iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Do boje s covidem Prymulu, generála Bubeníka a Zemana

Dnes ve válce s covidem není u nás žádné velení, jaké v každé válce musí být. Už od nás dávají ruce pryč i Němci, Bavoráci. Babiš sám velet neumí, nebo to nechce dělat, a pomocník docent Blatný dělá spíš zmatky, než přímé rozkazy, jak to musí být na vojně a ve válce a ve štábu

ČR potřebuje takového velitele štábu a řízení boje, jakým je brigádní generál Zoltán Bubeník, který je lékařem, chirurgem a hlavním lékařským poradcem Severoatlantické aliance jako 8. předseda COMEDS, výbor generálních chirurgů NATO a partnerské země. Byl také vyznamenán medailí Ozbrojených sil České republiky, záslužným křížem ministra obrany ČR, pamětním křížem náčelníka štábu slovenských ozbrojených sil, čestným odznakem AČR „V zásluhách“ a medailí za operační služby na Balkáně a v Afghánistánu.

Generál Bubeník musí podléhat jedině vrchnímu veliteli, což je prezident Zeman, a mít u sebe štáb odborníků, jimž bude sám velet, a které si vybere: Prof. Prymulu, prof. Hořejšího, prof.. Arenbergera, prezidenta lékařů dr. Kubka, ředitele nemocnice v Praze Motole Ludvíka, dr. Maďara, dr. Svobodu, virology Crubhoffera, Tachery, praktika dr. Šonku, ředitele dr. Duška, dr. Prouzu, ing. Středulu a podobně. Jen tak můžeme zvítězit ve válce s covidem, která pokračuje a upozorňuje nás na ni i WHO. Babiš a spol. nesmějí do vedení boje zasahovat. Rozhodující budou vrchní velitel prezident Zeman, generál Bubeník a profesor Prymula.

X X X

V letošním roce bude až deset tisíc mrtvých s covid-19, uvedl Blatný

V posledních třech měsících roku 2020 bude úmrtnost vyšší než v předchozích letech. Příčinou není podle ministra zdravotnictví Jana Blatného jen covid-19. Průměrný věk zemřelých, kteří byli v době úmrtí pozitivní na covid-19, je kolem 80 let. Podle ministra může být letos až 10 tisíc mrtvých a zároveň pozitivních na covid-19. V Česku zemřelo s covidem 7 499 lidí.

V posledních třech měsících letošního roku bude úmrtnost v Česku významně zvýšená. „Hlavním důvodem je zvýšená mortalita pacientů s covidem-19. Data za říjen ale ukazují i na zvýšení mortality z jiných důvodů,“ uvedl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný. V říjnu zemřelo asi 1000 lidí navíc proti průměru předchozích let a covid neměli.

„Správné určení příčiny úmrtí nelze provádět v reálném času,“ řekl Blatný. „Data, tak jak jsou nahlašovaná, se mění v čase. Listy o prohlídce zemřelého se musí shromáždit, nakódovat. Velmi často je nutno zpětně ověřit, jestli data byla vykázána správně. Tyto procesy jsou časové náročné, proto jsou publikovány zpětně,“ prohlásil Blatný.

Data o úmrtích tedy nejsou podle něj úplná. Jsou zároveň špatně srovnatelná s jinými státy. „Mezinárodní srovnání nemají relevanci. Konečné vyhodnocení uvidíme v polovině příštího roku,“ dodal.

Počet pacientů, kteří zemřeli a byli pozitivní na covid-19, může být za rok 2020 mezi 9 až 10 tisíci, prohlásil ministr. Průměrný věk zemřelých, kteří byli v době úmrtí pozitivní na covid-19, je kolem 80 let. Říjnová data podle něj ukázala, že úmrtnost pacientů zvýšil nejen covid, ale i jiné zdravotní důvody. „Je proto potřeba rychle obnovit nemocniční standardní péči,“ apeloval.

Přímá souvislost s covidem

Ministr zdravotnictví také zveřejnil příčiny úmrtí u zemřelých za první půlrok letošního roku. „V 27 procentech případů nastalo úmrtí v přímé souvislosti s covidem-19,“ uvedl. Dalších 64 procent lidí zemřelo kvůli kombinaci koronaviru a dalších přidružených chorob.

Za druhé pololetí se analyzovaly záznamy 2682 zemřelých. V něm byla nákaza příčinou úmrtí podle prozatím dostupných dat u 36 procent lidí, u 57 procent byla kombinace koronaviru a závažných onemocnění.

„Je velmi pravděpodobné, že je to následek situace, že kvůli nadměrnému zatížení (zdravotnického) systému může docházet k tomu, že lidé umírají více i na to, co není koronavirus,“ řekl ministr k vyššímu celkovému počtu zemřelých v Česku.

Celkovou zprávu o mortalitě za rok 2020 chce Blatný předložit v prvním kvartálu příštího roku.

