iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Viroložka Tachezy varuje Blatného před nákazou dětí

Děti do škol vracejme až v lednu, riziko třetí vlny je velké, míní viroložka. Koronavirus rozhodně neoslabil a další vlny mohou přijít kdykoliv, a to až do doby, než bude Česká republika buď promořená, nebo proočkovaná. V Rozstřelu po Skypu to řekla Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Uznávaná viroložka není zároveň nadšená z návratu žáků do škol. Podle ní to představuje příliš vysoké riziko.

Tachezy by rozhodně neoznačila mírnější projevy infekce u nemocných pacientů během letních měsíců za oslabení viru. „Takhle bych to v žádném případě necharakterizovala, tedy že by za to mohla nějaká změna nebo mutace viru. K zeslabení by mohlo dojít pouze v souvislosti s promořováním nebo vakcinací. Ale o tom nelze hovořit,“ tvrdí.

V České republice se koronavirová epidemie s končícím létem a začínajícím podzimem zhoršila jako v prvním evropském státě. V posledních týdnech však Česko dohánějí i další země. Třeba v Rakousku jsou v posledních dnech denní nárůsty pozitivně testovaných pacientů vyšší než v ČR. Obdobně alarmující je stav v Belgii, situace se zhoršuje také v Polsku, Německu nebo v Maďarsku.

VIROLOŽKA TACHEZY: UVOLNĚNÍ PŘIŠLO MOC RYCHLE, MINISTR BLATNÝ PŘEHÁNÍ

Viroložka Tachezy varuje: Děti do škol vracejme až v lednu, riziko třetí vlny je velké.MINISTR BLATNÝ „To, proč jsme byli první, je souhrou mnoha faktorů,“ míní Tachezy. „Uvolnění přišlo v obrovském rozsahu. Takže po předchozím lockdownu přestala opatření platit, neplatila žádná omezení. A díky tomu se virus, který nezmizel a v populaci stále byl, mohl už v létě začít šířit, aniž bychom to vnímali. Ale lidé byli venku, nesetkávali se v uzavřených prostorách. Platí i to, že v létě byly vyšší teploty a viru neprospívá UV záření.“

„Ale neviditelná nálož viru tu prostě byla,“ říká viroložka. „A ve chvíli, kdy lidé začali chodit do práce, bylo chladnější počasí, zdržovali se v místnostech, děti začaly chodit do škol - a to vše se sečetlo, tak epidemie mohla propuknout,“ vysvětluje Tachezy.

„Je to podobné jako u chřipky,“ upřesňuje odbornice. „Virové epidemie mají sezonní průběh. Maxim dosahují koncem a začátkem roku. Víme, že jim vyhovuje určitá vlhkost, která nesmí být příliš vysoká. A vyhovuje jim chladnější teplota. Ale mnohem větší roli v tom hraje to, že lidé se začínají zavírat ve vytopených klimatizovaných místnostech, kde je suché prostředí, a tím pádem se virus může šířit formou aerosolu, a to i na delší vzdálenosti,“ dodává.

Děti bych do škol vrátila až v lednu

Třetí vlna epidemie podle viroložky může přijít kdykoliv. Riziko rozhodně nepominulo. „Bude záležet na tom, jaká budou opatření a jak dlouho budou trvat. Teď už jsme slyšeli o rozvolňování, jsou nastavena rozvolňovací kritéria. Přála bych si, aby to bylo opatrné. Protože dlouhá doba udržení současných restrikcí je důležitá právě pro to, zda se objeví nějaké další vlny. Pokud se to uvolní příliš brzy a nerozumně, tak se další vlny objeví,“ zamýšlí se.

Viroložka není nadšená z toho, že se žáci prvních a druhých tříd tak rychle vracejí do škol. Podle ní je jejich návrat už během následujícího týdne uspěchaný. „Vím, že v tom mezi odborníky neexistuje jednotný názor. Ale já osobně si myslím, že by školy měly být zavřeny až do ledna,“ tvrdí.

„Nechala bych to ve stávajícím režimu, protože se jinak situace nedá uhlídat,“ pokračuje Tachezy. „Jednou věcí je to, že se proinfikují děti, to není samo o sobě podstatné. Ale je tu riziko přenesení na další osoby. Jsou tu rodiče, které to mohou přenést do práce. Prarodiče z rizikových skupin. Proto bych školy do konce roku neotevírala,“ dodává.

