iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman: Prymulu bych neodvolal, vina Babišova Faltýnka

Prezident Miloš Zeman řekl, že na konci října odmítl odvolat na návrh premiéra Andreje Babiše tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Na vládní funkci Prymula rezignoval sám. Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že on by Prymulu kvůli večerní schůzce v uzavřené restauraci na pražském Vyšehradě neodvolával.

„Ministru zdravotnictví bych kvůli tomu za prvé strašlivě vynadal. Za druhé bych mu doporučil, aby se veřejně omluvil a posypal si takříkajíc hlavu popelem, ale neodvolával bych ho. Ostatně odmítl jsem ho odvolat, takže pan profesor Prymula rezignoval sám,“ uvedl Zeman.

Prymula po zveřejnění fotografií z Vyšehradu nejprve vyloučil možnost, že sám rezignuje. Babiš proto poslal na Hrad návrh na jeho odvolání. Ministr až později připustil, že demisi podá, až bude znám jeho nástupce. Zeman nyní uvedl, že dostal na stůl návrh na odvolání. „Tím, že jsem tento návrh nevzal v potaz, jsem de facto odmítl odvolání, protože pan profesor Prymula rezignoval sám,“ dodal.

Prezident věří tomu, že Babiš i nový ministr zdravotnictví Jan Blatný dodrží své tehdejší sliby a budou dál s Prymulou v otázce boje proti koronaviru spolupracovat.

Epidemiolog Prymula nedávno v televizi Prima řekl, že nyní je soukromá osoba a nemá žádné angažmá ve státní sféře. Zájem o jeho působení ve službách státu podle něj je, ale zatím nic domluvené nemá. Už dříve uvedl, že vyšehradská schůzka byla politická chyba, na základě právní analýzy ale trvá na tom, že se žádného pochybení nedopustil.

S předsedou poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem a dalšími lidmi se nesešel podle svých slov v restauraci, které jsou kvůli šíření nemoci covid-19 uzavřené, ale v soukromých prostorech vyšehradské kapituly. Zeman letos Prymulovi udělil nejvyšší státní vyznamenání - Řád bílého lva - za boj s první vlnou epidemie koronaviru.

X X X

PRYMULA: NIKDO V OKOLÍ NEMÁ TOLIK LŮŽEK JAKO ČR

Bývalý ministr zdravotnictví a tvář boje s koronavirem Roman Prymula v rozhovoru pro MF DNES velebil kapacitu nemocničních lůžek v Česku. Tvrdil, že žádný z okolních států jich takové množství nemá. Česká republika se v poměru počtu zdravotních lůžek na počet obyvatel skutečně dlouhodobě řadí na přední místa. Jak vychází ze srovnání počtu míst na JIP pro pacienty s covidem?

„Dokázali jsme zmobilizovat neuvěřitelný počet lůžek, dokázali jsme ustát vlnu, která by zahubila řadu okolních zemí. Ani z okolních států nikdo takovou kapacitu nemá, podíváme-li se na Polsko, Slovensko i Německo,“ řekl Prymula.
Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za rok 2018 mělo Česko 6,6 nemocničních postelí na 1 000 obyvatel. Z členských zemí OECD bylo na sedmém místě. Některé sousední státy na tom ale byly lépe. Rakousko se 7,3 lůžek bylo na čtvrtém místě, Německo s osmi na třetím místě. Výš než Česko se dále umístilo Maďarsko (7,0), Rusko (7,1), Jižní Korea (12,4) a Japonsko (13,0).

Jihoevropské země, které byly koronavirovou epidemií zvláště těžce postiženy, se umístily na spodní příčce žebříčku. Španělsko mělo tři lůžka na tisíc obyvatel, Itálie 3,1.

Pro zdravotnické systémy je ale nyní zvláště důležitý počet lůžek na jednotkách intenzivní péče (JIP). Poslední mezinárodní průzkum vybavenosti států v této oblasti pochází z roku 2012. Podle studie zveřejněné v odborném žurnálu Intensive Care Medicine Česko patřilo s 11 JIP lůžky na sto tisíc obyvatel k evropskému průměru. Na špici bylo Německo s 29 lůžky.