Celkový počet potvrzených případů nemoci covid-19 od začátku epidemie překročil v Česku půl milionu. V úterý laboratoře odhalily 5 854 pozitivních testů. S nemocí se v současnosti potýká 78 203 lidí, zemřelých s covidem je 7 499.
Do statistik přibylo od úterního večera 16 úmrtí, celkový počet obětí se zvýšil na 7499. Za úterý eviduje ministerstvo zatím 59 úmrtí. Nejvíce lidí s covidem zemřelo 3. listopadu, a to 257. V poslední době se počet obětí za jeden den pohybuje mezi 100 a 200.

Blatný v rozhovoru pro MF DNES potvrdil, že lidé dostanou mezi 18. a 31. prosincem možnost nechat se otestovat antigenními testy zdarma. Testy by měly být hrazeny ze zdravotního pojištění. Při testování veřejnosti na covid budou co nejvíc využita odběrová místa nemocnic, řekl ve středu Blatný. Už dostaly pokyn, aby se testy nakoupily.

Podle šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka současná situace není natolik jasná, aby bylo možné říci, že vláda v neděli rozhodně o dalším uvolnění. Kabinet by mohl rozhodnout například o otevření obchodů od pondělí. Podle statistiky ministerstva zdravotnictví se v České republice skóre třetím dnem drží na 57 bodech.

X X X

Dva parametry se zhoršily. Není jasné, zda už rozvolníme, řekl Hamáček

Počty nakažených a další parametry hodnotící epidemii covidu-19 neklesají tak rychle, jak by si všichni přáli, řekl ministr vnitra Jan Hamáček. Zatím podle něj tedy není jasné, zda se bude moci od příštího týdne přistoupit k dalšímu rozvolňování. V některých krajích se naopak epidemiologická situace zhoršuje, upozornil.

„Všichni netrpělivě očekávají, jak dopadne skóre protiepidemického systému (PES) v následujících dnech a zda se bude moci přistoupit k dalšímu rozvolňování. Situace však zatím není jednoznačná, čísla neklesají tak rychle, jak bychom si přáli. Jsou některé kraje, kde dokonce dochází k navýšení rizikového skóre,“ uvedl Hamáček po středečním jednání Ústředního krizového štábu, jemuž předsedá.

Zda Česko v pondělí přejde na třetí stupeň v protiepidemickém systému, zatím není jasné. „Klíčové bude, jak se vyvinou čísla v dalších dnech. Dnes to není tak jasné, že bychom mohli říci, že se uvolňovat bude na 100 procent. Jsme spíše opatrní,“ dodal.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček přitom očekávají, že se od pondělí Česko do třetího stupně přesune. Mohly by tak otevřít restaurace, maloobchodní prodejny i vnitřní sportoviště. „Jsem spíše opatrný z hlediska slibování nějakého uvolnění. Není jasné, zda bude Česko po celý týden na hodnotách, které by nás posunuly do třetího stupně,“ reagoval Hamáček.

Obáváte se, že se v pondělí 30. listopadu nerozvolní opatření proti epidemii?

„Ještě nemáme vyhráno. Byl bych nerad, aby se opakovalo léto a my zase museli přibržďovat. Včerejší čísla jsou zase velká,“ varoval ministr vnitra. Sám je proti udělování dalších výjimek ze systému PES, které v současnosti připravuje hlavní hygienička Jarmila Rážová. „Tabulka vznikala dlouho, každá zájmová skupina mohla uplatnit své připomínky. Žádné další výjimky bych už tam tedy nepřidával, jinak PES ztratí přehlednost.“

Hamáček vnímá, že tlak na rozvolňování opatření je obrovský. „My ale máme odpovědnost za zdraví obyvatel. Zkušenosti z minulých měsíců nám radí, abychom byli opatrní. Brzké uvolňování se v minulosti nevyplatilo Izraeli ani Česku,“ upozornil.

Více nakažených a nakažlivosti

Covidový podzim. Ověřená data ukazují v říjnu rychlý nárůst počtu úmrtí

Index rizika, podle kterého se určuje stupeň opatření v systému PES, se od začátku týdne drží na hodnotě 57. Pokud by tam vydržel, od příštího pondělí by se Česko mohlo dostat už na třetí stupeň.

Jenže dva ze čtyř parametrů, ze kterých se počítá, se zhoršují. Oproti pondělku i oproti úterý v minulém týdnu stoupl toto úterý počet nakažených za jediný den, a to o 1 500, respektive o 1 600 případů. Navíc se zvýšilo reprodukční číslo a dál roste. Zatímco v neděli mělo hodnotu 0,72, ve středu ráno už 0,93. Přitom cílem je ho držet pod hranicí 0,8.

Například index rizika v Praze se po dvoutýdenním klesání náhle zastavil. Po praktické stagnaci, která nastala koncem minulého týdne, index stoupl za posledních 24 hodin z hodnoty 45 na 50. I tak jde o nižší hladinu rizikovosti pro 3. stupeň pohotovosti.

Ústřední krizový štáb ve středu na pravidelném jednání řešil také možné dobrovolné antigenní testování před Vánoci, o kterém v úterý informoval premiér Andrej Babiš. Širší využití antigenních testů by ale podle Hamáčka vyžadovalo masivní zapojení krajů. Hasiči jsou připraveni posílit mobilní odběrové týmy.

