iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudci nemohou odmítnout žaloby na krizová opatření

Soud: Nelze odmítnout projednání žaloby na vládní krizová opatření, když nemá žalobce jinou možnost ochrany Městský soud v Praze otevřel ve svém aktuálním rozhodnutí cestu pro přezkum vládních opatření ve správním soudnictví, když zamítl žalobu na nezákonný zásah, který měl spočívat v krizovém opaření vlády kvůli epidemii koronaviru z 30. března. Žalobkyně se totiž domáhala nikoliv zrušení krizového opatření, ale konstatování nezákonnosti důsledků krizového opatření.

„Tento rozdíl je sice jemný, ale dle městského soudu nakonec zásadní,“ uvedl ve svém rozhodnutí MS. Senát MS v čele se soudcem Štěpánem Výborným rozhodoval o žalobě na nezákonný zásah, který spatřovala žalobkyně v účincích krizového opatření vlády č. 334 z 30. března. Tím vláda zakázala vycestovat z České republiky a stanovila zároveň výjimky z tohoto zákazu.

Žalobkyně byla zaměstnána v Německu a vztahovala by se na ni výjimka, kdy by vycestovat mohla, ale musela by setrvat 21 dní v Německu, než by se mohla vrátit. To však v jejím případě nebylo možné, neboť se zároveň musela starat o své děti.
Protože předmětné krizové opatření vlády označil Ústavní soud (ÚS) v několika svých rozhodnutích z jara tohoto roku za „jiný právní předpis“, jehož přezkum spadá výhradně do kompetence ÚS, musel soud nejdříve řešit otázku, zda žalobu odmítnout, jak v reakci na ni soudu navrhovala vláda
.
Soudci však došli k závěru, že není možné, aby žalobu odmítli. Předně ÚS ve své judikatuře citované vládou podle nich nijak neřešil výklad soudního řádu správního a kompetence správních soudů. A za druhé, ÚS se v této judikatuře z jara roku věnoval podle soudců otázce přezkumu krizových opatření.

„Podle návětí těchto usnesení Ústavní soud rozhodoval o návrzích jednotlivců přímo vůči krizovým opatřením. Nyní podaná žaloba však nesměřuje přímo vůči krizovým opatřením, ale vůči účinkům krizového opatření. Městský soud tak se žalovanou souhlasí potud, pokud argumentuje, že není v jeho působnosti přezkoumat in abstracto zákonnost krizového opatření a toto zrušit. Pouze Ústavnímu soudu náleží pravomoc zrušit jiný právní předpis, je-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem (čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy). Potud je zcela relevantní i výše zmíněná judikatura Nejvyššího správního soudu. V této věci se však žalobkyně nedomáhá zrušení krizového opatření. Domáhá se konstatování, že účinky jím vyvolané vůči ní představovaly nezákonný zásah. Domáhá se tedy konstatování nezákonnosti důsledků krizového opatření. Tento rozdíl je sice jemný, ale dle městského soudu nakonec zásadní,“ konstatuje se v úvodu rozhodnutí.

Podle soudu lze z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) dovodit určitá pravidla, za kterých bude stížnost jednotlivce vůči účinkům zákona připuštěna k meritornímu přezkumu.

„Podle ESLP musí existovat nějaký užší vztah daného jednotlivce k tomuto zákonu než u ostatních. Ten může být dán tím, že aplikace zákona vůči danému jednotlivce je velmi pravděpodobná, že jednotlivec je příslušníkem úzce definované skupiny, na které pravidlo dopadá, a že přímo na základě zákona musí upravit své chování, aby se nevystavil velmi nepříznivým důsledkům v podobě trestního nebo správního stíhání. Městský soud v nyní posuzované věci neaspiruje na formulaci obecného pravidla, kdy je nutno připustit projednání zásahových žalob na ochranu před účinky podzákonného právního předpisu, zde krizového opatření vlády. Tuto otázku bude muset řešit judikatura správních soudů případ od případu,“ uvádí k tomu v rozhodnutí.

Nárok na náhradu škody není alternativou

Právě v případu žalobkyně byla tato mimořádná okolnost, kdy účinky jiného právního předpisu mohou představovat zásah ve smyslu § 82 s.ř.s., dána: „Právě uvedené lze shrnout tak, že předmětné ustanovení krizového opatření č. 334 bylo přímo určeno žalobkyni jako člence vymezené skupiny přeshraničních pracovníků v Německu; v případě vycestování by aplikace tohoto ustanovení byla nikoliv pouze pravděpodobná, ale prakticky jistá; z důvodu její rodinné situace nebylo možno od ní rozumně vyžadovat, aby se podrobila individuální aplikaci daného pravidla, tedy nevpuštění zpět do Česka“.
MS dále odmítl, že by žalobkyně měla jiné možnosti soudní ochrany, jak uvedla vláda ve svém návrhu na odmítnutí žaloby. Individuální ústavní stížnost ÚS odmítl a domáhat se zrušení předpisu cestou oprávněných osob označil soud za iluzorní, když zároveň ÚS konstatoval, že je to možné pouze u platných a účinných přepisů, neboť tato patření byla měněna v rychlém sledu v řádu dnů. Alternativou není ani případný nárok na náhradu škody.

„Městský soud dodává, že je vázán čl. 4 Ústavy. Podle něj základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. Žalobkyně namítá porušení svých základních práv. Městský soud nemůže žalobkyni odmítnout věcné projednání její žaloby, pokud je zřejmé, že žádnou jinou účinnou ochranu svého práva žalobkyně nemá. Tím by se dopustil v demokratickém právním státě nepřípustného odepření spravedlnosti. Zajištění účinné ochrany základních práv je základním kamenem demokratického právního státu. Slovy Ústavního soudu je ochrana základních práv a svobod středobodem fungování demokratického právního státu a z čl. 4 Ústavy je úkolem soudů jim poskytovat ochranu,“ konstatuje se k tomu v odůvodnění. Podle něj by totiž v případě odmítnutí žaloby neměla žalobkyně v českém právním řádu žádnou možnost ochrany svých práv a zbývala by jí pouze žaloba k ESLP.

