iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Jourová miliony z EU i od Sorose? Kritika Maďarska

Lže, protože ji platí Soros, pustil se do Jourové mluvčí maďarské vlády. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová a eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders vnášejí do úřadů, které zastávají, svá ideologická přesvědčení. To podkopává pověst Evropské komise, tvrdí mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.O Jourové, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty a transparentnost, Kovács na twitteru napsal, že „nedorostla“ do role eurokomisařky a že se zkompromitovala.

Jourová opakovaně kritizuje situaci kolem médií v Maďarsku, upozorňuje na omezování svobody slova a dělá si starosti kvůli podmínkám pro práci nezávislých médií.

Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács

„Pokud jde o svobodu médií v Maďarsku, tak o ní neví nic a lže, protože ji platí (George) Soros,“ tvrdí Kovács. Soros, americký finančník a filantrop maďarského původu, je častým terčem útoků ze strany konzervativního maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho politických spojenců. Označují ho například za organizátora protimaďarského spiknutí.
Eurokomisař Reynders je „podobně nepřesvědčivý, naprosto nepomáhá členským státům EU v době pandemie,“ napsal Kovács o kolegovi Jourové z Evropské komise. Uvedl také, že maďarská vláda i nadále vyzývá Jourovou, aby rezignovala.

Čelní představitelé maďarské vlády, včetně premiéra Orbána, před časem žádali odvolání Jourové kvůli jejímu rozhovoru pro německý magazín Der Spiegel. V něm mimo jiné mluvila o tom, že stav mediálního prostředí v Maďarsku je alarmující nebo o tom, že podstatná většina Maďarů již zřejmě vůbec nemá šanci vytvořit si svobodný názor, protože v médiích je sotva nějaká kritika proti vládě.

Maďarská vláda tento týden navrhla ústavní dodatek o tom, že děti měly být vychovávány v souladu s křesťanským pojetím pohlaví. Reynders dnes podle agentury MTI řekl, že je důležité, aby ve všech zemích dodatky k ústavě předcházela důkladná debata.

TRUMP DĚLÁ ČISTKY VE STÁTNÍ SPRÁVĚ

Kdo není Trumpův oblíbenec, ten musí pryč. Čistky ve státní správě pokračují. Bílý dům přiměl k rezignaci dva vrchní představitele ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Jde o součást rozšiřující se čistky, jejímž cílem je ze státní správy vystrnadit kohokoliv, kdo čelí podezření, že není dostatečně loajální vůči prezidentovi Donaldu Trumpovi. Trump již dříve tento týden vyměnil i několik předních činitelů Pentagonu včetně ministra obrany Marka Espera.

Změnám, které se tento týden na ministerstvu vnitřní bezpečnosti odehrály, předcházelo Trumpovo odvolání ministra obrany a další personální změny v Pentagonu.

K rezignaci byla vyzvána vrchní představitelka DHS pro zahraniční záležitosti Valerie Boydová a Bryan Ware, poradce vládní agentury pro kybernetickou bezpečnost (CISA), jež pod ministerstvo spadá. Zdrojem výzvy byla kancelář Bílého domu spravující personální záležitosti.

„Jde jim o naprostou loajalitu a někdo, kdo má zkušenosti z práce pro jiné administrativy, není vnímán jako dostatečné loajální,“ řekl nejmenovaný zdroj americkému listu The Washington Post s odkazem na práci Boydové pro prezidenty George Bushe mladšího a Baracka Obamu.

Diktátorské kroky. Trump vyhodil vedení Pentagonu, dosadil loajalisty

Boydová v rezignačním dopisu úřadujícímu šéfovi DHS Chadu Wolfovi podle WP vyjádřila naději, že se vládní činitelé během přechodu k nové administrativě budou chovat „se ctí“. Na záznam ale situaci odmítla komentovat. O okolnostech svého odchodu odmítl hovořit také Ware, který řekl, že je na svou práci a práci CISA hrdý a bylo mu ctí sloužit zemi.
Vývoj odmítl komentovat také mluvčí Bílého domu, stejně jako mluvčí CISA. Na žádost o vyjádření ministerstvo vnitřní bezpečnosti nereagovalo.

Vlastně důkazy o podvodech nemáme, uznávají Trumpovi právníci u soudů

Nejnovější vývoj přichází poté, co Bílý dům tento týden zajistil odchod tří vrchních představitelů ministerstva obrany včetně samotného ministra Marka Espera, připomíná americký list. Šéf CISA Christopher Krebs kolegům řekl, že od Bílého domu také očekává výpověď. Jeho agentura se ve čtvrtek připojila k prohlášení státních a lokálních volebních úředníků, podle nichž nejsou žádné důkazy o zničených či ztracených volebních lístcích z amerických prezidentských voleb. Hlasování přitom experti označili za „nejbezpečnější v americké historii“.

Prezident Trump však svou volební prohru uznat odmítá a rozpoutal soudní bitvy v řadě klíčových států. Demokrat Joe Biden, jehož média o víkendu na základě projekcí označila za vítěze prezidentských voleb a kterému již gratulovala celá řada světových lídrů, se mezitím připravuje na převzetí Bílého domu.

POMPEO JEDNÁ, JAKO KDYBY TRUMP DÁL VLÁDL

Pompeo jede ukázat Trumpovy plány na druhé období, ač všichni uznali Bidena. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který stále neuznal volební prohru prezidenta Donalda Trumpa, v pátek odletí na zahraniční cestu. Navštíví řadu evropských a blízkovýchodních zemí, jejichž lídři k vítězství v amerických prezidentských volbách již pogratulovali demokratovi Joeu Bidenovi. Pompeo se zaměří na priority Trumpovy vlády, jako by měla pokračovat v působení i v dalších letech.

Šéf diplomacie navštíví například Golanské výšiny a židovskou osadu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, čemuž se jeho předchůdci vyhýbali. Všechny bývalé americké vlády totiž považovaly Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny za území okupované Izraelem.

Loni v listopadu však ministerstvo zahraničí USA zrušilo své dlouholeté stanovisko, podle něhož židovské osady na Západním břehu Jordánu „nejsou v souladu s mezinárodním právem“. O změnu americké pozice usiloval zejména Pompeo ve spolupráci s americkým velvyslancem v Izraeli Davidem Friedmanem.

Západní břeh Jordánu, který Izrael obsadil za války v roce 1967, Palestinci chtějí pro svůj budoucí stát. Izrael to odmítá a argumentuje biblickými vazbami a bezpečnostními hledisky. Podle většiny zemí jsou však osady z pohledu mezinárodního práva nelegální a komplikovaly minulá kola izraelsko-palestinských mírových rozhovorů.

Osady Židů na palestinské půdě neporušují právo, tvrdí nově USA

Jen několik dní před izraelskými parlamentními volbami loni v březnu navíc Trump podepsal dekret uznávající vládu Izraele na Golanech. Golanské výšiny na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN anektoval. OSN, Evropská unie či Liga arabských států považují toto území za okupované Izraelem.

Trumpova osada a Pompeovo víno

Radikální změnu americké pozice uvítali Izraelci žijící na těchto územích. Na Golanech má vzniknout osada s názvem „Trump Heights“, zatímco po Pompeovi pojmenoval víno vinař z osady na Západním břehu Jordánu. Pompeo by podle webu Axios měl vinárnu příští týden navštívit. Zda tak učiní soukromě, není jasné.

Pompeova cesta má podle webu Axios zdůraznit změnu americké politiky vůči Izraeli za vlády Trumpa. Pro šéfa diplomacie podle webu může mít i osobní význam, jelikož možná bude chtít kandidovat v prezidentských volbách za čtyři roky.
Běžné zahraničněpolitické otázky budou během Pompeovy cesty spíše v pozadí vzhledem k nynější neobvyklé situaci, kdy většina světa přijala výsledky prezidentských voleb v USA, zatímco šéf americké diplomacie, prezident Trump a většina Republikánské strany nikoli.

Jednal s Kimem, kritizuje Rusko a Čínu. Kdo je Trumpův šéfdiplomat Pompeo?

Pompeo před několika dny vyvolal pozdvižení, když novinářům řekl, že očekává „poklidný přechod k druhé Trumpově administrativě“. Podle agentury AP působil dojmem, že žertuje. Následně mnohem vážněji prohlásil, že svět by měl mít plnou důvěru v to, že americké ministerstvo zahraničí bude funkční a úspěšné po 20. lednu, což je den inaugurace šéfa Bílého domu. Ani v následných rozhovorech však Pompeo nezmínil, že prezidentský úřad převezme Biden.

Pompeo v rámci své cesty zavítá do Francie, Turecka, Gruzie, Izraele, Spojených arabských emirátů, Kataru a Saúdské Arábie. Lídři všech těchto zemí přitom veřejně Bidenovi gratulovali k vítězství. Čtyři z těchto států - Francie, Turecko, Gruzie a Katar - přitom mají poněkud napjaté vztahy s Trumpovou administrativou, a není tak jasné, zda se Pompeo s jejich lídry veřejně setká.

JAK ROZHODNOU SOUDCI O ODMĚNĚ ZA LIDOVÝ DŮM?

Jednání mezi Altnerovými a ČSSD bylo vyhrocené, svědčil i Zeman. Nové kolo pře dědiců právníka Zdeňka Altnera se sociální demokracií dnes začalo vyhrocenou výměnou názorů obou stran sporu a výslechem bývalých představitelů ČSSD. Někdejší předseda strany a současný prezident Miloš Zeman při videokonferenci jako svědek uvedl, že si na podrobnosti po více než 20 letech nevzpomíná. To, že podepsal s Altnerem smlouvu o zastupování strany, označil za rozumné rozhodnutí.

Obvodní soud pro Prahu 1 se ke sporu musel vrátit poté, co Nejvyšší soud zrušil předchozí pravomocný verdikt. Zrušený rozsudek Altnerovi přiznával nárok na 18,5 milionu korun a také na smluvní pokutu 318 milionů, a to v souvislosti s právními službami, které Altner ČSSD poskytl ve sporu o její sídlo Lidový dům. Altner v mezičase zemřel a spor nyní vedou jeho děti Veronika a Patrik.

Sociální demokracie další peníze vyplácet odmítá. Když si Altner v roce 2000 vyfakturoval 50 milionů, zaplatila mu třetinu a další dvě třetiny částky složila do soudní úschovy. Nebylo totiž zřejmé, zda část peněz nenáleží Altnerovým spolupracovníkům – notáři Václavu Halbichovi a právníkovi Václavu Hájkovi. „Složení do úschovy má účinek splnění závazku,“ prohlásil právník ČSSD Jakub Matějček.

Nejvyšší soud uvedl, že smluvní ujednání o odměně za právní služby nebylo dostatečně určité a není jasné, co konkrétně advokát pro stranu vykonal. Předseda ČSSD Jan Hamáček z toho dovozuje, že strana nyní bude ve sporu úspěšná. Podle soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dagmar Stamidisové to ale není jednoznačné.

„Zdejší soud je vázán právním názorem Nejvyššího soudu, nicméně mám za to, že základ nároku je stále otevřen,“ podotkla dnes v úvodu jednání. „Závazné bylo doporučení, aby žalobci (Altnerovi) doplnili množství úkonů, které byly provedeny, což žalobci na výzvu zdejšího soudu udělali. ČSSD všechny tyto nároky bagatelizovala a zpochybnila, ale já mám za to, že ve všech případech tomu tak není,“ dodala soudkyně. Altnerovým dala lhůtu do 30. ledna, aby „předložili důkazy směřující k jednotlivým částem odměny“.

Dnešní výslech svědků – Zemana, bývalého premiéra Vladimíra Špidly a předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského – do věci světlo nevnesl.

„Musím se přiznat, že na detaily si nevzpomínám. V mé paměti utkvělo jenom to, že jsme měli platit za úspěch advokáta v kauze Lidový dům,“ uvedl Zeman. „BH Centrum mi vůbec nic neříká,“ reagoval na upozornění soudkyně, že aktuální sporné odměny se týkají zadržovaného nájemného této firmy, nikoliv přímo vlastnictví k Lidovému domu.
Kontrakt, který v roce 1997 uzavřel s Altnerem, byl podle Zemana v pořádku. „Kdyby mi smlouva připadala nesrozumitelná, požádám o její přepracování. Ta smlouva byla naprosto srozumitelná. Teprve díky Altnerovi a jeho podání k Ústavnímu soudu jsme Lidový dům zachránili pro sociální demokracii,“ řekl. „K penále vůbec nemuselo dojít, kdyby moji nástupci v čele sociální demokracie smluvní částku doplatili,“ dodal.

