iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pokuta 7 milionů Libereckému kraji, vina advokátů?

Havel & Partners už podruhé neuspěli se zastupováním Libereckého kraje. Kvůli vysoké pokutě padne žaloba. „Kdyby uložení peněžité sankce nemělo být pro objednatele ´nepříjemné´ či ´zatěžující´, ztrácelo by ukládání pokut vlastně smysl. Protože by neplnily žádnou ze svých funkcí (represivní a preventivní).

Má-li snad obviněný na mysli, že touto logikou by mu měl být uložen správní trest řádově nižší, nelze tomu přisvědčit. Takový správní trest by pak neplnil svůj účel,“ uvedl k udělení vysoké pokuty Libereckému kraji předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Libereckému kraji bylo už podruhé v krátké době doručeno velmi nepříjemné zásadní stanovisko Úřadu pro kontrolu hospodářské soutěže. V obou správních řízeních u antimonopolního úřadu kraj zastupovala největší česká advokátní kancelář Havel & Partners. Kraj pochybil, když uzavřel s dopravcem ČSAD Česká Lípa napřímo smlouvu o přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na dočasné zabezpečení dopravní obslužnosti. Kraj podá kvůli rozhodnutí o pokutě sedm milionů žalobu k soudu.

Za mimořádnou nelze považovat takovou situaci, kdy zadavatel ví, kdy skončí smlouva uzavřená se stávajícím dopravcem, avšak nečiní žádné kroky k řádnému výběru nového dodavatele. Tak odůvodnil Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže (ÚOHS) vysokou sedmimilionovou pokutou za porušení zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. Je to v krátké době podruhé, co se Liberecký kraj seznámil s negativním stanoviskem ÚOHS, respektive jeho předsedy. V prvním případě šlo o dlouho vlekoucí se spor o to, jestli může vedení veřejného zadavatele nakoupit akcie mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek.

Stejně jako v prvním případě, zastupovala Liberecký kraj největší česká advokátní kancelář Havel & Partners. Její partner, bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, který zastupoval kraj v prvním správním řízení, nechce ani o druhém problému kraje otevřeněji hovořit. „Dobrý den, musím vás odkázat přímo na klienta,“ sdělil Korbel České justici.
„Advokátní kancelář jsme oslovili napřímo v souladu s § 29 písm. k) zákona o zadávání veřejných zakázek, protože je se situací Libereckého kraje v rámci zajišťování dopravní obslužnosti velmi dobře obeznámena,“ osvětlil výběr advokátní kanceláře Jan Mikulečka z kanceláře hejtmana Martina Půty.

Liberecký kraj podá proti rozhodnutí předsedy ÚOHS správní žalobu a o výměně právního zástupce ani po druhé fatální prohře u ÚOHS neuvažuje. Kolik právní služby v těchto dvou případech Liberecký kraj stály? „Dosud jsme za právní služby uhradili částku ve výši 220 825 korun,“ dodal Jan Mikulečka. V předchozí kauze pak kraj za služby Františka Korbela zaplatil 170 tisíc korun.

Nesprávný výklad podmínek

Sedmimilionovou pokutu ÚOHS Libereckému kraji udělil za porušení zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. Kraj postupoval nezákonně, když uzavřel s dopravcem ČSAD Česká Lípa „smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na dočasné zabezpečení stanoveného rozsahu dopravní obslužnosti Libereckého kraje pro oblast Západ “ s počátkem plnění od 15. 12. 2019 přímým zadáním, přestože pro to nebyly splněny zákonné požadavky.

Municipalita zdůvodňovala přímé zadání odkazem na vznik mimořádné situace spočívající v bezprostřední hrozbě přerušení poskytování veřejných služeb, přestože předchozí smlouva na provozování autobusové dopravy zanikla 14. 12. 2019 „uplynutím času“. „Nelze označovat za mimořádnou takovou situaci, kdy zadavatel ví, kdy skončí smlouva uzavřená se stávajícím dopravcem, avšak nečiní žádné kroky k řádnému výběru nového dodavatele. Vzhledem k závažnosti přestupku, kdy Liberecký kraj zcela vyloučil soutěž o poskytování předmětných služeb, uložil úřad pokutu ve výši cca 50 procent maximální možné sazby,“ konstatoval ovšem antimonopolní úřad. Předseda ÚOHS Petr Rafaj tedy zamítl námitky týkající se nesprávné aplikace zákona i nepřiměřené výše pokuty a potvrdil rozhodnutí prvního stupně. Rozhodnutí je pravomocné.