Lze vakcínám věřit?

Tachezy má důvěru ve vyvíjené vakcíny. Nevadí ji ani rychlost, během níž k vývoji nových vakcín došlo. „Podobně rychle se podle ní vyvíjela i vakcína proti ebole a ta byla aplikována už během epidemie,“ řekla v Rozstřelu.
V minulosti řada firem a institucí vyvinuly nové postupy, které se podle Tachezy dají pro konstrukci těchto rychle připravených vakcín použít. „Ale nedošlo to tak daleko, že by se tyto technologie aplikovaly v praxi. Některé z nich jsou ale využívány pro vakcíny pro zvířata,“ poukazuje.

Ke zrychlení celého procesu podle ní přispěl také přístup regulačních autorit, které vakcíny schvalují. „Bylo například umožněno spojit klinické zkoušky první a druhé, nebo druhé a třetí fáze. Agentury jsou zároveň připraveny pracovat ve vysokém tempu. Takže nezávislé komise okamžitě posuzují to, jak probíhají zkoušky.“

Společnosti se navíc oproti zažité praxi neohlížejí pouze na účinnost a bezpečnost vakcín, ale nabízejí i postupy, jak by se měly vakcíny vyrábět, skladovat a distribuovat. Vše probíhá paralelně, což obvykle nebývá zvykem. Proto mohou nové vakcíny vznikat tak rychle.

V Rozstřelu Tachezy podrobně popsala, jak jednotlivé typy vakcín ve skutečnosti fungují, charakterizovala základní typy vakcín nejen proti koronaviru a odpověděla i na otázku, zda je možné při očkování proti infekci covid-19 v jedné zemi použít hned několik typů různých vakcín. „Ano je to možné. A dokonce si myslím, že to tak v České republice bude probíhat.“

„Osobně bych si nechala aplikovat kteroukoliv z vakcín, které regulérně procházejí v tuto chvíli třetí fází testování a budou povolené regulačními autoritami. Na základě současných informací bych si nenechala píchnout ruskou nebo čínskou vakcínu, protože tam nejsou dodržené postupy tak, jak by měly být.“

Co je v očkovacím roztoku?

Podle Ruth Tachezy není třeba mít z očkování strach. Látka, kterou dostane pacient vpichem do těla, musí splňovat přísná kritéria. „Chemicky je v tom virová patikule, pokud jde o adenovirové vektory, nebo je to nukleová kyselina, která musí být spojena ještě s jinou látkou, která podporuje tvorbu imunity, tomu se říká adjuvans.“

„A samozřejmě celé je to samozřejmě v nějakém fyziologickém roztoku, který stabilizuje složky, jež jsou pro nás důležité. Může tam být i směs antibiotik, ale nikdy to není v množství, které by organismu škodilo,“ objasňuje Tachezy. Viroložka také vylučuje, že by schválené látky mohly krátkodobě nebo dlouhodobě organismu uškodit.

Ale vždy tu je určité množství lidí, na které očkovací látky nefungují. Tedy, když podle firem, které vakcíny připravují, reaguje na očkování pozitivně zhruba 90 procent lidí, může mezi zbylými 10 procenty být právě tato skupina. „Říkáme jim neodpovídači. Ti na žádnou vakcínu nereagují a nevytvoří si imunitu. Je třeba říci, že účinnost 90 procent je slibná, ale je to pouze předběžné číslo. Uvidíme, jak vakcína bude účinná i nadále.“

Tachezy předpokládá, že v masovém měřítku budou moci být vakcíny aplikovány až na přelomu léta až podzimu v příštím roce. „Ale věřím, že pro vybrané skupiny lidí to bude mnohem dříve.“Podle viroložky by to měli být všichni ti, kteří jsou uvedeni v metodice ministerstva zdravotnictví. „Jsou to lidé v první linii a lidé, kteří mají rizikové komorbidity,“ uzavírá viroložka.

KDO Z ČR SOUDCEM EU?