V jednací síni panovala od počátku vyostřená atmosféra a obě strany se uchylovaly k expresivnějším výrazům. Zatímco právník ČSSD označil některá tvrzení Altnerových potomků za „naprostou neurvalost“, Altnerova dcera Veronika prohlásila, že sociální demokracie „neměla koule“ k jednoznačnému vyjádření. Situaci vyostřil i Zeman. Urážlivě se vyjádřil k erudici právního zástupce ČSSD a nelichotivě mluvil také o svém nástupci v čele strany Špidlovi. Toho sice výslovně nejmenoval, ale z kontextu bylo patrné, že hovoří právě o něm.

Špidla vypověděl, že s Altnerem se setkal pouze u Ústavního soudu a při přípravě k tamnímu jednání. „Okolnosti uzavření smlouvy neznám, neúčastnil jsem se toho,“ řekl. Obdobně mluvil i Rychetský, který byl v dané době sociálnědemokratickým senátorem. „Pana Altnera ani smlouvu jsem nikdy neviděl,“ uvedl. „Podle mých zprostředkovaných informací se o určení vlastnictví k Lidovému domu vůbec nezasloužil pan doktor Altner, ale doktor Pavel Blanický,“ připomněl dalšího bývalého právníka ČSSD.

Jednání bude pokračovat 19. března. Altnerovi věří, že se jim uplatňovaný nárok podaří doložit listinami. „Máme připravenou řadu důkazů k prokázání skutečností, které zatím prokazovány nebyly. Pokud narazíme na doklady, u kterých budeme přesvědčeni, že jsou v archivu sociální demokracie, tak požádáme soud, aby uložil sociální demokracii, aby je předložila,“ sdělil ČTK právník Altnerových Václav Veselý.

Prezident Zeman figuruje jako svědek také v kauze Mostecké uhelné společnosti, protože prodej menšinového státního podílu schválila právě jeho vláda. Také v tomto případě soud počítá s jeho výslechem prostřednictvím videokonference. Osobně Zeman přišel v roce 2016 svědčit ve sporu notáře Halbicha s ČSSD. Tehdy vypověděl, že pro něj jakožto pro předsedu ČSSD byl jediným partnerem Altner.

COVID NEJVÍCE ŘÁDÍ V NĚMECKU A FRANCII

Německo a Francie větří naději, USA a Rusko situaci nezvládají. Klesající čísla lidí nakažených koronavirem dává Německu a Francii naději, že se podařilo přísnými omezeními podchytit nejhorší situaci. Přesto se zdráhají je uvolnit. USA a Rusko, první a pátá nejpostiženější země, pandemii nezvládají a hlásí přeplněné nemocnice a rekordní denní čísla nakažených.

Momentálně je ve Francii, se skoro dvěma miliony nakažených čtvrté nejpostiženější zemi na světě, podle agentury AP více pacientů s covid-19, než bylo během vrcholu epidemie na jaře. Číslo infikovaných v poměru na sto tisíc obyvatel ale klesá po dobu deseti dní.

„Jsou to dobré zprávy, ale ne dostatečné,“ k tomu, aby Francie uvolnila přísná protikoronavirová opatření, řekl francouzský premiér Jean Castex. Podle něj omezení pohybu a zavření obchodů zůstane v platnosti nejméně dalších 14 dní.
Francie na konci října vstoupila do lockdownu. Obyvatelé nesmí vycházet bez opravňujícího dokumentu, povolené jsou návštěvy lékaře, nezbytných nákupů, do práce a hodina venku na čerstvém vzduchu. Lze též chodit do škol, které zůstaly otevřené. Obchody, kromě těch s nezbytným zbožím, jsou zavřené.

Podle průzkumu společnosti Ifop Francouzi dodržují druhý lockdown v mnohem menší míře než ten první. Šedesát procent respondentů uvedlo, že alespoň jednou porušilo protikoronavirová omezení například návštěvou rodiny, kamarádů, či sexuálních partnerů.

Pokles čísla R v Německu

I v Německu existují náznaky, že koronavirová vlna ustupuje. Infekční číslo R kleslo podle Institutu Roberta Kocha (RKI) z 1 na 0,89. „Křivka se zplošťuje,“ řekl šéf RKI Lothar Wieler.„Nejsme proti tomuto viru bezmocní.“
Němcům začala karanténa. Pandemie skončí o Velikonocích, míní virolog

Wieler ale varuje před uvolňováním striktních opatření, které Německo zavedlo na počátku měsíce. Je podle něj příliš brzo zjistit, zda skutečně zabrala a zda pokles je stabilní.