Čtvrtý stupeň platí od pondělí

Štáb jednal také o zásobách ochranných pomůcek. Těch má Česko dostatek, desetitisíce roušek a rukavic naopak v úterý zamířily armádním speciálem do Arménie, která požádala o pomoc.

V pondělí přešlo Česko do čtvrtého stupně protiepidemického systému (PES), díky čemuž se posunul zákaz vycházení až na 23. hodinu a bylo umožněno setkávání až šesti lidí. Ve středu se zase žáci závěrečných ročníků středních a vysokých škol vrátili do lavic.

Změna na 3. stupeň by přinesla konec nočního zákazu vycházení a navýšení počtu lidí na hromadných akcí. Venku by se mohlo sejít až 50 lidí, uvnitř 10. V omezeném režimu by se mohly otevřít také restaurace, maloobchodní prodejny nebo také vnitřní sportoviště. O přechodu na třetí stupeň rozhodne na nedělním jednání vláda.

X X X

Varování WHO: Evropa se nepoučila, na začátku 2021 ji čeká třetí vlna
:
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před třetí vlnou pandemie. Hlavní zmocněnec WHO pro postup proti koronaviru David Nabarro soudí, že by Evropa mohla na začátku roku 2021 čelit dalšímu masivnímu nárůstu infekcí, a evropským lídrům proto radí, aby se inspirovali v Asii.

„Poté, co dostaly první vlnu pod kontrolu, se (vládám) nepodařilo vybudovat během letních měsíců dostatečnou infrastrukturu,“ řekl Nabarro v rozhovoru pro švýcarský list Solothurner Zeitung. „A teď máme druhou vlnu. Pokud nevybudují nezbytnou infrastrukturu, máme tu příští rok brzo třetí vlnu.“

Podle zmocněnce WHO evropští vůdci většinou nechápou, že virus neroste aritmeticky, ale exponenciálně. „Exponenciální znamená, že čísla se mohou zvýšit osmkrát za týden, čtyřicetkrát za dva týdny, třistakrát za tři týdny, více než tisíckrát za čtyři týdny atd.“

Nabarro kritizuje polovičatá řešení evropských států při pokusech dostat epidemii pod kontrolu. Tvrdí, že by se měly inspirovat v asijských zemích. „Lidé (v Asii) jsou plně zapojení. A osvojují si chování, které šíření viru znesnadňuje. Udržují si vzájemný odstup, nosí masky, izolují se, když jsou nemocní, velmi pečlivě dodržují hygienická opatření, myjí si ruce, dezinfikují povrchy, chrání nejzranitelnější skupiny.“

Na rozdíl od Evropy Asie počkala i při snižování počtů nakažených na rychlé uvolňování a zachovala některé restrikce, podotýká zmocněnec. Za další klíčový prvek asijského úspěchu uvádí jasnou komunikaci úřadů. Lidé vědí, na koho se obrátit, a dostávají detailní instrukce, jak se chovat.

Jak se „první vlna“ epidemie porovnává s druhou. A zaděláme si na třetí?

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula zmínil Jižní Koreu jako vzor úspěšného modelu rychlého trasování nakažených a masivního testovaní obyvatelstva. „O tom to není. Takto se to Evropané snaží prezentovat. Jako soubor vertikálních strategií, které jsou uvedeny odshora dolů. Musíte nastavit celé systémy tak, abyste místní kapacity byli schopné udržet virus pod kontrolou,“ vidí Nabarro řešení jinde.

Evropa nyní sahá k plošným omezením. Zmocněnec již dříve řekl, že mají jen limitovanou účinnost a řadu negativních dopadů na ekonomiku i psychiku člověka. „Lockdowny jsou ta nejposlednější možnost, jsou projevem selhání,“ uvedl v rozhovoru.

Nejasnosti kolem třetí vlny

Asijské státy podobně jako Evropa čelí nárůstu případů koronaviru. V Jižní Koreji už mluví čelní představitelé o třetí vlně. „Třetí vlna epidemie nemoci covid-19 je v plném proudu,“ uvedl ministr zdravotnictví k přírůstku 330 nových případů za den. „Situace je extrémně vážná,“ dodal.

Úřady se v rámci protikoronavirových opatření rozhodly v jihokorejské metropoli Soul uzavřít bary a noční kluby a uzavřít provoz restaurací, posiloven a dalších zařízení. Na náboženských shromážděních a sportovních akcích bude možný jen omezený počet účastníků.

Lidé přestávají dodržovat omezení, protože jsou z pandemie unaveni, říká WHO

Stanice Deutsche Welle upozorňuje, že v porovnání s Německem je na tom Jižní Korea stále lépe. V Německu v neděli přibylo 14 000 nových případů nákazy koronavirem. Německo je přitom hodnoceno jako jeden z mála evropských států, který se vůči epidemii postavil příkladně.

