iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kdo zodpovědný za další tisíce mrtvých? Blatný, Babiš?

Vláda omezila počet lidí v obchodech, žádá o nouzový stav do 20. prosince. Vláda rozhodla, že od středy omezí počet lidí v obchodech. Jeden člověk pro sebe bude muset mít prostor 15 metrů čtverečních. „Nepočítají se do toho zaměstnanci prodejny,“ řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný. Vláda také požádá o prodloužení nouzového stavu do 20. prosince. Zatím je schválen do 20. listopadu.

S omezením počtu lidí v obchodech počítá nový epidemiologický systém (PES), který dává návod pro rozvolňování opatření či jejich přitvrzení.„Je pravda, že jsme se na těch patnácti metrech čtverečních neshodli s Hospodářskou komorou a se Svazem průmyslu a obchodu,“ tvrdí vicepremiér za ANO Karel Havlíček.

Omezení v obchodech jako v Polsku a na Slovensku

„Opatření jeden ku patnácti metrům čtverečním platí v Polsku a na Slovensku,“ řekl Havlíček. Žádné problémy v sousedních zemích s omezením počtu lidí v obchodech nevznikly, tvrdí ministr průmyslu a obchodu
Nouzový stav v Česku platí již od 5. října, na třicet dnů ho vyhlásila vláda, na delší dobu to musí schválit poslanci. Poslanci by měli o žádosti vlády rozhodnout na mimořádné schůzi ve čtvrtek.

Ministerstvo zdravotnictví začalo od pondělí zveřejňovat rizikové skóre, podle kterého se mohou začít uvolňovat protikoronavirová opatření rozdělená do pěti pásem podle v pátek představeného protiepidemického systému (PES).
Nyní v celém Česku platí opatření podle nejhoršího pátého stupně. I ten však umožňuje, aby se ve středu vrátili do škol žáci prvních a druhých tříd základních.

BLATNÝ PROTI TESTOVÁNÍ UČITELŮ, KDO MU TO NAŘÍDIL? BABIŠ?

Ministr zdravotnictví odmítl plošné testování učitelů. Ministr Blatný po jednání vlády odmítl opakované plošné testování všech 170 tisíc učitelů na covid-19. Nebylo by podle něj logisticky zvládnutelné a znamenalo by velkou finanční zátěž. Ministerstvo zdravotnictví chystá jen testování vybraných skupin učitelů a žáků.

Počet nově nakažených koronavirem v Česku začal mírně klesat, což vyjadřuje i současné epidemiologické skóre 70 na škále nula až sto. To odpovídá nižšímu stupni ohrožení, čtvrtému. Když takové skóre vydrží až do středy, může vláda do konce týdne rozhodnout o tom, že pro celou Českou republika platila od pondělí opatření podle čtvrtého stupně rizika.

Znamenalo by to mj., že zákaz nočního vycházení by platil až od 23 hodin, do páté hodiny ranní. Do škol by se také již v pondělí 23. listopadu mohli vrátit všichni žáci z prvního stupně škol a z posledního ročníku základních i středních škol. Na omezení počtu lidí v obchodech by se nic nezměnilo.

NA VENKOVĚ LIDÉ DALEKO K LÉKAŘI, NA TEST NEJEZDÍ, COVID SE NEZJISTÍ

Česko má Index rizika 70. Premiantem je Praha, nejhorší Ústecko a Šumpersko. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí oficiálně spustilo nový protiepidemický systém, takzvaný PES. Aktualizovat ho bude každý den. Skóre pro celou republiku nyní odpovídá čtvrtému stupni rizika, situace se ale liší v jednotlivých krajích. Třeba Praha by již nyní byla na třetím stupni. Opatření zatím ale zůstanou plošná.

