iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump stále vládne, vyhodil vedení Pentagonu. Co dál?

Dosluhující prezident Spojených států Donald Trump provádí na americkém ministerstvu obrany rozsáhlé změny. Vyměnil několik předních činitelů Pentagonu včetně ministra obrany Marka Espera za lidi, kteří jsou považováni za jemu loajální. Podle amerických médií Trump potrestal Espera za neposlušnost.

Krátce poté, co Bílý dům oznámil Esperův odchod a jeho nahrazení dosavadním šéfem Národního protiteroristického střediska (NCTC) Chrisem Millerem, svá místa na ministerstvu obrany opustili i další tři vysoce postavení činitelé.
Náměstka ministra obrany pro politiku Jamese Andersona vystřídal jeho dosavadní zástupce, bývalý brigádní generál Anthony Tata. Trump Tatu nominoval do pozice náměstka už v červnu, proti jeho zvolení ale byli v Senátu republikáni i demokraté.

Podle stanice CNN Tata je kontroverzní postavou. Proslul protiislámskými výroky. Trumpova předchůdce, Baracka Obamu, Tata označil za „teroristického vůdce“, který „pomohl islámským zemím více než jakýkoliv prezident v historii“.
Rezignační dopis podal též náměstek ministra obrany pro zpravodajské služby a bezpečnost Joseph Kernan. Na jeho místo nastoupí Ezra Cohen-Watnick, který působil na pozici úřadujícího náměstka ministra obrany pro zvláštní operace a konflikty nízké intenzity.

Cohen-Watnick měl dodat tehdejšímu republikánskému předsedovi výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby Devinu Nunesovi zpravodajské materiály. Nunes informace využil ke kritice zpravodajských služeb za údajné nepřiměřené sledování Trumpových společníků v kauze ruského vměšování do amerických prezidentských voleb.
S Nunesem je spojován i Kash Patel, který v pozici náčelníka štábu nahrazuje Jena Stewarta, upozorňuje agentura Bloomberg. Patel působil jako vrchní odborník na terorismus v Radě národní bezpečnosti Bílého domu, předtím byl republikánským poradcem pro otázky bezpečnosti.

Kvůli čemu musel Esper odejít?

Stále není jisté, co bylo důvodem k vyhození Espera a vedlo k rozpadu jeho týmu. Trump měl s Esperem celou řadu roztržek. Esper byl například proti aktivaci takzvaného zákona o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných demonstrací použít armádu. Trumpa podle amerických médií Esperův odpor velmi rozhněval a přemýšlel, že se jej zbaví.

Podle CNN se mnozí členové ministerstva obrany obávají, že Trump si jmenováním sobě loajálních lidí připravuje půdu pro prosazení iniciativ, vůči kterým byl Pentagon skeptický, dokud je ještě v úřadu. Jedna je právě použití armády pro demonstrantům. Zvláště ale členy Pentagonu děsí možnost předběžného stažení amerických vojáků z Afghánistánu.
Tálibán vyzval Bidena, aby se držel dohody o odsunu vojáků

Omezování zahraničních vojenských misí bylo jedním z Trumpových slibů v minulé prezidentské kampani a i po nástupu do Bílého domu prezident často hovořil o ukončení „nekonečných válek“ na Blízkém východě.

USA už stáhly část vojáků v rámci dohody s Tálibánem, úplné stažení ale podmiňují splněním několika podmínek. Tálibán musí učinit postup v mírových jednání s afghánskou vládou a zbavit se vazeb na Al-Kájdu. Ani jedna podmínka zatím nebyla splněna.