„Městský soud tedy ze všech výše uvedených důvodů dospěl k názoru, že žalobu jako celek odmítnout nelze. Za zcela výjimečných okolností, které jsou splněny v nyní posuzovaném případě, mohou účinky „jiného právního předpisu“ představovat zásah ve smyslu § 82 soudního řádu správního,“ uzavřel soud. V rozhodnutí také MS odmítl tvrzení vlády, že v tomto případě nebyla správním orgánem a není tak možné vůči ní brojit správní žalobou.

„Podle § 4 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního soudy ve správním soudnictví rozhodují o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu. Správní orgán je legislativní zkratka definovaná v § 4 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního jako orgán moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Vláda je orgánem moci výkonné (čl. 67 odst. 1 Ústavy). Podle Ústavního soudu vláda v režimu krizového zákona vystupuje a jedná jako orgán krizového řízení (viz § 4 a násl. krizového zákona), což znamená, že je jako orgán veřejné správy oprávněna vydávat rozhodnutí o krizových opatřeních podle § 6 krizového zákona pouze v případě krizové situace (usnesení sp. zn. Pl. ÚS 8/20 ze dne 22. 4. 2020, bod 43). Vláda tedy při přijímání předmětného krizového opatření jednala v oblasti veřejné správy. Argumentu žalované, že při přijímání krizových opatření nevystupovala jako správní orgán ve smyslu § 4 odst. 1 soudního řádu správního městský soud tedy nepřisvědčil,“ konstatoval k tomu soud v rozhodnutí.

Při věcném posouzení dopadů vládního opatření pak však soud po podrobném zkoumání žalobu zamítl, když přihlédl především k tomu, že vláda na počátku pandemie neměla dostatek informací a také k faktu, že žalobkyně může uplatnit náhradu škody.

„Nicméně soud upozorňuje, že stále jde o zásah do základních práv, které obecně testu proporcionality ve smyslu příkazu k optimalizaci podléhají. Velká deference tedy již nemusí být opodstatněna v pozdějších fázích pandemie, kdy lze od vlády očekávat, aby svá rozhodnutí přijímala na základě přesných informací a s ohledem na princip minimalizace zásahů do základních práv. Obdobně v rozsudku ze dne 7. 5. 2020, č. j. 10A 35/2020-264, městský soud již uvedl, že s postupující délkou omezení ústavně garantovaných práv je třeba stále silnějších důvodů pro to, aby daná omezení obstála v testu proporcionality. Postupem času lze po orgánech moci výkonné vyžadovat, aby se nové situaci přizpůsobily, získaly o ní dostatek informací, a počáteční plošná opatření začaly upravovat tak, aby byla práva jednotlivců omezována co nejméně,“ uzavřel soud. Petr Dimun, ceskajustice.cz

PLATY POLITIKŮ, SOUDCŮ A ŽALOBCŮ PODLE EKONOMIKY?

Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun.

Platy politiků a ústavních činitelů by se měly od roku 2022 odvíjet od průměrné mzdy v celé ekonomice, a nikoli jako dosud od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Počítá s tím pozměňovací návrh, který ve Sněmovně předložili předsedové klubů ANO, ČSSD a Pirátů. Návrh předložili k novele Pirátů, KDU-ČSL a Starostů, který počítá se zmrazením platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce na letošní úrovni.

Základní měsíční plat poslance a senátora by v příštím roce zůstal na letošní úrovni 90.800 korun. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. V roce 2022 by se pak odvíjely od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Z predikce ministerstva práce uvedené v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu vyplývá, že základní plat poslance by mohl být v roce 2022 92.600 korun

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla poslancům, že tento návrh vypracovalo její ministerstvo a projednala ho koalice. „Takový způsob podle nás lépe odráží vývoj v oblasti odměňování práce napříč celým národním trhem práce,“ řekl za předkladatele pozměňovacího návrhu předseda klubu ČSSD Jan Chvojka.

„Tohle je krok správným směrem, aby se jako základ vzala průměrná mzda v celé ČR,“ řekl předseda klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura. Připomněl, že jeho strana pro takovýto princip hlasovala i v minulosti.

Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok. Od platové základy se pak podle zákonem stanovených koeficientů stanoví platy a náhrady v různých pozicích.

„Odhadované úspory vlivem zmrazení platových základen (a z nich vypočtených platů a náhrad) představitelů státní moci, soudců a státních zástupců by tak pro rok 2021 mohly dosáhnout téměř jedné miliardy korun,“ uvádí důvodová zpráva.
O pirátské novele i o pozměňovacím návrhu by poslanci mohli hlasovat již příští týden.

Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos. Vláda v návrhu rozpočtu uvádí, že s ohledem na poslanecké návrhy na zmrazení růstu platů ústavních činitelů nezapracovala do rozpočtu nárůst peněz na jejich platy. Peníze na ně jsou v rozpočtové rezervě, která je o jednu miliardu vyšší, než je její úroveň ze zákona. V případě potřeby by je vláda uvolnila.

VNITŘNÍ BEZPEČNOST USA VYVRACÍ NEPRAVDY NA VOLBY

Exploze dezinformací a nevídaná opatření, aneb co přinesly volby v USA. Na sociálních sítích se vyrojil nespočet fám o podvodech i výzvy k násilí. Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vyvrací nepravdy na specializovaném webu a Twitter přidává varovné štítky k jednomu prezidentovu příspěvku za druhým.

Řada akademiků a komentátorů dlouho před začátkem hlasování varovala, že lze očekávat mimořádný příval nejrůznějších nepravd a polopravd či zmanipulovaných obrázků a videí. Obavy přiživovaly předpokládané průtahy ve vyhlašování výsledků a s nimi spojené období celospolečenské nejistoty, která bývá motorem pro šíření nepodložených tvrzení. Když se po volební noci toto očekávání naplnilo, zaznívala slova o „bouři“ či „explozi“ dezinformací.