Systém PES funguje tak, že každý den aktualizuje rizikové skóre s hodnotou od nuly do sta a to pro celou Českou republiku i pro jednotlivé kraje či dokonce okresy. Každé hodnotě tohoto skóre pak odpovídá jeden z pěti stupňů pohotovosti. Od těch se odvíjí nastavená omezujících opatření.

Přechod mezi stupni ale není automatický. Dochází-li k rozvolňování, musí rizikové skóre zůstat na nízké úrovni po dobu sedmi dnů. „Je bezpečné počkat týden, nebudeme reagovat na jednodenní změny,“ vysvětlil na páteční tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný. Při zpřísňování opatření pak stačí tři dny, po které bude hodnota rizikového skóre vysoká. Kromě toho musí změnu stupně schválit vláda.

Právě jsme spustili nový informační web k opatřením, která hlídá PES - https://t.co/Cr3EgQBG8k. Každý si zde snadno najde index rizika například ve svém okrese, ale i metodiku jeho výpočtu. Informace budou aktualizovány každý den.

Ačkoliv je tak nyní hodnota rizikového skóre sedmdesát, zůstává celé Česko v pátém, nejhorším stupni pohotovosti. To by se mohlo změnit za týden. Pokud totiž číslo zůstane pod hodnotou 75 do středy, navrhne ministerstvo zdravotnictví vládě zmírnění opatření. To by mohlo platit zřejmě od příštího pondělí. Čtvrtý stupeň by znamenal třeba zákaz nočního vycházení pouze mezi 23. a 5 hodinou nebo povolení setkávání šesti osob.

Praha jako premiant

Část regionů je přitom již nyní na takové úrovni rizikového skóre, která by umožnila přechod do třetího stupně. Ten přitom znamená již docela výrazné rozvolnění – otevřít by mohly třeba restaurace, avšak pouze mezi 6. a 22. hodinou. Obsazeny by navíc mohly být jen z poloviny a u stolu by mohli sedět maximálně čtyři lidi. Otevřít by mohly i obchody a nákupní centra, i zde by ale platila řada režimových opatření.

To však pro zmíněné regiony nic neznamená. Po regionech se totiž opatření budou rozvolňovat až při nízkých stupních rizika. Index má tak nyní spíše informační hodnotu.

Do prosince opatření nerozvolníme, shodli se Prymula i ministr Blatný

Na hodnotě pomyslného třetího stupně je nyní Praha. Index rizika činí pro hlavní město 47 ze 100. Nadprůměrně dobře je na tom i Středočeský či Moravskoslezský kraj s hodnotou 65 a Karlovarský a Jihomoravský kraj s hodnotou 66. Ostatní se drží na celorepublikové hodnotě 70.

Dva okresy jsou pak ve výrazně horší situaci než zbytek republiky, a to Šumpersko a Ústecko. Skóre v nich činí 77.
Z dat je také vidět, jak se rizikové skóre měnilo v čase. Nejvyšší hodnoty, a to 89 ze 100, dosáhlo 27. a 28. října, na hodnotě kolem 85 se pohybovalo celou druhou polovinu října.

Výpočet skóre vychází z hodnoty reprodukčního čísla, tedy průměrného počtu dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, podílu pozitivních ze všech denních testů za posledních sedm dní a počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel v obecné a seniorské populaci.

Laboratoře v Česku v neděli odhalily 1 887 nových případů nákazy koronavirem. Podle statistik je to nejméně od 5. října, o víkendu se ale zpravidla méně testuje. Počet odhalených nových případů klesá od minulého úterý.

MÉNĚ SE TESTUJE, MÉNĚ BUDE ČÍSEL DO STATISTIKY, TAKŽE V ČR UŽ COVID SKORO NENÍ?

Z případů se Česko dostane dřív než v půli prosince, míní Dušek. Hranici tisíce případů denně by Česko mělo dosáhnout dříve než v polovině prosince. Radiožurnálu to v pondělí ráno řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Rozhodující podle něj bude vývoj v pracovních dnech tohoto týdne po úterním svátku, který by měl přispět ke snížení kontaktů.