O třetí vlně covidu mluvil i ministr zdravotnictví indického města Dillí Satjendar Jain. „Vrchol třetí vlny v Dillí uplynul. První vlna byla v červnu, druhá vlna v září,“ uvedl. Koronavirová epidemie probíhá v různých státech a dokonce regionech odlišně. Není proto jasné, kdy lze už mluvit o první, druhé či třetí vlně. Podle stanice Al Džazíra jsou USA v třetí vlně, zatímco v Indii a Brazílii neskončila ještě ani ta první.

Ani ve WHO se na tom neshodnou. Zatímco Nabarro mluví o různých vlnách, mluvčí WHO Margaret Harrisová varovala před rozdělováním epidemie na virové vlny. „Bude to jedna velká vlna. Půjde nahoru a dolů,“ řekla.

X X X

Itálie se topí v druhé vlně pandemie, nemocnice na jihu jsou na hraně

Druhá vlna koronavirové pandemie udeřila na Itálii v posledních týdnech plnou silou. Dramatická je situace především na jihu země, kde nemocnicím docházejí volná lůžka, zařízení v Neapoli jsou dokonce na hraně kolapsu. V nemocnicích chybí zdravotníci a o nakažené se musí starat lékaři všech specializací. „Léčíme už jen lidi s covidem,” líčí lékaři.

„Můj otec Francesco zemřel, protože správa státního zdravotnictví je hrozná. Nemocnice je pouze kilometr od jeho domova, ale pohotovost zavřeli,“ říká Ipazia Ruotolová z Neapole. Francesco zemřel v čtyřiasedmdesáti letech. „Pokud by fungovala, přežil by,“ líčí Ruotolová.

Když se Francesco začal v polovině října cítit špatně, zdravotníci ho na test na covid-19 neposlali, protože jeho stav nepovažovali za znepokojující. Ohledně testování se proto obrátil na soukromou kliniku, kde mu koronavirus potvrdili. Francescův stav se poté rapidně zhoršil

Muž i jeho rodina denně obvolávali různá střediska s prosbou o hospitalizaci. Začátkem listopadu ho nakonec přijali v nemocnici Antonia Cardarelliho, jedné z největších v Neapoli, kde 15. listopadu zemřel.

Právě tato nemocnice se stala symbolem dramatické situace v Kampánii poté, co se na sociálních sítích v listopadu objevilo video, které zachytilo tělo pacienta s covidem, jenž zkolaboval a zemřel v nemocniční koupelně. Záznam Itálii šokoval. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo, že incident vyšetří.

Francescova smrt je však podle zdravotníků pouze jedním z mnoha příkladů toho, v jakém stavu se systém zdravotní péče na jihu země momentálně nachází. Itálie v posledních týdnech čelí velmi silné druhé vlně pandemie a denně hlásí více než třicet tisíc nových případů infekce.

Celkem Itálie zaregistrovala už přes 50 tisíc úmrtí spojených s covidem-19 a v Evropě je tak po Británii druhou zemí s takto vysokým počtem těchto úmrtí. V celkovém počtu úmrtí spojených s koronavirem je Itálie podle americké Univerzity Johnse Hopkinse šestá na světě.

Nemocnice již nemohou přijímat každého pacienta

Ačkoli první vlna infekce Kampánii, která patří k nejchudším krajům země, ušetřila, druhá ji na podzim smetla v plné síle. Region aktuálně hlásí více než 600 případů covidu-19 na 100 tisíc obyvatel, což je výrazně nad celostátním průměrem. Kampánie proto zavedla zákaz vycházení.

Itálie jako Česko. Postupné zavádění restrikcí nefunguje, lidé se bouří

„Nemocnice už nemohou přijímat každého pacienta. V tuto chvíli jsou všechna naše lůžka obsazena, a to jak na jednotce intenzivní péče, tak na ostatních odděleních,“ říká Elio Manzillo, vedoucí nemocnice Ospedale Cotugno v Neapoli. „Léčíme už jen lidi s covidem,” líčí.

Italští lékaři se podle stanice Deutsche Welle (DW) shodují, že region tvrdě doplatil na řadu škrtů ve státním rozpočtu. Několik nemocnic tu vláda privatizovala a mnoho státních klinik muselo kvůli nedostatku financí snížit počet zdravotníků, kteří byli přepracovaní už dávno před pandemií.

„Současná situace je špatná pro pacienty i zdravotníky, kteří se cítí bezmocně, protože úsporná opatření v našem regionu nám brání uspokojovat potřeby lidí,“ říká neapolská praktická lékařka Simona, která si přála uvést pouze své křestní jméno.

Aby se tento nedostatek vyrovnal, nemocnice zaměstnávají mediky a lékaře z jiných oborů - ani jeden z nich ale není podle DW na takové situace vyškolen. „Pacienty s covidem-19 nyní léčí očaři, gynekologové, anesteziologové nebo lékaři z geriatrie,“ dodává Simona.

V nadcházejících týdnech to bude hodně těžké

Obtíže, kterým systém zdravotní péče na jihu země čelí, nejsou nové. Pandemie pouze zvětšila nerovnost mezi soukromými a státními nemocnicemi. „Politici nesou část odpovědnosti, mohli zvládnout krizi lépe,“ říká lékař a člen neapolského zastupitelstva Mario Coppeto.

