iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Koho lidé žalovat za mrtvé covidem? Blatného, Babiše?

Počet úmrtí s koronavirem v ČR přesáhl 7 tisíc, od konce října se zdvojnásobil. V pátek hygienici odhalili 5 809 případů nákazy, o 1 548 méně než před týdnem. Nakažených je aktuálně 90 669 lidí, zhruba 6 300 z nich se léčí v nemocnicích. Nakažených i hospitalizovaných ubývá, ale válka s covidem není u konce a odborníci očekávají značné zvýšení, jakmile se otevřou školy.

Právě podle odborníků se nejvíce lidé nakazí ve školách, v zaměstnání a doma. A jelikož se málo testuje, nakažených nepřibývá do statistiky. Stížností na léčbu však přibývá, protože jsou stovky nemocných i zdravotních sester, lékařů a dalšího zdravotního personálu. Babišova vláda a ministr Blatný ani neorganizují pomoc přetíženým zdravotníkům z řad úředníků vlády, ministerstev, krajů a okresů, jako tomu bylo dříve za komunistů.

Rizikové skóre protiepidemického systému PES, podle kterého se v Česku řídí opatření proti koronaviru, zůstalo v sobotu třetí den po sobě na 62 bodech. Je tak ve čtvrtém z pěti stupňů, blíží se třetímu. Nejpřísnější je pátý stupeň rizika, v prvním stupni jsou omezení nejmenší.

S nemocí covid-19 od březnového začátku jejího šíření v Česku zemřelo 7 021 lidí, vyplývá z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Denní počty úmrtí jsou od 19. října trojciferné. Dosud nejvíc lidí v jednom dni zemřelo 3. listopadu, kdy bylo 257 obětí. V tomto týdnu je úmrtí dosud 593. Na pátek jich sice připadá zatím 62, denní počty ale při pozdějších aktualizacích rostou.

Z dosavadních 487 563 případů koronaviru v Česku se 389 873 lidí vyléčilo. Většina má mírný nebo bezpříznakový průběh nemoci. V nemocnicích je podle čtvrtečních údajů 6 307 lidí s covidem-19, v těžkém stavu je 913 z nich. Obě čísla jsou nejnižší od 26. října. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že příští týden by měl být v nemocnicích ukončen příkaz k zastavení odložitelné péče.

Denní přírůstky nakažených se v mezitýdenním srovnání snižují už zhruba dva týdny. Ještě na přelomu října a listopadu dosahovaly až přibližně 15 tisíc případů, v tomto týdnu se pohybují zhruba mezi 4 200 a 6 500 za den.

Denní nárůst počtu potvrzených nákaz covid-19 v ČR

Méně se testuje, ale klesá také podíl pozitivních lidí mezi testovanými. Podle nové metodiky ministerstva zdravotnictví, která uvádí podíl nakažených z poprvé testovaných lidí, nikoliv ze všech provedených testů, se podíl v posledním týdnu drží zhruba mezi 25 a 30 procenty. Počátkem měsíce se blížil 40 procentům.

Nejvíce je nyní covid-19 rozšířený na Havlíčkobrodsku, kde hygienici za uplynulých sedm dní zaznamenali 651 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Nad 500 případů má v tomto přepočtu aktuálně také Svitavsko a Chrudimsko. Relativně nejlépe je na tom za poslední týden Trutnovsko se zhruba 131 nakaženými na 100 tisíc obyvatel.

V Praze v pátek potvrdily laboratoře nejvíc případů koronaviru za devět dní. Bylo jich 502, shodně o deset víc než ve čtvrtek i minulý pátek. Rizikové skóre ale zůstalo v hlavním městě druhý den po sobě na 44 bodech ze sta. Je tak ve třetím z pěti stupňů, podle kterých se řídí opatření proti nákaze.

Začne se rozvolňovat

Díky postupnému zlepšování epidemické situace v Česku začne od pondělí rozvolňování opatření proti šíření koronaviru. Země se posune v systému PES z pátého nejtvrdšího stupně do čtvrtého, schválila v pátek vláda.
Obchody mohou otevřít do 23 hodin, zkrátí se noční zákaz vycházení

Povoleno bude shromažďování až šesti lidí namísto dosavadních dvou, zákaz vycházení bude začínat od 23:00 místo současných 21:00. Obdobně se může prodloužit zavírací doba obchodů. Svateb, pohřbů nebo bohoslužeb se bude moci účastnit až dvacet lidí.