Data z víkendu podle něj ukazují, že se zlepšuje situace mezi seniory.

O poklesu případů pod tisíc hovořil v neděli bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. V televizi Prima řekl, že při zachování současných protiepidemických opatření se Česko dostane pod tisíc případů denně zhruba 14. prosince.

„Myslím si, že to nastane dříve, ale teď není podstatné bavit se o takovýchto předpokladech, protože rozhodující bude vývoj v pracovních dnech tohoto týdne po státním svátku. Svátek podobně jako 28. říjen přispěje ke snížení mobility sociálních kontaktů a propad počtu nově diagnostikovaných bude rychlejší,“ řekl Dušek Radiožurnálu.

V neděli v Česku přibylo 1 887 případů, tedy nejméně od 5. října. Proti minulé neděli byl nárůst poloviční, proti sobotě počet případů klesl o 2 312. O víkendu se ale zpravidla méně testuje.

Podle šéfa zdravotnických statistiků jsou nyní zasaženy koronavirem všechny věkové skupiny. Data z víkendu ale podle něj ukazují, že mezi seniory by se situace mohla začít zlepšovat. „Mohli bychom se vracet zpátky do období, kdy jsme třeba v září měli počet diagnostikovaných seniorů do deseti procent,“ řekl Dušek.

V první části listopadu tvořili lidé ve věku nad 65 let, kteří jsou u koronaviru nejzranitelnější věkovou skupinou, 18,6 procenta. Nákazy u seniorů ukazují budoucí potřebu hospitalizací.

Data z testování v domovech seniorů a sociálních zařízení podle Duška ukazují 18 procent pozitivních záchytů. Ministr zdravotnictví Jan Blatný uvádí, že toto testování prokázalo nákazu asi u pětiny klientů. Testování v domovech pro seniory začalo minulý týden.

O TESTOVÁNÍ COVIDU NENÍ ZÁJEM, BLATNÝ MŮŽE HLÁSIT MÉNĚ NAKAŽENÝCH

V Brně chtěli otestovat stovky učitelů na koronavirus, přišel jich zlomek. Před návratem žáků prvních a druhých tříd do školy chtěli v Brně ještě během pondělního odpoledne otestovat na koronavirus všechny učitele, kteří je začnou od středy znovu klasicky vyučovat. Testování se mělo týkat zhruba 400 učitelů a také 200 družinářů. Nakonec jich ale přišla jen zhruba padesátka.

„Chceme předejít opětovnému nekontrolovatelnému šíření viru, proto jsme se rozhodli, že otestujeme všechny pedagogy, kteří budou přicházet do kontaktu s dětmi prvních a druhých tříd,“ uvedl první náměstek primátorky města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL), který je sám otcem žáka druhé třídy.

Testování bylo na dobrovolné bázi, i tak náměstek očekával, že se dostaví velký počet pedagogů. Spoléhal na jejich zodpovědnost, že nebudou chtít vystavovat případnému riziku ostatní učitele, rodiče nebo malé žáky. Nakonec jich ale dorazilo 53 z 600, všichni byli negativní.

Odběr vzorků probíhal od 13 do 17 hodin v zasedací místnosti Podkova na Magistrátu města Brna. Pracovníci Nemocnice Milosrdných bratří, jež dostala tento odběr na starost, využili takzvané antigenní testy, které jsou rychlejší a s nimiž se poslední dny testuje také v domovech pro seniory. Brno nakoupilo pro vlastní potřeby čtyři tisíce těchto testů.

„Výsledek antigenního testu bude znám do patnácti minut. Pokud bude testovaný pozitivní, musí se dostavit na odběrové místo, kde probíhá testování skrze PCR metodu, která je citlivější, aby se případná přítomnost viru potvrdila,“ dodal brněnský radní pro oblast školství Jaroslav Suchý (KDU-ČSL).
Zda bude probíhat podobné testování pravidelně a jestli se bude konat i při návratu dalších žáků do školy, magistrát teprve vyhodnotí.