Úřad uložil tuto pokutu v květnu letošního roku nejprve příkazem a po podání odporu pak i prvostupňovým rozhodnutím ze dne 24. srpna, proti němuž zadavatel podal 8. září rozklad. Dne 9. listopadu pak předseda rozhodnutí prvního stupně potvrdil a rozklad zamítl.

Liberecký kraj České justici poskytl vyjádření advokátní kanceláře podané ve správním řízení. „Zadavatel uvádí, že závěry úřadu stojí na nesprávném výkladu podmínek pro možnost uzavření smlouvy s dopravcem přímým zadáním z důvodu existence mimořádné situace spočívající v přerušení nebo hrozbě přerušení poskytování služeb v přepravě cestujících. Úřad vyslovil v příkazu názor, že postup podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (ZVS) nelze využít v situaci, kdy neexistuje platná smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících, uzavřená mezi objednatelem a dopravcem,“ stojí v argumentaci kraje, zpracované kanceláří Havel & Partners.

V takovém případě nelze dle stanoviska Havel & Partners dovozovat přerušení služby. Protože neexistuje vůbec právní (smluvní) rámec, na základě něhož by měly být veřejné služby v přepravě cestujících plněny, a tedy i případně přerušeny, přičemž pokud se nejedná o přerušení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. „Nejedná se ani o mimořádnou situaci ve smyslu § 22 ZVS,“ stojí ve vyjádření Libereckého kraje.

Jelikož ke dni zahájení plnění smlouvy (15. 12. 2019) neexistoval závazek poskytování služeb, k jehož přerušení či ohrožení (v mimořádné situaci) by mohlo dojít (předcházející smlouva o poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících uplynula dne 14. 12. 2019), zadavatel dle úřadu nebyl oprávněn postup podle § 22 odst. 1 písm. a) ZVS využít.
Liberecký kraj ale s výše uvedeným právním názorem úřadu nesouhlasí. Podle něj dospěl úřad ke svým závěrům na základě nesprávné aplikace jazykového, systematického i teleologického výkladu dotčených ustanovení ZVS a přímo souvisejícího nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70.

Příliš vysoká pokuta

Liberecký kraj nesouhlasí ani s výší ÚOHS udělené pokuty. „Přestože je zadavatel přesvědčen o tom, že se v důsledku uzavření smlouvy nemohl dopustit přestupku, považuje za nesprávný a nezákonný rovněž výrok příkazu, jímž mu byla uložena pokuta ve zcela bezprecedentní výši, která nemá oporu v dosavadní rozhodovací praxi úřadu,“ stojí dále v dokumentu Libereckého kraje, zaslanému ÚOHS.

A opírá to o následující argumentaci: „Podle § 33 odst. 1 písm. f) zákona o veřejných službách v přepravě cestujících se objednatel dopustí přestupku tím, že uzavře smlouvu přímým zadáním v rozporu s § 18. Podle § 33 odst. 2 věty první ZVS lze za tento přestupek uložit pokutu do 5 procent z předpokládané hodnoty veřejných služeb v přepravě cestujících nebo do 20 milionů korun, pokud tuto předpokládanou hodnotu nelze zjistit. Podle § 2 odst. 4 správního řádu správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.“

Postup zadavatele dle jeho právních zástupců nelze považovat za zjevné ignorování zákona, ale za přiklonění se k jednomu z konkurujících výkladů. Dle Libereckého kraje měl úřad toto hodnotit minimálně jako polehčující okolnost. „Obdobně jako tak učinil i v rozhodnutí z 20. září loňského roku v němž úřad jako polehčující okolnost shledal právě neexistenci dosavadní ustálené rozhodovací praxe,“ argumentuje advokátní kancelář Havel&Partners. „Též jako polehčující okolnost následně úřad při stanovení výše pokuty zohlednil skutečnost, že ve zde šetřeném případě se jednalo o poměrně složitou problematiku, kde je rozhodovací praxe úřadu ve vztahu k zákonu teprve tvořena,“ stojí v citovaném rozhodnutí.