Deník The New York Times (NYT) na začátku týdne psal o incidentu „o parametrech Super Bowlu“ a na základě analýzy společnosti Zignal Labs popsal deset nejrozšířenějších dezinformačních motivů „volebního týdne“. Jsou mezi nimi hesla „zastavte krádež“ a „zastavte počítání“ používaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho spojenci, dále například konspirační teorie Sharpiegate, podle níž černé popisovače značky Sharpie způsobily, že hlasovací lístky jsou neplatné, a záměrně se rozdávaly některým voličům v Arizoně. Místní činitelé byli pak nuceni vysvětlovat, že to není pravda.

Podobných fám přinesly poslední dny obrovské množství. Web BuzzFeed News například zdokumentoval desítky příkladů dezinformací, přičemž jeho článek se týká pouze období od minulého úterka do pátku.
Televize NBC News povolební dění popisuje jako „dezinformování od tisíce řezů“. „Příklady ze záplavy nepodložených nebo překroucených tvrzení o volebních špatnostech:

Hlasovací lístky byly neplatné, roztržené, vyhozené, zpožděné, upravované, zázračně nalezené, ale také ztracené, voliči hlasovali bez dokladu totožnosti, byli z jiného státu, používali svá původní příjmení, aby mohli hlasovat dvakrát, nebo byli po smrti, vyhlašování výsledků bylo zmanipulováno jednak přístroji, jednak softwarem používaným na sčítání a oznamování výsledků a také zpravodajskými organizacemi, které vyhlásily vítěze,“ shrnuje ve středečním článku.

Dopady nesmyslů jsou neměřitelné

O dosahu a efektu uvedených výmyslů lze jen spekulovat, nicméně například na serveru YouTube měla řada videí s volebními konspiračními teoriemi statisíce zhlédnutí. Facebook zase tento týden informoval, že na stejnojmenné síti se ze stránek s politickým obsahem v týdnu před volbami nejvíce dařilo stránkám komentátorů a médií nakloněných Trumpovi. Tyto kanály se i po volbách podílely na šíření dezinformací.

Bude Trump kandidovat v roce 2024? Už se na to sází

Velké platformy se na americké volby dlouho připravovaly a činily dosud nevídané kroky, podobně jako další zainteresovaní aktéři. Twitter už loni zakázal politickou reklamu, zatímco Facebook ji v závěru kampaně omezil, některá tradiční média provozovala samostatné textové přenosy zasvěcené čistě vyvracení nepravd, americká agentura pro kybernetickou bezpečnost (CISA) spadající pod výše zmíněné ministerstvo zase spustila web na „kontrolu fám“.

Podle magazínu Politico na něm uváděla na pravou míru i dezinformace šířené spolupracovníky Trumpa. Jeho twitterový profil byl zase po volbách plný varovných popisků a příspěvků překrytých upozorněním na „potenciální“ dezinformaci. Podobná opatření činil i Facebook, který zároveň uživatelům svých platforem zobrazoval důvěryhodné informace o výsledku voleb.

Výzvy k násilí

Facebook se potýká také se skupinami, v nichž se šíří výzvy k násilnostem. Odstranění jedné takové s názvem „Zastavte krádež“ oznámil minulý týden poté, co rychle nasbírala statisíce členů. Podle analýzy provedené pro agenturu Reuters však byly na facebooku tisíce politicky zaměřených skupin, kde se mluvilo o „občanské válce“ nebo nabíjení zbraní.
Po volbách z roku 2016 se hovořilo především o polarizujícím obsahu propagovaném ruskými aktéry a sociální sítě se následně zaměřily na potírání zahraničních vlivových operací.

Nyní ovšem tato hrozba ustoupila do pozadí a dezinformace šíří i prezident USA, jeho poradci nebo republikánští činitelé, byť zcela bez viny není ani druhá strana.

Jaké závěry vyvodí Facebook nebo Twitter z letošních voleb, zatím není jasné. Jedním z důsledků by ale mohl být přechod Trumpových podporovatelů na jiné platformy s volnějšími pravidly. Mnozí „konzervativní“ komentátoři aktuálně vyzývají své následovníky, aby twitter vyměnili za internetové fórum Parler fungující od roku 2018. Podle deníku NYT ve dnech po volbách „emigrovaly“ z twitteru a facebooku miliony uživatelů.

ODBORNÍCI: TAJNÉ INFORMACE UNIKAT Z TRUMPA I PO JEHO ODCHODU

Reuters: Donald Trump ve funkci prezidenta prozrazoval tajné informace, ať už s cílem zaútočit na nepřátele, získat politickou výhodu nebo ublížit jiným vládám. Tím ohrozil i zpravodajské schopnosti USA. Bezpečností experti se proto obávají, že po svém odchodu může učinit totéž, ať už ve snaze ublížit nastupujícímu Joe Bidenovi nebo pro vlastní užitek.

Všichni prezidenti opouštějí úřad s cennými národními tajemstvími v hlavách, včetně postupů pro vypouštění jaderných zbraní, podrobností o shromažďování zpravodajských informací, špionech v zahraničních vládách nebo nejnovějších zbraních a armádních systémech.

Žádného nového prezidenta podle expertů dosud nemusela trápit představa, že jeho předchůdce vyzradí národní tajemství. To se však mění. Nejen, že Trump už dříve utajované informace prozradil, ale navíc má řadu dluhů i vztek na všechny, které viní ze spiknutí proti své osobě.

„U každého, kdo se cítí nespokojeně nebo poškozeně, hrozí riziko, že prozradí utajované informace. Ať už jde o současného či minulého držitele úřadu. Trump takovému profilu určitě odpovídá,“ říká David Priess, jenž v americké CIA léta zastával pozici zpravodajského důstojníka.

Jako prezident má Trump přístup ke všem utajovaným informacím ve vládě a má právo kteroukoli z nich odtajnit a sdílet. Po odchodu z funkce bude mít i nadále přístup k utajovaným záznamům z období svého vládnutí. Způsobilost k jejich zveřejnění ale po jmenování Bidena ztratí.

Řada odborníků nicméně podle The Washington Post uvádí, že Trump údajně nevěnoval brífinkům zpravodajců dostatečnou pozornost a dosud neprojevil jasné pochopení fungování aparátu národní bezpečnosti. Jeho neznalost tak může být nejlepší protiváhou k hrozbě, kterou představuje.