Podle zdrojů z ministerstva obrany Esper nesouhlasil s Trumpovým požadavkem, aby američtí vojáci byli doma už o Vánocích. Trump, frustrovaný z prohry v prezidentských volbách, se jej proto rozhodl nahradit více poslušným člověkem.
Ještě před propuštěním z funkce Esper v rozhovoru pro server Military Times řekl, že neplánuje předčasně skončit a varoval před tím, kdo přijde po něm. „Bude tu skutečný přitakávač (yes man). A pak nám Bůh pomoz,“ řekl Esper v jasné narážce na hanlivou přezdívku, kterou mu dali jeho kritici za údajné nedostatečné odporování končícímu prezidentovi. „Yesperem“ jej nazval i Trump. Esper přezdívku odmítá, v rozhovoru přiznal, že se s prezidentem několikrát názorově střetl.
Diktátorské kroky

Podle listu The New York Times Trump využije posledních dní v úřadu, aby se pomstil i ostatním vysoce postaveným činitelům, kteří mu odporovali. Terčem jeho hněvu se pravděpodobně stanou ředitel FBI Christopher A. Wray a ředitelka CIA Gina Haspelová. Trumpovi vadí, že mu nepomáhají odhalit údajné machinace takzvaného hlubokého státu (deep state), jehož cílem je jej odstranit z Bílého domu.

Trump jako zlomyslné dítě. USA čekají nebezpečné týdny, varují experti

Demokraté Trumpovy kroky už kritizovali jako „dětinské“ a „bezohledné“. Chaosu na ministerstvu obrany mohou dle nich mohou využít protivníci USA jako je Írán, Rusko či Čína. Podle listu The New York Times Trumpovo jednání nemá precedent. „Je to děsivé a velmi znepokojivé,“ řekl jeden činitel z ministerstva obrany stanici CNN. „Jsou to diktátorské kroky“.

ÚPLATKY PRO EXMINISTRA KREMLÍKA, STÍHANÝ ADVOKÁT JANOUŠEK

Úplatky pro exministra Kremlíka? Stíhaný advokát Martin Janoušek opouští vedení kanceláře Rowan Legal. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili advokáta Martina Janouška z Rowan Legal toho, že se snažil ovlivnit zakázku na auditora mýtného systému. Podle kriminalistů nabídl úplatek 1,5 milionu korun, vyplynulo ze sdělení mluvčího NCOZ Jaroslava Ibeheje na webu policie a z vyjádření Janouškova právního zástupce Lukáše Trojana. Janoušek obvinění odmítá. Advokátovi hrozí v případě odsouzení za trestný čin podplacení až šestiletý trest vězení. Opustil vedení kanceláře Rowan Legal.

„Celou věc vnímá klient jako věc účelově vykonstruovanou bývalým ministrem dopravy ve snaze udržet se ve funkci,“ uvedl Trojan. Dodal, že jeho klient do ukončení kauzy opouští pozici jednatele i společníka v advokátní kanceláři Rowan Legal. Tato advokátní kancelář patří podle zjištění České justice mezi advokátní kanceláře, která je v žebříčku TOP 10 co se týče získávání veřejných zakázek v oblasti práva.

Kremlík o obdržení nabídky úplatku u zakázky na auditora mýta hovořil krátce po svém lednovém odvolání. Uvedl, že ještě před loňskými Vánocemi dostal nabídku úplatku 1,5 milionu korun od Janouška, jehož advokátní kancelář zastupuje například společnost CGI, která původně zakázku na kontrolu mýta získala. Podal kvůli tomu trestní oznámení. Podle tehdejších informací serveru SeznamZprávy.cz také v únoru uvedl, že se ještě v době, kdy byl ministrem, obrátil kvůli nabídce na Bezpečnostní informační službu (BIS).

„‚Neformální‘ oznámení učinil pan Kremlík až bezmála měsíc po údajné nabídce, a to přesně v den, kdy pochopil, že bude odvolán z funkce ministra,“ uvedl k tomu Trojan. Policie podle něj klade Janouškovi za vinu to, že lobboval proti řešení, které jeho kancelář paradoxně sama navrhla. Advokát také dříve uvedl, že podá trestní oznámení pro křivé obvinění.
Policisté podle Ibeheje stíhají muže na svobodě. Případ dozoruje Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.

Výběr auditora mýta provázela řada problémů, problematický byl i průběh veřejné soutěže, v níž ministerstvo dopravy supervizora nového mýta vybírala. V té zvítězila společnost CGI, která byla kontrolorem mýta i v předchozích letech. Uspěla s nabídkou 210 milionů korun za deset let. Tendr však napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) firma Kapsch, která se rovněž ucházela o pozici auditora systému. V létě 2019 soutěž nejprve zrušil antimonopolní úřad, jeho tehdejší předseda Petr Rafaj však nakonec námitky Kapsche zamítl. I přesto se CGI nakonec supervizorem nestala.

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) v únoru krátce po svém nástupu do funkce zakázku zrušil a kontrolu mýta nakonec svěřil státnímu podniku Cendis. Odůvodnil to ušetřením desítek milionů korun. Svěření pozice auditora Cendisu připravoval i Kremlík, mělo však jít původně pouze o záložní variantu pro případ zrušení soutěže.
Nezávislý auditor vykonává expertní kontrolu dat o provozu vozidel v mýtném systému. Podle výsledků měření pak následně stanovuje účinnost mýta, v němž se vybere zhruba miliarda korun měsíčně, ceskajustice.cz

SOUDKYNĚ STAMIDISOVÁ ROZHODUJE V PRAZE O MILIONECH ZA LIDOVÝ DŮM

Soud se v pátek vrátí ke při dědiců právníka Zdeňka Altnera a ČSSD, v níž jde o odměny za právní zastupování strany ve sporu o Lidový dům. Podle původního verdiktu, který zrušil Nejvyšší soud, měla sociální demokracie dědicům vyplatit odměnu 18,5 milionu korun a také smluvní pokutu 318 milionů korun. ČSSD nárok odmítá. Soudkyně chce vyslechnout někdejšího předsedu strany a současného prezidenta Miloše Zemana, mezi předvolanými svědky jsou také expremiér Vladimír Špidla a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dagmar Stamidisová dnes sdělila, že výslech prezidenta Zemana povede formou videokonference. „Nepočítám s rozsudkem, neboť jeden svědek nemá doručeno,“ uvedla k programu pátečního jednání. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček k tomu potvrdil, že se plánuje videopřenos. Doplnil ale, že prezidentův výslech bude definitivně potvrzen až v pátek brzy ráno.

Smlouvu o zastupování strany ve sporu o sídlo sociální demokracie uzavřel s Altnerem v roce 1997 právě Zeman. Ústavní soud pak v roce 2000 určil vlastníkem nemovitosti společnost Cíl, jež patří ČSSD. Pravomocný rozsudek ohledně odměny pro Altnera vyhlásil pražský městský soud v březnu 2016. Nárok už poté byl v rukou exekutora, ale strana úspěšně požádala Nejvyšší soud o odklad vykonatelnosti verdiktu. Následně uspěla i s dovoláním a Nejvyšší soud spor vrátil prakticky na začátek. Smluvní ujednání o odměně za právní služby totiž podle něj nebylo dostatečně určité a není jasné, co konkrétně advokát pro stranu vykonal.

Altner mezitím zemřel a ve sporu nyní pokračují jeho potomci Patrik a Veronika. Ti zřejmě budou muset v novém kole sporu doložit, jaké konkrétní právní služby Altner ohledně Lidového domu provedl. Jejich právník Václav Veselý už dříve uvedl, že má mimo jiné k dispozici zhruba 60 Altnerových výzev k zaplacení dluhu a smluvní pokuty.

„Doufejme, že ČSSD jako žalovaná nám již odpoví na náš dřívější dotaz, kolik ji stála za celou dobu kauzy Lidový dům právní obrana proti nárokům našeho otce, když ČSSD tvrdí, že odměna našeho otce jím nárokovaná v roce 2000 byla nepřiměřená. A přitom právní služby otce přinesly ČSSD více než miliardový majetek,“ uvedli dědici ve vyjádření, které dnes rozeslali médiím.

Potomci zdůrazňují, že odměna advokáta ve sporu o Lidový dům byla přiměřená délce i komplikovanosti případu. Kritizují, že ČSSD jejich otce dehonestuje, když snižuje kvalitu a množství práce, kterou pro stranu odvedl.
Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček věří, že soudy by tentokrát mohly rozhodnout relativně rychle. Domnívá se totiž, že Nejvyšší soud ve věci vyjádřil jasný právní názor, který je pro nižší soudy závazný. „Očekáváme, že konečně bude rozhodnuto a ten spor ukončen. Jsme přesvědčeni, že nám Nejvyšší soud dal za pravdu. Důkazní břemeno je teď na straně rodiny pana Altnera – mají dokázat, co pro sociální demokracii udělal,“ řekl dnes ČTK.

„Vím že protistrana žádala o odročení či uplatňuje nějaké další argumenty. My jsme s žádnými argumenty nebo podněty pro soud nepřišli a čekáme, jak to bude rozsouzeno,“ dodal.

Hamáček dříve prohlásil, že ČSSD už Altnerovi a jeho věřitelům za dobu trvání sporu zaplatila téměř 70 milionů korun. Smluvní pokuta podle něj narostla z částky, kterou sociální demokraté od počátku zpochybňovali a která se týká podílu za pronájem Lidového domu. Podle Altnerových potomků vyplatila ČSSD jejich otci 16 milionů.

S Altnerem na případu Lidového domu spolupracovali zesnulý právník Zdeněk Hájek a notář Václav Halbich. Halbich za svou práci vysoudil odměnu 16,8 milionu korun. Altner v tomto letitém sporu vystupoval jako svědek a Halbichovy zásluhy popíral. Prezident Zeman k tomu jako další svědek vypověděl, že pro něj jakožto předsedu ČSSD byl jediným partnerem Altner.

KOCÁBOVÁ CHCE ŽÍT V USA?

Kocábová z USA: Před černochy si nekleknu, necítím vinu za otrokářské předky. Poklekávat jako běloška a potomek amerických otrokářů před černými Američany nehodlá. Podobná gesta prý nemá ráda. V Rozstřelu po Skypu to řekla spisovatelka Natálie Kocábová, která v těchto dnech pobývá v USA, odkud pochází její maminka. Kocábová popsala také napjatou atmosféru po prezidentských volbách a zamyslela se nad rozdělenou americkou společností.

Spisovatelka Natálie Kocábová je už přes týden v USA. V Severní Karolíně vyřizuje americké občanství pro své děti a zůstane tam minimálně do ledna. Ona sama už má po americké mamince občanství USA od narození. Do zámoří cestovala přes Amsterodam a cesta prý proběhla bez větších komplikací.

„Letadlo prázdné nebylo. Ale asi to bylo tím, že řadu letů zrušili a narvali cestující do linek, které přetrvaly. Letěli s námi skoro všichni Američani, snad jen sedm Evropanů. Letiště v Amsterodamu bylo docela zaplněné, ale v Atlantě skoro prázdné.“

Jako občanka USA jsem volila korespondenčně

S manželem a dětmi je v tuto chvíli v částečné karanténě, do níž musí jít každý, kdo do Spojených států amerických přicestuje. „Jsme tu už deset dní, tak jsme snad v pořádku. Ale nikdo nás vlastně pořádně neinformoval o tom, jak máme postupovat.“

Jako Američanka volila Natálie Kocábová v prezidentských volbách korespondenčně z České republiky. Hlasy v jejím domovském státě, v Severní Karolíně, zatím stále nejsou sečtené, ale už teď je jisté, že tam těsný souboj vyhrál s náskokem více než jednoho procenta Donald Trump.

„Tady odjakživa vítězí republikáni. Co se naší rodiny týče, tak dvě části jsou demokratické, jedna část je právě republikánská,“ říká spisovatelka s tím, že ji překvapilo, že souboj v Severní Karolíně byl nakonec tak těsný.
Celý Rozstřel v podcastu:

Kocábová z USA: Před černochy si nekleknu, necítím vinu za otrokářské předky

V naší rodině v USA je politika tabu

„Přijeli jsme sem den před volbami,“ vzpomíná Kocábová. „Američané před své domy umísťují transparenty, které upozorňují na to, koho podporují. A překvapilo mě, že protrumpovských a probidenovských cedulí byl zhruba stejný počet.“

„Jak jsem mluvila o rozdílných názorech v naší rodině, tak v rámci jejich komunikace je téma prezidentských voleb tabu,“ popisuje rodinné peripetie spisovatelka. „Je to tak od nástupu Donalda Trumpa před čtyřmi roky. Prostě v rámci lepších vztahů jsme si zakázali o tom mluvit.“

Svádět rozpory nejen v její rodině pouze na kontroverzní politiku Donalda Trumpa není podle Natálie Kocábové fér. „Už dlouhodobě se rozevírají nůžky mezi dvěma typy Američanů. Ale tohle v poslední době platí po celém světě. I v České republice.“

„Víte, co je zajímavé?“ pokračuje spisovatelka. „Když jsem do USA přijela poté, co v Česku uspěli Miloš Zeman a Andrej Babiš, myslela jsem si, že není možné být rozdělenější, než je náš český národ. Takže rozpory v Americe jsem dlouhou dobu brala na lehkou váhu.“

Kdyby vyhrál Trump, následovalo by násilí

S ubíhajícím časem však zjišťovala, jak ke stejnému, možná ještě většímu rozdělení společnosti dochází také ve Spojených státech. „A to zejména v souvislosti s hnutími #blacklivesmatter nebo #metoo. Tady je to o to horší, že mají zbraně. To je velký problém.“

„Dnes má válka jiná kritéria než dříve. Ale kdyby býval vyhrál Donald Trump, asi bych se začala bát,“ říká spisovatelka s tím, že pak by podle ní nějaká forma občanské války mohla propuknout. „Protože frustrace Afroameričanů je tu opravdu veliká. A větší nebezpečí z vyvolání násilí hrozilo právě ze strany poražených demokratů, ke kterým mají blízko hnutí jako #blacklivesmatter.“

„Když teď vyhrál Joe Biden, hrozí maximálně útok nějakého osamělého útočníka, který by mohl někde někoho postřílet. Cítím tady každopádně jakési ticho před bouří, uvidíme, jak to dopadne,“ zamýšlí se spisovatelka.
Jako potomek otrokářů se omlouvat nechci

Maminka Natálie Kocábové je Američanka. Marsha Kocábová, rozená Crews, je původem z bývalého amerického konfederačního jihu. Mezi jejími předky, tedy i mezi předky Natálie, jsou také otrokáři, kteří obchodovali s černochy.
Aby se za minulost své rodiny černým Američanům omlouvala, aby před nimi poklekla na zem a zpytovala historické svědomí, to Natálie Kocábová odmítá. „Tahle gesta nemám ráda, nejsem politik, ať to dělají oni. Ale já osobně necítím za své předky nebo jejich zločiny jakoukoliv vinu.“

„Nacházíme se v nevyhnutelné fázi, muselo k ní dojít, Amerika na to čekala desítky let,“ navazuje spisovatelka. „Ale ono se to uklidní. Svět si zvykne na to, že se barví a že všichni budeme mix. Nic se s tím nedá dělat a musíme se to naučit přijímat. A stejně tak je důležité nevyčítat bílé rase věci, které provedli její dávní předci.“

Amerika není černobílá, je černá a bílá

„V Americe je rasismus stále patrný a přítomný, ale ze všech stran,“ míní spisovatelka. „Rasy jsou segregované a nepřicházejí spolu do kontaktu. Oni to tady rádi říkají, že v kontaktu jsou, ale realita je jiná. Třeba v místě, kde bydlím, nepotkám za celý den jediného černocha.“