Dle zadavatele tyto polehčující okolnosti významnou mírou snižují typovou závažnost jeho jednání „pokud lze i přes skutečnosti uvedené v předchozím bodě tohoto vyjádření o závažnosti jednání zadavatele vůbec uvažovat“. Zadavatel má za to, že s ohledem na zásadu legitimního očekávání ve smyslu § 2 odst. 4 správního řádu není dán žádný důvod, aby bylo uzavření smlouvy posuzováno odlišnou optikou jako přímé zadání ve věci zadavatele Města Ostrov, v němž úřad uložil pokutu ve výši cca 27 procent maximální výše přípustné sazby (viz rozhodnutí ÚOHS-S0370/2017/VZ-34226/2017/533/BKu ze dne 21. 11. 2017).

Právníci Libereckého kraje mají navíc za to, že v posuzovaném případě by s ohledem na celkovou předpokládanou hodnotu smlouvy nebylo možné považovat za přiměřenou ani pokutu ve výši 27 procent maximální přípustné sazby, kdy tato by byla stále nepřiměřeně vysoká ve vztahu k jednání, které je zadavateli vytýkáno a které nemá oporu v ustálené rozhodovací praxi. „Zadavatel pro srovnání uvádí, že 27 procent nejvýše přípustné sazby činilo v případě města Ostrov pouze 26 tisíc korun,“ vypichuje Liberecký kraj. A poukazuje v této souvislosti rovněž na zveřejněné údaje z výročních zpráv úřadu za poslední dva roky.

„Z výroční zprávy za rok 2018 plyne, že za celý rok 2018 bylo na úseku veřejných zakázek uloženo v prvním stupni 89 pokut v celkové výši 7 764 500 Kč (tj. v průměru necelých 90 tisíc korun), což fakticky představuje výši pokuty uložené zadavateli v nyní přezkoumávaném případě. V roce 2019 byly v souhrnu uložené pokuty částečně vyšší, přesto však celková výše pokut v prvním stupni činila 11 166 000 korun v 91 rozhodovaných případech (tj. v průměru cca 122 000 korun),“ vypočetli právníci kraje.

Právníci Libereckého kraje mají za to, že v posuzovaném případě by s ohledem na celkovou předpokládanou hodnotu smlouvy nebylo možné považovat za přiměřenou ani pokutu ve výši 27 procent maximální přípustné sazby, kdy tato by byla stále nepřiměřeně vysoká ve vztahu k jednání, které je zadavateli vytýkáno a které nemá oporu v ustálené rozhodovací praxi.

Pokuta musí být nepříjemná a zatěžující

S tím ovšem předseda úřadu Petr Rafaj nesouhlasí. K námitce, že výše uložené pokuty znamená pro obviněného velmi citelný a nepřiměřený zásah do hospodaření, uvedl, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. „Kdyby uložení peněžité sankce nemělo být pro objednatele ´nepříjemné´ či ´zatěžující´, ztrácelo by ukládání pokut vlastně smysl. Protože by neplnily žádnou ze svých funkcí (represivní a preventivní). Má-li snad obviněný na mysli, že touto logikou by mu měl být uložen správní trest řádově nižší, nelze tomu přisvědčit. Takový správní trest by pak neplnil svůj účel,“ konstatoval Rafaj.

Podle Rafaje je pravidelným jevem, že veřejní zadavatelé hospodaří s rozpočty, které neskýtají velký prostor dalším výdajům. „Má-li správní trest splnit svůj účel, totiž způsobit negativní zásah do majetkové sféry obviněného, nemůže být pro úřad ´napjatý´ rozpočet objednatele rozhodujícím kritériem pro výši uložené pokuty,“ pokračuje v odůvodnění svého rozhodnutí Rafaj. Důvodem pro snížení pokuty tedy nemůže být podle něj sám o sobě fakt, že dochází k nepříznivému zásahu do majetkové sféry obviněného. „Ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru.