Trump naštěstí nedával pozor, říkají experti

„Znalý a informovaný prezident s osobnostními charakteristikami Trumpa, včetně nedostatku sebekázně, by byla katastrofa. Jedinou záchrannou je, že nedával pozor,“ říká Jack Goldsmith, jenž vedl Úřad právního poradce na ministerstvu spravedlnosti ve vládě prezidenta George W. Bushe.

„O celku toho asi moc neví, ale bude znát řadu úlomků,“ souhlasí brigádní generál Peter Zwack, jenž sloužil v armádní rozvědce. Ačkoli Trump nezná podrobnosti, jako jsou jména špionů nebo umístění sledovacích a odposlouchávacích zařízení, podle expertů jistě zná důležitá fakta o procesu shromažďování informací, která mohou být cenná pro nepřátele.
Trump jako zlomyslné dítě. USA čekají nebezpečné týdny, varují experti

K informacím, které Trump zná, patří podle bezpečnostního experta Johna Fitzpatricka speciální vojenské schopnosti USA, podrobnosti o kybernetických zbraních a špionáži, druzích satelitů, které země používá a parametrech tajných operací, které mohl jako prezident autorizovat pouze on.

Trump zná také informace od amerických špionů, které mohou odhalit a ohrozit zdroje, přestože prezident možná neví, jak došlo k jejich získání.

Trump tajné informace provalil opakovaně

Na dnes již nechvalně známé schůzce v Bílém domě Trump v květnu 2017 prozradil ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi a velvyslanci Sergeji Kisljakovi přísně tajné informace ohledně boje s Islámským státem, určené jen USA. Trump navíc ohrozil zdroje těchto informací.

Podobné nerozvážnosti se Trump dopustil také v srpnu 2019, když sdílel na Twitteru letecký snímek íránského odpalovacího zařízení. Takové fotografie přitom podle expertů patří k nejvíce střeženým informacím, protože mohou odhalit podrobnosti o špionážních schopnostech.

Trump vyzradil Lavrovovi přísně tajnou informaci o IS, tvrdí deník

Pomocí veřejně dostupných záznamů totiž počítačoví specialisté následně dokázali určit, který satelit snímek pořídil, a rovněž identifikovat jeho oběžnou dráhu. Vše pouze na základě jediného snímku zveřejněného Trumpem.
Experti se obávají, že Trumpovo chvástání může vést k prozrazení tajemství na shromáždění či při rozhovoru se zahraničním protivníkem. Trump také prokázal ochotu odtajnit informace kvůli politické výhodě, a to když naléhal na odhalení dokumentů o ruském zásahu do voleb z roku 2016.

Ačkoli se odborníci shodují, že největším rizikem, které Trump mimo kancelář představuje, je nedbalé uvolňování informací, nevylučují, že by mohl tajemství použít při snaze o to, aby se zalíbil potenciálním klientům v zahraničí nebo aby aby očernil nepřátele. Trump bude navíc čelit dluhům, včetně několika set milionů dolarů v půjčkách, za které osobně ručí.
Tyhle volby jsem vyhrál já! napsal Trump před oznámením Bidenova triumfu

Z praktického hlediska může Bidenova vláda udělat jen málo pro to, aby zabránila Trumpovi v prozrazení národních tajemství.

Prezidenti USA při odchodu z funkce nepodepisují žádnou dohodu o mlčenlivosti. Očekává se od nich, že budou chránit informace stejně, jako tomu bylo v úřadu. Proti Trumpovi lze případně zasáhnout pomocí trestního stíhání. K usvědčování současných i bývalých vládních úředníků, kteří zveřejňují informace poškozující národní bezpečnost USA, slouží zákon o špionáži. USA ale tento zákon ještě proti žádnému bývalému prezidentovi nepoužily.

JAK ZAREAGUJÍ SOUDCI USA NA ŽALOBY TRUMPA?

Vlastně důkazy o podvodech nemáme, uznávají Trumpovi právníci u soudů. Dosluhující americký prezident Donald Trump se snaží pomocí právníků dokázat, že přišel o vítězství v prezidentských volbách podvodem. Zatím se mu to ale nedaří. Někteří zaměstnanci firem, které Trumpa zastupují, přiznávají, že se za to stydí. Podle analytiků právníci riskují poškození své pověsti i disciplinární postihy.

Porážka za porážkou. Tak by se dalo popsat úsilí Trumpova právnického týmu o zpochybnění výsledků voleb, v nichž republikánského kandidáta na prezidenta porazil jeho demokratický protivník Joe Biden. Už čtyři soudci v různých státech odmítli stížnosti právníků na nelegitimnost sčítání hlasů.

Podle listu The New York Times v právnických firmách zastupujících Trumpa rostou obavy, že marný boj s větrnými mlýny poškodí důvěru Američanů v integritu voleb. V právnické společnosti Porter Wright Morris & Arthur už alespoň jeden právník podal výpověď na protest proti zastupování Trumpa.

Analytici upozorňují, že zastupování Trumpa může firmy v mnoha ohledech poškodit. Kazí to jejich PR a omezuje jejich možnosti při nabírání nových, perspektivních zaměstnanců či klientů, kteří nemusejí chtít mít s danou firmou nic společného. Stávající klienti též mohou z obavy o své vlastní renomé rozvázat s firmou smlouvu.

Práce ve firmě, která podává Trumpovým jménem žaloby proti údajným volebním podvodům, se negativně podepisuje i na osobním životě právníků. Dva zaměstnanci jedné z největších amerických právním firem Jones Day řekli listu The New York Times, že jejich přátelé, a nejen oni, se jim na sociálních sítích za to vysmívali.
Lidé zahltili Trumpovu linku pro odhalování volebních podvodů vtípky

Podávání žalob bez dostatečných důkazů, které nemají šanci na úspěch, vyvolává etické otázky. V americkém právním systému právníkům, kteří zahájí takzvané „frivolous litigation“ (soudní spory, které nejsou ničím podložené a jsou považovány za neseriózní zdržování soudu, pozn. red.), hrozí disciplinární sankce.