Kandidáti na soudce ESLP? Uspěli Pavel Simon, Kateřina Šimáčková a Tomáš Langášek. Výběrová komise v pátek rozhodla o tom, které z kandidátů navrhne vládě, aby byli nominováni na nového soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) za Českou republiku. Podle informací České justice byl nejlépe hodnoceným soudce Nejvyššího soudu (NS) Pavel Simon. Ve výběrovém řízení naopak neuspěl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Podle důvěryhodných zdrojů České justice vybrala komise jako kandidáty na soudce ESLP za Českou republiku soudce NS Pavla Simona, ústavní soudkyni Kateřinu Šimáčkovou a soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Tomáše Langáška.

Absolvent Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Pavel Simon je soudcem od prosince 2001, kdy začínal na obchodním úseku u Krajského soudu v Plzni a posléze působil jako předseda senátu Okresního soudu v Chebu. Na NS působí od roku 2012 a předsedá senátu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. V roce 2010 byl jmenován vládou ad hoc soudcem ESLP. Je členem Evropské sítě pro justiční spolupráci v civilních věcech.
Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková Foto: Ipscan

Kateřina Šimáčková je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, dnes opět Masarykovy univerzity. V roce 2009 byla jmenována soudkyní NSS a v roce 2013 soudkyní Ústavního soudu. Je považována za favoritku volby, a to nejen s ohledem na nízký počet žen u ESLP, ale také na její aktivní, pronikavé a dlouhodobé působení v oblasti hájení lidských práv.

Tomáš Langášek je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na Central European University v Budapešti získal diplom LL.M. v oboru srovnávacího ústavního práva. Od roku 2003 působil u ÚS, nejprve jako asistent předsedy, posléze jako vedoucí analytického odboru a od roku 2009 jako generální sekretář ÚS. Soudcem NSS se stal v roce 2013.

Kromě nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana měl o prestižní post zájem i advokát Jiří Kmec z AK Havel & Partners. Celkem se do výběrového řízení přihlásilo sedm zájemců, resort spravedlnosti však jména zájemců veřejně nesděluje.

Komisí navržený seznam musí nyní odsouhlasit panel zřízený Výborem ministrů Rady Evropy a poté jej bude schvalovat česká vláda. Soudce pak bude volit Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Nový soudce za Českou republiku by měl do funkce ve Štrasburku nastoupit od listopadu příštího roku. Nahradí Aleše Pejchala, kterému skončí devítiletý mandát. Petr Dimun, ceskajustice.cz

NA COVID ZEMŘELO JIŽ 1,3 MILIONU LIDÍ

Počet mrtvých i nakažených covidem-19 stále roste po celém světě. Za poslední dny padaly rekordy ve Spojených státech, Polsku, Rusku nebo na Ukrajině. Celkový počet mrtvých překročil hranici 1,3 milionu, nejvíc jich zemřelo v USA, a to 244 000 lidí. O posledních sto tisíc nakažených se celkový počet zvýšil jen za dvanáct dní, to je zatím nejrychlejší růst za celou dobu pandemie.

Nejvíce obětí od počátku pandemie evidují Spojené státy, kde podle dat Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo na následky covidu-19 již více než 244 000 lidí. Následují Brazílie (téměř 165 000 mrtvých), Indie (přes 129 000), Mexiko (více než 97 000) a Británie (přes 51 000). Z Evropy je na tom co do počtu obětí po Británii nejhůře Itálie, Francie a Španělsko.

USA znovu zavádí omezení

Ve Spojených státech v pátek přibylo více než 180 000 potvrzených případů nákazy koronavirem. To je nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie dlouhodobě sleduje. Za posledních deset dní padlo jednodenní maximum již poosmé.

Německo a Francie větří naději, USA a Rusko situaci nezvládají

Od začátku pandemie se v USA, které mají zhruba 330 milionů obyvatel, nákaza koronavirem potvrdila u více než 10,7 milionu lidí. Za posledních 24 hodin zde evidují 1 431 mrtvých.

Řada amerických států a měst v posledních dnech znovu zavádí určitá omezení ekonomiky ve snaze zpomalit šíření viru.
Například guvernér Severní Dakoty Doug Burgum v pátek nařídil nošení roušek ve vnitřních prostorech. Venku si lidé ústa a nos budou muset zakrývat v případě, že nebude možné dodržet bezpečné rozestupy. Opatření má platit až do 13. prosince. Burgum rovněž nařídil, aby veškeré bary a restaurace po celém státě omezily kapacitu na 50 procent a mezi 22:00 a 4:00 měly zcela zavřeno.