Předseda úřadu přitom musí setrvat na názoru, že pro objednavatele hospodařící s výnosy v řádu miliardy korun, nemůže být pokuta likvidační,“ konstatuje Rafaj. A připomíná, že majetková situace obviněného není zásadním měřítkem pro stanovení výměry pokuty, nýbrž toliko korektivem, který má bránit uložení likvidační pokuty. A úřad prý na majetkovou situaci obviněného takto nahlížel. „Větší úlevu již obviněnému s ohledem na závažnost jeho jednání poskytnout nelze,“ argumentuje Rafaj.

„Ve světle výše uvedeného shrnuji, že úřad správně a přezkoumatelným způsobem podrobně vylíčil, jaká byla jeho skutková zjištění a jakými úvahami se řídil při stanovení výše pokuty, tj. z čeho vycházelo jeho správní uvážení a k jakému výsledku dospěl ohledně konkrétní výše pokuty uložené obviněnému. Úřad tuto část svého rozhodnutí dostatečně a přesvědčivě odůvodnil. Při rozhodování o výši pokuty zohlednil všechny skutečnosti, které mohly v tomto správním řízení výši pokuty ovlivnit, řádně se s nimi vypořádal a přesvědčivě odůvodnil, ke kterým okolnostem přihlédl a jaký vliv měly na uloženou výši pokuty,“ uzavírá Petr Rafaj. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Britský diplomat zachránil z řeky tonoucí ženu. Číňané ho oslavují

Britský diplomat Stephen Ellison sklízí obdiv poté, co zachránil v Číně tonoucí ženu. Jedenašedesátiletý muž ji zahlédl během své procházky okolo řeky, neváhal a duchapřítomně skočil do hluboké vody. Incident sledovaly desítky lidí ze břehu. Video zachycující jeho hrdinský čin nyní koluje internetem.

Britského diplomata v Číně oslavují jako hrdinu za to, že v oblečení skočil do řeky a zachránil tonoucí ženu. Video zachycující událost se virálně šíří jak v Číně, tak v Británii. Informoval o tom deník The Guardian.

Jednašedesátiletý Stephen Ellison, který je generálním konzulem ve středočínském Čchung-čchingu, se procházel po břehu řeky, když v tom uklouzla na břehu 24letá žena a spadla do hluboké vody. Na videu natočeném kolemjdoucími je vidět, jak se žena potýká s proudem, na chvíli zmizí pod lávkou a za ní se patrně v bezvědomí vynoří obličejem do vody.

Ellison skočil duchapřítomně do vody, aby ji zachránil. Kritičtí uživatelé sociálních sítích se ptali, proč tolik lidí sledovalo ze břehu, jak se žena topí, místo aby se jí sami pokusili zachránit život. Někteří podotýkali, že jen málo Číňanů umí plavat, jiní zas, že lidé v Číně mají obecně strach stát se součástí veřejného incidentu.

Nahrávku opatřenou titulkem „Jsme na generálního konzula nevýslovně hrdí“ zveřejnilo na svém twitterovém účtu britské velvyslanectví v Pekingu, brzy měla desetitisíce zhlédnutí.

Ellisona ukazuje, jak si kvapně zouvá boty, ve strakatých ponožkách a vycházkovém oblečení skáče do proudu, doplave k ženě a chytí se hozeného záchranného kruhu. Pak ji vytáhnou na břeh další lidé. Diplomat později uvedl, že ženou, která je původem z Wu-chanu a v Čchung-čchingu studuje, událost otřásla, ale pomalu se z ní zotavuje. Je však údajně velice vděčná a příští víkend jej pozvala na rodinnou večeři.

„Když muž v takto pokročilém věku zachrání cizí osobu z vody v tak chladném počasí bez ohledu na svou vlastní bezpečnost, je to hrdina a gentleman,“ zněl na čínské sociální síti Weibo jeden z komentářů, jemuž dalo „lajk“ téměř 2000 lidí. Diplomatovi je 61 let.

Vztahy Spojeného království s Čínou procházejí složitým obdobím poté, co Peking de facto ukončil politickou autonomii bývalé britské kolonie Hongkongu a kdy Británie z bezpečnostních důvodů zakázala účast čínské technologické firmy Huawei na budování britských telekomunikačních sítí páté generace.

X X X

Český gambler kradl v Rakousku lyže. Půjde do vězení na 20 měsíců

Několik let kradl Čech v rakouských zimních střediscích lyže a horská kola, soud v Salcburku ho v úterý poslal na 20 měsíců do vězení. Před soudem se muž přiznal k celkem 80 trestným činům. Peníze za prodej lyží a kol utrácel v automatech, píše agentura APA.

Proti rozsudku se lze ještě odvolat. Podle obžaloby kradl Čech drahé lyže a snowboardy z hotelů v lyžařských střediscích v Salcbursku, Korutanech a Tyrolsku. V létě kradl i horská kola. Svou hráčskou závislost tímto způsobem platil od roku 2012. U soudu se muž přiznal k celkem 80 trestným činům. Škodu posudek vyčíslil na 145 000 eur (3,8 milionu Kč).

Do hotelů podle agentury APA Čech přijížděl během zimní sezony jako hotelový host s velkým vakem na lyže, do kterého potom v lyžárnách ukládal cizí sportovní vybavení. Policisté jej zadrželi letos v březnu v lyžařském středisku Seefeld v Tyrolsku.

Čech kradl osm let v Rakousku lyže, policisté ho zadrželi díky záběrům kamer

Jeho 41letý komplic, v jehož pokoji se tehdy kořist našla, dostal podmínečný trest vězení na šest měsíců s odkladem na tři roky. Také tento muž podle agentury APA pochází z Česka. Podle salcburského soudu 44letého Čecha už kvůli majetkové trestné činnosti odsoudily osmkrát soudy v Česku a čtyřikrát v Německu.

X X X

Trump zvažoval útok na jaderné zařízení v Íránu, nakonec se rozmyslel

Dosluhující americký prezident Donald Trump v minulém týdnu zvažoval, že zaútočí na jaderné zařízení v Íránu. Nakonec se však rozhodl tak neučinit. Podle zdrojů z administrativy se Trump na možnosti útoku ptal minulý čtvrtek na schůzce v Oválné pracovně Bílého domu svých bezpečnostních poradců. Informaci přinesly list The New York Times a agentura Reuters.

Čvrtečního jednání se účastnili viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí Mike Pompeo, nový úřadující ministr obrany Christopher Miller i nejvýše postavený americký generál Mark Milley. Podle listu The New York Times tito muži prezidenta nakonec přesvědčili, aby od nápadu zaútočit na Írán ustoupil, neboť by to mohlo vyvolat vážnější konflikt.

„Zeptal se na možnosti. Představili mu scénáře a nakonec se rozhodl nepokračovat,“ řekl zdroj agentury Reuters. Bílý dům se oficiálně k obsahu schůzky nevyjádřil. Republikán Trump podle odhadů předních amerických médií prohrál v nedávných prezidentských volbách a v lednu ho v Bílém domě vystřídá demokrat Joe Biden. V prezidentském úřadu tak Trumpovi zbývají zhruba dva měsíce, porážku ve volbách ale zatím oficiálně neuznal.

Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem jsou dlouhodobě napjaté a obě země neudržují přímé diplomatické vztahy. V roce 2015 USA pod vedením prezidenta Baracka Obamy spolu s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem uzavřely s Íránem jadernou dohodu. Trump od ní ale v roce 2018 odstoupil. Na řadu íránských subjektů následně uvalily USA sankce.

Palestina a Írán chtějí spolupracovat s Bidenem, ukončí bojkot Bílého domu

Agentura Reuters upozornila, že Trump o útoku na jaderné zařízení v Íránu uvažoval den poté, co Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vydala novou zprávu o tamním jaderném programu. Uvedla v ní mimo jiné, že Teherán pokračuje ve zvyšování zásob uranu obohaceného na nízkou úroveň, překračuje tím limity stanovené dohodou z roku 2015 a nedodržuje ani stanovenou úroveň obohacování. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je zaměřený výhradně na mírové účely.

V lednu na Trumpův příkaz bezpilotní letoun v Bagdádu zabil íránského generála Kásema Solejmáního. Cílem nyní zvažovaného útoku mohl být podle The New York Times podnik na obohacování uranu v Natanzu, ve kterém podle MAAE Írán instaloval do podzemí první kaskádu moderních centrifug.

X X X

Demografie prezidentských voleb. Bidena volili mladí, chudí a vzdělaní

Demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden si dobře vedl u mladých lidí, ve větší míře jej volili též vzdělaní a chudí Američané. Bidenovi se též dařilo u bělošských voličů, ti však stále volili především jeho protikandidáta, obhajujícího prezidenta Donalda Trumpa. Celkově volební mapa roku 2020 velmi připomínala volební mapu roku 2016.

Vítězství Trumpa v předchozích prezidentských volbách analytici přičítali vzepětí takzvaného „rozhněvaného bílého voliče“. Běloši podpořili Trumpa i tentokrát. Avšak Trump, kterého média a političtí oponenti konstantně osočovali z rasismu, dokázal získat poněkud překvapivě na svou stranu i voliče z řad etnických minorit.

Trump podle listu The Washington Post dokázal v porovnání s rokem 2016 získat větší procentní zastoupení u všech voličských skupin. Volilo jej více Latinoameričanů i černochů než před několika lety. Větší podporu měl i u bílých žen. Jen v jedné skupině se mu podpora klesla: u bílých mužských voličů.

Přesto podle serveru Vox stále platí, že Trumpovi voliči jsou převážně bílí voliči. Jejich sílu navzdory demografickým změnám v USA nelze podceňovat. Stále tvoří největší volební skupinu a právě oni ve velké míře zajistili, že Trumpovi připadlo sedmdesát milionů hlasů, vůbec druhý nejvyšší počet, který kdy kandidát získal.

Podle průzkumu Edison Research mezi 15 590 voliči 57 procent respondentů z bílé voličské skupiny volilo Trumpa, Bidenovi vyjádřilo podporu 42 procent z nich. I další průzkumy ukazují že bílí voliči volili stále Trumpa. Například podleFinancial Times 64 procent pro Trumpa bylo bílých voličů bez vysokoškolského diplomu, kteří tvořili klíčovou Trumpovu skupinu v předchozích volbách. Trumpa též podrželi bílí evangelikálové, jádro jeho elektorátu
.
Podle Charlese H. Stewarta, zakládajícího ředitele Laboratoře voličských dat a vědy univerzity MIT, se v celkovém pohledu voličská mapa z roku 2020 příliš neliší od voličské mapy z roku 2016. V celkových číslech platí, že Bidena volili převážně členové minorit, zatímco Trumpa běloši – podobně jako tomu bylo během souboje Trumpa s Hilary Clintonovu.
Příjem a vzdělání jako určující kategorie volebních preferencí

Přesto ale lze vysledovat určité posuny. Trump si vedl dobře u těch Američanů, jejichž rodina vydělávala více než sto tisíc dolarů ročně. Podle Financial Times jej podporovala více jak polovina respondentů, naopak ti, jejichž rodiny vydělávali méně než 50 tisíc, volili v nadpoloviční většině Bidena a demokraty.

Rozhádaní demokraté se přou, proč nenaplnili očekávání v Kongresu

„To se právě teď jeví jako největší demografický posun. Lze to spojit s (Trumpovým) snižováním daní (pro bohaté) a menšími regulacemi,“ řekl listu The Guardian Stewart. Jiným podstatným kritériem, který určuje volební preference, je vzdělání. Trumpa kromě bílých voličů bez vysokoškolského titulu podporovali i voliči z řad minorit bez něho. Jejich podpora se podle Financial Times zvedla z 20 procent na 25.

Čím více vzdělanější lidé, tím větší byla naopak podpora Bidenovi. Platí to zvláště pro lidi s titulem z řad minorit, ale Bidenovi se podařilo získat hlasy i u vzdělaných bělochů. Částečně to lze příčit tomu, že vzdělaní běloši se více zajímají o problematiku rasismu, diskriminace a policejní brutality, tedy témata vyzdvihovaná demokraty. V roce 1996 přitom vzdělanější voliči ještě volili převážně republikány.