NEUVÁŽENÁ ROZHODNUTÍ O POLNÍCH NEMOCNICÍCH, ZBYTEČNĚ VYHOZENÉ MILIONY

Většinu výdajů by ale mělo pokrýt zdravotní pojištění. Obě jsou pro pacienty ve stabilizovaném stavu. Brněnské záložní zařízení je – podobně jako v Praze – určené hlavně pro pacienty, kteří už leželi v nemocnici, jsou ve stabilizovaném stavu a nepotřebují kyslík. „Jejich ošetřující lékaři vyplní žádost, kterou odešlou k nám do fakultní nemocnice. My na základě dodaných informací zhodnotíme, zda jsou pacienti schopni v záložní nemocnici pobývat. Potřebujeme znát jejich přidružené choroby a léky, které užívají,“ vysvětluje Ondřej Ludka, zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno.

Srovnání záložních nemocnic v Praze a Brně.

Právě ta fungování zařízení oficiálně zaštiťuje a její zaměstnanci se také o pacienty nemocnice na výstavišti případně postarají. Zařízení tímto úkolem pověřilo Emergency Medical Team, který je zvyklý na provizorní podmínky.
V minulosti byl například vyslán do Nepálu, jejž postihlo masivní zemětřesení. Tým tvoří šest lékařů a osmnáct zdravotních sester. Těm budou k ruce kliničtí farmaceuti, medici a další dobrovolníci, které zajišťuje například Český červený kříž.

V Praze je provozovatelem formálně Nemocnice Na Bulovce, avšak i personální kapacity sem v případě potřeby nasměruje armáda. Vojákům by v takovém případě náležela stejná mzda, jako kdyby působili v některém z armádních zdravotních zařízení, kde běžně pracují.

Z tramvaje je to v Brně kousek

Zatímco k pražské polní nemocnici je to od stanice metra Letňany daleko a nejbližší tramvaj je dokonce kilometry vzdálená, v Brně má tramvaj u areálu výstaviště hned několik zastávek. Záložní nemocnice je tak mnohem dostupnější jak pro personál, tak lidem, kteří přijdou na návštěvu za pacienty.

V Praze se přitom nabízely jiné možnosti, kde by mohla nemocnice vzniknout výhodněji. Jenže pozdě. Krátce poté, co byly zveřejněny podmínky pronájmu v Letňanech, se nechala slyšet společnost PPF Petra Kellnera, že pro polní nemocnici může být k dispozici celá O2 arena s přilehlým multifunkčním konferenčním objektem O2 universum.
Praha má také k dispozici výstaviště v Holešovicích, o kousek dál jsou i Křižíkovy pavilony a městu patří z necelé poloviny například také Kongresové centrum, většina je státu.

„Stát si zvolil areál v Letňanech a my jakožto město jsme o tomto kroku ani jeho přípravách neměli informaci a nemohli jsme na to ani reagovat,“ komentuje mluvčí magistrátu Vít Hofman, proč nepřišla od Prahy nabídka tak výhodného pronájmu prostor pro nemocnici, jako mají v Brně.

VAKCÍNA MODERNA ZACHRÁNÍ LIDI V ČR I JINDE OD COVIDU?

Naše vakcína proti covidu má účinnost 94,5 procenta, hlásí firma Moderna. Americká biotechnologická společnost Moderna oznámila, že její vakcína proti covidu-19 má účinnost 94,5 procenta. O výsledcích rozsáhlé klinické studie informovala týden po americké firmě Pfizer, jejíž očkovací látka má podle sdělení výrobce 90procentní účinnost.

