iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezidentka Čaputová v boji s covidem v ČR a SR

Čaputová volá do českých nemocnic: Doba je zlá, zdravotníci jsou klíčoví. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se ve středu spojila se dvěma českými lékaři a řediteli nemocnic. Vyjádřila podporu všem zdravotníkům, kteří jsou podle jejich slov klíčoví pro zvládnutí současné situace. Čaputová chce slovenským lékařům předat získané rady i zkušenosti a vyhnout se tak českému scénáři vývoje koronavirové krize.

„Česko a Slovensko spolu musí držet i v těchto těžkých časech. To, čím si procházíme, je v mnoha věcech podobné. Absolvovala jsem dnes několik telefonátů s řediteli nemocnic, mezi nimiž byli i dva čeští. Jednak proto, abych jim právě v tento den vyjádřila podporu v jejich nelehkém zápase, ale také proto, že jejich zkušenosti pro nás mohou být velmi obohacující,“ uvedla v den vzniku Československa Zuzana Čaputová.

Ve videohovoru, který sdílela na svém facebookovém profilu, mluvila s dvěma českými lékaři, a to s ředitelem nemocnice v Prachaticích Michalem Čarvašem a ředitelem nemocnice v Uherském Hradišti Petrem Sládkem.
Ředitel prachatické nemocnice Čarvaš prezidentce přiznal, že největším problémem je vysoký podíl nakažených zdravotníků, což má za následek nedostatek personálu.

„Máme okolo 35 až 40 % pozitivních zaměstnanců. To tedy znamená, že nejsou v práci. Ze 400 zaměstnanců je to poměrně vysoké procento,“ řekl Čaputové v hovoru. Podle něj se velká část nakaženého personálu vyskytuje v sektoru zdravotníků. „Když máte na oddělení 12 sester, z toho 8 je jich pozitivních, tak musíte jiná oddělení zavřít, abyste ten personál doplnili,“ dodal.

Bojujeme o každého zdravotníka

Krize ukázala, že Slovensko už nemůže být montovna, upozornila Čaputová

Ředitel nemocnice v Uherském Hradišti Petr Sládek musel z důvodu nedostatku personálu přesunout některé své zaměstnance na vytížená oddělení s covidem a omezit tak provoz jiných zdravotnických stanic.
Nemocnice například omezila neakutní operativu, jako jsou ortopedické či gynekologické výkony. „Teď bojujeme o každého zdravotníka. A abychom ty zdravotníky dostali, museli jsme omezit zdravotnickou péči,“ dodává Sládek.

Ředitel Sládek také prezidentku Čaputovou upozornil, že někteří lidé v Česku nemoc covid-19 zpochybňují a vládní opatření proti jejímu šíření odmítají. „Někteří lidé nařízení bagatelizují a neplní, co vláda nařizuje a doporučuje. A tím svým příkladem dávají příklad zase druhým, kteří to taktéž neplní,“ řekl v hovoru se slovenskou prezidentkou.
Budeme pomáhat i bez nouzového stavu, prohlásili medici v Rozstřelu

Sládek také zmínil, že v Česku chodí do nemocnic vypomáhat i vysokoškolští studenti medicínských škol.
Zuzana Čaputová v závěru hovoru poděkovala lékařům za jejich práci a zdůraznila důležitou roli zdravotních pracovníků. Zároveň také doufá, že se situace v Česku i na Slovensku co nejdříve zlepší.

JEN KURÁŽ NA COVID NESTAČÍ, MINISTR BLATNÝ MUSÍ PŘIJÍT S NOVOU VÁLEČNOU STRATEGIÍ

Zeman jmenoval Blatného. Strach nás paralyzuje, řekl nový šéf zdravotnictví. Nového ministra zdravotnictví Jana Blatného v Lánech jmenoval prezident Miloš Zeman. Podle Blatného musíme změnit vnímání celé situace a náladu ve společnosti. „Strach nás paralyzuje a rozděluje,“ řekl poté, co ho premiér Andrej Babiš uvedl do úřadu. „Covid je závažná nemoc, ale není jediná,“ zdůraznil.

Není podle něj nyní třeba zásadně zpřísňovat přijatá opatření proti šíření koronaviru, jestliže se budou dodržovat. „Z mých úst neuslyšíte slovo přitvrdit, to není hezké slovo,“ řekl Blatný. Vše podle něj bude záviset na vyhodnocení konkrétních dat, která budou sdílená a všem srozumitelná.

„Je to vážný virus typu chřipky,“ řekl Blatný o covid-19
„Je to vážný virus typu chřipky a na tom se nic nemění,“ prohlásil Blatný, když byl dotazován na svá starší slova o covid-19, kdy přirovnával toto onemocnění k silnější chřipce.
Na dotaz, zda může vyloučit tvrdý lockdown, opáčil: „Nevím, co je to úplný a částečný lockdown.“

Hájil opatření, které přijala vláda, když byl ještě ministrem zdravotnictví Roman Prymula, že lidé nemají vycházet ven po jednadvacáté hodině až do páté hodiny ranní. „Když se budeme chovat odpovědně, tak ta omezení brzy pominou,“ odhadl ministr.