Nicméně v porovnání s Clintonovou je Biden u bílých voličů bez vzdělání v lepší pozici. Podle magazínu Harvard Business Review příklon této skupiny voličů pomohl demokratickému kandidátovi na prezidenta obrátit na svou stranu klíčové státy v takzvaném Rezavém pásu, tedy státech Wisconsin, Michigan a Pensylvánie. Docílil toho tím, že tyto státy na rozdíl od Clintonové hojně navštěvoval, slíbil zdejším voličům z jejich perspektivy podstatná pracovní místa a jednal s nimi s respektem.

Mladí pro Bidena

V Pensylvánii a Michiganu podle některých dalších analýz určujícím faktorem, který nakonec protlačil vítězství Bidena, byla neobvykle velmi vysoká volební účast mladých lidí ve věku 18-29 let. Biden u nich měl mnohem větší podporu než Trump.

Nová kapit

ola pro USA. Svět gratuluje Bidenovi, slaví i Black Lives Matter

„U jiných věkových skupin ve věku 30-44 let, 45-64 let, 65 let a více, byl rozdíl mezi Bidenem a Trumpem poměrně těsný. Takže to jsou skutečně mladí lidé, kteří jsou ohromně ‚anti-Trumpovští’, je to velmi zřetelné,“ vysvětluje Stewart.
Mladí lidé tvořili asi 17 procent veškerého voličstva. K jejich neobvykle vysoké volební účasti pomohla i epidemická omezení. Množství pracovních a studijních závazků v kombinaci se značnou vzdáleností volebního okrsku od místa univerzitního pobytu představovalo značnou logistickou překážku pro vysokoškolské studenty, kteří toužili volit. Možnost předběžně volit v kampusech či poštou tyto problémy částečně odstranila.

A co gender?

Při bližším pohledu se ukazuje, že Biden měl majoritní podporu u mladých spíše z řad minorit. Mladí běloši jsou ve svých volebních preferencích naopak rozdělenější. Podle průzkumu Centra pro informace a výzkum v oblasti občanského učení a angažovanosti (CIRCLE) na Tuftsově univerzitě 51 procent mladých bělošských voličů hlasovalo pro Bidena, 46 procent pro Trumpa. V případě například černošských voličů byl rozdíl 86 ku 10 procentům.

Podle ředitelky CIRCLE Kei Kawashimové-Ginsbergové sympatie Trumpovi projevovali bílí mladí muži. Mladé ženy byly převážně pro Bidena.

Biden celkově přitahoval více ženy než muže. Nicméně očekávaný nejvyšší rozdíl mezi ženskými a mužskými preferencemi (gender gap) nenastal a ženy volily v podstatě stejně jako v roce 2016. Demokraté doufali, že ženy pomohou Bidenovi docílit ještě většího vítězství, pro voličky ale stále je důležitější stranická příslušnost než gender, poukazuje Erin Casseseová, docentka politických věd na Universitě v Delaware.

Budoucí výzvy

Biden zvítězil, protože se mu podařilo na svou stranu získat poměrně širokou koalici různých voličů, od příslušníků bílé pracující třídy po mladé Latinoameričany. Skutečnost, že mezi členy minorit ale bodoval i republikánský prezident Trump, představuje pro demokraty varovný signál.

Latinskoamerické i asijské komunity si stěžovali, že jejich podporu berou demokraté za danou a nesnaší se dostatečně adresovat problémy, kterým čelí. Před demokraty a Bidenem leží výzva, jak si je získat zpět a posílit u bělošských voličů.

X X X

Policie u Paříže zlikvidovala tábor migrantů, rozvezla je do ubytoven

Francouzská policie v časných ranních hodinách úterního dne násilně zlikvidovala tábor s více než 2 000 migranty. Uprchlíci pobývali na pařížském předměstí Saint-Denis nedaleko sportovního stadionu. Migranty policie krátce po zásahu přesunula do ubytovacích středisek a tělocvičen. Vyklizení uprchlického tábora odsoudilo sdružení za lidská práva.
Francouzská policie vyklidila tábor migrantů poblíž národního stadionu | (2:18) | video: Reuters

„Tyto tábory jsou nepřijatelné,“ řekl podle portálu France 24 na tiskové konferenci šéf pařížských policistů Didier Lallement. „Cílem této operace je zajistit přístřeší lidem, kteří mají právo tu pobývat a ti, kteří toto právo nemají, by na francouzském území zůstávat neměli,“ dodal.

Tolerance vůči migrantům celosvětově klesá, unijním státům došla trpělivost

Podle neziskové organizace France Terre Asile žilo v táboře, který se postupně rozšiřoval již od srpna, 2 400 migrantů.
Po policejním zadržení na migranty čekalo sedmdesát přistavených autobusů, které je rozvezly do celkem 26 ubytovacích středisek nacházejících se v oblasti Île-de-France.

Celá situace okolo migrantů je navíc již delší dobu komplikovaná také z důvodu pandemie nemoci covid-19. Začátkem října zveřejnili Lékaři bez hranic průzkum, ze kterého vycházelo, že z více než 800 testovaných lidí v okolí lokality Île-de-France, mělo deset ubytovacích středisek podíl pozitivně testovaných jedinců mezi 23 až 62 procenty.
Přibližně třicet organizací, které se migrantů zastávají, vyjádřilo s vyklidňováním uprchlických táborů nesouhlas. Úterní zásah policie odsoudily jako „nikdy nekončící a destruktivní cyklus“ nucených evakuací.

X X X

EU musí nabídnout USA více, je to strategické partnerství, tvrdí Merkelová

Evropská unie by měla podle německé kancléřky Angely Merkelové lépe pečovat o vztahy s USA. Partnerství se Spojenými státy je strategické, řekla na hospodářském fóru. Dále uvedla, že očekává v nadcházejícím roce rychlou obnovu ekonomiky, pokud se nyní podaří dostat pandemii nemoci covid-19 pod kontrolu.

„EU musí nabídnout transatlantickému partnerství více,“ řekla Merkelová na dotaz, jak budou vztahy s USA vypadat po zvolení demokrata Joea Bidena novým šéfem Bílého domu. Přímé odpovědi na otázku, co bude v jednání s Bidenem lepší než s jeho republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem, se ale vyhnula. „Spolupracujeme s každým americkým prezidentem,“ odpověděla.

Kancléřka zároveň poznamenala, že situace bude nyní jiná a že odpovědnost leží na Evropanech, kteří musí nabídnout více. Podobně se Merkelová vyslovila před týdnem v gratulaci Bidenovi, ve které uvedla, že Německo a Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti. V úterý zopakovala, že se to netýká jen obrany a vyšších příspěvků na armádu, ale také vědy a diplomacie.

ahy Evropy s USA během Trumpova prezidentského mandátu výrazně ochladly. Trump evropským zemím včetně Německa dlouhodobě vytýká, že neodvádějí na armádu dvě procenta hrubého domácího produktu, což je závazek, který mají země NATO splnit do roku 2024. Analytici upozorňují, že na tomto požadavku bude trvat i Biden, který sice bude závazek připomínat zdvořileji, ale stejně důrazně.

Merkelová očekává obnovu hospodářství

„Byla to nejtěžší rozhodnutí, která jsem v úřadu kancléřky učinila,“ řekla Merkelová o omezení kontaktů a dalších karanténních opatření. „Počty nakažených již nerostou exponenciálně, jsou ale stále vysoká,“ uvedla s tím, že je nutné nadále veškerá setkávání omezovat, aby bilance infikovaných poklesla.„Když se nám to povede, můžeme příští rok očekávat rychlou obnovu hospodářství,“ řekla kancléřka. Zároveň varovala, že i rok 2021 bude náročný.

Merkelová zopakovala, že Německo zřídilo podpůrné programy, aby pomohlo zaměstnavatelům udržet pracovní místa. Ochranná opatření jsou spojena s rychlým růstem rozpočtového schodku, podle Merkelové ale dobrá finanční a hospodářská situace takové zadlužení v krizové době umožňuje. Pandemie podle Merkelové rovněž ukázala, jak vedle solidarity je nutné podpořit digitalizaci a mobilní práci. Do této oblasti chce Německo investovat.