Podle odborníků na právní etiku oslovených serverem New Jersey Law Journal však pravidla ohledně toho, co spadá pod frivolous litigation jsou velmi volná a tak nelze s jistotou říci, zda Trumpův právnický tým bude čelit nějakým následkům.
Televizní stanice nerozhodují volby. Podáme žalobu, řekl Trumpův právník:

Neúspěšné případy

Podle Trumpových právníků v Pensylvánii, klíčovém státu voleb, demokraté „záměrně odmítali připustit jakékoli zástupce a volební pozorovatele od prezidenta Trumpa a Republikánské strany“ k sčítání hlasů. Žádali, aby soud zakázal okresní volební komisi ve v Filadelfii pokračovat ve sčítání hlasů bez účasti republikánských zástupců.
Trump jako zlomyslné dítě. USA čekají nebezpečné týdny, varují experti

Před soudem ale právníci sami přiznali, že republikánští pozorovatelé mohli být čtyři metry od členů sčítací komise.“Omlouvám se, ale co je pak váš problém?“ divil se podle stanice ABC News stížnosti soudce Paul Diamond. Žádost zamítl, vyšší soud později povolil pozorovatelům být v blízkosti členům sčítací komise ve vzdálenosti necelých dvou metrů.

V pensylvánském okrsku Montgomery County se právníci pokusili zastavit sčítání na základě obžaloby, že 592 hlasů poslaných poštou bylo nesprávně započteno navzdory „nedostatkům“ ve formálních náležitostech obálek. Když se však soud tázal právníka zastupujícího Trumpův volební tým, zda jsou k dispozici nějaké důkazy o „podvodu“ či „nepatřičném nebo nepřístojném“ jednání v souvislosti s volebními hlasy, právník musel připustit, že ne.

Podobně se nedařilo právníkům zpochybnit a zastavit sčítání hlasů v Michiganu. I soudce v Georgii si stěžoval, že mu žalobci nepřinesli žádný důkaz o údajné manipulaci s hlasy zaslanými poštou.

V Nevadě soudce označil za „směšnou“ žádost Trumpova právnického týmu, aby pozorovatelé byli v takové blízkosti u členů sčítací komise, že by mohli slyšet, o čem se baví. Soudce se před zamítnutím žádosti ironicky otázal, zda to má platit i pro případ, kdy si budou členové komise mezi sebou šeptat.

PLATY POSLANCŮ NAVÁŽÍ NA PRŮMĚRNÉ MZDY?

Poslanci zmrazí své platy a navážou je nově na průměrné mzdy v zemi. Poslanci zmrazí své platy i platy ústavních činitelů, v příštím roce jim tak nevzrostou ani o korunu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová podpořila přijetí návrhu Pirátů. Zároveň po dohodě vládní koalice a Pirátů šéf klubu ČSSD Jan Chvojka navrhl, aby se od roku 2022 nově plat politiků odvíjel od průměrné mzdy v národním hospodářství. To podpoří také ODS.

Chvojka řekl, že taková změna lépe vystihne i vývoj v celém národním hospodářství. Nyní jsou platy politiků navázány na vývoj platů v nepodnikatelské sféře. Návrh podal po dohodě ČSSD, ANO a Pirátů jako pozměňovací k návrhů Pirátů, který počítal jen se zmrazení. „Určit podpoříme ten návrh,“ podpořil změnu výpočtu platů všech ústavních činitelů i soudců šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, který návrh podepsal spolu s Chvojkou a se šéfem poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem.

Zmrazení platů projednávali poslanci ve čtvrtek ve druhém čtení, kdy mohou poslanci podávat pozměňovací návrhy. Definitivní schvalování zákona bude ještě v listopadu.

„Podporujeme to, je to správné,“ řekl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Zdůraznil, že se návrh netýká jen poslanců, ale všech ústavních činitelů a také soudců. Základní měsíční plat poslance a senátora v příštím roce zůstane 90 800 korun. Základní plat prezidenta bude nadále 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun.

BARY SE UŽ NEOTEVŘOU? OPATŘENÍ PROTI COVIDU I NA VÁNOCE?

Pokud nedojde k zásadnímu zlepšení epidemiologické situace, musí přísná opatření vydržet i během vánočních svátků, uvedla pro iDNES.cz většina oslovených odborníků z řad epidemiologů, vědců i lékařů. Vláda by podle nich neměla podlehnout tlaku veřejnosti. Na silvestrovské oslavy v klubech mají lidé zapomenout, bary by se už letos otevírat také neměly.

„Myslím si, že koncem roku budou muset ještě zůstat v platnosti základní protiepidemická opatření. Hodně opatrně by se mohlo rozvolňovat jedině v nepravděpodobném případě, že by v druhé polovině prosince klesly počty nových případů na stejně nízkou úroveň, jaká byla koncem června,“ uvedl imunolog Václav Hořejší.

Tehdy přitom v celé zemi přibývalo okolo 250 nakažených denně. „Doufám, že vláda opět nepodlehne nějakým populistickým svodům a opět to všechno neuvolní a nenastartuje třetí vlnu,“ varuje Hořejší. Všechny restaurace a velká nákupní centra by podle něj měly určitě zůstat zavřené minimálně do konce roku.

Podobný názor zastává i prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Obávám se, že Vánoce tak, jak jsme na ně byli zvyklí, letos nebudou. To jsme už prohráli. Protiepidemická opatření jsme zavedli pozdě a v příliš měkké formě. Sice se podařilo epidemii zpomalit, ale to brzdění bude trvat ještě dlouho,“ uvedl Kubek.

Sváteční návštěvy by si lidé měli odpustit

Případné rozvolňování, pro které stanovil bývalý šéf ministerstva zdravotnictví Roman Prymula jasná kritéria, je podle prezidenta lékařské komory v nedohlednu. „Muselo by být méně než 1 000 nových případů denně, méně než 5 procent pozitivních testů a reprodukční číslo pod 0,8,“ vysvětlil Kubek.

„Jestliže za minulý týden zemřelo více než 1 300 lidí, těžko můžeme očekávat, že se za měsíc otevřou nákupní centra a budeme tam kupovat dárky,“ dodal Kubek. Vánoční návštěvy rodin sice současná opatření nezakazují, zdravý rozum podle něj ale velí k tomu, aby si je lidé letos odpustili.

S uzavřenými obchody před Vánoci naopak nesouhlasí epidemiolog Milan Tuček z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze. „Jestliže je dnes v nákupních centrech otevřen hypermarket, nevidím důvod, proč neotevřít malé obchody, kde si prodávající budou regulovat počet návštěvníků podobně jako třeba v řeznictví,“ tvrdí.
Vláda bude muset znovu požádat o delší nouzový stav, řekl Hamáček

Na silvestrovské oslavy v barech však i podle Tučka mohou letos lidé zapomenout. „Restaurace bych otevřel klidně i do 22:00, ale výhradně na jídlo. Stoly by musely být dál od sebe a alkohol by se podával jen k jídlu. Bary v žádném případě,“ doplnil Tuček.

S vlastním návrhem řešení přišel vakcinolog a ředitel Centra očkování a cestovní medicíny Jiří Beran. Restriktivní opatření by se podle něj měla zaměřit pouze na nejohroženější skupinu obyvatel – seniory nad 65 let. Ti by podle něj měli permanentně nosit roušky a podstupovat pravidelné preventivní testování na covid-19.

Ministerstvo o Vánocích nechce spekulovat

Ministerstvo zdravotnictví zatím ohledně opatření během Vánoc nechce příliš spekulovat. „Případné konání událostí spojených s Mikulášem, vánočními svátky a oslavami Silvestra proběhne podle opatření, která budou v danou chvíli v platnosti. Jejich podoba se bude odvíjet od aktuální epidemiologické situace, která v danou dobu v České republice bude. Konkrétní podobu není momentálně možné predikovat,“ uvedla na dotaz iDNES.cz mluvčí ministerstva Klára Doláková.
Česko se začne v pátek řídit protiepidemickým systémem (PES), který určí regulaci opatření podle síly nákazy. V pátek tabulku, podle které se má řídit rozvolňování či přitvrzování protikoronavirových opatření, projedná Rada vlády pro zdravotní rizika.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný už minulý týden uvedl, že opatření budou rozdělena do pěti úrovní rizikového vývoje epidemie. Stav se bude hodnotit podle výskytu nových případů na 100 tisíc obyvatel za posledních 14 dní, výskytu nákazy mezi seniory, reprodukčního čísla a podílu pozitivních testů v jejich celkovém počtu.

HRUŠKOVÁ: HERCI BEZ ANGAŽMÁ, TOČÍ JEN NĚKTEŘÍ

V Česku je jen pár herců, kteří točí. Je to kamarádšoft, říká Eva Hrušková. Eva Hrušková (68) si v pořadu Limuzína s Mírou Hejdou posteskla nad tím, že v Česku točí momentálně jen kolem pětadvaceti herců, kteří získávají všechny role v seriálech a filmech. Herečka promluvila i o svém manželovi, herci Janu Přeučilovi (83), a o tom, že doma zavedli, jak sama říká, zvláštní režim.

„Když mě lidé vidí, říkají si asi, že bych po těch padesáti letech, co jsem hrála v Popelce, měla přece být už dávno mrtvá. Řekl mi to jednou jako fór Tomáš Töpfer,“ popisuje Eva Hrušková v pořadu Limuzína s Mírou Hejdou. „V době natáčení mi bylo sedmnáct let. První Popelkou, což mi je často přisuzováno, jsem však nebyla. Byla jsem tou první ve filmu se zvukem. V roce 1929 Popelku v němé pohádce jako první hrála paní Zdena Listová,“ vysvětluje herečka.

Během rozhovoru přiblížila také soukromí a prozradila i něco na svého čtvrtého manžela, herce Jana Přeučila. „Mám úžasného manžela. O svých třech synech ani nemluvím, ty máme každá nejlepší, že. Manžel má nad sebou rád... já tomu říkám pedagogický dozor. Má rád, když mu někdo pomůže s diářem a řekne mu třeba, aby si tři akce v jednom dni nebral, protože mu je tolik, kolik mu je. Říká sice, že je stále mlád. O tom nepochybujeme, ale tři akce už jsou zkrátka moc. Jeho práce je dost náročná. Dělá kurzy rétoriky, je to na celý den a je to hodně únavné,“ popisuje Hrušková.

„Nechci, aby se musel zajímat o to, co máme k večeři, nebo řešit, zda má čistý oblek. Všechny tyto praktické věci řeším já. Manžel je bohém, ale je i takový klidnější. Dá si rád vínko, ale nechodí kvůli tomu pozdě spát. Dodržuje životosprávu. Zavedli jsme teď ještě takový zvláštní režim. A to je jídelníček bez bílé mouky a cukru,“ vysvětluje herečka.

„I v našem věku pořád musíme něco plánovat. To se musí. Honzíkův tatínek jezdil například pravidelně ještě ve svých devadesáti letech vlakem trasu Praha–Černošice a zpátky. Stále něco podnikal. Manžel to má hodně v genech. Momentálně se o něm natáčí takový dokument. On je velmi skromný člověk a sám se neprosazuje. Tak jsem ráda, že to na sebe vzal někdo jiný a trochu ho lidem prostřednictvím tohoto přiblíží,“ říká Eva Hrušková.
„Momentálně je v Česku tak pětadvacet herců, kteří se točí stále dokola a jsou snad ve všem. My ostatní nemáme šanci. Je to určitě kamarádšoft. Ale my se s manželem nikam netlačíme,“ dodává s úsměvem herečka.

COVIDEM ONEMOCNĚL I ŘEDITEL NEMOCNICE VOJÁKŮ STRAČÁR

Šéf vojenské nemocnice byl po lyžování pozitivní, řeší to ministerstvo, Ministerstvo obrany se zabývá lyžařskou dovolenou ředitele Vojenské nemocnice Brno Martina Stračára, na niž se vydal na konci října do Tyrolska. Tři dny po svém návratu do Česka měl pozitivní test na koronavirus. Šéf nemocnice podnikl cestu v době nouzového stavu a za situace, kdy vláda občany vyzývala, aby zůstali doma. O případu informovaly Hospodářské noviny a server iHNED.cz.