„Co je potřeba oprášit, je pandemický plán této země,“ uvedl nový ministr zdravotnictví poté, co ho Babiš uvedl do úřadu.
Když se budeme chovat odpovědně, nebude podle nového ministra zdravotnictví ani třeba stavět novou polní nemocnici. Jedna byla vybudována na výstavišti v Letňanech, další vzniká na brněnském výstavišti.
Předchůdce Prymulu označil Blatný za vynikajícího odborníka a řekl, že by byl bláhový, kdyby jeho expertízy nechtěl dál využít.

„Různé Twittery, které se objevily a ve kterých je psáno, že budu zavírat výtahy a vypínat světla, berte, prosím, velmi s rezervou. Nebyl jsem to já, kdo je zřídil,“ řekl k falešnému účtu s jeho jménem, který kdosi založil na této sociální síti.
Nechoďte na Vyšehrad, varoval Zeman nového ministra

„Na rozdíl od útěšné komunity zkoumající například hemofilii, je politika nesmírně krutá záležitost. A politik, kterým je ministr, je vystaven útokům, které si vědec ani nedokáže představit. Dokonce jsem vám říkal, že přecházíte z parku do džungle,“ řekl prezident Zeman poté, co jmenoval Blatného ministrem.

„Nechoďte na Vyšehrad, je tam nebezpečno,“ poradil Zeman ministrovi. Řekl, že obdivuje odvahu Blatného.
„A oceňuji ji. Vážím si též toho, že jste se rozhodl pana Prymulu jmenovat svým spolupracovníkem v boji proti epidemii. Zde nerozhodují tituly ani funkce, ale upřímná snaha epidemii potlačit,“ uvedl. Prymula má být součástí expertního týmu, který doporučuje protiepidemická opatření.

Ve vládě musel Prymula skončit poté, co deník Blesk zveřejnil fotografii, jak vychází v noci z uzavřené restaurace a bez roušky usedá do služebního auta. Setkal se na Vyšehradě s předsedou poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem a ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava Jiřím Havrlantem.

Dějiny tvoří osobnosti, řekl Zeman. Vyznamenal Prymulu, Gotta i hrdiny

Právě Prymula přitom vyhlašoval opatření, podle nějž mohly být do středy minulého týdne restaurace otevřeny jen do 20 hodin a již týden musejí zůstat zavřeny úplně, s výjimkou okének pro výdej jídla s sebou.

Prymula, který byl od jara jednou z nejviditelnějších tváří boje boje proti šíření epidemie koronaviru v České republice a prezident mu za to dokonce udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva, ve funkci ministra vydržel pouhých 38 dní.
Novým ministrem dětský hematolog

Blatný je dětský hematolog, zaměřuje se na léčbu dětí s poruchou srážlivosti krve. Byl dosud přednostou oddělení dětské hematologie a biochemie a zdravotnickým náměstkem pro pracoviště Dětská nemocnice Fakultní nemocnice v Brně.

„Přichází ve velmi těžké situaci pro celou naši zem, přesto má kuráž a energii do toho jít. Toho si vážím, a když vidím, jak rychle se zapojil do práce, jsem přesvědčen, že to zvládne. Shodli jsme se, že v zásadních prioritách není třeba nic zásadního měnit. Musíme zploštit křivku nárůstu, navyšovat kapacity nemocnic a díky antigenním testům, které by měly přijít koncem října, ochránit seniory a nejvíce ohrožené lidi,“ napsal o novém ministrovi již před jmenováním premiér Babiš.

Oceňuju kuráž pana Jana Blatného, který akceptoval mou nabídku vést @ZdravkoOnline. Přichází ve velmi těžké situaci pro celou naši zem, přesto má kuráž a energii do toho jít. Toho si vážím, a když vidím, jak rychle se zapojil do práce, jsem přesvědčen, že to zvládne.

V České televizi řekl Babiš, že Blatný byl až „druhou volbou“, ale kandidát, který od něj dostal nabídku jako první, chtěl podle něj více času a premiér už nechtěl dál čekat. Během podzimu, kdy se Česko postupně dostalo v počtu nakažených covidem-19 mezi nejhorší země světa, dochází už ke druhé výměně na postu ministra zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch rezignoval 21. září.

„Chci tím dát prostor pro řešení epidemie koronaviru, která nás ještě bude nějaký čas provázet,“ zdůvodnil to Vojtěch.
Nyní to řešení bude hledat nový ministr Blatný, který přichází do vlády v době nouzového stavu. Končí 3. listopadu, ale vláda žádá Sněmovnu o jeho prodloužení o měsíc. Poslanci o tom rozhodnou již v pátek.

VRAŽDĚNÍ VE FRANCII

Tři mrtví v Nice, islamista útočil i v Avignonu. Francie posiluje bezpečnost. Při útoku u kostela ve francouzském městě Nice zemřeli tři lidé a několik dalších je zraněných. Mezi oběťmi je žena s uříznutou hlavou. Zadržený pachatel je v nemocnici. Případ vyšetřuje protiteroristická prokuratura. Ve čtvrtek také přemohli islamistu v Avignonu, incident řešil i francouzský konzulát v Saúdské Arábii. V celé Francii platí nejvyšší stupeň varování před terorismem.

„Mí kolegové zrovna venku kouřili. Najednou rychle vyběhli nahoru a naznačovali, že je venku šílenec. Slyšeli jsme několik výstřelů, šest nebo sedm. V kanceláři se nás schovalo asi dvacet, je to strašně stresující. Viděli jsme, jak jdou policisté do kostela. Odstoupili jsme od oken,“ popsal krátce po útoku jeden ze svědků pro list Nice Matin.

Nekupujte francouzské zboží, volají arabské země. Vadí jim Macronův proslov

Atentát se stal kolem deváté ráno. „Potvrzuji, že všechno nasvědčuje tomu, že u baziliky Notre-Dame v Nice se odehrál teroristický útok,“ napsal starosta města Christian Estrosi. Člen středopravicové strany Republikáni tvrdí, že Francie se opět stala obětí „islamofašismu“.

Muž podle něj vykřikoval „Alláhu akbar“ (Bůh je veliký). Útok se odehrál v centru města. Dva lidi, muže a ženu, atentátník zabil v kostele. Pobodal také další ženu, které se podařilo utéct do nedalekého baru, ale později zemřela. Policejní zdroje agentuře DPA potvrdily, že si útok vyžádal také šest raněných.

Ta na místo dorazila téměř okamžitě díky svědkovi, který ji přivolal. Policisté pak v kostele útočníka postřelili a ten skončil v nemocnici. Celkový počet zraněných zatím není jasný. Útočníkem je zřejmě je jednadvacetiletý Bráhím Avísáví z Tuniska, který do Evropy přijel v září přes ostrov Lampedusa, uvedla agentura AFP. Do Francie se z Itálie dostal nelegálně. Policie se domnívá, že jednal sám a nepátrá po případných komplicích. Údajně nebyl v hledáčku protiteroristických jednotek.

Policejní a bezpečnostní úřady potvrdily, že bylo zahájeno vyšetřování „vraždy a pokusu o vraždu v souvislosti s teroristickým záměrem“ a zločinným spolčením pachatelů teroristických činů. Případem se začala zabývat i policie v Tunisu. Podle ní je pachatelem muž, který pochází z vesnice u města Kajruván. Úřady severoafrické země ale pachatele nevedly před cestou do Evropy jako radikála.

Po celé Francii se ve tři hodiny rozezněly zvony kostelů:

Podle Reuters policie ozbrojená automatickými zbraněmi vytvořila kolem kostela na třídě Jeana Medecina, která je hlavní nákupní ulicí v Nice, bezpečnostní kordon. Na místo přijely sanitky i hasičská vozidla.

Podle listu Nice Matin zaznělo na místě několik výstřelů a v okolí vypukla panika. Policie i ministr vnitra Gérard Darmanin vyzvali občany, aby se místu činu vyhýbali. Z okolí kostela se také ozývaly detonace, ty ovšem měla na svědomí policie, uklidnil mluvčí Francouze. Případ si převzala protiteroristická prokuratura.

Macron: Francie je pod útokem

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Nice oznámil, že vojáci před nadcházejícím svátkem všech svatých začnou chránit kostely a také školy. V rámci operaci Sentinelle se počet vojáků v ulicích celé Francie zvedne ze tří tisíc na sedm.
„Islamistický útok“ Macron odmítl se slovy, že se Francouzi nevzdají. Viditelně zarmoucený prezident vyjádřil podporu katolíkům. Připomněl útok na kněze v Saint-Etienne-du-Rouvray z roku 2016 i to, že v Nice už zažili celkem tři útoky. Občanům v projevu řekl, že se musí sjednotit bez ohledu na svou víru.

Francouzské Národní shromáždění krátce po útoku drželo minutu ticha. Podle opoziční političky Marine Le Penové je příznačné, že se vražda stala v kostele. Znovu vyzvala k ochraně Francouzů před islamismem.

Motiv útoku v Nice dosud není známý. Francie se ovšem v posledních dnech stala terčem hněvu muslimů z celého světa.
Po hrůzném útoku na předměstí Paříže, kde čečenský islamista uřízl hlavu místnímu učiteli, vláda totiž vyhlásila boj s radikálním islámem a prezident Macron hájil právo na svobodu projevu a publikování karikatur proroka Mohameda.
Ministerstvo vnitra ustavilo krizový štáb a na místo útoku kolem poledne dorazil i Macron. Město Cannes v reakci na útok posílilo ostrahu kostelů a škol.

Premiér Jean Castex před jednou hodinou odpoledne uvedl, že se zvýšilo riziko útoků na celém území Francie. V rámci plánu Vigipirate tak zvedl úroveň hrozby na nejvyšší stupeň, který se zavádí v případě bezprostředního nebezpečí nebo po právě skončeném útoku.

„Chtěl bych vám říct, že celý národ sdílí bolest a obrovské emoce. Nad tímto zbabělým a barbarským útokem truchlí celá země. Chci ocenit zásah našich bezpečnostních složek, policie, jednotky RAID i městských policistů v Nice, kteří zásah provedli. Oceňuji jejich příkladnou reakci, jejich chladnokrevnost a profesionalitu,“ řekl premiér.

V pátek podle něj zasedne obranná rada státu. Posílena bude bezpečnost budov, veřejných míst a dopravy.
Podle moderátorky televize BFMTV před dvěma dny ve své propagandě Francii pohrozila al-Káida, a to nejen pomstou na kostelech, ale také imámech, kteří veřejně podpořili svobodu slova.

Kondolence míří z Česka, Itálie i znesvářeného Turecka

Čtvrteční zločin odsoudil italský premiér Giuseppe Conte. „Odporný atentát u katedrály v Nice neoslabí naši linii na obranu hodnot míru a svobody. Naše přesvědčení je silnější než fanatismus, nenávist a teror. Soucítíme s rodinami obětí a svými francouzskými bratry,“ napsal na Twitteru. „Jsme jednotní!“ dodal.

Solidaritu s Francouzi vyjádřil i český premiér Andrej Babiš. „Jsem naprosto zděšen barbarským útokem v Nice,“ sdělil. Česko podle premiéra stojí za Macronem a všemi Francouzi. K útoku se vyjádřil i šéf české diplomacie Tomáš Petříček.
„Dnešní mimořádně brutální teroristický útok ve francouzském Nice, další pokus v Avignonu a útok na velvyslanectví v Saudské Arábii se nedají ničím omluvit, ať už byla motivace jakákoliv. Chtěl bych vyjádřit upřímnou soustrast všem příbuzným a rodinám obětí,“ napsal na Twitteru.

Prezident Miloš Zeman v dopise určeném Macronovi napsal, že „s hlubokým zármutkem přijal zprávu o teroristickém útoku ve městě Nice, který si vyžádal lidské životy a zraněné“. „Velmi silně vnitřně vnímám symboliku místa tohoto zločinu, jde o křesťanskou baziliku, který je útokem nejen proti Nice a Francii, ale týká se nás všech,“ pokračuje Zeman

„Nesmíme se v těchto těžkých chvílích nechat ovládnout strachem z nenávistných fanatiků, ale naopak bránit hodnoty, na kterých je založena evropská civilizace, hodnoty, ke kterým bezpochyby patří i svoboda vyznání, v bezpečí, bez hrozby násilných útoků. Chtěl bych Vás ujistit, že boj proti terorismu zůstává i nadále jednou z mých priorit a že Česká republika je připravena stát po boku Francie a dalších spojenců. Dovolte mi, abych jménem svým i jménem občanů České republiky vyjádřil Vám, rodinám obětí i francouzskému lidu hlubokou soustrast. S úctou Miloš Zeman,“ dodal.

Útok odsoudili například také německá kancléřka Angela Merkelová, ruský Kreml, předseda Evropského parlamentu David Sassoli a předseda Evropské rady Charles Michel či slovenský premiér Igor Matovič.
Turecko „pevně“ odsoudilo „divoký“ útok a Francii, se kterou se právě kvůli přístupu k islámu dostalo do sporu, vyjádřilo solidaritu. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřilo ministerstvo zahraničí.

Britský ministerský předseda Boris Johnson uvedl, že je ze zpráv z Francie v šoku. „Naše myšlenky míří k obětem a jejich rodinám. Spojené královstvé stojí po boku Francie v boji proti teroru a netoleranci,“ napsal Johnson na Twitteru.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že USA stojí po boku „nejstaršího spojence“. Solidaritu s Francií vyjádřil i demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden.

Slova odsouzení přidala i francouzská Rada muslimské víry, která na znamení solidarity a zármutku vyzvala muslimy, aby přerušili oslavy svátku Mawlid. Ten letos připadá na 28. a 29. říjen, píše BFMTV.

Nice si stále pamatuje hrůzu z července 2016

Francie se ještě nevzpamatovala z brutálního útoku na středoškolského učitele Samuela Patyho, kterému tento měsíc mladík čečenského původu uřízl hlavu za to, že při výuce ukazoval karikatury proroka Mohameda.
Následné obhajování práva na karikatury i rouhání ze strany prezidenta Macrona vyvolalo hněv části muslimského světa a vlády některých muslimských zemí viní Macrona z šíření protiislámské propagandy.

V Nice se velký teroristický útok odehrál 14. července 2016, kdy do davu lidí oslavujících státní svátek najelo nákladní auto. Zahynulo tehdy 86 lidí. Útočníkem byl jednatřicetiletý Francouz tuniského původu Mohamed Lahouaiej Bouhlel, policie jej zastřelila.

V Avignonu zastřelili islamistu, v Lyonu zadrželi mladíka

Podobný incident řešili ve čtvrtek i v Avignonu, kde podle listu Midi Libre muž útočil nožem na policisty procházející ulicí. Ti útočníka postřelili, muž později podlehl svým zraněním.

V saúdskoarabské Džiddě se pak agresor s pokřikem Alláhu akbar pokusil zaútočit na tamní francouzský konzulát, píše agentura Reuters s tím, že muž „ostrým předmětem“ napadl člena ochranky. Jeho zranění podle úřadů nejsou vážná.
Diplomatické ochrance se podle policejního mluvčího podařilo útočníka okamžitě zadržet, pachateli je podle dosavadních informací kolem čtyřiceti let. Zraněný strážce konzulátu byl podle saúdskoarabské státní tiskové agentury SPA převezen k ošetření do nemocnice. Francouzské velvyslanectví v Rijádu útok odsoudilo a vyzvalo francouzské občany v Saúdské Arábii k maximální obezřetnosti.

Kritika Francie v souvislosti s karikaturami proroka Mohameda byla podle agentury AP v Saúdské Arábii, kde jsou nejposvátnější místa islámu, mnohem umírněnější v porovnání s řadou jiných arabských zemí. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že „odmítá jakékoliv snahy spojovat islám s terorismem a odsuzuje urážlivé karikatury proroka“.
Saúdskoarabští duchovní karikatury také odsoudili a podle AP zároveň zmínili „milosrdenství, spravedlnost a toleranci“ proroka Mohameda.

List Nice Matin odpoledne také napsal, že v Lyonu zadrželi afghánského mladíka s nožem v ruce. Údajně chtěl zaútočit, policie mu v tom však včas zabránila.

DO RAKOUSKA S TESTEM

Do Rakouska od soboty jen s negativním testem. Výjimku mají pendleři. Rakousko bude od soboty vyžadovat od cestovatelů z ČR negativní test na koronavirus, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Výjimku mají mít pendleři či studenti. Kancléř Kurz chce urychleně zavést nová opatření, která mají zabránit kolapsu zdravotnictví. V úterý v zemi přibylo přes 4 tisíce nemocných, jde o nové maximum.

Rakousko zavádí povinnost negativních testů ne starších než 72 hodin pro cesty z celé ČR. Počet nově nakažených koronavirem za poslední den v Rakousku poprvé překročil čtyřtisícovou hranici, testy za posledních 24 hodin odhalily celkem 4 453 případů.

Nařízení platí od půlnoci z pátka na sobotu. Výjimku budou mít pendleři, pendlující studenti nebo pravidelné návštěvy rodiny. Za porušení pravidel hrozí vysoké pokuty. Nejvíce nově infikovaných je v Dolních Rakousech, dohromady 1 074 lidí. Agentura APA ale upozorňuje, že o den dříve byly ze spolkové země sousedící s Českem hlášeny pouze 103 nové případy, takže mnoho aktuálně evidovaných případů bylo nejspíš nahlášeno až dodatečně.

Vídeň eviduje za posledních 24 hodin 821 nově infikovaných a další region sousedící s ČR, Horní Rakousy, jich má 796. Počet obětí koronaviru v Rakousku vzrostl o 29. Hranici tisíce mrtvých v zemi padla tento týden.

Podle rakouských médií se kancléř Kurz chystá urychleně prosadit nová opatření, která by měla zabránit kolapsu zdravotnictví. Podle informací deníku Österreich by mohlo být například povoleno setkávání příslušníků jen dvou rodin a obecně venku deseti osob. Kurz chce podrobnosti oznámit v sobotu po diskusích s vedením spolkových zemí, zástupci zaměstnavatelů a parlamentních stran.

Ministr zdravotnictví Rudolf Anschober zase upozornil, že podle matematických modelů bude příští týden v zemi přibývat kolem 5 800 nových případů denně. Kdyby se podle něj trend nezměnil, narazily by nemocnice na strop svých kapacit už po polovině listopadu.

„Nic z toho, co nyní v Evropě a Rakousku zažíváme, není překvapivé. Vždycky jsme věděli, že pokud dojde k exponenciálnímu růstu, musíme ho zastavit, jinak se přetíží kapacity intenzivních lůžek,“ řekl kancléř Kurz. „Nedopustíme, aby lékaři museli rozhodovat o tom, komu umožní žít a kdo bude muset zemřít,“ dodal.

VOJÁCI ZE STRAKONIC POMÁHAJÍ LÉČIT COVID

Strakoničtí vojáci vyměnili uniformy za zdravotnické obleky a pomáhají. Více než tři desítky vojáků z 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic pracují během pandemie koronaviru v nemocnici a zařízeních sociální péče. Odebírají vzorky od testovaných, seniorům pomáhají s hygienou a nosí jim jídlo. Důchodcům se asistence vojáků zamlouvá.

Vojáci pomáhají ve dvou strakonických domovech pro seniory. | foto: 25. protiletadlový raketový pluk
„Šest našich vojáků aktuálně působí ve dvou strakonických domovech pro seniory, v pátek se počet zvýší na deset. Situace se neustále vyvíjí,“ potvrzuje velitel strakonického útvaru plukovník Jaroslav Ackermann
Tamní domov seniorů v Lidické ulici posílili vojáci v sobotu. „Rychle se zapracovali a stali se plnohodnotnými členy našeho týmu. Spokojen je s nimi personál i klienti,“ chválí vedoucí domova Lenka Kratochvílová.

Strakoničtí vojáci pomáhají

Vojáci seniorům asistují třeba při hygieně, dále jim rozvážejí a podávají stravu. Právě v Lidické o seniory pečují převážně ženy, síla vojáků se jim tak hodí při složitém manipulování s klienty. Podle Kratochvílové si i samotní senioři přítomnost vojáků pochvalují a je to pro ně v těchto dnech zajímavé zpestření.

Vojáci jsou již od pátku také v Domově pro seniory Rybniční, ve kterém byl 21. října poprvé zachycen výskyt covidu-19.
O nakažené klienty pečoval i četař Radim Janota. „Když jsem ochranný oblek po čtyřech hodinách sundal, byl jsem mokrý od hlavy až k patě,“ povídá četař s tím, že v takzvané infekční zóně používal speciální ochranný oblek, respirátor, štít, rukavice a návleky.

Výpomoc v domově změnila jeho pohled na práci zdravotníků. „My tady sloužíme jeden týden a pak nás vystřídají další vojáci, naši kolegové z útvaru. Personál domova se o zdejší seniory stará každý den. Je to náročná práce, vůbec jim ji nezávidím,“ doplňuje Radim Janota.

Pomáhají i ve vojenské nemocnici

Dalších dvacet vojáků od pondělí pomáhá v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. „Jsou přiřazeni ke zkušeným zdravotníkům a pod jejich dohledem vykonávají pomocné práce, jež jsou nedílnou součástí péče o hospitalizované pacienty,“ upřesňuje plukovník Ackermann.

Do boje s pandemií jsou od jejího začátku zapojení i strakoničtí armádní zdravotníci. Teď na podzim slouží právě v pražské Ústřední vojenské nemocnici, kde testují lidi na nákazu. Přítomni jsou vždy dva z nich, kteří se po týdnu vracejí do posádky a vystřídá je jiná dvojice.Během jarní vlny koronaviru působili armádní zdravotníci na hraničních přechodech a v mobilních odběrových týmech.

VYSTRČIL NADÁLE V ČELE SENÁTU

Vystrčil zůstane šéfem Senátu, do Česka smí přijet až 300 vojenských lékařů. Miloš Vystrčil zůstane předsedou Senátu i pro 13. funkční období horní komory parlamentu, shodly se na tom všechny senátorské kluby. Místopředsedové budou nově čtyři místo pěti. Zůstanou jimi Jiří Růžička a Jan Horník za STAN a TOP 09 a Jiří Oberfalzer z ODS. Jediným nováčkem ve vedení Senátu bude Jitka Seitlová z KDU-ČSL.

„Dohodli jsme se, že snížíme počet místopředsedů na čtyři. Předsedu Senátu bude nominovat klub ODS a TOP 09. Bude jím současný předseda Miloš Vystrčil,“ uvedl předseda společného senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Strany se také dohodly na rozšíření senátních výborů. Sociální se oddělí od zdravotního, vznikne tak jeden navíc. Povede ho dosavadní místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL.

Změny nastanou i v senátních komisích. Ta pro audity Evropské unie o dotacích se změní na komisi pro dohled nad poskytováním dotací z veřejných rozpočtů. Vznikne také komise pro kraje.

Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 ani společný klub ANO a ČSSD nebudou mít v užším vedení horní komory žádné zastoupení. Místo ve vedení po Milanu Štěchovi z ČSSD, který po čtvrt století v říjnových volbách mandát neobhájil, tak zůstane neobsazené.

Předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček uvedl, že na šéfech výborů byla shoda napříč kluby. Jde podle něj o odborníky na dané oblasti, nebral se tedy ohled na to, z jaké politické strany pocházejí. Podle Holečka dal Senát veřejnosti najevo, že je schopen se domluvit.

Říjnové senátní volby tak neměly na obsazení klíčových funkcí velký dopad. Na křeslo předsedy přitom po volbách pomýšlelo hnutí Starostové a nezávislí. Oslabil je však odchod TOP 09, která nově utvořila společný klub s ODS.
Senát schválil pomoc zdravotníků NATO i ošetřovné

Senátoři ve čtvrtek také schválili návrh vlády, který schvaluje příjezd až 300 vojenských zdravotníků z členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie na pomoc s epidemií koronaviru. Rozhodnutí bylo jednoznačné, pro bylo 47 ze 48 přítomných. Proti byl jen senátor Jaroslav Doubrava z hnutí Severočeši.cz.
Případné působení zahraničních vojáků v Česku podléhá podle ústavních pravidel souhlasu obou parlamentních komor. Dolní komora návrh schválila v úterý.

„V současné době nelze zcela konkrétně specifikovat podobu této pomoci, jelikož se bude odvíjet od možností a nabídky spojeneckých zemí a aktuální potřeby ČR,“ stojí ve vládních podkladech pro zákonodárce. Senát odpoledne schválil také vládní návrh na rozšíření ošetřovného během epidemie covidu-19. Stát ho bude vyplácet po celou dobu uzavření škol nebo karantény dítěte. Dávka bude činit 70 procent vyměřovacího základu, schválili jednohlasně senátoři. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Dávka se nyní vyplácí ve výši 60 procent po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky je mohou pobírat až 16 dnů. Nárok na ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti.

CO UDĚLÁ MINISTR BLATNÝ S LIDMI, KTEŘÍ ODMÍTAJÍ ROUŠKY?

Agrese odmítačů roušek se stupňuje. Na jaře to bylo lepší, říkají strážníci. Se znovuzavedením nošení roušek a dalších opatření se objevilo velké množství lidí, kteří proti tomuto nařízení bojují. Podle pražské a brněnské městské policie se v poslední době zvýšila agrese obyvatel vůči strážníkům, kteří na tento přestupek upozorní. V jiných částech republiky je situace o poznání klidnější.

„Co se týče nošení roušek, situace se oproti jaru zhoršila, protože část veřejnosti není ochotna daná nařízení dodržovat, někteří je vysloveně bojkotují. Což je s ohledem na současný počet nakažených tak trochu paradox,“ popisuje mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.

Dodala, že někteří lidé si vysvětlují vládní nařízení po svém a se strážníky diskutují, nadávají jim a leckdy neváhají použít ani fyzickou sílu. „Přestože městská policie nemá na obsah nařízení žádný vliv, musí dohlížet na jejich dodržování. Strážníci se tedy stávají jakýmsi hromosvodem, přestože dělají pouze svoji práci,“ uvedla.

Podobně situaci vidí i mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem. Zatímco na jaře podle něj stačilo, aby se pohled strážníků setkal s pohledem člověka bez roušky, a ten si ji hned s omluvou nasadil, teď existuje určitá skupina, která nařízení zkrátka odmítá.„Agresoři strážníky napadají slovně, ve výjimečných případech hlídku dokonce ohrožují, a ta tak musí použít donucovací prostředky,“ uvedl.

Jeho slova dokládá i vyprávění mladíka, který ještě v době, kdy byly roušky povinné jen na zastávkách, toto nařízení nerespektoval: „Ustoupil jsem do silnice a už na mě nemohl,“ kasal se v jednom z internetových fór.
Jen v Praze 15 tisíc porušení vládních opatření

Dalším případem se stal také cizinec, který bez zakrytých dýchacích cest přespával ve voze na konečné stanici metra a opakovaně odmítal dopravní prostředek opustit. Strážníci ho probudili a vyzvali k nápravě, čtyřiačtyřicetiletý muž však reagoval arogantně a vulgárními výrazy hlídku urážel.

„Po celou dobu jednání se strážníky si roušku střídavě nasazoval a sundaval, navíc odmítal dodržovat dvoumetrový rozestup. S udělením pokuty nesouhlasil, proto bylo porušení předáno příslušnému orgánu k dořešení,“ uvedli strážníci na Facebooku.

Od začátku září pražští strážníci zjistili celkem 15 111 porušení v souvislosti s vládními opatřeními. Nejvíce jich odhalili v městské hromadné dopravě a prostorách s ní souvisejících, kde strážníci dodržování prioritně kontrolují.
„Ve 766 případech uložili pokuty v celkové výši 275 100 korun, v 328 případech bylo porušení oznámeno správnímu orgánu, zbývající porušení byla řešena domluvou,“ uvádí na facebookové stránce.

„Vyzýváme všechny, dodržujte krizová a mimořádná opatření, buďte ohleduplní ke svému okolí a neohrožujte svou nezodpovědností naše strážníky, policisty a veškerý zdravotnický personál,“ apelují strážníci.

V jiných částech republiky je situace klidnější

V Ostravě je situace o něco klidnější. „Pokud se týká takzvaných odmítačů roušek a jejich postojů vůči strážníkům, kteří nařízení kontrolují, pak musíme říci, že s projevy slovní agrese jsme se setkávali v zejména v době bezprostředně po zavedení opětovné povinnosti nosit roušky,“ uvedl mluvčí Jindřich Machů.

S postupem času podle něj těchto slovních ataků ubývá a je zřejmé, že naprostá většina občanů města si uvědomuje vážnost situace a vládní nařízení dodržují. „A to i přes určitou míru nevole,“ konstatoval.

S domluvami končíme, budeme přísnější, varuje policejní prezident

Jak však podotkl, na jaře se strážníci setkávali s daleko větším pochopením pro vládní nařízení a projevů solidarity, a to i vůči práci městské policie. Podobná je situace v Plzni nebo v Českých Budějovicích, kde agresi vůči strážníkům zatím nezaznamenali. Ve většině případů stačila při absenci roušky domluva také pardubickým strážníkům.

„Na vyslovené odpírače jsme zatím nenarazili. Situaci z našeho hlediska také výrazně pomohlo uzavření restaurací a zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti. Pravidelnou třecí plochou totiž byl právě vliv alkoholu a ztráta zábran,“ popsal mluvčí Jiří Sejkora.

„Nyní pouze čekáme, jak se do chování lidí promítne současná aféra ministra zdravotnictví Prymuly a pana Faltýnka. Vzhledem k aktuálnímu vývoji myslím, že strážníci budou mít na podobné útoky ihned připravenou jasnou odpověď,“ uzavřel.

CORBYN POZASTAVENÉ ČLENSTVÍ V BRITÁNII

Reuters: Britští labouristé stopli exlídrovi Corbynovi členství kvůli antisemitismu, Britští labouristé pozastavili členství svému bývalému předsedovi Jeremymu Corbynovi kvůli jeho komentářům k úřední zprávě, podle níž se tato opoziční strana za Corbynova vedení nedokázala vypořádat s antisemitismem ve svých řadách. Podle zprávy taková selhání navíc zavinila nezákonné obtěžování a diskriminaci. Nový vůdce labouristů Keir Starmer se za to omluvil, zatímco Corbyn zprávě vyčetl, že problém z politických důvodů zveličuje.

Corbyn má po dobu vyšetřování pozastavené členství ve straně a v jejím poslaneckém klubu, a to kvůli svým vyjádřením a neochotě je následně odvolat, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření labouristů.
Komise pro rovnost a lidská práva shledala vážná pochybení v přístupu vedení strany k zvládání antisemitismu a vyřizování stížností na toto téma. Vyšetřování komise začalo ještě v době, kdy labouristy vedl Corbyn.
Corbynovo vedení bylo poznamenáno ustavičnými stížnostmi na antisemitismus ve straně a kritikou předsedova přístupu k těmto stížnostem, připomíná Reuters.