Itálie stojí na křižovatce, počet infekcí roste a druhá vlna je za dveřmi

Veřejné zdravotnictví v Neapoli nicméně podle primáře infekčního oddělení Elia Manzilla z nemocnice Ospedale Cotugno ještě nezažilo to nejhorší. „Očekáváme, že křivka infekce nadále poroste, v nadcházejících týdnech to bude hodně těžké,“ myslí si. Celkem se v Itálii, která má 60 milionů obyvatel, potvrdilo 1,432 milionu nakažených koronavirem, který se poprvé objevil loni koncem roku v Číně. V počtu dosud zaznamenaných případů nákazy je Itálie osmá na světě.

X X X

Koronavirus se podle vědců mateřským mlékem nepřenáší

Může kojící matka přenést koronavirus na své dítě? Touto otázkou se od počátku koronavirové pandemie zabývají vědci po celém světě. Odpověď přináší americká studie z Kalifornské univerzity. Vědci zkoumali mateřské mléko nemocných žen a přítomnost viru, který způsobuje nemoc covid-19, u žádného vzorku nepotvrdili.

„Na základě dosavadních poznatků předpokládáme, že nemoc covid-19 nemá na šestinedělí ani těhotenství žádný vliv. Světová zdravotnická organizace ani Evropská organizace pro asistovanou reprodukci nevydaly žádné upozornění, že by se lidé neměli pohlavně stýkat,“ říká MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z reprodukční kliniky Reprofit. Kvůli obavě z nákazy koronavirem odkládají některé páry založení rodiny, a to jak přirozeným způsobem, tak za pomoci asistované reprodukce.

„Z důvodu pandemie rozhodně početí oddalovat nedoporučuji. Zdánlivě vypadá, že odklad miminka nic neznamená, ale starším párům může bohužel takzvaně ujet vlak. Ve vyšším věku plodnost rapidně klesá, a každý měsíc se tak počítá,“ upozorňuje MUDr. Machač. Těhotné ženy by však měly v období pandemie dodržovat všechna doporučená nařízení a vyhýbat se rizikovým kontaktům.

Důležitý je přísun vitaminů i pobyt na čerstvém vzduchu a slunci právě z důvodu dostatku vitaminu D. Pokud je v rodině někdo nakažený, je podle odborníků vhodné, aby se od něj těhotná žena izolovala. „Obezřetné by měly být především ženy trpící diabetem, obezitou nebo vysokým krevním tlakem, jelikož osoby s těmito nemocemi mívají zpravidla těžší průběh nemoci covid-19 a už samotné těhotenství je pro ně zátěž,“ vysvětluje

MUDr. Machač, který musel koronavirové pandemii uzpůsobit chod své ordinace. Pacientům při vstupu měří teplotu a těm, kteří mají horečku, kašel nebo další typické symptomy pro nemoc covid-19, léčbu odkládá. „Máme pacientky, které se nakazily koronavirem a současně se u nás léčily. U těchto případů nedoporučujeme transfer embryí do dělohy. Nebojíme se o embryo, ale nevíme, zda se zdravotní stav pacientky nezhorší, a chceme předejít riziku, že těhotná žena skončí na jednotce intenzivní péče,“ říká MUDr. Machač.

Situace v ordinacích a porodnicích je podle něj mnohem klidnější, než tomu bylo při první vlně pandemie. „V březnu a dubnu jsme ještě spoustu věcí nevěděli a byli v nejistotě. Teď už jsme si zvykli jak my, tak porodníci,“ popisuje MUDr. Machač.

Pro těhotné ženy a jejich potomky mohou být nebezpečné jiné nemoci. Z matky na dítě se nejčastěji přenáší infekce streptokokem. „Pro novorozeně je to závažná infekce, všechny matky proto v 36. týdnu vyšetřujeme, jestli v pochvě nemají streptokoka. Když infekci skutečně objevíme, podáme ženě při porodu antibiotika,“ přibližuje MUDr. Machač. Zatímco u ženy v drtivé většině probíhá infekce streptokokem bezpříznakově, miminku by mohla způsobit zápal plic. Z matky na dítě se nákaza přenáší až vaginálním porodem. Kromě streptokoka může žena na dítě přenést i pohlavní nemoci. Lékaři proto nastávající maminky vždy preventivně testují. Bc. Dominika Cardová,Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Vložky zdarma i v Česku? Babiš chce, ať je Schillerová zajistí nízkopříjmovým

Premiér Andrej Babiš (ANO) přitakal dotazům, zda by v Česku bylo možné zajistit bezplatný přístup k menstruačním pomůckám, jak se k tomu rozhodlo jako první na světě Skotsko. U příjmově nejslabších by to podle Babiše bylo možné i v Česku. Babiš uvedl, že řešení má nalézt ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

„Skotsko bude jako první země na světě všem ženám hradit menstruační pomůcky. Chtějí zbořit toto stigma a bojovat s chudobou. Novináři se mě ptají, jestli by bylo by něco takového možné i u nás. U příjmově nejslabších určitě. Požádal jsem Alenu Schillerovou, aby našla řešení,“ uvedl Babiš.

Skotsko bude jako první země na světě všem ženám hradit menstruační pomůcky. Chtějí zbořit toto stigma a bojovat s chudobou. Novináři se mě ptají, jestli by bylo by něco takového možné i u nás. U příjmově nejslabších určitě. Požádal jsem @alenaschillerov, aby našla řešení.

V úterý schválený zákon zavádí ve Skotsku, kde žije přibližně 5,5 milionu lidí, právo na bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším hygienickým potřebám při menstruaci. Dostupné budou mimo jiné ve školách, na univerzitách, na úřadech a v dalších veřejných budovách.

Pro návrh se podařilo ve Skotsku přesvědčit všechny strany tamního parlamentu. Některé z nich se přitom zpočátku zdráhaly, protože považovaly odhadované náklady 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč) za příliš vysoké a dost možná i značně podhodnocené.

Vložky a tampony zdarma každé Skotce. Čechy přelomový zákon rozdělil

Na straně labouristické poslankyně Moniky Lennonové za normu bojovala řada odborových svazů, organizací bojujících za práva žen i charitativních organizací, podle kterých ženy a dívky v potravinových bankách často shánějí právě i hygienické potřeby. Takzvaná menstruační chudoba, kdy si ženy nemohou dovolit koupit každý měsíc hygienické pomůcky, podle charitativních organizací výrazně vzrostla během pandemie covidu-19.

V Česku mohou už čtvrtým rokem lidé pomáhat ženám v chudých zemích koupí certifikátu na dámské vložky v e-shopu organizace Člověk v tísni. Humanitární organizace vychází ze zjištění, že v mnoha zemích provází menstruaci stigma a různé mýty a ženy zažívají doma i ve škole pocit ponížení. Hygienické potřeby jsou v některých zemích buď nedostupné, nebo si je ženy nemohou dovolit.

X X X

Zeman na Hradě vyjádřil podporu policistům. Pak přijal ministra obrany

Ve středu odpoledne na Pražském hradě přijal prezident Miloš Zeman policejního prezidenta Jana Švejdara. Ten jej informoval o zapojení policistů v nemocnicích či pomoci při trasování. Po Švejdarovi na Hrad dorazil i ministr obrany Lubomír Metnar, který řešil rozpočet pro svůj rezort.

Miloš Zeman přijal policejního prezidenta Jana Švejdara ve středu ve dvě odpoledne. O setkání informoval na Twitteru mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Ten ještě před začátkem jednání pro iDNES.cz napsal, že Zeman chce na schůzce vyjádřit podporu policistům za nasazení v době epidemie.

„Pan prezident se zajímal o současné problémy policie související především s koronavirovou pandemií. Tématem rozhovoru byly také možnosti policie v pomoci zdravotnictví jako například trasování kontaktů či zapojení policistů do služeb v nemocnicích. Na řadu přišly i otázky rozpočtu policie na příští rok,” napsala po schůzce mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová.

Na Hrad po policejním prezidentovi zamířil i ministr obrany Lubomír Metnar. „Pana prezidenta za chvíli na schůzce detailně seznámím s rozpočtovými potřebami resortu obrany a stavem strategických modernizačních projektů, včetně zapojení českých firem,“ informoval ministr Metnar na twitterovém účtu.

Na Hradě jsem pana prezidenta detailně informoval o skladbě obranného rozpočtu pro příští rok a vysvětlil mu nutnost udržet ho ve výši schválené vládou, to je 85,4 miliard korun. Současně jsem mu popsal, jak by škrt 10 miliard výrazně narušil modernizaci armády a probíhající velké projekty. Tratil by na tom i český obranný průmysl, který dlouhodobě podporujeme a je do velkých armádních zakázek výrazně zapojen. Jsem rád, že pan prezident návrh rozpočtu podpořil,“ řekl po jednání s prezidentem pro iDNES ministr obrany Metnar.

Nedostatek personálu nahrazují policisté

Policisté v současné době pomáhají v nemocnicích. Sedm policistů z obvodních oddělení v Plzeňském kraji vypomáhá třeba ve Stodské nemocnici, kde mají nedostatek personálu. Jsou k dispozici zdravotním sestrám hlavně u covidových lůžek. Nasazení budou po dobu nouzového stavu.

Obvykle krotí divoké fanoušky, teď policisté pomáhají u covidových lůžek

„Nemocnice kraje se potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu. Zrodil se nápad, že vlastně pořádkoví policisté mají odpovídající kvalifikaci a proto jsme se domluvili, že policie k tomuto účelu vyčlení šest až osm policistů. Na spolupráci jsme se domluvili velmi rychle, během čtyř dnů. Připravila se smlouva a v tuto chvíli už pracují ve Stodské nemocnici,“ uvedla náměstkyně vykonávající funkci hejtmana Marcela Krejsová.

Šest policistů vypomáhá i na na covidových jednotkách českolipské nemocnice. Na základě dohody o výpomoci ve zdravotnickém zařízení budou slouží ve 12 hodinových směnách v pracovní dny i o víkendech.

X X X

Na sídlo Merkelové zaútočili autem. Viní ji ze smrti dětí a starých lidí

Do plotu sídla německé kancléřky Merkelové očividně úmyslně narazilo auto. Vyšetřovatelé vůz prohledávají. Policie zadržela čtyřiapadesátiletého řidiče. Vzala jej do vazby. Vyšetřovatelé soudí, že se zřejmě nejednalo o extremistický čin.
Do plotu sídla německé kancléřky Merkelové očividně úmyslně narazilo auto. Policie vozidlo prohledává, přítomni jsou i zdravotníci a hasiči.

Tomu, že čin mohl být úmyslný, nasvědčují nápisy na voze, které je možné interpretovat jako protiglobalistické. Na straně řidiče je nápis Vy zatracení vrazi dětí a starých lidí (Ihr verdammten Kinder und alte Menschen-Mörder). U spolujezdce je nápis Zastavte globalizační politiku (Stop der Globalisierungs-Politik). Po zadržení muže, který byl na invalidním vozíku, policie vůz prohledala. Povolána byla i jednotka se psem. Hasiči následně auto vyprostili a odstavili nedaleko místa incidentu.
„Zjišťujeme, zda řidič záměrně najel do plotu,“ uvedla berlínská policie na Twitteru. „Byl vzat do vazby.“

Mluvčí berlínské policie uvedl, že vyšetřovatelé nepovažují incident za extremistický útok. „V tento moment nepracujeme s tímto předpokladem,“ řekl agentuře Reuters. O motivech činu nechtěl policejní mluvčí Thilo Cablitz spekulovat. „Zda to bylo kvůli psychickému stavu, nebo byl veden něčím jiným, se zjišťuje,“ řekl. Muž se při výslechu k události vyjádřil, podrobnosti ale policie nesdělila. Podle informací listu Bild chtěl řidič předat Merkelové dopis.

Viditelné škody nesvědčí o tom, že by se vozidlo pohybovalo velkou rychlostí. Na vjezdové bráně do kancléřství bylo poškozeno několik kovových profilů, které se ohnuly. Na autě bylo patrné poškození levé přední části s reflektory. O jen omezených škodách hovoří i prohlášení vládního mluvčího.

Mluvčí kabinetu uvedl, že kancléřka a členové kabinetu nebyli nikdy v nebezpečí, když auto narazilo do plotu.
Není jisté, co řidiče mohlo motivovat. Agentura Reuters podotýká, že se k události došlo v době, kdy se kancléřka připravuje projednat s premiéry jednotlivých spolkových zemí další postup v boji s koronavirem. Většina německé populace podle průzkumů vládní protikoronavirová opatření schvaluje. Část Němců ale s nimi nesouhlasí, došlo i k několika protestním akcím.

Povstání koronaskeptiků. Němce vystrašil útok radikálů na Reichstag

Před kancléřstvím se dnes krátce po incidentu sešlo několik demonstrantů, jeden z nich před novináři rozvinul vlajku Německé říše, kterou používají nejen takzvaní říšští občané neuznávající existenci německé republiky, ale i příznivci krajní pravice. Tato hnutí se v posledních měsících angažují v protestech proti omezením vyvolaným současnou pandemií.
Na Twitteru se mezitím čile diskutuje o tom, že incident je jen nahranou akcí, která má u veřejnosti získat podporu pro další koronavirové restrikce a také pro budoucí očkování proti nákaze. Uživatelé Twitteru se mimo jiné pozastavují nad tím, že na místě byli okamžitě novináři, kterým policisté ochotně pózovali. Žurnalisté fotografovali i řidiče, který po vytažení z vozu čekal na místě na kolečkovém křesle, podle svědků ale chodit mohl.

Berlín je centrem aktivní levicové, protiglobalizační scény. Její členové okupují prázdné domy a snaží se zastavit developerské projekty velkých, globálních společností.

Německý deník Die Welt připomíná, že v roce 2014 najel stejný vůz do plotu před berlínským sídlem německým kancléřů. Byl též pomalovaný zprávami. Na jedné straně vozu bylo napsáno „Konec klimatickým změnám, které zabíjejí člověka“. Na druhé „Nicole, miluji tě“. Nikdo nebyl zraněn. Řidiče, kterému bylo tehdy 48 let, policie zadržela.

X X X

Diego Maradona zemřel. Argentinská legenda podlehla srdečnímu selhání

Zemřel Diego Armando Maradona, mistr světa a jeden z nejlepších fotbalistů historie. V posledních týdnech měl vážné zdravotní problémy, kvůli krvácení do mozku podstoupil operaci, nyní podlehl srdečnímu selhání. Bylo mu šedesát let.
Zprávy o Maradonově náhlém úmrtí začaly před středeční půl šestou houfně sdílet jihoamerická média. O několik okamžiků později ji světovým agenturám potvrdil jeho právní zástupce.

Podle něj byl příčinou smrti infarkt.

Maradona byl od začátku listopadu v intenzivní péči lékařů. Tři dny po šedesátých narozeninách musel do nemocnice: původně kvůli vyčerpání, dehydrataci a anémii. Při vyšetření mu však odhalili krvácení do mozku a bývalý záložník podstoupil akutní operaci. Když byl o devět dní později z nemocnice propuštěn, vyprovázely jej davy fanoušků a novinářů.

Maradona však nejprve nemířil do domácí péče, ale na odvykací kúru kvůli závislosti na alkoholu, s níž měl dlouhodobě problémy. Měl namále.„Diego se dal do kupy a chce podstoupit odvykačku,“ říkal tehdy jeho právní zástupce Matias Morla. „Diego má za sebou asi ty nejtěžší chvíle v životě.“ O několik dní později ovšem Maradonův život definitivně vyhasl. Poslední pokus nad alkoholem zvítězit už jeho tělo nezvládlo, podle svých blízkých zemřel v rodinném kruhu v rodném Buenos Aires.

Smutní nejen Argentina, kde prezident Alberto Fernández vyhlásil třídenní státní smutek.„Byl to nejlepší hráč mé generace a pravděpodobně nejlepší hráč všech dob. Po požehnaném, ale neklidném životě doufejme, že konečně najde nějakou útěchu v rukou Božích,“ napsal slavný anglický útočník Gary Lineker, Maradonův protihráč z památného semifinále mistrovství světa 1986.

Šampionát v Mexiku bylo asi nejslavnější období fotbalového génia. Nikdy v historii žádný hráč neměl sám tak velký přínos a význam pro výkony mužstva jako tehdy Maradona. V semifinále proti Anglii (2:1) dal oba góly. První rukou. „Jestli byla, byla boží,“ říkal. Druhý po úchvatném sólu z vlastní poloviny hřiště přes několik protihráčů.

A po finálovém duelu proti Německu (3:2) jako argentinský kapitán zvedl trofej pro mistry světa. Parádní představení, i když ne tak výrazné, předvedl i o čtyři roky na turnaji v Itálii. Argentinu dovedl do finále, kde v repríze podlehla Německu 0:1 gólem ze sporně nařízené penalty.

Hlavní příběh však psal semifinálový duel proti domácí Itálii. Navíc se hrálo v Neapoli, kde byl Maradona doma. Byl bohem a zůstal jím dodnes. Když tam v roce 1984 přestoupil z Barcelony, byl místní klub v italské lize průměrný, někdy i slabší. Jenže Maradona ho pozvedl natolik, že za tři roky vyhrál historický titul. A v roce 1990 další. A to právě krátce před světovým turnajem.

Když došlo na semifinále, Maradona zemi pobouřil prohlášením, že Neapol bude fandit Argentině. Celé utkání na něj hlediště bučelo a když k tomu proměnil rozhodující penaltu v rozstřelu, zášť přerostla v nenávist. Ani v klubu už to neměl jednoduché. Víc se rozebíral jeho bouřlivý život, závislost na kokainu, konflikty s novináři než jeho výkony. A kvůli dopingu navíc dostal patnáctiměsíční trest. I proto po jeho vypršení v roce 1992 odešel na pár měsíců do Sevilly, kariéru pak dohrál v Argentině v Newell’s Old Boys a mateřské Boce Juniors.

V roce 1994 odcestoval na své čtvrté mistrovství světa, ve Spojených státech to však pro něj dopadlo neslavně.
Poslední zápas v základní skupině proti Bulharsku proseděl na lavičce, Argentina už měla zajištěný postup. V osmifinále rovněž nehrál, národní tým podlehl Rumunsku 2:3 a turnaj pro něj skončil. Maradonovi navíc v těle opět našli zakázané látky a jeho kariéra se definitivně uzavřela.

Dál se ničil drogami a alkoholem, výrazně přibral. V roce 2000 přežil první srdeční selhání, předávkoval se kokainem. Ze závislostí se sice opakovaně léčil, ale opakovaně jim opět propadal.

Můj den s Diegem Maradonou. Český kouč vypráví zážitky z Běloruska

„Umíte si představit, jak dobrý jsem mohl být, kdybych nikdy nepoznal drogy?“ říkal o sobě. „Svou závislostí jsem dal soupeřům do ruky trumfy.“ Ve fotbale to ještě zkusil jako trenér. Neměl valné úspěchy, přesto byl v říjnu 2008 jmenován koučem reprezentace.

Vedl ji ve čtyřiadvaceti zápasech, z nichž osmnáct vyhrál. Tím posledním bylo čtvrtfinále mistrovství světa 2010 v Jižní Africe proti Německu, dva dny po debaklu 0:4 už Maradona koučem nebyl.

Jako trenéra ho angažovali i do Spojených arabských emirátů, bizarní bylo, když se před dvěma roky stal čestným prezidentem v běloruském Brestu. V posledních dvou letech trénoval mexický klub Dorados de Sinaloa a argentinský Gimnasia La Plata. V něm oficiálně skončil v den své smrti.