Stračár se hájí tím, že lidé do zahraničí cestovat mohou a v Rakousku doprovázel svou patnáctiletou dceru, která závodně lyžuje, v roli trenéra a lékaře. Není také podle něj jasné, zda se nakazil v Rakousku, nebo při práci v nemocnici.

„Zaprvé to nebylo zakázáno, zadruhé vy prostě neovlivníte, kde se nakazíte,“ uvedl pro Hospodářské noviny ředitel. Po svém příjezdu z Rakouska opět nastoupil do nemocnice, kde běžně sloužil a operoval. Test si udělal po třech dnech po návratu, kdy měl horečku, předtím podle něj nebyl důvod.

Stračár rovněž poznamenal, že v době jeho odjezdu i příjezdu bylo v Rakousku mnohonásobně méně nakažených než v Česku.

„Mrzí mě, že je to tak tendenčně zkreslené, a píše se, že jsem něco přivezl a ohrozil pacienty. Po návratu jsem naopak přišel do styku s pozitivními pacienty,“ uvedl. Z jeho spolupracovníků podle něj nikdo nakažený není.

Podle ministerstva obrany, které brněnskou vojenskou nemocnici zřizuje, bylo jeho chování nevhodné.
„V době pandemie se musí každý chovat zodpovědně a vyhodnotit, co je a co není vhodné. Od postupu ředitele se musíme distancovat. Nyní prověřujeme, zda nebyla porušena platná nařízení hlavní hygieničky,“ sdělil mluvčí resortu Jan Pejšek. Se Stračárem bude ministerstvo jeho chování dál řešit.

Podle mluvčího resort sice nezjišťuje, kam jeho zaměstnanci jezdí na dovolenou, předpokládá se ale, že se budou řídit vládními doporučeními. „I v mimopracovní rovině jsme pro zaměstnance vydali apel, aby se chovali vhodně a podle doporučení vlády,“ dodal Pejšek.

Brněnská vojenská nemocnice léčí vojáky, policisty i civilisty. Z celkového počtu 253 lůžek je aktuálně sedmdesát určeno pro pacienty s koronavirovou nákazou, obsazeno je jich zhruba padesát.
Nemocný je i personál, zhruba dvacet zaměstnanců je v současnosti kvůli covidu na neschopence. „Nikoho jsem nenakazil, to určitě ne,“ je přesvědčený Stračár.

SESTRA WEYERSOVÁ: NEZAŽILA JSEM ZA ŽIVOT TOLIK MRTVÝCH, JAKO S COVIDEM

Za kariéru jsem nezažila tolik úmrtí jako teď, říká sestra z infekčního. Hana Weyersová pracuje jako zdravotní sestra přes třicet let. Nejtěžší zkouška ji ale zastihla až nyní, při pandemii koronaviru, na pozici vrchní sestry infekčního oddělení Státní slezské nemocnice Opava. „Za celých pětatřicet let praxe jsem nezažila takové množství úmrtí jako teď,“ popisuje své zážitky pro iDNES.cz.

Většina lidí teprve vstává, ale Hana Weyersová je v šest ráno už dávno na nohou. Před sebou má náročnou deseti- až dvanáctihodinovou směnu a za sebou neklidný spánek. „Pořád přemýšlíte, jestli to člověk dělá dobře, jestli na něco nezapomněl, jestli bylo o pacienty dobře postaráno, alespoň v rámci možností, které jsme schopni v dané chvíli zajistit,“ popisuje.

Po příchodu do práce obejde všechna oddělení a zjistí příjmy pacientů, jejich stavy a také úmrtí. Zaznamenává i potřeby sester nebo věci, které chybí a které je nutné doplnit. Na tuto práci jí stačí respirátor, ochranný oblek přichází na řadu až tehdy, když jde k pacientům.

Do jejích kompetencí spadají také zajišťování chodu odběrového místa a výjezdy k pacientům, kteří nejsou schopni se na něj dostavit. Na stěrech je obvykle 200 až 260 lidí denně, od malých dětí po seniory. „To je velmi náročné. Spoustu lidí se bojí, hlavně děti. Často u nich musíme být dvě, protože jsou vystrašené, když k nim jde někdo, kdo vypadá jako kosmonaut,“ přibližuje.

Hana Weyersová

• Narodila se v roce 1964
• Vystudovala Střední zdravotnickou školu Opava, obor Všeobecná sestra
• Má specializační vzdělávání v oboru Intenzivní péče se specializací na ARO a JIP
• Od roku 1983 pracuje ve Státní slezské nemocnici v Opavě, v roce 2001 začala pracovat na infekčním oddělení a od roku 2016 je vrchní sestrou.
• Má čtyři vnoučata. Chová papouška ara a psa. Ve volném čase ji baví práce na zahradě a zpracovávání úrody z ní.

Nemocnice se zároveň snaží vyjít vstříc domovům seniorů. „Představa, že seniory nakládáme do sanitek a vozíme na stěry, je naprosto nereálná. Většinou vyjíždíme dvě na dané místo a babičky a dědečky obejdeme, nachystáme žádanky a posíláme vzorky do laboratoří,“ popisuje.

Situaci ztěžují i ochranné obleky. Kromě horka a nepohodlí se v nich také špatně komunikuje. „Pacienti nám často nerozumí, zvlášť ti starší, kteří špatně slyší. Navíc je to takové neosobní, pacienti jsou z toho nešťastní,“ popisuje.
Před koronavirem se infekční oddělení staralo o hlavně o pacienty s klíšťovou meningitidou, lymskou boreliózou, meningokovou nákazou, spalničkami, toxoplasmózou, průjmy, žloutenkami či chřipkou.

