iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Proč se doc. Blatný neozval už dříve, když je skvělý?

Už bezmála rok řádí v celém světě covid a stovky a tisíce lékařů, vědců a dalších odborníků si s ním nevědí rady. Denně umírají lidé. V ČR mnoho lékařů z nemocnic i zdravotních středisek se snaží svými radami pomoci. Co se covid objevil, je stále tady, nepřestal řádit, takže nejedná se o žádnou jednu nebo druhou či třetí vlnu nákazy. Vedle dr. Prymuly často o covidu hovořil i dr. Maďar a další lékaři.

Je divné, že tak dlouho mlčel doc. Blatný, když je vynikající odborník, jak ho všichni chválí. ČR je dnes nejhorší v likvidaci covidu nejen v Evropě, ale i světě. S čím novým přijde doc. Blatný, jako nový ministr zdravotnictví? A bude mít rozhodující slovo, anebo premiér Babiš? A postará se i o to, aby ženy měly v každé nemocnici gynekology a bezzubí lidé měli nové zuby, které uhradí pojišťovny?

NOVÝ MINISTR

Zeman jmenuje ministrem zdravotnictví Blatného, který má podle Babiše kuráž.Prezident Miloš Zeman jmenuje ve čtvrtek v poledne Jana Blatného novým ministrem zdravotnictví. Mluvčí Hradu to oznámil po schůzce prezidenta s Blatným v Lánech, kde bude také nový šéf resortu zdravotnictví jmenován. Ceremoniálu v Masarykově pracovně na zámku v Lánech se zúčastní i předseda vlády Andrej Babiš.

Schůzka prezidenta s kandidátem na nového ministra zdravotnictví trvala asi hodinu a Blatný před novináři nevystoupil.
„Přichází ve velmi těžké situaci pro celou naši zem, přesto má kuráž a energii do toho jít. Toho si vážím, a když vidím, jak rychle se zapojil do práce, jsem přesvědčen, že to zvládne. Shodli jsme se, že v zásadních prioritách není třeba nic zásadního měnit. Musíme zploštit křivku nárůstu, navyšovat kapacity nemocnic a díky antigenním testům, které by měly přijít koncem října, ochránit seniory a nejvíce ohrožené lidi,“ řekl o budoucím ministrovi premiér Babiš.

Jan Blatný je dětský hematolog, zaměřuje se na léčbu dětí s touto poruchou srážlivosti krve. Je přednostou oddělení dětské hematologie a biochemie a zdravotnickým náměstkem pro pracoviště Dětská nemocnice Fakultní nemocnice v Brně. Na Twitteru se dokonce již v noci z pondělí na úterý objevil i účet, na němž je Blatný titulován jako ministr, ovšem jeho pravost nikdo nepotvrdil.

SUCHOŇ Z NOVY I Z ČT PŘEHÁNĚJÍ, NEZNALOST, DR KUBEK, PROF. HOŘEJŠÍ ODBORNÍCI

MUDr. Kubek lituje, že moderátor exhiboval. Nejde o trhy, lidé nesmí nikam, míní: Prezident České lékařské komory Milan Kubek zpětně lituje, že kvůli moderátorově exhibici nevyužil čas na obrazovkách TV Nova k informování veřejnosti o vážnosti koronavirové krize. S Petrem Suchoněm si prý hádku později vyříkal a jeho omluvu přijal. „Vůbec teď nejde o farmářské trhy nebo biomrkev, lidé nemají chodit nikam,“ řekl pro iDNES.cz Kubek.

Rozhovor v Televizních novinách na Nově se v pondělí večer změnil v názorový střet. To když moderátor Petr Suchoň po žádosti o vysvětlení výroku zasypal šéfa lékařské komory svými názory na současnou situaci. Moderátorův výstup označil za nevhodný další z hostů, imunolog Václav Hořejší. Suchoň se později omluvil, z pohledu televize Nova selhal.

Co si o celé hádce s odstupem času myslíte?

Nejprve musím říct, že televize Nova dala tomuto závažnému tématu v hlavních zprávách velký prostor, za což bych jí rád poděkoval. Kdyby pan moderátor zbytečně neexhiboval, mohli jsme ten čas využít mnohem lépe a lidé by se toho dozvěděli více.

Sledoval jste vysílání i nadále, kdy se vás zastal další host relace, imunolog Václav Hořejší?

Ano, velmi mě jeho reakce potěšila. Pan profesor je totiž skutečně úctyhodná osobnost.
Moderátor i televize se za výstup druhý den omluvili. Přijal jste to?

To jsem zatím nezachytil. Pan moderátor mi ale později večer sám volal a vyříkali jsme si to. Jeho omluvu jsem přijal.

Budete dál vystupovat v médiích? Neodradilo vás to?

Samozřejmě budu, to je součást mé práce. Speciálně v naší současné kritické situaci je potřeba, aby veřejnost dostávala přesné informace, protože zdravotníci dělají, co mohou. Pokud nám však nepomohou občané tím, že budou dodržovat veškerá protiepidemická opatření, tak to nezvládneme. Jestliže nám minulý týden zemřelo 770 lidí a tento týden pravděpodobné zemře dalších tisíc, tak se sám sebe musím ptát, kolik lidí ještě musí zbytečně zemřít, aby veřejnost začala brát koronavirus skutečně vážně.

Vláda v pondělí znovu zpřísnila opatření, zavedla mimo jiné i zákaz nočního vycházení. Co si o tom myslíte?