Díky přesunu do čtvrtého stupně se také od středy 25. listopadu do lavic vrátí závěrečné ročníky středních škol a obnoví se v nich také praktická výuka ve skupinách do dvaceti studentů. Ve stejném termínu se začínají učit skupiny do dvaceti studentů posledních ročníků na vysokých školách. Opět bude možná také prezenční výuka „jeden na jednoho“ na základních uměleckých školách a jazykových školách. Od pondělí 30. listopadu pak půjdou do škol děti z prvního stupně a deváté třídy, další třídy druhého stupně se budou ve škole střídat po týdnu. Školy nyní učí přes internet.

X X X

Poslední sbohem jen přes Skype. Virus omezil i rozloučení s umírajícími a nebožtíky

I umírání se nyní řídí opatřeními proti šíření koronaviru. Ačkoliv vládní nařízení umožňují návštěvy pacienta, který prožívá své poslední chvíle, v praxi je třeba je výrazně omezit, aby se předešlo zanesení nákazy do daného zařízení. Poslední rozloučení tak často musí proběhnout na dálku – třeba přes Skype.

Babička třiadvacetileté Petry nedávno prožila své poslední chvíle, umřela v nemocnici po dlouhé nemoci. Vzhledem k riziku zanesení nákazy se s ní Petra nemohla osobně rozloučit. „Z nemocnice nám volali, že se její stav zhoršil. Na návštěvu ale směl jen jeden člověk, tak tam šel děda, se kterým prožili asi padesát let,“ popsala Petra.
Nemocnice tak dala rodině možnost rozloučit se alespoň na dálku, přes videohovor. „Samozřejmě si toho vážím, že alespoň takhle jsem ji mohla naposledy vidět. Ale není to ono,“ dodala Petra.

Druhá vlna epidemie koronaviru v Česku

Nařízení, které zakazuje návštěvy v nemocnicích a dalších zařízeních, má sice výjimku pro pacienty v terminálním stádiu nevyléčitelného onemocnění, i tak je z praktických důvodů v mnoha zařízeních upravují.

To potvrzuje Tereza Lepešková, sociální pracovnice poradny Cesta domů, která se zaměřuje na pomoc lidem starajícím se o nevyléčitelně nemocné a umírající. „V poradně se s takovými volajícími setkáváme v posledních týdnech stále častěji, podobně jako během jarního nouzového stavu,“ říká. Příbuzní podle ní pociťují bezmoc či zoufalství z nemožnosti pro umírajícího něco udělat nebo se ujistit, že je o něj dobře postaráno.

„Většinou se lidé trápí nedostatkem informací o blízkém, nemožností kontaktu s ním v nemocnici a hledají, jak se k situaci postavit. Někdo zvažuje přesunutí umírajícího domů a snaží se zajistit potřebnou péči a terénní služby. Někdo je vděčný, když se podaří domluvit třeba i jen na desetiminutové návštěvy na oddělení a tak dále,“ dodává.

Patnáct minut a ve dvou

Ze stran nemocnic je snaha alespoň nějaké rozloučení umožnit. Často je však omezené na jednu nebo dvě osoby, ty navíc mohou zůstat jen krátkou dobu. „U nás je to tak, že po dohodě s ošetřujícím lékařem a u pacientů v terminálním stavu pustíme k pacientovi dvě osoby na maximálně 15 minut,“ popsala třeba mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny Dana Lipovská.
Návštěvy domovů pro seniory zpět ještě v listopadu, slíbilo ministerstvo

Možná je za těchto podmínek i návštěva covid pozitivních pacientů, u nich musí mít návštěva veškeré ochranné pomůcky. U ostatních stačí rouška.„Je to o hledání kompromisu mezi respektováním důstojnosti nemocných a ochranou personálu, kterého je na některých místech opravdu málo a musí být velmi opatrní,“ míní ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka.

Pro ostatní příbuzné a blízké se nemocnice snaží zajistit alespoň možnost již zmíněného virtuálního kontaktu. Na ten však mnohdy nejsou dostatečně vybavené, činí tak proto jen za improvizovaných podmínek. „Virtuální kontakt určitě naši zdravotníci rádi zprostředkují, ale nejsme na to primárně technicky vybaveni,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.

Chybí lidské teplo i dotek

Ačkoliv je to lepší než nic, rozloučení za pomoci moderních technologií osobní kontakt nenahradí. „Osobní přítomnost je někdy to jediné, co můžeme umírajícímu nabídnout a pro sebe udělat – být spolu v poslední společný čas, tichou klidnou přítomností doprovodit blízkého až k poslednímu výdechu, mít možnost držet ho za ruku, aby cítil, že není sám,“ popsala Lepešková.

