iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump platí Giulianimu půl milionu denně, drahý boj

Najmout si Rudyho Giulianiho není právě levná záležitost. Osobní právník amerického prezidenta Donalda Trumpa si za den práce účtuje téměř půl milionu korun. Tvrdí to deník The New York Times s odvoláním na několik zdrojů. Bývalý starosta New Yorku, který nyní vede Trumpovy soudní spory, zprávu odmítá. Naděje, že se mu podaří zvrátit volby v prezidentův prospěch, mezitím stále slábne.

Giuliani nyní vede všechny probíhající soudní spory, v nichž se dosluhující prezident snaží dokázat, že demokratický rival Joe Biden vyhrál jen díky manipulacím a podvodům. A za svou práci si právník podle tvrzení listu The New York Times řekl o 20 tisíc dolarů denně (446 tisíc korun za den).

Téměř půl milionu korun za den by z Giulianiho udělalo jednoho z nejlépe placených právníků. Je to například o pět tisíc dolarů víc, než si účtují právní zástupci v New Yorku a Washingtonu, a to jen v případě, že se věnují jen jednomu klientovi. Smělý požadavek proto pobouřil některé Trumpovy poradce, kteří odmítli platit tak vysokou sumu.

Výsledný kompromis není známý. A sám Giuliani tvrdí, že je informace lživá. „Nikdy jsem si neřekl o dvacet tisíc dolarů. Ten, kdo to řekl, je lhář, totální lhář. Dohoda je, že to vyřešíme až nakonec,“ říká Giuliani s tím, že sám Trump se zasadil o to, že lídr jeho právního týmu své peníze dostane.

Naděje, že se podaří zvrátit výsledky voleb, každým dnem klesají. A v Trumpově okolí se tak údajně šíří obavy, že si je toho Giuliani vědom a poraženého prezidenta nabádá k boji jen proto, aby si sám vylepšil bankovní konto.
Šéfa Bílého domu také prý přesvědčuje, že mu ostatní poradci neříkají pravdu o pravděpodobnosti úspěchu u soudů, a navádí ho, aby věřil konspiračním teoriím, které právě údajné nesrovnalosti u voleb popisují.

U soudů Giuliani mluví o podvodech, ale důkazy nemá

Soud v Pensylvánii začal v úterý projednávat žalobu, ve které Trumpův tým žádá, aby se zablokovalo uzavření výsledků prezidentských voleb v celém státu. Na Giulianiho argumenty se však soudce podle agentury Reuters tvářil poměrně skepticky. Rozhodnutí však zatím nepadlo.

„V konečném důsledku žádáte tento soud, aby zneplatnil 6,8 milionu hlasů a tím odebral volební právo všem voličům v tomto státu,“ řekl soudce Matthew Brann Giulianimu. „Můžete mi říct, jak by vůbec bylo možné takový výsledek ospravedlnit?“ dodal.

Trumpův právník odpověděl, že rozsah jím požadovaných opatření odpovídá rozsahu nekalostí, ke kterým podle něj v Pensylvánii došlo. Giuliani, jenž podle agentury AP v soudní síni nezastupoval klienta už několik desetiletí, většinu líčení strávil řečmi o podvodech, aniž by předložil jediný důkaz.

„Nejlepším popisem této situace je rozsáhlý, celostátní voličský podvod, kterého je toto součástí. (...) Toto není ojedinělá kauza, je to kauza, která se opakuje v nejméně dalších deseti jurisdikcích,“ tvrdil Giuliani, opět bez předložení důkazů.
Obhajoba oponovala tvrzením, že žaloba nemá žádnou oporu v americké ústavě nebo již není relevantní vzhledem k úternímu rozhodnutí nejvyššího soudu Pensylvánie. Ten odmítl stížnost republikánů na to, že se jejich pozorovatelé nemohli dostat dostatečně blízko při sčítání hlasů v některých okresech.

Právní zástupci pensylvánských úřadů a několika okresů proto žádali soudce Branna, aby se kauzou vůbec nezabýval, jelikož svědectví předkládaná Trumpovými právníky jsou podle nich „přinejlepším nezajímavými nesrovnalostmi“, které v žádném případě neospravedlňují plošný zásah do hlasování v celém státu.

