iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš covid nezničí, velet dr. Kubek či prof. Hořejší

Prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek na začátku týdne v TV Nova apeloval, že se lidé nesmějí shlukovat ve velkém množství na trzích, které by neměly být, nebo na jiných akcích, kde okamžitě získají a roznesou po ČR covid a bude ještě více nakažených a mrtvých. A toto varování dr. Kubka podpořil i prof. Václav Hořejší.

A co myslíte, že se stalo? Babiš a spol. středeční demonstrace v Praze i jinde nezrušili, na nichž byly stovky lidí těsně u sebe, jak ukázaly televize, a tak se může čekat další zvýšení postižených covidem, a další zvýšení mrtvých. To už by měl být nový ministr zdravotnictví doc. Blatný a uvidíme, jak on vystartuje na likvidaci covidu, a zda bude podporovat i Babiše a spol. v dalším pořádání demonstrací a podobných akcí.

V ČR NEMOCNÝCH PŘES 170 TISÍC

V úterý v Česku přibylo 15 663 nakažených. Nemocných už je přes 170 000. Počet nových případů koronaviru v Česku se po čtyřech dnech vrátil nad 15 000. V úterý potvrzených 15 663 nakažených zhruba o čtyři stovky překonalo rekord z minulého pátku. Nemocných je nyní víc než 170 000 lidí, většinou s mírným průběhem nemoci covid-19. Pokračuje ale nárůst počtu hospitalizovaných a také úmrtí, těch už je 2 547. Vyplývá to z údajů webu ministerstva zdravotnictví.

Úmrtí s koronavirem přibývalo od minulé středy každodenně víc než sto. Za úterý nyní ministerstvo uvádí 98 zemřelých, čísla se ale obvykle při pozdějších aktualizacích zvyšují. Dosud nejvíc pacientů v jeden den zemřelo v pondělí, bylo jich 139. Nedělních 125 úmrtí s covidem-19 je dosavadní druhý nejvyšší počet.

Rychle se zvyšuje také množství hospitalizovaných. Podle posledních známých čísel v pondělí oproti neděli přibylo v nemocnicích 578 lidí s koronavirovou infekcí na 6 191 pacientů. V těžkém stavu je 893 z nich, za jediný den se počet zvýšil o 65. Rostoucí počty hospitalizovaných s covidem-19 ohrožují kapacitu zdravotnického systému.
Plné košíky i uličky obchodů. Lidé vykupují potraviny před středečním svátkem

Potvrzených případů koronaviru je od březnového počátku šíření nemoci v Česku 284 033. Vyléčilo se 111 443 lidí.
Počet potvrzených případů nákazy mezi testovanými sice po šesti dnech v pondělí klesl pod 30 procent, takto vysoký podíl ale stále naznačuje, že v populaci je mnohem víc infikovaných, než hygienici odhalí. V pondělí testů ubylo k 35 000, ve všedních dnech minulého týdne jich laboratoře provedly i přes 46 000. Úterní počet testovaných ministerstvo oznámí dnes večer.

Nejvýrazněji se v posledním týdnu nákaza šířila na Vsetínsku, kde na 100 000 obyvatel hygienici zaznamenali zhruba 1090 případů koronaviru. Následuje Benešovsko s 1054 a Přerovsko s 1039 nakaženými na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní. V ostatních okresech je tento údaj pod tisíc, nejnižší zhruba 307 zůstává na Chebsku.
Ještě pár záchranářů s covidem a nebudou sanitky, varuje šéf asociace Slabý

Končící ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) o víkendu uvedl, že bude potřeba dále zpřísnit opatření proti koronaviru, pokud úterní denní přírůstek nakažených neklesne proti číslům ze čtvrtku a pátku minulého týdne. To se nestalo, vláda ale omezení přitvrdila už na svém pondělním jednání.

Od středy tak lidé nesmějí vycházet před 04:59 a po 21:00. Povolené jsou v tuto dobu jen cesty za prací, neodkladné cesty kvůli ochraně života, zdraví a majetku nebo venčení psa v blízkosti bydliště. Obchody se základními potřebami, které vláda nechala otevřené, musejí nově až na výjimky zavřít mezi 20:00 a 05:00 a v neděli na celý den. Omezené jsou farmářské trhy. Úřady i firmy mají nařídit práci z domova, pokud je to možné.

V úterý se kabinet rozhodl požádat poslance o prodloužení nouzového stavu o měsíc do 3. prosince. Cílem je mimo jiné to, aby současná vládní protiepidemická opatření mohla platit i nadále.

ČÍM VÍC DEMONSTRACÍ, TÍM VÍC NAKAŽENÝCH A MRTVÝCH, VINA BABIŠE A SPOL

My se nedáme, protestovaly v Praze stovky lidí proti vládním opatřením. Na pražském náměstí Republiky se ve středu sešli odpůrci vládních opatření proti šíření koronaviru. Na místě u pódia bylo 100 lidí, což je povolené maximum účastníků na demonstracích. Okolní prostory však zaplnili další protestující. Na závěr zazněla česká hymna. Akce se zatím obešla bez větších potyček.

Pořadatelé demonstraci nazvanou Manifestace za svobodu a pravdu odsuzující teror a manipulaci svolali přes sociální sítě. Shromáždění pořadatelé ukončili v půl druhé, původně měla akce probíhat až do tří odpoledne.
Krátce před 13. hodinou na místo dorazili i úředníci z magistrátu, kvůli velkému množství lidí na náměstí totiž zvažovali, že akci ukončí.

Reportér MF DNES, který byl na místě, potvrdil, že se lidé snažili dostat přes policisty k pódiu. Byli sprostí, nadávali. „Já mít takovýho syna, tak ho zabiju, kryple!,“ řval na policistu jeden z demonstrujících a do policisty z antikonfliktního týmu šťouchal metr a půl dlouhou tyčí s vlajkou.

Řada lidí na místě neměla roušky. „Příchozí se vystavují možnému postihu za nedodržení vládních nařízení,“ uvedla k tomu policie na Twitteru. Pořadatelé asi po hodině vyzvali lidi, kteří zůstali za policisty, aby se na ně netlačili a odstoupili od nich. „Jinak nám to okamžitě zruší,“ řekl svolavatel akce David Tesař. Vyzval přítomné i k dodržování dalších opatření, například k nasazení roušek a dodržování rozestupů od lidí, kteří nepatří do stejné domácnosti.
Zpochybňujeme opatření vlády

„My nezpochybňujeme nemoc covid, my zpochybňujeme opatření vlády, která likvidují životy, naše práva a naši zem. Nikdo doposud nedokázal vysvětlit, jak opatření vlády, a zda vůbec, zabírají na covid. Ale my víme, že ničí nás!“ prohlásil Tesař.

„Chceme zpět normální svobodný život! Aby se tato vláda vrátila zpátky do ústavních kolejí. Chceme svobodu a pravdu!,“ křičel do mikrofonu s tím, že požaduje například okamžité zrušení nouzového stavu.
Řada lidí dorazila kvůli státnímu svátku s českými vlajkami. Na transparentech psali například: „Už i viry jsou schopnější než vláda“. Pořadatel před začátkem vyzval přítomné, aby si nasadili „náhubky“, aby akce kvůli chybějícím rouškám účastníků nebyla rozpuštěna dřív, než začne.

Na shromáždění dohlíželi policisté. Krátce před začátkem zpacifikovali jednoho muže, který kladl odpor. Zásah vyvolal značnou pozornost. Lidé během zásahu pískali. Krátce po půl jedné také lidé křičeli „Běžte pryč“ na některé členy z antikonfliktního týmu. Skupina několik mužů je nařkla z toho, že chce vyvolat konflikt.

Podle policistů akce proběhla bez větší konfliktů. „Shromáždění na Náměstí Republiky proběhlo bez větších konfliktů, ale někteří lidé nedodržovali vládní nařízení. Policie má možnost uložit pokutu na místě nebo věc oznámit. Z důvodu zabránění eskalace konfliktů jsme prohřešky zadokumentovali a volíme druhou možnost,“ uvedli policisté na Twitteru.
Mluvčí pražských policistů Jan Daněk ČTK řekl, že policisté na místě protestu zajistili jednoho člověka.

Shromáždění na Náměstí Republiky proběhlo bez větších konfliktů, ale někteří lidé nedodržovali vládní nařízení. Policie má možnost uložit pokutu na místě nebo věc oznámit. Z důvodu zabránění eskalace konfliktů jsme prohřešky zadokumentovali a volíme druhou možnost.

Do centra Prahy bylo svoláno několik protestních shromáždění a recesistických akcí. Kvůli protikoronavirovým opatřením musely být některé z demonstrací omezeny, pořadatelé například museli upustit od pochodů. Na místech budou stovky policistů i zástupci magistrátu. Spolupracovat budou i městští strážníci. Magistrát apeloval na to, aby účastníci akcí dodržovali omezení daná vládou.

Protest na náměstí Republiky uspořádali pořadatelé podle vyjádření na Facebooku proto, že vládní opatření proti epidemii covidu-19 podle nich nefungují, zato likvidují životy a devastují stát. Stát podle nich lidi šikanuje a straší. Další shromáždění se mají konat na Staroměstském náměstí a na Klárově.

Podle opatření z 22. října se může pokojného shromáždění účastnit maximálně 100 účastníků, a to ve skupinách po 20 lidech. Demonstranti musí zachovávat rozestupy mezi skupinami a všichni musí mít roušky. Poslední protest v Praze, který se uskutečnil 18. října na Staroměstském náměstí, skončil násilně. Část demonstrantů se po oficiálním konci akce střetla s policií.
V NĚMECKU OD PONDĚLÍ KARANTÉNA, TVRDÝ REŽIM

Německo od pondělí na měsíc zavádí karanténu. Zavřou se bary, kina a divadla. Německo od pondělí 2. listopadu do konce měsíce zavádí rozsáhlou karanténní uzávěru, aby zastavilo prudký nárůst počtu nových případů koronavirové infekce. Oznámila to ve středu po jednání s premiéry spolkových zemí kancléřka Angela Merkelová, která upozornila na znepokojivé tempo šíření nákazy.

Kancléřka se na videokonferenci s premiéry spolkových zemí dohodla, že se do konce listopadu uzavřou hospody, bary, restaurace, divadla či kina, otevřené naopak zůstanou školy, školky nebo obchody. Omezeno bude i shromažďování, sejít se bude moci maximálně deset lidí z nejvýše dvou domácností.

„Dohodli jsme se na velmi tvrdých opatření,“ řekla Merkelová. S tím na tiskové konferenci souhlasili i berlínský primátor Michael Müller a bavorský premiér Markus Söder, který středu označil za den těžkých rozhodnutí.
Podle kancléřky je nezbytné ke karanténě, kterou označila jako „částečnou uzávěru“, přistoupit, neboť šíření koronaviru se dramaticky zrychluje. Merkelová prohlásila, že epidemie se šíří exponenciálně a že zatímco za úterý oznámil Institut Roberta Kocha takřka 15 tisíc nakažených, před týdnem to byla polovina.

Merkelová vyzvala občany, aby zvážili nutnost cest a návštěv příbuzných. Upozornila, že během uzávěry nebude možné turistické ubytování v hotelech a že umožněny budou jen nezbytné služební cesty.
Müller řekl, že pokud veřejnost nadcházející čtyři týdny bude opatření solidárně a zodpovědně dodržovat, pak existují dobré vyhlídky na zvládnutí krize a na zlepšení nepříznivého vývoje. K solidárnímu chování vyzval také Söder.

NEMOCNICE VE ZLÍNĚ NEBUDE MÍT LŮŽKA, CO UDĚLÁ BABIŠ?

Zlínské nemocnici docházejí lůžka pro nemocné s covidem, krize hrozí za týden. Poslední lůžkovou stanici pro pacienty nakažené koronavirem plánuje otevřít tento týden Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Pokud počet pacientů nadále poroste, bude muset žádat o pomoc sesterské nemocnice v kraji. I tam se ale potýkají se zaplněnými lůžky a nedostatkem personálu.

Krajská nemocnice získá další tři desítky lůžek. Pokud ani to nebude stačit, plánují žádat o pomoc další nemocnice. „Další šancí je pak přesměrování pacientů do nemocnic v sousedních krajích,“ řekl mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant. Podle něho by tato krizová varianta mohla přijít na řadu příští týden.

Ve čtyřech krajských nemocnicích nyní leží celkem 443 pacientů s koronavirem, 56 z nich je na umělé plicní ventilaci. Nejvíce vytížená je právě zlínská nemocnice, jejíž personál se stará o 175 pacientů s covidem.
Lékaři ve Zlíně na covid poprvé podali plazmu

KNTB má nyní osm lůžkových stanic pro covid pozitivní pacienty a devátou se chystá otevřít tento týden. Dalších 144 pacientů je v Uherskohradišťské nemocnici, ve Vsetínské nemocnici je 65 covidových pacientů a v Kroměřížské 59.
„Každý týden otevíráme minimálně dvě covidové stanice, třetina nových lůžek se ale zaplní za několik hodin od otevření a celá kapacita pak během několika dnů.

Tímto způsobem už jsme přeměnili lůžka plicního, urologického, interního, rehabilitačního a ortopedického oddělení a také dvě lůžkové stanice centra klinické gerontologie,“ , uvedl předseda představenstev nemocnic Zlínského kraje a ředitel KNTB Radomír Maráček.

Zlínská nemocnice má nyní tři desítky intenzivních lůžek pro pacienty nakažené koronavirem a 190 standardních covidových lůžek. „Ještě jsme schopni zabezpečit 35 dalších na gerontologii a tím se dostaneme prakticky na strop našich kapacitních možností,“ upozornil Maráček.

Ve čtyřech nemocnicích Zlínského kraje jsou podle něj pro covid pozitivní pacienty aktuálně vyčleněny čtyři stanice se 110 intenzivními lůžky a 15 stanic se 410 standardními lůžky vybavenými kyslíkem. „Když se ale podíváme na možnosti dalších našich nemocnic v Uherském Hradišti, Vsetíně a Kroměříži, bude číslo kolem 500 lůžek velmi pravděpodobně stropem pro nás pro všechny,“ uvedl.

Lůžkovou kapacitu může zřejmě ještě nabídnout nemocnice ve Valašském Meziříčí. „Potom nám už nezbývá, než požádat o pomoc sousední kraje. Tato situace může reálně nastat už na začátku příštího týdne,“ varoval Maráček, který už situaci konzultuje s řediteli nemocnic v Moravskoslezském a Olomouckém kraji a snaží se s nimi dohodnout na řešení případného krizového scénáře.

Zlínská nemocnice se potýká s nedostatkem personálu. „Stejný problém nás limituje ve všech čtyřech našich nemocnicích. Aktuálně nám v souvislosti s covidem, jinými diagnózami či ošetřovným chybí už téměř sedm stovek lékařů, sester a dalších zdravotníků,“ upozornil Maráček.

Nemocnicím pomáhají studenti a dobrovolníci, kteří ale mají jen omezené kompetence při péči o pacienty. Situaci by mohla zlepšit pomoc lékařů a sester z okolních ordinací.

SASKU ZAČÍNAJÍ VADIT ČEŠI, BOJÍ SE NAKAŽENÍ Z ČR

Sasům začínají vadit české návštěvy, mluví o omezení přeshraničního styku. Saská ministryně zdravotnictví Petra Köppingová by chtěla zpřísnit podmínky přeshraničního styku s Českou republikou, saská vláda se ale prozatím k tématu staví váhavě. Podle deníku Sächsische Zeitung Sasům začínají vadit české návštěvy. Německo kvůli nepříznivé koronavirové situaci plánuje zavedení dalších protikoronavirových opatření.

Policisté v Sasku kontrolují ve vlaku dodržování protikoronavirových pravidel. (21. října 2020) | foto: Profimedia.cz
„Mým doporučením je vzhledem k epidemické situaci omezit malý pohraniční styk, tedy tankování a nakupování,“ navrhuje Köppingová. Zda k takovému rozhodnutí saská vláda přikročí, není jisté. „Vláda (Saska) nechce v zájmu našeho hospodářství a volného pohybu pracovních sil žádnou novou uzavírku hranic s Českem a Polskem,“ uvedl mluvčí saské vlády Ralph Schreiber.

Německo sice Českou republiku považuje za epidemicky rizikovou oblast a překračování hranic podmiňuje karanténou a následnými negativními testy, Sasko ale díky vysoké míře autonomie k tomuto celoněmeckému opatření přijalo výjimky. Do Saska je tak z Česka možné vstoupit na 24 hodin, Němci pak mohou v Česku zůstat až 48 hodin.

Záložní plán. Němci v případě nouze převezmou pacienty, potvrdil Petříček

Právě díky této výjimce nyní Češi do Saska častěji jezdí za nákupy či sportem, neboť kvůli koronaviru byla v Česku omezena řada provozů. Na to podle diskuzí na sociálních sítích stále více upozorňují nespokojení Sasové, kterým se nelíbí nákupní a turistické výlety Čechů do jejich země.

Poukazují také na to, že opatření mezi Českem a Saskem jsou nevyvážená, neboť Česko upravilo podmínky vstupu ze zahraničí, kdy od 22. října prakticky zakázalo turistické cesty do země, ale Češi dál do Saska jezdí.
Mezi Sasy je patrná i hořkost kvůli tomu, jak se Češi zachovali na jaře, kdy ze dne na den uzavřeli hranice s Německem. V té době byla koronavirová situace v Česku výrazně lepší než v Německu, nyní je tomu naopak. Uzavření hranic tehdy kritizoval i saský premiér Michael Kretschmer, který nyní zdůrazňuje, že takovému scénáři je nutné předejít.

Německo za poslední den hlásí 14 964 nových případů koronavirové infekce, což je podle agentury DPA nejvíce od začátku současné pandemie. Současné údaje jsou ale s těmi z jara srovnatelné jen v omezené míře, protože během první vlny pandemie hygienici prováděli výrazně méně testů, a objevili proto menší počet případů infekce, upozorňuje DPA.
Za současného nepříznivého epidemického vývoje chce kancléřka Angela Merkelová razantně zpřísnit opatření proti šíření nákazy. Podle DPA během středečního jednání s premiéry spolkových zemí navrhne mimo jiné uzavření barů, klubů, diskoték a restaurací, a rovněž divadel, kin, bazénů a dalších sportovišť. Zakázána mají být také setkání více než dvou lidí, kteří nejsou z jedné domácnosti. Opatření by měla platit od 4. listopadu do konce měsíce.

FIRMY NĚMECKA 274 MILIARD ZA COVID

Německé firmy dostanou kompenzaci za ušlé tržby. Stát jim dá až 75 procent: Balík deseti miliard eur (přes 274 miliard korun) pro německé podniky postižené novou vlnou karanténních opatření chystá ministr financí Olaf Scholz. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.

Německý ministr financí Olaf Scholz a kancléřka Angela Markelová. (28. října 2020) | foto: Reuters
„Situace je velmi, velmi vážná. Potřebujeme nyní zavést dalekosáhlá opatření a musíme zmírnit jejich dopad,“ uvedl podle zmíněných zdrojů Scholz během virtuální porady s kancléřkou Angelou Merkelovou a šestnácti premiéry spolkových zemí.

Německý ministr financí chce malým a středním firmám, které budou muset zavřít, proplatit 75 procent jejich ušlých listopadových tržeb. Větší podniky by měly dostat 70 procent tržeb, o něž příští měsíc přijdou.
Plošná karanténa by Německu mohla začít od 2. listopadu, napsal německý list Bild. Termín chce ve středu Merkelová dojednat s hlavami spolkových států. Agentura Reuters dříve informovala o dokumentu, který jako počátek celostátní karantény uváděl 4. listopad.

ZEMAN: DĚJINY TVOŘÍ OSOBNOSTI

Dějiny tvoří osobnosti, kterých jsou v Česku miliony, řekl prezident Miloš Zeman v projevu k svátku založení Československa. Hrad také zveřejnil seznam vyznamenaných, je mezi nimi epidemiolog Roman Prymula a další, kteří se podíleli na zvládnutí první vlny koronaviru. Ocenění získal in memoriam zpěvák Karel Gott, dále také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

„Dějiny jsou tvořeny lidmi, kteří v životě něco dokázali. Zasadili strom, postavili dům, zplodili dítě. A nejsou to jenom desítky vyznamenaných na Pražském hradě, ve Vladislavském sále. Jsou to tisíce, desetitisíce, statisíce, miliony lidí, kteří svým způsobem mají za sebou úctyhodnou životní dráhu a mohou se ohlédnout za sebou a vidět, že tato dráha byla úspěšná,“ prohlásil Zeman.

Během projevu se také omluvil všem vyznamenaným i jejich rodinám, že se předávání muselo odsunout na příští rok. Řád bílého lva, nejvyšší státní vyznamenání, prezident udělil in memoriam zpěváku Karlu Gottovi.
Stejné vyznamenání získal i epidemiolog a končící ministr zdravotnictví Roman Prymula. Spolu s ním se prezident rozhodl ocenit také několik dalších lidí, kteří přispěli ke zvládnutí první vlny epidemie koronaviru. Tomáš Cihlář, biochemik, virolog a viceprezident americké společnosti Gilead Sciences, který do Česka pomáhal dostat první sadu léku remdesivir, obdržel medaili Za zásluhy.

Bývalé zdravotní sestře Janě Březinové, která prodělala rakovinu, a přesto se během epidemie vrátila pomáhat do nemocnice v Litomyšli, zase prezident udělil medaili Za hrdinství. Za zvládnutí první vlny epidemie byl oceněn také tvůrce a šéf Chytré karantény Petr Šnajdárek, první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek a náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Daniel Miklós.

Vyznamenání pro veterány, sportovce i Zemanovy blízké

Řád bílého lva získali čtyři českoslovenští vojáci z druhé světové války. Prezident jej in memoriam udělil válečnému stíhači ve službách RAF Františku Cháberovi, letci Josefu Koukalovi, který při jednom ze střetů v boji o Británii havaroval a byl těžce popálen na 72 procentech těla, a legionáři Heliodoru Píkovi, který byl ve vykonstruovaném soudním procesu v roce 1949 komunisty odsouzen k smrti.

Gott, Prymula a další. Kdo získal vyznamenání od prezidenta

Zeman vyznamenal i předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, kterému udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Symbolicky celkem 28 osobností získalo od prezidenta Zemana 28. října medaili Za zásluhy. Mezi vyznamenanými nechybí bývalý trenér fotbalové reprezentace Karel Brückner, hokejista Václav Nedomanský, zpěvák Josef Zima, herec Josef Dvořák či sexuolog Radim Uzel.

Mezi oceněnými je také Vladimír Dohnal, majitel TOP Hotelu Praha, kde měl Miloš Zeman při prezidentských volbách v roce 2013 i 2018 svůj volební štáb. V kongresovém centru hotelu se také konaly stranické sjezdy Strany práv občanů – Zemanovci. Mezi prezidentovy přátele se řadí i další vyznamenaný, končící hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, který v říjnových volbách sice získal v kraji nejvíce preferenčních hlasů, jeho ČSSD ale celkově propadla.
Za rok ve Vladislavském sále, vzkázal Zeman

Většina tradičních akcí, které se 28. října konají, byla letos zrušena a připomínky byly spíše symbolické. Zeman dopoledne položil věnec u hrobu neznámého vojína na pražském Vítkově, tradiční slavnostní ceremoniál se však nekonal.

Na Pražském hradě zase výročí vyhlášení samostatného Československa připomnělo v pravé poledne speciální střídání Hradní stráže. Akce se však konala za velmi přísných hygienických opatření. Slavnostními aktu přihlíželo jen několik desítek lidí.

Zeman v závěru svého večerního projevu uvedl, že už se těší na příští rok, kdy se s osobnostmi zase sejde na Pražském hradě. „Přejme si, aby svátek 28. října byl svátek národní hrdosti. Hrdosti, která je vytvářena všemi těmi, kdo pomáhají našemu národu k lepšímu životu. Přejme si, aby to byl svátek nás všech, a budu se těšit, že za jeden rok se opět setkáme ve Vladislavském sále Pražského hradu. Na shledanou v lepších časech.“

ERDOGAN HROZÍ ČASOPISU FRANCIE, NELIBÍ SE MU KARIKATURA

Erdogan hrozí Charlie Hebdo. Nelíbí se mu přisprostlá karikatura jeho samého: Turecko pohrozilo, že podnikne právní a diplomatické kroky kvůli karikatuře, jež zobrazuje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Karikaturu ve středu zveřejnil na své první stránce francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo. Erdogan označil redaktory listu za „darebáky“. Redakce týdeníku na zprávu zatím nereagovala.

„Podnikneme nezbytné právní a diplomatické kroky proti této karikatuře,“ uvedla kancelář tureckého prezidenta, aniž by sdělila konkrétnější podobu opatření. Podle kanceláře karikatura prozrazuje „nepřátelství (francouzského magazínu) vůči Turkům a islámu“. Prokuratura v Ankaře oznámila, že zahájí proti satirickému týdeníku vyšetřování.

„Navzdory zastrašování se Francie nikdy nevzdá svých zásad a hodnot, a to v první řadě svobody slova a svobody tisku,“ uvedl k nejnovější kontroverzi s Tureckem mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal.

Karikatura zobrazuje Erdogana sedícího v křesle s plechovkou nápoje v ruce a nadzvedávajícího islámský oděv vedle stojící ženy. Karikaturu doprovází nápis „s Erdoganem je v soukromí velká legrace“.

Francouzský vládní zmocněnec pro boj proti rasismu Frédéric Potier uvedl, že podá žalobu na náměstka tureckého ministra kultury Serdara Çama, který na Twitteru označil týdeník Charlie Hebdo za „podvraťáky“.

Francouzský týdeník v roce 2006 zveřejnil několik karikatur proroka Mohameda. Satirické kresby část muslimů považovala za rouhání. Kvůli karikaturám v roce 2015 na redakci týdeníku zaútočili islámští teroristé, kteří zabili 12 lidí, a to včetně novinářů a kreslířů časopisu.

V úterý turecký prezident zažaloval kvůli kresbě, která ho zobrazuje s turbanem v podobě bomby, nizozemského poslance Geerta Wilderse. Ten karikaturu sdílel na Twitteru a Erdogana označil za teroristu.

Nechte se vyšetřit, vzkázal Erdogan Macronovi kvůli výrokům o islámu:

Nekupujte francouzské zboží, volají arabské země. Vadí jim Macronův proslov

Turecký prezident také kritizoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona za obhajobu karikatur zobrazujících proroka Mohameda. Erdogan dokonce kvůli těmto karikaturám vyzval Turky k bojkotu francouzského zboží.
V několika muslimských zemí obchody už zahájily bojkot francouzského zboží. Podle agentury DPA začalo mizet z regálů v Jordánsku, Kuvajtu či Kataru. Výzvy k bojkotu se objevily také na sociálních sítích v Saúdské Arábii. Proti Francii a jejímu prezidentovi protestovali lidé také v Tunisku či palestinském Pásmu Gazy. Výzvy k bojkotu zboží zazněly podle AFP i v Alžírsku či Sýrii.

Erdoganovy výroky odsoudil i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Francie se zastal i britský ministr zahraničí Dominic Raab. Vyzval spojence v Severoatlantické alianci, aby ukázali jednotu ve věci tolerance a svobody projevu.
Francie se také zastal Andrej Babiš: „Evropa musí chránit své hodnoty, svobodu projevu a nepoddat se tlaku autoritářů. Plně podporuji francouzského prezidenta Macrona,“ dodal.

POCTA POLITIKŮ V PRAZE NA VÍTKOVĚ

Jen pieta bez ceremoniálu. Na Vítkov dorazili Zeman, Babiš i Vystrčil: Představitelé státu připomínají vznik samostatného státu položením věnců u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Tradiční pietní akt byl kvůli špatné epidemické situaci zrušen, politici ale na památné místo přijíždějí individuálně. K národnímu památníku jako první dorazil prezident Miloš Zeman, následoval předseda Senátu Miloš Vystrčil i premiér Andrej Babiš.

Česká republika si ve středu připomíná výročí 102 let od chvíle, kdy bylo na sklonku první světové války vyhlášeno samostatné Československo. Státní svátek 28. října tradičně doprovází řada pietních a slavnostních akcí, letos byla ale většina z nich zrušena kvůli epidemii nového koronaviru.

Jednou z hlavních připomínek událostí z 28. října 1918 je každoročně pieta na Vítkově, letos ji ministerstvo obrany odvolalo. Politici přesto k národnímu památníku přijíždějí individuálně, a to s časovými rozestupy, aby se na nádvoří památníku nepotkali. Pieta se koná bez vojenských poct, chybí čestná jednotka, nosiči věnců, vojenská hudba nebo historické prapory. Místo hlídají policisté.

Kvůli složité epidemické situaci nebyl čas příjezdu politiků předem zveřejněn, na Vítkově proto nejsou ani diváci. Zeman dorazil po 10:30 jako první, pět minut po něm následoval Vystrčil. Prezident má po operaci srpnové zlomeniny ruky nadále ortézu, při ceremoniálu využil oporu u člena ochranky.

Epidemii překonáme, vzkazují politici

Po chvíli přijel i premiér Andrej Babiš. Po položení věnce vyzval lidi, aby se při epidemii semkli. „Jsem přesvědčen, že to překonáme a vyjdeme z této doby posíleni,“ řekl. Dodal, že je dobře, že i v současné situaci dostali politici možnost vzdát úctu svým předkům a lidem, kteří bojovali za stát.

S prezidentem Zemanem již po telefonu hovořila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Popřála mu k dnešnímu státnímu svátku a vyjádřila solidaritu v současné nelehké situaci.„Slovensko a Česko k sobě mají blízko jako jen málokteré země na světě. Byl to historický unikát, že se dva blízké národy v roce 1918 rozhodly vytvořit společný státní útvar, který měl být pilířem tehdejší podoby Evropy,“ uvedla Čaputová.

Krásný 28. říjen, tvůj přítel Izrael. Ambasáda u Hradu vyvěsila vzkazy

Na sociálních sítích připomenula dnešní svátek i řada dalších politiků. Současně zmínili i současnou epidemiologickou situaci. „Přeji v dnešní den naší republice, aby s trpělivostí a důvěrou v sebe sama překonala tuhle nelehkou dobu,“ napsala třeba předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. „Dnes si připomínáme výročí vzniku Československa. Státu založeného na myšlence vzájemného respektu a spolupráce. Opět prožíváme nelehkou dobu, dokažme, že umíme překonat útrapy, hoďme za hlavu osobní a politické spory a táhněme za jeden provaz,“ napsal zase ministr vnitra Jan Hamáček.

Vyvrcholením oslav státního svátku bývá tradičně slavnostní večer na Pražském hradě, při kterém prezident udílí státní vyznamenání. I když Zeman chtěl původně ceremoniál i přes špatnou situaci kolem epidemie zachovat, rozhodl se nakonec na doporučení zástupců vlády svůj úmysl změnit.

Vyznamenání vybraným osobnostem ve středu udělí, převezmou ho ale až za rok. Prezident avizoval, že posmrtně ocení například zpěváka Karla Gotta či herce Karla Fialu, mezi vyznamenanými bude i končící ministr zdravotnictví Roman Prymula. Neuskutečnil se ani projev prezidenta, který slavnostní akt ve Vladislavském sále na Pražském hradě doprovází. Zeman k národu promluví v předtočeném proslovu, který budou televize vysílat od 20:05.

DŮLEŽITÉ PŘIPOMENOUT SI 28. ŘÍJNA

Říjen bez ceremoniálu už byl a i nepředané vyznamenání má hodnotu, říká Forejt: Oslavy státního svátku výročí vzniku samostatné československé republiky letos probíhají pod rouškou epidemie koronaviru. Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta je nutné si svátek připomenout, žádná „správná“ podoba ale není. „Je důležité si ten den připomenout symboly,“ říká.

Kvůli koronaviru se zrušilo slavnostní předávání státních vyznamenání. Místo toho Pražský hrad jen zveřejní na svých webových stránkách seznam jmen. Jak takové rozhodnutí hodnotíte?

Pokud vydala vláda nějaké dispozice, které se musí dodržovat a které mají dodržovat všichni občané, ceremoniál by překročil únosnou hranici. V rámci stávajícího stavu to bylo asi jediné možné rozhodnutí.

Oslavy v čase koronaviru

Jakou hodnotu má udělení vyznamenání, aniž by bylo předáno?

I tak to má velkou hodnotu. Na předávacím dekretu bude stejně napsané, že se vyznamenání uděluje či propůjčuje k 28. říjnu 2020. Kdy se předají insignie s tím titulem, to už je technická věc.

Vyznamenání se tradičně udělují na konci kariéry či akademického působení za všechno, co se během toho profesního života odehrálo. My k nim navíc máme jen velmi opatrný přístup, uděluje se jich pár. Prezident Zeman i bývalý prezident Václav Klaus je dávají jen několika desítkám osobností. Prezident Václav Havel jich dával víc, oceňoval ty, kteří byli v předchozích letech nespravedlivě perzekvováni. Bezkonkurenčně nejvíce vyznamenání dal během svého mandátu prezident Tomáš Garrigue Masaryk, on je rozdával po stovkách kusů, protože to chápal tak, že jejich prostřednictvím šíří slávu a jméno nového státu.

Jen pieta bez ceremoniálu. Na Vítkov dorazili Zeman, Babiš i Vystrčil

Prezident Zeman propagoval variantu, kdy by předávání proběhlo, ale jen v komorní podobě. Přítomni na Hradě by byli jen vyznamenaní, chyběli by naopak třeba politici.

Žádný ceremoniál není diktován zákonem tak, aby měl ustálenou podobu. Na druhou stranu, když bych chtěl dostát tomu, jak se ten ceremoniál odehrává podle zvyklostí posledních pětadvaceti let, tak v tom obrovském Vladislavském sále pod obří klenbou, v mohutném prostoru, kde i 300 hostů je málo, jen malá skupinka lidí by působila spíše trýznivě, než slavnostně. Potom by bylo tedy třeba zvolit jiné prostory, a to by vyznamenaní mohli mít pocit, že jej dostali v méně slavnostním rámci, než v jiných letech.

Když jsou tento rok oslavy jen v osekané podobě, měly by to ty v příštím roce reflektovat a být třeba větší?

Ne. Nikde není definováno, jak se má slavit státní svátek, jestli to má být velká oslava, případně co to vůbec znamená. Oslavy státního svátku se nekoncipují v definicích, ale spíše v symbolice jednotlivých bodů programu. A já si nemyslím, že bychom měli z důvodu absence ceremoniálu v letošním roce přidávat na ceremoniálu v roce příštím.
Zeman dříve řekl, že je to „ostuda a zbabělost“ takto rušit aspekt státního svátku. Je to tedy podle vás zneuctění svátku?
Tak bych to nebral. Státní svátek je ale třeba nějak připomenout. Když bychom nechali ten den projít zcela v tichosti, do ztracena, bylo by to špatně. Je důležité si ten den připomenout symboly, třeba státní vlajkou, ostatními poctami. Někomu to to může připadat, že jde pouze o barevnost našich všedních životů, ale právě o to jde. Abychom rozlišili sváteční den od všedního.

Jak si tedy svátek letos připomeneme?

Bude to mít tři aspekty, tedy slavnostní střídaní stráží, slavnostní zahrání státní hymny a nasvícení Hradu v barvě trikolory. Střídání stráží je vždy slavnostní, státní hymna se pochopitelně také vždy hraje slavnostně. Pokud jde o nasvícení hradu v barvě trikolory, je tomu tak v každý státní svátek. Jde o věci, které se s hradem pojí automaticky.
Pokud jde o projev pana prezidenta v televizi, během první republiky prezident Masaryk žádný veřejný projev neměl. On měl projev k hostům, které zval na Hrad. V moderní době tomu propůjčil notu, že prezident vystupuje s projevem, který je hlavní, stěžejní a kromě nového roku ten jediný další, kdy prezident mohl oslovit národ, aniž by ho někdo zastavil. Prostě prezidentský projev, který měl třeba odkrýt prezidentovu vizi, směřování, to platilo za Václava Havla a za Václava Klause.

A současný prezident Zeman?

Prezident Miloš Zeman propůjčil těm projevům trošku jinou notu. Nejsou to takové ty velké, prezidentské projevy, jsou to spíš projevy, které se týkají vyznamenaných osobností. Celkově nyní akcentujeme na 28. října především předávání vyznamenání, ač nejde o jediný aspekt svátku. Myslím ale, že prezidenti v budoucnu využijí síly 28. října k tomu, aby národ oslovili. Je to velký instrument oslovit národ v době, kdy mu je těžko, jako je třeba současná pandemická situace.

Pan Zeman mívá teď projevy poměrně často. Může tedy tento být něčím speciální?

Je to připomenutí, že jsme všichni součástí jednoho národa. Máme svou historii a každý jedinec je důležitou součástí řetězu, který má návaznost na budoucnost a na minulost. Proto se často připomínají slavné okamžiky naší národní historie, abychom se s nimi dokázali identifikovat, abychom je dokázali rozpoznat a poznali jejich hloubku a význam. 28. říjen je ideální příležitostí připomenout Čechům, Moravanům, Slezanům, že zažíváme krušné chvíle, ale že ty zažívali i naši předci, a protože se nevzdali, tak své pozice obhájili. Je na nás, abychom dokázali to samé dnes.
Zrušeno kvůli pádu stavby

Stalo se už někdy v minulosti, že by bylo předávání zrušené?

První je třeba říct, že ačkoliv v dnešní době spojujeme státní svátek 28. října dominantně s udělením státních vyznamenání, vždy to tak nebylo. Státní svátek jsou narozeniny republiky, je to významný den, kdy si připomínáme vznik samostatného českého státu v roce 1918. První republika vnímala 28. říjen jako hlavní státní svátek, ale s vyznamenáním ho úplně nespojovala.

Oslavy státního svátku pochopitelně zahrnují i jiné aspekty a vždy zahrnovaly, slavnostní shromáždění, defilé, přehlídky. Dnes to tak je jen, když máme kulaté jubileum, ale za první republiky to bylo každý rok, vyvěšování státních vlajek. Dříve to byly také projevy prezidenta vůči diplomatickému sboru, slavnostní jízda Prahou, sokolské průvody, to je všechno první republika.

A jak to tedy bylo s rušením slavností?

Během první republiky došlo dvakrát ke zrušení oslav státního svátku, dokonce ke zrušení státního svátku samotného. V roce 1928, při desátém výročí vzniku republiky, byly oslavy přerušeny tragédií, kdy se v Praze na Poříčí zhroutila stavba obchodního domu. Na této stavbě nebyly dodrženy všechny postupy, neboť se pospíchalo, aby se stavba stihla právě k tomu desátému výročí republiky dodělat. Kvůli tomuto spěchu došlo k neštěstí, v sutinách bylo pohřbeno několik desítek dělníků. Proto tehdy prezident Masaryk rozhodl, že oslavy budou radikálně změněny, aby reflektovaly toto neštěstí.
V říjnu roku 1938, tedy krátce po podpisu Mnichovské dohody, byl státní svátek zrušen. Tehdy prezident Beneš abdikoval a odletěl z republiky do exilu. Ještě nebyl zvolen nový prezident a vláda tehdy rozhodla 11. října, že státní svátek bude zrušen a bude to obyčejný den. Přesto byli lidé povzbuzováni, aby si připomněli 28. říjen tím, že třeba nosili červené kravaty, bílé kravaty nebo modré šátky, prostě oblečení v národních barvách.

Já první republiku vyzdvihuji proto, že během té doby byl státní svátek opravdu oslavován. 28. říjen měl potom bohužel smutnou historii, protože za války byl zrušen, po ní byl opět obnoven, ale udělali z něho komunisté takzvaný den znárodnění. Vrátili jsme se k němu až v polovině 80. let, těsně před sametovou revolucí, kdy byl 28. říjen opět prohlášen státním svátkem. V novodobé historii už ho pochopitelně ctíme a respektujeme.

Za socialismu tedy vypadal ten svátek jak?

K 28. říjnu jsme se chovali trochu macešsky. Oni chtěli, aby ten prvotní význam, tedy vznik samostatného Československa, idea Masaryka, pojítko k dalším velkým mužům politické scény, 20. let, aby bylo zpřetrháno. Proto se snažili spojit 28. říjen se dnem znárodnění. Byla snaha odejmout tomu dni statut státního svátku, což se podařilo až někdy v 60. letech. Mimochodem na státní svátek 28. října 1960 se vyhlásila federace. Takže se opět lehce zneužil státní svátek k tomu, aby se ten den překryl něčím novým, aktuálním, co zahladí stopy po první republice. To se ale nepodařilo, proto byl v roce 1988 státní svátek znovu obnoven.

Povinné slavení za první republiky

Jaký byste řekl, že má dnes celý ten akt předávání vyznamenání smysl pro občany? Je to pořád vnímáno jako oslava republiky?

Já jsem zastával pozici šéfa protokolu Kanceláře prezidenta republiky za všech tří polistopadových prezidentů, a musím říct, že všichni měli k tomuto svátku hluboký respekt. Věděli, že každá země na světě má své narozeniny, svůj den, svůj státní svátek. My slavíme 28. října jako pokojný převrat. Tehdy Masaryk ani Kramář neplánovali, že 28. října bude ten den. Lidé se spontánně shromáždili v ulicích a tam byl opět spontánně vyhlášen samostatný stát. Velká neznámá tehdy byla nad tím, co budou dělat rakouské úřady, v Praze byli pořád ještě uherští vojáci. Mohli napochodovat do ulic a zjednat pořádek. Ale ani četnictvo ani armáda se k tomu tehdy neuchýlili. Náš stát vznikl v pokojné atmosféře. To jsou věci, které se mohou zdát jako drobnosti, ale kdyby došlo k opačnému postupu, tak bychom na ten den vzpomínali asi s jinými pocity.

V dnešní době to není jen o státních vyznamenáních, ač se to tak vnímá. Češi mají k oslavám státních svátků různé přístupy, možná by byli mnozí překvapení, když by věděli, jak dogmaticky se vyžadovalo slavení státního svátku za první republiky. Byla to nařízení, musely se dávat zpětné zprávy, jak byla oslava provedena. To byla snaha ten svátek etablovat v myslích a v životech občanů.

Dnes máme odpor k vyvěšování vlaječek z doby totality, kdy musely být vlaječky některé dny vyvěšovány a kontrolovalo se to. To se ale kontrolovalo i za první republiky, jestli lidé pamatují na svůj stát tím, že vyvěsí vlajku či nosí trikoloru. A třeba to je aspekt, který mně hrozně chybí. Letos na konci března uběhlo sto let od okamžiku, kdy byla uzákoněna podoba naší státní vlajky. To je jediný státní symbol, který během těch 102 let zůstal beze změny. Ta vlajka je krásná, je výjimečná. A ve své podstatě si myslím, že je škoda, že lidé více nevyvěšují státní vlajky, a moc bych si přál, aby na to bylo pamatováno.

Čím ještě mohou lidé i v této situaci svátek oslavit, kromě vyvěšení vlajky?

Víte, ta vlajka je úžasný symbol, je to neverbální symbol, který když jsme někde v zahraničí a vidíme ho, tak si vzpomeneme na domov. Automaticky k ní jdeme, i když jsme tisíce kilometrů od domova, protože je to část naší identity. Nejen v den, kdy se slaví sportovní vítězství. Ta vlajka by měla být otázkou naší spontánní reakce i v jiných případech, je to o vlastenectví. Když si vzpomenete na listopad 1989, kdy desítky, možná stovky vlajek vlály nad hlavami davů na Václavském náměstí nebo na Letné, to bylo přesně o tom. Lidé, aniž by museli říkat jakékoliv jiné slovo, tak když měli tu vlajku v ruce nebo trikoloru na klopě, tak se hlásili ke své zemi.

Vlajka je opravdu velice důležitý symbol. Jiné věci? Já si myslím, že by bylo dobré podávat i na školách 28. říjen více jako den pokojného převratu. Ono se to zdá jako malicherná věta, ale není. Bylo to na konci světové války a nikdo nezaplatil ani kapkou krve v ten den, stejně jako při sametové revoluci.

STŘÍDÁNÍ STRÁŽE NA PRAŽSKÉM HRADĚ

Červené uniformy a hudba. Na Hradě proběhlo speciální střídání stráže. Na Pražském hradě se uskutečnilo speciální slavnostní střídání Hradní stráže při příležitosti připomenutí vyhlášení samostatného československého státu. Akce se konala za velmi přísných hygienických opatření. Přítomní se museli pohybovat ve vymezených koridorech a mít po celou dobu roušky. Střídání stráží z Hradčanského náměstí sledovalo několik desítek lidí, zčásti politiků, kteří přišli položit věnce k soše Tomáše Garrigua Masaryka.

Střídání stráže zahájil příchod členů Hudby Hradní stráže ve slavnostních červených uniformách. Po nich následoval příjezd policejního doprovodu na motocyklech BMW s blikajícími světly.

Členové nastupující Hradní stráže převzali od končících kolegů standartu prezidenta ČR a střídaní zakončila státní hymna, kterou zazpíval sólista Hudby Hradní stráže František Zahradníček.

První jednotka, která střežila sídlo československého prezidenta, byla zřízena 7. prosince 1918. Nejprve Pražský hrad po vzniku Československa střežili sokolové, později je vystřídali legionáři. Za druhé světové války byla stráž zrušena a její úkoly plnilo vládní vojsko.

Krátce byla Hradní stráž obnovena v letech 1945 až 1948. Po komunistickém převratu ale její úkoly převzal útvar Sboru národní bezpečnosti, stráž přišla o své výsadní postavení a stala se víceméně symbolickou jednotkou k plnění reprezentačních úkolů.

Tradice Hradní stráže byla obnovena až po roce 1989 s nástupem prezidenta Václava Havla na Hrad. Od roku 2004 se Hradní stráž po 50 letech stala opět profesionálním útvarem. V roce 1990 příslušníci Hradní stráže představili veřejnosti nový ceremoniál slavnostního střídání stráží s hudebním doprovodem a rovněž nové služební i reprezentační uniformy, které vzešly z dílny filmového výtvarníka a malíře Theodora Pištěka.

Hradní stráž je jednou ze tří složek českých ozbrojených sil, a to vedle armády a Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Podřízena je náčelníkovi hradní vojenské kanceláře. Tvoří ji přes 700 zaměstnanců, většinou vojáků, ale pracují v ní i civilní zaměstnanci.

Za úkol má nejen vnější ostrahu areálu Pražského hradu, ale i hlídání lánského zámku. Vojáci Hradní stráže se jako čestná stráž účastní i reprezentačních a protokolárních aktů, které souvisí s výkony pravomocí prezidenta, tedy třeba jmenování vlády či uvítání státních návštěv.

Zájemci o službu u Hradní stráže musí splňovat řadu nadstandardních požadavků, včetně například předepsané výšky, nesmějí mít vousy a tetování. Musí projít přísnějšími psychotesty, mít výborný zdravotní stav i dobrou fyzickou zdatnost.

PŘESTAŇTE KOUŘIT, UVOLNĚTE LŮŽKO NAKAŽENÝM

O desítky tisíc akutních hospitalizací by v nejbližších měsících ulevili českým nemocnicím kuřáci, kteří by dokázali zahodit cigarety jednou provždy. Dle odhadu expertů následky kouření “stojí” systém 3000 lůžek převážně na interních a plicních odděleních. Právě nemocnice jsou v současnosti kvůli koronavirové pandemii přetížené. Lékaři proto přišli s výzvou „Odložte cigaretu, pomozte v boji s virem!“, letos na jaře poprvé, kvůli druhé vlně pandemie ji vyhlásili znovu. Každý kuřák, který vyslyší výzvy lékařů a odloží cigaretu, tak pomůže nejen sobě, ale i pacientům s koronavirem a potažmo personálu v nemocnicích. Informace o výzvě lékaři shromáždili na www.darujluzko.cz.

„I těžcí kuřáci mohou pomoci již tím, že v nejbližších měsících sníží svou denní dávku na polovinu či třeba jen o několik cigaret. I to se statisticky na množství hospitalizací projeví,“ říká infektolog a internista MUDr. Radek Svoboda, který je iniciátorem výzvy. „Pokud by klesla spotřeba cigaret o desetinu, uvolnily by se stovky akutních lůžek, a zdravotníkům v první linii by tak zůstalo více času na pacienty s covidem.”

Právě kouření, včetně pasivního je zodpovědné za téměř polovinu z asi 18 000 infarktů ročně. Kouření je také častou příčinou mrtvice, chronické obstrukční plicní nemoci či rakoviny plic. „Riziko infarktu nebo mrtvice u čtyřicetiletého kuřáka s vysokým krevním tlakem a cholesterolem je stejné jako riziko zdravého šedesátiletého nekuřáka,“ udává příklad další z iniciátorů „Daruj lůžko“, předseda České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Že má tato výzva českých specialistů potenciál, dokládají data z Velké Británie. Tam se letos i díky iniciativě QuitforCovid (= Přestaň kvůli covidu) vzdal kouření už jeden milion lidí. „Podařilo se kuřáky motivovat a nabídnout rozsáhlou odbornou pomoc, která několikanásobně zvyšuje úspěch odvyknutí,” vysvětluje MUDr. Svoboda.

V Česku významně ubylo hospitalizací souvisejících s kouřením naposled v roce 2017 po zavedení zákazu kouření v restauracích a barech. V té době klesl počet hospitalizací o 2 000 měsíčně. Při průměrné době pobytu v nemocnici ve výši šesti dnů to znamenalo 300 volných lůžek denně oproti letům před zákazem. Pokud dle lékařů člověk přestane kouřit, jsou výsledky vidět okamžitě – klesá riziko infarktu, mozkové mrtvice, astmatických záchvatů či zhoršení chronické obstrukční plicní nemoci a řady dalších.

Omezením počtu vykouřených cigaret kuřáci sníží také riziko, že u nich bude mít případná nákaza koronavirem těžký průběh. Zvýší si obranyschopnost organismu a prodlouží život v průměru o sedm let. Iniciátoři ve výzvě uvádějí místa a telefonní linky, kde lze hledat pomoc. „Lidem, kteří chtějí se závislostí na cigaretách skončit, pomáhá například web Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz nebo bezplatná poradenská linka 800 350 000 a její webové stránky www.bezcigaret.cz. Kuřáci si také na pomoc s odvykáním mohou stáhnout mobilní aplikaci Adiquit,“ dodává MUDr. Svoboda. Anna Absolonová, Markéta Pudilová

NEKOUŘENÍM NA POMOC ZDRAVOTNÍKŮM

Vážení kuřáci, Obvykle pomáháme my, zdravotníci, Vám, tentokrát se obracíme my s prosbou na Vás.
Jak víte, potřebujeme pro nemocné s Covidem uvolnit ruce personálu a lůžka v nemocnicích. Jak nám můžete pomoci?
Kouření zvyšuje potřebu lékařské péče. Po zanechání kouření (i pasivního) nemocnost naopak rychle klesá. Jen zavedení nekuřáckých prostor ušetřilo desetitisíce hospitalizací.

Vy máte ve svých rukou ještě větší potenciál. Zkuste, prosím, přestat kouřit a pomoci tak zdravotníkům!
Víme, že je to těžké, proto Vás v tom nenecháme samotné a nabízíme odbornou podporu, která několikanásobně zvyšuje úspěšnost odvykání.

Příkladem a povzbuzením nám může být Velká Británie, kde i díky akci QuitforCovid (https://www.todayistheday.co.uk) letos přestal kouřit již milion osob. Vaším přínosem bude lepší zdraví, v průměru kolem 7 let života navíc, velká finanční úspora, uznání okolí, zlepšení sebevědomí, potence, pleti... Nám to uspoří čas pro nemocné a tolik potřebná lůžka v nemocnicích.

Kde můžete hledat pomoc:

• Osobní poradenství, případně doporučení léků k potlačení abstinenčních příznaků v Centrech pro závislé na tabáku, poradenských centrech v lékárnách či v ambulancích, blíže na www.slzt.cz.

• Provázení odvykáním na bezplatné Národní lince pro odvykání na tel. čísle 800 350 000 v po-pá 10:00 -18:00, blíže na www.bezcigaret.cz.

• Nebo aplikace do mobilu, studiemi ověřená účinnost je u placené aplikace Adiquit, vyvinuté za spoluúčasti českých odborníků, blíže na www.adiquit.cz, další aplikace v češtině zdarma na www.slzt.cz.
Vytiskněte či vystřihněte si tuhle zprávu, promyslete si v klidu nabízené možnosti a vyberte si tu, která Vám nejlépe vyhovuje.

Zkuste to pro sebe, své nejbližší i pro nás.

Držíme Vám i sobě palce, Vaši zdravotníci!.

prof. MUDr. Eva Králíková, CSc - Společnost pro léčbu závislosti na tabáku
prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. - Česká společnost pro aterosklerózu
doc. Mgr. Roman Gabrhelík Ph.D. - Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze
MUDr. Radek Svoboda - Infektolog, internista