Polsko hlásí nejvyšší přírůstek

Dosud nejvyšší denní přírůstek mrtvých od počátku pandemie covidu-19 v sobotu oznámilo Polsko. Za 24 hodin ve statistikách tamního ministerstva zdravotnictví přibylo 548 mrtvých a 25 571 nově nakažených koronavirem. Celkem už v Polsku s covidem-19 zemřelo přes 10 000 lidí.

Od začátku pandemie se v zemi s přibližně 38 miliony obyvatel nakazilo 691 118 lidí, z nichž 10 045 nákaze podlehlo.
V nemocnicích je aktuálně hospitalizováno 22 298 pacientů s covidem-19, z nichž přes 2 100 je napojeno na ventilátory. K dispozici tak v rámci celého Polska zůstává necelých 13 000 volných lůžek a téměř 700 ventilátorů.

V Rusku je již téměř milion nakažených

Rusko v sobotu ohlásilo podruhé za sebou nejvyšší denní přírůstek nově nakažených koronavirem od počátku pandemie. Za posledních 24 hodin vykázalo 22 702 nových případů a 391 souvisejících úmrtí. O den dříve Moskva informovala o 21 983 nových případech a 411 úmrtích. Od začátku pandemie se v zemi s přibližně 146 miliony obyvatel podle oficiálně vedených statistik nakazilo přes 1,9 milionu lidí, z nichž 32 834 na nákazu zemřelo.

Rusko je z hlediska počtu nakažených pátou nejpostiženější zemí na světě, po Spojených státech, Indii, Brazílii a Francii. Z hlediska počtu úmrtí je na 13. příčce. Z hlediska počtu úmrtí na 100 000 obyvatel je až na 48. příčce, vyplývá z údajů.

Ukrajina má nejvyšší denní přírůstek

Na Ukrajině za posledních 24 hodin přibylo 12 524 potvrzených případů nákazy koronavirem. To je nejvyšší denní přírůstek od počátku epidemie a třetí rekord během tří dní. Podle ministra zdravotnictví Maksyma Stěpanova se v zemi se 42 miliony obyvatel nákaza potvrdila už u více než 525 000 lidí. S covidem-19 jich 9 508 zemřelo, z toho 191 za posledních 24 hodin.

V sobotu na Ukrajině začíná platit nové opatření proti šíření koronaviru: víkendová karanténa. Prezident Volodymyr Zelenskyj, který se teď sám s covidem-19 léčí v nemocnici, doufá, že plošná uzávěra omezená na sobotu a neděli zbrzdí šíření viru a zároveň neohrozí ekonomiku země.

V Německu druhá vlna vrcholí

Německo v pátek zaznamenalo nižší počet nákaz koronavirem než ve čtvrtek i než minulý pátek, ukazují aktualizovaná data berlínského Institutu Roberta Kocha (RKI). Nová denní bilance činila 22 461 případů, tedy asi o 1 000 méně než ta čtvrteční. Nově ohlášených 178 úmrtí s koronavirem představovalo pokles oproti čtvrtku, ale vyšší přírůstek než před týdnem.
Němcům začala karanténa. Pandemie skončí o Velikonocích, míní virolog

Vývoj denních počtů infekcí naznačuje, že druhá vlna epidemie covidu-19 v Německu vrcholí.

Kvůli novému rozmachu nákazy Německo 2. listopadu zavedlo celostátní restrikce zahrnující uzavření barů, restaurací, divadel i kin a také omezení shromažďování. O vývoji epidemické situace bude v pondělí s premiéry spolkových zemí jednat kancléřka Angela Merkelová, její mluvčí Steffen Seibert už v pátek avizoval, že od schůzky není možné očekávat uvolnění karanténního režimu.

V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, se od počátku jeho šíření přítomnost koronaviru potvrdila u 775 556 lidí, 12 378 lidí na následky nákazy zemřelo.