Virtuální spojení je podle ní možností, jak blízkému sdělit to, co daný člověk potřebuje, aby se rozloučil, a jako taková má velkou hodnotu. „Přes plochou obrazovku počítače ale jen těžko zprostředkujeme lidskou energii a teplo, a už vůbec ne dotek,“ dodala.

Senioři v domovech důchodců umírají steskem, trápí je zákaz návštěv

Kromě toho nemá podle ní již tak přetížený personál často čas nemocnému počítač a komunikační program zprovoznit. Rozloučení je přitom důležité.

„V procesu srovnávání se se ztrátou má nezastupitelnou roli. Nám lidem je přirozené dokončovat věci. Když tuto možnost nemáme, bývá to těžké,“ vysvětlila Lepešková. „Někdo tím trpí více než jiný, což záleží na mnoha proměnných, jako je vztah s nemocným, vztahy a komunikace v rodině, na zázemí, na vlastním přístupu ke smrti a konečnosti, na předcházejících událostech jako je historie léčby, péče a tak dále,“ řekla. V některých případech tak může nemožnost rozloučit se vyvolat výčitky, pocity selhání, bezmoci, vztek či třeba i nedůvěru k nemocničnímu personálu.

„Bezesporu je to (rozloučení za pomoci moderních technologií, pozn. red.) kompromisní varianta, která ale může mít velký význam. I přes telefon nebo tablet si můžete říct mnoho důležitých věcí, dokážete se usmířit, říci ‚mám tě rád‘, poděkovat. Tyto věci potom v lidech zůstanou,“ míní Loučka.

Rozvolnění díky plošnému testování

Není to přitom jen otázkou nemocnic. Omezit musely setkávání třeba i hospice. Rozvolnit některým z nich umožnilo plošné testování. „Mírně jsme uvolnili úplný zákaz návštěv. Nyní se každá rodina rozhodne, který člen je ten ‚nejbezpečnější‘, tedy chodí nejméně nakupovat, nejméně jezdí hromadnými dopravními prostředky. A ten získá jakousi propustku a na návštěvy může chodit normálně,“ popsala ředitelka Hospicu Litoměřice Monika Marková.

Horší to je s covid pozitivními pacienty – k tomu může návštěva na deset minut denně a v ochranných pomůckách. „Ty platí díky příspěvku dárců hospic,“ vysvětlila Marková.

Když dojde na poslední chvíle daného pacienta, má hospic přesně stanovené, kdo smí přijít na návštěvu. „Partner, děti, eventuálně rodiče a sourozenci. Pouze z těchto skupin povolujeme návštěvníky, protože si uvědomujeme riziko nákazy,“ dodala. Ostatní tak umožňují alespoň kontakt přes Skype či třeba WhatsApp.

X X X

Zmatky v parlamentu, Kalousek: Zoufalý hlas Schillerové, která je ministryní omylem

Ministryně financí Alena Schillerová požádá Senát, aby upravil návrh na změny v placení daně z příjmu a zrušil zvýšení slevy na poplatníka. Uvedla to na Twitteru. Sněmovna v noci ze čtvrtka na pátek schválila zrušení superhrubé mzdy, nové sazby na daň z příjmu činící 15 a 23 procent a také právě zmíněnou změnu výše základní slevy na poplatníka.

„Zvýšení slevy na poplatníka, které bylo schváleno společně se snížením daně z příjmu, je podle mého názoru chyba. Mít obojí prostě není možné,“ uvedla v sobotu Schillerová. Dodala, že požádá Senát, aby návrh upravil a vrátil jej Sněmovně. „Pokud by se to nestalo, znamenalo by to pro veřejné rozpočty minus 130 miliard, pro obce minus 31 miliard a pro kraje minus 12 miliard korun,“ napsala ministryně.

Na Schillerovou již reagoval třeba poslanec za TOP 09 Miroslav Kalousek. Vyjádření označil za „zoufalý hlas ministryně, která je ministryní omylem“. Zvýšení slevy na dani podle něj dává mnohem větší smysl než snížení daně z příjmu na 15 procent. „Své cti dbalý ministr by nikdy nedovolil Sněmovně tu hrůzu schválit. A kdyby ji přesto schválila, tak by rezignoval,“ dodal.

Kolosální dopad na rozpočet

Návrh Piráta Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení slevy na dani na poplatníka z 24 840 korun na slevu na poplatníka ve výši průměrné hrubé mzdy za předminulý rok schválili Poslanci ve čtvrtek předtím, než hlasovali o snížení základní sazby na patnáct procent. Sám Ferjenčík přitom později schválení litoval.

„My jsme navrhli zvýšení slevy na poplatníka na úroveň průměrné mzdy a doufali jsme, že vládní koalice si vybere jeden z těch návrhů a ten druhý nechá ležet. Bohužel byly přijaty oba. Kumulovaný dopad do veřejných rozpočtů je prostě kolosální. Podle nás to není šťastný návrh,“ uvedl v pátek pro iDNES.cz

:Co mění daňový balíček. Spočítejte si úsporu

Pirát dodal, že strana doufala, že zvítězí alespoň nějaká základní rozpočtová racionalita.

„Bohužel se tomu tak nestalo. Pro hnutí ANO je prostě důležitější, aby bylo v titulkách, že pan (premiér Andrej) Babiš porazil pana (ministra vnitra Jana) Hamáčka, než nějaká udržitelnost veřejných financí do budoucna,“ dodal.
Zrušení však ještě není definitivní. Musí ho posoudit již zmíněný Senát a podepsat prezident. Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.

X X X

Nudná pandemie svádí Nizozemce k lovu pedofilů. Policie se bojí násilností

Zatýkání zvrhlíků je naše práce, vzkazují Nizozemcům tamní policisté. Roste totiž počet případů, kdy se lidé rozhodli na vlastní pěst dopadnout domnělého pedofila. A také ho řádně potrestat. Skupina teenagerů má nyní na svědomí smrt bývalého učitele, který ani neměl v rejstříku žádný záznam o zneužívání dětí. Plán přitom adolescenti vymysleli z nudy.

Společnost je uzavřená, lidé musejí sedět doma a nemají co na práci. Nuda pandemie tak některé přivedla k „pedolovu“, tedy vyhledávání domnělých sexuálních predátorů zaměřených na děti.

A kolik jsi jich ulovil ty? Puberťáci začali chytat zvrhlíky na internetu

Od července podle listu The New York Times nizozemská policie přijala nejméně 250 telefonátů od občanů, kteří na internetu „vypátrali“ pedofily a chtěli je nahlásit. A po zkušenosti z města Arnhem se úřady obávají, že mohou lidé přikročit i k násilí.

Skupina nezletilých si tam totiž na konci října dala schůzku s třiasedmdesátiletým bývalým učitelem, kterého chtěla osobně odhalit. Našli ho prostřednictvím diskuzní skupiny Bullchat, kde si údajně píšou hlavně homosexuálové. Nalákat ho měli na vidinu sexu s dítětem.

Na místě se však akce zvrhla a mladíci zřejmě nevinného důchodce ubili k smrti. Policie pak zadržela osm lidí. Advokát jednoho z nich podle serveru Gelderlander uvedl, že teenageři před osudným večerem neplánovali důchodce napadnout. Situace se jim zkrátka vymkla z rukou.

V Arnhemu to navíc nebyl jediný případ „pedolovců“. Ze tří různých okresů Nizozemska se tam sjela i skupina lidí, které později policie rovněž zatkla. A minulý víkend pak mladí amatérští detektivové napadli údajného pedofila ve městě Goes. Skončil v nemocnici. Ve stejné oblasti se také raději začal skrývat muž, jehož fotografii pedolovci vyvěsili v jedné ze svých skupin na Facebooku.

Těch je na sociálních sítích řada nejen v zemích Beneluxu, lovem domnělých zvrhlíků se baví i česká mládež. Podle socioložky Laury Heyové z kanadské Západoontarijské univerzity za rozmachem podobných nápadů může být touha hrát si na vyšetřovatele nebo dokonce pocit, že policie nedělá svou práci pořádně.

Většinu dětských zneužití nemají na svědomí pedofilové, tvrdí odbornice

Výzkumník Arnout de Vries pak připomíná, že v Nizozemsku lidé obecně berou spravedlnost do svých rukou víc než jinde. Ať už jde třeba o pátrání po zloději kol nebo ustavení sousedské hlídky. „Proč máme doma na gauči čekat, až to policie vyřeší, když to můžeme udělat sami?“ říkají si podle de Vriese Nizozemci. V případě honu za pedofily to však může být kontraproduktivní. Už jen proto, že lidé mohou vystavit šikaně a násilí bezúhonnou oběť.

Důkazy, které nadšenci pro spravedlnost mají, jsou často velmi slabé, říká pro Gelderlander policejní velitel Oscar Dros. Sami navíc mnohdy porušují zákon a mohou ohrozit i opravdové probíhající vyšetřování. „Obáváme se, že další úmrtí ještě přijdou,“ míní.

„Říkáme: Dost. Neprovokujte, nezatýkejte. Přestaňte s pedolovem. Nepomáhá nám to,“ vzkazuje také policejní mluvčí Simen Klok s tím, že podobné incidenty jen dál zatěžují strážce zákona. A ministr spravedlnosti Ferdinand Grapperhaus opakuje jediný správný postup: pokud máte nějaké podezření, zavolejte na poli

X X X

Průšvih v Etiopii. Držitel Nobelovy ceny míru dohnal zemi k občanské válce

Druhá nejlidnatější země Afriky padá do propasti občanské války. Etiopský premiér Abyi Ahmed, který před rokem dostal Nobelovu cenu za mír, poslal armádu proti odbojnému regionu Tigraj na severu země. Přicházejí zprávy o masakrech civilistů, sousední země se obávají nezvladatelné vlny uprchlíků.

Nadešla poslední a rozhodující vojenská operace proti politickým představitelům a ozbrojeným složkám Tigraje, napsal v úterý na sociální sítě etiopský premiér Abyi Ahmed. Ultimátum, které dal představitelům Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF), podle něj vypršelo.

Jeho ministr pro demokratizaci dodal, že hlavní město odbojného regionu na hranicích Eritrey a Súdánu bude brzy dobyto. „Pochodujeme na Mekele a tyto kriminální živly zadržíme,“ uvedl pro agenturu AP Zadig Abraha. Do sousedního Súdánu už před boji uprchlo přes třicet tisíc lidí a OSN varuje před humanitární krizí. Očekává, že v následujících měsících by hranice mohlo překročit 200 000 lidí.

Tigrajské úřady viní federální vládu z bombardování civilních cílů a obyvatelé odříznutého regionu hladoví. Přicházejí děsivé zprávy o masakrech, kterých se zřejmě dopouštějí obě strany konfliktu. Ve vesnici Mai Kadra byly podle Amnesty International mačetami povražděny stovky civilistů. Kdo má tento zločin na svědomí (podle některých zpráv to byly tigrajské milice), není jisté. Pětimilionový region velký přibližně jako Česká republika je odstřižený od internetu a telefonních linek.

„Viděl jsem mrtvoly lidí, kteří byli podřezáni a pohozeni na ulici. Zraněné přivázali na provaz a táhli za motorkou,“ řekl agentuře Reuters uprchlík Araqi Naqashi. „Je to děs, hrůza. Loví a vraždí Tigrajce. Všude rabují, útočí na nás tanky,“ dodal.

Čtyřiačtyřicetiletý premiér zatím všechny mezinárodní výzvy ke klidu zbraní odmítá. „Dejte nám čas. Nepotrvá to nekonečně dlouho. Bude to rychlá operace,“ prohlásil mluvčí vládní vojenské operace proti tigrajským politickým a vojenským předákům.

Nobelovka pro mladého reformátora

Ještě před rokem byl Abiy Ahmed symbolem naděje. K moci ho v roce 2018 vynesly protesty proti autoritářskému a zkorumpovanému režimu a někdejší zpravodajec rychle začal prosazovat demokratické reformy: propustil politické vězně, přivítal exulanty a slíbil svobodné a férové volby.

„Nadešel čas poučit se z minulých chyb a napravit staré křivdy,“ tvrdil syn muslimského otce a křesťanské matky, který byl vnímán jako sjednotitel více než stodesetimilionové země. Mezinárodní aplaus si vysloužil ve chvíli, kdy uzavřel mírovou dohodu s Eritreou, s níž Etiopie na přelomu tisíciletí vedla krvavou válku o sporná pohraniční území.
Tigrajec v čele WHO

O politické síle TPLF svědčí i fakt, že k ní patřil současný šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Náčelník generálního štábu etiopské armády Birhanu Jula prohlásil, že šéf WHO se snaží obstarat zbraně a získat pro TPLF diplomatickou podporu. „Ten muž je členem této skupiny,“ prohlásil Jula. Tedros to popřel, vyzval k míru a zajištění bezpečnosti pro civilisty.

I díky tomu se před rokem stal laureátem Nobelovy ceny za mír. „Někteří lidé si bezpochyby budou myslet, že letošní cena byla udělena předčasně,“ uvedl tehdy Nobelův výbor. Podle něj si však úsilí Abiy Ahmeda zasluhuje uznání a povzbuzení.

Vypuzení staré gardy

Brzy poté image mírotvorce dostala první trhliny. Lidskoprávní organizace upozorňovaly, že si rychle osvojil represivní praktiky svých předchůdců, zavírá kritiky do vězení a vypíná internet. Znepokojivé byly především zprávy o rostoucím napětí mezi jednotlivými etiopskými etniky.

Vyvrcholilo ve chvíli, kdy Ahmed, první premiér z nejpočetnějšího etiopského etnika Oromů, vytlačil z vládnoucí koalice představitele TPLF. Ti etiopské politice dominovali od roku 1991, kdy tigrajští bojovníci po dlouhých letech občanské války svrhli komunistického diktátora Mengistu Haile Mariama.

Nyní se stali obětí čistek, jejichž cílem bylo odstranit tváře starého režimu. Mladý premiér dokonce některé z nich obvinil z korupce a porušování lidských práv a hnal je před soud. Naštvané vedení TPLF opustilo Addis Abebu a stáhlo se do Mekele, kde pokračovalo v odporu proti federální vládě.

Když rozhodla o posunutí voleb kvůli pandemii koronaviru, vzepřelo se a počátkem září uspořádalo regionální volby. Takovou urážku své autority si premiér nemohl nechat dovolit: křehká etiopská federace tvořená několika etniky by se mu mohla snadno rozpadnout pod rukama.

Atmosféra šovinismu

Počátkem listopadu, zatímco celý svět sledoval prezidentské klání v Americe, oznámil Abyi Ahmed začátek bezpečnostní operace proti představitelům TPLF. Její jednotky obvinil z útoku na na základnu etiopské armády a prohlásil: „Poslední červená linie byla překročena“.

Etiopská armáda během dvou týdnů obsadila území na jihu a západě Tigraje. Rychlý konec války ale není pravděpodobný. TPLF má k dispozici asi 250 000 mužů ve zbrani a její vůdci se na vojenskou konfrontaci připravovali celý poslední rok. Očekává se, že v hornatém terénu dokážou federálním jednotkám dlouho vzdorovat.

Analytici se obávají, že jedna z nejstabilnějších zemí černého kontinentu by se mohla propadnout do spirály etnického násilí a stát se africkou Jugoslávií. „Abyi Ahmed měl po nástupu k moci stabilizovat etnický nacionalismus, místo toho však otevřel Pandořinu skřínku s problémy, které se nyní zoufale snaží dost pod kontrolu,“ citují The Financial Times experta na východní Afriku Rashida Abdiho.

Rostou také obavy, že se plameny války převalí i za hranice. Tigrajské jednotky před několika dny odpálily rakety na území Eritrey, která podle TPLF poskytuje etiopskému letectvu základny pro útoky na Tigraj.

Vláda tvrdí, že jejím nepřítelem nejsou obyčejní Tigrajci a válka prý skončí, až se bude pozatýkáno dvanáctičlenné vedení TPLF. V Addis Abebě se však podle zpravodaje The New York Times šíří atmosféra šovinismu, v níž je každý, kdo mluví tigrajštinou, automaticky podezřelý.

Tigrajci jsou hromadně propouštěni z bezpečnostních složek, státní správy i aerolinek. Etiopští vojáci tento týden odzbrojili asi tři sta tigrajských členů mírové mise Africké unie v Somálsku a internovali je v kasárnách. Důvod? Nevěřili jim.

Trable s nobelovkou

K ukončení konfliktu vyzvaly Spojené státy, Africká unie i papež František. Také Nobelův výbor je „hluboce znepokojen“. Loňského laureáta mírové ceny vyzval k deeskalaci násilí a odvrácení své země od přízraku občanské války.
Někteří Etiopané si myslí, že Abyi Ahmed prestižní ocenění vůbec dostat neměl. „Nobelova cena Abyiho dlouho chránila, sloužila jako štít před kritikou,“ řekl agentuře AP norský odborník na Etiopii Kjetil Tronvoll.

Západní komentátoři pak připomínají, že Abyi Ahmed je jen poslední z řady laureátů, kteří naděje do nich vkládané nenaplnili. Barmská disidentka Aun Schan Su Ťij, která získala Nobelovu cenu před třiceti lety na návrh Václava Havla, se po nástupu k moci stala pragmatickou nacionalistkou popírající genocidu Rohingů.

Barack Obama zase nobelovku dostal pouhých devět měsíců po svém nástupu k moci „za vytvoření nové atmosféry v mezinárodní politice“. Dokonce i prezidentovi příznivci přiznávali, že je to předčasné a trapné – jak pro Nobelův výbor, tak pro Obamu.
„Z Nobelovy ceny míru se stal špatný vtip,“ píše po posledních zprávách z Etiopie britský Daily Telegraph. Komentátor The Financial Times je trochu smířlivější: „Možná by se to dalo nazvat kletbou Nobelovy ceny míru... Pro Nobelův výbor z toho plyne jedno ponaučení. Až příště budete mít pochybnosti, počkejte.“

X X X

HPV u mužů není otázka promiskuity – říká lékař, Hrozí jim genitální bradavice i rakovina anu

Sedmnáctiletý chlapec s jizvou na předkožce po chirurgickém odstranění genitálních bradavic – s takovými případy se vedoucí lékař Ambulance onkogynekologické prevence z Městské nemocnice Ostrava MUDr. Michal Mihula setkává velmi často. O nepříjemném onemocnění způsobeném lidským papilomavirem (HPV) ale muži příliš nemluví a lékaře často vyhledají až v pokročilém stadiu nemoci. Kromě genitálních bradavic u nich přitom může nákaza HPV způsobovat i jiná vážná onemocnění, jako je rakovina anu. Možnou prevencí je kromě úplné sexuální abstinence očkování. 13letým chlapcům i dívkám hradí očkování proti HPV zdravotní pojišťovna.

„Pacienti trpící genitálními bradavicemi bývají frustrovaní, protože nemoc má tendence se opakovaně vracet a je velmi nepříjemná. Ten sedmnáctiletý hoch měl pouze jednu přítelkyni a téměř ihned se u něj objevily genitální bradavice, což je velký nápor na psychiku. Z chirurgického odstranění si odnesl jizvu a ještě před zahojením se mu bradavice znovu vrátily. Společně se nám poté podařilo vhodnou kombinovanou léčbou nemoci zbavit,“ říká MUDr. Michal Mihula z Městské nemocnice Ostrava, který se specializuje právě na odstraňování genitálních bradavic u mužů i žen. K ošetření používá laser, který je účinný, zároveň šetrný a dokáže odstranit celé ložisko bradavice s minimem poškození okolí.

Při léčbě navíc spolupracuje i s imunologem, aby podpořil obranyschopnost pacienta a předešel novému výsevu bradavic. HPV infekce, která se nejčastěji šíří pohlavním stykem, může způsobovat i další závažné nemoci. „O HPV se hovoří především v souvislosti s rakovinou děložního čípku. Přitom má prokazatelnou souvislost i s dalšími nemocemi, jako je rakovina anu, o kterých se tolik nemluví. Nelze tedy říct, že HPV způsobují pouze jednu diagnózu,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Nákaza HPV hrozí jak dívkám, tak chlapcům. Lékaři proto doporučují, aby je rodiče nechali ještě před začátkem sexuálního života naočkovat.

Ve věku 13 let navíc vakcinaci buď zcela, nebo částečně hradí zdravotní pojišťovna. Šíře ochrany proti HPV typům je dána výběrem vakcíny. Podle MUDr. Mihuly rodiče stále dostatečně neví o rizicích, která HPV pro chlapce představuje. „V gynekologické ordinaci se setkáváme se ženami, protože chodí na pravidelné prohlídky, jejichž součástí je také screening děložního hrdla. Díky tomu můžeme nebezpečné změny na hrdle včas odhalit. S muži je to ale horší, žádný preventivní screening pro ně neexistuje,“ popisuje MUDr. Mihula a dodává: „Muži navíc pohlavní choroby a problémy v oblasti genitálií nebo análního otvoru stále vnímají jako velké tabu, se kterým se nechtějí svěřovat. Například anální karcinom pro ně přitom může být smrtelný. Je důležité si uvědomit, že nakazit se opravdu lze už od jednoho partnera, rozhodně se nutně nejedná o nemoc promiskuitních jedinců.“ Bc. Dominika Cardová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Obětí transfobie přibývá, za poslední rok to byly hlavně prostitutky

Během posledního roku se celkem 350 trans a genderově odlišných lidí stalo terčem nenávistivých útoků, které měly smrtelné důsledky. Většina vražd se odehrála v Brazílii, nejčastějšími obětmi jsou ženy černé pleti. Pachatelé násilných činů obvykle používali střelnou zbraň. Lidskoprávní skupiny varují před vzestupným trendem.

Londýnská queer komunita si v pátek k příležitosti každoročního Dne uctění památky obětem transfobie (Transgender Day of Remembrance) připomněla úmrtí mladé modelky a básnířky Elie, která byla nalezena mrtvá na konci srpna.
„Elie chtěla být nadějí pro další generaci, byla si dobře vědoma svého boje, věděla, jak je těžké být černou trans ženou. Opravdu nechtěla, aby další generace musela procházet tím, čím si prošla sama,“ uvedla Lucia Blayke, organizátorka London Trans Pride v rozhovoru pro stanici BBC.

Elie patřila mezi 350 trans a genderově rozmanitých lidí, kteří se podle výzkumného projektu Transrespect versus Transphobia Worldwide (TvT) v období od 1. října 2019 do 30. září 2020 stali obětí násilných nenávistivých činů. Projekt do statistik započítává i lidi, kteří spáchali sebevraždu v důsledku nepřijetí ze strany svého okolí.

Meziročně se jedná o nárůst o šest procentních bodů. K většině z vražd, konkrétně ke 152, došlo v Brazílii, dále je pak podíl vysoký v Mexiku (57) nebo ve Spojených státech amerických (28). Od ledna roku 2008 do konce posledního započteného období se již dohromady jedná o 3 664 případů na území 75 zemí a teritorií po celém světě.
Podle dat, která zveřejnila společnost TvT tvořily většinu zavražděných (98 %) ženy nebo trans ženy. Necelé dvě třetiny zavražděných trans lidí, jejichž povolání je známo, byly prostitutky.

České sexuální menšiny se nebojí držet za ruku. Poláci ano, ukázal průzkum

Nejčastějšími terči nenávistivých útoků jsou černošky. Polovina z jedenácti zabitých trans a genderově rozmanitých lidí v Evropě byli migranti. Průměrný věk zabitých je 31 let, nejmladší oběti pak bylo 15 let. Organizace však uvádí, že data nejsou úplná, v některých zemích nejsou údaje systematicky shromažďovány. Není proto možné odhadnout počet nehlášených případů.

Počet zabití každoročně stoupá. Koronavirová krize, narůstající rasismus a policejní brutalita podle TvT zřejmě přispěly k letošním vysokým číslům vražd trans a genderově rozmanitých lidí

Použití střelné zbraně nebo omotání kabely

Život tří čtvrtin obětí ukončilo od roku 2017 použití střelné zbraně. „Je zřejmé, že ukončení násilí způsobovaného střelnými zbraněmi musí zahrnovat i ukončení násilností proti trans (lidem),“ řekla ve čtvrtek podle CBS News vedoucí výzkumné skupiny Sarah Burd. „Zbraně nezpůsobují homofobii ani transfobii, ale činí tuto nenávist smrtelnější,“ dodala Burd-Sharps.

Pachatelé násilných činů zavražděné trans lidi často též těžce pobodali či ubili k smrti. TvT eviduje též případy upálení zaživa či udušení. Některé oběti měli svázané ruce telefonními či elektronickými kabely.
Být jiný není špatně. Lidé jsou dnes víc gay friendly, říká mentorka

Komunita patří k velice malé menšině, hlásí se k ní méně než jedno procento lidí. Přesto mají tato úmrtí dopad na trans lidi po celém světě.„Trans komunita stojí pohromadě. Když je někdy zraněna jedna část, máme pocit, že jsme zasaženi všude,“ uvedla dvacetiletá Amelia Jones z Univerzity v Sussexu.

Nedávno však komunita zažila okamžik naděje, když po volbách v USA přednesl nově zvolený prezident Joe Biden vítězný projev. Mezi lidmi, kterým poděkoval za své vítězství, jmenoval i transsexuály. Někteří z nich v reakci na projev říkají, že chtějí od prezidenta víc než jen gesta. Jiní ale přesto cítí z tohoto kroku do budoucna velkou naději.
Za názvem transfobie se ukrývá nepřátelský postoj k transgenderovým a transsexuálním lidem a může se projevovat různou formou násilí, diskriminace nebo nenávisti k lidem, kteří neodpovídají společensky zavedeným genderovým očekáváním a normám.