iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ministr vnitra Estonska: Biden zkorumpovaný týpek...

Estonský ministr vnitra Mart Helme se rozhodl odstoupit z funkce. Přinutily ho k tomu reakce estonských politiků a médií na jeho výroky o prezidentských volbách ve Spojených státech. Helme, který ve vládě zastupuje krajní pravici, v nedělním rozhlasovém rozhovoru označil Joea Bidena a jeho syna za „zkorumpované týpky“.

Helmeho výroky o Bidenovi, kterého hlavní americká média označila za vítěze voleb a příští hlavu státu, odmítl estonský premiér Jüri Ratas jako absurdní a vyzval ministra, aby „okamžitě přestal podkopávat vztahy Estonska a Spojených států“.

„Prostě mám toho po krk. Neudělal jsem nic, co by mohlo ohrozit bezpečnost a obranyschopnost země, a neřekl jsem nic, o čem by už nepsala všechna svobodná americká média,“ řekl Helme podle serveru Delfi.ee. Ironicky se také dotazoval médií, co si bez něj počnou, vždyť jim posledních pět let svým působením a výroky obstarával živobytí.
Prezidentka Kersti Kaljulaidová ohlásila, že kvůli ministrovým výrokům svolá radu pro obranu státu. Opozice chystala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě.

Helmeho syn Martin, který vede protiimigrační Konzervativní lidovou stranu (EKRE), prohlásil, že strana ještě nevybrala nástupce ministra vnitra. Mart Helme, který se vrací do parlamentu jako poslanec, v minulosti ustál několik podobných afér.Loni přečkal ve sněmovně pokus menšinové opozice o odvolání poté, co se o tehdy nové finské premiérce Sanně Marinové vyjádřil jako o „prodavačce“.

Marinová, absolventka univerzity v Tampere, podle zpráv estonských médií pochází z velmi chudých poměrů a dříve pracovala v supermarketu. Estonská prezidentka se finské vládě za Helmeho slova omluvila.

TRUMP MĚNÍ MINISTRA OBRANY, MÍSTO ESPERA MILLER

Trump mění na konci svého mandátu šéfa obrany USA, Espera vystřídá Miller. Ve funkci amerického ministra obrany skončí Mark Esper, nahradí jej dosavadní šéf Národního protiteroristického střediska Christopher C. Miller. V pondělí to na Twitteru oznámil dosluhující americký prezident USA Donald Trump.

„S potěšením oznamuji, že Christopher C. Miller, vysoce respektovaný ředitel Národního protiteroristického střediska (jednomyslně potvrzený Senátem), bude úřadujícím ministrem obrany s okamžitou platností. Chris odvede skvělou práci! Mark Esper byl propuštěn. Chtěl bych mu poděkovat za jeho službu,“ napsal v pondělí na Twitter dosluhující prezident Spojených států Donald Trump.

Trump mění ministra obrany den poté, co emokrat Joe Biden pronesl vítěznou řeč po prezidentských volbách. Příštím prezidentem Spojených států Bidena titulovala i americká média, úřad by měl převzít slavností inaugurací 20. ledna 2021.
Esper byl v čele Pentagonu od loňského července. Vystřídal úřadujícího ministra Patricka Shanahana a stal se třetím šéfem ministerstva obrany od Trumpova nástupu do Bílého domu.

Novinářka Maggie Habermanová, která sleduje Trumpovu administrativu pro deník The New York Times, na Twitteru Esperovo propuštění komentovala jako začátek „vyhazování“ vládních činitelů. „(Šéf Federálního úřadu pro vyšetřování Christopher) Wray a Esper byli podle několika pracovníků Bílého domu na začátku seznamu těch, co dostanou padáka,“ napsala.

Americká média přišla minulý týden s informací, že Esper plánoval na ministerskou funkci rezignovat. Hovořilo se přitom o jeho dřívějších veřejných vyjádřeních, která nebyla zcela v souladu s kroky prezidenta Trumpa.
Chris Miller

• Christopher C. Miller se narodil 15. října 1964 v Platteville ve Wisconsinu. Vyrostl v Iowě.
• Studoval historii na Univerzitě George Washingtona a poté absolvoval Námořní válečnou školu.
• Armádní kariéru Miller začal v roce 1983, sloužil rovněž v národní gardě jako vojenský policista.
• V roce 1993 přešel ke speciálním silám a působil na mnoha velitelských a štábních pozicích. Účastnil se mimo jiné počátečních bojových operací v Afghánistánu v roce 2001 a v Iráku v roce 2003.
V ozbrojených silách působil v letech 1983 až 2014. Miller je mimo jiné bývalým příslušníkem jednotky "zelených baretů", která je součástí amerických speciálních sil. Po odchodu z armády pracoval přes dva roky jako poradce resortu obrany v oblasti tajných operací.
• Dosud řídil Národní protiteroristické středisko. V období 2018 až 2019 působil jako zvláštní poradce pro boj proti terorismu a nadnárodním hrozbám v Národní bezpečnostní radě (NSC).

Na začátku června za masivních protestů proti policejní brutalitě Esper řekl, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákona o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných demonstrací nasadit armádu. Trump předtím nasazení armády avizoval, nakonec k ničemu takovému nedošlo.

VOLIČI USA PODÁVAJÍ TRUMPOVI ZPRÁVY O PODVODECH

Lidé zahltili Trumpovu linku pro odhalování volebních podvodů vtípky. Tým prezidenta Donalda Trumpa zřídil „horkou linku“ ke shromažďování zpráv o podvodech s volebními lístky. Linka však byla zahlcena vtipálky, kteří ji blokovali s vymyšlenými historkami, ve kterých popisují, jak byli svědky podvodu. Řada z nich to sdílela i na sociálních sítích.

Prezident Donald Trump se odmítá smířit se svým volebním neúspěchem. Kromě podání žalob v několika státech se snaží najít případy podvodů s volebními lístky. K tomuto účelu zřídil speciální horkou linku.

Telefonická linka, která přesměrovává volající do hlasové schránky, však byla podle ABC News zaplavena zesměšňujícími zprávami. Pracovníci kampaně, kde ústředí denně odbavilo stovky hovorů, vypovídají, že se žertovné zprávy staly jejich noční můrou.

Podle reportéra Axiosu Jonathana Swana někteří dokonce obdrželi „nevyžádané obrázky pro dospělé“. Lidé svoje vtípky pak dále sdílejí na sociálních sítích Tik Tok a Twitter, kam nahrávají svoje hovory, ve kterých si dělají legraci z kampaně prezidenta Trumpa. Jedním z nich byl i tvůrce animovaných seriálů Alex Hirsch.

„Takže viděl jsem muže, vcházel do budovy,“ řekl na záznam svého volání. „A měl na sobě černý klobouk, černou masku, pruhovanou košili a červenou kravatu. A věřím, že v jeho tašce byly hamburgery. Nejspíš patří k Antifě. Můžu mluvit s Rudim?“. Osoba na druhé straně pak zavěsila.

Eric Trump, jeden z prezidentových synů, se také vyjádřil k žertovným zprávám a na Twitteru obvinil z vtípků demokraty. „Demokratický národní výbor spamuje naši horkou linku určenou pro oznamování volebních podvodů, aby zmařila tisíce stížností, které dostáváme! Zajímalo by mě, co skrývá,“ napsal.

Později příspěvek smazal a nahradil ho jiným, ve kterém vyzývá obyvatele, aby jakékoliv nesrovnalosti kolem voleb hlásili na telefonu uvedeném v příspěvku. "Horká linka se ukazuje jako velmi účinná, protože existují tisíce Američanů, kteří měli při hlasování velmi podobné zkušenosti. Shromažďujeme informace a připravujeme se na další postup,“ dodal mluvčí kampaně v e-mailu pro The Hill.