Lidé zahltili Trumpovu linku pro odhalování volebních podvodů vtípky

„Zamítněte tuto žalobu, abychom se mohli zabývat opravdovou prací v této zemi. Pojďme to ukončit,“ vyzval jeden z obhájců. Republikáni v Pensylvánii napadají rovněž to, že volební úředníci v některých okresech nabídli voličům upravit korespondenční lístky, které obsahovaly některé technické nedostatky – například jim chyběl podpis na vnější obálce.
Úřady takový postup nemají podle místních zákonů nařízený, ale mohou tak činit. Trumpův tým přitom tvrdí, že takovou nápravu úředníci nabízeli nepoměrně více v okresech, které se kloní k demokratům.

„Jak ale usnadnění hlasování pro některé lidi znesnadňuje hlasovací právo žalujících?“ prohlásil soudce Brann. Jeden z obhájců pak označil za správné, že úřady voličům pomáhají při jejich snaze řádně odevzdat svůj hlas. „Co je na tom špatného? V jakém světě to tady žijeme?“ poznamenal.

Soudce zatím v kauze nerozhodl a oběma stranám dal tři dny na to, aby písemně předložily další argumenty. Pensylvánie musí uzavřít výsledky svého hlasování do příštího úterý, rozhodnutí soudu tak lze očekávat do té doby.
Pošťák tvrdil, že má důkazy o podvodu u voleb v Pensylvánii. Vše si vymyslel

Giuliani pro Trumpa začal pracovat v dubnu 2018, a to údajně zadarmo. Zastupování prezidenta však podle NYT využil u jiných klientů, včetně zahraničních manažerů vyšetřovaných americkým ministerstvem spravedlnosti.

Po zveřejnění Muellerovy zprávy, která shrnula pátrání po ruském vlivu na americké volby z roku 2016, se Giuliani vrhnul na shánění důkazů o nekalostech rodiny demokrata Joe Bidena na Ukrajině. To nakonec vedlo k neúspěšné snaze amerických zákonodárců svrhnout Trumpa v rámci takzvaného impeachmentu.
Loni pak Bílý dům dostal od tajných služeb varování, že je exstarosta New Yorku cílem ruských snah ovlivnit volby. Rusové mu údajně podsouvali různé dezinformace a doufali, že tím oslabí Bidenovu prezidentskou kampaň, dodává NYT.

X X X

Bulhaři brání Severní Makedonii ve vstupu do EU. Kvůli menšině i jazyku

Bulharsko v úterý odmítlo schválit návrh rámce vstupních rozhovorů Severní Makedonie, čímž prakticky zablokovalo jednání o vstupu svého balkánského souseda do Evropské unie. Bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Zacharievová odůvodnila rozhodnutí neshodami se Severní Makedonií v oblasti jazyka a dějin. Obě země jednaly o sporných bodech v říjnu, ale bez výsledku.

„Bulharsko nemůže v této chvíli podpořit návrh rámce vstupních rozhovorů s Republikou Severní Makedonie,“ uvedla Zacharievová po jednání ministrů pro evropské záležitosti zemí EU. Na konci října Bulharsko pohrozilo zablokováním přístupových jednání, pokud Severní Makedonie neuzná, že její národní identita i jazyk mají bulharské kořeny.

Podle Bulharska jeho balkánský soused také nedodržuje pakt o přátelství, který obě země podepsaly v roce 2017, a v makedonských médiích probíhá protibulharská kampaň. Spory se vedou rovněž o menšinu žijící na bulharském území.
Severní Makedonie ji totiž považuje za makedonskou, což Bulharsko odmítá. Sofie zastává názor, že makedonská národnost a jazyk byly vytvořeny ve 40. letech 20. století za tehdejší Jugoslávie a že před rokem 1920 se většina obyvatel v této oblasti považovala za Bulhary.

Donedávna bránilo bývalé jugoslávské republice ve vstupu do EU (a NATO) kvůli sporu o její pojmenování také Řecko. V únoru 2019 přidala Makedonie do svého názvu oficiálně slovo „severní“, aby sousední zemi vyšla vstříc. V březnu téhož roku se pak jakožto 30. člen připojila k NATO.
Bulharsko v úterý naopak vyjádřilo souhlas s tím, aby vstupní pohovory do EU zahájila Albánie.