„Když jsem tady kdysi byla na pláži, tak vedle mě seděl jediný černoch. A já se cítila tak divně... Protože ta pláž byla jinak plná bílých lidí.“ Podle Kocábové tak neplatí představa, kterou veřejnosti nabízejí americká média nebo třeba filmové společnosti, že rasy se v USA prolínají, že společnost je pestrá, černobílá. „Ta pláž ale černobílá nebyla. To ani náhodou.“
Natálie Kocábová v Rozstřelu hovořila i o tom, jestli se cítí být více Američankou, nebo Češkou, zda si chce v USA někdy najít trvalou práci nebo o plánech na novou knihu. Inspiraci k ní prý hledá právě na jihu USA, v době koronavirové pandemie, v atmosféře rozhádané společnosti během prezidentských voleb.

HODNĚ NEBO MÁLO MRTVÝCH? JAK JE ZVEŘEJŇOVAT?

Duškovi se nelíbí každodenní statistiky mrtvých. Pouštěl by je po čtvrt roce. Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek by byl pro, aby se každý den nezveřejňovaly počty úmrtí na koronavirus. Mluvil o tom na úterním neveřejném jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví, uvedl deník Blesk. Nemá ale odvahu takové rozhodnutí učinit, takovou zodpovědnost by nechal třeba na Sněmovně.

Otázku, jestli nepřestat čísla zveřejňovat, nadhodil na výboru poslanec za ANO Rostislav Vyzula. „Je opravdu nutné hlásit médiím informaci o úmrtnosti na covid každý den? Poněvadž, jak už tady bylo řečeno, profesor Válek i profesor Dušek řekli, že ta informace je nepřesná, nechci říct přímo nesmyslná, poněvadž všichni víme, že pacienti všichni na covid nezemřeli,“ zeptal se podle Blesku Vyzula.

A právě s tím souhlasil šéf ÚZIS, který data spravuje, Ladislav Dušek. Dodal, že nejde o jediný údaj, který by se podle něj měl zveřejňovat s delším časovým odstupem.

„Já nemám tuto pravomoc a ani bych ji jako zaměstnanec ÚZIS mít neměl. Nevím, kdo by ji mohl mít. Pokud takový subjekt existuje – možná je to Sněmovna jako suverén, nevím – tak, aby ta národní strategie komunikace vznikla,“ řekl Dušek. „Já nejsem ten typ statečného člověka, který by to vypnul,“ uvedl.

„Ve chvíli, kdy mně jako zaměstnanci ÚZIS doputuje papír, abych toto číslo přestal vysílat a řádně po validaci informoval veřejnost o mortalitě třeba za poslední čtvrtrok se standardizovanými hodnotami a s nastavenými příčinami úmrtí třeba ve spolupráci s ČSÚ (Českým statistickým úřadem, pozn. red.), strašně rád tak učiním,“ dodal.

Jak to s čísly je

S počty úmrtí jsou totiž hned dva problémy – čísla naskakují se zpožděním a jsou zveřejňována před jejich validací. „Počet úmrtí v souvislosti s onemocněním covid 19 po jednotlivých dnech zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid 19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách, kde tyto statistiky zveřejňuje.

Podle studie, kterou provedli v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny, je ale v naprosté většině případů skutečně příčinou úmrtí koronavirus. Tamní lékaři zkoumali 32 případů, kdy osoba zemřela doma, aniž by byla známa příčina. Souvislost s nákazou koronavirem neobjevili jen u tří z nich.

Druhá skutečnost, která zkresluje statistiky publikované denodenně v médiích, je fakt, že počty úmrtí doplňuje ÚZIS do statistik zpětně. Takže zatímco třeba za úterý podlehlo nákaze podle oficiálních informací ministerstva 109 lidí, do celkové statistiky počtu úmrtí od počátku epidemie přibylo jen do 18. hodiny večerní 189 lidí. Ti však zemřeli již dříve, nyní byli pouze zaneseni do statistik, a proto do statistik jiného dne.

Strkání hlavy do písku

Část opozičních politiků se ale tomuto návrhu brání. Jako řešení vidí spíše větší edukaci veřejnosti o tom, co čísla přesně znamenají, než jejich tajení. Že rozhodně nesouhlasí, řekl třeba předseda Pirátů Ivan Bartoš. „To, jakým způsobem neumí vláda čelit nepříznivým číslům, je pouze ukázka nevyspělosti a nepochopení, k čemu čísla slouží,“ napsal iDNES.cz.

Připustil, že jednotlivé státy používají různou metodologii, mezinárodní srovnání ale podle něj není klíčové, nutné je znát data, na základě kterých lze upravovat strategii boje s koronavirem. „A na to mají právo i občané. Pouze pokud budeme všichni znát data, na základě kterých Vláda ČR přijímá opatření a činí strategická rozhodnutí, k ní a jejím krokům můžeme mít důvěru. A důvěra vede k dodržování opatření a efektivnímu boji s koronavirem,“ dodal s tím, že jeho strana bojuje o maximální transparentnost a zdůraznil nutnost zodpovědného operování s daty zejména ze strany médií.
„Strkat hlavu do písku či ji do písku strkat občanům však není řešení, situaci se musíme jako společnost postavit čelem,“ uvedl Bartoš.

Předseda STAN Vít Rakušan souhlasí, že nejlepší cestou je maximální transparentnost. „Nevidím žádný reálný důvod pro to, aby se tato informace sdělovala až s odstupem. Tutlání a zatajování nikdy ničemu nepomohlo a vyvolalo by spekulace, co a proč nám kdo tají,“ míní.

„Jakékoliv utajování informací je v této době nemyslitelné. Epidemii musíme dostat pod kontrolu, k tomu potřebujeme součinnost veřejnosti a utajovaní informací jejich důvěru rozhodně neprohloubí,“ souhlasí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Proti návrhu se postavil i europoslanec a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Měli bychom zakázat všechny špatné zprávy, protože je díky nim vidět, jak je současný premiér totálně neschopný,“ napsal.

Předseda SPD Tomio Okamura zase míní, že je naopak potřebné zveřejňovat validovaná data. „Tak, aby bylo opravdu jasné, kdo skutečně zemřel na covid podle pitvy, jako to dělají na Slovensku,“ uvedl a dodal, že záhodno by bylo zveřejňovat i data o počtech úmrtí na onkologické a kardiovaskulární nemoci.

V NĚMECKU SI LUPIČI ODNESLI ZE SKLEPA CELNÍKŮ 8,5 MILIONU EUR

Lupiči se prokopali do sklepa celníků. Odnesli pytle s 6,5 milionu eur.Trojice neznámých mužů se provrtala do sklepa celního úřadu v západoněmeckém městě Emmerich a odnesla si 6,5 milionu eur (přes 172 milionů korun). Za informace vedoucí k dopadení dohromady čtyř pachatelů úřady vypsaly odměnu ve výši 100 tisíc eur, informovala ve středu agentura DPA.

Město Emmerich leží ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, poblíž hranic s Nizozemskem. Neznámí muži tam už 1. listopadu vypáčili dveře sklepení a následně provrtali zeď trezorového prostoru. Našli 6,5 milionu eur v několika vacích a ukradli je, informovaly ve středu policie a státní zastupitelství. Policie zveřejnila i fotografie, na nichž se podařilo svědkovi zachytit muže, který se před vloupáním podezřele ochomýtal kolem místa činu.

Vloupání bylo profesionálně naplánováno i provedeno, sdělili vyšetřovatelé z policejního prezidia v Krefeldu. Svědci v dušičkový den slyšeli kolem šesté ranní hluk vrtání a kolem 10:45 si všimli tří mužů v černém s tmavými pletenými čepicemi.

Ti několikrát vyběhli z budovy a něco nakládali do bílé dodávky s posuvnými dveřmi. Vozem s poznávací značkou města Kleve následně i odjeli. Později odjel jiným automobilem stejným směrem i čtvrtý podezřelý, který při činu pravděpodobně hlídkoval.