Výsledkům nevěříme! Všichni, koho známe, volili Trumpa! Tak reagují lidé v Kenoshe ve státě Wisconsin. Wisconsin byl před čtyřmi lety jedním ze států, v nichž překvapivě zvítězil Donald Trump, letos o pár tisíc hlasů prohrál.
zobrazit celou online reportáž

Prezident a jeho spojenci celé měsíce před volbami nepodloženě tvrdili, že budou vystaveny masivním podvodům a korupci kvůli korespondenčnímu hlasování, které se letos kvůli pandemii koronaviru stalo mnohem častějším. Neexistují však zatím žádné důkazy o tom, že by se během voleb s hlasovacími lístky podvádělo.

BIIDEN PŘISPĚL K VÝMĚNĚ ŠÉFA FINANCÍ V TURECKU?

Pád korunního prince? Turci mění šéfa financí, důvodem může být i Biden. V Turecku rezignoval ministr financí Berat Albayrak. Krok zdůvodnil zdravotními problémy. Zeť prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana je přitom vnímán jako možný nástupce hlavy státu. Ankara zatím oznámení nekomentovala, stejně jako výsledek prezidentských voleb v USA. A někteří pozorovatelé soudí, že kromě zmírající turecké ekonomiky s odchodem ministra souvisí právě i změny v americké politice.

Turecký ministr financí a zeť prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Berat Albayrak (29. září 2020) | foto: Profimedia.cz
„Po téměř pěti letech na ministerských postech jsem se rozhodl nepokračovat ve své službě, a to kvůli zdravotním problémům,“ napsal Albayrak v prohlášení, které v neděli večer zveřejnil na Instagramu. Dodal, že se chce více věnovat rodině, kterou kvůli politice zanedbával.

Turecká měna se řítí ke dnu. Erdoganovi docházejí možnosti, jak ji zachránit

Oficiální twitterový účet měl už v té době smazaný a mnozí novináři se tak nejdříve zdráhali potvrdit pravost překvapivého oznámení. K tomu přispěla i podoba přiloženého dopisu, rezignace je totiž plná gramatických a pravopisných chyb. Později však zprávu převzala i mimoturecká média s dodatkem, že na oficiální reakci Ankary se čeká. A to stále trvá.
Albayrak je manžel Erdoganovy nejstarší dcery Esry a mluvilo se o něm jako o „korunním princi“, ze kterého si prezident vychovává svého nástupce. Jezdil s ním na zahraniční návštěvy, setkal se třeba i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Na ministerstvu financí je Albayrak od roku 2018, kdy Turecko přešlo na prezidentský politický systém a Erdogan získal mnohem víc pravomocí. Turecká ekonomika si za tu dobu prošla mnoha turbulencemi. Kurz liry vůči dolaru připomíná volný pád, od začátku roku turecká měna ztratila zhruba třetinu své hodnoty, píše Al-Džazíra.

Ekonomické potíže navíc prohlubuje pandemie koronaviru i tlak prezidenta Erdogana udržet co nejnižší úrokové sazby navzdory vysoké inflaci. Hlava státu kvůli této politice neváhala během posledních dvou let vyhodit dva ředitele centrální banky.

Podle tureckého novináře Murata Yetkina, který vedl anglickou verzi listu Hürriyet před změnou jeho majitele, dosavadní ředitel Murat Uysal prohlásil liru za „příliš bezcennou“ a chtěl úrokové sazby, údajně po dohodě s Albayrakem, zvýšit.

To Erdogan zastavil a ředitel banky musel odejít, píše Yetkin. Uysala nahradil exministr financí Naci Agbal, který podle agentury Bloomberg kroky Albayraka kritizoval. Necelé dva dny nato šéf resortu oznámil odchod. A hodnota liry mírně stoupla, což podle agentury svědčí o naději trhů, že zkušený Agbal udělá potřebné kroky k záchraně ekonomiky.

Spolu s nečekanou rezignací korunního prince se okamžitě vyrojila celá řada spekulací a nepotvrzených zpráv, co za odchodem skutečně stojí. Zda byl Albayrak proti jmenování Agbala, zda Erdogan svému zeti konec přímo nařídil či zda důvody vězí opravdu jen ve skomírající ekonomice a Albayrakově neschopnosti ministerstvo vést.

Ministr je totiž podle listu The New York Times známý svými vazbami na Bílý dům. Přátelí se s dcerou současného amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivankou i jejím mužem Jaredem Kushnerem, se kterými vede neformální komunikaci údajně i přes aplikaci Whatsapp.

Oba však nejpozději v lednu nejvyšší patra politiky opustí, protože Trump prohrál prezidentské volby a příští rok jej nahradí Joe Biden. Americká média výhru demokratů oznámila v sobotu na základě sčítání hlasů v důležitých státech. A v neděli Albayrak rezignoval.

„Myslím, že primárně jej ke složení funkce přiměl kolaps ekonomiky. Ale možná je dalším důvodem i to, že čas pro jeho práci vypršel,“ říká ředitel tureckého výzkumného centra při Washingtonském institutu blízkovýchodní politiky Soner Cagaptay.

Erdogan si i přes mnohdy komplikovaný vztah s Trumpem udržel s Bílým domem přátelství, ze kterého Turecko „vytěžilo“ třeba to, že na něj dosud nebyly uvaleny sankce za nákup ruského raketového systému S-400, nebo fakt, že kauza Halkbank prakticky vyšuměla do ztracena.

Turecko obcházelo sankce vůči Íránu. Komplot v USA přiznal korunní svědek

V aféře šlo o to, že turecká banka s vědomím vlády pomáhala Íránu obcházet americké sankce. Případem se zabýval soud v New Yorku a korunním svědkem se stal íránsko-turecký obchodník Reza Zarrab.

Bývalý zástupce ředitele Halkbanku Hakan Atilla si už v USA odseděl trest za bankovní podvod a spiknutí a loni v červenci se vrátil do Turecka. Větší důsledky však z kauzy pro Ankaru nevyplynuly, na což podle pozorovatelů může mít velký vliv právě to, kdo nyní v Bílém domě sedí.

Podle bývalého Trumpova poradce Johna Boltona prezident svému „oblíbenému diktátorovi“ pomohl celou věc zamést pod koberec. Jenže brzy - pokud se ještě u soudů neprokážou volební podvody - nastoupí Biden a jeho administrativa, která už vůči Turecku nemusí být tak benevolentní.

Ať už je za Albayrakovou rezignací cokoliv - třeba jen snaha předat ministerstvo někomu schopnějšímu - významný je v této souvislosti také jeden turecký diplomatický rest. Erdogan jako jeden z posledních světových státníků Bidenovi k vítězství ve volbách stále nepogratuloval.

ŠÉFOVÉ RADY EU KONTROLOVAT ZPRÁVY?

EU chce „šmírovat“ zprávy WhatsApp kvůli boji s terorismem. Rada ministrů EU připravila návrh, který provozovatelům komunikačních aplikací jako je WhatsApp ukládá povinnost poskytnout bezpečnostním službám přístup do šifrované komunikace. Opatření reaguje na teroristické útoky ve Vídni a Francii. Podobné kroky plánují i USA a Velká Británie, podle kritiků se jedná o nebezpečné ohrožení práva na soukromí.

WhatsApp, Signal a další mobilní komunikační aplikace používají pro zajištění uživatelova soukromí techniku takzvaného koncového šifrování (end-to-end-E2E). Zprávu, zaslanou z jednoho zařízení, může dešifrovat pomocí platformou poskytnutého specifického šifrovacího klíče až koncový uživatel, příjemce zprávy.

Podle rakouské rozhlasové stanice FM4 Rada Evropské unie připravila návrh, podle něhož by provozovatelé mobilních komunikačních platforem měly vytvořit další hlavní klíče, které by umožnily v odůvodněných případech evropským zpravodajským službám prolomit zašifrovanou komunikaci. Stanice vychází z uniklého interního dokumentu, které Německo jako předsedající stát EU poslalo delegacím členských státům Rady.

Příslušné orgány musí mít přístup k datům „při plném respektování základních práv a režimu datové ochrany“ a při „zachování kybernetické bezpečnosti“, píše se podle agentury AP v dokumentu, který má též k dispozici. „Technická řešení pro získání přístupu k šifrovaným údajům musí být v souladu se zásadami zákonnosti, transparentnosti, nezbytnosti a proporcionality“.

Kde to bouchne příště? Islámský terorismus z Evropy nikdy nezmizel

Podle FM4 lze návrh chápat jako „další z kroků proti terorismu“, které chce francouzský prezident Emmanuel Macron probrat s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem během videokonference plánované na začátek tohoto týdne. Obě země nyní těsně spolupracují na opatřeních proti terorismu. Macron prosazuje přísnější postup proti islamistickému radikalismu v souvislosti s džihádistickými akcemi ve Francii, kterým podlehli čtyři lidé.

Proti návrhu se postavili někteří němečtí politici, uvádí agentura AP. Členka Bundestagu Anke Domscheit-Bergová ze strany Levice obvinila evropské vlády, že využívají strachu z nedávných útoků extremistů k tomu, aby zavedly riziková, neakceptovatelná a nebezpečná sledovací opatření. Podle Patricka Breyera, zástupce německé Pirátské strany v Europarlamentu, umožnění vládám vstoupit do zašifrované komunikace „může otevřít zadní vrátka pro hackery, zahraniční rozvědku a podobně“.

Požadavek na „zadní vrátka“ do zašifrovaných komunikačních aplikací už dříve navrhly členové aliance zpravodajských služeb „Pět očí“ (Five Eyes). Představitelé Austrálie, Kanady, Nového Zélandu, Spojeného království a USA varovali technologické giganty, že šifrovací technologie představuje bariéru pro bezpečnostní složky.

Stát čelí kyberútokům průměrně každý den. Sám neví, kolik platí za obranu

„Požadujeme po technologickém průmyslu, aby adresoval naše vážné obavy, týkající se používání šifrování takovým způsobem, že zcela vylučuje jakýkoliv legální přístup k obsahu,“ uvedlo na svých stránkách minulý měsíc americké ministerstvo spravedlnosti. Pod stanovisko se podepsaly i Indie a Japonsko, které nejsou členy Pěti očí.

Pět očí požadavek přístupu do soukromé komunikace odůvodňuje i ochranou „vysoce zranitelných členů naší komunikace jako jsou sexuálně zneužívané děti“. Podobně argumentovala Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, která ustanovila speciální skupinu, jejímž úkolem bylo přijít s technickými řešeními způsobů, jak „odhalit a nahlásit zašifrovaný materiál týkající se pohlavního zneužívání dětí“.

Podle neziskové organizace Electronic Frontier Foundation představují kroky Johanssonové posun v dosavadní vůči ochranám soukromí spíše nakloněné politice EU. Organizace varuje, že návrhy na odšifrování E2E EU, ale i USA a další země nebezpečně posouvají k autoritářským praktikám Číny, která monitoruje politické diskuze uživatelů čínských komunikačních aplikací jako je WeChat.

V ETIOPII STOVKY MRTVÝCH VOJÁKŮ, KDO ZABRÁNÍ MASAKRU?

Na severu Etiopie zemřely už stovky vojáků, premiér se chaosu nebojí. Kvůli konfliktu v etiopském severním státě Tigraj, kam ústřední vláda minulý týden vyslala armádu, už zemřelo několik set vojáků. V pondělí to uvedla agentura Reuters s odkazem na armádní zdroj. Etiopský premiér Abiy Ahmed však hrozbu chaosu popřel. Vedení Tigraje dříve vyzvalo Africkou unii, aby do konfliktu zasáhla, a odvrátila tak hrozbu, že se země propadne do občanské války.

Armádní představitel ze sousedního státu Amhara agentuře Reuters sdělil, že v řadách tigrajských jednotek je už 500 padlých. Také etiopská armáda podle dalších tří zdrojů agentury přišla o stovky vojáků.

Premiér na obavy z hrozící občanské války v pondělí na Twitteru reagoval slovy: „Strach, že v Etiopii propukne chaos, je neopodstatněný a je výsledkem nedostatečného pochopení našeho kontextu“. Ubezpečil také, že operace skončí, až se podaří ukončit „beztrestnost“ v regionu a nastolit „vládu práva“. Debretsion Gebremichael, který stojí v čele Tigraje, ale dříve uvedl, že severní region se bude bránit, dokud nebude federální vláda souhlasit s jednáními.

Armádní operace začala ve středu, kdy premiér obvinil síly TPLF (Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontu) z útoku na vojenskou základnu v Tigraji. V pátek premiér oznámil, že nálety na několika místech v okolí hlavního města Tigraje zcela zničily rakety a další těžké zbraně. Podle zdrojů Reuters v neděli v částech regionu probíhaly těžké boje.

K rychlému uklidnění situace vyzval minulý týden generální tajemník OSN António Guterres. Organizace spojených národů v sobotu varovala, že vyostření konfliktu na severu Etiopie by mohlo vyhnat devět milionů lidí z jejich domovů, a upozornila, že boje blokují dodávky potravin a brání poskytování jiné pomoci. Znepokojení nad vývojem v zemi vyjádřil v neděli také papež František.

Tigrajci, etnikum, které tvoří asi pět procent etiopského obyvatelstva, měli po dlouhá léta pod kontrolou etiopskou politiku. Jejich vliv se však zmenšil, když se v roce 2018 k moci dostal Abiy Ahmed z etnika Oromo a poté, co strana TPLF loni vystoupila z jeho koalice.

ZELENSKYJ S COVIDEM, CHCE KARANTÉNU ZEMĚ

Zelenskyj má covid-19, Ukrajina zvažuje celostátní karanténu na víkendy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl pozitivní test na covid-19, oznámila v pondělí agentura Reuters. „Hlava státu se cítí dobře a bude nadále vykonávat své povinnosti na dálku v izolaci,“ uvedla prezidentská kancelář v prohlášení. S rostoucími počty nových případů Ukrajina pravděpodobně zpřísní epidemická opatření, ve hře je celostátní karanténa na víkendy.

„Navzdory všem karanténním opatřením mám rovněž pozitivní výsledek. Mám 37,5 a všem přeji 36,6!“ uvedl dvaačtyřicetiletý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální platformě Telegram s odkazem na svou současnou tělesnou teplotu.

Kvůli rostoucímu počtu nových případů koronavirové infekce v zemi je možné, že Ukrajina zavede na víkendy celostátní karanténu, uvedl v pondělí také Zelenskyj. Doufá, že krok pomůže zbrzdit šíření nákazy a nepoškodí příliš ekonomiku. „Dočasná víkendová celostátní karanténa na několik týdnů nám může pomoci vyhnout se tvrdší celostátní karanténě,“ míní prezident.

Agentura Reuters připomíná, že manželka Zelenskyjho a první dáma Ukrajiny se virem infikovala už v červnu a strávila následně několik týdnů v nemocnici.

Celostátní karanténu zažila Ukrajina v březnu, v květnu vláda restrikce uvolnila. V září však nových případů nákazy začalo přibývat a trend pokračoval i v říjnu a v listopadu. Vláda proto před časem prodloužila existující karanténní opatření až do konce roku. Ukrajinský ministr zdravotnictví nedávno prohlásil, že epidemická situace v zemi se blíží katastrofě a národ se musí připravit na nejhorší.

Kyjev dnes podle agentury Unian ohlásil 8 687 nově potvrzených případů koronaviru za poslední den, dalších 115 lidí s nemocí covid-19 zemřelo. Od vypuknutí pandemie se v zemi, kde žije asi 42 milionů obyvatel, prokazatelně infikovalo přes 469 tisíc lidí, z nichž 8 565 jich zemřelo. Více než 209 tisíc Ukrajinců se již zotavilo.

PREZIDENT KOSOVA ODMÍTÁ OBVINĚNÍ, PUSTÍ HO SOUDCI?

Cítím se nevinný, řekl před tribunálem v Haagu kosovský exprezident Thaçi. Kosovský exprezident Hashim Thaçi, jenž minulý týden rezignoval byl zatčen, poprvé stanul před soudcem zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu. Thaçi čelí obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. U soudu prohlásil, že s obviněními nesouhlasí a cítí se nevinen ve všech bodech obžaloby, uvedla agentura Reuters.

„Vaše ctihodnosti, obžaloba je naprosto nepodložená a cítím se nevinný,“ pronesl dvaapadesátiletý Thaçi.
Hashim Thaçi rezignoval na úřad prezidenta minulý týden poté, co se dozvěděl o svém formálním obvinění. Nedlouho poté byl zatčen a přepraven do Haagu.

Prokurátoři tribunálu spolu s ním obvinili i další někdejší vůdce UÇK - o den dříve byl zatčen bývalý předseda kosovského parlamentu Jakup Krasniqi. Dalším obviněným je mimo jiné bývalý předseda parlamentu a šéf opoziční strany Kadri Veseli.

Kosovský prezident byl zatčen. Rezignoval kvůli obvinění z válečných zločinů

Desetibodová obžaloba viní Thaçiho z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za jeho roli ve vedení UÇK, jejíž bojovníci jsou viněni z nelegálního věznění, zneužívání a vražd zadržených oponentů a údajných zrádců, přiblížila už dříve agentura AP. Prokuratura už v červnu informovala o existenci obžalovacího spisu, podle něhož jsou Thaçi a ostatní zodpovědní za vraždy 100 civilistů. Pokud by ho soud shledal vinným, hrozilo by mu až doživotní vězení.

Hashim Thaçi patřil k vůdcům povstalecké armády UÇK, která v letech 1998 až 1999 bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. V současné době je ve stejné vazební věznici, kde pobýval a zemřel jeho hlavní rival a srbský exprezident Slobodan Milošević, píše Reuters. Cílem pondělního slyšení je mimo jiné seznámit Thaçiho s body obžaloby a zajistit, aby byla respektována jeho práva.

Tribunál pro Kosovo vznikl po mnoha odkladech a silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele v roce 2015, na základě zprávy Rady Evropy z roku 2011 obsahující obvinění, že bojovníci UÇK obchodovali s lidskými orgány, které odebírali vězňům, a že zabíjeli Srby i Albánce.

Kosovský prezident popřel válečné zločiny. Odstoupí, pokud půjde před soud

Tribunál má soudit bývalé velitele povstalecké UÇK, která bojovala za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Ačkoliv je součástí kosovského soudnictví, sídlí z bezpečnostních důvodů v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.

Válka za nezávislost Kosova na Srbsku si vyžádala přes 10 tisíc životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než 1 600 nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO, které bombardovalo srbské síly. Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznalo jej mnoho západních států, nikoli však Srbsko a jeho spojenci Rusko a Čína.

V POLSKU PACIENTI V NEMOCNICI PŘED DVEŘMI, NEJSOU LŮŽKA

Polsko trpí nedostatkem lékařů, ošetřovatelského personálu a lůžek JIP. Narychlo se budují polní nemocnice, aby poskytly místo pro pacienty během pandemie. Polsko čelí kolapsu zdravotní péče. Záchranáři mnohdy prosí nemocnice, aby mohli nemocné v těžkém stavu přivézt zrovna k nim.

Ve čtvrtek překonal počet nových případů koronaviru v Polsku hranici 20 000. Epidemiolog a vládní poradce Andrzej Horban varoval, že tímto tempem by systém zdravotní péče v zemi brzy dosáhl svého limitu.
„Náš systém je schopen pojmout až 30 000 pacientů s covidem-19, kteří poté obdrží nejlepší možné lékařské ošetření,“ řekl Horban a dodal, že pokud se počty nově nakažených nebudou snižovat, hrozí kolaps zdravotní péče.

Vláda slíbila poskytnout celkem 35 000 lůžek pro nemocné s covidem, v současné době je jich k dispozici 22 500, z nichž je téměř 15 000 v provozu. Kromě lůžek mohou začít chybět i plicní ventilátory, pro pacienty s těžkým průběhem nemoci je jich k dispozici 1 700, z toho 1 200 je už využívaných.

Jedním z největších problémů Polska je ale nedostatek zaměstnanců ve zdravotnictví. Každý rok odchází několik set lékařů do zahraničí, protože polské zdravotnictví je dlouhodobě nedostatečně financováno.
Polská média v současné době uvádějí řadu příkladů lidí, kterým se nedostává pomoci navzdory život ohrožujícím zdravotním podmínkám.

Stanice TVN24 zveřejnila záznamy rozhovorů mezi záchranáři a dispečinkem, které odhalily jednotlivé případy pacientů, kteří nejsou ihned přijati do nemocnic kvůli nedostatku míst nebo personálu. Jeden pohotovostní pacient byl poslán do čtyř nemocnic, než ho po několika hodinách v jedné přijali.

„Máme ho vyhodit před dveře?“ ptal se zoufalý záchranný tým, a dokonce zavolal policii o pomoc. Ani oni však nebyli schopni donutit lékaře, aby pacienta přijali - jednotka intenzivní péče byla plně obsazena pacienty s koronavirem.
Ve druhém záznamu posádka sanitky hlásí, že přepravuje pacienta ve vážném stavu s příznaky koronaviru, který měl však negativní test. Podle záchranářů pacient nutně potřeboval plicní ventilátor. Nejbližší nemocnice je odmítla přijmout z důvodu nedostatku personálu.

„Odmítli nás a náš pacient se dusí. Kam máme jít?“ Dispečer po čtyřiceti minutách informuje posádku, že našel jinou nemocnici, která mohla pacienta přijmout. Problémy ve Varšavě začaly již minulý týden, kdy se objevily se obrázky a zprávy o sanitkách, které stály v dlouhé frontě před nemocnicí.

Až 10 000 pacientů má být léčeno v provizorních polních nemocnicích, které se nyní staví po celém Polsku. Není však jasné, kdo zde bude péči nemocným poskytovat. Z tohoto důvodu polský parlament schválil nové finanční nabídky pro lékaře a zdravotnický personál. Ti, kteří jsou ochotni pracovat na covidové frontě, by získali značné výhody. Například lékaři by měli dostat dvojnásobný plat.

STUDENTI FRANCIE PROTI ZAVŘENÍ ŠKOL

Francouzští studenti demonstrují za zavření škol, argumentují covidem. Studenti ve Francii demonstrují za uzavření škol, kvůli koronavirové krizi. Ve městě Compiègne severně od Paříže se střetli s policií, kde po ní dokonce házeli kamení. Protesty sílí už od minulého týdne, od úterka se učitelské odbory chystají na celostátní stávku.

Při protestech demonstranti zničili auto. Účastníci také házeli po policii kamení. Video na sociálních sítích ukazuje skupinu mladých lidí, která obestoupila policejní vůz a snažila se jej převrátit. Na dalším byly vidět hořící pneumatiky na jedné z městských křižovatek.

Studentské protesty sílí ve Francii už od minulého týdne. Studenti a někteří učitelé protestují proti tomu, aby školy v době sílící pandemie zůstávaly nadále otevřené, zatímco ve zbytku světa jsou uzavřené. Argumentují, že při navštěvování přeplněných škol riskují nákazu koronavirem.

Už minulý týden použila pořádková policie slzný plyn proti rebelujícím studentům, kteří se zabarikádovali v jednom pařížském lyceu kvůli údajně nedostatečným hygienickým opatřením proti covidu-19.
Učitelské odbory chystají na úterý celostátní stávku a demonstrace za uzavření škol.

KS BUDĚJOVICE KONKURS NA DŮM MLADÉ FRONTY, PRIVATIZACE ZA 20 MIL., HODNOTA 120 MIL.

Krajský soud vyhlásil konkurz na vydavatelství Mladá fronta. Krajský soud v Českých Budějovicích vyhlásil konkurz na vydavatelství Mladá fronta. Firma je v insolvenci. Podle soudu tak bude možné co nejvíce uspokojit věřitele. Informaci, která vyplývá z insolvenčního rejstříku, dnes potvrdila insolvenční správkyně vydavatelství Petra Hýsková. V insolvenčním řízení se s pohledávkami přihlásilo přes 400 věřitelů, kteří žádají asi 400 milionů korun.

„Soud rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem, neboť žádný jiný způsob řešení úpadku již nepřichází v úvahu. Toto rozhodnutí s přihlédnutím ke stádiu, v němž se insolvenční řízení nachází, považuje rovněž za souladné se zásadou rychlého a hospodárného insolvenčního řízení vedoucího k dosažení co nejvyššího uspokojení uplatněných pohledávek věřitelů,“ uvedl v odůvodnění soudce Miloš Vondráček.

Vydavatelství má závazky po splatnosti 53,2 milionu korun, z toho na mzdách dluží za květen až září 8,5 milionu Kč. U knižní produkce autoři masivně vypovídají licenční smlouvy, z vydavatelství odcházejí zaměstnanci. Vyplývá to ze zprávy Mladé fronty zveřejněné v insolvenčním rejstříku.

Rozdíl mezi tržbami na jedné straně a výkonovou spotřebou a osobními náklady na straně druhé, byl v září a říjnu 90.000 korun denně. „Nejistá situace rovněž způsobuje těžkosti při získávání inzerce pro jednotlivé časopisy ve čtvrtém čtvrtletí 2020,“ uvedlo vydavatelství. Hospodářská situace vyžaduje rychlé řešení, uvedl opatrovník firmy Šimon Peták.

Vrchní soud v Praze zrušil v září prohlášení konkurzu na Mladou frontu kvůli možné podjatosti soudce krajského soudu Zdeňka Strnada vůči Mladé frontě, případně dalším účastníkům řízení. Spis má teď přidělen soudce Miloš Vondráček. Vrchní soud v Praze odmítl jeho návrh, aby insolvenční řízení převzal Městský soud v Praze. Důvody, že vydavatelství i většina věřitelů sídlí v Praze, považuje Vrchní soud za nedostatečné.

Insolvenční správkyně vydavatelství Petra Hýsková minulý týden uvedla, že provoz vydavatelství je ztrátový a každým dnem mu hrozí kolaps. Nemá dost příjmů ani na úhradu pohledávek za majetkovou podstatou. Jiný způsob než prohlásit na majetek Mladé fronty konkurz není podle ní možný.

V insolvenčním řízení se s pohledávkami přihlásilo přes 400 věřitelů, kteří žádají asi 400 milionů korun. Do vydavatelství patří mimo jiné týdeník Euro a portál Euro.cz. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 250 nových titulů. Mladá fronta vydává i auto-moto a hobby magazíny, zdravotnické časopisy nebo periodika pro děti. Majitelem je podnikatel František Savov, který žije v Londýně a v ČR je obviněn v kauze daňových podvodů.

EXNÁMĚSTEK MINISTRA SPRAVEDLNOSTI KORBEL U NSS NEUSPĚL, VĚC JDE KE KS BRNO

Korbelova analýza nákupu akcií autobusového dopravce Libereckým krajem u NSS neuspěla. Kraj chtěl za 14, 353 milionu korun odkoupit 86 procent akcií ČSAD LIberec od majoritního vlastníka. Dalších 20 milionů se chystal do firmy investovat, protože dopravce byl na pokraji insolvence. Dohodu schválili krajští radní i valná hromada dopravce, nakonec ale ke koupi nedošlo.

Bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel neuspěl se zastupováním Libereckého kraje u Nejvyššího správního soudu. Nákup akcií veřejným zadavatelem spadá pod zákon o veřejných zakázkách. Akcie jsou podle občanského zákoníku věcí a v zákoně o zadávání veřejných zakázek pro ně není výjimka, argumentoval Nejvyšší správní soud v případě nákupu akcií dopravce Libereckým krajem. František Korbel, který je partnerem advokátní kanceláře Havel & Partners tvrdí, že je názor Nejvyššího správního soudu formalistický. Případ se vrací ke Krajskému soudu v Brně.
Dlouho vlekoucí se spor o to, jestli může vedení veřejného zadavatele nakoupit akcie mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek, stále není u konce. Nejvyšší správní soud minulý týden rozhodl o tom, že postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který zastavil nákup akcií dopravce Libereckým krajem, je správný. Věc vrátil k projednání Krajskému soudu v Brně, který je místně příslušný projednávat spory zadavatelů či soutěžitelů s antimonopolním úřadem. Tentokrát se však musí soudci krajského soudu, přestože zastávají jiný právní názor, řídit právním názorem Nejvyššího správního soudu.

„Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že u korporátních akvizic je postup v zadávacím řízení velice těžko představitelný, neboť zadavatel má typicky (a oprávněně) zájem o konkrétní společnost. Neznamená to však, že vždy nastane situace, že požadavky zadavatele může splnit pouze jediný dodavatel (např. v nynější věci žalobce minimálně zvažoval tři různé varianty). Zákon o zadávání veřejných zakázek navíc počítá s tím, že předmět veřejné zakázky může být splněn pouze určitým dodavatelem, a upravuje i takové druhy zadávacích řízení, v rámci kterých fakticky dochází k vyloučení hospodářské soutěže (viz § 63 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek), jak uváděl i předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí. Podrobení korporátních akvizic pravidlům pro zadávání veřejných zakázek tedy není pojmově zcela vyloučeno. O vhodnosti takové úpravy lze jistě polemizovat, posouzení vhodnosti úpravy však není úkolem soudu, ale zákonodárce, a v rámci výkladu aktuální zákonné úpravy pro ně není místo,“ uvádí ve svém rozhodnutí Nejvyšší správní soud.

Liberecký kraj u správních soudů podle vedoucí oddělení dozoru a legislativy Libereckého kraje Leoše Teufela zastupuje František Korbel z pražské advokátní kanceláře Havel & Partners. Právní zástupce byl dle Teufela vybrán přímým zadáním na základě § 29 písm. k) zákona o zadávání veřejných zakázek. Protože jde o právní služby které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta „v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů“, nemusel kraj vypisovat tendr.

„Právní názor a analýza věci jsou obšírně popsány v rozsudku Krajského soudu v Brně, vzhledem k tomu, že soud argumentaci v plném rozsahu přijal, tak přikládám citovaný rozsudek,“ sdělil České justici vedoucí oddělení dozoru a legislativy Libereckého kraje Leoš Teufel. Kraj podle něj v tuto chvíli nebude činit žádné kroky, protože je třeba vyčkat nového rozhodnutí Krajského soudu v Brně.

„Toto bude na případném rozhodnutí nové rady kraje, ale domnívám se, že není důvod nyní měnit právní zastoupení, Mgr. Korbel i jeho kolegové odvedli velmi dobrou práci, což je uvedeno i v rozsudku Krajského soudu v Brně, to že se Nejvyšší správní soud formalisticky rozhodl jinak, nelze přičítat k tíži žalobce nebo jeho právního zástupce, k žádné procesní chybě na straně žalobce nedošlo,“ uzavírá Leoš Teufel. Kraj dosud za Korbelovy služby zaplatil 170 tisíc korun.
Česká justice oslovila i Františka Korbela, podle kterého jde o zajímavý případ, ale kvůli mlčenlivosti nemůže sdělit podrobnosti.

„Rád bych vám odpověděl, je to zajímavý případ a nesouhlasíme s formalistickým názorem Nejvyššího správního soudu. Ostatně aktuální novela ze strany ministerstva pro místní rozvoj tento výklad jako nežádoucí již překonává. Ale ve věci samé jsme vázání mlčenlivostí klientovi a že nemůžeme na tyto dotazy sami o
dpovědět. Obraťte se prosím na našeho klienta, Liberecký kraj. Děkuji vám za pochopení,“ sdělil České justici Korbel.

Kraj chtěl zajistit dopravu

Liberecký kraj v červenci roku 2017 oznámil záměr získat stoprocentní podíl ve společnosti zajišťující veřejnou službu v přepravě cestujících v autobusové dopravě a zajistit tak provozování autobusové dopravy na území Libereckého kraje na základě vertikální spolupráce. Tento záměr hodlal Liberecký kraj realizovat buď koupí akcií, nabytím pohledávek nebo koupí závodu či jeho části.

Za tímto účelem kraj oslovil tři obchodní společnosti, ČSAD Liberec, ČSAD Česká Lípa a BusLine. Byl přitom připraven jednat o svém záměru se kteroukoliv ze jmenovaných společností.

Sedmadvacátého března 2018 se mimořádně sešla rada Libereckého kraje. Chyběli tři radní, konkrétně Přemysl Sobotka (ODS), Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj) a Radka Loučková Kotasová (ANO). Na programu byl jediný bod – „Darovací smlouva č. OLP/2062/2018“. Radní schválili nabídku firmy Liberecká automobilová doprava, s.r.o. (LIAD s.r.o.) hejtmanovi Martinu Půtovi (Starostové pro Liberecký kraj) na bezúplatný převod 200 akcií společnosti ČSAD Liberec v hodnotě 20 000 korun na kraj. Zároveň pověřili hejtmana Půtu, aby předložil tento návrh darování akcií zastupitelstvu. Půta pak postupoval na základě právního rozboru od advokátní kanceláře Havel & Partners. O den později se sešla rada, aby nabídku projednala a ještě ten den, tedy 27. března, podepsal hejtman Půta darovací smlouvu.

Nejdál se tedy dostala jednání s ČSAD Liberec. Kraj chtěl za 14, 353 milionu korun odkoupit 86 procent akcií od majoritního vlastníka. Dalších 20 milionů se chystal do firmy investovat, protože dopravce byl na pokraji insolvence. Dohodu schválili krajští radní i valná hromada dopravce, nakonec ale ke koupi nedošlo.

Rozhodnutí kraje koupit ČSAD Liberec napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) společnost BusLine, která vyhrála soutěž na obslužnost daného území pro rok 2018. Liberecký kraj ale soutěž zrušil. Důvodem mělo být to, že BusLine prý nabídla příliš vysokou cenu za jeden kilometr, aniž by řádně vysvětlila náklady. Firma však tuto argumentaci však odmítla a naopak tvrdila, že neodůvodněný byl záměr kraje koupit ČSAD Liberec. Firma BusLine tedy napadla operaci s akciemi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže kvůli údajnému obcházení zákona o veřejných zakázkách. Úřad nejprve pochybení neshledal, pak jí dal ale za pravdu.

Aplikujte eurokonformní výklad

Liberecký kraj se prostřednictvím svého právního zástupce domáhá zrušení správních rozhodnutí obou stupňů antimonopolního úřadu a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Korbel dle původního rozhodnutí Krajského soudu v Brně namítá, že ÚOHS neodůvodněně rozšířil oblast zákona o zadávání veřejných zakázek na nabytí akcií a koupi (části) závodu. „Výklad ´veřejné zakázky na dodávky´ provedený žalovaným je extenzivní, přepjatě formalistický,
nekoresponduje se základním účelem zadávání veřejných zakázek, zásadně omezuje veřejné zadavatele. Akcie i závod jsou jistě věcí v právním smyslu, při výkladu definice ´veřejné zakázky na dodávky´ obsažené v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek však nelze přihlížet pouze k jazykovému výkladu. Z historického a teleologického výkladu vyplývá, že zákonodárce neměl v úmyslu rozšířit rozsah působnosti zákona o zadávání veřejných zakázek nad rámec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek, ale měl v úmyslu plně zachovat úpravu vymezení veřejné zakázky na dodávky a výjimek z obecné působnosti zadávání veřejných zakázek podle zadávací směrnice,“ stojí v argumentaci Libereckého kraje u brněnského krajského soudu.

Podle Korbela by bylo proti smyslu a účelu vytváření společného slovníku pro veřejné zakázky na unijní úrovni, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky, pokud by členské státy mohly transponovanou právní úpravu pramenící ze zadávací směrnice, vykládat šířeji v tak elementární otázce, jakou je definice veřejné zakázky na dodávky. „Znění § 14 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek jmenuje jako předmět dodávek vedle věcí i ovladatelné přírodní síly a zvířata, které jsou však rovněž věcmi v právním smyslu podle občanského zákoníku. Naskýtá se proto otázka, proč by zákonodárce pod veřejnou zakázku na dodávky zahrnoval jednak věci (jako takové), vedle kterých by výslovně uvedl ovladatelné přírodní síly, resp. zvířata (jakožto samostatné kategorie věcí), pokud by skutečně zamýšlel veřejnou zakázku na dodávky definovat široce jako pořízení každé věci v právním smyslu podle § 489 a násl. občanského zákoníku,“ sdělil soudu právní zástupce Libereckého kraje.

Kraj dále uvedl, že smysl a principy zákona o zadávání veřejných zakázek zůstávají nezměněné a navazují na dosavadní právní úpravu zákona o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30. 9. 2016. Zákon o veřejných zakázkách vnímal podle Korbela rovněž věc úžeji. Z žádného jeho ustanovení neplyne, že by zákonodárce pod působnost zákonné úpravy zadávání veřejných zakázek chtěl podřadit rovněž nabývání podílu v obchodních společnostech, postoupení pohledávek nebo nabývání závodu.

„Zadávací směrnice nabytí podílu (akcií) společnosti, pohledávky, resp. závodu nepovažuje za výrobky tvořící předmět veřejné zakázky na dodávky. Skutečnost, že zákonodárce nezakotvil výjimku pro určité kategorie věcí v právním smyslu, jež není možné považovat za výrobky či zboží, představuje záměr navazující na úmysl neregulovat pořizování věcí v právním smyslu, jež není možné považovat za výrobky nebo služby, a to v souladu se zadávací směrnicí. Měl tak být aplikován eurokonformní výklad tak, aby byl zajištěn maximální účinek zadávací směrnice z hlediska jejího účelu, smyslu a cíle (zejména pak čl. 2 odst. 8 zadávací směrnice a čl. 4 její preambule),“ zněla právní analýza Libereckého kraje. Jan Hrbáček, Jiří Reichl, ceskajustice.cz

SOUDKYNĚ MS PRAHA ŘEHÁKOVÁ ZAMÍTLA NOŠENÍ ROUŠEK

Soud zamítl vydat předběžné opatření ve sporu o nošení roušek. Městský soud v Praze (MS) zamítl návrh na vydání předběžného opatření v řízení o návrhu na zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (MZD) ohledně nošení ochranných prostředků dýchacích cest (roušek). Navrhovatelka žádala soud, aby do rozhodnutí zakázal ministerstvu zasahovat do jejích práv z důvodu jejího zdravotního stavu a postižení.

Navrhovatelka, zastoupená advokátem Davidem Zahumenským, se od srpna domáhá zrušení mimořádného opatření MZD z 19. srpna, které se týkalo nošení roušek. Vzhledem k tomu, že ministerstvo toto opatření v rychlém sledu rušilo a nahrazovalo vždy opatřením novým, připustil soud minul týden změnu návrhu.

Aktuální zamítavé rozhodnutí devátého senátu MS v Praze v čele s předsedkyní Naděždou Řehákovou se týká návrhu na vydání předběžného opatření, kterým se navrhovatelka domáhá, aby jím soud zamezil zásahu do svých práv coby osoby zdravotně handicapované. Opatření MZD totiž údajně nemá pro její zdravotní situaci výjimku. Zároveň žádá, aby soud MZD uložil předběžným opařením toto opaření změnit tak, aby se na ni nevztahovalo.

Soud, jak již bylo uvedeno, návrh zamítl, a to ze dvou důvodů. Předně se navrhovatelka fakticky domáhá podle názoru soudu odkladu účinku dle §73 soudního řádu správního. „Tato úprava je z hlediska ochrany zásahu do práv žalobce nejbližší i ochraně, kterou požaduje navrhovatelka, neboť tvrdí zásah do svých práv pro hrozící vážnou újmu způsobenou opatřením obecné povahy, které je rozhodnutím správního orgánu sui generis,“ konstatuje soud v odůvodnění. Je tak třeba podle soudu postupovat i přesto, že právní úprava řízení o přezkumu opatření obecné povahy institut odkladného účinku návrhu neobsahuje, neboť „soud má za to, že pro smysl ochrany jednotlivce proti zásahu správního orgánu, jako je tomu u žaloby na přezkum rozhodnutí, je třeba postupovat u posouzení opatření obecné povahy obdobně v intencích podmínek platících pro odkladný účinek žaloby“.

Podle soudu se totiž navrhovatelka v podstatě domáhá, aby se na ni opatření MZD nevztahovalo, když v něm není stanovena konkrétní výjimka pro její zdravotní stav. „V uvedeném se návrh na vydání předběžného opatření pro její osobní poměry nemíjí se smyslem odkladného účinku žaloby, jehož se mohou domáhat adresáti rozhodnutí pro hrozící vážnou újmu, tedy stav, který má na mysli i ust. § 38 odst. 1 v institutu předběžného opatření,“ vysvětluje soud.

Ten však zároveň připomíná, že opatření obecné povahy je specifický institut, v němž se konkrétní individuální zájmy střetávají s veřejným zájmem. A právě dopad na tento veřejný zájem je nutné posuzovat v tomto případně obdobně, jako je tomu při posuzování odkladného účinku u individuálního správního aktu. „Z důvodu povahy předběžného opatření, které má z části povahu právního předpisu, tak nejsou dány podmínky jen pro posouzení individuálního zájmu jednotlivce (hrozící vážné újmy tomuto jednotlivci) a eliminovat aspekty veřejného zájmu, které už opatření obecné povahy v sobě nese,“ konstatuje soud první důvod, proč návrhu nevyhověl.

Tím druhým důvodem, proč soud vydal zamítavé rozhodnutí, je skutečnost, že pokud by návrhu vyhověl, musel by stávající opatření negovat, a tedy fakticky rozhodnout ve věci samé. „Účelem předběžného opatření je odvrátit hrozící závažnou újmu zatímním opatřením, které do skončení soudního řízení ochrání účastníka, avšak, a to zejména v tomto případě, nemůže nahrazovat tentýž výsledek, který je požadován v návrhu. Žalobkyně tak v podstatě do skončení řízení o podané žalobě nemůže legitimně požadovat, aby pro její osobu opatření obecné povahy neplatilo, může toliko bránit svá práva v konkrétní situaci kolize s dodržováním tohoto opatření a z důvodů, které prokazatelně doloží, a to s účinky vylučujícími případný postih v sankčním řízení,“ uvedl soud v rozhodnutí.

V něm zároveň vyjádřil přesvědčení, že disponuje-li navrhovatelka lékařskou zprávou o svém zdravotním stavu, je možné k tomu v rámci případného správního řízení s ní ohledně nenošení roušky přihlédnout a neuložit trest. „Situace navrhovatelky je tedy řešitelná jinou, individuální a čitelnou právní cestou, která jí umožňuje svobodu pohybu, ani než cestou zrušení napadeného opatření, které by znamenalo již rozhodnutí v meritu věci, a které by se tak dotklo práv a zájmů všech dalších osob, které jeho zrušení nepožadují,“ uzavřel soud. Petr Dimun, ceskajustice.cz
VLÁDA MŮŽE JEN NAŘÍDIT VOLNO LIDEM

Babiš: Vláda nemá kompetenci na nařízení pracovního volna firmám. Vláda nemá kompetenci a legislativní rámec na to, aby zaměstnavatelům nařídila pracovní volno. Kabinet to může případně jen doporučit. V rádiu Impuls to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odbory přitom podle nedělního vyjádření předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly navrhují vládě, aby stanovila den pracovního volna na pondělí 16. listopadu před státním svátkem, případně i na pátek 13. listopadu. Podle Středuly by to pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích.

„My to řešíme. Já jsem se na to ráno ptal, ale nemáme na to kompetenci, legislativní rámec říct firmám: ‚Teď v pondělí nepůjdou vaši zaměstnanci do práce.‘,“ uvedl Babiš. Rozhodnout by podle něj o tom mohl zaměstnavatel. Hospodářská komora či Asociace malých a středních podniků s návrhem odborů nesouhlasí. Obávají se toho, že by volno musely zaplatit samy firmy, které jsou nyní v tíživé situaci.

Vláda podle Babiše apeluje na firmy, aby ještě více využívaly práci z domova, takzvaný home office. Na konci října tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) uvedl, že by ve veřejných i soukromých podnicích, pokud je to možné, měla být přikázána práce z domova. Nebylo ale podle něj možné to nařídit paušálně. Kabinet počítal s tím, že 70 procent zaměstnanců zůstane doma, zbytek bude vykonávat práci běžně na pracovišti.

V krátkém rozhovoru Babiš také zopakoval, že vláda nesouhlasí s požadavkem KSČM, aby rozpočet ministerstva obrany na příští rok nevzrostl o deset miliard korun proti letošnímu. Rozpočet na obranu má podle rozhodnutí kabinetu činit 85,4 miliardy korun. Podle Babiše armáda výrazně pomáhá při koronavirové epidemii a zároveň je její současné vybavení stále špatné.

Státní rozpočet pro příští rok se schodkem 320 miliard začne Sněmovna projednávat ve středu. Vládní návrh přijde před poslance podpořit prezident Miloš Zeman. Sněmovna v prvním čtení schvaluje základní parametry rozpočtu, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku. Rozpočtový výbor doporučil plénu, aby ukazatele se schodkem 320 miliard schválilo. Pak by byly možné už pouze přesuny peněz uvnitř rozpočtu.

KURZY PRO TERORISTY

Nejen útočník z Vídně. Teroristé absolvují deradikalizační kurzy, pak vraždí. Pachatel teroristického útoku z Vídně ošálil deradikalizační program a vraždil po propuštění z vězení. Podle odborníků se nejedná o jediný takový případ. I předchozí aktéři teroristických útoků byli často propuštěni z vězení s tím, že úspěšně prošli deradikalizačním kurzem. Evropské bezpečnostní složky přitom považují vězení za semeniště radikalismu.

Podle zprávy Evropského policejního úřadu (Europol) se v letech 2017 až 2019 počet obětí džihádistických útoků v Evropě postupně snižoval. V roce 2017 jich bylo 62, v roce 2018 13 a v roce 2019 deset. Letos se ale počet lidí, kteří zemřeli v důsledku terorismu, opět zvýšil.

Útok v jihoanglickém Readingu vedl k smrti tří lidí, v německých Drážďanech islamistický útočník zavraždil jednoho muže. Ve Francii muž čečenského původu uřízl hlavu učiteli, o několik dní další džihádista kvůli karikaturám proroka Mohammeda v Nice zavraždil tři lidi. Masakr ve Vídni nepřežili čtyři lidé. Celkem v Evropě islamistickému teroru podlehlo dvanáct lidí.

Rakousku se doposud teroristické útoky vyhýbaly. Zabití dvou mužů a dvou žen proto vyvolalo v zemi značný šok. List The Guardian upozorňuje, že alpská země se sice mohla vyhýbat islamistickému násilí, nikoliv však radikalizaci mladých mužů v muslimských komunitách. Po Belgii bylo Rakousko druhou zemí s největším počtem takzvaných „zahraničních bojovníků“, kteří bojovali za Islámský stát (IS) v Sýrii a Iráku, v přepočtu na obyvatele.

K IS se hlásil i strůjce vraždění ve Vídni Kujtim Fejzulai. Pokoušel se odjet do Sýrie, úřady jej ale zachytily a Fejzulai šel na plánovaných dvacet dva měsíců do vězení. Podle rakouského ministra vnitra Karla Nehammera se mu ale povedlo ošálit své mentory v deradikalizačním programu, kteří jej pak předčasně propustili. Nehrman přiznal, ze případ ukazuje na klíčovou chybu v systému.

Analytik Rajan Basra z International Center for the Study of Radicalization podotýká, že Fejzulai následoval jiné útočníky, kteří byli předčasně propuštění z vězení a kteří dokázali odpovědné jedince přesvědčit „že jsou modelovými vězni, kteří ponechají terorismus za sebou“.

Úřady propustily například Adela Kermicheho, který v roce 2016 podřízl hrdlo francouzskému knězi, a Usmana Khana, který minulý rok na mostě London Bridge ubodal dva lidi. Kermich řekl soudci, že je „muslim, který věří v milosrdenství, v činění dobra. Nejsem extrémista… chci zpátky svůj život, moje přátele, oženit se.“

Europol varuje, že jedinci radikalizovaní ve vězení po propuštění představují hlavní hrozbu. V Francii, kde je ve vězeních asi 500 usvědčených teroristů a 900 radikalizovaných jedinců, došlo k několika útokům na strážce.
V britském přísně střeženém vězení HMP Whitemoor se dvojice vězňů minulý měsíc pokusila hlídače zavraždit. Jeden z mužů byl radikalizován ve vězení. Druhý byl za terorismus odsouzený, přesto obdržel „certifikát úspěchu“ za osm měsíců setrvání v deradikalizačním programu.

Útočník z Vídně jednal sám. Videa také ukázala, s jakou krutostí a brutalitou

Řada států, od Španělska po Nizozemsko, považuje vězení za semeniště radikalizace. V Dánsku se obávají, že islamisté zde nezískávají pouze rekruty, ale i kontakty na kruhy organizovaného zločinu, které jim poskytnou přístup k zbraním.
V říjnu v Drážďanech dvacetiletý Syřan Abdullah al-H napadl nožem homosexuální pár, jeden z mužů zranění nepřežil. Abdullah se též účastnil deradikalizačního programu, německé zpravodajské služby jej ale stále považovaly za nebezpečného a radikálního a po propuštění z vězení jej dále sledovaly. Útočníkovi se přesto povedlo koupit v jednom drážďanském obchodě krátce před útokem sadu nožů.

Podle stanice Deutsche Welle bezpečnostní složky potřebují na celodenní, důkladné monitorování jednoho podezřelého radikála 25 až 30 lidí. Německé tajné služby evidují 629 možných teroristů, dalších skoro 30 000 lidí považují za potenciální podporovatele islamistického terorismu.

Europol tvrdí, že se evropským zpravodajským službám daří mnoha útokům zabránit. Přiznává však, že značné riziko představují takzvaní osamělí vlci. Podle Europolu většina zmařených teroristických akcí zahrnovala více podezřelých, zatímco většinu uskutečněných útoků spáchali jedinci, kteří jednali sami.

Trendem posledních let jsou též útoky lidí, kteří jsou občany daného státu a kteří mají jen volné vazby na teroristické organizace. Někteří se zradikalizovali bez jejich přispění konzumací online islamistických příspěvků.

ISLAMISTÉ UŤALI HLAVY 50 LIDEM

Masakr v Mosambiku, islámští radikálové uťali hlavy více než 50 lidem. Islámští radikálové na severu Mosambiku uťali hlavy více než padesáti lidem. Těla většiny z nich rozsekali. Podle zpravodajského serveru BBC, který informaci přinesl, jde o jednu z nejbrutálnějších akcí radikálů, kteří působí v provincii Cabo Delgado na severu Mosambiku od roku 2017.

Mosambičtí radikálové působí ve většinově muslimské části země a hlásí se k teroristickému Islámskému státu (IS). Do svých řad získávají lidi z chudých oblastí, kde je vysoká nezaměstnanost. Využívají také stížností, podle nichž mají místní lidé minimální zisk z plynu a rubínů, jež se v této části Mosambiku těží.

Pivo otrávené krokodýlí žlučí zabilo v Mosambiku sedmdesát lidí

Podle mosambických médií radikálové v pátek večer zaútočili na vesnici Nanjaba s voláním „Bůh je velký“ a zapálili lidem domy nad hlavou. Zabili tam dva lidi a unesli několik žen. Jiná skupina pak zaútočila na vesnici Muatide, od pátku do neděle tam sťala na fotbalovém hřišti více než 50 lidí a těla rozsekala.

Mosambická vláda požádala pro boj proti těmto skupinám o mezinárodní pomoc s tím, že vojáci potřebují projít speciálním výcvikem. Ochránci lidských práv tvrdí, že mosambičtí vojáci při operacích proti radikálům porušují lidská práva, zatýkají lidi bezdůvodně, mučí je a zabíjejí.

ISLAMISTÉ UŤALI HLAVY 50 LIDEM

Masakr v Mosambiku, islámští radikálové uťali hlavy více než 50 lidem. Islámští radikálové na severu Mosambiku uťali hlavy více než padesáti lidem. Těla většiny z nich rozsekali. Podle zpravodajského serveru BBC, který informaci přinesl, jde o jednu z nejbrutálnějších akcí radikálů, kteří působí v provincii Cabo Delgado na severu Mosambiku od roku 2017.

Mosambičtí radikálové působí ve většinově muslimské části země a hlásí se k teroristickému Islámskému státu (IS). Do svých řad získávají lidi z chudých oblastí, kde je vysoká nezaměstnanost. Využívají také stížností, podle nichž mají místní lidé minimální zisk z plynu a rubínů, jež se v této části Mosambiku těží.

Pivo otrávené krokodýlí žlučí zabilo v Mosambiku sedmdesát lidí

Podle mosambických médií radikálové v pátek večer zaútočili na vesnici Nanjaba s voláním „Bůh je velký“ a zapálili lidem domy nad hlavou. Zabili tam dva lidi a unesli několik žen. Jiná skupina pak zaútočila na vesnici Muatide, od pátku do neděle tam sťala na fotbalovém hřišti více než 50 lidí a těla rozsekala.

Mosambická vláda požádala pro boj proti těmto skupinám o mezinárodní pomoc s tím, že vojáci potřebují projít speciálním výcvikem. Ochránci lidských práv tvrdí, že mosambičtí vojáci při operacích proti radikálům porušují lidská práva, zatýkají lidi bezdůvodně, mučí je a zabíjejí.

BĚLORUSKO VYHOSTILO DIPLOMATY BRITŮ

Britští diplomaté prováděli „destruktivní aktivity“, Bělorusko je vyhostilo. Z Běloruska vyhostili dva britské diplomaty, kteří byli označeni za nežádoucí osoby. Podle běloruské diplomacie se dvojice dopustila „destruktivních aktivit“, které nejsou slučitelné se statusem diplomata. Informaci sdělila agentura Ria Novosti s odvoláním na běloruské ministerstvo zahraničí.

Toto rozhodnutí... učinila běloruská strana s ohledem na potvrzenou destruktivní povahu aktivit těchto osob,“ řekl mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatolij Glaz televizní stanici ONT.

„Podle informací bezpečnostních složek tito lidé shromažďovali informace o vnitropolitické situaci v Bělorusku a průběhu protestů,“ uvedl dále kanál ONT. Podle agentury Interfax byli vyhoštěni vojenský atašé a velvyslancova zástupkyně.
Bělorusko postupovalo neoprávněně

Britský ministr zahraničí Dominic Raab označil postup Minsku za neoprávněný. „Vyhoštění dvou britských diplomatů z Běloruska za legitimní pozorování protestů je zcela neoprávněné,“ napsal šéf britské diplomacie na Twitteru. „Lukašenko nemůže skrýt útlak vlastních lidí. Jediná cesta kupředu jsou svobodné a férové volby a povinnost těch, kdo mohou za násilí proti demonstrantům, aby se zodpovídali“ dodal.

Minsk svůj krok oznámil den po dalších masových protestech Bělorusů proti autoritářskému vládci země Alexandru Lukašenkovi, při kterých bezpečnostní složky zadržely více než tisíc lidí, upozorňuje agentura AFP.
Desetitisíce obyvatel východoevropské země od léta protestují každou neděli proti oficiálně oznámenému Lukašenkovu vítězství v srpnových prezidentských volbách. Opozice a také některé západní země považují tento výsledek za zmanipulovaný. Policie proti demonstrantům tvrdě zasahuje.

Z Běloruska emigrovalo za dva měsíce víc lidí než za celý loňský rok

Evropská unie před několika dny přidala na sankční seznam další běloruské činitele, kteří se podle ní podíleli na násilném potlačování protestů či zastrašování oponentů režimu. Sankce uvalila také na Lukašenka, jenž vládne zemi už 26 let a často je označován za posledního evropského diktátora.
Británie uvalila sankce na Alexandra Lukašenka, jeho syna a další běloruské představitele společně s Kanadou na konci září. Začátkem října pak Londýn dočasně odvolal svého velvyslance v zemi.