X X X

Státní zástupkyně narazila na bdělou kolegyni: Vyvolala dojem snahy o ovlivnění a dostala důtku

Rybová působí u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5. Kárnou žalobu na ni podala její nadřízená.

Státní zástupci by se měli prakticky vyvarovat jakéhokoliv zájmu o případy svých kolegů, neboť pokud by v nich vyvolali – byť i nevědomky – dojem snahy o ovlivnění, může se jednat o kárné provinění. Tak lze ve stručnosti interpretovat středeční rozhodnutí kárného senátu v případu státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství (OSZ) pro Prahu 5 Stanislavy Rybové. Ta odešla od kárného senátu s důtkou za to, že ve věci svého zetě volala kolegyni.

Dosud kárně bezúhonnou státní zástupkyni s třicetiletou praxí v soustavě dostal před kárný senát její telefonát z října minulého roku, kdy krátce před jedenáctou v noci volala své kolegyni z OSZ pro Prahu 6 Lucii Horákové. Jejího zetě totiž zadržela policie při odchodu z hobby marketu v Řepích s podezřením na krádež zboží v ceně okolo 7 tisíc Kč. Protože odmítal s přivolanou policejní hlídkou spolupracovat na ztotožnění, byl zadržen a předveden na policejní stanici.

Doma však otce postrádala manželka v pokročilém stadiu rizikového těhotenství a v komplikovaném zdravotním stavu, která se navíc starala o jejich nemocného syna. Jak dnes vylíčila před soudem ve svědecké výpovědi, bezúspěšně obvolávala různé instituce, až se postupně doptala na místním oddělení policie, kde jí sdělili, že její manžel byl zadržen. Podle svědectví policisty získala i informaci o tom, z jakého trestného činu je její manžel podezřelý. Policista dnes potvrdil i to, že byla v telefonu velice rozrušená.

Ženě však nebyl jasný důvod zadržení, policista jí měl pouze sdělit, že tak rozhodla státní zástupkyně. A tak se spojila se svojí matkou, státní zástupkyni Rybovou, která z telefonátu usoudila na velké rozrušení své dcery a dostala o ni strach. Zavolala na policejní oddělení a posléze i na dosahové mobilní číslo státní zástupkyně, která měla právě službu a s níž měli policisté svůj postup konzultovat.

Nepříjemný telefonát

A zde se již interpretace dějů lehce rozcházejí. Zatímco státní zástupkyně Rybová uvedla, že se pouze snažila zjistit informace, aby mohla uklidnit dceru, tehdy již pospávající kolegyni Horákové byl její telefonát nepříjemný. A posléze, když o něm na druhý den informovala své nadřízené, si jej měla vyložit dokonce jako snahu o ovlivnění. „Volala mi, představila se, myslela jsem si, že volá kvůli nějaké služební věci, až posléze vyplynulo, že se ptá na svého příbuzného. Hovor nebyl moc dlouhý, nejsem schopná si vzpomenout na podrobnosti, byla jsem rozespalá.

Měla jsem pocit, že to tak je, řekla, že se mají špatně a že ho potřebují doma. Pochopila jsem, že má starost o toho zetě,“ uvedla dnes před kárným senátem státní zástupkyně Horáková. „Měla o něj takovou lidskou starost, asi i věděla, co udělal, ale nejsem si jistá. Nenaléhala na mne ‚pusťte ho‘, takhle to neřekla, byla jsem rozespalá, bylo to krajně nepříjemné, pochopila jsem to z kontextu,“ upřesnila pak na dotaz člena kárného senátu, zda Rybová navrhovala nějaký konkrétní procesní postup.

Horáková také dnes před kárným senátem uvedla, že hlavní pohnutkou, proč nahlásila onen pro ni nepříjemný telefonát nadřízeným, byla její obava, zda není dosahový telefon odposlouchávaný, a naopak by to byla ona, kdo by mohl mít za nenahlášení potenciálně závadového jednání opletačky.

Faktem je, že policisté opravdu státní zástupkyni Horákovou chybně informovali, neboť jí sdělili, že muž byl podmíněně odsouzen, zatímco jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno. A tak muž, jehož totožnost zjistili policisté ze zaparkovaného auta u hobby marketu nejpozději ještě ten den ve 22:05, kdy již mluvili s jeho manželkou, byl zbytečně v jejich péči do šesti hodin večer druhého dne. „Později jsem ho pustila, důvodem bylo, že policisté mne špatně informovali, byl v jiném procesním postavení. Nebyla to chyba, byl zadržen ve lhůtě 48 hodin, kterou zákon umožňuje,“ uvedla k tomu státní zástupkyně Horáková kárnému senátu.

Emočně vypjatá situace

Ve své závěrečné řeči státní zástupkyně Rybová zdůraznila to, co již ve své svědecké výpovědi, totiž že ji celá situace mrzí a lituje toho. Požádala zároveň kárný senát, aby přihlédl k tomu, v jak emočně vypjaté situaci k telefonátu došlo a že již samotné projednání je pro ni ponaučením. Její obhájce Michal Mazel pak poukázal mj. na některé nejasné aspekty případu, kdy z výpovědi Horákové před kárným je podle něj zřejmé, že ani ona sama zprvu nevnímala jednání Rybové jako ovlivňování, ale mělo k tomu dojít až postupně, vlivem dějů uvnitř soustavy. Vyjádřil také pochybnosti nad navrženým opatřením, na jehož uložení kárná žalobkyně setrvala, totiž snížení platu o 30 % na jeden rok. A to v kontextu jiných případů, které kárný senát řešil a kdy uložil mírnější opatření.

Kárný senát nakonec sice shledal v jednání Rybové kárné provinění a potrestal ji důtkou. Podle názoru kárného senátu již sám telefonát kolegyně státní zástupkyně a popis tíživé rodinné situace mohl být v tomto případě vnímán jako pokus o ovlivnění. Byť by to tak třeba Rybová nemyslela, mohla státní zástupkyně Horáková vnímat žádost o propuštění muže mezi řádky, navíc za situace, kdy se Rybová dovolávala kolegiality. Pokud totiž volá jeden státní zástupce druhému, a dává vědět, že se o konkrétní věc mimořádně zajímá, zakládá to podezření o snaze o ovlivnění, konstatoval dnes předseda kárného senátu Petr Mikeš při ústním odůvodnění.

Ohledně kárného opatření kárný senát přihlédl k okolnostem, kdy Rybová jednala primárně jako matka ve strachu o svoji dceru, o jejíž zdraví mohla mít oprávněné obavy. Nejednalo se tedy o jednání promyšlené, systematické a dlouhodobé, u kterého v minulosti kárný senát přikročil k uložení finančních opatření.

Uložit důtku však bylo nutné, neboť opatření formou projednání, jak navrhovala obhajoba, by neodpovídalo závažnosti skutku. A pak také kárný senát získal z vystupování Rybové dojem, že si možnost nepřímého ovlivnění nedostatečně uvědomila, jakkoliv svého jednání dnes lituje. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

NSS by měl dostat širší možnost odmítat kasační stížnosti, posvětil klíčový výbor

Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) by měl dostat širší možnost odmítat pro nepřijatelnost kasační stížnosti, což by mělo omezit jeho nynější přetíženost. Vyplývá to z doporučení, které dnes přijal před závěrečným sněmovním schvalování novely ústavně-právní výbor. Dnes o tom informoval jeho předseda Marek Benda (ODS). Sněmovna by měla o předloze hlasovat v prosinci.

Soud by mohl odmítat stížnosti u jednodušších případů, tedy takových, které rozhodují na správních úsecích krajských soudů specializovaní samosoudci. Jde například o spory o pokuty nebo ve věcech sociálního a důchodového zabezpečení. V případech, které projednávají senáty krajských soudů, by musel NSS o kasačních stížnostech rozhodnout. Soud teď může označit za nepřijatelnou jen stížnost v záležitostech mezinárodní právní ochrany, tedy azylu.
Původně měl soud získat poslaneckou novelou právo odmítnout jakoukoli kasační stížnost, když by shledal, že podstatně nepřesahuje zájmy navrhovatele.

Věcně se měl zabýval jen stížnostmi, které jsou důležité nejen pro samu posuzovanou záležitost, ale i pro sjednocování judikatury správních soudů. Právní výbor doporučil po kritice okruh případů zúžit. Pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal by na plénu neměl uspět s návrhy, podle nichž by nejvyšší státní zástupce, případně veřejný ochránce práv dostali právo podat návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, pokud shledají k takovému kroku veřejný zájem. Jde zejména o územní plány. Právní výbor doporučil tyto návrhy zamítnout.

X X X

Vězeň se zamiloval do vychovatelky, musel být přemístěn do jiné věznice

Nevyžádaný milostný dopis může pro autora znamenat problém, zvláště jedná-li se o vězně a adresátem lichotek je jeho vychovatelka. Správní soudy nedávno řešily případ, kdy právě takový dopis byl důvodem pro přemístění zamilovaného vězně z jedné věznice do druhé.

Na jaře před dvěma lety se vězeň ve věznici v Rapoticích přihlásil na kurz anglického jazyka pro pokročilé. Následně požádal vyučující vychovatelku o možnost účastnit se i další výuky a krátce na to dokonce o úkoly navíc. Na osobní schůzce pak muž vychovatelce sdělil, že se mu zdá smutná a že je ochoten jí s jejími osobními problémy pomoci. A nezůstal jen u toho, ale vyjádřil názor, že ve sportovním oblečení vypadá sexy a po skončení výkonu trestu by s ní rád zašel do divadla či na koncert.

Bohužel pro něj však vychovatelka na tento jeho zájem reagovala odmítavě s tím, že pokud by to mělo pokračovat, musela by to postoupit ke kázeňskému řízení. V několika dalších dnech pak měla být vychovatelka terčem údajné zvýšené pozornosti odsouzeného. Podle jejího názoru měl sledovat, co má na sobě za oblečení či kdy chodí na toaletu.

A necelé dva týdny po pohovoru ji po výuce muž předal obálku, kde spolu se splněnou úlohou byl i dopis, po jehož přečtení vychovatelka celou věc nahlásila zástupci vedení věznice. Muž byl obratem přemístěn z rapotické věznice do věznice v Ostrově nad Ohří, neboť měl podle vedení věznice svým jednáním porušit zákon o výkonu trestu a jeho pobyt v zařízení v Rapoticích „neprohlubuje výchovný vliv výkonu trestu odnětí svobody“.

Proti tomuto rozhodnutí se muž bránil žalobou, neboť podle něj není možné spatřovat ve složení poklony a v lichotkách porušení zákona o výkonu trestu, které by mělo vést k jeho přemístění. Maximálně by mu měl být uložen kázeňský trest, a to i s ohledem na jeho dosavadní jinak bezproblémový průběh výkonu trestu. Jeho námitky ovšem oslyšel nejdříve Městský soud v Praze a nedávno jeho rozhodnutí potvrdil i NSS.

Podle soudců je totiž prostředí věznice svázáno celou řadou formálních pravidel, které přísně zavazují vězně na straně jedné a zaměstnance a příslušníky Vězeňské služby (VS) na straně druhé. A tak ani vyznání, jakkoliv lichotivé může být, nelze za daných okolností zůstat bez trestu. „Byť obsah výše zmíněného dopisu stěžovatele by vůči Mgr. XY vskutku lichotivý, jak na to poukazuje stěžovatel, stěžovatel tento dopis Mgr. XY předal poté, co jej výslovně upozornila, že se chová nevhodně a že se s ním odmítá bavit o svých osobních věcech a v situaci, kdy jí stěžovatelova pozornost byla nepříjemná,“ uvedli k tomu kasační soudci ve zdůvodnění rozhodnutí. Lichotník tak podle soudců svým jednáním porušil jednak povinnost plnit pokyny a příkazy zaměstnanců, když neuposlechl přání vychovatelky, aby se dalších vyznání zdržel a pak také ustanovení, které zapovídá navazovat nevhodné kontakty. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Ústavní soud vyhověl stížnosti vězně, inspekce musí znovu řešit jeho údajné zbití

Generální inspekce bezpečnostních sborů musí znovu a důkladněji vyšetřit incident ve Věznici Valdice na Jičínsku. Ústavní soud (ÚS) vyhověl vězni, který tvrdí, že jej zbili příslušníci Vězeňské služby. Podle dnešního nálezu došlo k porušení práva na účinné vyšetřování a jinou právní ochranu.

Vězeň tvrdil, že jej skupina příslušníků Vězeňské služby v říjnu 2018 vyzvala, aby je následoval na oddělení prevence a stížností. Vězeň byl prý slabý po hladovce, snažil se zvednout, ale spadl na zem. Poté jej údajně někteří dozorci bili, kopali a shodili ze schodů.

Inspekce případ odložila. Vězeň neuspěl ani se svou stížností u státního zastupitelství. Krajští žalobci hodnotili jeho výpověď jako lživou, pravděpodobně vymyšlenou s úmyslem dosáhnout přemístění do jiné věznice.
Ani podle vrchního státní zastupitelství se vězňova tvrzení neprokázala. Nic na tom nezměnilo ani stanovisko tehdejší ombudsmanky Anny Šabatové, která poukazovala na diametrální rozdíly v jednotlivých lékařských zprávách z Valdic a následně z brněnské věznice.

Podle ústavních soudců vězeň vznesl takzvané hájitelné tvrzení, že byl podroben špatnému zacházení, proto státu vznikla povinnost provést účinné vyšetřování. Orgány, které se zabývaly stížností na násilné jednání příslušníků Vězeňské služby, správně měly prověřit průkaznost lékařských zpráv předtím, než rozhodly o nezahájení trestního stíhání.
„Rozhodly na základě diametrálně odlišných lékařských zpráv, kdy rozdíly v lékařských zprávách nebyly náležitě odstraněny či vysvětleny ani vypracovaným znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství,“ stojí v nálezu.

X X X

Šaroch čelí kárné žalobě kvůli průtahům, netýká se to však Čapího hnízda

Státní zástupce Jaroslav Šaroch čelí kárné žalobě kvůli průtahům. Těch se měl dopustit ve dvou případech. Šaroch dozoruje mimo jiné v kauze Čapí hnízdo, té se však řízení netýká. Státní zástupce Jaroslav Šaroch přichází na schůzi sněmovního mandátového a imunitního výboru, který pokračoval v projednávání žádosti o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. (9. ledna 2018) | foto: Michal Šula, MAFRA

Informaci o kárném řízení potvrdila mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová. „Návrh na zahájení kárného řízení nesouvisí s věcí, která je v mediálním prostoru označovaná jako kauza Čapí hnízdo, týká se jiné věci zpracovávané státním zástupcem,“ uvedl mluvčího pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Kárnou žalobu podle něj podal městský státní zástupce. „V současné době, s ohledem na dosud neproběhnuvší řízení, se nelze ke kárnému návrhu blíže vyjádřit či předjímat rozhodnutí soudu,“ doplnil mluvčí. Kárnou žalobu bude řešit právě NSS.

Šaroch, který působí na Městském státním zastupitelství v Praze, měl už v minulosti na starosti případy, které sledovala média. Před více než deseti lety jako žalobce u soudu požadoval trest pro tehdejšího europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného i jeho tři někdejší právníky kvůli pokusu o poškozování věřitele. Soud obžalované viny zprostil. Šaroch také v roce 2014 zrušil trestní stíhání bývalého šéfa společnosti Sazka Aleše Hušáka, který byl obviněn z pokusu o podvod.

Dohlížel i na jednu z kauz kolem bývalého ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) a jeho náměstka Vladimíra Šišky. Byli mimo jiné stíháni kvůli přípravě dotačního podvodu a zneužití pravomoci při transformaci Fondu dalšího vzdělávání (FDV). Šaroch nakonec předloni v září stíhání označil za nezákonné a zrušil je.
Šarocha dříve kritizovala Bradáčová

Šaroch nebude znovu žádat Sněmovnu o vydání Babiše kvůli Čapímu hnízdu

V kauze kolem dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo je nyní stíhán Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Mayerová. Obviněni jsou od října 2017. Lhůta pro skončení vyšetřování byla naposledy prodloužena na konci srpna, nyní by mělo skončit v prosinci.

Cimbala ale už dříve nevyloučil to, že se vyšetřování protáhne až do příštího roku. V minulosti policie lhůtu už několikrát prodlužovala, naposledy tak podle dřívějších informací učinila kvůli vyžádání právní pomoci ze zahraničí.
V prosinci 2018 Šarochovu práci na případu kritizovala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, podle níž „nepostupoval při výkonu dozorových oprávnění a povinností k policejnímu orgánu dostatečně důrazně a zcela efektivně“. Šaroch ale kritiku nadřízených státních zástupců odmítl a prohlášení Bradáčové označil za „populistické“ a „bez obsahu“.