I v německých nemocnicích je větší počet pacientů s covidem-19, než tomu bylo během jarní vlny. Berlín, podobně jako Paříž, přistoupil k přísným omezením z obavy, že zdravotnictví nebude schopné nápor nakažených ustát. Od počátku pandemie se v Německu nakazilo 751 095 lidí.

Miliony nakažených v USA

USA překročily rekord v počtu hospitalizovaných lidí v nemocnicích. Poprvé číslo překročilo 66 tisíc případů. Osmnáct států hlásí ohromný přírůstek hospitalizovaných, zvláště pak v oblastech na středozápadě USA tíhnoucích ke konzervatismu, kde vládne obecná nedůvěra k institucím.

Konspirátoři tepou do vakcíny Pfizeru. Má hromadně sterilizovat, tvrdí

Celkem posedmé v devíti dnech denní nárůst nakažených dosáhl nových výšin. Za čtvrtek přibylo 153 tisíc nových případů. Od počátku epidemie se v zemi nakazilo přes deset milionů lidí, nejvíce na světě. Kalifornie se po Texasu stala druhým americkým státem, kde počet případů infekce překročil jeden milion.

Podle expertů znepokojivý růst infekcí lze přičíst malým společenským shromážděním, která se odehrávají mimo veřejnost, jako jsou večeře o více lidech, hrací noci, přespání či spolujízdy s přáteli. Jednotlivé státy, například Illinois, přiznávají, že nárůst případů je „bezprecendentní“. V Utahu kvůli nedostatku míst v nemocnicích guvernér vyhlásil nouzový stav.

Více jak 242 tisíc lidí na covid-19 zemřelo. Podle predikcí Centra pro kontrolu a prevenci nemocí bude kolem pátého prosince 260 tisíc až 282 tisíc smrtí způsobených koronavirem.

Ruské regiony jsou tvrdě zasažené pandemií

Chmurná situace je i v Rusku. Ačkoliv epicentrem stále zůstává Moskva, téměř tři čtvrtiny veškerých případů nákazy se nachází v regionech. V dubnu to nebyla ani půlka.

Regionální nemocnice ale nemají dostatek vybavení ani zaměstnanců, aby se s nákazou vypořádala. Podle stanice BBC například ve městě Kotlas v Archangelské oblasti nemocnici kvůli chybějícím lůžkům musí pacienti spát na lavičkách a v chodbách. Podle serveru The Moscow Times pacienti připouští, že jsou radši v lépe vybavených moskevských nemocnicích zařízeních než v regionech.

Naše vakcína Sputnik má účinnost 92 procent, chlubí se Rusové

Pandemie na regiony těžce dopadá nejen zdravotnicky, ale i ekonomicky. Ingušsko v předhůří Kavkazu podle ruských opozičních novin Novaja Gazeta bude první ruskou republikou, která vyhlásí bankrot. Rusko kvůli ochraně ekonomiky ale odmítá zavést národní lockdown. Naopak dřívější přísnější omezení, až na výjimky, jako je moskevský noční zákaz klubů a restaurací, uvolňuje. Moskva věří, že Rusko zachrání vakcína, která má mít účinnost na 92 procent.

Ve čtvrtek Rusko oznámilo 21 983 nových případů nákazy koronavirem za uplynulých 24 hodin, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Podle Andreje Škody z moskevského ledového paláce přeměněného na nouzovou nemocnici, se mezi nakaženými objevují především mladí lidé a ti, co se léčili doma. „Na jaře se všichni báli, a tak přišli pro pomoc dříve. Tato nová vlna je pravděpodobně způsobena tím, že mnoho lidí přestalo dodržovat opatření,“ tvrdí Škoda.

SOUDCI NOVÉ JEDNÁNÍ O ŽALOBĚ NA ČT

Exekuce na ČT? Soud bude muset o žalobě Unie obhájců rozhodnout znovu. Česká televize uspěla s kasační stížností proti rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS) z 19. srpna, kterým soud nařídil ČT poskytnout Unii obhájců (UO) informace o pozvaných hostech do pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Nejvyšší správní soud (NSS) totiž konstatoval, že žalovanou neměla být ČT, ale Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). ČT kvůli rozhodnutí MS skončila v exekuci.

UO požádala ČT o sdělení ohledně pozvaných hostů z řad právnické obce do OVM. Unii zajímalo, kolikrát byli do pořadu pozváni hosté řad státních zástupců a soudců a kolikrát zástupci advokátů. ČT žádost odmítla a unie uspěla s žalobou u MS. Exekuci proti České televizi (ČT) za neposkytnutí informací pak nařídil Obvodní soud pro Prahu 4.
Proti rozhodnutí podala ČT kasační stížnost. V ní poukazovala na to, že v rozsudku chybí jména soudců, kteří věc rozhodli, v čemž spatřovala televize „překážku k realizaci práva na zákonného soudce“.

Dále namítala, že požadované informace jsou veřejně přístupné online v archivu na webu ČT a žádá-li vyhledávání takových informací po ČT, jedná se o zneužití práva na svobodný přístup k informacím.
V neposlední řadě televize namítla, že mechanické vyhledávání požadovaných informací by pro ni znamenalo nepřiměřenou zátěž.

NSS kasační stížnosti ČT vyhověl, ačkoliv nikoliv na základě námitek, které televize vznesla.

Podle NSS totiž ČT spadá od 1. ledna 2020 do okruhu subjektů, proti jejichž rozhodnutí podle zákona o svobodném přístupu k informacím rozhoduje v odvolacím řízení Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Obdobně tak učinil již 30. října v jiném rozhodnutí (4 As 155/2020), které se týkalo tentokrát Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Tuto změnu přinesla novela zákona č. 111/2019 a týká se podle soudu například i Českého rozhlasu.
V rozhodnutí zároveň NSS určil, že ČT bude v dalším řízení u MS, v němž bude žalovaným ÚOOÚ, v postavení osoby zúčastněné na řízení, pokud o to bude ovšem ČT stát. Petr Dimun, ceskajutice.cz

SOUDCE SABOLA MS PRAHA ZRUŠIL NOSIT VENKU ROUŠKY

Městský soud v Praze zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle dnešního rozsudku soudu nedostatečně odůvodnil. Soud rozhodl o tom, že opatření se ruší k 21. listopadu, ministerstvo tak má do té doby čas přijmout nové bez vad, dodala na twitteru mluvčí soudu Markéta Puci.

Soudce Aleš Sabola konstatoval, že shledal jako důvodné námitky proti nedostatkům odůvodnění opatření. „Opatření ze dne 19. října postrádá konkrétní, srozumitelné a podložené úvahy, na základě nichž by soud mohl účinně a odpovědně přezkoumat, zda je skutečně z pohledu dosažení deklarovaného cíle nezbytné trvat na povinném nošení ochranných prostředků dýchacích cest v aktuálně stanoveném rozsahu,“ uvedl v tiskové zprávě.

Ministerstvo podle soudu pouze přebralo odůvodnění z dřívějších opatření a nevysvětlilo, proč pravidla zpřísnilo. „Ministerstvo nepoukazuje na žádné podklady, na základě nichž nařídilo používání ochranných prostředků dýchacích cest ve významně větším rozsahu a v parametricky odlišném prostředí,“ píše soud. V odůvodnění postrádá i jakékoli konkrétní podklady ohledně vývoje epidemické situace, které ministerstvo při změně zohlednilo. „Stejně jako konkrétnější úvahy o přínosu roušek ve všech těchto oblastech,“ uvádí soud.

V odůvodnění soudu chybí i úvahy, proč ministerstvo zvolilo právě ty výjimky, které opatření obsahuje. „Popsané vady nejsou nedostatky ryze akademickými – brání totiž soudu náležitě posoudit jednotlivé námitky, zpochybňující proporcionalitu zvoleného řešení,“ vysvětlil soud. Současně zdůraznil, že rozhodnutím nezlehčuje hrozby epidemie a nehodnotí potřebnost a přiměřenost opatření. „Soud potřebnost a přiměřenost neposuzoval, jelikož mu v tom bránilo právě nedostatečné odůvodnění,“ uvedl.

Soud je přesvědčen o tom, že od začátku epidemie už uplynulo dost času, aby ministerstvo opatření odůvodňovalo lépe. „Výjimečnost dané situace nemůže být nadále důvodem přezíravého postupu soudu k nedostatkům a pochybením, na která již soud ministerstvo dříve opakovaně upozornil,“ vysvětlil. Pro nepřezkoumatelnost však opatření zrušil až k 21. listopadu, aby měl resort dostatečný časový prostor. „Aby, shledá-li pro to dostatek důvodů, obdobné opatření opětovně přijal a zohlednil v něm všechny výtky zdejšího soudu,“ dodává soud.

Podle příslušného opatření se od 21. října nošení roušek kvůli covidu-19 rozšířilo i na venkovní území obcí v případě, že je člověk blíže než dva metry k jinému. Výjimku dostali například členové jedné domácnosti nebo lidé při sportování. Roušky začaly být povinné také v autě, pokud v něm člověk nejede sám nebo se členy své domácnosti.

BIDENŮV TRUMF V GEORGII

Konečný výsledek: 306 ku 232, potvrdil se Bidenův triumf v Georgii. Kandidát Demokratické strany Joe Biden získal v amerických prezidentských volbách 306 hlasů ve sboru volitelů, zatímco úřadující šéf Bílého domu Donald Trump 232. Potvrdil se Bidenův triumf v Georgii, vítězství v Severní Karolíně si připsal Donald Trump. Uvádí to celostátní americká média poté, co vyhlásila vítěze ve zbývajících dvou státech USA. Georgii a jejích 16 volitelů připsala Bidenovi, Severní Karolínu s 15 hlasy Trumpovi.

Konečný výsledek je zrcadlovým obrazem toho z roku 2016, kdy to byl Trump, kdo ovládl státy s celkovými 306 voliteli. I tehdy však nasbíral na úrovni celých USA méně hlasů než kandidátka Demokratické strany Hillary Clintonová. Letos bude rozdíl v tomto směru ještě větší, neboť Biden aktuálně vede o více než pět milionů hlasů a jeho náskok se v posledních dnech neustále zvyšoval.

Vítězství bývalého viceprezidenta v Georgii bylo už několik dní bráno jako hotová věc, média nakonec verdikt vyhlásila v momentě, kdy tam jeho náskok přesahoval 14 000 hlasů a byl vyšší než počet nezapočítaných hlasů. Georgia se podle všeho přiklonila k prezidentskému kandidátovi demokratů poprvé od roku 1992.

Během pátku se potvrdilo, že Biden vyhrál i v Arizoně, a to těsně, asi o 0,3 procenta hlasů. Získal tak ale vítězství v tradiční baště republikánů, což se podle CNN podařilo demokratickému prezidentskému kandidátovi teprve podruhé za sedm desítek let. Naposledy tam z demokratů vyhrál Bill Clinton v roce 1996.

I přes podle amerických médií jasné Bidenovo vítězství prezident Donald Trump i deset dní po uzavření volebních místností stále odmítá výsledky prezidentských voleb uznat a opakovaně napadá hodnověrnost hlasování. Jeho tým podal řadu žalob, z nichž některé již soudy zamítly a jiné čekají na projednání. Volební činitelé napříč USA neopak nenahlásili žádné nesrovnalosti a naopak průběh voleb poznamenaných koronavirovou pandemií označují za úspěch.

V RAKOUSKU KOLAPS? ZAVŘE ŠKOLY A OBCHODNÍ CENTRA

Rakousko zavře školy a obchodní centra. Systému hrozí kolaps. Rakousko opět zaznamenalo rekord v počtu nově nakažených novým typem koronaviru. Vláda proto chystá další zpřísnění opatření. Od úterý budou nově uzavřeny školy a nákupní centra. Omezí se také služby a možnost sdružování lidí, uvedl zpravodajský server oe24.at. Vláda má nová opatření oznámit v sobotu.

Důvodem ke zpřísnění je skutečnost, že dosavadní restrikce společenských akcí i gastronomie, které vláda přijala před deseti dny, nepřinesly snížení denních přírůstků nakažených ani počtu hospitalizovaných s nemocí covid-19. Zdravotnickému systému proto hrozí kolaps.

Za posledních 24 hodin přibylo v bezmála devítimilionovém Rakousku 9 568 případů koronavirové infekce, což je nejvíce od počátku epidemie v zemi. Dosavadním maximem bylo 9 262 případů ohlášených ve čtvrtek. S covidem-19 zemřelo v uplynulém dnu dalších 53 lidí, čímž celková bilance obětí vzrostla na 1 661. Více než 3 900 nakažených je nyní v nemocnici, z nich 567 na jednotkách intenzivní péče.

Všechny školy mají být podle vládních plánů uzavřeny a přejdou na dálkovou výuku, v provozu zůstanou patrně pouze školky. Vláda se podle médií rovněž usnesla, že zavře nákupní centra, přičemž o uzavření dalších obchodů se údajně dál diskutuje.

Nákaza se vymyká i u sousedů. Polsko během Dušiček zavře hřbitovy

Zavřít budou muset také některé služby, jako jsou kosmetické či masážní salóny. O kadeřnictvích se stále jedná. Omezeny budou i společenské kontakty - lidé se nebudou smět stýkat se členy další domácnosti jako dosud, nýbrž už jen s jednou další osobou.

Dotčená odvětví budou moci žádat od státu kompenzaci ve výši 80 procent obratu v porovnání s minulým rokem.
Kabinet kancléře Sebastiana Kurze má oznámit nová opatření na tiskové konferenci v sobotu v 17:00. Platná mají být od úterka. Server upozorňuje, že plán restrikcí může ještě doznat určitých změn, neboť vládní koalice o některých bodech stále jedná.

SOUDKYNĚ GILOVÁ Z OSTRAVY U KRAMNÉHO CHYBOVALA

Kauza Kramný a právo na spravedlivý proces. Nedávno vyšel najevo další nepochybný důkaz svědčící o tom, že krajská soudkyně v Ostravě Renata Gilová závažným způsobem chybovala v kauze Petra Kramného. Stalo se tak v souvislosti s doplněním podnětu k zahájení kárného řízení se zmíněnou soudkyní, který poukázal na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 2445/08 z roku 2009.

Šokující rozpor s rozhodnutím ÚS

Zmíněný judikát je totiž velmi důležitý v tom, že se v něm řešily podmínky pro znovuposouzení případu na základě nových důkazů. Tedy věc, která má nesmírný význam právě v kauze Petra Kramného. Ve zmiňovaném nálezu ÚS se totiž dočteme mj. následující: „…je-li zde nový důkaz, který může mít vliv na původní rozhodnutí (stačí pouhá rovina pravděpodobnosti), není zde zmocnění pro soud, který o návrhu na povolení obnovy řízení rozhoduje, provádět dokazování k potvrzení či vyvrácení této pravděpodobnosti. Takové dokazování může provádět pouze soud rozhodující o vině a trestu v obnoveném řízení.“

Ukazuje se, že Renata Gilová postupovala v naprostém rozporu s tím, co se v nálezu píše. Jádro problému spočívá v tom, že v červnu roku 2019 požadovala po „znaleckém ústavu“ (oficiálně nikdy nevznikl) v Českých Budějovicích, aby zhodnotil správnost důkazů navržených obviněným v obnově procesu. Soudkyně svým rozhodnutím popřela celý smysl probatorní fáze řízení o povolení obnovy, kdy se má posoudit jen to, zda nově předložené skutečnosti opravdu mohou odůvodňovat změnu již vydaného rozhodnutí. Z toho, co se píše v nálezu ÚS, je tedy naprosto jasné, že v této trestní věci vedené Krajským soudem v Ostravě došlo k závažnému porušení práva obviněného na spravedlivý proces.

Přitěžující okolností pro Renatu Gilovou je navíc to, že patří ke zkušeným soudcům. Skutečností uvedených v nálezu si tedy musela být velmi dobře vědoma, protože v rámci svého povolání má dle § 82 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb. dokonce povinnost si prohlubovat své odborné znalosti. K nim bezesporu patří i dostatečná obeznámenost s nálezy ÚS, které jsou při projednávání případů v dané problematice relevantní. Citovaný nález byl publikován už v roce 2009 a měla více než dost času na seznámení se s jeho obsahem.

„Nepodjatá“ soudkyně a vadný posudek

Postup soudkyně Renaty Gilové není jen v rozporu s nálezem Ústavního soudu, ale co je ještě horší, je jí naprosto lhostejná důvěryhodnost předložených důkazů či posudků. Nemenším problémem bylo i to, že napadený revizní posudek docenta Františka Vorla z už zmíněného „znaleckého ústavu“ v Českých Budějovicích, jehož závěry zpochybnilo pět excelentních soudních znalců, nechala přezkoumat totožným docentem Františkem Vorlem.

Ano, čtete správně, opravdu jde o jednoho a toho samého člověka. Absurdní, že? Takové jednání není nic jiného než naprostý výsměch české spravedlnosti. Soudkyně Renata Gilová v tomto případu porušila právo na spravedlivý proces a svým přístupem podkopává důvěru veřejnosti v práci českých soudů. Bohužel nikoliv poprvé. Tomáš Zdechovský, ceskajustice.cz