iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kellnerova firma Sotio vyvinula lék na rakovinu

Na prestižní imuno-onkologické konferenci Společnosti pro protinádorovou imunoterapii česká firma Sotio oznámila, že její látka RLI-15 ukazuje pozitivní výsledky a vkládá do ní velké naděje. Látka by měla být potenciálním lékem proti rakovinovým nádorům, informoval Forbes. Společnost Sotio spadá pod PPF, která patří nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi.

Sotio vyvíjí léků na onkologická onemocnění více, ale RLI-15 označuje za svou vlajkovou loď, píše Forbes. I ve světě se často mluví právě o této látce z portfolia firmy, která sídlí v pražských Holešovicích. Firma Sotio představila na konferenci odborné veřejnosti tři prezentace, včetně aktuálních průběžných výsledků z probíhající klinické studie fáze I.

Látka látka RLI-15 má výrazně posílit imunitní systém a jeho reakci vůči nádorovým buňkám. Na konferenci společnost oznámila první úspěchy v první fázi klinických zkoušek. Správné postupy během klinických fází jsou zásadní pro případné schválení léku.

Receptor linker interleukin 15, zkráceně RLI-15, je upravený protein interleukinu-15 (IL-15). IL-15 patří mezi tzv. cytokiny, komunikační molekuly imunitního systému. IL-15 je důležitý například pro zastavení apoptotické dráhy efektorových T lymfocytů a pro následné přežití paměťových T buněk. Zjednodušeně řečeno spočívá efekt látky RLI-15 v tom, že násobí imunitní reakci proti nádorovým buňkám.

Na konferenci byl oznámen dílčí úspěch v první fázi klinických zkoušek, kde testy probíhají na menších kohortách. Klinické fáze jsou celkem tři a právě třetí je tou nejdůležitější. V ní se testuje na desítkách tisíc lidí.
Kellnerův ústav pustil lék na rakovinu do finální fáze, zkusí ho tisíc lidí

Podobné je to třeba u vakcín. Například vakcína na covid společnosti Pfizer prošla třetí fází, kdy se testovala na zhruba 40 tisících lidí, výsledky se ale teprve vyhodnocují. V první klinické fázi se zjišťuje, jestli není látka toxická, což se podle výsledků neprokázalo. Dále je potřeba její účinnost, eliminovat nežádoucí účinky a až pak se můžou léky dostat na trh. U každého testování je základním kritériem bezpečnost pro pacienty.

Společnost Sotio má díky společnosti PPF, kterou vlastní miliardář Petr Kellner, silné finanční zázemí a může si tak podle Forbesu dovolit lék zkoumat od počátků výzkumu až po uvedení na trh. Dosavadní investice PPF do projektu přesáhly pět miliard korun.

NÁMĚSTKEM MINISTRA BLATNÉHO ČERNÝ, ŘÍDÍ NEMOCNICE

Náměstkem zdravotnictví bude nově Vladimír Černý, řídí kapacity nemocnic. Novým náměstkem ministra zdravotnictví Jana Blatného bude Vladimír Černý. Ten předsedá České společnosti anestezie, resuscitace a intenzivní péče. Na ministerstvo přišel na jaře jako externí odborník, koordinuje kapacity intenzivní péče v nemocnicích a působí v odborných skupinách řídících boj s epidemií.

Obsazení místa politického náměstka se letos na podzim měnilo už dvakrát. Po zářijové rezignaci ministra Adama Vojtěcha odešel také jeho náměstek Filip Vrubel. Pouze dvacet dní pobyl ve funkci jeho nástupce Lubomír Chudoba, kterého jen několik dní před svým odchodem jmenoval ministr Roman Prymula.

Na druhém postu politického náměstka zůstává bývalá šéfka české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová. Další čtyři náměstci ministra zdravotnictví jsou takzvaní odborní. Náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo, bývalý děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, nastoupil 1. září.

Náměstkem ministra je také hlavní hygienička Jarmila Rážová, která do funkce nastoupila také během epidemie covidu-19 letos v červnu. Post zastávala jako pověřená už od března, kdy ministr odvolal Evu Gottvaldovou. Od října 2018 vede sekci pro ekonomiku a zdravotní pojištění náměstkyně Helena Rögnerová. Nejdéle působícím náměstkem je Radek Policar, který má od roku 2016 na starosti legislativu a právo.

ERDOGAN V KARABACHU S PUTINEM

Přichází čas dravců. Erdogan v Karabachu pronikl do ruské sféry vlivu. Pondělní mírová dohoda, která ukončila válku o Náhorní Karabach, změnila poměr sil v regionu. Za hlavního vítěze lze považovat Turecko, které touží obnovit své velmocenské postavení a v posledních letech se agresivně angažuje v konfliktech od Libye po Kavkaz.

„Vznikla zcela nová geopolitická konfigurace,“ okomentoval pro list The Guardian ruský expert na mezinárodní vztahy Fjodor Lukjanov pondělní dohodu, která ukončila válku mezi Armény a Ázerbájdžánci v Náhorním Karabachu.
Podmínky Ruskem zprostředkovaného míru jsou pro Baku velkým vítězstvím. Vrátí se mu všechny Armény okupované okresy v okolí Karabachu, navíc bude kontrolovat jeho druhé největší město Šuša. Zatímco Arméni truchlí a požadují hlavu premiéra, Ázerbájdžánci bouřlivě slaví.

Dohoda má ovšem i širší geopolitické důsledky. Podle analytiků posílí v Zakavkazsku vliv Moskvy a Ankary. Rusko vyšle do Karabachu bezmála dva tisíce vojáků, kteří budou dohlížet na dodržování míru a střežit takzvaný Lačinský koridor spojující separatistickou republiku s Arménií.

Západ zůstal mimo hru. Takzvaná Minská skupina Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která se pod patronátem USA a Francie snažila posledních osmadvacet let urovnávat spory o Karabach, nehrála při uzavření dohody téměř žádnou roli.

„Minská skupina prakticky přestala existovat. Vojenská porážka Arménie znamená, že předchozí status quo se nedá obnovit. Obě strany spoléhají na Rusko jako garanta stability,“ dodává Fjodor Ljukanov.

Pro jedny oslavy vítězství, pro druhé ztráta domova a identity:

Pro Rusko jde o největší intervenci v regionu od gruzínské války v roce 2008 a mnohé nasvědčuje tomu, že Moskva se takovému řešení bránila. Kývla teprve ve chvíli kdy hrozilo, že do rukou Ázerbájdžánců padne celý Karabach.
Monitorovací mise má pětiletý mandát, jak dlouho ovšem potrvá, není vůbec jisté. „Mírová mise bez politického procesu, jehož cílem je dosažení trvalé mírové dohody, znamená, že tam jsou nejspíš napořád,“ uvedl přední expert na karabašský konflikt Laurence Broers.

Podle něj mohou obě strany konfliktu vnímat Rusy jako kolonizátory. „Vzniká tak nestabilní situace. Mírový kontingent se může stát cílem různých provokací,“ dodal.

Baku a Ankara tvrdí, že v Karabachu budou působit i turečtí mírotvorci, Moskva to však popírá. Podle ní vznikne rusko-turecké monitorovací centrum, které se však bude nacházet na území Ázerbájdžánu za hranicemi Karabachu.
Informační válka o výklad podmínek mírové dohody ovšem dobře ilustruje ambice Turecka, jehož vojenská a politická podpora hrála v ázerbájdžánské šestitýdenní ofenzivě podstatnou roli.

Nastal čas dronů. Nebe nad Karabachem ukazuje budoucnost války

Zatímco Moskva vystupovala poměrně zdrženlivě a opakovaně zdůrazňovala nutnost diplomatického řešení, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan povzbuzoval „bratrský ázerbájdžánský národ“ v boji do úplného vítězství.
Ankara také dodala Baku drony Bayraktar TB2, proti nimž Arménii nenašli účinnou obranu, a na frontu dovezla stovky ostřílených žoldáků ze syrského Idlíbu.

Čas dravců

Nyní Erdogan sklízí plody vítězství. Arménie v mírové dohodě slíbila Baku pozemní tranzit do Nachičevanu, ázerbájdžánské exklávy sevřené mezi Arménii, Írán a Turecko. „Turecko si zajistilo příslib transportního koridoru, který dramatický rozšiřuje jeho východní horizonty a táhne se z východního Turecka až ke Kaspickému moři,“ komentuje to přední odborník na konfliktní region Thomas De Waal v svém komentáři pro The New York Times.

Je to další úspěch Erdogana, který sní o obnovení velmocenských pozic Turecka z dob Osmanské říše. Během posledního roku se mu podařilo zvrátit vývoj občanské války v Libyi ve prospěch vlády v Tripolisu, předtím obsadil rozsáhlá území na severu Sýrie, která dnes fungují jako turecký protektorát.

Hanebný mír, zuří Arméni. V Karabachu však mířili k totální porážce

V obou konfliktech se dostal do křížku s Ruskem, ovšem daleko od jeho hranic. Agresivním angažmá v konfliktu v Náhorním Karabachu pronikl do jeho bezprostředního sousedství. A podle některých ruských komentářů se zdá, že Moskva moc neví, co s tím.

„Erdogan je daleko drzejší, daleko efektivnější. Dostal se na území bývalého Sovětského svazu, které jsme si zvykli považovat za oblast zvláštních zájmů a dominance Moskvy,“ píše komentátor deníku Kommersant Maxim Jusin.
„Teď to vypadá, že poměr sil se zcela změnil. Pro potenciální ruské spojence, partnery a klienty je to velice vážný signál. Ve světě nastal čas dravců. Takových, jako je Erdogan,“ dodává ruský novinář.

ROZLOUČENÍ S MINISTREM VRBOU

V obřadní síni motolského krematoria se v pátek odpoledne konalo poslední rozloučení s bývalým ministrem průmyslu Janem Vrbou. Pohřeb se nesl v komorním duchu, podle platných opatření proti šíření koronaviru nesmí být totiž na pohřbech více než deset lidí. Vrba zemřel ve středu 4. listopadu v 83 letech.

Jan Vrba byl členem vlády Petra Pitharta od června 1990 do července 1992. Stál například za privatizací Škody německému Volkswagenu. Přímý prodej do zahraničí prosadil k nelibosti Václava Klause, který preferoval transfer prostřednictvím kuponové privatizace. Posledních téměř 20 let byl jedním z akcionářů české firmy Tonak, jednoho z největších světových výrobců pokrývek hlavy, kde působil i jako předseda dozorčí rady.

Zemřel exministr Vrba. Ten, který Klausovi navzdory prodal Škodu Volkswagenu

Před měsícem Vrba spolu s Pithartem vyzvali vládu, aby vedení koncernu Volkswagen vyjádřilo své znepokojení nad možnou změnou postavení Škody Auto ve skupině. Případné omezení modelových řad a zaměření na laciné vozy pro rozvojové trhy by podle nich bylo v rozporu s přílohami smlouvy, na základě které Volkswagen do Škody před 30 lety vstupoval.

ZEMAN SE ODVOLAL, OD BARTÍKA CHCE ZA "RAKOVINU" 5 MILIONŮ

Prezident se odvolal ve sporu o údajnou rakovinu, trvá na pěti milionech. Prezident Miloš Zeman se prostřednictvím svého advokáta Marka Nespaly odvolal proti rozsudku brněnského městského soudu, který rozhodoval ve sporu hlavy státu a bývalého radního městské části Brno-střed Svatopluka Bartíka. Ten o něm před třemi lety na Facebooku napsal, že má rakovinu a zbývá mu několik měsíců života.

Brněnský městský soud ve věci rozhodl 11. září, kdy expolitikovi Svatopluku Bartíkovi nepravomocně nařídil, že Zemanovi musí zaslat omluvný dopis a „za újmu způsobenou na jeho důstojnosti, vážnosti, cti a soukromí“ zaplatit také 250 tisíc korun korun a náklady řízení.

Prezident chce ale ve sporu od začátku vymoci odškodnění mnohem vyšší, a to pět milionů korun. A nižší částka se právě Zemanovi nelíbila, v odvolání na ní trvá. „Podávali jsme odvolání do výroku, který se týká výše satisfakce za nemateriální újmu,“ uvedl jeho advokát Marek Nespala.

Soudce Radek Malenovský v září při vynášení rozsudku zdůvodňoval snížení mimo jiné tím, jak se Hrad o Bartíkovi vyjadřoval. Prezidentův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček nazval Bartíka lidským odpadem. Zeman o něm prohlásil, že „je svině“.
I nižší suma s náklady řízení zhruba 140 tisíc byla ale pro Bartíka podle jeho vyjádření pro něj vysoká. Vyhlásil proto sbírku. Lidé už mu v ní naposílali více než 115 tisíc korun. Každopádně i on se proti rozsudku odvolá i Bartík.
Spor se tak dostane ke Krajskému soudu v Brně.

DO ČR S TESTEM

Z Německa a Švédska domů jedině s testem. Další evropské země zčervenaly. Na takzvaném cestovatelském semaforu budou od pondělí nově označeny červeně tři země: Německo, Švédsko a Kypr. Na twitteru to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Znamená to, že každý, kdo se z nich vrací do České republiky, musí mít test na koronavirus. Platí to pro přijíždějící cizince i české občany.

Dosud byly tyto země značeny oranžovou barvou upozorňující na střední míru rizika, při níž musí při cestování do ČR předložit negativní test na covid-19 pouze dlouhodobí zahraniční pracovníci.

Jak jsem avizoval, Německo na semaforu pro cestování od pondělí zčervená, stejně tak Švédsko a Kypr. Nadále platí výjimka na cestování na max. 12 hod, předpokládám, že od úterý ji rozšíříme na 24 hod pro nejnutnější cesty. To ale musí v pondělí schválit vláda.

Bez nutnosti testu na nový koronavirus jsou nadále možné cesty do zahraničí maximálně na 12 hodin, cestující se musejí řídit vnitrostátními protikoronavirovými opatřeními. Výjimka platí také pro přeshraniční pracovníky a studenty. Podle Petříčka by se od úterý mohla lhůta zvýšit na 24 hodin pro nejnutnější cesty, musí to ale schválit vláda.

Od pondělí začala platit nová pravidla pro vstup do České republiky. Týkají se Čechů vracejících se ze zahraničí domů i cizinců přijíždějících do Česka. Na takzvaném cestovatelském semaforu, který bude nově sladěný v rámci Evropské unie, je většina evropských zemí červená. To znamená vysoké riziko nákazy koronavirem, a tudíž i povinnost nechat se testovat na covid-19.

U oranžových, tedy středně rizikových států musí podstoupit testy jen dlouhodobí zahraniční pracovníci, nikoli však pendleři. Od pondělí do této skupiny zemí patří Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko, Norsko, Island, Dánsko a Řecko.

ZÁKAZ SLEPIC V KLECÍCH, POKUTY ZA DREZURY V CIRKUSECH

Senát schválil zákaz klecových chovů slepic, zvýšil i pokuty za cirkusové drezúry. Senát schválil beze změn zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027. Souhlasil tak i se zvýšením pokut za týrání zvířat nebo zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních. Rozhodl o tom po čtyřhodinové debatě v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

„Klecové chovy slepic jsou praxí, kterou dlouhodobě odmítáme. Zákon dnes na jednu stranu uznává, že zvíře není věc a pociťuje bolest a utrpení, na druhou stranu ale reálně dovoluje se ke zvířatům chovat jako k výrobním jednotkám. To se nyní mění,“ uvedl poslanec Pirátů Jan Pošvář. Ten se již dlouhodobě snaží o zasazení lepších podmínek pro chov zvířat.
„Zákaz klecových chovů pokládám za jeden z největších úspěchů v oblasti ochrany zvířat.

Nejedná se ale jen o dobrou zprávu pro čtyři miliony slepic, tento krok ukazuje, jak se mění vnímání českých občanů a zároveň to naši společnost posouvá k humánnějšímu a přírodě bližšímu chovu hospodářských zvířat,“ doplnila pirátská poslankyně Dana Balcarová.

Adéla Šípová - senátorka za obvod Kladno.

Dnes prošel zákaz klecových chovů. Jsem moc ráda, že jsme znovu prokázali, že nám na zvířatech záleží, a že po roce 2027 už nebudou klecové chovy realitou. Jsem ráda, že nevyšla snaha agrodružstev a podnikatelů upřednostnit zisk před lidskostí a soucitem se zvířaty.

Svá slova nadšení vyjádřil i Marek Voršilka, předseda spolku na ochranu zvířat OBRAZ - Obránci zvířat. Podle něj se Česká republika tímto krokem zařadila k vyspělým zemím, které dbají na ochranu zvířat. Zároveň také neopominul vyjádřit své díky veřejnosti, která se do kampaně proti klecovému chovu slepic zapojila.

Horní komora na popud svého zdravotního výboru vyzvala podobně jako Sněmovna vládu „k aktivnímu prosazování zákazu klecových chovů na úrovni EU". Vyžádala si, aby ji kabinet o této věci informoval do konce března příštího roku. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) namítal, že posun v tomto směru lze očekávat až za rok.
Klecové chovy by měla EU zakázat plošně, říká prezident Agrární komory

O zmírnění zákazu drezúry zvířat, které kvůli natáčení filmů prosazoval senátní zemědělský výbor, horní komora nehlasovala. Podle senátorů by tento zákaz mohlo ministerstvo zemědělství zmírnit v prováděcích předpisech. Výbor tak neprosadil ani zvýšení odškodnění majitelům zrušených kožešinových farem na 4 950 korun za norka. Zákon nadále počítá s odškodněním ve výši 3 000 korun za norka a 3 900 korun za lišku.

Podle novely může být týrání zvýřat nyní pokutováno až jedním milionem korun. Důvodem je zpřísnění trestů vězení za tyto zločiny. Minimální pokuta za týrání zvířat v tzv. množírnách je novelou stanovena na 5 000 korun a 10 000 korun podle míry provinění.