TRUMPOVI VOLIČI ODCHÁZEJÍ POSLOUCHAT MALÉ TELEVIZE

Už ne Fox, ale Newsmax. Fandové Trumpa přeběhli k televizi plné konspirací. Zklamaní fanoušci dosluhujícího prezidenta USA Donalda Trumpa nacházejí nové útočiště. Od televizního kanálu Fox News prchají k malé televizi Newsmax. Ta stále odmítá vyhlásit výsledky prezidentských voleb a mluví o podvodech. Úplně stejně jako sám Trump, který nyní televizi propaguje na Twitteru a přihrává jí tak desetitisíce nových diváků.

„Milovníci starého Fox News, jděte k Newsmax. Jsou poslední, kteří se aspoň snaží být čestní,“ píše na Twitteru jistý Nbartovic. „Fox News je mrtvá,“ je si jistý zase Charles Rutledge. Oba tweety a ještě několik dalších končící prezident Trump sdílel na svém účtu.

Nutno říct, že Trump stále Fox News sleduje a své oblíbené moderátory dál sdílí. Stejně jako články z krajně pravicového plátku Breitbart nebo kabelové televize OAN News. Nyní se k nim však přidává malá stanice Newsmax a získává si čím dál větší pozornost.

Ještě v létě měla v průměru 25 tisíc diváků, ale s blížícím se datem prezidentských voleb jich začalo přibývat. „Pořád však byla jen mouchou na zádech slona Foxu,“ píše CNN. Ve volebním týdnu se k Newsmax najednou obrátilo průměrně 182 tisíc lidí.

A čísla rostou i v tomto týdnu. V pondělí to bylo průměrných 347 tisíc diváků a v úterý 437 tisíc. Večerní pořady jako Spicer & Co nebo Greg Kelly Reports si zapnulo až 800 tisíc lidí, zatímco před volbami to bývalo více než osmkrát méně.
Vlastně důkazy o podvodech nemáme, uznávají Trumpovi právníci u soudů

Pro Fox News to zatím není velká starost, například v úterý měla sledovanost v průměru 1,86 milionu, dodává CNN.
Podle deníku The New York Times se ovšem také mobilní aplikace Newsmaxu stala čtvrtou nejpopulárnější ve čtvrteční nabídce Applu. Už v úterý zase televize na Facebooku poprvé předběhla Fox News i Breitbart v počtu interakcí uživatelů. A na Youtube se její kanál od voleb více než zdvojnásobil a nyní má 1,15 milionu odběratelů.

Ale i díky Trumpově podpoře k Newsmax míří lidé, které Fox zklamala. Mohla je naštvat třeba tím, že dřív než mnohá jiná média přisoudila vítězství v Arizoně demokratovi Joeu Bidenovi. Toho také nazývá „zvoleným prezidentem“, což Trumpovy fanoušky pobuřuje.

Nevěří totiž, že už je volební souboj u konce. Tým Donalda Trumpa stále mluví o podvodech a slibuje, že současný prezident usedne v Bílém domě i podruhé. Stačí jen vyhrát soudní spory a dokázat demokratům všechny manipulace s volebními lístky. Zatím se jim to sice příliš nedaří, ale to Newsmaxu nevadí.

Moderátor Greg Kelly třeba prohlásil, že Biden „předstírá, že ho zvolili, což je trochu smutné“. Newsmax demokratického kandidáta stále oficiálně nepovažuje za vítěze, byť s její velikostí jde jen o symbolický krok. Televizní moderátoři také Trumpa vyzývají, aby zatím nepřiznával prohru.

„Musíme Joea Bidena zastavit, aby se nestal příštím prezidentem,“ řekl ve středu poradce Trumpova týmu Jason Miller podle CNN. Konspirační teorie na Newsmaxu proudí i v hlavním vysílacím čase a moderátoři ve svých pořadech popisují snahy demokratů o krádež voleb.

Ať už prostřednictvím údajných mrtvých voličů či aut plných hlasů pro Bidena a příští viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Server The Daily Beast také minulý týden popsal další konspiraci Newsmaxu, a sice že se liberální média dohodla vyhlásit vítěze právě v sobotu, aby Trumpovi zkazila golf.

NEBOŽTÍCI ŽALUJÍ, 30 % NÁRŮST ÚMRTÍ

Rozloží se tělo v covidovém vaku? Majitele pohřební služby trápí opatření. Pohřební služba Pegas v listopadu zatím zaznamenala 30procentní nárůst úmrtí. Její pracovníci se při výjezdech přitom musí chránit podobně jako zdravotníci. „V současné době je průměrně každý třetí zemřelý covid pozitivní,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz její spolumajitel a předseda Unie pohřebních služeb Jiří Haman. „Největším nebezpečím pro nás nejsou zemřelí, ale pozůstalí,“ dodává.

Jiří Haman, spolumajitel pohřební služby Pegas a předseda Unie pohřebních služeb | foto: Archiv Jiřího Hamana
„Za uplynulých dvanáct dní jsme realizovali dvě stovky pohřbů, z nichž bylo 63 zemřelých s covidem-19, což představuje již 31,5 procent z celkového počtu,“ vysvětluje Jiří Haman v úvodu rozhovoru.

Jeho pohřební služba působí zejména v Praze a okolí, kde každý měsíc vypravuje přibližně 30 až 40 procent z celkového počtu pohřbů. „Dá se říct, že v současné době je každý třetí zemřelý covid pozitivní. V tomto týdnu však již pozorujeme klesající četnost úmrtí a i klesající podíl zemřelých s koronavirem. Ačkoliv je to zatím krátká doba na jasný závěr, věřím, že současná druhá vlna již pomalu začne ustupovat,“ uvedl.

Na jaře vás ministerstvo zařadilo mezi profese tzv. v první linii. Jak covid od začátku roku změnil vaši práci?
Na jaře to bylo všechno velice hektické. Nikdo nevěděl, čeho se máme bát, jestli jsou těla infekční ani jak dlouho jsou infekční. To vlastně nevíme dodnes. Snažili jsme se proto chránit, co nejvíce to šlo. Pro nás nejsou největším nebezpečím samotní zemřelí, ale jejich pozůstalí. Když jedeme do rodiny, kde je potvrzený covid, musíme se chránit především proti nim.

Ing. Jiří Haman

• Vystudoval řízení podniku a podnikové finance na Vysoké škole finanční a správní.
• Při studiu se věnoval zahraničním repatriacím zemřelých.
• Absolvoval specializovanou výuku pohřebnictví na SOŠUP.
spolumajitelem pohřební služby Pegas a předsedou Unie pohřebních služeb.
• Podílí se na tvorbě legislativy v pohřebnictví, je člen resortní skupiny ministerstva pro místní rozvoj.
• Vlastní také firmu Vazbykvětin.cz zaměřenou na pohřební floristiku.

Jak konkrétně se v takových případech chráníte?

Používáme podobné ochranné obleky, které mají záchranáři. Jsou to celotělové pogumované obleky, které se po důkladné dezinfekci dají používat opakovaně. Pak máme rukavice, obličejové štíty a respirátory FFP2.

A to používáte jen při výjezdech, při kterých dopředu víte, že přijdete do styku s nakaženými těly?

Samozřejmě, nejezdíme takhle na všechny výjezdy. Tedy kromě začátku epidemie na jaře, ale to byla velice specifická situace.

V čem konkrétně?

Jak jsem říkal, bylo to hektické a ochranné prostředky obecně chyběly. Pohřebním službám se ze začátku nepřidělovaly, takže je zoufale sháněly všude. My jsme se naštěstí předzásobili, takže jsme tak velký problém neměli. Ale museli jsme pak využít naši květinovou vazárnu, kde běžně připravujeme pohřební věnce. Místo toho jsme tam šili roušky.

Ochranné prostředky jste nedostali, i když jste byli řazeni do tzv. první linie?

Ze začátku epidemie jsme tam právě zařazeni ještě nebyli, takže na ochranné prostředky ze státních rezerv jsme neměli nárok. To měly jen složky IZS (integrovaný záchranný systém, pozn. red.). Pak nás tam zařadili, ale to bylo už v době, kdy se respirátory už začínaly dovážet a daly se koupit.

Jak to je s ochrannými prostředky nyní?

Teď se stále vybavujeme sami, nikdo nám nic nedává. Nakupujeme je tedy z vlastních zdrojů. Ale ve chvíli, kdy děláme pohřeb člověka, který byl nakažen covidem, jsme nuceni jejich použití přefakturovávat rodině.

Říkal jste, že stále nemáte představu, jak dlouho zůstává tělo zemřelého s covidem infekční. To obecně není známo?

Ne, taková statistika momentálně neexistuje. Sledujeme stránky Světové zdravotnické organizace, sami jsme členem Unie pohřebních služeb a dalších profesních spolků v rámci České republiky. Máme vyjádření ministerstva zdravotnictví, ale v současnosti neexistují žádná data, která by udávala, jak dlouho zůstává tělo infekční. Takže my s těly nakažených postupujeme tak, jako by byly infekční stále. Na druhé straně covid-19 v rámci pohřebnictví, na rozdíl od eboly nebo horeček Lasa, není považován za vysoce nakažlivou nemoc. Ze zákona tedy nejsme nuceni postupovat podle speciálních pokynů hygienické stanice.

Ministerstvo zdravotnictví ale pro pohřební služby vydalo sérii doporučení…

Ano, stanovilo určitý postup nakládání s infikovanými těly, ale to má pro nás pouze doporučující charakter. Uvádí v něm, že bychom s tělem zemřelého neměli nějak velice manipulovat, neměli bychom ho třeba oblékat ani holit. Máme ho jen umístit do hygienického vaku a potom ho pohřbít. Ale opakuji, že to nemá závazný charakter, je to pouze soubor doporučení.

Hned do pytle a rakve. Covidové pohřbívání potřebuje změnu, míní experti

Zasáhl covid nějak i do průběhu smutečních obřadů?

Ano, hodně. Týká se to těch pohřebních služeb, které postupují striktně podle doporučení ministerstva zdravotnictví. Nedělají kvůli tomu výstavy ani úpravy těl, pouze je uloží do jednoho nebo dvou plastových vaků a následně do rakve. Pozůstalí jsou pak frustrovaní, velice často se setkáváme s názorem, že svého blízkého neviděli kvůli zákazu návštěv třeba dva měsíce a chtěli by ho alespoň naposledy spatřit. Doporučení ministerstva to však blokuje.

Ovlivňuje nějak covid pozitivita zemřelého rozhodování, zda bude tělo zpopelněno nebo pohřbeno?

Ne, to nehraje žádnou roli. Existuje pouze problém s hygienickými vaky, které při tradičním pohřbu do země mohou následně narušovat přirozený proces tlení těla. Je to plast, takže se rozkládá velice dlouho. Za mě je to trochu nedomyšlené, ale neexistuje momentálně nařízení, které by to znemožňovalo.

Po zkušenostech z Itálie, kde se na jaře kvůli extrémnímu nárůstu zemřelých těla skladovala na zimních stadionech, se mnoho lidí obávalo i o kapacitu tuzemských krematorií. Jak jsme na tom v současnosti?

S kapacitou je na tom naše pohřební služba stále celkem dobře. Je ale pravda, že v říjnu a prvních týdnech listopadu jsme byli zaplněni téměř z 80 nebo 90 procent, ale to byly spíše ojedinělé nárazy úmrtí. Jinak máme velkou kapacitu mrazicích boxů, takže dokážeme uskladnit velké množství těl. Obecně je v Česku velké množství pohřebních služeb a kapacita pro uložení těl je opravdu vysoká. Zatím se nestalo, že by těla musela zůstávat v nějakých mobilních boxech a podobně.

TESTOVÁNÍ SLINIVKY NA RAKOVINU

Léčbu rakoviny slinivky může usnadnit molekulární testování, říká lékař. Rakovina slinivky patří mezi nejagresivnější nádorová onemocnění. Zlepšit její léčbu by ale mohlo rozsáhlejší molekulární testování. „Až u čtvrtiny pacientů je možné tímto testováním identifikovat genové odchylky, na základě nichž mohou lékaři nastavit pacientům léčbu na míru,“ říká Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Doktor Luboš Petruželka to řekl na čtvrteční konferenci k novinkám léčby karcinomu slinivky. Důležité je podle něj také včasné odhalení nádoru a brzká operace, při které je nádor odstraněn.

Rakovině jde předejít zdravým životním stylem, říká profesor Petruželka

V České republice je každoročně odhaleno až 2 000 nových případů karcinomu slinivky a jejich počet narůstá. Toto onemocnění je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory (po karcinomu plic, tlustého střeva a prsu) a má také nejnižší míru přežití ze všech druhů rakoviny. Pouze osm procent pacientů s touto nemocí žije déle než pět let.
Tuto nepříznivou statistiku je podle Petruželky možné zlepšit výběrem léčby na základě odhalených genetických odchylek.

„Precizní onkologie spočívá v tom, že na základě molekulární analýzy nádoru můžeme vybrat cílenou léčbu, která bude u pacienta fungovat,“ uvedl Petruželka. To je možné asi u čtvrtiny pacientů s touto diagnózou.

V současnosti je zdravotními pojišťovnami hrazeno molekulární testování jen na některé mutace genů. Podle Pavla Dundra, který je na stejném pracovišti přednostou Ústavu patologie, se ale o úhradě ze zdravotního pojištění vedou s pojišťovnami jednání. U rakoviny slinivky je zásadní včasné odhalení a rychlé nasazení léčby, protože jen u asi deseti až 15 procent pacientů je řešením operace.

Přednosta 1. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN Zdeněk Krška doplnil, že se zvyšuje procento přežití u těch pacientů, kterým lékaři odstranili slinivku s nádorem „co nejradikálněji“, tedy i s okolní lymfatickou tkání. „Víme, že 40 procent pacientů přežívá 40 měsíců tam, kde se odstraní nejen nádor, ale i další tkáně v okolí,“ uvedl Krška. Odborníci se shodují na tom, že takovou operaci by měl pacient podstoupit v některém z velkých onkologických centrech.

ZAHYNULÁ ROTMISTRYNĚ DOSTANE OD ZEMAN VYZNAMENÁNÍ

Zeman příští rok vyznamená rotmistryni, která zahynula po pádu vrtulníku. Prezident Miloš Zeman příští rok udělí in memoriam medaili Za hrdinství rotmistryni Michaele Tiché, která ve čtvrtek zemřela v Egyptě po pádu vrtulníku spojeneckých sil. Na Twitteru to v sobotu oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Tichá je první vojákyní české armády, která zemřela při plnění zahraničních úkolů.

Rotmistryně zemřela v troskách vrtulníku UH-60 Black Hawk, který byl na pozorovacím letu. Zřítil se nedaleko oblíbeného egyptského letoviska Šarm aš-Šajch u Rudého moře.

Stroj patřil k misi MFO (Multinational F orce and Observers – Mnohonárodní síly a pozorovatelé), která dohlíží na dodržování izraelsko-egyptské mírové dohody. Podle MFO zatím vše nasvědčuje tomu, že šlo o nehodu. Příčinou měla být technická závada. Při nehodě zemřelo šest dalších vojáků, pět Američanů a jeden Francouz. Další americký voják utrpěl těžká zranění.

Vojenský speciál přiletěl s tělem české vojačky v pátek odpoledne. Na kbelském letišti proběhla pieta za účasti rodiny a nejvyšších státních představitelů z řad ministerstva obrany a armády, přihlížel také premiér Andrej Babiš nebo americký velvyslanec Stephen King.

Armádní major ve svém projevu ocenil pracovitost a zarputilost vojačky. „Dokud nesplnila to, co si zadala, tak nešla domů. Jsem rád, že jsem mohl sloužit a pracovat po jejím boku,“ řekl. „Míšo, naše srdce budou navždy plna vzpomínek na tebe,“ dodal.

Tichá se narodila v roce 1993, na Sinaji byla příslušnicí 8. úkolového uskupení české armády, kde se starala o logistiku české jednotky. Do armády podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška nastoupila v roce 2017.
V Egyptě byla jako rotmistryně na své první zahraniční misi. Před odletem na misi sloužila na 24. základně dopravního letectva Kbely ve štábu letky. Do hodnosti štábní praporčice povýšil Tichou v pátek ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Letos se tradiční ceremoniál předávání státních vyznamenání 28. října neuskutečnil kvůli koronavirové epidemii. Seznam vyznamenaných tak Pražský hrad alespoň zveřejnil na webu. Zeman ocenil válečné veterány či zástupce armády, policie, hasičů i zdravotníků za jejich boj proti epidemii koronaviru. Nejvyšší státní vyznamenání in memoriam obdržel i zpěvák Karel Gott. Ocenění si vyznamenání převezmou až za rok.