Evropská léková agentura (EMA) v pondělí oznámila, že začala zkoumat žádost firmy Moderna o registraci jejího přípravku na trhu Evropské unie. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové by mohla probíhající jednání o nákupu vakcíny s Modernou skončit brzy. Už v úterý by měla unie schválit podpis smlouvy na nákup očkovací látky od německé firmy CureVac.

Třetí fáze klinické studie přípravku mRNA-1273, který chce Moderna uvést na světový trh jako vakcínu proti covidu-19, se účastí 30 000 lidí. Polovina z nich očkovací látku dostala, druhá polovina je kontrolní a dostala jen placebo.
Onemocnění covidem-19 se zatím prokázalo u 95 účastníků studie. Jen pět z nich patří do očkované skupiny, zbylých 90 případů se prokázalo v kontrolní skupině.

Moderna z toho vypočítala účinnost svého přípravku na 94,5 procenta. Údaj se týká toho, do jaké míry dokáže vakcína zabránit propuknutí nemoci. Data, která by ukazovala, jak dokáže zabránit nákaze koronavirem, zatím k dispozici nejsou. Pro úplnou imunizaci je v případě vakcíny firmy Moderna zapotřebí dvou dávek.

Pfizer hlásí, že jeho vakcína má účinnost 90 % a minimální vedlejší účinky

K hlavním vedlejším účinkům látky podle Moderny patří únava, bolest svalů a bolest na místě vpichu. Evropská komise jedná s americkým koncernem o dodávce až 160 milionů očkovacích dávek.

Před týdnem oznámily americká společnost Pfizer a německá firma BioNTech, že jejich očkovací látka má 90procentní účinnost. Zpráva tehdy výrazně ovlivnila akciové trhy. Přípravek firem Pfizer a BioNTech se testuje na 43 500 lidech.
Ruské úřady minulý týden oznámily, že vakcína Sputnik V dosahuje 92procentní účinnosti. Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško současně ohlásil zahájení hromadné produkce této vakcíny.

Evropská léková agentura (EMA) v pondělí oznámila, že zahájila předběžné zkoumání žádosti společnosti Moderna o registraci jejího výrobku na trhu Evropské unie. Takzvané rolling review, které EMA avizovala, umožňuje zrychlit proces registrace slibných léků a vakcín. V tomto typu řízení nyní EMA zkoumá i vakcíny firem Pfizer a AstraZeneca.

Registrovat bude látky možné až v okamžiku, kdy bude mít EMA dostatek důkazů o jejich účinnosti, kvalitě a bezpečnosti. Výhodou je, že se může se zkoumáním začít ještě před koncem třetí fáze klinické studie a farmaceutické společnosti mohou data dodávat postupně.

Unijní exekutiva jedná s americkým koncernem o dodávce až 160 milionů očkovacích dávek. Podle von der Leyenové by již v úterý měla komise schválit smlouvu s německým výrobcem CureVac. Na jejím základě by mohly evropské země v rámci společných nákupů získat až 405 milionů dávek očkovací látky, která je nyní na začátku třetí fáze testovacího procesu.

„Pokud bude vakcína bezpečná a efektivní, všechny členské země ji dostanou ve stejný čas,“ uvedla dnes šéfka EK. Komise hovoří o distribuci prvních vakcín přibližně na přelomu zimy a jara.

Evropská komise chce zajistit miliardu dávek

Brusel již uzavřel smlouvy na nákup testovaných vakcín s trojicí výrobců, s firmami Pfizer a BioNTech by měl kontrakt podepsat tento týden. Celkem by chtěl zajistit pro členské státy více než miliardu dávek. Moderna chce v příštích týdnech požádat o nouzové použití očkovací látky také v USA i v dalších zemích. V případě schválení chce do konce roku dodat na americký trh asi 20 milionů dávek.

Mezi vakcínami společností Moderna a Pfizer je podle sdělení první jmenované firmy výrazný rozdíl ve skladování. Zatímco očkovací látka Pfizeru se musí uchovávat při teplotě zhruba minus 70 stupňů, může se vakcína Moderny skladovat až sedm dní při teplotě dvou až osmi stupňů Celsia.