Starmer prohlásil, že akceptuje zprávu v celém rozsahu a všechna její doporučení hodlá prosadit. „Pro stranu je to den hanby. Zklamali jsme židovské občany. Je mi opravdu líto způsobeného zármutku a utrpení,“ řekl Starmer, který byl ve vedoucí funkci i za Corbyna. „Už nikdy neselžeme při potírání antisemitismu a nikdy nezklameme vaši důvěru,“ slíbil.
Podle komise je strana zodpovědná za porušení zákona o rovnosti, za politické vměšování do stížností na antisemitismus a za selhání při školení, jak se vypořádat se stížnostmi a obtěžováním. „Je to neomluvitelné a vypadá to spíš jako výsledek neochoty čelit antisemitismu než neschopnost,“ uvedla Caroline Watersová, která komisi vede.
Corbyn: Antisemitismus je mi odporný

Corbyn uvedl, že antisemitismus pokládá za „naprosto odporný, nesprávný a zodpovědný za některé z největších zločinů“ v dějinách lidstva. Prohlásil, že jako předseda strany byl odhodlán vymýtit rasismus a antisemitismus v každé podobě. Uvedl také, že neakceptuje všechna tvrzení zprávy, která podle něj z politických důvodů zveličila rozsah problému.

Strana, která od roku 1997 vládla Británii 13 let pod vedením Tonyho Blaira a Gordona Browna, se za nového předsedy Starmera snaží udělat tlustou čáru za Corbynovou érou, kterou ukončila porážka od konzervativců Borise Johnsona v prosincových volbách.

Marxistický euroskeptik Corbyn, který byl v Dolní sněmovně dlouhá leta rebelujícím „backbencherem“, vedl labouristy od září 2015 do dubna letošního roku. Umírněné křídlo strany mu také vyčítalo, že v době po v brexitovém referendu nedokázal v postoji k EU zaujmout jednoznačné stanovisko. Podle kritiků bylo důvodem porážky labouristů v posledních volbách především právě to.

Hej, židé. Labourista upravil píseň od Beatles, ohrozil stranu ve volbách

Starmer se snaží vypořádat s minulostí, aby strana mohla uspět ve volbách příštích, plánovaných na rok 2024.
Nový lídr v červnu propustil ze svého týmu Rebeccu Longovou-Baileyovou, která byla odpovědná za otázky vzdělání. Důvodem jejího nuceného odchodu bylo, že podle Starmera sdílela článek obsahující antisemtiskou konspirační teorii. „Za svou prioritu jsem si stanovil tažení proti antisemitismu a opětovné získání důvěry židovské komunity,“ řekl.

Zmíněný článek se týkal okolností smrti amerického černocha George Floyda, který zemřel při zatýkání v Minneapolisu. Bělošský policista mu několik minut klečel na krku, i když Floyd prosil o pomoc, protože nemohl dýchat. V článku se tvrdilo, že americká policie se techniku klečení na krku zatýkaných naučila od izraelské tajné služby.

POLITIK KOTLEBA: PROTI COVIDU SMÍCHAT LÉKY S VODKOU

Smíchejte léky s vodkou, radí nakažený Kotleba. Nebezpečné, varuje úřad. Úřad pro kontrolu léčiv na Slovensku varoval před konzumací alkoholu a léku na kašel při nákaze koronavirem. Učinil tak po vyjádření infikovaného šéfa opoziční krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby, který kombinaci vodky a dvou léků na uvolnění hlenů propagoval při vlastní léčbě.

„Použil jsem metody našich předků. Sirup Stopkašel a Bromhexin jsem začal míchat s vodkou. Mně to zachránilo zdraví. Do půlky (odměrky) jsem nalil Stopkašel, do zbytku vodku. Do půlky Bromhexin, do zbytku vodku,“ řekl Kotleba ve videonahrávce, kterou zveřejnil na sociální síti. Dodal, že mu pomohla také koupel v horké vodě, do které rozpustil běžnou sůl.

Bromhexin se užívá k rozpouštění hlenu při onemocněních dýchacích cest, také Stopkašel ulevuje při kašli.

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv upozornil na rizika užívání alkoholu a léků. „Ani u Bromhexinu, ani u žádného jiného léku není vhodná souběžná konzumace alkoholu. Pití alkoholu navíc před onemocněním na covid-19 nejenom že nechrání, ale může být i nebezpečné. Konzumace alkoholu virus neničí, ale naopak může zvýšit zdravotní rizika, pokud se člověk infikuje,“ upozornil ústav v prohlášení.

Kotleba má koronavirus. Dřív ho popíral, teď volá po zavření sněmovny

Třiačtyřicetiletý Kotleba nepřímo znovu zpochybňoval stávající pandemii. „Mnohem těžší nemoci jsme zažívali, když jsme byli mladí. Na základní škole byla stále půlka třídy doma s hnisavými angínami. Nikdo z toho nedělal žádnou paniku, nikdo neomezoval lidem svobodu, nikdo nedělal psychopatická opatření,“ řekl šéf LSNS, který dříve také vystupoval proti tomu.