Srovnávání počtu JIP lůžek bývá ošidné, protože státy mívají odlišnou metodiku jejich započítávání. V některých chybí centrální dohled a lůžka si evidují regionální vlády, což může vyvolávat zmatky. Podle serveru swiss.info před vypuknutím pandemie čísla více méně seděla, ačkoliv se dalo pozorovat snižování počtu lůžek na sto tisíc obyvatel, které souviselo s demografickými změnami. S tím, jak se v některých státech populace rozrůstala, lůžek při stejném počtu vycházelo na obyvatele méně.

Během pandemie mnohé státy své lůžkové kapacity navýšily. Například Španělsko mělo před pandemií 5 799 lůžek JIP, tj. 12,41 lůžek na 100 000 obyvatel. Během pandemie se počet zvýšil o 4 044 na 9 843.

Německo má nyní podle doktora Uwe Janssense, který stojí v čele německé Interdisciplinární asociace pro intenzivní péči a urgentní medicínu, 34,5 JIP lůžek na sto tisíc obyvatel. Itálie má 10, Francie 16.

Celkem má Německo podle Institutu Roberta Kocha 28 281 lůžek JIP, nepočítaje dalších 12 044, která lze použít jako rezervní. Česko oproti tomu má 3 842 JIP lůžek (ministerstvo zdravotnictví do celkového přehledu jednotek intenzivní péče počítá oddělení anesteziologie a resuscitace ARO, pozn. red.). V poměru na počet obyvatel je však na tom Česká republika lépe. Na sto tisíc obyvatel vychází 35,8 lůžek.

Zvýšení kapacity lůžek nicméně automaticky neznamená, že země bude na nápor připravená. „Tato ohromná kapacita, kterou jsme vybudovali, nám dala falešné zdání bezpečí,“ uvedl přední belgický virolog Emmanuel André, poradce vlády. Belgie během léta zdvojnásobila počet lůžek, přesto to nestačí. Na počátku měsíce Brusel dosáhl své kapacity, vláda plánuje posílit dosavadních 2 000 JIP lůžek o dalších 800.

Zaplněnost a nedostatek zdravotnického personálu

Počet lůžek JIP není jediný podstatný údaj, který stanovuje připravenost země na zvládnutí vlny koronavirových případů. Odpovědné orgány především sledují zaplněnost JIP pacienty s covidem-19.
Francie má nyní zaplněné jednotky intenzivní péče z 95 procent. Ve Španělsku pacienti s covidem využívají 32,8 procenta lůžek. V Německu je to 72 procent. V Česku jsou lůžka AOR plus JIP osazená ze 75 procent.
Kolik ještě zbývá lůžek? Evropské země počítají, kdy se vyčerpají kapacity

Přílišný počet pacientů na JIP odděleních znamená hrozbu nedostatku prostoru a péče pro následující či jiné pacienty. V druhé vlně se začínají objevovat chmurné obrázky zoufalých, unavených zdravotníků, kteří musí pracovat v přeplněných nemocnicích a připravovat se na Sophiinu volbu, kterého pacienta přijmou, tak jako tomu bylo během první vlny v některých státech.

Péče o koronavirem nakaženého člověka na JIP je náročná z hlediska lidských zdrojů. Podle studie španělské obecné rady pro ošetřovatelství bude země podle nejoptimističtějšího scénáře potřebovat na jednotkách intenzivní péče 4 000 specialistů, podle pesimistického scénáře pak 13 400. Španělsko přitom už nyní pociťuje nedostatek lidí. Stejně jako jiné evropské země.

„Vládní komunikace vyzdvihuje, že máme 16 000 ventilátorů a jsme schopni vytvořit 4 000 lůžek intenzivní péče, ale to prostě není pravda,“ říká Peter Almos, viceprezident Maďarské lékařské komory. „Máte postele, ale nemáte zdravotní sestry a lékaře, kteří mohou ošetřovat (pacienta) na posteli, takže tam prostě leží.“

X X X

NOUZOVÝ STAV DO 12. PROSINCE, VLÁDA MÁ UKONČIT DISKRIMINACI MALÝCH OBCHODNÍKŮ

Poslanci prodloužili nouzový stav v České republice do 12. prosince. Pro dobu o osm dnů delší, tedy téměř do Vánoc, vláda hlasy nesehnala. Kratší datum prosadila díky pomoci KSČM. Pro hlasovalo 54 ze 103 přítomných poslanců z hnutí ANO, sociální demokracie a komunistické strany.

Na návrh Pirátů Sněmovna uložila vládě do 23. listopadu „zajistit ukončení diskriminace českých obchodníků proti velkým nadnárodním řetězcům, nastavit provoz maloobchodních prodejen za dodržování stejných hygienických opatření, aby nedocházelo ke zvýšení koncentrace osob v některých obchodech a koncentrace lidí v několika dnech před Vánoci.“

Vláda by také měla revidovat protiepidemický systém PES tak, aby jeho první stupeň nevyžadoval nouzový stav. Sněmovna vládu vyzvala, aby a definovala stav nula,. Kromě toho Sněmovna vyslovila poděkování všem zdravotníkům, pracovníkům v sociálních službách, vojákům, hasičům nebo hygienikům i dalším profesím, které se starají o pacienty s covidem-19.

To, že vládní protikoronavirová opatření diskriminují provozovatele malých obchodů a služeb, které jsou zavřené na rozdíl od velkých řetězců, kritizovala opozice celý den. Vadilo to i komunistům, a tak nakonec poslanec KSČM Zdeněk Ondráček oznámil, že jeho strana ukrojí několik dnů z žádosti vlády a delší nouzový stav podpoří.

Dosud byl nouzový stav schválen do 20. listopad a platí již od 5. října.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný řekl, že nehodlá měnit tabulku vládních opatření proti šíření koronaviru,jak s ní počítá tabulka PES. „Z mého pohledu není nutné měnit opatření,“ řekl Blatný. Otevření malých obchodů by podle ministra Blatného extrémně zvýšilo počet kontaktů a zvětšilo riziko šíření covid-19. Jen za příspěvek k diskusi považuje návrhy ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka otevřít znovu obchody i v neděli a pustit do nich více nakupujících.

Všechny obchody se podle Blatného mohou otevřít, až když se Česká republika podle epidemiologického systému PES bude moci přesunout do třetího stupně rizika. Nyní platí omezení podle pátého, fialového stupně. Podle Blatného by se Česko v ideálním případě mohlo dostat do třetího stupně nejdříve 30. listopadu.

Babiš varoval před vánočními večírky

Mimořádná schůze poslanců, na níž posuzoval žádost vlády o prodloužení nouzového stavu, začala minutou ticha za všechny oběti pandemie.

„Vláda žádá o prodloužení nouzového stavu, protože chce dosáhnout rozhodujícího obratu v boji s pandemií,“ řekl poslancům premiér Andrej Babiš. „Ten virus tu s námi bude ještě hodně dlouho,“ prohlásil premiér.
„Chápu, že současná omezení nejsou nikomu příjemná a že všichni již vyhlížejí dobu, kdy se budou moci věnovat svým aktivitám jako obvykle. Ale taková situace ještě nenastala a v nejbližších měsících pravděpodobně ani nenastane,“ uvedl předseda vlády.

Do konečného vítězství nad virem ještě podle Babiše daleko. „Očekávám, že budeme i nadále dodržovat všechna opatření a že nebudeme organizovat žádné vánoční večírky a podobné akce,“ apeloval na lidi Babiš.

„„V září selhalo trasování kvůli kapacitě systému hygieny. Chyběli nám lidé a kapacity testovat, trasovat a izolovat, protože je někdo zapomněl posílit. Jak tomu bude nyní? V důsledku toho tak za ohromných nejen finančních, ale tentokrát i lidských obětí zavřel Andrej Babiš zemi. Omezil provozovny, maloobchod, ponechal otevřené jen velké obchodní řetězce. Zabránil dětem se prezenčně vzdělávat, zlikvidoval gastronomii i služby a vyhlásil zákaz vycházení,“ vyčetl vládě předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Počet pacientů na JIP je stále přes tisíc, řekl Blatný

Ministr Blatný pak vysvětlil nový epidemiologický systém (PES), podle nějž se řídí stanovení rizika pro Českou republiky. „Epidemie vykazuje známky ústupu,“ řekl. Počet hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče ale stále přesahuje tisíc osob. To, že počet pozitivních testů na koronavirus přesahuje 20 procent, dokazuje přetrvávající komunitní šíření nemoci.

Bez prodloužení nouzového stavu podle něj není možné omezit mobilitu lidí a omezit šíření koronaviru při nakupování dárků, kdyby se otevřely obchody a lidé se vydali hromadně na nákupy před Vánocemi. „Všichni si budeme chtít koupit dárky. Kromě dárků si koupíme i nemoc a přeneseme ji do rodin,“ uvedl Blatný.

Proč nejsou otevřena knihkupectví? ptá se Rakušan

Šéf STAN Vít Rakušan se podivil nad tím, že malé obchody jsou uzavřené, zatímco velké supermarkety zůstávají otevřené. „Proč nemůžeme otevřít i provozovny maloobchodníkům? Proč nejsou otevřena například knihkupectví,“ řekl Rakušan.

Také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se nediví tomu, že provozovatelé malých obchodů mluví o tom, že jsou diskriminováni třeba vůči velkým obchodním řetězcům. Její strana v žádném případě nepodpoří prodloužení nouzového stavu o celých třicet dnů. Je ochotna uvažovat maximálně o 14 dnech navíc.

Šéf lidovců Marian Jurečka se znovu omluvil za to, že na veřejnosti v rozporu s vládními opatřeními pil pivo z kelímku, které dostal, když si šel k výdejnímu okénku pro jídlo. Za neudržitelné označil, že malé obchody musí být zavřené, zatímco stejné zboží velké řetězce prodávají. Těžko umí vysvětlovat také lidem, proč nemohou jít do kadeřnictví, nebo omezení v kostelech.

„Nejen voliči SPD, ale i ostatní občané se ptají, proč má být nouzový stav prodloužen o třicet dnů,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura. Za hlavní efekt nouzového stavu označil, že vláda může nakupovat bez výběrového řízení.
„Lidi není možné donekonečna zavírat, když vláda rezignovala na to chránit ty ohrožené,“ řekl Okamura. Také šéf SPD kritizoval, že nadnárodní řetězce mohou prodávat potraviny, textil i boty, zatímco drobní čeští podnikatelé musí mít zavřeno.

„Salón pro psy je otevřený, kadeřnictví pro lidi ne“

„Nelogičnost vašich opatření je šílená,“ vytkl vládě v souvislosti s rozdílnými pravidly pro velké obchodní řetězce a pro maloobchod komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Požaduje po vládě, aby jasně vysvětlila, proč když jsou otevřené salóny pro psy a kočky, nemohou být za striktních podmínek otevřena také holičství a kadeřnictví pro lidi.
Podivil se tvrzení Blatného o úspěšnosti trasování nakažených s covid-19, která je podle ministra zdravotnictví 97 procent. „Se mnou se nikdo nebavil,“ řekl poslanec, který byl také nakažený koronavirem.

V České republice platí podle nového protiepidemického systému (PES) ministerstva zdravotnictví nejvyšší, pátý stupeň rizika šíření epidemie, podle vývoje rizikového skóre by vláda v pátek mohla rozhodnout o posunutí země z fialového do červeného stupně.

To by znamenalo od pondělí návrat do škol pro všechny děti z prvního stupně a noční zákaz vycházení by platil od 23 hodin do páté ranní. Nyní platí omezení vycházení již od 21 hodin a teprve od středy se vrátili do škol žáci prvních a druhých tříd.

„Předělejte tu tabulku. Není možné, aby u každého z pěti stupňů byla nutnost nouzového stavu,“ vyzval vládu Dominik Feri z TOP 09. „Prodlužování nouzového stavu o dobu delší než týden je zacházení s municí. Musíme se snažit o to, aby otázka delšího dobu nebyla nutná,“ prohlásil poslanec ODS Bohuslav Svoboda.

Šéf poslanců občanských demokratů Zbyněk Stanjura se podivil tomu, že vláda počítá s nouzovým stavem, ať bude v zemi jakýkoli stupeň rizika podle epidemiologického systému PES. Z toho podle něj plyne, že vláda počítá s nouzovým stavem až do jara. „Byli jste vůbec někdy na nákupu v hypermarketech? Skutečně si myslíte, že se tam dodržují rozestupy dva metry?“ řekl také Stanjura. V menších obchodech, kdyby byly otevřeny, by šlo epidemiologická omezení dodržet snáze.

X X X

NEMOCNICE V LETŇANECH AŽ DO ÚNORA 2021, BABIŠ NECHTĚL HALU OD KELLNERA ZDARMA

Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o prodloužení pronájmu výstaviště v Letňanech, kde vznikla záložní polní nemocnice. Současná smlouva má vypršet na konci listopadu, ministerstvo se ji rozhodlo prodloužit do konce února 2021. Dosavadní pronájem areálu od poloviny října do konce listopadu vyšel stát zatím na 26,5 milionů korun.

„Smlouva bude prodloužena do konce února 2021 s výpovědní lhůtou 21 dní bez udání důvodů,“ uvedl za ministerstvo zdravotnictví Martin Novotný. Za provoz nemocnice odpovídá Nemocnice Na Bulovce. Prodloužení smlouvy potvrdila také mluvčí Bulovky Mirka Kátriková.

Armáda začala se stavbou polní nemocnice v polovině října. Do výstavních hal nevezla postupně přes 330 tun vybavení. Od lůžek, přes operační sály, specializované laboratoře až po rentgeny i počítačový tomograf. Spojovací specialisté rozvedli po halách 5,5 kilometru různých kabelů, propojili desítky počítačů, telefonů a zřídili také satelitní spojení.
Srovnání polních nemocnic: pražská je vybavenější, v Brně lépe dostupná

Zařízení má sloužit jako záložní nemocnice následné péče pro pacienty s koronavirem, když budou pražské nemocnice potřebovat uvolnit lůžka pro akutní případy s covidem. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula odhadovat, že takový scénář může nastat 10. listopadu. To se však nakonec nestalo, nárůst pozitivně testovaných pacientů zpomalil a nemocnice se od jejího vzniku nevyužila. Připraveno je tak 500 lůžek.

„Během posledního týdne nám klesl počet hospitalizovaných ze 126 na 100 covid-19 pozitivních pacientů. Nemocnice Na Bulovce proto nemusela uvažovat o přesunu pacientů do záložního zařízení v Letňanech. A doufejme, že v budoucnu ani nebude,“ reagovala Kátriková na dotaz, zda nyní hrozí, že by se nemocnice v Letňanech mohla aktivovat.
Podle informací České televize tak slouží prostory jako výcvikové středisko pro vojáky.

Denní nájem 600 tisíc

Dosavadní pronájem od října do konce listopadu vyšel stát na 26,5 milionů korun. Miliardář Pavel Sehnal, majitel společnosti, která výstaviště v Letňanech provozuje, cenu pronájmu dříve hájil tím, že haly nechal postavit nákladem 700 milionů korun a stojí na pozemcích, za jejichž pronájem platí státu ročně 24 milionů korun.

„Podle vývoje epidemiologické situace může ministerstvo zdravotnictví o ukončení záložního zařízení rozhodnout kdykoliv během této doby, a proto je přesnější uvádět celkovou denní sazbu nájemného, která je 592 658 korun včetně DPH. Za celou dobu prodloužení od 1.12.2020 do 28.2.2021 (90 dnů, pozn. red.), ke kterému ale vůbec nemusí dojít, by tedy nájemné činilo 53 339 220 korun včetně DPH,“ uvedla Kátriková.

Sehnal serveru Novinky.cz řekl, že termín konec února považuje za nejzazší termín vyklizení daných prostorů. Poté chce totiž v místě opět začít pořádat veletrhy.

X X X

NOVINÁŘ SE INFILTROVAL MEZI POLICISTY. TATO PRÁCE DEFORMUJE POHLED NA SVĚT, TVRDÍ

Francií od začátku září rezonuje kniha novináře Valentina Gendrota. Ten se infiltroval do sboru, aby referoval o policejní realitě. Někteří policisté jsou podle něj násilní a rasističtí, zároveň ale pracují ve špatných podmínkách a mají chabý výcvik. „Byl jsem jedním z nejhorších střelců na škole, a přitom se ze mě stal policista,“ přiznal v pořadu Interview CNN Prima NEWS.

Publikace Flic s podtitulem Un journaliste a infiltré la police (Policajt: Novinář se infiltroval mezi policisty) vznikala ve velkém utajení a tiskla se ve Slovinsku. Gendrot ji sepsal po téměř dvouletém působení ve strukturách francouzské policie. Jen tři měsíce z toho byl ve výcviku, více než rok byl součástí policejního týmu krizové intervence a půl roku působil přímo v policejním sboru 19. pařížského obvodu.

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS přiznal, že byl jedním z nejhorších střelců ve výcviku, přesto po třech měsících vyfasoval uniformu a zbraň. Do policejního sboru se dostal pod svou pravou identitou, jeho minulost tedy policie zvlášť neprošetřovala. Investigativec přitom již dříve pronikl do výrobní jednotky společnosti Toyota či za pokladnu supermarketu Lidl.

„Téma policie rozděluje francouzskou společnost. Chci, aby se vztahy mezi lidmi a policií uzdravily,“ vysvětlil Gendrot svou motivaci. Spousta Francouzů podle něj muže zákona nenávidí a demonstruje proti nim. Jiní upozorňují na jejich špatné podmínky, včetně nedobrého platového ohodnocení. „Policisté jsou v podstatě terčem a musí žít s touto myšlenkou,“ dodal novinář.

Gendrot byl nasazen v 19. pařížském obvodu, který je jedním z nejproblematičtějších ve městě. Sužují ho problémy s drogami, delikventy a prostitucí. Místní migranty podle novinářova svědectví policisté nazývají „bastardy“. Již po dvou týdnech ve službě byl svědkem toho, jak jeho kolegové zmlátili mladého přistěhovalce za policejní dodávkou.
Klan rasistů a násilníků. Reportér infiltroval francouzskou policii

„Výkon povolání policisty deformuje pohled na svět, jste v násilném prostředí a vnímáte svět trošku jinak. Někteří jsou otevřeně násilní a rasističtí,“ vysvětlil. Podle něj se ale jedná o menšinu. Někteří Francouzi Gendrotovi vyčítají, že chlapci, kterého policisté zmlátili, nepomohl. Ten se ale obhajuje, že „infiltrace znamená naskočit do rozjetého vlaku“. „Snažil jsem se dělat to, co kolegové, to dobré i to špatné,“ vysvětlil.

Gendrotova kniha mimo jiné vedla ke znovuotevření vyšetřování násilností, které mají mít na svědomí někteří policisté z 19. obvodu. „Je mi to líto, ale opravdu není legrace být policistou, poodhaluje to temné stránky, které jsou v člověku,“ zjistil novinář.

X X X

Krupka na Teplicku rozprodala levně atraktivní pozemky lidem spojeným s radnicí

Policie se zabývá prodejem pozemků v Krupce na Teplicku. Radnice prodala atraktivní parcely v Unčíně, na okraji města, za pouhých 250 korun za metr čtvereční. Navíc lidem z městského úřadu a jejich příbuzným, kteří se měli o prodeji dozvědět ještě dříve, než byl záměr oficiálně vyvěšen na úřední desce.

„Tepličtí kriminalisté se budou okolnostmi zmíněného prodeje pozemků zabývat,“ potvrdil MF DNES mluvčí teplické policie Daniel Vítek. Policisté se na věc zaměřili poté, kdy na případ jako první upozornil Radiožurnál.
Kauza prodeje pozemku o rozloze více než deset tisíc metrů čtverečních se začala odvíjet loni v lednu. Tehdy si Krupka nechala vypracovat znalecký posudek, jenž měl určit jeho cenu.

Podle Radiožurnálu se však nejednalo o tržní cenu, která se obvykle stanovuje, ale město zajímala takzvaná administrativní cena – minimální cena pozemku, pod kterou nelze jít. Posudek zpracovala znalkyně Marcela Odstrčilová, podle níž byla minimální cena za metr čtvereční 190 korun. Radnice nakonec rozhodla, že pozemek prodá za 250 korun za metr čtvereční, tedy minimální cenu podle pravidel prodeje městských pozemků.

I nad touto cenou se však pozastavili realitní makléři, které server oslovil a označili ji jako „luxusní“ či „vánoční dárek.“
„Já jsem našla ve stejné lokalitě zasíťovaný pozemek o podobné velikosti za 1 690 korun za metr čtvereční. I kdyby se za zasíťování odečetla polovina částky, pořád by pozemek měl stát přes 800 korun za metr,“ zmínila opoziční zastupitelka Miloslava Bačová (Zdravá Krupka).

Kupující jsou zaměstnanci úřadu či příbuzní

Zajímavé na případu je i to, že jakmile byl znalecký posudek na světě, začaly na úřad chodit žádosti lidí, kteří chtěli část pozemku odkoupit. A to ještě v době, kdy radnice prodej nezveřejnila na úřední desce. Mezi prvními podle Radiožurnálu přišla už loni v květnu žádost manželů Dany a Pavla Červenkových. Dana Červenková je přitom vedoucí odboru správy města. Další žádosti pak v červnu podala její dcera Martina Špatná, která pracuje také pro město a v srpnu i Irena Reichelt, dcera krupského zastupitele Jana Slámy (SPD).

Podle rozhlasu nikdo z žadatelů nedokázal odpovědět, jak se o prodeji dozvěděl. Některé žádosti ale vypadaly graficky stejně a obsahovaly i stejné chyby. Do přiloženého plánku navíc žadatelé zakreslili i polohu své parcely a ukázalo se, že na sebe plynule navazují.

Záměr prodeje pozemku přitom zastupitelé schválili až v říjnu 2019.

Kritika od opozice

„V něm bylo ale jasně uvedeno, že se prodává jako celek, bez udání informace, že je to na výstavbu rodinných domů nebo že bude metr stát 250 korun,“ poznamenala Bačová s tím, že kdyby to lidé věděli, přihlásilo by se jich více. „Po tom by sáhl kde kdo,“ dodala.

Přímo na zastupitelstvu prodej kritizoval opoziční zastupitel Jan Kuzma (ANO), který marně navrhoval, aby se cena zvedla na dvojnásobek. Neuspěl ani kolega Bačové ze sdružení Zdravá Krupka Rostislav Příhoda, jenž žádal, aby byl záměr stažen a město ho se všemi podstatnými informacemi vypsalo znovu.
Město hájí postup i výši ceny

MF DNES se snažila zjistit, proč se město parcely v lukrativní lokalitě zbavilo. Starosta Krupky Zdeněk Matouš (dříve ČSSD, nyní Lepší sever) se ale k situaci nechtěl vyjádřit. „Obraťte se na tiskového mluvčího, ten vám odpoví,“ sdělil pouze.

Podle mluvčího Krupky Milana Křivohlavého na prodeji nebylo nic zvláštního. „Město postupovalo naprosto stejně, jako ve všech předchozích případech, kdy se z jeho majetku prodávaly pozemky,“ napsal MF DNES Křivohlavý

„Po prvotním postupném zájmu a poptávce několika zájemců o části odprodeje pozemků z celé zemědělské parcely byly vypracovány dva znalecké posudky, jeden na takzvanou cenu administrativní a jeden na cenu obvyklou. První ji určil na 190 korun za metr čtvereční a druhý na 210 korun, přičemž vycházel z porovnání prodejů pozemků v čase a místě realizovaných,“ uvedl mluvčí s tím, že konečnou cenu schválilo zastupitelstvo.

„Řídilo se platnými pravidly prodeje pozemků, které v tomto případě určují cenu 250 korun za metr čtvereční, tedy vyšší, nežli byly ceny dle znaleckých posudků. Město tedy prokazatelně a jednoznačně neprodalo parcelu pod cenou, aby si ji rozdělili lidé z radnice a jejich příbuzní,“ odmítl.

I další prodej pozemků prověřuje policie

Nejedná se přitom o první podezřelý prodej pozemků v Krupce. Už loni MF DNES upozornila na prodej stavebních parcel v lokalitě Jabloňový sad za 100 korun za metr čtvereční, ačkoliv v sousední lokalitě stály i desetinásobně více.
Území o rozloze 28 tisíc metrů čtverečních, které se nachází pod sídlištěm v Maršově, navíc zastupitelé prodali firmě Jabloňový sad Krupka z Mnichova Hradiště, jejíž jednatelé měli trvalé bydliště hlášené na radnici.

Případem se od loňska rovněž zabývá policie. „Vyšetřování stále probíhá,“ podotkl její mluvčí Daniel Vítek.
I prodej pozemku v Unčíně bude mít zřejmě ještě dohru. Jak sdělila Miloslava Bačová, podali opoziční zastupitelé podnět nejen státnímu zastupitelství v Teplicích, ale také na ministerstvo vnitra a na krajský úřad Ústeckého kraje.

X X X

Většina akcí Horáckého divadla v Jihlavě zrušena, čeká se na lepší období

Se složitými podmínkami se po celý rok vyrovnává také Horácké divadlo Jihlava, příspěvková organizace Kraje Vysočina a jediná profesionální divadelní scéna v kraji. Do roku 2020 Horácké divadlo Jihlava vstupovalo s velkou přízní diváků, příznivou kritikou odborné veřejnosti, řadou novinek pro návštěvníky, edukačními programy pro děti, mládež i veřejnost, dlouhodobě připravovaným nultým ročníkem Přehlídky divadelního dokumentu, první svého druhu v historii divadla, nebo třeba oslavou 80. výročí zahájení činnosti českého Horáckého divadla na Vysočině.

Většina stěžejních akcí roku 2020 byla z důvodu pandemie nemoci covid-19 zrušena, přesto se divadlo maximálně po celý čas snaží udržovat co nejtěsnější kontakt s diváky. Prostřednictvím divadelních webových stránek a profilu na sociálních sítích se k divákům během jarní pauzy dostaly mj. tři on-line načtené hry českých autorů, nebo 14 dílů virtuální prohlídky divadla s výkladem. Herci uskutečnili dvě tour po domovech seniorů, kde hráli pro klienty „pod okny“. Během vynucené pauzy připravil soubor také nový pohádkový příběh Kniha džunglí, který měl premiéru v červnu, v době přechodně uvolňovaných opatření.

V letních měsících pak divadlo zorganizovalo akci Divadelní NE-prázdniny, během níž vyneslo tři své inscenace do exteriérů, konkrétně do atraktivního prostředí hradu Roštejn, hradu Kámen nebo prostor Zoologické zahrady Jihlava.
„Stejně jako teď na podzim, bylo i jaro a léto v divadle především o neustálých změnách a nutnosti se jim přizpůsobit. Divadlo je živý organismus, velmi přesně, doslova na minuty naplánovaný minimálně na rok dopředu, každá změna vyžadovala znovu a znovu plány přepracovávat, protože si nemůžeme dovolit žádné nemít a vyčkávat. My jsme chtěli zvládnout nejen řešení všech problémů, které to celé přirozeně generovalo, ale zejména neztratit kontinuitu v práci a v kontaktu s diváky, i když to obnáší v podstatě dvojnásobnou energii. Každopádně nám všechny naše snahy přinesly mnoho nových zkušeností, které zúročíme i v běžném provozu, rozhodně se například chystáme koncem aktuální sezóny hrát v jihlavské ZOO,“ hodnotí situaci ředitel divadla Ondrej Remiáš.

Divadelní rok se měří na sezony odpovídající školnímu roku, tedy od září do června. Vstup do nové 81. divadelní sezony v září byl i díky přesunu dvou titulů z jubilejní 80. sezony velmi hektický, do začátku října byla na programu každých 14 dnů premiéra, Dodo Gombár: MARTINŮ – Česká rapsodie Bohuslavova, Henrik Ibsen: HEDA GABLEROVÁ, Molière: Scapinova šibalství. Ovšem obavy a nejistota panující na straně diváků narůstaly a promítaly se výrazně do návštěvnosti. Od 11. října 2020 přišlo další opatření v souvislosti s šířením nemoci covid-19, na jehož základě bylo divadlo pro veřejnost znovu uzavřeno.

Uskutečnit se nemohla ani zmíněná oslava 80. výročí založení Horáckého divadla, blíže k tomu Mirka Kvíčalová z PR oddělení: „Významnému výročí českého divadla na Vysočině jsme věnovali celou předchozí 80. sezónu, na 17. října (divadlo zahájilo svou činnost 18. října 1940 v Třebíči), jsme připravovali velkou oslavu, která byla koncipována s důrazem na společná setkávání. Vzhledem k situaci jsme koncept měnili v průběhu příprav a přišli jsme s ambiciózním plánem - divadelní historii připomenout multimediální výstavou nainstalovanou ve výlohách, prosklených plochách i na fasádě divadelních budov tak, aby se s ní mohl ještě další měsíc potkat každý, kdo prochází ulicemi Komenského a Divadelní. Instalace připravené výstavy měla podobu hereckého happeningu, který jsme on-line streamovali na sociálních sítích. Díky tomuto konceptu jsme mohli divadelní výročí sdílet s nepoměrně větším množstvím diváků, myslím, že on-line přenosy se stanou součástí některých našich akcí i v budoucnu.“

V současné situaci, kdy divadla v České republice opatrně plánují svá znovuotevření až na leden 2021, přestože zatím nelze odhadnout, kdy jim to mimořádná opatření dovolí, bylo nutné přistoupit k dalším ústupkům z plánovaného programu. V divadle se aktuálně zkouší autorská inscenace Tajemství, šílenství, podivnost, láska, premiéra byla plánovaná na malé scéně 21. listopadu v rámci Noci divadel, s ohledem na onemocnění během zkoušek je termínově posunuta na 28. listopad a proběhne opět pouze on-line. Další titul, autorský muzikál Pěna dní, který měl mít původně premiéru na velké scéně 23. ledna 2021, už divadlo přesunulo na začátek další sezony – budeme společně s jihlavskými divadelníky doufat, že ta už bude bez nutných omezení. Ing. Eva Neuwirthová