Nová opatření mě zklamala. Jsou sice precizní, zabývají se i takovými věcmi, jako jsou pravidla pro venčení psů, ale celkově je to pokračování salámové metody. Vždy se vydá nějaké opatření, ale zároveň s ním se vyhlásí celá paleta nejrůznějších výjimek, které to opatření dělají neúčinným. Připomíná mi to smlouvání s ďáblem. Vláda si není ochotna připustit, že ze stávající krize není možné vybruslit bez obrovských ekonomických ztrát. Je pouze otázkou, jak rychle se zatáhne za záchrannou brzdu. Čím dříve to bude, tím méně bude obětí i ekonomických škod.

Takže byste byl pro úplný lockdown?

Víte, to nejhorší, co nás může potkat, je živelný lockdown, při kterém se lidé začnou bát a každý se bude starat jen o sebe a svou rodinu. Lidé by přestali chodit do práce, rozpadla by se kritická infrastruktura a škody na ekonomice i lidských životech by byly naprosto devastující. Tomu je třeba zabránit. Čím dříve vláda vyhlásí skutečně účinná opatření, tím máme větší šanci, že to bude trvat kratší dobu a ztráty budou menší.

Noční zákaz vycházení, nedělní uzavření prodejen. Co nově platí?

Izrael nám ukázal cestu. Lidé tam byli měsíc v úplné karanténě, ale dnes už zase mohou chodit na pláž. My se v tom akorát plácáme, nová opatření způsobují krizi důvěry, vládě věří méně a méně lidí. Společnost je navíc rozpolcená, část obyvatel vnímá covid-19 jako vážnou hrozbu, druhá skupina lidí zase infekci nevnímá tak naléhavě a více pociťuje ekonomické dopady opatření. Takže ve výsledku jsou nespokojeni všichni. Kdybychom zatnuli zuby a zůstali tři týdny doma, čísla by se zbrzdila a lidé by viděli, že opatření mají smysl.
Zrovna na farmářské trhy, kvůli kterým hádka na TV Nova vznikla, se vztahuje mnoho výjimek...
Vůbec nejde o farmářské trhy nebo nějakou biomrkev, lidé by se prostě nikde neměli shromažďovat.

Co byste jim tedy vzkázal?

Každý by měl sedět doma, vycházky omezit pouze na cestu do práce a na nákup. A to co nejméně často. Během volna by všichni měli být jen doma, protože tam nemohou nikoho nakazit. Je jedno, jestli jde o návštěvu farmářských trhů nebo o postávání s lahváčem před večerkou. To všechno je špatně, lidé se prostě nesmí hromadit nikde. Autoritu k tomuto omezení má ale pouze vláda a já nevím, na co stále čeká.

GENERÁL BUBENÍK UŽ DÁVNO MĚL VELET ŠTÁBU ODBORNÍKŮ VE VÁLCE S COVIDEM

Itálie na jaře o armádní pomoc nežádala. Máme čisté svědomí, říká generál: Podle ředitele sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany ČR a brigádního generála Zoltána Bubeníka neusilovala na jaře Itálie o armádní pomoc zdravotníků. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS také mimo jiné řekl, že do polní nemocnice v Letňanech dala armáda až 80 procent svého odborného či technického vybavení a všechna lůžka.

„Z informací od vojenských kolegů z Itálie nikdy nebylo na jaře jasné, že by požadovali pomoc. Ani tamní jednotlivé armádní služby v dané zemi nebyly kompletně zapojené. Můžeme mít čisté svědomí,“ řekl Bubeník v souvislostí s tím, že Česko nyní žádá o humanitární pomoc v boji proti koronaviru ostatní státy. Na jaře ale do Itálie například zdravotníky neposlalo.

Podle generála není ale jarní situace jihoevropské země s tou podzimní v Česku srovnatelná. „Tehdy Itálie nebyla v roli oficiálního žadatele,“ uvedl Bubeník a vysvětlil, že má na mysli zejména armádní pomoc, a ne všeobecně zdravotnickou.
Armádní složky hrají také důležitou roli v přípravě celé polní nemocnice v Letňanech, kde je v záloze až pět set lůžek pro pacienty s koronavirem. „Je tam 80 % odborného materiálu. To, co nám zůstalo, je v počtu jednotlivých kusů a pro případ, abychom měli nějakou zálohu, když se něco porouchá. Jinak lůžka jsme vyčerpali,“ popsal současnou situaci v armádním sektoru generál. Nemocnice je tak podle jeho slov připravena na první pacienty.

Do Česka má také zamířit na pomoc 28 amerických zdravotníků. „Prvotní záměr požádat o výpomoc tkví v tom, že už mají zkušenost s takovýmto zařízením. Jejich primární místo určení je nemocnice v Letňanech. O datu nástupu se jedná,“ prozradil Bubeník. Celkem by se v polním zařízení mělo pohybovat až 200 lékařů ve třech až čtyřech týmech, které budou i národnostně nakombinované.

STRACH LIDÍ Z COVIDU? BEROU DROGY

Asi 900 tisíc Čechů zneužívá psychoaktivní látky, často léky na úzkost: V České republice je odhadem asi 900 tisíc lidí, kteří zneužívají psychoaktivní léky, jako jsou opioidní analgetika, sedativa a hypnotika. Na online konferenci Psychoaktivní léky 2020 to v úterý řekla národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová. Problém je podle ní rozšířený i v obecné populaci.

