iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kdy vyhodí Babiš Faltýnka? Odletěl do Malagy koupat se?

Faltýnek po Vyšehradu odcestoval do Malagy. Nelíbí se mi to, kárá Babiš. Po návštěvě Vyšehradu přestaly české luhy a háje nyní již bývalému prvnímu místopředsedovi hnutí ANO Jaroslavu Faltýnkovi stačit. V sobotu 24. října jej někteří cestující zachytili na Letišti Václava Havla, kde čekal na let do španělské Malagy. „Samozřejmě neznám detaily té cesty, ale není to dobrý příklad,“ kritizoval ho premiér Andrej Babiš.

„Je sobota 24. října deset ráno a předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek odlétá po náročném týdnu na Malagu,“ uvedl ve svém příspěvku spisovatel a satirik Jakub Horák.

„A vy pěkně seďte doma a nikam nevycházejte, jak vám přikázala vláda. Verba docent, exempla trahunt (slova učí, příklady táhnou, pozn. red.) – cestování samozřejmě zakázáno není, jen je milé vidět, jak jde vládní politik příkladem v uskromňování se a STAY HOME (výzva k tomu, aby lidé zůstali doma, poz. red.),“ okomentoval.

„Byl jsem tam soukromě,“ uvedl Faltýnek pro CNN Prima News. „Jsem zločinec a je potřeba mě zastřelit a vyhodit. To bude nejlepší řešení,“ reagoval podrážděně na dotazy novinářů po svém příletu z Málagy s tím, že vůbec nerozumí tomu, proč je za cestu kritizován.

„Samozřejmě neznám detaily té cesty, ale není to dobrý příklad,“ uvedl na dotaz novinářů na tiskové konferenci ke jmenování nového ministra zdravotnictví premiér Andrej Babiš. „Samozřejmě poté, co došlo k té kontroverzní schůzce, to není dobrý signál ze strany pana Faltýnka a mně se to nelíbí,“ dodal.

Je sobota 24. října deset ráno a předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek odlétá po náročném týdnu na Malagu. A vy pěkně seďte doma a nikam nevycházejte, jak vám přikázala vláda. Verba docent, exempla trahunt -
cestování samozřejmě zakázáno není, jen je milé vidět jak jde vládní politik příkladem v uskromňování se a STAY HOME.
Faltýnka pak z jiného úhlu zachytil i další cestující Jiří Devat:

Údajně se jednalo o dlouhodobě plánovanou cestu. Ve Sněmovně to zmínil jeho kolega Roman Kubíček. „Zastupuji pana poslance Faltýnka z důvodu jeho dlouhodobě plánované nepřítomnosti,“ uvedl na úterní tiskové konferenci.

Faltýnek odcestoval v době, kdy všichni odborníci apelují na občany, aby dodržovali opatření a drželi se doma. To ostatně Babiš zdůrazňoval ve svém středečním projevu: „Omezte, prosím, kontakt s kamarády a kolegy. Zůstaňte, prosím, doma. Obejměte manželku, manžela, partnerku, partnera, děti či rodiče. Prožijte společně den, užijte si společné chvíle, kterých je v dnešní době málo. Sám to dobře vím,“ apeloval.

Další Faltýnkův přešlap

Faltýnek přitom před sedmi lety sám kritizoval poslance za hnutí ANO Martina Komárka, který při jednání o návrhu státního rozpočtu ve Sněmovně odjel soukromě se svou přítelkyní na prodloužený víkend do španělské Andalusie.
„Domluvili jsme se, že to bude určitý příklad pro ostatní poslance, aby v případě závažných a zásadních hlasování, což bylo hlasování o státním rozpočtu, tyto věci s předstihem řešili a případně si dovolenou zrušili,“ uvedl tehdy Faltýnek.

Faltýnka společně s bývalým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou a ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava Jiřím Havrlantem přistihli reportéři Blesku minulý týden ve středu u restaurace Rio’s na Vyšehradě.

Prymula kvůli kauze na svém postu skončil a ve čtvrtek jej nahradil hematolog Jan Blatný. Za své činy pyká i Faltýnek, který v pátek oznámil rezignaci na post prvního místopředsedy hnutí ANO poté, co ho k ní Babiš vyzval.
„Přijal jsem zodpovědnost za to, že jsem pozval Prymulu na schůzku,“ okomentoval. Stále ještě však zůstává šéf poslaneckého klubu ANO. Nad složením poslaneckého mandátu podle svých slov nepřemýšlel.

DER SPIEGEL VYTÝKÁ BABIŠOVI ŠPATNÝ BOJ S COVIDEM, TO ŘEKL BABIŠOVI DŘÍVE I ISPIGL.EU,

Bezstarostný a necitlivý. Der Spiegel tepe Babiše za chování během pandemie. Český premiér Andrej Babiš svým bezstarostným jednáním přispěl významnou měrou k tomu, že Česká republika nyní zažívá enormní nárůst počtu případů lidí nakažených covidem-19. K takovému závěru dochází německý list Der Spiegel, podle něhož premiér vykazuje též malou politickou citlivost k chmurné atmosféře.

Nejvyšší nárůst případů v Evropě, nejvíce mrtvých na 100 000 obyvatel, zdravotní systém na svých limitech, uzavřené obchody, píše o Česku Der Spiegel. „A právě v této situaci český premiér a miliardář Adrej Babiš před několika dny zveřejnil na Facebooku fotku čokoládového dortíku se šlehačkou s cukrovou mrkvičkou navrchu,“ uvedl magazín, podle kterého příspěvek ministerského předsedy mnohé Čechy zaskočil a šokoval.

Andrej Babiš

„Nebyla to jediná Babišova chyba během koronavirové krize. Se svým převážně bezstarostným a z politických základů uvolněným přístupem ke koronaviru český premiér v uplynulých týdnech výrazně přispěl k tomu, že desetimilionová země nyní prožívá skutečnou vlnu koronavirové cunami,“ napsal magazín.

„Ještě na konci srpna Babiš tvrdil, že koronavirus zeslábl, a hrdě oznamoval, že veřejný život v Česku je mnohem svobodnější než v jiných zemích,“ uvedl.

Der Spiegel připomenul, že tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nařídil rozšířené nošení roušek, což ale Babiš odmítl, pak ale čísla explodovala. „Od té doby se Babiš již vícekrát veřejně omluvil za podcenění koronavirové krize, před týdnem ve čtvrtek na tiskové konferenci to udělal dokonce pětkrát. Pokaždé to ale znělo řečnicky. Pro své odstoupení nevidí Babiš žádný důvod,“ napsal magazín.

Časopis rovněž připomenul Adamova nástup

ce Romana Prymulu, kterého novináři přistihli vycházet bez roušky z restaurace v době, kdy již měly být z vládního nařízení uzavřené. Babiš následně napsal na Facebooku, že ho to šokovalo a že politici nesmí kázat vodu a pít víno.

Problémové dítě Česko je v krizovém módu, zní z Německa a Rakouska

„Což ale sám Babiš praktikuje. V srpnu se s rodinou rekreoval na Krétě, ačkoli Čechy předtím vyzval, aby dovolenou trávili jen v Česku. Miliardářovo zdůvodnění: zájezd objednal ještě před koronavirem, hotel měl již zaplacen,“ dodal Der Spiegel.
Podle listu lze Babišův uvolněný přístup k pandemii přičíst i volební taktice. I v dalších zemích – Srbsku, Rumunsku či Černé Hoře – byla protikoronavirová opatření kvůli místním volbám „velmi uvolněna nebo v některých případech jednoduše ignorována“, píše Der Spiegel.

COVID POSTIHL I SOUDCE V ÚSTÍ NAD LABEM

Covid se rozšířil i přes přísná opatření, říká šéf zavřeného soudu v Ústí. Už třicet zaměstnanců s koronavirem eviduje Okresní soud v Ústí nad Labem. Další desítky jich jsou v karanténě. Soud je kvůli tomu už týden zavřený. „To onemocnění není radno podceňovat,“ říká předseda soudu Lubomír Hrbek, kterému se zdravotní problémy také nevyhnuly.

Lubomír Hrbek je od roku 2014 předsedou Okresního soudu v Ústí nad Labem, funkční období mu skončí za dva roky.

Jaká je aktuální situace na vašem soudu?

Náš soud je od minulého pátku zcela uzavřený nejen pro veřejnost, ale i pro zaměstnance. V řádu pouhých tří dnů – od pondělí 19. října do středy 21. října u nás propukla epidemie ve zcela nebývalém měřítku. Projevilo se to tak, že někteří lidé ze zdravotních důvodů již ono pondělí nepřišli do práce a postupně nám oznamovali buď své zcela jednoznačné příznaky koronavirového onemocnění, či přímo zjištěnou pozitivitu. Další během těchto tří dnů postupně takzvaně odpadali. Do středy 21. října jsme takto přišli zhruba o 35 lidí, což představovalo skoro 25 procent všech pracovníků. Ve čtvrtek ráno krizový štáb soudu jednomyslně rozhodl o dočasném uzavření soudní budovy. Jak ukázaly další dny, koronavirus se nakonec potvrdil u zhruba třiceti zaměstnanců, řada dalších, asi deset, prodělala či prodělává jiné, nejčastěji respirační onemocnění. V karanténě máme aktuálně asi 25 lidí a na ošetřovném do deseti.

Soud jste tedy minulý týden uzavřel, přesto musí určité věci zajišťovat neustále. Například vazební zasedání. Jak to probíhá?

Klíčové činnosti, jako jsou například právě vazební zasedání, tedy rozhodování o vzetí do vazby, o ponechání ve vazbě či o propuštění z vazby, zajišťujeme v plném měřítku. Stejně tak je i po dobu uzavření budovy v činnosti takzvané zápisové oddělení, neboť nové věci, ať už trestní, občanskoprávní, opatrovnické či exekuční na soud docházejí neustále. A je proto potřeba je zaevidovat a podle jejich naléhavosti s nimi i nadále pracovat. Je ovšem třeba říci, že ačkoli je budova soudu uzavřena, vůbec to neznamená, že by soud v nějaké omezené míře nepracoval. Především soudci pracují i nadále, byť distančně, neboť jim byl nařízený home office. Každý soudce má povolen přístup na své pracoviště i v době uzavření soudní budovy, aby mohl, byť z domova, i nadále vykonávat svou práci. V praxi to funguje tak, že soudci si na soudě vyzvednou své spisy, doma je zpracují, tedy realizují všechny potřebné úkony, které nemusí činit s účastníky v jednací síni, a zase je odevzdají. Práce na spisech se tedy nezastavila, reálně se tak uzavření budovy projevilo především v dočasném odvolání nařízených soudních jednání.

Pro soud to není první velká komplikace ve fungování. Má za sebou povodně. Tehdy se nemohlo pracovat vůbec…
Ano, řada lidí si jistě vzpomene, že povodně v letech 2013, a zejména 2002, taktéž způsobily úplné uzavření soudní budovy. A to nejen našeho okresního soudu, ale i sousedního soudu krajského. Tehdy byl výpadek v řádu týdnů, nyní to, doufejme, bude mít kratší trvání.

Pokud jde o nakažené, podařilo se vám zjistit, odkud se nákaza vzala, tedy ten úplný prvopočátek?

Nad tím jsme se už několikrát intenzivně zamýšleli, pokoušeli jsme se zmapovat kontakty všech nakažených, hledali důvody a časové souvislosti. Podařilo se nám najít ale pouze částečnou odpověď. Je jasné, že ohnisko nákazy vzniklo na trestním úseku okresního soudu, konkrétně v kancelářích administrativy. Naprostá většina nakažených je totiž z trestního úseku, přičemž příznaky a pozitivita se u nich projevily v podstatě v totožnou dobu – 16. a 17. října a v dalších následujících asi pěti pracovních dnech. Paradoxní je, že se tak stalo přesto, že v danou dobu už na soudu panovala poměrně přísná bezpečnostní opatření – od zavedené povinnosti nosit roušky ve všech společných prostorách i v kancelářích, přes měření tělesné teploty, až po zákazy konání schůzí, porad a podobně. Domníváme se, že se zde vyskytl nějaký silný bezpříznakový, ale infekční přenašeč, od kterého se nakazilo v podstatě celé trestní oddělení, které bylo a stále ještě je postiženo nejvíce.

Jak se cítili či cítí nakažení pracovníci?

Průběh onemocnění mají naštěstí většinou relativně mírný. Moc všem přeji, aby to tak i zůstalo. O tom, že toto nemocnění není radno jakkoli podceňovat, ale svědčí i to, že jedné ze zaměstnankyň se průběh nemoci zkomplikoval tak, že musela být po několikadenním domácím léčení odvezena do nemocnice s podezřením na zápal plic. Ten se naštěstí nakonec nepotvrdil, ovšem průběh onemocnění tato kolegyně vskutku lehký nemá. A to jde o poměrně mladou ženu, zdravou a štíhlou, u které by to jen málokdo čekal.

Pořád u vás nakažených přibývá?

Podle informací, které mám k dispozici, jsem mírným optimistou. Vypadá to, že uzavření soudní budovy mělo na zastavení šíření epidemie zcela zásadní vliv, tedy že počty nakažených se v této době stabilizovaly.
Promiňte mi tu osobní otázku, ale jak jste na tom vy osobně? Před několika dny jste se nechal testovat…
Je to tak. Minulý týden jsem byl na testech, ale i přes negativní výsledek zatím nejsem v pořádku. Budu muset patrně znovu.

Jak se řídí soud na dálku?

V praxi to vypadá tak, že celý den mám před sebou notebook, na kterém vyřizuji služební e-maily, píšu různá rozhodnutí a opatření a uděluji nutné pokyny. Vedle sebe mám mobilní telefon a na uších sluchátka s mikrofonem, protože telefonem komunikuji prakticky neustále. Velmi podobně to mají i všichni moji místopředsedové a ředitelka správy soudu, se kterými máme dokonce vytvořenu speciální chatovací skupinu v jedné z mobilních aplikací. Musím říci, že právě ta se nám z důvodu své operativnosti a rychlosti osvědčila daleko nejvíce.

Zůstane soud zatím v tomto „uzavřeném“ režimu, nebo chystáte nějaké uvolnění?

Na základě poměrně pozitivních čísel o vývoji počtu nemocných a nakažených na našem soudě jsme se včera s kolegy ve vedení rozhodli, že bychom soudní budovu od pondělí opět otevřeli, byť minimálně v prvním týdnu pouze pro zaměstnance. Bude totiž třeba zpracovat veškeré spisy, které v mezidobí soudci v rámci práce z domova vyřídili, založit došlou poštu a učinit všechny potřebné úkony, které jsou běžně svěřené soudní administrativě. V souvislosti se znovuotevřením zavedeme další režimová opatření, jako je například upravená pracovní doba a směnný provoz, aby se zaměstnanci potkávali co nejméně, pokusíme se zavést bezkontaktní předávání spisů, nakoupíme další roušky a respirátory, ještě zintenzivníme úklid a dezinfekci společných prostor a podobně. Na pracoviště pustíme pouze ty, kteří nebudou vykazovat žádné, tedy ani drobné příznaky infekčního onemocnění. A při tom všem budeme věřit, že nás podobná vlna epidemie již nepostihne.

GENERÁL ŠEDIVÝ: COVID DNES PRO ARMÁDU ZÁLOŽNÍM ÚČTEM

Urvat armádě deset miliard? To je stop modernizaci, říká generál Šedivý. Při povodních nebo současné pandemii koronaviru se pro českou politickou scénu vždy armáda stává „záložním účtem, ze kterého se dá vždy vybrat poměrně hodně peněz“, varuje v rozhovoru někdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Co říkáte na snahy KSČM ořezat rozpočet na obranu pro příští rok až o deset miliard?

Pro komunisty je to v současnosti jedno z témat, o kterém si myslí, že na něm mohou získat nějaké politické body a vrátit se zpět nad úroveň pěti procent voličské přízně. Komunisté dlouhodobě kritizují výdaje na obranu a zejména změnu orientace z té sovětské či ruské techniky na moderní západní. A když se spojí tyto dva faktory, vyplyne z nich jejich striktní požadavek urvat obraně deset miliard a zastavit modernizaci armády.

Co by takové snížení rozpočtu znamenalo? Náčelník generálního štábu to považuje za hazard s bezpečností země.
Mimochodem, s bezpečností hazardujeme už několik let. Opakoval by se trend jako třeba po po povodních roce 2002 nebo krizi v letech 2008–09. Šlo by o jednoznačný hazard se schopností ČR reagovat na ta vnitřní ohrožení, která mohou být i nevojenského charakteru. Zároveň bychom neměli upřednostňovat jen jeden byť velmi důležitý projekt, tedy například nákup bojových vozidel pěchoty. Modernizace musí probíhat i v jiných oblastech ozbrojených sil.

Kterých? Nákup pásových obrněnců je podle mě v popředí, protože je největší v novodobé historii.

Ano, je největší a přitahuje pozornost, podobně jako nákup systémů protivzdušné obrany.

Často hovořím o složkách armády takzvaného duálního použití, ke kterým by velení armády a potažmo ministerstvo obrany mělo být také vstřícnější. Teď vidíme, že jsou to zdravotníci, tedy především vojsková zdravotnická služba, ale patří tam také ženisté, chemici, vrtulníkové letectvo nebo logistici.

Jiří Šedivý, Armádní generál v záloze.

Absolvent Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, brněnské Vojenské akademie a Vysoké válečné školy americké armády. Postupně velel tankové rotě, praporu, pluku, byl náčelníkem štábu tankové divize. Posléze velel elitní 4. brigádě rychlého nasazení a později i Pozemním silám české armády. V letech 1995–96 velel českému kontingentu v misi IFOR v Bosně a Hercegovině. Při rozsáhlých povodních v roce 1997 na Moravě řídil armádní záchranné operace.

Z funkce velitele pozemního vojska byl jmenován náčelníkem generálního štábu české armády (1998-2002).
Dnes působí jako bezpečnostní expert a vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO.
Jsou to složky, které společnost potřebuje a je jedno, jestli jsou použity při nějakém ozbrojeném konfliktu nebo pro podporu našeho obyvatelstva. Pokud by k tak dramatickému snížení rozpočtu, jak navrhují komunisté, skutečně došlo, určitě by škrty neměly dopad jen na nákup bojových vozidel. Ve skutečnosti by došlo na omezení celé řady i menších projektů a mělo negativní dopad právě i na zmíněné armádní schopnosti.

S podobnou situaci máte vlastně osobní zkušenosti jako někdejší náčelník generálního štábu?

Ano i ne. Osobně jsem zažil tu situaci po povodních v roce 1997 a po povodních 2002, ale to už jsem působil na generálním štábu relativně krátce. Problém je v tom, že armáda vždy zahájí nějakou reorganizaci a modernizaci, rozjede nějaké projekty. Ty ale nejsou nakonec vůbec zrealizovány nebo jen zčásti, protože přijdou problémy.

Povodně, recese, koronavirus... Ty problémy pak pro českou politickou scénu tak nějak automaticky signalizují – podívejte, na ministerstvu obrany je dostatek financí, které můžeme přesunout a použít. Obrana se tak vždy najednou stává jakýmsi záložním účtem, ze kterého se dá vždy vybrat poměrně hodně peněz.

Ale proč? Vždyť přece máme jako země nějaké závazky vůči spojencům a především nám samotným? Je to naše armád
Bohužel. Modernizační projekty jsou zpravidla poměrně velké a rozložené do několika let. Pozornost vždy přitahuje především konkrétní suma peněz i přesvědčení, že to vlastně momentálně až tak akutně nepotřebujeme. Přece nikde neválčíme. Pak ale armáda musí změnit plány a významné přezbrojovací projekty zůstávají nedokončené.
„Ukazuje se, že je armáda pro obyvatelstvo tou poslední šancí, kam je možné sáhnout, ale armáda na to musí být připravená.“

Jiří Šedivý

Prioritou by tedy mělo být zachovat kontinuitu financování, aby armáda měla jistotu na několik let dopředu?
Financování by mělo proběhnout tak, jak je naplánováno. Obrana už letos převedla kvůli covidu 2,9 miliardy nazpět do státního rozpočtu. Kontinuita musí být zachována. Na druhé straně nezastávám úplně shodné názory jako současné velení armády. Armáda by měla v tom boxu projektů modernizace vyhledat momentálně taková řešení, která pomůžou i českému obrannému průmyslu.

To znamená, že by bylo vhodné přehodnotit pořadí realizace některých projektů, které jsou typicky vojenské, a těch, které jsou zaměřené právě na duální vojsko. Tedy na těch několik oblastí, aby armáda byla schopna pomoci obyvatelstvu v případě krizí. Armáda by jen změnila pořadí projektů, ale to je otázka organizační. Zásadní je, že proces financování modernizace musí být dodržen.
Armáda dostane rozpočet, který si zaslouží, slíbil Babiš. KSČM navzdory

Prakticky už od jara je armáda nasazena při zvládání koronavirové krize, postavila polní nemocnici, pomáhá v domovech pro seniory?

Ano samozřejmě, je to důkaz, že má smysl do ní investovat. Jako příklad si konkrétně vezměme vojenské zdravotnictví, kde vojáci mají všechno k dispozici a jsou připraveni vzhledem ke své vysoké mobilitě působit prakticky kdekoliv, mají odpovídající standardní i nadstandardní znalosti a armáda má odpovídající prostředky pro přepravu.

Při stavbě záložní polní nemocnice jsme viděli přepravu pomocí nákladních automobilů, ale vhodné by bylo třeba posílit i vrtulníkové letectvo, aby zdravotníci měli možnost vysoké mobility po teritoriu při potřebě urgentního nasazení. To jsou věci, kterým je třeba věnovat pozornost a v budoucnosti po současných zkušenostech posílit celý systém armádního zdravotnictví.

Při povodních ale zase vynikali ženisté, pozemní i vzdušná přeprava. Neměli bychom se spoléhat na to, že se vždy něco stane a na základě toho uděláme nějaký krok, ale zároveň oslabíme něco jiného. Je třeba se na armádu dívat systémově. Ano, ukazuje se, že je armáda pro obyvatelstvo tou poslední šancí, kam je možné sáhnout, ale armáda na to musí být připravená.

Agentura STEM nedávno zveřejnila výsledky průzkumu veřejného mínění, který přinesl zajímavá zjištění. Vyplývá z nich, že u příznivců komunistů se ke členství v NATO staví kladně 51 procent dotázaných respondentů a nejnižší podpora členství v Alianci (25 procent) je u voličů SPD.

To ukazuje, jak je vedení KSČM odtržené od své voličské základny, která by teoreticky tradičně měla tíhnout k nějakému odporu vůči NATO. Přitom je to asi obráceně. To je pro mě pozitivní. Vedení komunistů patrně žije mimo realitu nebo ty hlásané komunistické ideje už voliče nepřitahují.

OBVINĚNÝ SOUDCE NS SR KOLCUN ROZHODOVAL O BABIŠOVI

Jeden z obviněných slovenských soudců rozhodoval v kauze Babiš. Zadržený a obviněný soudce slovenského nejvyššího soudu Jozef Kolcun byl v minulosti předsedou tříčlenného senátu, který v roce 2017 rozhodl ve prospěch nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ohledně jeho žaloby, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Toto rozhodnutí slovenský ústavní soud později zrušil, když kromě jiného upozornil na nezákonný postup nejvyššího soudu.

V novém řízení pak Kolcunův senát Babišovi naopak nevyhověl, ale i toto rozhodnutí ústavní soud zrušil. Vyplývá to z rozhodnutí soudů. Podle slovenského listu Denník N byl Kolcun obviněn v jiné kauze. Spolu s ním slovenští policisté ve středu zadrželi i několika dalších soudců. Šlo o pokračování razie z letošního března, kdy kriminalisté v největší slovenské justiční kauze obvinili 13 soudců z korupce a jiných deliktů.

Ve sporu Babiše s Ústavem paměti národa (ÚPN), který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, Kolcunův senát poprvé rozhodl před třemi roky. Tehdy jednomyslně zamítl mimořádný opravný prostředek, kterým se ÚPN snažil zvrátit dřívější rozhodnutí slovenských soudů v Babišův prospěch. Ústavní soud pak ale verdikt nejvyššího soudu zrušil kromě jiného proto, že ÚPN, který na Slovensku svazky po StB spravuje, neměl být žalovanou stranou.

Ústavní soudci v odůvodnění verdiktu rovněž upozornili na nezákonný postup Kolcunova senátu, který při rozhodování o takzvaném dovolání ÚPN požádal slovenského ministra vnitra o dodatečné zbavení mlčenlivosti tří příslušníků StB. Jejich výpovědi přitom dříve okresní soud při svém rozhodování označil za klíčové. Ústavní soudci upozornili, že v řízení o mimořádném opravném prostředku nelze provádět důkazy, co ovšem nejvyšší soud podle nich zmíněným postupem ohledně dodatečného zbavení mlčenlivosti svědků učinil.

V obnoveném líčení bratislavský krajský soud, který byl vázán verdiktem ústavního soudu, Babišovu žalobu zamítl. Babiš pak podal k nejvyššímu soudu dovolání, kterému Kolcunův senát jednomyslně nevyhověl.

I poslední rozhodnutí slovenského nejvyššího soudu i bratislavského krajského soudu v Babišově kauze zrušil senát ústavního soudu. Ústavním soudcům tentokrát vadilo, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu Babiše s ÚPN žalovanou stranou. Případem se nyní znovu zabývá krajský soud.

Babiš svou spolupráci s StB popírá dlouhodobě. Archivní dokumenty uvádějí, že se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale během líčení o Babišově žalobě u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud věrohodnost bývalých příslušníků StB zpochybnil.

SOUDKYNĚ VLTAVSKÁ Z CHOMUTOVA NEMĚLA DOSTAT DŮTKU

Benešová uložila soudkyni výtku nezákonně, rozhodl soud. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová pochybila, když uložila výtku soudkyni Okresního soudu v Chomutově (OS) Kateřině Vltavské. Vltavská, která je zároveň předsedkyní chomutovského soudu, dostala výtku za vydání trestního příkazu v případu zastupitelů Postoloprt. Benešová zváží podání kasační stížnosti.

Podle Benešové měla Vltavská okamžitě rozpoznat, že znalecký posudek, na jehož základě byla podána obžaloba, není pro posouzení viny obviněných použitelný, tomu uzpůsobit svůj postup, a tedy nevydávat trestní příkaz.
Senát Městského soudu v Praze (MS) v čele s Vierou Horčicovou však rozhodnutí ministryně zrušil, neboť ministr spravedlnosti má sice právo výtky ukládat, avšak nikoliv za postupu soudce v konkrétní věci. „Paní ministryně se důkladně seznámí s rozhodnutím MS Praha a zváží i možnost podání kasační stížnosti.,“ sdělil České justici mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Vltavská v žalobě argumentovala mimo jiné tím, že podle zákona je výtka určena pro drobná porušení procesních předpisů či při poklescích v chování. Obávala se také, že nelibost ústředního orgánu státní správy soudů by se mohla projevit i na přístupu ministerstva vůči celému jejímu okresnímu soudu. „Názor žalované, že může soudce za jeho rozhodovací činnost sankcionovat sama, a to na základě vlastní úvahy prostřednictvím uložení výtky, nelze akceptovat, neboť je s výše uvedenými ústavními principy v rozporu.

Pokud by ministr spravedlnosti mohl sám kontrolovat, jestli soudci v konkrétních případech rozhodují v souladu se zákonem, došlo by tím k obcházení systému opravných prostředků i smyslu kárného řízení před nezávislým kárným senátem, což by způsobilo nepřípustné vychýlení z rovnováhy mezi mocí výkonnou a mocí soudní,“ konstatuje se v rozhodnutí MS.

Jakkoliv je výtky nejnižším možným disciplinárním opatřením, může mít vliv na pověst soudce, jeho další kariéru a také na případný regres, tedy možnost vymáhat po soudci škodu.

Pokud by městský soud připustil uložení výtky ministryní spravedlnosti za rozhodnutí v konkrétní trestní věci, došlo by k porušení principů nezávislosti soudců, jak byly shrnuty výše. Vážně by přitom hrozilo nebezpečí, že postup žalované vyvolá ve veřejnosti obavy, zda na rozhodování soudců není vyvíjen politický tlak. To platí tím spíše, že žalovaná přistoupila k udělení výtky za rozhodnutí soudce ve věci, kde byli obviněnými politici včetně poslance Poslanecké sněmovny,“ uvedl dále MS.

Podle zjištění České justice za selhání v případu Postoloprty nebude postižen ani lounský soudní znalec Jiří Vaněk, jehož vadný posudek stal u zrodu celého případu. Jak České justici předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová, správní řízení s ním bylo v květnu zastaveno z důvodu prekluze.

Správní řízení s Vaňkem inicioval u tehdejšího předsedy Luboše Dörfla v říjnu 2019 vedoucí Krajského státního zastupitelství V Ústí nad Labem Radim Kadlček. Právě v nekvalitním a neodborném posudku znalce Vaňka spatřoval vedoucí KSZ celý problém.

Ministryně Benešová podala v případu Postoloprty celkem dvě kárné žaloby, a to na dozorovou a dohledovou státní zástupkyni. Kárný senát obě státní zástupkyně kárné žaloby zprostil. U dozorové státní zástupkyně Radky Pavlišové však zároveň konstatoval, že její postup byl na samé hranici kárného provinění. Petr Dimun, ceskajustice.cz

OMBUDSMAN KŘEČEK ŘEŠÍ POHŘBY S COVIDEM

Ombudsman: Pohřeb s otevřenou rakví u zemřelých s covidem nelze uskutečnit. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v poslední době řeší i podněty související s covidem-19 a pohřebnictvím. Řešil například i otázku otevřené rakve zemřelého s covidem. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

Na ombudsmana se nedávno obrátila žena, jejíž dědeček zemřel ve zdravotnickém zařízení a byl na covid-19 pozitivní. Vnučka nesouhlasila s tím, že při obřadu nelze vystavit otevřenou rakev. Nechtěla se smířit s tím, že by dědečka pohřbili, aniž by ho ještě jednou mohla spatřit.

Podle Křečka je to především problém etický. Podle něj v dané situaci skutečně není možné zemřelého vystavit v otevřené rakvi tak, jak je běžně zvykem, aby se nemohl virus přenést například dotekem. Pozůstalí by ale podle něj měli mít možnost se na zemřelého naposledy podívat a rozloučit se s ním. Křeček k tomu uvedl, že to by mohly umožnit pohřební služby, například zpřístupněním místnosti pro úpravu zemřelého pro pozůstalé.

V jiném případě se na ombudsmana obrátila žena, jejíž matka zemřela v léčebně pro dlouhodobě nemocné. Zpráva o matčině úmrtí ji podle podnětu zaskočila, navíc to bylo v době nouzového stavu kvůli pandemii covid-19. Žena tak nebyla schopna zorganizovat pohřeb v zákonné lhůtě, proto souhlasila s vypravením takzvaného sociálního pohřbu. Později si podle podnětu uvědomila svou chybu a chtěla, aby byly ostatky uloženy do rodinného hrobu. Požádala proto pohřební službu o vydání urny s tím, že náklady pohřbu uhradí. Pohřební služba to však s odvoláním na zákon o pohřebnictví odmítla.

Podle zákona o pohřebnictví je povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území dotyčný zemřel, pokud do 96 hodin od oznámení úmrtí nikdo pohřeb nesjedná. Ombudsman však upozorňuje, že vedle zákona o pohřebnictví je třeba zohlednit i občanský zákoník. „Stanoví, že nejsou-li ostatky uloženy na veřejném pohřebišti, má na jejich vydání právo osoba, kterou zemřelý před smrtí určil, jinak postupně manžel, dítě, rodič nebo dědic. Z toho lze dovodit, že jestliže se v době mezi provedením kremace a uložením urny na veřejném pohřebišti, kdy ostatky ještě nejsou uloženy, objeví některá z těchto osob a požádá o vydání urny, měla by ji obec vydat,“ uvedl Křeček.

V Česku jen za středu přibylo 12.977 potvrzených případů koronaviru. Je to dosud nejvíce ve volném dni, kdy se obvykle méně testuje. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví. V ČR je nyní 174.965 lidí s prokázanou nemocí covid-19. Většina z nich má mírný průběh, počet hospitalizovaných i obětí ale v posledních dnech stále strmě roste. Od začátku pandemie zemřelo 2675 nakažených.

NS ODŠKODNĚNÍ DÍTĚTE MALÝM NOŽEM

Nejvyšší soud potvrdil statisícové odškodné za poranění dítěte nožem-rybičkou na dětském táboře.I dětským nožíkem „rybičkou“ lze způsobit újmu, za kterou mohou nést organizátoři dětských táborů odpovědnost a platit nemalé částky na bolestném a za ztížení společenského uplatnění. Nejvyšší soud (NS) v nedávném rozhodnutí 25 Cdo 1091/2020 vyložil, že je nutné výslovně děti na možná rizika upozornit a alespoň zběžně pak počínání dětí kontrolovat.

Žalobce, nezletilý chlapec, byl na dětském táboře neúmyslně zraněn devítiletým hochem nožíkem, tzv. rybičkou. Zranění oka má trvalé následky. Stalo se tak večer před odjezdem z tábora, kdy vedoucí oddílu vrátil dětem dosud uschované nože, zkontroloval jejich uložení do zavazadel a vydal pokyn je nepoužívat. Vedoucí byl soudem shledán vinným a potrestán za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.

Soud shledal, že u pořadatelky tábora jsou splněny všechny předpoklady pro uložení povinnosti k náhradě nemajetkové újmy podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ), neboť nezajistila náležitý dohled nad dětmi. Žalobci měla na bolestném zaplatit bezmála 54 tisíc Kč a na náhradě za ztížení společenského uplatnění 545 tisíc Kč.
Soud naopak neshledal spoluzavinění chlapce, který zranění způsobil, neboť podle posudku znalkyně dokáže sice obecně devítileté dítě předvídat, že se může nožíkem říznout, není ale schopno předvídat způsobení tak závažné újmy, jaká nastala v projednávaném případě.

Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, neboť vedoucí oddílu nejednal podle něj v souladu s požadavkem náležité opatrnosti a jeho jednání se organizátorce tábora přičetlo podle § 2914 OZ.
Pořadatelka tak porušila podle soudu prevenční povinnost podle ustanovení § 2900 OZ. To vyžaduje zachovávat takový stupeň opatrnosti, jaký lze po žalované vyžadovat, zejména s ohledem na to, že byla pořadatelkou dětského tábora, u níž je rozumný předpoklad, že při své činnosti vytvoří podmínky pro bezpečné aktivity dětí. I když takový dohled nelze vykonávat dvacet čtyři hodin denně, měla být věnována zvýšená pozornost tomu, zda děti respektují pokyn nenakládat s vydanými nožíky.

V dovolání pořadatelka namítala, že soudy nesprávně posoudily otázku, zda je kapesní nožík předmětem, který na dětském táboře může či nemůže mít devítileté dítě při sobě. Kapesní nožík totiž není podle ní nebezpečnou zbraní. Naopak je běžné, že děti jsou na táborech vybaveny ostrým předmětem, přičemž neexistuje žádný předpis, který by zakazoval užívání kapesních nožíků na dětských táborech.

Coby pořadatelka tábora nic neopomenula, ani aktivně nejednala tak, aby došlo k porušení právní povinnosti, a ani nezanedbala dohled. Nic výjimečného ani zakázaného nedělal ani chlapec a ke zranění došlo náhodou, které by nezabránila ani fyzická přítomnost dohlížející osoby. Požadavek nepřetržitého dohledu je podle ní projevem absolutního nepochopení a neznalosti situace na letních táborech.

Náležitý dohled

NS dovolání připustil, neboť otázka náležitého dohledu nad nezletilým podle § 2921 OZ doposud nebyla dovolacím soudem řešena, avšak shledal je nedůvodným.

V rozhodnutí senát Petra Vojtka upozornil, že na rozdíl od předchozí úpravy, která spojovala odpovědnost již se samotnou povinností dohledu a dávala možnost se odpovědnosti zprostit, prokázala-li osoba dohledu, že jej nezanedbala, nyní pouhá existence dohledové povinnosti sama o sobě nezakládá povinnost k náhradě škody.
Je to poškozený, který musí v soudním sporu prokázat zanedbání náležitého dohledu, aby povinnost dohledové osoby k náhradě škody nastoupila.

Pojem náležitý dohled je pak podle soudců NS potřeba chápat v širším smyslu, tedy nejenom jako bezprostřední dozor vykonávaný nad dítětem, resp. osobou stiženou duševní poruchou, ale i jako určitý soubor obecnějších opatření, které jsou vůči osobě podléhající dohledu činěna. „Náležitý dohled tedy neznamená jen bezprostřední zabránění či zákaz určitého škodlivého jednání, ale i celkový přístup k výchově nezletilého a výchovné působení k tomu, aby závadné jevy v jeho chování byly odstraněny (ohledně dohledu rodičů srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1333/2001),“ uvádí se v odůvodnění.

V případě školních či zájmových aktivit může náležitý dohled organizátora akcí znamenat i vytvoření podmínek, za nichž lze co nejlépe předejít možnému vzniku rizika plynoucí z činnosti deliktně nezpůsobilé osoby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4507/2010). „Na druhou stranu však náležitým dohledem není možno rozumět takový dohled, který by byl za normálních okolností osobami dohledem povinnými vykonáván stále, nepřetržitě a bezprostředně („na každém kroku“), neboť v takovém případě by byla zákonem předpokládaná možnost zproštění odpovědnosti těchto osob prakticky vyloučena (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1968, sp. zn. 3 Cz 57/68). Při úvaze o tom, zda osoby dohledem povinné nezanedbaly náležitý dohled, je nutno vzít zřetel i na některé okolnosti týkající se osoby podléhající dohledu, jako například věk, povahové vlastnosti a celkové chování nezletilého dítěte,“ upozorňují soudci v rozhodnutí.
Soudy v tomto řízení podle NS nijak nezpochybnily, že by na letních táborech děti měl mít přístup ke kapesnímu nožíku. Naopak v souladu s dosavadní judikaturou dovodily, že je-li potenciálně nebezpečný předmět svěřen dítěti ve věku, v němž není schopno předvídat v celém rozsahu následky svého jednání při zacházení s věcí, byť si její rizikový potenciál může uvědomit, „musí tomu být uzpůsoben dohled tak, aby k použití nožíku nedošlo zcela mimo kontrolu dospělého a mimo dosah jeho návodu na bezpečné nakládání s ním“.

V tomto případě však k takovému uzpůsobení dohledu podle NS nedošlo. „Vydání nožíků den před odjezdem poté, co celou dobu byly uloženy odděleně od dětí, a pouhé upozornění vedoucího, že je děti nemají vyndávat ze zavazadel, kam je předtím s nimi uložil, nelze považovat za dostatečné opatření způsobilé předejít riziku vzniku újmy, jestliže nebylo doprovozeno výslovným upozorněním na nebezpečnost nakládání s nimi či alespoň zběžnou následnou kontrolou, zda je pokyn respektován,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

PROFESOR JELÍNEK VYZNAMENÁN

Profesor Jiří Jelínek obdržel státní vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství. Prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku ocenil válečné veterány či zástupce armády, policie, hasičů i zdravotníků za jejich boj proti epidemii koronaviru. Řád Tomáše Garrigua Masaryka, druhé nejvyšší státní vyznamenání, dostal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Medaili 1. stupně za zásluhy dostal šéf katedry trestního práva Univerzity Karlovy, profesor Jiří Jelínek. Pražský hrad uvedl, že ocenění obdržel za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství.

Profesor Jelínek je autorem publikací obsahujících poznámky k zákonům s výběrem judikatury, vysokoškolských učebnic trestního práva hmotného i procesního, jakož i odborných monografií a článků v tomto právním oboru. V roce 2006 se zapojil do odborné diskuse v rámci rekodifikace českého trestního práva hmotného.
V roce 2015 vyznamenán rektorem UK stříbrnou pamětní medailí UK za mimořádné zásluhy o rozvoj oboru trestního práva hmotného a procesního.

Dne 1. 2. 2019 byl v prestižní celojustiční soutěži „Právník roku 2018“ oceněn jako autor nejhodnotnějšího článku v časopise Bulletin advokacie; získal cenu JUDr. Václava Mandáka, CSc., za nejlepší odborný článek v Bulletinu advokacie v roce 2018 – „K chybějící právní úpravě tzv. prostorového odposlechu v trestním řádu“. Od 1. 6. 2019 je členem Legislativní rady vlády České republiky.

Podle očekávání nejvyšší státní vyznamenání in memoriam obdržel zpěvák Karel Gott. Seznam vyznamenaných dnes Pražský hrad zveřejnil na svém webu. Tradiční slavnostní ceremoniál se kvůli špatné epidemické situaci neuskutečnil. Ocenění si vyznamenání převezmou až za rok. Celkem Zeman vyznamenal 38 osobností.

Mezi oceněnými není Jaroslav Kubera, který zemřel v lednu ve funkci předsedy Senátu. Zeman mu slíbil udělit Řád bílého lva, vdova Věra Kuberová ale ocenění odmítla převzít.

Řádů bílého lva prezident udělil šest. Nejvyšší státní vyznamenání dostali bojovník z východní fronty druhé světové války Miloslav Masopust a in memoriam váleční letci František Chábera a Josef Koukal, oceněn jím byl i legionář, odbojář a oběť justiční vraždy komunistického režimu Heliodor Píka. Jak již dříve Zeman avizoval, udělil jej i končícímu ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi za zvládnutí první vlny koronavirové epidemie.

Za boj proti pandemii se dnes Zeman rozhodl vyznamenat i zástupce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Medaili Za hrdinství dostala zdravotní sestra v důchodu Jana Březinová, která i přes prodělanou rakovinu plic pomáhá v nemocnici v Litomyšli zvládat krizovou situaci. Medailí Za zásluhy prezident ocenil armádního specialistu Petra Šnajdárka, který se významně podílí na projektu tzv. chytré karantény.

Stejnou medaili obdrželi náměstek generálního ředitele hasičů Daniel Miklós a první náměstek policejního ředitele Martin Vondrášek, a to za svou práci v krizovém štábu. Podle Pražského hradu se velkou měrou zasloužili o zvládnutí první vlny epidemie. V souvislosti s koronavirem se ocenění dočkal i biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který se podílel se svým týmem na vývoji léku remdesivir používaného na léčbu lidí postižených nemocí covid-19.

Medailí Za hrdinství Zeman ocenil pracovníka vězeňské služby Petra Langa, který se stal obětí loňské střelby v ostravské fakultní nemocnici. Vlastním tělem při ní chránil svou dceru. Stejné ocenění dostal voják Vladimír Šupa. V roce 2009 přišel na misi v Afghánistánu o část nohy poté, co najel s vozidlem na minu. I přes vážné poranění pokračuje v práci pro armádu jako instruktor.

Zeman dále vyznamenal téměř tři desítky lidí medailí Za zásluhy. Dostal ji třeba hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek či Peter Weiss, který nedávno skončil na postu slovenského velvyslance v Praze. Z oblasti sportu ocenil bývalého trenéra české fotbalové reprezentace Karla Brücknera, bývalého motokrosového závodníka Jaroslava Faltu a hokejového reprezentanta Václava Nedomanského.

Z kultury medaili dostal nedávno zesnulý herec Karel Fiala, jehož proslavil film Limonádový Joe, herci Josef Dvořák a Pavel Trávníček, či zpěváci lidových písní Jožka Černý a Jožka Šmukař. Oceněna byli také varhanice Alena Štěpánková Veselá, izraelská spisovatelka Eva Erbenová, která přežila koncentrační tábor Osvětim, a umělecký fotograf Václav Fanta, který přišel o zrak a pomáhá nevidomým.

Zeman na seznam zařadil také tři historiky. Medaili Za zásluhy obdržel vojenský historik Eduard Stehlík, který se letos stal ředitelem Památníku Lidice, historik zabývající se obdobím husitství Petr Čornej a historik a politický komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Jako každoročně jsou na seznamu vyznamenaných i zástupci podnikatelů. Zeman medaili udělil třeba bývalému řediteli jaderné elektrárny Temelín Františku Hezoučkému, majiteli společnosti TOS Varnsdorf Janu Rýdlovi a šéfovi společnosti TOP Hotels Group Vladimíru Dohnalovi. V jeho pražském hotelu TOP Hotel Zeman například sledoval výsledek prezidentské volby či v něm pořádá sjezdy Zemanem založená Strana práv občanů – Zemanovci.

Mezi vyznamenanými je také sexuolog Radim Uzel a dětský psychiatr Jaroslav Matýs, který před rokem po kritice rezignoval na post šéfa dětských psychiatrů, a to kvůli svým výrokům o autismu a za rozhovor o švédské aktivistce Gretě Thunbergové. Zeman ocenil i místopředsedu Svazu Vietnamců v České republice Tana Trinha a in memoriam bývalého dlouholetého starostu obce Vintířov Jiřího Ošeckého, ceskajustice.cz