iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Úplatek 10 milionů? Plk. Komárek, Březina, není dokument

Argumenty o podjatosti detektiva ÚOOZ vůči lihovému bossovi sílí. Zmizel důležitý dokument a u výslechu chyběl obhájce. Případ údajného pokusu podplacení detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu deseti miliony korun lihovým bossem Radkem Březinou se dostává do takřka stěží uvěřitelné roviny. U soudu postupně vychází najevo podjatost někdejšího šéfa ostravského ÚOOZ Jiřího Komárka, ale nejen to. Jak se ukazuje, v Březinově spisu chybí velmi důležitý dokument.

A také to, že Komárek šel do vazební věznice za Březinou s tím, že měl povolený výslech. Advokát ovšem u setkání Komárka s Březinou absentoval. Navíc sílí podezření, že mohlo jít o policejní provokaci.

Brněnský Krajský soud odročil hlavní líčení v případu údajného úplatku pro detektiva někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na leden. Před soudem stojí lihový boss Radek Březina ze Zlína a dalších osm obžalovaných kvůli údajnému ovlivňování trestního řízení. Trestní senát řeší mimo jiné to, že měl Březina nabídnout úplatek ve výši 10 milionů korun vedoucímu vyšetřovacího týmu – bývalému vedoucímu expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v Ostravě Jiřímu Komárkovi.

Jak se ovšem před soudem postupně ukazuje, plukovník Jiří Komárek byl ve věci Radka Březiny podjatý. Najevo ale vyšlo také to, že ve spise chybí Komárkův úřední záznam ze dne, kdy navštívil Březinu v roce 2013 ve vazební věznici v Olomouci. A až od té doby se detektivové začali na Březinu soustředit jako na klíčovou osobu obchodu s nelegálním lihem.
U soudu také vyšlo najevo, že Komárek měl v lednu 2013 povolení k návštěvě Březiny kvůli výslechu. Setkání detektiva a vazebně stíhaného podezřelého ovšem nebyl přítomen advokát. Důvod návštěvy Březiny ve vazební věznici, ale především argumenty Komárka, dokonce vybízejí k úvahám, zda nešlo o policejní provokaci.

Detektiv ÚOOZ se totiž mohl pokusit lihového bosse svými nabídkami vyprovokovat k reakci, kterou by následně využil k dalším úkonům ve vyšetřování. Na schůzce s Březinou byl Komárek poprvé sám sám, jinak za podezřelým chodili detektivové vždy ve dvou. Navíc, přestože Komárek často pořizoval audionahrávky ze setkání se svými zdroji, ze kterých pak psal úřední záznamy, z návštěvy Březiny existuje výstup jediný. A to jen Komárkův písemný záznam. Navíc sepsaný až dva dny poté, co vazební věznici v Olomouci opustil.

Někdejší nejbližší spolupracovník šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty, Jiří Komárek je ve zmiňované kauze klíčovým svědkem. Měl být tudíž hned na začátku z vyšetřování odstaven, což se stalo pouze formálně. Komárek totiž podle provedených důkazů nadále vedl porady ostravského svého oddělení a následně celého ostravského ÚOOZ a udílel k vyšetřování Březiny a spol. pokyny. Před brněnským soudem to potvrdilo hned několik jeho podřízených, které nechala předsedkyně senátu vyslechnout. Česká justice se s výpověďmi policistů mohla seznámit.

Jako první se zásadním svědectvím před brněnským soudem vystoupil bývalý člen Komárkova týmu Pavel Leštinský. „Komárek byl vedoucím 1. oddělení a ty porady byly asi takové, jako bychom tady všichni seděli a vy jste byla Komárek, Komárek si všechno řídil, určoval, kdo co bude dělat, Komárkovi se hlásily jednotlivé úkony, jaký tam byl výsledek a podobně,“ popsal předsedkyni soudního senátu dění na ÚOOZ a možnou podjatost Jiřího Komárka v Ostravě Leštinský.
„Já jsem řekl, že to není možné, že z toho může být jen problém. Valouch (zpracovatel kauzy Daniel Valouch – pozn. red.) se na mě díval, ten nikdy vyšetřování nedělal. Pak mi druhý den asi na to řekl, že ty dva to ani nenapadlo, což myslel Wittu (šéfa expozitury ÚOOZ Radima Wittu a dnešního náměstka severomoravské policie – pozn. red.) a Komárka, pak přišel s tím, že Komárek nesmí být nikde podepsán na žádném protokolu,“ upozornil u soudu Leštinský.

Soudkyně Andrea Svobodová se jej následně zeptala, jak probíhaly porady kauze s krycím názvem Cela, jak byl spis o údajném úplatkářství Březiny pojmenován. „Probíhaly tak, že se sešlo 1. oddělení každé ráno, kdo co bude dělat, když někdo něco udělal, tak jaký byl výsledek, byli s tím seznamováni všichni, Komárek si tady toto vedl,“ zaznělo dále od exdetektiva. Soudkyně se jej dále zeptala, jestli o výsledcích zadané práce na poradách někdo informoval. „Ano, to se probíralo, to je jako by to byl nějaký workshop: ´Co si zjistil?´ ´Uděláte to?´ Já já už teď po sedmi letech nejsem schopen říct, jaké úkoly konkrétně kdo dostal,“ pokračoval detektiv. Soudkyně se jej dále zeptala, jestli byl na poradách přítomen hlavní zpracovatel Březinovy kauzy Daniel Valouch. „Seděl tam, někdy něco řekl, takový slouha, dělal jen to, co mu řekl Komárek,“ zkonstatoval detektiv.

Trestní řád pojatost pojmenovává přitom velmi pregnantně. „Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení,“ stojí v trestním řádu.

Odemkněte celu, přišel detektiv

Připomeňme si proto, co popisovanému ději předcházelo, a co konkrétně se v lednu roku 2013 odehrálo. Jiří Komárek po zatčení skupiny vyrábějící nezdaněný líh v roce 2012 a 2013 se svými kolegy navštěvoval jednoho ze členů skupiny Radka Březinu ve vazební věznici. V té době ještě detektivové neměli sebemenší tušení, že Březina výrobu a obchod s nezdaněným lihem řídil. Důkazní nouze se markantně změnila po 15. lednu 2013.

V ten den Komárek, který se stal později šéfem ostravské expozitury, už sám, bez kolegy, navštívil Březinu ve vazební věznici. Ze setkání pak sepsal až za dva dny úřední záznam. V něm tvrdí, že mu Březina nabídl úplatek. „Pojednou se zeptal, zda by jeho situaci ohledně trestního řízení nevyřešilo deset milionů korun. Jeho dotazem jsem byl překvapen,“ popsal jednání Komárek. Přestože si nezapamatoval jiná konkréta z průběhu rozhovoru a ani je nezapsal do popisovaného úředního záznamu, byly zakrátko na to povoleny odposlechy prostor vazební věznice. Byly opřené o pokus ovlivňovat průběh trestního řízení, „zejména, aby odstranil případné důkazy z počítačů zajištěných při domovních prohlídkách“.

Následovalo schválení povolení o „napíchnutí“ výslechových místností ve vazební věznici a povolení k „filcuňku“, tedy cíleným prohlídkám, Březinovy cely. Březina si totiž psal velmi pečlivé poznámky a o ty Komárek zjevně stál.
Jiří Komárek ovšem posléze u soudu tvrdil, že úřední záznam sepsal ihned po návratu na svoje pracoviště. Problém ovšem je, že tento záznam nebyl dosud nikde ve spise dohledán. „Žádný jiný úřední záznam se nedohledal, takže tvrzení Komárka o tom, že sepisoval nějaký záznam již 15. ledna 2013, se neprokázalo,“ potvrdil České justici Březinův obhájce Vladimír Rajf.

Proč vznikla druhá verze Komárkova úředního záznamu, a nedochovala se původní, si dnes lze jen domýšlet. Detektivové ale zřejmě tušili, že by jim soud o odposlech Březinovy cely i výslechových místností „jen tak“ nepovolil, tak text dlouze ladili, aby zvýšili svoji šanci na úspěch.

Návštěva nebo výslech?

Podjatost Jiřího Komárka ovšem není jediným problém, který bude muset brněnský soud vyřešit. Otazníky se točí i kolem návštěvy Komárka Březiny v olomoucké vazební věznici samotné. Kšefty s lihem jako takové vyšetřovala protikorupční policie, konkrétně podplukovník Jaromír Slabák. Ten udělil 2. ledna 2013 souhlas „k provádění úkonů trestního řízení“ čtyřem detektivům ostravského ÚOOZ. Vyjma Jiřího Komárka také Romanu Dlouhému, Tomáši Kuzníkovi a Vlastimilu Swierczynovi. Souhlas byl platný od 2. do 31. ledna.

V evidenci Vězeňské služby se pak zachovaly dokumenty o Komárkově návštěvě Březiny z 13. ledna. Tehdejší šéf ostravské expozitury Radim Witta Vězeňské službě napsal: „Pověřuji tímto provedením výslechu plk. Jiřího Komárka.“

„Ze zadní strany žádanky jasně vyplývá pokyn vedoucího expozitury, aby Komárek provedl výslech pana Březiny. Pokud se jednalo o výslech, měl u toho být obhájce, neměl u toho být jen jeden policista apod. Je to tedy další otazník ohledně pravého důvodu návštěvy Komárka u pana Březiny ve vazbě,“ sdělil k tomu České justici obhájce Vladimír Rajf.

Dnes náměstek severomoravské krajské policie Radim Witta popsal události u soudu odlišně: „Já jsem zavolal svému nadřízenému, tedy řediteli ÚOOZ plk. Robertu Šlachtovi, tuto informaci jsem mu sdělil a dohodli jsme se na dalším postupu, a to na takovém, že se zahájí úkony trestního řízení pro trestný čin úplatkářství, znovu říkám, nevím, jestli tam nebylo ještě něco jiného, a plk. Komárka jsem poslal, aby jel sepsat úřední záznam, a následně jsem telefonoval někomu ze státních zástupců na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, nevzpomenu si, s kým jsem hovořil o té věci. V podstatě jsme se domluvili na tomto postupu.“

Na otázku, zda, když poslal Komárka napsat úřední záznam, tak jestli jej dostal, Witta odpověděl: „Ten jsem dostal, protože to bylo podkladem pro zahájení úkonů v trestním řízení.“ Pak zazněla otázka, jestli Komárek napsal ihned nebo s časovou prodlevou. „Časová prodleva byla jen ta, po kterou pan Komárek ten záznam psal, ale vzhledem k tomu, že to bylo někdy v odpoledních hodinách, tak já skutečně nedokážu říct, jestli jsme zahajovačku k tomu psali ten den, nebo až druhý den, nevzpomenu si,“ řekl před soudem Witta.

Na další otázku, kolik Komárek sepsal úředních záznamů Witta odvětil: „Domnívám se, že byl jeden.“ Jenže, jak už jsme předeslali, záznam, o kterém Witta mluvil se nedochoval a ve spise je až záznam o dva dny starší. Navíc Witta u soudu tvrdil, že Komárek byl z věci údajného úplatku odstaven, což ovšem vyvrátilo hned několik svědectví podřízených. Witta ovšem nebyl jediným policistou, který Komárkovu přímou účast na dalším vyšetřování u soudu jako svědek popíral.

Vyzrazení utajovaných informací

Kvůli údajnému ovlivňování trestního řízení hrozí Radkovi Březinovi navýšení trestu, ten si aktuálně odpykává pravomocně 13 let za mřížemi. Březina kvůli Komárkovu aktivnímu angažmá podal v minulosti trestní oznámení a tvrdí v něm, že se stal obětí policejní provokace. Konstatoval, že cílem Komárkovy návštěvy ve vazbě bylo vyvolat zdání, že je ochoten určitým způsobem ovlivnit vyšetřování. „Vzbudit dojem, že je schopen či ochoten průběh vyšetřování ovlivnit. Neomezil se na pasivní účast, ale aktivně ovlivnil skutkový průběh a stal se jeho hybatelem,“ stojí v textu oznámení, které má Česká justice k dispozici.
Březina dále vylučuje, že by Komárkovi úplatek vůbec nabídl. „Před návštěvou plukovníka Komárka není ve spise zachycen jakýkoliv náznak toho, že by měl mít oznamovatel úmysl učinit vůči němu nabídku úplatku,“ konstatoval již dříve jeden z Březinových obhájců Mario Hanák. Po podání „trestňáku“ se dlouhou dobu nic nedělo. Státní zástupce pak rozhodl, že Březinovo trestní oznámení bude založeno do jeho spisu jako součást obhajoby.

Situace se ale změnila v létě před dvěma lety, když se GIBS začala zajímat o to, jestli detektiv Komárek Březinovi při návštěvách vazební věznice nevyzradil utajované informace. Březina si ve vazbě psal pečlivě zápisky ze všech návštěv, a ty byly později analyzovány Komárkovými detektivy. V zápiscích mimo jiné stojí, že mu měl Komárek ukázat v rámci snahy po získání důkazů několik policejních spisů, které byly vedeny v utajovaném režimu a velmi úzce se dotýkaly trestné činnosti, kterou Komárek v souvislosti s lihovým gangem vyšetřoval.

Takovýto postup není běžnou policejní praxí, ale někteří detektivové tuto praktiku, že podezřelým ukazují spisy, ve kterých buďto figurují sami podezřelí nebo se dotýkají jim za vinu kladené trestné činnosti, občas používají. Podezřelého tak zákonem tolerovaným způsobem zastrašují, aby svou trestnou činnost takzvaně „sám položil“.

Trestní řád přitom takový postup nezná a neumožňuje. Pokud se kterýkoliv z policistů rozhodne, že je potřeba obviněného, který je ve vyšetřovací vazbě, z taktických důvodů seznámit s jinými spisy, které jsou navíc v utajovaném režimu, nemůže mít taková akce partyzánský rozměr hraničící s nátlakem a možným vydíráním.

Vazebně stíhaný může být seznámen s jinými vyšetřovacími spisy, ale jen v jasně definovaných případech a s jasně danými pravidly a povinnostmi. Takto použité policejní dokumenty pak musí být především odtajněny a za druhé, musí být o takovémto úkonu sepsán řádný úřední záznam. Jak ale vyplývá z Březinova vyšetřovacího spisu, detektiv Jiří Komárek ani jeden z popisovaných kroků neučinil. Tyto vážné zjištění ale GIBS odložila.

Výpovědi policistů, kteří usvědčují Jiřího Komárka z podjatosti, mohou zásadním způsobem ovlivnit část obžaloby, týkající se údajného Březinova pokusu o uplacení Komárka. Pokud se mimo jiné prokáže, že někdo z vyslechnutých svědků z řad policie před soudem lhal, měly by se tím zabývat orgány činné v trestním řízení.
Jiří Komárek s autorem článku dlouhodobě nekomunikuje. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Čas vypršel. Británie vstoupí do nového roku bez dohody o brexitu

Evropský parlament už letos nestihne schválit případnou dohodu mezi Evropskou unií a Británií, podle níž se měly obchodní a další vztahy obou stran řídit od začátku ledna. Podle europoslanců nezbývá dostatek času na prostudování a následné schválení dokumentu i v případě, že by Brusel a Londýn v nejbližších dnech úmluvu podepsali.

Připravte se na brexit bez dohody, varuje Johnson. S EU chce ještě jednat

Obě strany ani po měsících rozhovorů nedospěly ke kompromisu ohledně přístupu unijních rybářů do britských vod či společných pravidel hospodářské soutěže. Přechodné období vyprší poslední letošní den a po jeho konci už se Británie nebude řídit unijním právem. Europoslanci minulý týden oznámili, že mezním termínem pro uzavření dohody, aby ji stihli schválit, je neděle 20. prosince.

„Evropský parlament dělal vše, co bylo v jeho silách, aby udělil svůj souhlas do konce přechodného období, a je připraven podniknout jakýkoli krok, aby minimalizoval negativní dopad na občany a firmy,“ napsal dnes na twitteru brexitový koordinátor EP David McAllister po schůzce skupiny zabývající se vztahy s Británií.

Jeho kolegyně a šéfka parlamentních socialistů Iratxe Garcíaová podotkla, že pokud by vyjednávání v příštích dnech k dohodě dospěla, bude na Evropské komisi, aby našla cestu, jak překlenout období od začátku roku do ratifikace dohody.
Diplomaté některých unijních zemí přitom hovoří o možnosti, že by dohoda mohla začít platit v rámci takzvaného předběžného provádění i bez souhlasu parlamentu, který by ji mohl schválit až dodatečně v lednu. Tuto variantu však řada europoslanců odmítá, neboť jim podle nich výrazně ztěžuje případné odmítnutí smlouvy.
18. prosince 2020

Kdo ucukne? Brexitový taneček nabízí minidohody či jednostranná opatření

Ryby a hospodářská soutěž

Podle unijních zdrojů o víkendu nabídl hlavní vyjednávač EU Michel Barnier možnost, že by se rybáři z členských zemí vzdali většího podílu na úlovcích než byli dosud ochotni, ani tento ústupek však Londýn nepřesvědčil.
„Víkendová nabídka EU byla velmi velkorysá a země jako Francie, Nizozemsko, Dánsko, Belgie a Irsko sotva učiní další,“ řekl televizi RTE irský ministr zahraničí Simon Coveney.

Obě strany nadále tvrdí, že se chtějí o dohodu pokoušet do poslední chvíle, ale jsou připraveny obejít se i bez ní. Pokud se sedmadvacítka evropských zemí do konce roku nedomluví s Británií na uspořádání budoucích obchodních vztahů, zkomplikují od ledna obchod přes Lamanšský průliv cla a kvóty. To bude podle ekonomů další rána pro hospodářství stižené koronavirovou krizí, na které může mít navíc dopad šíření nové mutace viru v Británii.

X X X

Odsouzený cizinec nemusí nutně přijít o trvalý pobyt, řekl ÚS

Pokud je cizinec v Česku odsouzen za trestný čin, neznamená to automaticky, že musí přijít o povolení k trvalému pobytu. Ústavní soud vyhověl stížnosti Vietnamce odsouzeného za drogovou trestnou činnost. Připomněl, že je potřeba vždy zkoumat, zda chování konkrétního cizince představuje skutečné, aktuální, konkrétní a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti.

„Kromě samotné existence předchozího trestního odsouzení je třeba vzít v úvahu další aspekty jako například uložený trest, míru zapojení stěžovatele do trestné činnosti, rozsah způsobené škody, četnost trestných činů, tendenci k opakování trestné činnosti či chování stěžovatele v době po odsouzení,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy.

Třicetiletý Vietnamec žil v Česku od roku 2003, jeho otec má české občanství. V roce 2016 však Vietnamec dostal dvouletý nepodmíněný trest vězení za drogový delikt. Podílel se na výrobě a distribuci drog.

Ministerstvo vnitra v roce 2018 zrušilo Vietnamcovi povolení k trvalému pobytu. Trestnou činnost, které se dopustil, úřady označily za trvající ohrožení veřejného pořádku. Muž neuspěl ani se správní žalobou. Jeho stížnosti vyhověl až Ústavní soud, který ve svém nálezu předestřel správný výklad evropské směrnice o svobodném pohybu a pobytu na území členských států.

Ústavní soud zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem. V Liberci by měli znovu rozhodovat o Vietnamcově správní žalobě, tentokrát už ale nestačí jen poukázat na jeho odsouzení. Odnětí povolení k trvalému pobytu je nutné důkladněji odůvodnit a obhájit.

X X X

ČEŠI PRCHAJÍ Z BRITÁNIE, NECHTĚJÍ TAM TRÁVIT ANI VÁNOCE, BOJÍ SE COVIDU

Zkažené Vánoce, zkomplikovaný život a rozdělená rodina. Zákaz cest z Velké Británie do Česka kvůli nové mutaci koronaviru zhatil plány množství Čechů. Redakci iDNES.cz se stále ozývají další, kteří nemohou domů. Pokud česká vláda do Británie vyšle letadlo nebo jinou pomoc, několik oslovených ji určitě využije. Česká diplomacie radí, aby se lidé v nouzi obrátili na velvyslanectví.

„Jsem pečovatelka a v Anglii nemám své zázemí, protože mám práci takzvaně live in. To znamená, že bydlím u klienta. Kvůli této situaci nemám práci ani bydlení a do vlasti se kvůli nařízení naší vlády nedostanu,“ říká třicetiletá Martina Rudenková. Z Londýna měla odletět za dva dny.

Anglická mutace viru není pod kontrolou, Česko zastaví lety z Británie

Její situace je naléhavá, protože už v úterý by měla u klienta skončit. Stěžuje si, že mezi běžným letem a speciálním vládním letadlem není rozdíl, hygienická opatření platí tak jako tak. „Kdyby nechali otevřený koridor z Británie do Česka, situace by byla jednodušší,“ míní.

Na možnost odletět netrpělivě čeká i matka další Češky. „Mamka ke mně přijela na dvouměsíční návštěvu a teď potřebuje domů. Je dost nemocná a má tam svoje prášky. Snažíme se je sehnat tady v Británii, snad to půjde. Maminka se navíc dozvěděla, že jí sestra umírá na rakovinu a že je v posledním stádiu. Plánovala, že se s ní stihne rozloučit. Ale teď je vše na nic,“ říká jednatřicetiletá žena, která s manželem žije ve Skotsku, ale nepřála si uvést své jméno. Snaží se spojit s českou ambasádou a pokud by byla možnost dostat maminku domů, určitě by toho využila.

Jak domů na Vánoce?

Přímo naštvaný je pak devatenáctiletý Jaroslav Matoulek. „V Anglii jsem od února kvůli práci. Třiadvacatého jsem měl letět domů, ale včera (v neděli, pozn. red.) v pozdních hodinách mi zrušili let. Kde to žijeme? To se nemůžu ani na Vánoce vrátit do své rodné země? Je to dost nefér. Být to někdo slavnější, dle mého by se domů dostal lehce,“ míní.

Pracuje nedaleko Liverpoolu a podle svých slov nyní skončí v minusu, protože bude muset zaplatit i nájem, se kterým už nepočítal. „Práce se pozastavuje do 10. ledna a jelikož jsem jen agenturní pracovník, můžu tak akorát šoupat nohama,“ dodává.
„Je to zoufalství a šílenost. Měla jsem letět zítra v 11:40 z Londýna do Prahy a teď mi přišel e-mail, že mi let zrušili. Mám doma šestiletého synka,“ napsala v pondělí krátce po poledni také matka samoživitelka, která chtěla zůstat v anonymitě. Podle svých slov neustále obvolává konzuláty se žádostí o nouzovou přepravu, zatím prý bez odpovědi.

Bez výhledu na návrat

Redakci iDNES.cz se na Facebooku ozvalo množství dalších Čechů a Češek, kteří kvůli nové mutaci nemohou domů, protože jim jednou nebo už i několikrát za sebou zrušili let. Někteří více než rok neviděli rodinu a na Vánoce si konečně koupili letenky, případně se nechali i otestovat a zařídili si v práci volno. Nakonec ovšem zůstanou tam, kde jsou.
„Bez jakékoliv vidiny, kdy bude opět možné jet domů, je opravdu těžké si užít svátky a udržet si optimismus,“ říká i pětadvacetiletá Romana Staníčková, která je v Británii rok a přijet chtěla už na podzim. Nevyšlo to. Znovu to chtěla zkusit teď v úterý, ale zase neúspěšně.

Líčí, že potíže má i její přítel, který chtěl odletět domů do Madridu. „Takže budeme trávit Vánoce spolu tady v Londýně. Není to katastrofa, ale nepočítala jsem s tím a před pár dny si ani nedokázala představit. Zažádala jsem o vrácení peněz za letenku, což by snad mělo proběhnout bez problémů,“ dodává.

Manažerce na pile ve Walesu Janě Škardové zrušily aerolinky let z Británie už před dvěma týdny. Důvod jí nikdo neřekl ani na opakovaný dotaz. A když se snažila koupit novou letenku, už měla stejně jako ostatní smůlu. „Věřím, že až se s rodinou opět sejdeme, vše si vynahradíme, i kdybychom měli mít vánoční stromeček v létě,“ popisuje.

Cesta není možná ani po zemi

Neustále sbaleno má kvůli nejasné situaci i studentka Zdeňka Kolářová, která na Northumbria University letos nastoupila na obor Kriminalistika a forenzní vědy. „V září jsem odletěla a už to bylo pro celou rodinu dost těžké. Ale počítali jsme s tím, že se vrátím na Vánoce a všichni se zase uvidíme. Byla jsem poslední, kdo měl z mé koleje a české party lidí odsud odjet domů,“ vypráví.

Její letadlo mělo vzlétnout v úterý v 6.50 ráno z Edinburghu. „Můj plán byl přežít noc na letišti. Jsem totiž v Newcastlu a takhle brzo odsud nic nejede. A teď tohle. Ministerstvo zdravotnictví před tím, než se vůbec sešla vláda, ohlásilo, že se ruší lety z Británie. Nedali nám ani 24 hodin na to dostat se zpět. Rodina hned začala hledat, jak mě dostat zpátky do Česka. Koupili jsme lístek na autobus z Londýna na 23. prosince a alespoň trochu si oddechli. A pár hodin nato Francie zavřela Eurotunel. Vůbec netuším, jestli se domů dostanu nebo ne. Doufám, že se třeba vypraví vládní speciál nebo že nás v tom prostě nenechají.“

Administrativní problémy pak řeší i Vojtěch Tolvaj, kterého doma v Brně čekají dokumenty pro malého syna. „Narodil se už jako Brit, ale kvůli covidu se tady v Anglii nedá nic vyřídit,“ říká čtyřiadvacetiletý otec. Ještě se stihl vrátit na ostrovy, ale teď nemůže do Česka. „Zaplatil jsem letenku, takže mám 6. ledna odletět. Vůbec nevím, jestli je let zrušený nebo ne,“ napsal redakci s tím, že kvůli koronaviru přišel o práci.

České ministerstvo zahraničí na dotaz iDNES.cz uvedlo, že Češi v nouzi mohou pomoc hledat na zastupitelských úřadech v Británii. „K dispozici je i nouzová linka ministerstva a všech 282 českých občanů v Británii zaregistrovaných v databázi DROZD již včera obdrželo upozornění,“ uvedl resort.

„Aktuálně nicméně nemáme informace o tom, že by někdo byl v urgentní nouzi. Ministr Tomáš Petříček na dnešním zasedání vlády navrhne projednání celé situace. Prioritou jsou teď lidé, kteří v Británii nemají žádné zázemí,“ dodala česká diplomacie s tím, že kromě zrušených letů je nemožné cestování i po zemi.

„Hranice do Francie je nyní na nejméně 48 hodin zcela uzavřena. S platností od nedělní půlnoci byl přerušen provoz Eurotunelu a pozastaven je i provoz trajektů do Francie a mnohých dalších zemí.“ A komu se podaří vrátit domů, musí v Česku povinně nastoupit do domácí karantény, pokud byl ve Spojeném království v posledních čtrnácti dnech a alespoň 24 hodin. Karanténu je možné ukončit nejdříve pátý den negativním PCR testem,“ dodává.

A co návrat zpět na ostrovy?

V nejistotě jsou teď ovšem i lidé v Česku. Britská mutace koronaviru hatí plány například houslistce Elizabeth Jiřičkové, která studuje na londýnské konzervatoři Royal Academy of Music. „Domů za rodinou jsem se naštěstí dostala už před týdnem, ale teď se bojím, že se zkomplikuje návrat do Británie. V pondělí 4. ledna začíná opět škola a já mám letenku na 30. prosince,“ popisuje.

„Po návratu do Londýna musím počítat i s asi šesti dny karantény a testem, a tak opravdu doufám, že po svátcích odletím. Povinnosti a závazky nepočkají. S touto situací jsem nepočítala a jsem poměrně zaskočená. Spousta mých přátel z různých zemí Evropy v Británii zůstala i na Vánoce, většinou kvůli oboustranné karanténě. Nevím, jestli jsem i já neměla být obezřetnější a letošní svátky s rodinou v Česku oželet,“ přemýšlí.

Před odjezdem podle ní v Londýně běžely přípravy na Vánoce v plném proudu. „Otevřené byly restaurace i obchody. I když jsme na náhlé situace a změny tento rok již všichni zvyklí, většinu v Anglii to zaskočilo. Začínám mít pocit, že se situace stala nepřehlednou a je stále těžší se zorientovat,“ dodává Jiřičková.

Ministerstvo zahraničí uvádí, že by doprava ve směru do Británie neměla být omezená. „Cestující z Česka nicméně
musejí nastoupit do čtrnáctidenní karantény, negativní test nestačí, a až na výjimky vyplnit kontaktní formulář,“ odkazuje.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/velka-britanie-mutace-koronavirus...

SVĚTOVÉ OSOBNOSTI SE NEBOJÍ OČKOVÁNÍ PROTI COVIDU

Svůj úmysl nechat se očkovat už oznámila třeba i čtyřiadevadesátiletá britská královna Alžběta II. Možnost očkování před kamerami zvažoval začátkem prosince i tamní premiér Boris Johnson, který na jaře prodělal covid s těžkým průběhem.
V některých případech však politici razí spíš zásadu „potřební mají přednost“, která však vzhledem k nedůvěře ve vakcínu může být vnímána spíš negativně. Třeba slovenský premiér Igor Matovič původně sliboval, že očkovat se nechá mezi prvními.

První byla irská stařenka, pak hned Shakespeare. Britové očkují proti covidu

„Pak jsem si uvědomil, že prioritu by měli mít pracovníci ve zdravotnictví a starší lidé, kteří jsou nejvíc ohroženi. Čili ideální by bylo, abych se naočkoval jako úplně poslední. Abych ustoupil každému, kdo vakcínu chtěl,“ otočil poté koncem listopadu.

Dodal, že si je vědom, že by pak lidé pochybovali o tom, zda se dá očkovat. „Takže říkám, že se na sto procent očkovat dám, ale připadalo by mi férové, abych byl jako kapitán lodi očkován úplně poslední. Aby všichni ti, kteří by měli být chráněni přede mnou, chráněni byli,“ prohlásil slovenský premiér, který se pak minulý týden covidem nakazil.
Podobně „předbíhat“ nechtějí ani političtí lídři v Kanadě včetně premiéra Justina Trudeaua.

V Česku chce jít příkladem Babiš či Prymula

Do Česka by vakcína měla dorazit koncem týdne, podle premiéra Andreje Babiše je jediným řešením epidemie. Oznámil, že se sám nechá očkovat. Podobně mluvil dříve i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Babiš: Vakcína je jediné řešení. Očkovat se nechá a bude zmocněncem

„Nesouhlas s očkováním od politiků není správný, zejména pokud budeme mít podrobné informace, že vakcína je bezpečná. Musíme jít příkladem. Pokud by se špičky ve státě očkovat nenechaly, těžko to můžeme chtít po ostatních,“ řekl k tomu epidemiolog.
Očkování hodlá podstoupit i prezident Miloš Zeman, ačkoliv podle svých slov nemá rád jehly. Chce tak učinit v soukromí. „Nebudu dělat žádnou šaškárnu pro televizní kamery. Počkám si, až projde první vlna očkování (zdravotníci), druhá vlna (záchranáři a policisté) a já se pak zařadím mezi všechny ostatní důchodce,“ prohlásil Zeman.

X X X

Právo mít zbraň bude zákonem výslovně zaručeno, Zeman souhlasil

Právo mít zbraň bude zákonem výslovně zaručeno, platnost zbrojních průkazů zůstane desetiletá. Počítá s tím novela, která také zavede do českého práva nové kategorie zbraní kvůli sporné zbraňové směrnici EU. Novelu dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad v tiskové zprávě.

Zákon bude díky novele nově obsahovat pasáž, podle níž „právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem“. Ustanovení je reakcí na odzbrojovací tendence v Evropské unii.

Nová pravidla na rozdíl od původního vládního návrhu umožní používat tlumiče hluku výstřelu a zaměřovače pro noční vidění, které nyní patří mezi zakázané doplňky zbraní. Zjednodušen bude způsob likvidace zbraní nebo jejich prezentace při výstavních či prodejních akcích. Norma umožní vystavování a přepravování zbraní při kulturně-historických akcích, například při ukázkách historických zbraní během průvodů nebo rekonstrukcí bitev.

Novela také jednoznačně umožní biatlonistům a biatlonistkám viditelné nošení jejich zbraní během jejich závodů. Zákon má také zavést požadavky na střelnice. Úřady, do nichž je vstup se zbraní zakázán, by musely mít trezory pro jejich uložení. Zachování desetileté platnosti zbrojních průkazů bylo Sněmovnou schváleno s tím, že policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky

Dosavadní kategorie zbraní se podle předlohy rozšíří o dvě nové. Budou do nich spadat legálně vlastněné zbraně, u nichž například majitelé dosud neměli ohlašovací povinnost, a nemusely tak být zaregistrovány. Týká se to například historických, znehodnocených nebo plynových zbraní, které budou nově spadat do přísnější kategorie. Není jasné, kolik takových zbraní budou muset jejich majitelé nově zaregistrovat. Jejich počty se odhadují na desetitisíce až statisíce.
Součástí novely je i nová evropská úprava, která se týká technických požadavků na poplašné a signální zbraně a pro označování palných zbraní.

X X X

Dorazil překlad dopisu k auditu o střetu zájmů. Číst to nebudu, řekl Babiš

Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo český překlad dopisu k auditu Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Uvedl to v pondělí server iROZHLAS.cz, kterému to potvrdil mluvčí ministerstva Vilém Frček. Originál dorazil do Česka v říjnu. Brusel v dokumentu potvrzuje své dřívější stanovisko, že Babiš dál ovládá holding Agrofert, a porušuje unijní i české zákony.

Česko má podle Frčka od 17. prosince tříměsíční lhůtu na odpověď. Během ní musí české úřady informovat, jak uvádí do praxe doporučení komise. Babiš už dřív k závěrům auditu EK uvedl, že střet zájmů nemá a ani mít nemůže, protože Agrofert neovládá a neřídí. V pondělí řekl, že překlad číst nebude.

Dokument podle serveru zahrnuje navazující korespondenci k auditnímu řízení, které řeší premiérův střet a vyplácení dotací a které se v Česku uskutečnilo počátkem roku 2019. Skládá se z osmistránkového dopisu a zhruba 200 stran příloh.
iROZHLAS.cz připomněl, že EK požaduje mimo jiné prověrku projektů firem z holdingu Agrofert, které spadají pod operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Upozorňuje také na to, že případné chyby v unijních dotacích, které přesáhnou částku 10 tisíc eur, tedy zhruba 270 tisíc korun, musí české úřady ohlásit Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).