Koronavirus se však od chřipky v mnohém liší. „Mám dojem, že pacienti jsou na tom podstatně hůř. Tři, čtyři dny se na kyslíku cítí dobře a pak se během jednoho dne rapidně zhorší. Divíme se, když byl večer pacient ještě dobrý, a ráno přijdeme do práce a on už leží na JIP a musí být napojený na nějakém přístroji,“ vysvětluje Weyersová.
Za celých 35 let praxe jsem nezažila tolik úmrtí jako teď

Weyersová popisuje, že je covid pro pacienty náročnější, protože nemůžou dýchat, nejsou pro dušnost schopni souvislé věty. „U chřipek to bývalo také, ale rozhodně ne tak intenzivní jako teď. Když u nich uděláme vyšetření plic, zjistíme, že mají 80 procent poškozených, a to je bohužel k nežití. A nejsou to jen ročníky dvacet a třicet, ale i mnohem mladší pacienti. Starších lidí je víc, protože už nejsou schopni se infekci tak bránit,“ popisuje.

„U těch mladších to jsou lidé obéznější, to je pravda. Ale nemůžu říct, že by to byli vyloženě jen ti obézní nebo s diabetem. Měli jsme tu i pacienty, kteří byli zdraví, sportovci. A také onemocněli. A bohužel jeden mladý muž skončil na plicní ventilaci. Je můj ročník, to pak člověk vnímá jinak,“ dodává.

Děláš na covidáriu, fuj, jdi pryč. Lidé nás stigmatizují, říká zdravotní sestra

„Za celých 35 let praxe jsem nezažila takové množství úmrtí jako teď. Umírá nám kolem tří až sedmi pacientů za den,“ popisuje náročnou situaci, ve které se nyní zdravotníci ocitli. Práce je náročnější fyzicky, ale hlavně psychicky.
Úmrtí ji zasahuje u každého pacienta. „I když je to nějaká babička, kterou rodina popisuje jako soběstačnou a v pořádku, a pak během čtyř dnů není. Na mě to působí tak intenzivně, každý ten příběh je velmi smutný a pacienti se mění z hodiny na hodinu,“ vypráví.

„Pro zdravotníka je šílené, když vidí, že je naprosto bezmocný. I proto mám strach, aby to nedošlo do takového stadia, jako jsme vídávali v televizi,“ svěřila se. Stejně jako ostatní zdravotníky i ji zlobí, když vidí lidi, kteří stále odmítají opatření dodržovat.

Přestože si zdravotníci při první vlně říkali, že je situace strašná, zdaleka nebyla taková jako teď. I proto se o ně podle Weyersové rodiny o zdravotníky víc bojí. Sama o své práci doma nerada mluví, aby nikoho nestrašila. „Pořád jsme si mysleli, že je to daleko, ale to už dávno není pravda,“ říká.

Radost jí dělá kolektiv nemocnice, který se semkl jako jedna rodina. „Troufnu si říct, že co zvládají mé kolegyně, je neuvěřitelné. I naše vzájemná podpora a důvěra. Neskutečně si vycházíme vstříc, a to je to nejdůležitější. Nesmírně si vážím celého kolektivu sester i lékařů,“ uzavírá. Hodiny strávené v ochranných oblecích jsou pro zdravotníky extrémně náročné:

VEDLE COVIDU I MOR PRASAT V EVROPĚ

Šíření afrického moru prasat (AMP) v Evropě a možnostem jeho řešení se věnovali na jednání prostřednictvím videa ministr zemědělství Miroslav Toman, německá ministryně výživy a zemědělství Julie Klöcknerová a polský ministr zemědělství a rozvoje venkova Grzegorz Puda. Shodně uvítali možnost sdílet své požadavky a také čerpat poznatky z okolních států.

Podle ministra Miroslava Tomana musí být prioritou v boji proti africkému moru prasat ochrana chovů domácích prasat. „V současné době se velké úsilí věnuje zvládnutí této nebezpečné choroby v populaci divokých prasat. S ohledem na současné zkušenosti a poznatky by však prvořadé mělo být budování funkční biologické bezpečnosti chovů prasat, aby se zabránilo zavlečení nákazy do chovů,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Mezi řadou opatření, která v České republice přispěla k vymýcení AMP bylo nejdůležitější intenzivní odklízení uhynulých prasat divokých s následným laboratorním vyšetřením a důslednou likvidací v asanačním podniku. Dále pak okamžité vymezení zamořené oblasti na dostatečně velkém území, ohrazení oblasti s vyšším rizikem pachovým a elektrickým ohradníkem kvůli omezení migrace, zákaz lovu, nesklizení a ponechání části zemědělských plodin v zamořené oblasti a důsledná evidence chovů domácích prasat včetně neregistrovaných. Nejdůležitější nástroje proti AMP definují stále platná mimořádná veterinární opatření, jde například o zákaz přikrmování prasat divokých v celé ČR. Nařízen je i jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu trofejí z prasat divokých ze zemí, kde je AMP, i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející ze zemí s výskytem afrického moru.

Při výskytu AMP u divokých prasat je významně ovlivněno také nakládání se zvířaty a produkty živočišného původu ze zamořené oblasti a navazujících oblastí, přestože mnohdy populace domácích prasat není postižena. Tato omezení způsobují významné ekonomické ztráty, které nelze v rámci nákazových opatření kompenzovat. Proto by měl být vytvořen systém kompenzací pro tyto podniky. Jde nejen o chovy, ale i o jatka a další zpracující podniky.
Všechna opatření, která směřují k tlumení AMP, představují významné ekonomické náklady, které musí hradit jednotlivé členské státy EU.

„Existuje systém náhrad poskytovaných Evropskou komisí, nicméně systém čerpání těchto peněz je v současné době netransparentní, stále se mění a je administrativně a časově velice náročný. Tento systém by měl být revidován tak, aby poskytoval pružnou a nezbytnou podporu pro členské státy v době krize,“ uvedl ministr Toman.

Efektivní boj s AMP je podle zkušenosti ČR podmíněn vzájemnou spoluprací všech zainteresovaných. Proto je potřeba sdílet požadavky a rovněž čerpat poznatky z okolních států. V této aktivitě je podle ministra Tomana nezbytné pokračovat jak na bilaterální, tak i na evropské úrovni. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství