iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš vybral na ministra zdravotnictví šílence Blatného?

Odborníci i obyčejní lidé se den ze dne děsí toho, co nového zase nový ministr Blatný vymyslí. V televizích i dalších médiích lidé i experti prohlašují, že je šílenství, co hlásá a navrhl. Další nedomyšlenost front. Lidé o berlích či nevidomí, již neví, kde stát. Psi se stříhat mohou, ale ženy nemohou do salonů na úpravu, nakoupit v malých prodejnách dětem zimní oblečení, prodejci aut nemohou zájemcům ukázat auta, ale servisy aut jsou otevřené.

Blatný ve středu v televizi řekne, že obchody mají otevřeno až do 9 hod večer, ale po 9. hodině večer už nikdo nesmí být na ulici… Co je to za člověka, ten Blatný, ptají se lidé jeden druhého?

Odborníci už delší dobu oznamují, že nejvíce nákazy získají učitelé od dětí, které Blatný vyhnal do škol, a učitele nechce testovat, protože by to bylo drahé. Zakázal mu to Babiš, ptají se lidé?

Další školáky pustí Blatný do škol za pár dnů, takže výrobci rakví se musí připravit na to, že stoupne značný počet nebožtíků. Někteří lidé už čekají na to, kdy se uskuteční velká demonstrace, jaká byla 17. listopadu, pozůstalých proti dalšímu šílenství Blatného, protože nechtějí, aby umírali ještě jiní mladí i starší občané, sestry, lékaři atd., a místo radostných Vánoc měli občané smutné svátky.

Na šílenství Blatného upozorňuje už delší dobu prezident lékařské komory MUDr. Kubek, prof. Prymula a další odborníci. A Babiš mlčí, protože zjišťuje, že šlápl zase vedle, jako s Faltýnkem, jehož měl už dávno z vedení poslanců odvolat. Jenže nikdo neví, co je spolu drží a co Faltýnek ví na Babiše, prohlašují odborníci.

X X X

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR nesouhlasí s vládním opatřením, které stanovuje, že jeden člověk v obchodě pro sebe musí mít prostor 15 metrů čtverečních. Žádá jeho změnu. Podle předsedy rady Václava Krásy nařízení výrazně komplikuje nákupy pro postižené lidi.

Od středy platí přísnější pravidla pro provoz obchodů. Každý zákazník musí mít pro sebe při nákupu plochu 15 metrů čtverečních. Prodejci jsou povinni hlídat dodržování dvoumetrových rozestupů mezi lidmi. Jenže jak se ukázalo, nové nařízení s sebou přineslo fronty před obchody.

„Opatření vůbec nezohledňuje potřeby lidí se zdravotním postižením a poskytovatelů sociálních služeb. Pokud bude v prodejnách takto omezený počet metrů pro jednoho člověka, pak hrozí, že budou lidé stát ve frontách, což osoby se zdravotním postižením jen těžko zvládnou,“ uvedl předseda Národní rady se zdravotním postižením Václav Krása.
Podle něj tito lidé mají problémy s chůzí, pro lidi na vozíku je mnohem obtížnější zvládat chladnější počasí. „Nejsou brány ohledy ani na nevidomé lidi, kteří nedokážou odhadnout, kde mají stát,“ dodal Krása dále.

Podle Krásy usnesení vlády nezohledňuje ani potřeby terénních sociálních služeb, jako jsou pečovatelské služby a osobní asistence. „Tím, že budou stát ve frontách a čekat, až na ně přijde řada, bude docházet k velkému prodražování nákupů pro klienty, kteří platí čas spotřebované služby. Současně pečovatelská služba a osobní asistence nebudou schopny plně pokrýt požadavky svých klientů na jiné služby, protože se neúměrně zdrží nákupy pro klienty,“ dodal předseda.

Rada tak žádá změnu opatření tak, aby lidé, kteří mají průkaz osoby se zdravotním postižením, měly možnost přednostního nákupu. Řešením podle ní není ani možnost využití dovozu nákupu. „Dovoz nákupů dovážkovými službami
je pouze částečné řešení, protože řada těchto lidí má i finanční problémy a nemůže platit dovážkovou službu,“ dodal Krása.

X X X

Fronty ještě přijdou, vláda zapomněla na rodiče s dětmi, tvrdí prodejci

Redakce iDNES.cz v této souvislosti oslovila ministra zdravotnictví Jana Blatného, ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra dopravy a práce a obchodu Karla Havlíčka. Zatím neodpověděli.

Podle prodejců vláda ve svém nařízení zapomněla také na rodiče s dětmi. „Chodí nám dotazy přes sociální sítě, co mají rodiče dělat, když nemají hlídání, jestli k nám mohou přijít nakoupit. Opatření, tak jak je napsáno, na tyto skupiny úplně zapomnělo. Takže doufáme, že pokud to ministerstvo nepřehodnotí celkově, tak alespoň udělá opravu v této výjimce, abychom lidi mohli pouštět spolu,“ uvedla mluvčí sítě Dana Bratánková.

X X X

Na Vánoce by mohl být třetí stupeň PES, data se zlepšují, míní Blatný

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného by Česko mohlo být na Vánoce ve třetím z pěti stupňů protiepidemického systému (PES). Ve čtvrtek chce ministr také vyhodnotit data za první týden fungování systému, stejně tak bude projednávat i další návrat dětí do škol. Dosavadní data tak momentálně naznačují zlepšování situace s nákazou covidem-19.
„Možný je přesun z pátého do čtvrtého stupně přísnosti opatření,“ řekl Blatný po jednání sněmovního výboru České televizi. Ve čtvrtek by se také spolu s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) měl Blatný na tiskové konferenci vyjádřit k dalšímu postupu návratu dětí do škol.

Systém PES hodnotí vývoj epidemie podle čtyř kritérií, kterými je počet nakažených na 100 tisíc obyvatel a 100 tisíc seniorů za poslední dva týdny, podíl pozitivních testů a reprodukční číslo, tedy průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného. Počty nakažených jsou stále v systému hodnoceny nejvyšším počtem bodů určujících riziko, druhé nejvyšší bodové hodnocení má podíl testů a celkový výsledek tak snižuje zejména reprodukční číslo kolem 0,7.
Ministr také řekl, že nepředpokládá, že by se musely využít polní nemocnice připravené na výstavištích v Praze a v Brně. „Zatím ale nenavrhuji jejich deaktivaci. Máme pořad velké množství lidí na jednotkách intenzivní péče,“ uvedl.

V současné době potřebuje intenzivní péči v nemocnicích asi tisíc lidí nakažených s covidem-19, v nemocnicích jich je přes 6 800. Maximální počet byl kolem 8 300 lidí.

Havlíček navrhne otevřít obchody v neděli a pustit do nich naráz více lidí

Pokud by se Česko posunulo z pátého do čtvrtého, druhého nejpřísnějšího pásma PES, znamenalo by to například zmírnění nočního zákazu vycházení až do 23:00. Do školy by se také mohly vrátit všechny děti z prvních stupňů a druhé stupně by se střídaly po dvou týdnech. Najednou by se také mohlo setkávat až šest lidí, na svatbách a pohřbech 20. Naopak dál by byly uzavřeny například restaurace kromě okének, obchody kromě potravin a dalších nezbytných, hotely, muzea, divadla a byly by zakázány amatérské sportovní soutěže.

X X X

Havlíček navrhne otevřít obchody v neděli a pustit do nich naráz více lidí

Vicepremiér Karel Havlíček se rozhodl rázně vstoupit do pravidel, která nyní platí pro provoz obchodů. „Na pátečním jednání navrhnu jako ministr odpovědný i za obchod, aby mohly být obchody znovu otevřené i v neděli a také aby v nich mohli být dva lidé na patnáct metrů čtverečních, ne jenom jeden,“ řekl iDNES.cz vicepremiér Havlíček.

To by znamenalo, že by se do každého obchodu v jednu chvíli dostal dvojnásobek počtu oproti pravidlu jeden na 15 metrů čtverečních, jak to předpokládá schválený protiepidemiologický systém (PES). „Uzavření obchodů v neděli mělo svůj smysl, ale nyní, když určujeme, kolik maximálně lidí může do obchodu, bychom je v neděli znovu měli otevřít. Navrhnu také, aby mohly být obchody otevřeny déle než jen do 21 hodin, až do doby, od které bude platit zákaz nočního vycházení,“ řekl iDNES.cz vicepremiér Havlíček.

Když vláda rozhodne, že se Česko od pondělí posune z fialového stupně rizika číslo 5 do červeného stupně číslo 4, začne platit zákaz vycházení od 23 hodin do 5 hodin ráno, znamenalo by to podle Havlíčka směly mít i obchody otevřeno do 23 hodin, a to i ty, které jinak zavírají dříve.

„Je to iniciativa ministra průmyslu, já s žádnou změnou nepřicházím. Uvidíme, jak na to bude ministr zdravotnictví reagovat. Počet nakažených je stále vysoký,“ řekl premiér Andrej Babiš. Zakročit podle vicepremiéra Havlíčka vláda musí i proti tomu, aby se nestávalo, že se do obchodu nedostanou maminky s kočárkem jen proto, že nemohou kromě kočárku tlačit ještě vozík. Na to, že se takové případy dějí, upozornil na Twitteru šéf lidovců Marian Jurečka. Výjimku by měli dostat také handicapovaní.

X X X

Babiš: Podporu pro prodloužení nouzového stavu o měsíc zatím vláda nemá

Premiér Andrej Babiš přiznal, že zatím neví, jak dlouhé prodloužení nouzového stavu vládě ve Sněmovně projde „Naše vláda zatím nemá podporu,“ řekl Babiš po jednání s prezidentem Milošem Zemanem. Do Lán se vydal v předvečer dvou klíčových hlasování ve Sněmovně - o žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu a vládním daňovém balíčku.

„Důležité je, aby pan ministr Blatný vysvětlil, proč to chceme prodloužit o 30 dnů, protože samozřejmě ta opatření, která jsou, potřebujeme dělat v rámci nouzového stavu,“ uvedl předseda vlády.

Již před cestou za Zemanem se Babiš sešel s Vojtěchem Filipem, šéfem KSČM, která toleruje jeho menšinovou vládu. Ani Filip mu však neslíbil hlasy pro prodloužení nouzového stavu o měsíc. Vláda ho totiž nchce až do 20. prosince. „Asi jsem ho úplně nepotěšil, protože jsem řekl, že klub o konečném stanovisku jedná, že úplně s tím nejsme smířeni,“ řekl Filip.

Babiš v Lánech komentoval i návrhy vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, aby vláda znovu otevřela obchody i v neděli, rozšířila otevírací dobu i v dalších dnech a umožnila, aby do obchodů mohlo jít více lidí, aby mohli být dva lidé na patnáct metrů čtverečních.

„Je to iniciativa ministra průmyslu, já s žádnou změnou nepřicházím. Uvidíme, jak na to bude ministr zdravotnictví reagovat. Počet nakažených je stále vysoký,“ řekl premiér Andrej Babiš.

Hlasy komunistů zatím nemá Babiš jisté ani pro vládní daňový balíček. Premiér chce pro zrušení superhrubé mzdy, aby zaměstnanci odváděli daň z příjmu 15 procent z hrubé mzdy, stejně jako ostatní, jen příjmy nad 137 tisíc měsíčně chce danit 23 procenty. KSČM také vládě zatím neslíbila hlasy pro návrh státního rozpočtu na příští rok.

Za nesmyslné označil šéf ČSSD Jan Hamáček spekulace, že by mohla vzniknout úřednická vláda v čele s ředitelem ČEZ Danielem Benešem. Prezident Zeman to v rozhovoru pro Parlamentní listy označil za absolutní lež. Se spekulací o plánu na úřednickou vládu přišel Seznam Zprávy.

X X X

Přes 10 tisíc odpůrců opatření zasypalo v Berlíně policisty kameny. Ti nasadili vodní děla

Nejméně 10 tisíc lidí se ve středu sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob. Tisíce lidí přišly i na další místa metropole. Policie se demonstranty, kteří útočili kameny a dělobuchy, snažila rozehnat vodními děly. Zadrženo bylo celkem 365 lidí, deset policistů bylo zraněno.

Svoboda a právo na sebeurčení vlastního života, to byly hlavní důvody lidí, kteří se ve středu v centru Berlína sešli. Protestů se zúčastnila různá názorová hnutí od levice po pravici, radikálové, zastánci spikleneckých teorií nebo rodiče odmítající očkování pro své děti.

„Chceme jen svobodu, vláda nemá právo za nás rozhodovat,“ řekla jedna z demonstrujících žen. Za pravdu jí dala její kamarádka, stojící vedle. Přes pestrost světonázorů se ale demonstranti shodovali v tom, že stát by podle nich neměl nijak omezovat jejich osobní životy, a to ani během nynější pandemie nemoci covid-19.

Nelíbí se jim, že součástí úpravy zákona o infekčních chorobách jsou mimo jiné dodržování odstupu, nošení roušek, nucené uzavírky obchodů, omezení kontaktů v soukromí i na veřejnosti, zákazy cestování, ubytování v hotelích či penzionech i zákazy volnočasových aktivit. Novela ve středu prošla parlamentem, podepsat ji musí už jen prezident.
„Nařídí nám očkování a zakážou nám cokoli, co budou chtít,“ uvedl další z demonstrantů. Opakovaná prohlášení kancléřky Angely Merkelové a dalších členů vlády včetně ministra zdravotnictví Jense Spahna, že vakcinace bude výhradně dobrovolná, považuje za lest, jak společnost udržet v klidu.

„Nepřipomíná to rok 1933?“ položil si otázku s poukazem na zmocňovací zákon, který k neomezené moci přivedl nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Část kritiků totiž novelu považuje za obdobu zákona z 30. let, díky kterému se Hitler mohl chopit moci.

Protest začal jako poklidný. Jedním z důvodů eskalace napětí byl požadavek, aby protestující dodržovali karanténní opatření včetně nošení roušek. Policie opakovaně varovala, že akce rozpustí, pokud hygienická nařízení lidé neuposlechnou.

Policie pořadatele opakovaně vyzývala, aby zajistili pořádek. Když se tak nestalo, přikročila k rozehnání davu. Mezitím také oznámila, že jeden z pořadatelů protest sám prohlásil za ukončený.

Kvůli neochotě účastníků místo opustit nasadila policie vodní děla. Proti davu následně nastoupily pořádkové jednotky, které začaly účastníky vytlačovat směrem od budovy Reichstagu k Braniborské bráně. Jejich postup se ale střetl s odporem lidí, kteří místo odmítali opustit i přes nasazení vodních děl.

Policie, která používá i pepřový sprej, tak postoupila jen o pár desítek metrů. Demonstranti jsou podle policie také vybaveni pepřovým sprejem a kamením a dělobuchy, po policistech hází i lahve.

V Německu karanténa zastavila růst nakažených. Není vyhráno, míní Merkelová

Policejní kordon se pokusil jeden z demonstrantů prorazit klavírem, na který se předtím na demonstraci hrálo. To se mu ale nepodařilo a policisté útočníka zadrželi. Ještě před vyhrocením situace policie oznámila, že několik lidí zadržela, zejména kvůli sporům o nošení roušek. Nyní počet zadržených vzrostl na 365.

Při potyčkách byli těžce zraněni i tři policisté a museli být převezeni do nemocnice. Podle policejní mluvčí protestující jednoho z mužů zákona kopali do hlavy, dalšímu vykloubili rameno a jedna policistka utrpěla zlomeninu ruky. Zadržené osoby jsou vyšetřovány kvůli urážkám policistů, ohrožení zdraví, ublížení na zdraví nebo rušení veřejného pořádku.
V Berlíně je ve středu v pohotovosti 2 200 policistů, část z nich povolali i z jiných spolkových zemí. Vedle policejních cisteren s vodními děly mají na místě pořádkové síly k dispozici i obrněný policejní transportér. Situaci ze vzduchu monitoruje policejní vrtulník.

Demonstrace se měly původně konat před budovou Reichstagu, ve které sídlí Spolkový sněm. Ministerstvo vnitra zde ale z obav před násilnostmi a možného útoku na budovu parlamentu, kde poslanci novelu posuzovali, pořádání protestů zakázalo. Vstup do vládní čtvrti, kde jsou budovy parlamentu a sídlo kancléřky Angely Merkelové, byl veřejnosti zapovězen.

Většina společnosti přijala současná karanténní opatření jako nutné zlo, se kterým se je třeba na čas smířit, což kritizoval i jeden z řečníků. „My, co jsme dnes tady, o ohrožení osobních práv víme. Neví to ale ti, kteří zůstali doma. Tady jsme zbyteční, musíme do ulic a musíme být hlasití,“ prohlásil za nadšeného potlesku přihlížejících.

O tom, že vláda lidem upírá základní práva, byla přesvědčena i řečnice, která se představila jako matka tří dětí. Uvedla, že nemůže chodit do práce, neboť se musí starat o děti, které nesmí do školy, protože škola neuznává lékařské potvrzení, které je osvobozuje od nošení roušek.

Tato potvrzení řešila i policie dohlížející na demonstrace. Uvedla, že několik předložených potvrzení neuvádělo zdravotní důvod, případně vykazovalo známky padělání. A právě na podivné okolnosti atestů upozorňují i školy, které je odmítají uznávat. Jako příklad ředitelé škol uvádí třeba situaci, kdy potvrzení nevydal praktický lékař dětí, ale doktor z 200 kilometrů vzdálené obce.

Součástí novely je i omezení nároku na odškodné

Reformu ve středu podpořilo 415 poslanců, proti jich bylo 236 a osm se hlasování zdrželo, oznámil výsledek hlasování předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. O několik desítek minut připojila k novele svůj souhlas i Spolková rada. Tato parlamentní komora, která zastupuje přímo jednotlivé spolkové země, kvůli tomu svolala mimořádné zasedání.
Očekává se, že právní předpis ještě ve středj podepíše prezident Frank-Walter Steinmeier. Stávající podoba zákona podle těch, kteří novinku podporují, nepočítá s pandemií současného rozsahu, proto má novela zajistit lepší právní rámec pro současná protikoronavirová omezení.

Opatření zmíněná v novém paragrafu novely už Německo v době nynější pandemie nemoci covid-19 používá. Smyslem úpravy je tak podle vlády tato omezení jen výslovně zahrnout do zákona, aby jejich používání mělo jasnou právní oporu.
Novela rovněž uvádí, že podobné restrikce práv občanů musí být omezeny na čtyři týdny. Prodloužení bude možné jen tehdy, pokud k tomu budou pádné důvody.Součástí úpravy je také omezení nároku na odškodné. Na něj nebudou mít nárok ti, kteří budou muset do povinné karantény po návratu ze zahraniční rizikové oblasti, ačkoli cestu mohli odložit. Vláda rovněž může podle novely určit, že i lidé bez pojištění mají nárok na očkování či test.

Schvalování předcházela ostrá debata. Šéf poslanců opoziční Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland novelu označil za největší porušení ústavních práv v historii spolkové republiky. Zastal se také demonstrantů. „Tito lidé hájí svá ústavní práva, proto není důvod, aby je sledovala tajná služba,“ uvedl. Bezpečnostní složky předem varovaly, že demonstrace chtějí zneužít i radikálové a že hrozí i útok na parlament.

Místopředsedkyně parlamentní frakce sociálních demokratů SPD Bärbel Basová odmítla, že by novela posilovala pravomoci spolkové vlády na úkor zemských vlád. „Ve skutečnosti je to naopak,“ tvrdila.

Vysvětlila, že smyslem novely je vytvoření právního rámce pro nezbytná ochranná opatření, která byla dosud v zákoně formulována jen obecně. Díky novele tak podle Basové zemské vlády a německé úřady naleznou jasný přehled, jak postupovat.
Šéf frakce svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner ale míní, že novela spíše než návody dává vládě volnou ruku. V úpravě mu chybí jasná definice, kdy a za jakých infekčních okolností je možné omezit svobody lidí.

X X X

Italským nemocnicím dochází místo. Omezení měla přijít dřív, míní lékaři

Půl roku poté, co se Itálie potýkala s obrovským množstvím nakažených i hospitalizovaných s covidem-19, se počty pacientů opět blíží hraničním hodnotám. Lékaři z nemocnic na severu země, kde byla na jaře situace nejhorší, se obávají brzkého naplnění kapacit. Den, kdy se dostaneme na limit, není daleko, řekl lékař Luca Cabrini.

Pacient s nemocí covid-19 na jednotce intenzivní péče v milánské nemocnici San Raffael. (3. června 2020) | foto: Reuters
Doktor Cabrini z nemocnice v Lombardii dlouho věřil, že zařízení pojme maximálně 300 pacientů s nemocí covid-19. Nyní jich tam je 500 a čísla stále narůstají, píše agentura AP.

Itálie, která se s extrémním nárůstem případů i přeplněnými nemocnicemi potýkala již na jaře, se dostává opět přes hranice kapacit. „Jsme velmi blízko tomu, že to přestaneme zvládat. Nedokážu přesně říct, kdy se dostaneme na limit, ale ten den není daleko,“ řekl Cabrini, který vede jednotku intenzivní péče v největší nemocnici z milionové provincie Varese.

Na JIP rozšířili během jarní vlny pandemie počet lůžek ze 20 na 45. Nyní jich je zaplněno 38. Jednotka intenzivní péče však není to, co doktory nejvíce znepokojuje. Více se obávají toho, že nebude místo na subintenzivní péči pro pacienty, kteří nejsou ve vážném stavu, ale vyžadují péči po delší dobu.

Italská lékařská federace vyzvala minulý týden k celostátní uzávěře, aby se předešlo zhroucení zdravotnického systému. Volá také po odložení všech neakutních zákroků. Lékaři nyní litují, že v létě neplatily tvrdší restrikce.
5. října 2020

Lidé chodili na pláže a tím podle nich připravili půdu pro podzimní nárůst. Omezení jako zákaz vycházení „mohla být zavedena dříve, aby se zabránilo explozivnímu nárůstu,“ uvedl předseda lékařské federace Filippo Anelli. Také Italové samotní jsou nyní k jednání vlády kritičtější, společnost se již neveze na vlně solidarity, která na jaře v zemi panovala.
Kolik ještě zbývá lůžek? Evropské země počítají, kdy se vyčerpají kapacity

Nemocnice také mají problém najít dostatek zkušených odborníků, především anesteziologů na jednotkách intenzivní péče. Schází i další zdravotnický personál, který by nahradil zdravotníky, kteří jsou zrovna v karanténě.
Nemocnice ve Varese již poslala pacienty v méně kritickém stavu do menších nemocnic v okrese. K tomuto kroku se neuchýlila ani na jaře. Doktor Cabrini apeloval na místní úřady, ať najdou lůžka někde jinde, aby i pacienti bez koronaviru mohli podstupovat léčbu.

„Stále jsou tu lidé, kteří nevěří, že nějaká druhá vlna přišla,“ řekl doktor. „Ale já sleduji davy lidí, jak proudí do ambulance. Jestli se nám nepodaří to zlomit, a lidé nebudou moci být ošetřeni nejen tady ve Varese, ale také v Turíně a Milánu, pak budeme na lopatkách,“ dodal.

X X X

Prymula: Účinnost vakcín ke 100 procentům? Neobvyklé, na bázi senzace

Výrobci vakcín na koronavirus se jeden po druhém předhání s úspěšností svých výrobků, která míří od 90 ke sto procentům účinnosti. Bývalého ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymulu to překvapuje. „To je velmi neobvyklé, až na bázi senzace,“ míní.

Třeba společnost Pfizer, jejíž vakcína je považovaná za jednu z nejslibnějších, nejprve na základě předběžných výsledků hovořila o účinnosti 90 procent. Firma uvedla, že požádá americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA. Brusel následně oznámil, že pro Evropskou unii objedná 200 milionů vakcín s možností přiobjednání dalších 100 milionů. Obdobnou domluvu již komise uzavřela s šesti dalšími výrobci.

V den oznámení stoupla cena akcií Pfizeru, na čemž vydělal například její šéf Albert Bourla. Prodejem přes 60 procent svých firemních cenných papírů vydělal pět milionů dolarů.

Brzy poté se nechaly slyšet ruské úřady, že jejich očkovací látka Sputnik dosahuje 92procentní účinnosti. O několik dní později další americká společnost, Moderna, oznámila, že její vakcína proti covidu-19 má účinnost 94,5 procenta. O další tři dny zveřejnil Pfizer první sadu konečných výsledků z poslední fáze testů. Podle těch je účinnost produktu 95 procent.
První účinnou vakcínu oznámily společnosti Pfizer a BioNtech:

Prymulovy pochyby

„Z odborného hlediska je neobvyklé, že by respirační vakcína měla úspěšnost 90 až 100 procent. Tohle je až na bázi senzace. To by třeba znamenalo, že by mohla být menší proočkovanost. Nemusela by být 80 až 90 procent, stačilo by třeba 60,“ řekl Prymula v rozhovoru pro MF DNES.

Všechny látky tak vysoce přesahují limity, které pro schválení vakcíny určily příslušné orgány. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv požaduje jen padesátiprocentní účinnost. Evropská léková agentura, jejímž souhlasem se řídí i české úřady, zase již podle listu The Wall Street Journal deklarovala, že pokud bude vakcína na koronavirus bezpečná, udělá výjimku a schválí i takovou, která by měla méně než padesátiprocentní účinnost.
Druhá vlna epidemie koronaviru v Česku

Na sto procent totiž není účinná žádná vakcína. Třeba klinická účinnost očkování proti chřipce dosahuje podle odhadů sedmdesáti až devadesáti procent u dospělých osob mladších pětašedesáti let.

Účinnost však nijak nesouvisí s bezpečností vakcíny. Ta je pořád klíčová a oba úřady již deklarovaly, že schválí jen takovou látku, která nebude v klinických hodnoceních vykazovat jakékoliv vážné vedlejší účinky. „Pokud dojde k centrální registraci a schválení Evropskou komisí, tak vakcína musí být bezpečná,“ řekl dříve ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Účinnost vakcíny je 95 procent, upřesnil Pfizer. Zažádá o její nasazení

„To, že to probíhá rychleji, je vyváženo tím, že je do hodnocení zapojeno obrovské množství dobrovolníků,“ podotkl k debatám o rychlosti vývoje vakcíny. Ten totiž běžně trvá několik let, vakcína na koronavirus by mohla být dostupná jen něco málo přes rok po prvním výskytu viru.