V transportních vozech ani očkovacích centrech tak kvůli ní nemusí být žádné speciální mrazicí boxy. Při teplotě minus 20 stupňů vydrží látka vyvinutá Modernou až půl roku, při pokojové teplotě 12 hodin, uvedla společnost.

MILIARDY MÍSTO NA COVID A LÉČENÍ LIDÍ NA VRTULNÍKY Z USA?

Armáda může koupit americké vrtulníky, úřad znovu zamítl stížnost Italů. Ministerstvo obrany může pokračovat v nákupu vrtulníků Venom a Viper pro armádu za 17 miliard korun od amerického výrobce Bell. Úřad na ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad italské společnosti Leonardo, která si na nákup vrtulníků z USA opakovaně stěžovala.

Italský výrobce Leonardo si stěžoval na postup při výběru vrtulníků pro českou armádu počátkem roku. Úřad na ochranu hospodářské soutěže v srpnu stížnost zamítl, ale italský výrobce podal proti rozhodnutí takzvaný rozklad.
„Obdrželi jsme rozhodnutí předsedy ÚOHS, kterým zamítá rozklad společnosti Leonardo a její návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na americké vrtulníky,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) na twitteru.

Bylo tak potvrzeno původní rozhodnutí ÚOHS ze srpna. „Pro modernizaci naší armády je to dobrá zpráva,“ dodal ministr.
Italský výrobce požadoval, aby úřad ministerstvu zakázal plnit již podepsanou smlouvu s USA, protože ministerstvo obrany podepsalo s firmou Bell smlouvu loni v prosinci ještě v době, kdy běžela doba na vypořádání námitek a kdy zákon smlouvu zakazuje podepsat.

Úřad ani tentokrát nevyhověl návrhu firmy na uložení zákazu plnění smlouvy na dodávku vrtulníků. Zároveň ale uvedl, že ministerstvo postupovalo v rozporu se zákonem. Smlouvu totiž uzavřelo ještě předtím, než rozhodlo o námitkách firmy Leonardo.

Podle zákona by tak ÚOHS měl zakázat plnění smlouvy, ale neudělal to s tím, že pořízení vrtulníků je součástí širšího obranného nebo bezpečnostního programu a ten má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
Předseda ÚOHS Petr Rafaj konstatoval, že prvostupňový orgán posoudil věc správně. „Uložení zákazu plnění smlouvy by pak závažným způsobem existenci tohoto širšího programu ohrozilo,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.

Firma Leonardo se o zakázku na dodávky dvanácti vrtulníků pro armádu ucházela se strojem AW-139M. Ministerstvo ale upřednostnilo stroje amerického výrobce Bell a uzavřelo smlouvu na úrovní vláda-vláda. V roce 2023 má armáda dostat první z osmi víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyř bitevních strojů AH-1Z Viper.

Viper a Venom v českých barvách. Bell ukazuje podobu vrtulníků pro armádu

ÚOHS Leonardu nevyhověl opakovaně. Poprvé zamítl stížnost už před rokem z formálních důvodů. V srpnu sice konstatoval, že ministerstvo postupovalo v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a hrozil mu „citelnou pokutou“, ale s odkazem na bezpečnostní zájmy republiky však plnění smlouvy nezakázal.

O výši možné pokuty ovšem ministerstvo obrany dosud nemá žádné informace.

Italský výrobce chtěl za 12 svých vrtulníků zhruba polovinu sumy amerických. Podle obrany však stroj nesplňoval jeden ze základních požadavků armády, která požadovala v boji prověřený vrtulník.

„Chceme vrtulníky s certifikovanou výzbrojí a formou vláda-vláda. Takovou nabídku nedal nikdo jiný, pouze Spojené státy,“ konstatoval už dříve Metnar. Obrana proto zvolila americké stroje. Podle Metnara už obrana poslala počátkem roku do USA první splátku ve výši 900 milionů korun a armáda s Američany intenzivně jedná o výcviku pilotů a personálu.
Americké stroje mají nahradit především dosluhující bitevní vrtulníky Mi-24/35 sovětské respektive ruské výroby.

MÍSTO HONŮ MYSLIVCŮ JEN ČEKANÁ

Myslivci místo honu teď kvůli hrozbě koronaviru míří raději na čekanou.Podzim bývá pro myslivce vyvrcholením celého roku. A to nejen proto, že do tohoto období spadá hlavní lovecká sezona, ale také kvůli konání řady tradičních akcí. Pandemie covidu-19 se však dotkla i myslivosti.

Na výkon myslivecké činnosti se sice říjnový zákaz hromadných akcí nevztahuje, ale například na hony a naháňky nesmějí navazovat žádná další společenská shromáždění účastníků a musejí se samozřejmě dodržovat přísná hygienická opatření. A to podle myslivců z Vysočiny není vždy příjemné.

„Na těchto akcích konaných venku se velké rozestupy celkem lehko dodrží, přesto ale nyní hodně mysliveckých spolků ruší své hony a naháňky,“ popsal situaci ve žďárském okrese Stanislav Císař, jenž je jednatelem Okresního mysliveckého spolku (OMS) ve Žďáře nad Sázavou.

Tyto akce totiž plní nejen svůj hlavní a praktický účel, tedy lov zvěře v souladu s plánem jejího chovu, ale jsou pro jejich účastníky rovněž možností setkávání a vzájemné výměny zkušeností.

„Je to opravdu zvláštní pocit, když si s ostatními nemohu na akci ani podat ruku, jak máme zažité, a místo toho si musím hlídat rozestupy. A po skončení bychom se měli zase rozejít domů. Úplně se tím vytrácí kouzlo, které tyto společné akce mají. My jsme je u nás proto pro letošek zrušili, loví se hlavně individuálně,“ vyjádřil se k tomu Jan Kesner, který působí jako hajný společnosti Kinský Žďár v lesním úseku Dářko.

Ke kontaktům dochází hlavně při lovu malé zvěře

Ačkoli množství lidí, kteří se smějí honů nebo naháněk účastnit, není nijak omezeno, myslivci by se měli snažit, aby na nich byli pouze ti, již tam skutečně být musejí.

„Apelujeme samozřejmě na to, aby jednotlivá sdružení zvažovala nezbytnost provádění těchto akcí a vždy za účasti nezbytného množství osob,“ zdůraznil Stanislav Císař s tím, že i on nyní pozoruje ve žďárském okrese příklon myslivců spíše k individuálnímu lovu, tedy například na čekané.

„Myslivci teď musejí omezení brát tak, jak jsou. Je pro nás důležité, že i v této situaci zůstává výkon práva myslivosti povolen. A myslivci jsou za to rádi,“ dodal žďárský jednatel. V pelhřimovském OMS informace o tom, zda se i v honitbách tohoto okresu ve větším přechází od společných akcí k samostatnému lovu, nemají.

„Vím ve svém okolí o dvou mysliveckých sdruženích, která kvůli pandemii a s tím spojenými omezeními raději zrušila bažantí hony. V případě lovu drobné zvěře totiž dochází mnohem více ke vzájemným kontaktům mezi lovci, manipuluje se tam více se zvěří, než když se na naháňce střelí třeba jen jeden divočák. Riziko nějaké případné nákazy se tam tím pádem zvyšuje,“ přiblížil Milan Kapoun, jednatel OMS Pelhřimov.

Že mají strach? Nelze se jim divit

Někteří myslivci, obzvláště ti starší, se navíc větších akcí kvůli obavám z covidu-19 ani účastnit nechtějí. „A nelze se jim divit,“ dodal Kapoun.

Jeho slova potvrzuje i dlouholetý myslivec Josef, který se své vášni věnuje na pomezí třebíčského a žďárského okresu.
„Když bylo potřeba jít při sklizni kukuřice na prasata, někteří starší členové, kterých je ale u nás většina, to rovnou odmítli. Ač se to nezdá, na místě se totiž nakonec pár lidí sejde - někdo od nás, někdo od zemědělců... A ne každý k tomu přistupuje podle nařízení. Třeba nošení roušek zrovna moc populární není. Já se teď také cítím lépe sám někde na čekané,“ popsal své dojmy myslivec.

O to, zda lze za současných omezení, kdy platí zákaz vycházení po deváté hodině večerní, vůbec v noci lovit, se zajímali také myslivci z Jihlavska.„Volali nám a ptali se, jestli mohou vyrazit třeba večer na čekanou. Podali jsme jim k tomu veškeré informace, tedy že na výkon práva myslivosti se toto omezení nevztahuje, stejně jako k podmínkám, za nichž lze pořádat společné hony a naháňky,“ sdělila jednatelka OMS Jihlava Marie Deržmíšková.

TERMÍNY PLOCHÉ DRÁHY V ROCE 2021

Světové plochodrážní závody u nás znají své termíny . Předběžné kalendáře FIM Speedway Grand Prix i dalších světových závodů v disciplíně plochá dráha jsou zveřejněny a potěšily bezpochyby také české fanoušky. V prvně jmenované sérii nechybí pražská Markéta, kde se motory plochodrážních motocyklů rozburácejí 5. června 2021.

Český podnik se tak stane nejdéle působícím závodem v kalendáři tohoto významného seriálu, jehož je součástí již od roku 1997. „Pořadatele z pražské Markéty musím pochválit, jako jediní společně s polskými pořadateli v letošním roce dokázali uspořádat podnik FIM Speedway Grand Prix. Všichni ostatní své závody zrušili a je tak logickým vyústěním této situace zařazení pražského do kalendáře tohoto věhlasného seriálu i v roce 2021,“ ocenil pořadatele v čele s Pavlem Ondrašíkem prezident Autoklubu České republiky Jan Šťovíček.

Pardubická Zlatá přilba bude opět hostit podnik seriálu FIM Flat Track World Championship. Tato rozvíjející se disciplína si již našla oblibu řady fanoušků a je tak potěšitelné, že právě Česká republika má v tomto seriálu své zastoupení v podobě předposledního závodu seriálu. Má se odjet 2. října 2021. „Pardubičtí pořadatelé se významně podílejí na tom, že jsme pořadatelskou velmocí. Za organizaci dvou různých závodů mistrovství světa patří týmu okolo Evžena Erbana a Petra Moravce hluboký obdiv. Závod o 73. Zlatou přilbu města Pardubic bude třešničkou na dortu tohoto nabitého víkendu, na který se osobně již teď moc těším,“ uvedl Jan Šťovíček.

Velmi zajímavou podívanou bude zcela jistě také druhý světový podnik při pardubické Zlaté Přilbě. Jedná se o poslední finálové klání šampionátu FIM Speedway U21 World Championship. Je naplánován na 1. října 2020. „Bylo mi ctí letos předat pohár mistru světa jako oficiálního zástupce FIM z pověření od prezidenta federace Jorge Viegase. Těším se napřesrok, že se do Pardubic opět sjedou největší naděje světové ploché dráhy a nezbývá než doufat, že se vše odehraje za přítomnosti plných tribun stadionu ve Svítkově!“ uzavřel Jan Šťovíček. Stejně jako závod Flat Tracku i světový závod juniorů bude tvořit doprovodný program k 73. Zlaté přilbě města Pardubic, která se bude konat 3. října 2021.Jakub Schimmer, PR a média – sport, Autoklub ČR