává málo prostoru pro rozhodnutí mezi odmítnutím a schválením. To první by byla katastrofa, to druhé je na úkor demokratické kontroly. To však nepřekvapí. Takhle Boris Johnson pracuje,“ dodal The Guardian.

X X X

MODLÍM SE ZA VÁS, VZKÁZALA ALŽBĚTA II. LIDEM, KTEŘÍ TRPÍ PANDÉMIÍ

Uplynulý rok, poznamenaný pandemií covidu-19, lidi sice rozděloval, zároveň je ale v mnohém i sblížil. V tradičním vánočním proslovu to dnes řekla britská královna Alžběta II. V proslovu, který trval necelých pět minut královna poděkovala zdravotníků a dobrovolníků, kteří pomáhali v Británii a dalších částech světa v boji s koronavirem.

„Toto období roku bude u mnohých poskvrněno smutkem: někteří truchlí kvůli ztrátě těch, kteří jim byli drazí, jiným chybějí přátelé a členové rodiny, kteří s nimi nemohou kvůli bezpečnosti být, a přitom vše, co si k Vánocům opravdu přejí, je jen objetí nebo stisk ruky,“ uvedla královna. „Pokud jste jedním z těchto lidí, nejste sami. A věřte, že na vás myslím a modlím se za vás,“ dodala.

V tradiční předtočené vánoční řeči Alžběta II. hovořila o naději i vděku, který ona i celá její rodina pociťují vůči zdravotníkům a dobrovolníkům, kteří se postavili do první linie v boji s covidem-19.

Třetí projev v televizi

Vánoční poselství je letos už třetím televizním projevem britské královny. V prvním z nich, který pronesla v dubnu, mimo jiné poděkovala lidem, kteří za pandemie covidu-19 zůstávají doma. Další řeč pronesla v květnu.
Češi uvázli v Británii: Umírá mi teta, jsem bez práce, rok jsem nebyl doma

Kvůli epidemii, která Británii silně zasáhla, se čtyřiadevadesátiletá královna letos sedm měsíců neobjevovala na veřejnosti. Od března do října pobývala na hradě Windsor. Na svém sídle západně od Londýna stráví panovnice i letošní Vánoce, a to jen s manželem Philipem (99) a malou částí služebnictva.

Královna přitom běžně slaví svátky s dalšími členy rodiny na zámku Sandringham na východě Anglie. Kvůli epidemii však letos jednotlivé užší rodiny tráví Vánoce odděleně.

Princ Harry a vévodkyně Meghan se královských povinností vzdají od dubna

Následník trůnu, princ Charles (72) s manželkou Camillou (73) slaví svátky na venkovském sídle Highgrove House nedaleko Bristolu. Jeho syn William (38) s manželkou Kate (38) a třemi dětmi budou na zámku v hrabství Norfolk. Druhý Charlesův syn Harry (36) žije s manželkou Meghan (39) a ročním synem Archiem dlouhodobě v Kalifornii.

X X X

PO BREXITU STUDIUM V ANGLII ZA PENÍZE, EU ODMÍTÁ I KRÁLOVNA, SPLNĚNÉ PŘÁNÍ

Brexit s dohodou je skvělá zpráva pro statisíce lidí a obchodníků, uvedl v pátek premiér Andrej Babiš na Twitteru. Pro Evropskou unii a Británii jde podle něho o historický okamžik a existuje velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace.

„Je ovšem potřeba zdůraznit, že dohodu, kterou dojednal Michel Barnier, teď musí velmi rychle prostudovat a odsouhlasit všechny členské státy. Pevně věřím, že se to podaří a dohoda začne platit 1. ledna 2021. My pro to uděláme všechno,“ uvedl Babiš. Na sociálních sítích premiér poznamenal, že po několika letech je brexitový proces skoro dokončený. Pro EU a Spojené království je do historický okamžik, dodal.

Dohodu vítají také další čeští politici. „Máme s Velkou Británií mimo jiné silné ekonomické vztahy, je to významná země pro náš export, řada našich občanů působí ve Velké Británií, dohoda je pro nás důležitá,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Brexit bez nyní uzavřené dohody by se podle pirátského místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jana Lipavského nevyplatil ani jedné ze stran. „Je to konec nejistoty pro české firmy, Británie je naším pátým nejvýznamnějším vývozním trhem a máme s ní dokonce pozitivní obchodní bilanci,“ podotkl. Za běžných okolností by se však taková dohoda podle Lipavského uzavírala bez spěchu a stresu. „Přesto nečekám problém při (jejím) schvalování,“ dodal.

Předseda SPD Tomio Okamura míní, že Británie byla po brexitu vůči EU ve výhodnější pozici. Unijní státy se podle něho dostaly do problémů, například Francie, Německo, Belgie a Nizozemsko by bez dohody s Británií podle něho utrpěly velké ztráty. „Jen v Německu je na Británii závislých půl milionu pracovních míst, takže si dohodou s Británií v prvé řadě oddechla alespoň na chvíli EU a plně se ukázalo, že brexit byl pro Británii výhodný a Británie posílila,“ uvedl Okamura.
Brexit s dohodou bude bolet méně

„Dohoda je vždy lepší než spory,“ zdůraznil předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle europoslankyně za komunistickou stranu Kateřinu Konečnou bude brexit bolet, ale s dohodou o něco méně. „Obávala jsem se naprosté ztráty důvěry mezi oběma stranami a negativních dopadů na ekonomiku a životy občanů,“ uvedla. Sice nerozumí tomu, proč se Britové nechtějí podílet například na studentském programu Erasmus+, hlavní ale podle ní je, že se dohoda podařila, respektuje mír na irském ostrově a chrání evropské občany. „Je důležité, že Británie zůstává partnerem,“ dodala.

Místopředseda KDU-ČSL a šéf sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík uvedl, že dohoda přinese jistotu a stabilitu nejen pro obchodní vztahy, ale například i pro desetitisíce Čechů, kteří v Británii žijí a pracují. „KDU-ČSL vždy preferovala férové nastavení vzájemných vztahů po odchodu Spojeného království z EU, které by minimalizovalo brexitové škody na obou stranách. Věřím, že je to dobrý základ pro budoucí úzkou spolupráci,“ řekl. Vedle ekonomických vztahů je podle Benešíka důležitá i spolupráce v bezpečnosti a obraně či ve výzkumu a inovacích.

Podle europoslance ODS Jana Zahradila by nedohoda znamenala další ránu pro obě ekonomiky postižené koronavirovou krizí. „Nepátrejme nyní, kdo ustoupil více, ale pusťme se rychle do ratifikace,“ vyzval Zahradil.

„Je samozřejmě dobrou zprávou, ze se nakonec dohoda zdařila. Jak pro Českou republiku a celou EU, tak zejména pro Británii,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Úplně nejlepší by ale podle ní bylo to, kdyby žádný odchod Británie z unie nenastal.

„Jedná se o obrovskou úlevu a dobrou zprávu nejen pro Evropskou unii a Velkou Británii, ale také pro Českou republiku, pro níž je Británie významný obchodní partner,“ poznamenal předseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ČSSD Ondřej Veselý.

Podle místopředsedy výboru Jaroslava Bžocha dohoda ukazuje, že unie a Británie chtějí dál zůstat partnery a navzájem se podporovat. „Nacházíme se uprostřed pandemie covidu-19 a odchod Spojeného království bez dohody by mohl znamenat velké ekonomické ztráty, chaos a zmatek,“ uvedl Bžoch. Mrzí ho, že se Británie rozhodla nepokračovat ve studentském programu Erasmus+. „Beru to jako velkou chybu,“ dodal.

Prezident Miloš Zeman dojednání smlouvy v pátek podle mluvčího Hradu komentovat nebude.
Dohodu vítají také v zahraničí

Německá kancléřka Angela Merkelová označila dohodu za historickou, bude podle ní základem nových vztahů. Výsledek přivítal i irský premiér Micheál Martin či předseda italské vlády Giuseppe Conte. Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že s Británií dál povede dialog o Gibraltaru.

Úřad britského premiéra Borise Johnsona ve čtvrtek oznámil, že se Evropská unie a Británie se dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu. „Podepsali jsme první dohodu o volném obchodu založenou na nulových tarifech a nulových kvótách, jaké kdy s EU bylo dosaženo,“ popsal Johnson s tím, že nyní má Británie moc nad svým osudem.

„Vše, co bylo Britům slíbeno během referenda v roce 2016 a v loňských parlamentních volbách, je touto dohodou splněno,“ řekl britský premiér. Dosažená dohoda s EU je podle něj dobrá pro celou Evropu. „EU bude spojencem Británie a za dveřmi bude mít prosperující zemi,“ uvedl.

X X X

Koronavirus podcenila i řada odborníků. Dokážeme se poučit z vlastních chyb?

Když jsme si před rokem z médií slyšeli o prvních případech neznámé nemoci v Číně, asi nikoho nenapadlo, jak budou Vánoce vypadat o rok později. Chorobu podcenili i mnozí odborníci – řada jich předpokládala, že se nemoc bude chovat podobně jako chřipka a v létě už pomalu budeme zapomínat, co to nějaký covid-19 je. Jenže záludné vlastnosti viru hrály proti nim, a když je začali poznávat, už bylo pozdě. Zvlášť silně na to doplatily Spojené státy.

Mýlit se je lidské, a bohužel se to potvrdilo i v případě vyhodnocení nebezpečí pandemie covid-19. Dvojnásobně to přitom platí o Spojených státech, které tak nyní zaznamenávají nejvyšší úmrtnost ve svých dějinách. Podíl na tom má i počáteční podcenění situace, k němuž USA sváděla zkušenost z posledních dvou desetiletí.

Zatímco Čína a další asijské státy se od počátku obávaly toho, že budou svědkem návratu SARS (objevil se v roce 2002 v Číně a nakazilo se jím osm tisíc lidí, z nichž desetina zemřela; virus se vytratil v roce 2004), Spojené státy zkušenost s touto nákazou neměly. To se také podepsalo na tom, jak státy reagovaly na nový druh koronaviru, uvádí server Kaiser Health News. Jak médiu vysvětlil Amesh Adalja z Centra Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost, asijské státy se zkušeností se SARS věděly, jak se mají při výskytu nového koronaviru zachovat – Taiwan či Jižní Korea znaly důležitost rychlé reakce zahrnující plošné testování, trasování kontaktů a izolaci nakažených.

Jenže Spojené státy měly v posledních dvaceti letech jiné zkušenosti. Všechny nové nebezpečné patogeny, které se ve světě objevily, se jim vesměs vyhnuly. Pandemie H1N1 tu byla relativně mírná, a ani MERS, ebola, zika či dva kmeny ptačí chřipky se na zemi příliš nepodepsaly. Výsledkem byl podle Adalji falešný pocit bezpečí, kvůli němuž tentokrát Státy ostře narazily.

„Bylo tu hodně poplachů bez ohně, takže lidé měli sklon ignorovat i tento,“ říká ředitel Georgetownského O’Neillova institutu pro národní a světové zdravotnické právo Lawrence Gostin, který přiznává, že sám chorobu v prvních týdnech podcenil. Stejně tak se zmýlila řada dalších amerických expertů, která podcenila rychle se šířící nákazu, takže USA nezareagovaly včas. Prestižní časopis JAMA v polovině února vydal článek s názvem Epidemie chřipky 2020 – v USA vážnější než koronavirus. Paul Offit, který vedl vývoj rotavirové vakcíny, se zase na začátku března domníval, že koronavirus, jako většina respiračních nákaz, v létě skoro zmizí. O tom, jak závažnost infekce od počátku podkopával

Epidemioložka na Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health Caitlin Riversová se nového koronaviru obávala od začátku, ostatní odborníci v oblasti veřejného zdraví se ale podle ní pokoušeli vybalancovat obavy s faktem, že menší epidemie v jiných zemích se většinou nestaly celosvětovou hrozbou. Mnozí tak váhali s předpovědí, že koronavirus způsobí celosvětovou pandemii, a často se také stali obětí vlastního přání, že situace není tak závažná. „Je těžké myslet na nemyslitelné. Lidé, kteří se obávali bioterorizmu, zastávali názor, že matka příroda nikdy nemůže být tak zlý faktor. Když to není bioterorizmus, nemůže to být tak zlé,“ objasňuje Nicole Lurieová, která působila za prezidenta Obamy jako náměstkyně ministra pro připravenost a reakci.

Kdyby bývalo více odborníků předvídalo, co přichází, mohly se Spojené státy připravit lépe, například včas začít vyrábět ochranné prostředky, ventilátory a další zásoby, domnívá se lékař a sociolog Nicholas Christakis, který napsal knihu o vlivu koronaviru na to, jak žijeme. „Proč jsme ztratili dva měsíce času, které nám Čína koupila? Mohli jsme dát miliardy dolarů do testování. Mohli jsme vyslat lepší zprávu veřejnosti o tom, co se chystá. Ale nebyli jsme připraveni,“ konstatuje Christakis.

Ředitel Národního institutu pro alergie a infekční nemoci Anthony Fauci tak kritický není. Podle něj nebyl způsob, jak by vědci vzhledem k tomu, nakolik omezené informace v lednu byly, mohli předpovědět nebezpečnost viru. „Nekritizoval bych lidi, kteří říkali, že máme velkou šanci, že to bude jako se SARS nebo MERS,“ míní Fauci, podle kterého se při zpětném pohledu jeví řešení vždy jako jasnější. Kdyby autority v oblasti veřejného zdraví prezentovaly každý nový patogen jako katastrofu, brzy by ztratily důvěru. „Je lehké podívat se zpátky se znalostí toho, co se stalo, a říkat: mohli jste, měli jste…

Můžete říct, že jsme měli uzavírky dělat kvůli tichému šíření ve společnosti mnohem dříve. Jenže pak by každý normální muž či žena z ulice řekli: museli jste zavřít celou zemi kvůli třem nebo čtyřem případům?“ poukazuje Fauci.
Řada vědců se přitom později nebála nasypat si popel na hlavu a přiznat, že se mýlila, když vyšla najevo nová data. „Když se mýlíte, mýlíte se před miliony lidí. Uděláte ze sebe blbce,“ shrnul své předchozí postoje Offit.

SARS či MERS byly infekční jen u pacientů s příznaky

Odborníci se domnívají, že by jejich reakce byla rychlejší, kdybychom rozpoznali, jak snadno se virus šíří, ještě než se u lidí objeví příznaky (navíc mnozí zůstanou asymptomatičtí). „K tomu, aby měl virus pandemický potenciál, jsou toto jedny z nejlepších vlastností,“ konstatuje Amesh Adalja.

I když tak má covid-19 nižší smrtnost než SARS či MERS, jeho schopnost se tiše šířit populací ho činí o to nebezpečnějším, podtrhává Kathleen Neuzilová, ředitelka Centra pro vývoj vakcín při marylandské medicíně. Lidé nakažení SARS či MERS jsou totiž infekční, až když začnou kašlat a pociťují další příznaky; pacienti bez příznaků nákazu nešíří. Když lidé onemocní, onemocní velmi vážně a jdou rovnou do nemocnice, díky čemuž nenakazí své okolí. Zároveň je pak snadné dát je do karantény.

Na základě těchto znalostí si lékaři mysleli, že mohou nový virus jednoduše zastavit tak, že řeknou nemocným, ať zůstanou doma. Během prvních měsíců se zdravě vypadajícím lidem nedoporučovalo nošení roušek – ty měly být přenechány k dispozici zdravotníkům. Řada vědců se zároveň stavěla skepticky k tomu, že by choroba mohla být nakažlivá v presymptomatickém stadiu.

„Je těžké překonat zavedené dogma. A skočit na počáteční nález, aniž byste ho ověřili, může být stejně špatné jako opomenutí nového zjištění,“ říká epidemiolog Mark Wilson z Michiganské školy veřejného zdraví. S tím, jak se důkazy o presymptomatickém šíření hromadily, pak ale Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) změnilo doporučení a radilo lidem, aby roušky nosili.

Budeme opakovat stejné chyby?

Podle Adalji by se nyní Spojené státy měly poučit ze svých počátečních chyb. Jenže navzdory přibývajícím důkazům řada lidí odmítá nosit roušky a dodržovat sociální rozestupy. „Jsem stále zmatený z toho, že děláme ty samé chyby. Je to skoro jako být odsouzen k tomu opakovat stále dokola to samé kolečko,“ povzdychl si Amesh Adalja.

Sám přitom varoval před pandemickým potenciálem viru už od ledna. V roce 2018 totiž vedl projekt zaměřený na identifikaci vlastností, které virům umožní stát se pandemickými. V předběžné zprávě přitom autoři zdůraznili hrozbu některých respiračních virů, které využívají RNA jako svůj genetický materiál. Čím víc pak Adalja zjišťoval o novém koronaviru, tím více byl přesvědčen, že jde o typ, před kterým varovali, tedy takový, který se efektivně přenáší mezi lidmi, má značnou míru smrtnosti, chybí nám účinná nebo široce dostupná léčba, zasahuje imunologicky naivní populaci, šíří se respirační cestou…

Vzhledem k počátečním pochybením nákaza v USA rychle eskalovala, až na konci ledna vyhlásily Státy stav nouze. „Dopustili jsme, aby se to dostalo do nemocnic. Když taky viru dáte tři měsíce náskok, co jiného byste čekali?“ poukazuje Adalja.

Další odborník, který si byl vědom nebezpečí od počátku, je profesor infekčních chorob na Georgetownském univerzitním lékařském centru Daniel Lucey. Ten už na začátku ledna označil nový koronavirus „onemocněním X“, což je termín Světové zdravotnické organizace pro nový patogen s potenciálem způsobit devastující epidemii, proti níž nemáme očkování, léčbu ani testy.

Podle Luceyho byla mezinárodní reakce na novou hrozbu ovlivněna dezinformacemi čínských úřadů. Čínská vláda totiž zpočátku tvrdila, že se virus mezi lidmi nešíří. Ve chvíli, kdy Čína 20. ledna zveřejnila, že se nakazilo 20 zdravotníků, viděl Lucey, že se choroba šíří mnohem rychleji, než se myslelo. „Pro mě to bylo jako Pandořina skříňka. Věděl jsem, že budou další,“ říká. A měl pravdu – v polovině února už počet nakažených zdravotníků činil 1716.
Vakcína na SARS u ledu

Že jsme s koronaviry měli předchozí zkušenost, mělo ovšem pozitivní vliv na vývoj vakcíny. Na Národním institutu pro alergie a infekční nemoci vědci studovali proteinovou strukturu koronavirů už roky. Jak upozorňuje Anthony Fauci, vyvinuli vakcínu proti SARS, i když epidemie skončila dříve, než očkování stihlo projít testy na lidech. „Prokázali jsme, že je bezpečné a vzbuzuje imunitní reakci. Případy SARS zmizely, takže jsme to nemuseli testovat. Ale vakcínu jsme uskladnili. Pokud by se SARS vrátil, uděláme třetí fázi klinických testů,“ popisuje Fauci.

Když pak byl zveřejněn genom nového koronaviru, odborníci se hned vrhli do práce. „Měli jsme schůzi 10. ledna a o pět dní později jsme začali na vakcíně pracovat,“ říká Anthony Fauci. I když vědci v té době věděli, že epidemie může skončit dříve, než bude třeba vakcína, rozhodli se neriskovat. Ačkoliv měl tým obavy ohledně financování, Fauci se rozhodl pokračovat a peníze zajistit.

Nyní každopádně odborníci doufají, že se USA poučí z chyb a budou lépe připraveny na případnou další hrozbu. Vzhledem k tomu, kolik nových virů se v posledních dvou desetiletích objevilo, je možné, že pandemie budou častější. Je proto zásadní být na další dobře připraven. Podle Toma Friedena, který vedl CDC za Baracka Obamy, je tou nejdůležitější lekcí právě fakt, že už není možné být znovu nepřipraven. „Za mě by toto měl být nejpoučnější moment našich životů v tom smyslu, že musíme posílit veřejné zdraví jak ve Spojených státech, tak celosvětově,“ zdůrazňuje Frieden.

Jenže odbornice na infekční onemocnění a poradkyně Joe Bidena Céline Gounderová poukazuje na to, že financování veřejného zdraví má tendenci oscilovat mezi krizemi a zanedbáváním. Spojené státy zvýšily výdaje na veřejné zdraví a krizovou připravenost po 11. září a po anthraxových útocích v roce 2001, financování ale v průběhu let opět výrazně kleslo. „Máme tendenci investovat hodně ve chvílích krize. Když ale krize opadne, rozpočty osekáme. To způsobuje, že jsme zranitelní,“ uzavírá Gounderová. Michaela Koubová, ceskajustice.cz

X X X

Evropský soud pro lidská práva čelí kyberútoku po rozsudku proti Turecku

Už čtvrtý den je nefunkční web Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Aplikace, která obsahuje záznamy všech slyšení před Velkým senátem nebo databázi judikatury ESLP je mimo provoz. Vysvětlení uvedla Rada Evropy: Jde o rozsáhlý kyberútok, který přišel po vyhlášení rozsudku ve věci Selahattin Demirtas v. Turecko. Turecko porušilo tři články Úmluvy a bylo Soudem vyzváno, aby skončilo čtyřleté věznění Selahattima Demirtase bez soudu, stojí v rozsudku.

„Poté, co byl vyhlášen rozsudek ve věci Selahattin Demirtas v. Turecko dne 22. prosince, stala se webová stránka
Evropského soudu pro lidská práva předmětem rozsáhlého kyberútoku, který stránku přechodně znepřístupnil. Soud této události velmi lituje. Příslušné služby činí v současnosti vše, aby situaci napravily co nejdříve,“ stojí na webu Rady Evropy.
Rada Evropy tak útok dala do nepřímé souvislosti s případem poslance Demirtase, který je od roku 2016 držen v Turecku ve vazbě v souvislosti s odporem Kurdů proti islámskému státu, pokusem zřídit samostatná kurdská města a následných nepokojích a masakrech na tureckých hranicích.

Stěžovatel Selahattim Demirtas je spolupředseda Lidové demokratické strany, což je levé křídlo pro kurdské strany a od roku 2007 poslancem tureckého parlamentu.

Začalo to islámským státem a kurdským odporem

Příběh začíná v roce 2014, kdy došlo ke střetům mezi islámským státem a kurdskou organizací YPG v kurdském Kobani. Následovaly výzvy k odporu, varování před masakry i výzva k povstání. Situace nakonec vyústila v demonstrace a chaos. V rozsudku ústavního soudu Turecka stojí, že důsledkem střetů bylo padesát mrtvých, 772 zraněných, zničeno bylo 2 550 budov včetně nemocnic a 1881 vozů.

Demirtas během událostí i po nich dával politická stanoviska a přednášel projevy. Pokračoval v tom i v roce 2015, kdy devatenáct měst na jihovýchodě Turecka vyhlásilo samostatnost. V září 2015 vyzval k sebeobraně proti turecké vládě a ke stavění barikád, protože Ankara plánuje masakr.

Po vyšetřování, během kterého byl Demirtas stále poslancem parlamentu a jehož výsledkem bylo 32 zpráv prokuratury, obdržel parlament žádost o jeho vydání. Následovaly domácí prohlídky a domácí vězení. V roce 2016 byl stěžovatel umístěn do vazby. Kvůli projevům, které veřejně pronášel, byl obviněn ze šíření propagandy pro teroristickou organizaci, napomáhání ilegální organizaci, páchání útoku jménem teroristické organizace, aniž by byl členem, iniciování veřejné nenávisti a nepřátelství a z účasti na nezákonném setkání a demonstracích.

Od roku 2016 ve vazbě bez soudu

Ve vazbě je bez soudu Selahattim Demirtas podle rozsudku ESLP dodnes. Evropský soud pro lidská práva části stížnosti odmítl jako nepřijatelnou s důvodem, že nemá trestní spis, a tedy nemá podle čeho případ posuzovat. Rovněž stížnost na porušení Článku 10 – svoboda slova a projevu Soud zamítl.

Evropský soud pro lidská práva naopak shledal porušení Článku 5 §3 Úmluvy, který říká: „Každý, kdo je zatčen nebo jinak zbaven svobody v souladu s ustanovením odstavce 1 písm. c) tohoto článku, musí být ihned předveden před soudce nebo jinou úřední osobu zmocněnou zákonem k výkonu soudní pravomoci a má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn během řízení. Propuštění může být podmíněno zárukou, že se dotčená osoba dostaví k přelíčení.“

V této souvislosti porušilo podle rozsudku Turecko i článek 1 Úmluvy, který říká, že omezení, jež tato Úmluva připouští pro uvedená práva a svobody, nesmí být využívána k jinému účelu než k tomu, pro který byla určena.
Evropský soud pro lidská práva rovněž v rámci rozsudku rozhodl, že odpovědný stát má přijmout nezbytná opatření a ukončit zajištění Selahattima Demirtase ve vazbě před soudem. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Volil za mrtvou matku a chtěl za zesnulou tchyni. Podváděl Trumpův stoupenec

Americký prezident Donald Trump trvá na tom, že Joe Biden zvítězil v amerických volbách podvodem díky hlasům „mrtvých voličů“ v korespondenčním hlasování. V Pensylvánii prokuratura obžalovala muže za to, že volil za svou zesnulou matku. Hlas však nedal Bidenovi, nýbrž Trumpovi.

Sedmdesátiletý Bruce Bartman během prezidentských voleb v online registračním portálu zapsal svou matku, která zemřela před více než dekádou. Využil její řidičský průkaz, aby poštou poslal hlas pro Trumpa. Volební komise jej přijala a započítala.

Muž se rozhodl využít svéráznou taktiku ještě jednou. Prostřednictvím čísla sociálního zabezpečení zaregistroval i svou loni zesnulou tchyni. Systém však tentokrát rozpoznal, že tady něco nehraje. Úřady poslaly na Bartmanem uvedenou adresu dopis s požadavkem potvrzení informace.

Bartman dopis zfalšoval. Napsal, že tchyně je živá a poslal jej zpět. Korespondenční voličský lístek ale nedostal.
Úřady jej zadržely na základě tipu ze sociálních sítí. Bartman se přiznal, že obě zesnulé ženy registroval jako republikánky, aby pomohl Trumpovi.

„Kvůli politické frustraci se rozhodl udělat něco stupidního,“ řekl Bartmanův právník listu Philadelphia Inquirer. „A velmi toho lituje.“„Pro všechny konspirační teoretiky, tento případ nepředstavuje rozšířený podvod voličů,“ prohlásil okresní prokurátor okresu Delaware Jack Stollsteimer. Dodal, že vyšetřovatelé v okrese prověřili stovky „tipů“, pouze u Bartmana se podezření potvrdilo.

V Pensylvánii se jedná už o třetí případ pokusu nezákonně ovlivnit volby. Jednasedmdesátiletý Ralph Thurman o volební den odvolil nejprve za sebe, poté si na sebe vzal brýle, aby skryl svou identitu a vrátil se na volební stanici, kde se vydával za svého syna. Nikoho však neošálil.

Trumpova noční můra. Hromotluk z Pensylvánie se stal symbolem vzdoru

Druhý případ připomíná Bartmanův. Šestasedmdesátiletý Robert Lynn vyplnil volební lístek jménem své matky, ta však byla už pět po smrti. Volební komise na podvod přišla a muž nyní čelí obviněním z padělání a neoprávněných zásahů do voleb. Lynn a Thurman jsou oba Republikáni.

Trump a jeho právní tým se snaží veškerým způsobem zvrátit výsledky v Pensylvánii, jedním z klíčových států, která přiřkla vítězství Bidenovi. Trump chce už poněkolikáté hnát celou záležitost před Nejvyšší soud, který zatím všechny žaloby podobně jako soudy nižší instance zamítl.

Trump si stojí za svým

Dosluhující americký prezident v posledním facebookovém videu znovu zopakoval, že se stal obětí rozsáhlého podvodu a že ve skutečnosti vyhrál on. „Nestalo se to. (Biden) Nevyhrál. Bylo to naše drtivé vítězství,“ uvedl Trump.
Sociální síť k čtrnáct minut dlouhému videu připojila poznámku, že „volební činitelé dodržují přísná pravidla a nenašli žádné důkazy o rozsáhlých podvodech“. Příspěvek zároveň nasbíral přes 400 tisíc pozitivních reakcí.

Bidenovu výhru přitom už uznal sbor volitelů i řada významných činitelů republikánské strany včetně nejvlivnějšího republikána v Kongresu Mitche McConnella. Trump má mezi republikány přesto stále četné příznivce.

X X X

Navalného právnička kontaktovala agenta FSB, policie ji vyvlekla z bytu

Ruská policie provedla v pátek razii v bytě Ljubov Sobolové, spolupracovnice opozičního předáka Alexeje Navalného. Třiatřicetiletou právničku předvedla k výslechu a později proti ní bylo zahájeno trestní stíhání, kvůli podezření z násilného vniknutí do bytu cizí osoby.

Razie podle týmu Navalného zřejmě souvisí s pokusem o jeho zabití nervově paralytickou látkou z letošního léta.
Z něho opoziční předák viní Kreml. Prezident Vladimir Putin to opakovaně odmítl a tvrdil, že kdyby tajná služba opravdu usilovala o Navalného život, povedlo by se jí to.

„Dnes v sedm ráno vtrhla policie do bytu Ljubov Sobolové,“ napsala v pátek na Twitteru organizace Fond boje s korupcí (FBK), kterou založil Navalnyj a kde je Sobolová právní poradkyní.

Navalnyj na webu napsal, že Sobolová se v pondělí snažila osobně setkat s členem toxikologického týmu ruské tajné služby FSB Konstantinem Kudrjavcevem. Ten se podle Navalného a jeho spolupracovníků zúčastnil operace, jejímž cílem bylo Navalného coby kritika Kremlu otrávit.

Když se Sobolová pokoušela na Kudrjavcevův byt dozvonit, z vedlejšího bytu vyšla sousedka, podle Navalného Kudrjavcevova tchyně. Sama Sobolová zveřejnila na internetu přímý přenos, v němž informovala, že se jí povedlo do bytu sousedícího s Kudrjavcevovým dostat.

Vyšetřovací výbor uvedl, že se právnička společně s dalšími lidmi v pondělí několikrát pokoušela dostat do bytu „starší paní“ v Moskvě. Aby dosáhla svého, oblékla si prý uniformu, kterou nosí pracovníci ruského úřadu pro ochranu spotřebitelů (Rospotrebnadzor).

Po dvou nezdařilých pokusech Sobolová podle výboru zmanipulovala kurýra, tvrdila mu, že je opuštěná žena s malým dítětem a tímto způsobem se jí podařilo dostat do vchodu domu. Když pak obyvatelka bytu otevřela dveře, Sobolová ji prý odstrčila a vtrhla do jejího bytu.

Razie podle FBK nejspíš souvisí s akcí Sobolové, která se v pondělí snažila osobně setkat s členem toxikologického týmu ruské tajné služby FSB Konstantinem Kudrjavcevem. Ten se podle týmu Navalného zřejmě zúčastnil operace, jejímž cílem bylo Navalného otrávit.

V pondělí televize CNN citovala ze záznamu telefonátu, který jí poskytl Navalného tým a na němž Kudrjavcev v domnění, že hovoří s vysokým činitelem ruské bezpečnostní rady, mimo jiné uvedl, že toxická látka novičok byla Navalnému nastražena do spodního prádla. FSB záznam označila za podvrh.

Čtyřiačtyřicetiletý Navalnyj je dlouhodobým kritikem ruského prezidenta Vladimira Putina a je známý také jako bojovník proti korupci v elitách Ruska. Hospitalizován byl 20. srpna, když zkolaboval na palubě letounu, kterým letěl ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Téměř tři týdny byl v kómatu. Nejprve byl hospitalizován v Omsku, kde letadlo s Navalným nouzově přistálo, krátce nato byl na naléhání jeho blízkých přepraven do Berlína. Tam se z otravy vyléčil.

Podle německé armádní laboratoře byl Navalnyj otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Výsledek analýzy potvrdily i laboratoře ve Francii a ve Švédsku, ke stejnému závěru došla také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Rusko ale tvrdí, že jeho vlastní testy stopy jedu v Navalného organismu neodhalily. Evropská unie kvůli otravě Navalného uvalila na Rusko sankce, Moskva pak zveřejnila vlastní sankční seznam se jmény představitelů EU.

X X X

Nejbohatší elita má na svědomí víc emisí než polovina lidstva, tvrdí OSN

Jedno procento nejbohatších obyvatel planety má na svědomí dvakrát tolik emisí než celá chudší polovina lidstva, uvedl tento měsíc ve své zprávě Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP). Aby se dosáhlo závazků obsažených v pařížské dohodě, museli by nejbohatší omezit emise na desetinu toho co dosud.

Zpráva sleduje, jak souvisí uhlíková stopa s životní úrovní lidí, a upozorňuje na to, že disproporčně velký podíl na globálním oteplování mají kvůli vyšším emisím zejména lidé s vyššími příjmy. Deset procent obyvatel planety s nejvyššími příjmy spotřebovává 45 procent veškeré vyrobené energie a dokonce 75 procent energie v letecké dopravě. Naproti tomu chudší polovina lidstva spotřebovává jen deset procent energie a pět procent energie v letecké dopravě.

Pokud by se státy světa skutečně odhodlaly k boji proti oteplování a pokusily se růst teplot omezit na 1,5 stupně Celsia do konce století, jak to předpokládá pařížská dohoda o klimatu, pak by se produkce oxidu uhličitého na hlavu musela snížit na 2,5 tuny ročně do roku 2030. Ti chudší by paradoxně mohli svou uhlíkovou stopu zvětšit až třikrát, desetina nejbohatších by ale musela emise omezit na desetinu toho co dosud.

„Emise nejbohatšího procenta celosvětové populace činí více než dvakrát tolik, co emise těch chudších 50 procent. Tato elita by tak musela svou uhlíkovou stopu zmenšit třicetkrát, pokud bychom chtěli dostát pařížské dohodě,“ uvedla šéfka UNEP Inger Andersonová.

„Zpráva UNEP ukazuje, že přemrštěná spotřeba bohaté menšiny zhoršuje klimatickou krizi, a přitom jsou to chudé komunity a mladí lidé, kteří pocítí její důsledky,“ uvedl zástupce humanitární organizace Oxfam Tim Gore. „Bude prakticky i politicky nemožné tento rozdíl v emisích smazat, pokud vlády nepřistoupí k tomu, že uhlíkovou stopu bohatých zmenší a zahladí nerovnosti, kvůli nimž miliony lidí nemají přístup k elektřině nebo nejsou schopny vytápět své domovy,“ dodal.

X X X

Změny financování i maturit, koronavirus. Učitelé zhodnotili uplynulý rok

Zástupci ředitelů a učitelů se shodli, že rok 2020 přinesl do škol výzvy hlavně v souvislosti s pandemií koronaviru. Jako pozitivní zhodnotili zejména to, že se pedagogové dokázali vypořádat s novými podmínkami práce při výuce na dálku. Dobře se podle nich osvědčila také reforma financování škol, která funguje od ledna. Rozdílné názory mají na schválené změny v maturitách.

Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého byla letos nejpodstatnější pro školství koronavirová krize. „Potěšilo mě, jak většina škol a učitelů dokázala zvládnout dálkovou výuku, ačkoli jsme se na nic takového nikdy předtím nepřipravovali,“ řekl.

Podobně se vyjádřili předseda školských odborů František Dobšík a šéfka Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) Renata Schejbalová. „Učitelé se museli naučit ovládat nové počítačové aplikace, změnit formy výuky, naučit se pracovat jinak. Myslím, že většina se s tím vypořádala se ctí,“ řekla.

Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka byla ale schopnost vyrovnat se s novou situací ve školách rozdílná. „Některé školy to zvládly perfektně již v jarním období, některé se dopracovaly do tohoto stavu až v období podzimním a existují i školy, kde jsou stále ještě v situaci, kdy to zcela nefunguje,“ uvedl. Podle něj je to i tím, že mnohdy žáci nemají podmínky pro distanční vzdělávání.

Žáci se naučili být odpovědnější, ministerstvo zklamalo

Za pozitivní Zajíček označil to, že pandemie urychlila digitalizaci vzdělávání a že učitelé začali víc rozlišovat mezi podstatným a méně potřebným učivem.

Podle Schejbalové se jako důležitá v souvislosti s pandemií ukázala i schopnost ředitelů rychle reagovat na změny. Žáci se podle ní museli naučit být více samostatní a odpovědní za své vzdělávání.

Dobšíka zklamala komunikace ze strany ministerstva školství, podle něj mělo být v pokynech pro školy pružnější. Černý připomněl, v jaké nejistotě se v době krize ocitly mateřské školy. Při první vlně epidemie na jaře se na doporučení ministerstva zavřelo 95 procent z nich, na podzim zůstaly otevřené.

Obavy se nenaplnily, nové financování škol funguje

Za podstatnou událost v uplynulém roce zástupci škol i jejich zaměstnanců označili i změnu financování, díky které školy už nedostávají peníze jen na počet žáků, ale i počet odučených hodin.

Zástupci ředitelů i učitelů se shodli, že se nenaplnily obavy, že financování nebude dobře fungovat. „Vše bylo transparentní a idea předvídatelnosti rozpočtu škol se postupně naplňuje, což považuji za pozitivní,“ shrnul Dobšík.
Doučovat slabší žáky budou přímo učitelé. Stane se to součástí jejich práce

Schejbalová se Zajíčkem se neshodli na hodnocení schválených změn v maturitách. Zatímco šéfka AŘG se obává, že se jimi opět snížily nároky na maturitní zkoušku, předsedu Unie CZESHA zklamaly průtahy ve schválení změn.

Od jara 2021 měla být maturita povinná z češtiny, cizího jazyka i matematiky, ale podle novely budou státní maturitní testy povinné z češtiny a druhý předmět si maturanti budou moct vybrat z cizího jazyka a matematiky.
Testy se podle nové úpravy vyhlášky o maturitách nebudou známkovat, ale budou se hodnotit procenty a slovy „uspěl“ či „neuspěl“.