Podle odhadu ministra zdravotnictví Jana Blatného dorazí vakcíny do Česka na přelomu roku. „Je možné, že první vakcíny by mohly do České republiky dokonce dorazit i před koncem roku. Já bych spíš řekl, že to bude leden, únor,“ uvedl v pátek. Česko je nakoupí přes iniciativu Evropské komise, bude to asi pět milionů dávek. Objednané vakcíny jsou dvoufázové, stačit tak budou v první vlně pro asi dva a půl milionu lidí.

X X X

Pacienty s covidem mohou do Německa převážet létající sanitky, tvrdí velvyslanec

Německo vyslalo do Česka dva vojenské zdravotníky na pomoc se zvládáním šíření koronavirové pandemie. „Odborných lékařů se zkušenostmi s onemocněním covid-19 je skutečně málo,“ říká v rozhovoru německý velvyslanec Christoph Israng. V případě krize může jeho země přijmout přes 100 českých pacientů. Přepravu mohou zajistit i létající nemocnice.

Proč se Německo rozhodlo pomoci České republice. Situace s covid-19 se zhoršuje i v Německu, nebudou tyto kapacity (pro české pacienty) Německu chybět?

Pandemie představuje výzvu pro nás všechny. Ale právě v dobách krize si musíme pomáhat. Jsme bezprostřední sousedé ve střední Evropě a profitujeme z úzké spolupráce – to platí v dobách dobrých, jako například v hospodářství, ale i v aktuálních problematických dobách.

Na jaře česká vláda umožnila německým občanům, kteří uvázli v zámoří, aby se dostali zpátky domů, stejně jako se mohli čeští občané vrátit do Evropy na palubě německých letadel. Jsme vděční za českou pomoc. Je pro nás samozřejmé, že svou pomoc nabízíme i nyní, když se naše země nacházejí v různých fázích boje proti pandemii.
Christoph Israng

Velvyslancem v Praze od srpna 2017.

V diplomatických službách působí od roku 1997. Před svým jmenováním velvyslancem v Praze působil v letech 2014-2017 jako stálý zástupce Německa u Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Haagu.
Předtím osm let pracoval v Úřadě spolkové kancléřky v Berlíně, kde naposledy zodpovídal za agendu pro střední, východní a jihovýchodní Evropu, Kavkaz a střední Asii. V minulosti působil jako zahraničněpolitický poradce v Německém spolkovém sněmu a jako vedoucí úřadu stálého vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu v Sarajevu.

Jsou dva vojenští zdravotníci konečný počet, nebo podle potřeby ještě mohou další přicestovat?

Odborných lékařů se zkušenostmi s onemocněním covid-19 je skutečně málo. Jsme proto velmi rádi, že německá armáda mohla poslat do Prahy anesteziologa a internistu. Navíc platí nabídka léčit české pacienty na JIP v Německu. Ministerští předsedové Bavorska i Saska tuto nabídku opět potvrdili. Dále Německo poskytlo České republice 100 ventilátorů, protože je samozřejmě nejlepší, když se pacienti mohou léčit doma ve své vlasti.

Jak by se řešil nabízený převoz českých pacientů do německých nemocnic?

Sasko i Bavorsko ustanovily nemocniční koordinátory, které mohou české orgány kontaktovat. V uplynulých týdnech tak už byla převezena do Saska německá pacientka s onemocněním covid-19, která byla původně léčena v Karlovarském kraji. V případě potřeby by mohla být nasazena i létající JIP německého letectva, takzvaný letoun MedEvac.

Případné nasazení by koordinovalo velitelství letectva po dohodě s českými orgány. Převoz pacienta do letadla, samotný let s lékařskou péčí a převoz dále do cílové nemocnice představují velmi komplexní systém, který je už dobře sehraný. V případě nasazení letadla MedEvac by byli pacienti léčeni v nemocnici Bundeswehru.

Letouny by přistávaly asi jen v Praze, nebo je nějaký předpoklad třeba i pro města, kde jsou letiště jako Ostrava a Brno?

Teoreticky mohou letadla MedEvac přistávat na skoro každém letišti. Rozhodující je však akutní potřeba, kterou v současné době naštěstí nemáme.

„Podle nás je velmi důležitá vzájemná solidarita, abychom tuto situaci mohli společně zvládnout.“

Christoph Israngněmecký velvyslanec v ČR

Kolik takových strojů německé letectvo má?

Koncepce MedEvac německého letectva není omezena na konkrétní letadla. Naopak se jedná o několik variabilních prvků – lůžek, které lze vestavět do různých typů letadel. V současné době lze podle potřeby využívat typy Airbus A310, A319, A400M a Transall C-160.

Největší kapacitu nabízí Airbus A310. Toto letadlo může přepravit 44 ležících pacientů a až 26členná posádka může obstarat až šest pacientů JIP. Souběžně jsou ve stálé pohotovosti pro MedEvac jedno letadlo A310 a jedno A400M. Představují totiž důležitý článek v záchranném řetězci vojáků v zahraničních misích.

Kolik pacientů je Německo připraveno přijmout z Česka v případě krize?

Na to není možná paušální odpověď, protože dosud není žádná poptávka, a koronavirová situace se i v Německu vyvíjí velmi dynamicky. Po nabídce Bundeswehru převzít deset pacientů jsou i Bavorsko a Sasko připraveny převzít české pacienty do svých nemocnic. Bavorský ministerský předseda Markus Söder tak například nabídl 100 JIP lůžek pro české covidové pacienty. Podle nás je velmi důležitá vzájemná solidarita, abychom tuto situaci mohli společně zvládnout.
Měli by čeští pacienti nějaký doprovod? Jde o speciální letouny s lůžky intenzivní péče, ale přeci jen...

Přeprava vysoce infekčních pacientů s onemocněním covid-19 se provádí za nejvyšších hygienických ochranných opatření. Je to velká výzva a zátěž právě pro zdravotnickou posádku na palubě letadla. Spolucestující doprovod by byl pravděpodobně vystaven zbytečnému nebezpečí.

Kam konkrétně by takoví pacienti zamířili? Jsou vytipovaná nějaká německá města? Budou léčeni v civilních, nebo vojenských nemocnicích?

V rámci nabídky pomoci Bundeswehru by se pacienti rozdělili do volných kapacit pěti nemocnic Bundeswehru, které se nachází v Koblenzi, Hamburku, Berlíně, Ulmu a Westerstede.

Převáží Německo pacienty i z jiných zemí k sobě na léčení?

V březnu a dubnu 2020 letadla A310 a A400M Bundeswehru převážela JIP pacienty z Francie a Itálie do Německa. V posledních týdnech převzalo Německo i několik pacientů z Belgie a Nizozemska. Od začátku pandemie přišly spolkové vládě žádosti o pomoc ze 121 zemí.

Spolková vláda již podpořila multilaterální, evropské a bilaterální projekty částkou ve výši 675 milionů eur, další projekty se připravují. V červnu proto spolková vláda schválila strategii pro zacházení s mezinárodními výzvami pandemie.

X X X

Lidé s migrénou mají svoji první konferenci, Jak zvládat nemoc poradí lékař i psychoterapeut

Pacienti trpící migrénou mají svoji historicky první konferenci. Seznámí se na ní s novinkami v léčbě, a to jak od lékařů, tak i z pohledu čínské medicíny. Svoji nemoc mohou jednotlivě probrat s psychoterapeutem, který poradí, jak s migrénou pracovat s pomocí různých technik, včetně relaxace. Osvědčené triky, s nimiž lze zmírnit migrénu, prozradí také masérka a bodyterapeutka.

Na akci vystoupí i jedna z největších obhájkyň práv pacientů s migrénou – Elena Ruiz de la Torre, ředitelka Evropské aliance pro migrénu a bolesti hlavy. O svůj příběh se podělí herečka a moderátorka Ester Janečková. Akce se koná 23. listopadu od 17 hodin do 21 hodin online, více informací lze nalézt na stránce: www.migrena-help.cz/konference.
„Původně jsme se chtěli potkat osobně, ale pandemie to nedovolila. Přesto se nám podařilo vše zorganizovat tak, aby se zájemci dozvěděli co nejvíce užitečných informací, které jim v boji s migrénou pomohou,“ říká Rýza Blažejovská z organizace Migréna-help, která sdružuje pacienty s migrénou a konferenci organizuje.

Přednášející představí lidem mimo jiné aplikaci Migréna Kompas, kterou si do této chvíle stáhlo 1637 uživatelů. Dozvědí se, co nabízejí Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, která jsou nadějí pro ty, kteří se s migrénou už léčí, ale ataky bolesti se jim přesto opakovaně vrací a dostupné léky nepomáhají. Mgr. Markéta Pudilová, Bc. Dominika Cardová