„Skutečně to není malá cílová skupina, které bychom se měli věnovat,“ řekla Vedralová. Téměř třetina lidí ze všech problematických uživatelů léků podle Vedralové užívá alprazolam, který se využívá k léčbě úzkostných poruch, zhruba 190 tisíc lidí pak lék s látkou zolpidem sloužící ke krátkodobé léčbě nespavosti.

Znetvoření, retardace. Tři tisíce dětí se takto rodí kvůli alkoholu u matky

Podle Vedralové jde i ve srovnání s dalšími závislostmi o výrazný problém. Alkohol podle ní nyní v Česku užívá škodlivě asi 800 tisíc lidí, dalších 100 tisíc pak denně pije nadměrné dávky. U nelegálních drog je asi 45 tisíc problémových uživatelů opioidů a pervitinu a zhruba 100 tisíc problémových uživatelů konopí.

Na hazardním hraní je podle ní závislých asi 100 tisíc lidí, na tabáku pak zhruba dva miliony lidí.

Vedoucí národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík řekl, že problematické užívání sedativ a hypnotik je rozšířenější mezi ženami a roste s věkem, nejvyšší je tak podle něj v nejstarších věkových skupinách.
U lidí, kteří se se závislostí na lécích léčí, tvoří ženy asi dvě třetiny pacientů, u jiných návykových látek přitom jen zhruba třetinu. Se závislostí na psychoaktivních lécích se podle Vedralové léčí asi tři tisíce lidí ročně.

Vedralová doplnila, že v souvislosti s aktuálním děním a koronavirovou pandemií byl zaznamenán nárůst užívání psychoaktivních léků. „Zaznamenali jsme u aktivních uživatelů ještě zvýšené užívání a lze předpokládat, že dále poroste,“ řekla koordinátorka.

Cílem národní strategie proti zneužívání léků je podle Vedralové mimo jiné zvýšení informovanosti odborné i laické veřejnosti o rizicích, která jsou spojená s nadměrným užíváním léků nebo také posílení kontrolních nástrojů, například registru výdeje léků s omezením.

VALENTA SE VZDAL MANDÁTU VE ZLÍNĚ, NEBUDE V SENÁTU

Podnikatel Valenta se vzdal mandátu krajského zastupitele, končí i v Senátu: Podnikatel Ivo Valenta (za Soukromníky) se vzdal mandátu zastupitele Zlínského kraje. Díky preferenčním hlasům jím byl znovu zvolen v letošních krajských volbách. Uvolněné místo v krajském zastupitelstvu zaplní Michal Dvouletý, zastupitel Uherského Hradiště a krajský předseda Strany soukromníků ve Zlínském kraji.

V minulém volebním období zasedali v krajském zastupitelstvu Ivo Valenta i Michal Dvouletý.
V nedávných krajských volbách kandidoval Valenta na 43. místě společné kandidátky Trikolóry, Soukromníků a Nezávislých, 811 preferenčních hlasů ho však posunulo až na třetí pozici.

„Nečekal jsem, že získám tak velké množství preferenčních hlasů, které mne nakonec vynesly až do krajského zastupitelstva. Za tuto podporu jsem rád a velmi si jí vážím,“ uvedl Valenta. Rozhodl se ale, že práci v zastupitelstvu přenechá mladším kolegům.

Čtyřiašedesátiletý spoluzakladatel skupiny Synot končí i jako senátor. Ve druhém kole senátních voleb na Uherskohradišťsku ho v říjnu porazil lidovec Josef Bazala. Obhájce mandátu Valenta v něm dostal 39,21 procenta hlasů.
Z veřejného života se ale stáhnout nechce. „Jsem připraven se i nadále veřejně angažovat,“ uvedl Valenta.

Zastupitelem Zlínského kraje byl Valenta od roku 2016, senátorem od roku 2014. V komunálních volbách v roce 2018 byl zvolen také zastupitelem města Zlína. V září 2019 však na mandát zastupitele rezignoval s tím, že se chce více soustředit právě na práci senátora a krajského zastupitele.

Krajské volby ve Zlínském kraji vyhrálo hnutí ANO ziskem 19,08 procenta hlasů, druzí byli lidovci s 18,62 procenta. Oba subjekty mají v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu po devíti mandátech.

Třetí Piráti budou mít šest zastupitelů, stejně jako STAN. Na pátém místě skončila ODS s pěti zastupiteli, šestá je ČSSD se čtyřmi mandáty. Sedmou příčku obsadila SPD se třemi zastupiteli, stejně jich má koalice Trikolóry, Soukromníků a Nezávislých, která byla osmá.

TURECKO ŽALUJE STRANU PRO SVOBODU, URAZILA PREZIDENTA

Vyhoďte teroristu Erdogana z NATO, žádá Wilders. Turecký vládce ho žaluje: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podal na nizozemského poslance a předsedu krajně pravicové Strany pro svobodu Geerta Wilderse žalobu na ochranu osobnosti. Ten v sobotu na svém Twitteru zveřejnil Erdoganovu karikaturu a současně označil tureckého prezidenta za teroristu.

Žalobu podal prezident k tureckému soudu a není tak jasné, jaký postih Wildersovi konkrétně hrozí.
„Svoboda slova patří k právům, kterých si v Nizozemsku vážíme nejvíce. Tato svoboda zahrnuje i karikatury, včetně těch, které zobrazují politiky,“ prohlásil Wilders, když se o podání žaloby dozvěděl.

Wilders, který patří k nejznámějším představitelům krajní pravice v Evropě, v uplynulém týdnu věnoval turecké hlavě státu řadu příspěvků na Twitteru. V sobotu zveřejnil karikaturu, na níž je Erdogan zobrazen s turbanem ve formě bomby, a doplnil ji slovem „terorista“.

V pondělí pak zveřejnil kresbu s potápějící se tureckou lodí a nápisem „Sbohem Erdogane, vyhoďte Turecko z NATO“. Wilders také sdílel článek, ve kterém je turecký prezident nařčen z toho, že udržoval vazby s teroristickou organizací Islámský stát.

Není to poprvé, kdy je Wilders za své výroky žalován. Poslední rozsudek padl v září, kdy odvolací soud v Amsterodamu zprostil politika obvinění z podněcování k nenávisti nebo diskriminaci. Soud ale potvrdil, že Wilders v předvolební kampani v roce 2014 urážel Maročany jako skupinu.

Ankara je k názorům Wilderse kritická dlouhodobě. V neděli turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavusoglu vyzval Evropu, aby „zastavila špatné, fašisticky smýšlející politiky“.

V pondělí označil některé evropské politiky za fašistické také prezident Erdogan a současně kritizoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona za podporu zveřejnění karikatur proroka Mohameda. Podle tureckého opozičního listu BirGün Erdogan podal v loňském roce zhruba 29 000 žalob za urážky jeho osoby. Od roku 2014 byly za urážky odsouzeny tisíce Turků.

V ČÍNĚ ŽÁDNÝ NAKAŽENÝ

Případ bez příznaků zavřel v Číně celé město. Otestovali čtyři miliony lidí: Čína uzavřela město Kašgar v autonomní oblasti Sin-ťiang poté, co se zde vyskytl asymptomatický případ nákazy koronavirem. Nikdo bez potvrzeného negativního testu ho nesmí opustit. Úřady uskutečnily přes čtyři miliony testů, zatím se neobjevil žádný nakažený s příznaky. Číňané se nad statistikami na sociálních sítích podivují.

Během sobotního rutinního testování vybraných skupin čínští zdravotníci objevili virus u sedmnáctileté pracovnice místní továrny. Neměla žádné příznaky. Podle agentury Reuters není jasné, proč zdravotníci testovali právě ji, ani to, jak k viru přišla.

Úřady v neděli provedly v prefektuře Kašgar více než 2,84 milionu testů. V pondělí číslo otestovaných zvedly na 4,5 milionů lidí, celkem populace v regionu čítá 4,78 milionů lidí. Odhalily 164 asymptomatických případů nákazy, z toho 137 jich bylo spojených s továrnou, v níž pracují dívčiny rodiče. Ti však nakažení nejsou.

Podle listu The Guardian obyvatelé byli překvapeni a zmateni, když v sobotu odpoledne náhle došlo k zrušení letů z a do Kašgaru. Policie na sociálních sítích vyzvala lidi, ať nosí roušky a „nevěří a nešíří pověry“. Později výzvu vymazala.

Úřady zavřely všechny školy v regionu až do pátku. Supermarkety jsou stále otevřené. V neděli se otevřelo i letiště, nikdo ale nesmí opustit Kašgar bez negativního testu na koronavirus. Řada letů je stále zrušena, podotýká stanice CNN.

Podle Guardianu se Číňané na sociálních sítích diví, že doposud nebyl oznámen žádný symptomatický případ. „Jak to, že nikdo z nich nevykazuje žádné příznaky? Je to protože mají zvláštní fyzickou konstituci nebo je to odlišný kmen viru?“ tázal se jeden uživatel, zatímco další spekuluje, zda vláda nezakrývá skutečná data.

Čínské město otestuje devět milionů obyvatel. Kvůli 12 nakaženým z nemocnice

Čína už několik měsíců hlásí minimální přírůstky nových nakažených. Údaje o počtu případů nákazy dlouhodobě vzbuzují pochybnosti. V březnu Čína změnila podezřele nízké statistiky, aby zahrnovaly i asymptomatické případy. Podle některých zpráv čínské nemocnice předčasně propouštěly nakažené pacienty a evidovaly je jako vyléčené, aby Peking mohl v boji s koronavirem oznámit PR úspěchy.

Celkem Čína reportovala v neděli 20 nových potvrzených případů a 161 asymptomatických případů. Jedná se o největší nárůst nakažených bez příznaků od 1. dubna.

Kašgar je největším městem západní části autonomní oblasti Sin-ťiang. Když se v létě v jejím hlavním městě Urumči objevily případy koronaviru, Peking oblast urychleně uzavřel. Obyvatelé na čínské sociální síti Weibo uveřejňovali fotky lidí připoutaných k zábradlím, potrestaných tak za to, že během karantény vyšli bez dovolení ven. Na dalších fotkách byly vidět zatarasené či zapečetěné vchody domů.

Lidskoprávní organizace se obávají, že Čína využívá přísných protikoronavirových opatření k další perzekuci Ujgurů, etnické skupiny převážně muslimského vyznání, která v Sin-ťiangu žije. Peking byl již dříve osočován, že proměnil provincii v policejní stát zaplněný sledovacími zařízeními, v němž jsou Ujgurové umisťováni do „koncentračních“ převýchovných táborů. Čínská vláda veškerá obvinění z kulturní genocidy odmítá.

V PLZNI UŽ NEBUDOU LIDÉ BEZ DOMOVA NA ULICI? BUDE TO I JINDE V ČR DÍKY VLÁDĚ?

Plzeň přestaví bývalou konzervatoř na zařízení pro karanténu bezdomovců: Vedení města Plzně našlo budovu, kterou chce kvůli epidemii koronaviru využít jako karanténní místo pro lidi bez domova. Jde o bývalou konzervatoř na Doubravce. Město už začalo s úpravou objektu. Představitelé obvodu, kde budova stojí, se ale obávají toho, že se z ní stane azylové místo nebo ubytovna. Zároveň žádají o zajištění bezpečnosti v okolí objektu.

Město dnes ráno začalo budovu bývalé školy a později konzervatoře v Masarykově ulici upravovat pro potřeby lidí bez domova. Boční vchod do budovy byl obehnán páskou. Vedení městského obvodu Plzeň 4, na jehož území se objekt nachází, se zlobí, že o takovém postupu nebylo ze strany města nijak informováno a že o záměru nemá podrobné informace.

„Obvod není vlastníkem budovy, a tudíž nemá žádné zákonné pravomoci do celého procesu zasahovat. Byli jsme de facto postaveni před hotovou věc. Uvědomujeme si závažnost současné situace a rozhodnutí města Plzně respektujeme. Zároveň ale žádáme město, aby zajistilo bezpečnost obyvatel v dané lokalitě, a to jak řádným zajištěním objektu, tak posílením hlídek městské policie v dané lokalitě,“ říká starosta Doubravky Tomáš Soukup.

Ten se spolu s místostarostou obvodu Zdeňkem Mádrem domnívá, že objekt ani lokalita v centru Doubravky nejsou vhodné k tomu, aby se z budovy stalo azylové místo nebo ubytovna.

Obvod chce záruky, že se objekt nezmění v ubytovnu

„Budeme proto od města požadovat záruky, aby k tomu nedošlo a objekt skutečně fungoval jen jako karanténní místo,“ žádá starosta.

Plzeňský radní pro bezpečnost Martin Zrzavecký tvrdí, že je připraven odpovědět na všechny otázky.
„Objekt ve Folmavské ulici je v tomto období nepoužitelný. Hledali jsme další budovy v majetku města, které by k tomuto účely vyhovovaly. Byli jsme se podívat na několika místech. Buď jsou velká, nebo mají špatnou infrastrukturu. Vylučovací metodou jsme dospěli až k objektu bývalé konzervatoře,“ vysvětlil Zrzavecký.

Podle něj jsou ve spodním patře objektu prostory, které by se daly využít. „Jsme schopní po drobných úpravách bezdomovce zde ubytovat. Garantuji ale, že rozhodně nepůjde o žádný azylový dům. Budou jasně daná pravidla, za kterých zde budou lidé bez domova ubytováni. Budou to lidé buď pozitivní na covid nebo lidé, kteří se setkali s nakaženým,“ ujistil Zrzavecký.

Odhadem by se do objektu mohlo vejít padesát lidí s nařízenou karanténou. Budova by mohla být připravená do týdne.

Městský obvod také věří, že jde pouze o dočasné využití budovy a město splní svůj slib vybudovat v objektu nový úřad MO Plzeň 4. O zahájení rekonstrukce budovy rozhodne prosincové zastupitelstvo města Plzně, na kterém se bude schvalovat rozpočet na příští rok.

Plzeň pro lidi bez domova připravila v první vlně koronavirové epidemie budovu a stanové městečko u Folmavské ulice na Borských polích. To ale v tomto období už nevyhovuje. Nedá se tam ani topit.

Aktuální situaci, kdy se hotely potýkají s nedostatkem klientů, se přizpůsobují i v jiných ubytovacích zařízeních v regionu. Například v Mariánských Lázních podle Eleny Sorokiny z turistického infocentra, nabízí hotel Krakonoš v rámci svého balneoprovozu nitrožilní aplikaci vitamínu C. Procedura je určena hostům hotelu, personálu i obyvatelům města.
Jinde zase v rámci boje s koronavirovou krizí vsázejí na kulinářské zážitky pro hotelové hosty, či na moderní trendy. To je příklad Falkensteiner Hotelu Grand, který návštěvníky láká na mentální koučink.

VELKÉ POTÍŽE S COVIDEM V ITÁLII JAKO V ČR

Itálie jako Česko. Postupné zavádění restrikcí nefunguje, lidé se bouří: Itálie znovu čelí výraznému nárůstu počtu případů covidu-19. Země, která byla v poslední době vykreslována jako vzor boje s nákazou, musela přistoupit k zpřísnění protikoronavirových restrikcí. Podle odborníků současná situace ukazuje na limity italského přístupu postupných omezení.

Sobotní noční život v Itálii: počet jedinců u stolu nesmí být vyšší než sedm, řada Italů proto sedí v restauracích po pěti či šesti. Policie kontroluje, zda někdo koronavirová pravidla neporušuje. Během hlídky však nikoho nenachází.
Tomu je však od neděle je konec. Italská vláda schválila zpřísnění pravidel. V reakci na zvyšující se čísla nakažených zavedla omezení otevírací doby restaurací. V šest hodin večer musí už zavřít. Kina, divadla, posilovny, plovárny i lyžařská střediska jsou na tom ještě hůře, ty jsou zavřené úplně.

Stoupající počty nakažených hlásí celá Evropa. Ještě v září, v době kdy v sousední Francii, Španělsku ale i v Česku začal řádit koronavirový hurikán naplno, ale Itálie registrovala pouze 34,3 čtrnáctidenních kumulativních případů nákazy na 100 000 lidí.

Strach z úplného lockdownu

Média vychvalovala opatrný přístup italské vlády, která protikoronavirová opatření uvolňovala postupně a když bylo potřeba, znovu je zavedla.

V pondělí však už i italské úřady evidovaly vysoké počty nakažených, celkem 17 007 nových případů. Den předtím přibylo více jak 21 000 nových nakažených. Jedná se o největší denní nárůst od prvního výskytu viru v Itálii, která patřila na počátku šíření koronaviru v Evropě mezi jednu z nejvíce zasažených zemí vůbec.

Počet nových případů koronaviru za den od prvního výskytu nákazy v Itálii.

Podle některých odborníků situace v Itálii ukazuje na limity postupně přijímaných omezení, ke kterým přistupuje také například Česko. Protože trvá určitou dobu, než se virus projeví a než se zjistí, je obtížné určit, zda opatření fungují a zda je třeba přistoupit k dalším krokům.

V Římě demonstrovali proti opatřením, lidé zapalovali auta

„Žijeme ve zpožděné situaci. Když dnes něco uděláte, uvidíte výsledky o patnáct nebo dvacet dní později,“ vysvětlil listu The Washington Post Roberto Burioni, profesor mikrobiologie a virologie na univerzitě Vita-Salute San Raffaele v Miláně. „Dozvíte se to za patnáct dní, a pokud (opatření) nebyla dostatečná, zpřísníte je. Ale to už může být příliš pozdě.“
Podle Waltera Ricciardiho, poradce ministerstva zdravotnictví ze Světové zdravotnické organizace, nová opatření k tomu, aby se zastavilo „nekontrolovatelné“ šíření koronaviru v některých částech země, nestačí.

Italský premiér Giuseppe Conte se však zdráhá znovu zavést drastický celostátní lockdown. Země oslabená více jak dvouměsíčním, úplným zavřením ekonomiky by jej už nedokázala hospodářsky zvládnout. „Myslíme si, že tento měsíc budeme trochu trpět, ale když u těchto omezeních zatneme zuby, budeme moci v prosinci znovu vydechnout,“ slíbil premiér s tím, že poškozené podniky dostanou od vlády kompenzaci.
Bouře hněvu

Někteří podnikatelé však přesto vnímají vládní restrikce jako zradu. „Je to nespravedlnost a poslední rána, kterou jsme si nezasloužili,“ řekla listu The Guardian Giada Pennaová, která vlastní restauraci v Palermu. Podle ní asi 50 procent restaurací už příští měsíc ani neotevře, protože se jim to nevyplatí.
Jih Itálie se na jaře vyhnul tomu nejhoršímu, Kampánie nyní bije na poplach

Podle profesora ekonomie Vincenza Provenzana z univerzity v Padově je hněv restauratérů z jihu země pochopitelný. „Vláda zavírá restaurace, které jsou zásadní pro ekonomiku na jihu. Ta samá vláda (přitom) udržuje otevřené továrny, které jsou nejen zdrojem ohnisek a šíření viru, ale které se nacházejí především na severu,“ podotýká Provenzana, podle něhož nová opatření hrozí rozšířit ekonomickou propast mezi severem a jihem.

Na protest proti vládním restrikcím vyšli v desítce měst do ulic demonstranti. V centru Turína podle svědků davy vyrabovaly několik obchodů s luxusním zbožím, házely po policistech dělbuchy, kameny a další předměty. Zatčeno bylo deset lidí. Podle italským médií potyčku vyvolala skupina agresivních fotbalových fanoušků. Násilné střety policie s demonstranty hlásil i Milán, kde lidé házeli lahve a pyrotechniku na sídlo regionální lombardské vlády. Policie demonstranty rozehnala pomocí slzného plynu.

KDO NOVÝM ŘEDITELEM VZP? BOJ SKUPIN O VEDENÍ VZP? CO PACIENTI? TŘEBA U ZUBAŘE?

Největší zdravotní pojišťovna totiž stojí před volbou nového ředitele: Silnější zapojení pacientských sdružení do rozhodování o formách prevence nebo o dostupnosti inovativní léčby. To by si od nového ředitele největší zdravotní pojišťovny VZP přáli onkologičtí pacienti – píší to v otevřeném dopise správní radě. Chtějí nastínit, co by z jejich pohledu mělo být prioritou nového vedení pojišťovny. Současnému řediteli Zdeňku Kabátkovi skončí funkční období na konci letošního roku.

„Věříme, že pro diskuzi předcházející volbě nového ředitele, který bude utvářet směřování VZP na léta dopředu, jsou témata týkající se onkologické léčby a onkologických pacientů zásadní. Proto chceme seznámit Radu VZP s klíčovými body z hlediska pacientů,“ říká PhDr. Ivana Plechatá z platformy Hlas onkologických pacientů. Ta sdružuje jedenáct pacientských a podpůrných organizací pro pacienty s rakovinou.

Podle prvního bodu dopisu by pacientské organizace přivítaly, pokud by s nimi VZP konzultovala i koncepční a systémová témata, jako jsou preventivní programy, dostupnost péče nebo její kvalita. Podle dalšího bodu by nové vedení VZP také mělo obrátit pozornost na revizi své metodiky pro proplácení nových léků. Současná metodika podle pacientských organizací mnohdy představuje významnou překážku v dostupnosti inovativní léčby pro vážně nemocné. Ve třetím bodu pak dopis VZP povzbuzuje k větší aktivitě a motivování jak pacientů, tak poskytovatelů zdravotní péče k prevenci. „Ve čtvrtém bodu vyzýváme k tlaku na zlepšení péče o chronické pacienty, protože řada onkologických pacientů se jimi, po překonání nemoci, stává. Součástí této péče by měla být rehabilitace onkologicky nemocných, která bude řešit dopady léčby,“ dodává PhDr. Plechatá.

Rakovina si v Evropské unii ročně vybere 1,3 milionu obětí. V Česku na tuto nemoc ročně zemře přibližně 27 tisíc lidí. Nejčastějšími nádorovými onemocněními jsou rakovina kůže, prsu, nádory mužských pohlavních orgánů a rakovina trávicího traktu. V Evropě dlouhodobě nejvíce pacientů umírá na rakovinu plic, prsu nebo tlustého střeva.

O Hlasu onkologických pacientů

Platforma Hlas onkologických pacientů (HOP) sdružuje pacientské a podpůrné organizace, které se zasazují o naplňování zdravotních, sociálních a psychologických potřeb pacientů s onkologickým a hematoonkologickým onemocněním.

Momentálně spolupracuje ve složení: Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s., Amelie, z.s., Onko Unie, o.p.s., Dialog Jessenius, o.p.s., Průvodce pacienta, z.ú., Asociace mužů sobě, z.s., České ILCO, z.s., Veronica, z.ú., Klub pacientů mnohočetný myelom, z.s., Lymfom Help, z.s. a Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN).

ZA HUDBU Z RÁDIÍ SE MUSÍ V PRODEJNÁCH PLATIT?

Prodejna prohrála spor s OSA, kontrolor si hrající rádio natočil: Ochranný svaz autorský (OSA) uspěl u Městského soudu v Praze s žalobou na brněnský obchod s oblečením kvůli nezaplaceným odměnám za veřejnou hudební produkci. Šlo o zhruba deset tisíc korun. Prodejny se loni zastal Ústavní soud. Svaz měl nově doložit, že z rádia zněly písně, o jejichž ochranu se stará. OSA to prokázala natočenými videi.

První kontrola v outletu sídlícím na brněnské Štefánikově ulici proběhla v srpnu 2015. Zástupce OSA zjistil, že v obchodě hraje rádio, ale provozovatel prodejny na výzvu k uzavření licenční smlouvy a úhradě odměn za produkovanou hudbu nereagoval.

Kontrolor tam vyrazil znovu v červnu 2016 a v únoru 2017. Hudbu hrající z rádia si opakovaně natáčel. V srpnu před dvěma lety pak OSA obchodníka zažalovala. Prodejce tvrdil, že „si není vědom skutečnosti, že by v jeho provozovně docházelo k provozování či neoprávněnému zveřejňování autorských děl“.

Zpochybňoval i natočené videozáznamy. Uvedl, že k nim nikdy neposkytl souhlas, byly tedy pořízeny nelegálně a jsou proto nepoužitelné. Navíc mají nízkou kvalitu, proto jsou nevěrohodné. Soud v únoru 2019 žalobě vyhověl. Spor se následně dostal k Ústavnímu soudu a ten se loni v prosinci prodejny zastal. „Ne každé hrající rádio v provozovně automaticky podléhá povinnosti platit odměny kolektivnímu správci. V případě sporu je nutné hudební produkci dostatečně specifikovat,“ shrnula nález mluvčí Miroslava Sedláčková.

„Bylo by proti smyslu a účelu kontroly prováděné kolektivním správcem, kdyby měl určit konkrétní díla, jež byla uživatelem zpřístupněna veřejnosti, poněvadž tento postup by v mnohých případech nebyl s ohledem na značné množství zastupovaných nositelů práv zřejmě ani možný. To však nevylučuje, aby v případě kontroly a následného vymáhání protiprávně neuhrazeného licenčního poplatku kolektivní správce specifikoval (alespoň druhově), že prostřednictvím inkriminovaného zařízení skutečně docházelo (či mohlo docházet s pravděpodobností blížící se jistotě) k produkci děl, k jejichž ochraně je právě on povolán.“

z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1598/19

Ochranný svaz autorský v dalším řízení prostřednictvím videí doložil, že při kontrole provedené v srpnu 2015 hrála v obchodě rozhlasová stanice Kiss Hády a z rádia byla slyšet například píseň Månse Zelmerlöwa Heroes.
V červnu 2016 natočil kontrolor na mobilní telefon v prodejně reproduktory, z nichž zněla stejná rozhlasová stanice a zpěvačka Vaya Con Dios s remixem skladby Nah Neh Nah. V tu chvíli bylo v obchodě šestnáct zákazníků.
Na videu z února 2017 pak rádio hrálo skupinu Maroon 5 a jejich píseň Don't Wanna Know.
Video není nezákonné

„Soud má za to, že žalobce (OSA) doloženými záznamy dostatečně věrohodným způsobem prokázal, že v provozovně žalovaného bylo v době kontrol provozováno rozhlasové vysílání,“ uzavřela soudkyně Alena Červená.
Advokát zastupující prodejnu argumentoval tím, že hudbu mohl pouštět některý ze zákazníků. Tomu však soud neuvěřil. Odmítl i námitku, že videozáznamy byly pořízeny nelegálně.

„Soud se v tomto ztotožňuje s tvrzením žalobce, že pokud má vykonávat svou činnost řádně v souladu se zákonem, je pořízení předmětných videozáznamů za účelem řádného výkonu jeho činnosti nezbytné a navíc jsou tyto pořízeny v místě, které je veřejně přístupné. V daných případech prakticky nelze jinak prokázat neoprávněné užívání autorských děl jiným způsobem, než právě tímto,“ míní Červená.

V rozsudku, který má redakce iDNES.cz k dispozici, soudkyně dále uvádí, že si pomocí aplikace na rozpoznávání hudby ověřila, že se jedná o skladby označené žalobcem. Jde o hudební díla, jejichž autorská práva OSA spravuje.
Autorskému svazu proto přiznala za období od září 2015 do února 2017 celkem 9 628 korun plus úroky z prodlení. Obchodník prohru uznal a odvolání k Vrchnímu soudu v Praze nepodal. Rozsudek je pravomocný.

APLIKACI PROTI SEBEVRAŽDÁM NEBO PSY ODHALUJÍCÍ RAKOVINU

Několikaměsíční souboj start-upů o nejlepší inovativní myšlenku ve zdravotnictví v Moravskoslezském kraji je u konce. Slavnostnímu online finále akceleračního programu Zdravá myšlenka kralovala aplikace Nepanikař. Zaujali také psi trénovaní pro detekci nemocí a aplikace Daruju krev.

V tříměsíčním intenzivním programu, který pro Moravskoslezský kraj realizovalo podnikatelské a coworkingové centrum Impact Hub Ostrava, bylo zapojeno osm projektů, které mají dopad na zdraví obyvatel. Ty s podporou zkušených a ostřílených mentorů rozvíjely své podnikatelské záměry a myšlenkám dávaly reálné obrysy. Každý z těchto projektů našel zázemí právě v ostravském Impact Hub, aby na závěrečné prezentaci předvedl, v čem a jak se za tři měsíce posunul a zda lze jeho produkt použít v reálné praxi.

„Zajímavých nápadů potkáváme hromadu, ale k úspěšnému byznysu vede dlouhá cesta. Proto těm, kdo to skutečně myslí vážně, podáváme pomocnou ruku. Letošní ročník našeho programu jsme navíc s ohledem na epidemii pojali hodně úzce a byl zaměřen čistě na nové nápady ve zdravotnictví, které nám pomohou krizové situace v budoucnu zvládat a ulehčovat,“ uvedl autor a architekt programu náměstek moravskoslezského hejtmana pro chytrý region Jakub Unucka.

Akcelerované start-upy a projekty si tak odnesly nejen ocenění, ale zejména zkušenosti, které mají za úkol zrychlit start jejich podnikatelského záměru a uvést původní nápady do života. Mezi oceněnými vynikla například aplikace usilující o nové dárce krve, kterých je stále nedostatek. Prostřednictvím aplikace a gamifikace dělá z dárců hrdiny, co dělají svět lepší. Z IT světa je také projekt oceněný cenou diváků – aplikace Nepanikař. Má pomoci lidem, kteří trpí depresemi a úzkostí, překonat těžké časy. Pro tuto aplikaci hlasovaly dvě třetiny diváků. Centrum signálních zvířat, které ocenil i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, trénuje psy pro odhalení nádorů a dalších nemocí. V době, kdy jsou zdravotníci nejvíce vytíženi, může efektivně pomoci s časově náročnými vyšetřeními.

„Ocenili jsme také projekt, který nemá s IT světem moc společného, ale zcela jistě si ocenění zaslouží. Chytrá metoda, která vlastně funguje za misku granulí,“ poznamenal k oceněnému projektu hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Finálový večer akceleračního programu Zdravá myšlenka se uskutečnil s ohledem na epidemiologická opatření online, do jeho sledování se zapojilo přes 300 diváků.

„Zdravá myšlenka 2020 byla s ohledem na současnou situaci velkou výzvou. Nesmírně si vážím času a energie, které projekty z oblasti zdravotnictví do akcelerace vložily, přestože mají momentálně opravdu plné ruce práce. Právě v krizových situacích je nesmírně důležité se zastavit a promyslet další kroky. To naše projekty bez pochyby dokázaly. Jim, Moravskoslezskému kraji i celému týmu Impact Hub patří obrovské díky za to, jak se Zdravá myšlenka, kterou jsme z velké části museli přesunout do online prostředí, povedla," řekla Markéta Pavlíková, programová manažerka Impact Hub.

Projekt Zdravá myšlenka navázal na předchozí ročníky akceleračních programů pro podnikatele, kterými kraj stimuloval rozvoj podnikavosti v oblasti chytrých řešení. Nové výzvy, které přinesla pandemie koronaviru, chtěl kraj řešit i prostřednictvím individuálního akceleračního programu šitého na míru nejen podnikatelům, ale i dalším lidem přicházejícím s nápady řešení krizových epidemiologických situací a jejich dopadů na bázi chytrých technologií.

„Pandemie koronaviru nám ukazuje sílu a důležitost nových technologií i nutnost nového způsobu uvažování. Do budoucna proto chceme být ještě lépe připraveni a umět rychle a operativně reagovat na jakoukoli podobnou situaci. Naši podnikatelé a firmy prokázali, že mají talent postavit se takovým výzvám. My jim proto chceme poskytnout servis k tomu, aby své myšlenky, nápady a zlepšováky zdokonalili a posunuli je k reálné praxi,“ uzavřel náměstek hejtmana Jakub Unucka. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí