iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Čunek zapírá Pentu na nemocnici, Švachula dál ve vězení

Kontakt zlínské nemocnice s Pentou je mnohem intenzivnější než tvrdí Čunek. Dokazuje to smlouva. Myšlenku vybudovat novou nemocnici na ,,zelené louce“ a na kraji města Zlína v době, kdy stávající Krajská nemocnice Tomáše Bati slaví 91. narozeniny je v podmínkách Českého zdravotnictví unikátní, výjimečná, avšak i jednoduchá," stojí ne webu propagujícím výstavbu nemocničního komplexu ve Zlíně Malenovicích. Dosluhující hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek odmítá užší kontakt se skupinou Penta kvůli plánované výstavbě nové nemocnice za osm miliard korun.

Kontakt ale existuje a je mnohem intenzivnější, než se Čunek snaží v médiích vyvracet. Vyplývá to ze smlouvy o mlčenlivosti mezi krajskou nemocnicí Tomáše Bati ve Zlíně a skupinou Penta z léta roku 2018. „Smlouva hejtmanovo tvrzení zcela vyvrací a usvědčuje ho z opakované lži,“ prohlásil Čunkův nástupce Radim Holiš.

Dosluhující hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek chce výstavbu nové nemocnice v Malenovicích za minimálně 8 miliard korun stůj co stůj i po prohře v krajských volbách. Hned po plebiscitu kvůli tomu kraj koupil pozemky za 42 milionů korun od církve, přestože není jisté, zda bude chtít nová koalice v megalomanském projektu pokračovat. Už od zveřejnění myšlenky nové nemocnice se objevuje silné podezření na úzkou provázanost s mezinárodní finanční skupinou Penta, přípravu nové nemocnice měl například na starosti bývalý manažer Penty Martin Šamaj, což se Čunek snaží vehementně popírat. Už delší dobu se objevují spekulace o tom, že by mohla Penta novou nemocnici stavět nebo financovat. A z toho by pak kraji plynuly nemalé letité závazky.

Ze smlouvy o mlčenlivosti, uzavřené mezi Penta Investments Limited a Krajskou nemocnicí Tomáše Bati ve Zlíně z léta 2018, vyplývá pravý opak toho, co tvrdí Jiří Čunek. Smlouvu o mlčenlivosti podepsal 1. června 2018 ve Zlíně ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati Radomír Maráček a v Saint Helier na ostrově Jersey ji pak 16. července signoval ředitel Penta Investments Limited Radoslav Zuberec. Smlouva má platnost 10 let.

Nemocnice Tomáše Bati, jejímž zřizovatelem je kraj, tehdy vedený Čunkem, má podle smlouvy zájem o informace, jak se staví moderní nemocnice. A vybrala si čirou náhodou slovensko-českou investiční skupinu Penta, která má doma na Slovensku delší dobu velké reputační problémy, ať už kvůli politickým skandálům, či neprůhledným finančním operacím.
Poskytovatel – Penta Investments Limited – je investičním fondem skupiny Penta, který má nepřímou majetkovou účast i na podnikání akciových společností: Nemocnice s poliklinikou Štěpána Kukury v Michalovcích, Nemocnice nové generace v Michalovcích, Svět zdraví Development a Svět zdraví.

„Zájemce má zájem získat alespoň základní informace o projektování, výstavbě, užívání a provozování Nemocnice Michalovce a Nemocnice Bratislava za účelem posouzení, zda zkušenosti cílových společností při těchto činnostech mají potenciál jejich využití při další provozu a rozvoji Nemocnice Zlín, a za účelem přijetí rozhodnutí o uskutečnění transakce v podobě získání podrobnějších informací (know-how) o projektování, výstavbě, užívání a provozování Nemocnice Michalovce a Nemocnice Bratislava od poskytovatele resp. cílových společností a případně nabytí práva k jejich použití zájemcem resp. provozovatelem Nemocnice Zlín (dále ´Transakce´),“ stojí ve smlouvě, kterou Česká justice získala.
Faksimile ze smlouvy o mlčenlivosti, kterou podepsala v roce 2018 Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně se skupinou Penta.

Je důležité si uvědomit, že žádná privátní společnost nepustí nikoho do svého know-how jen tak. Natož do tak velmi senzitivního byznysu jako je zdravotnictví a výstavba nového nemocničního komplexu. Lze proto s velkou pravděpodobností očekávat nějaké protiplnění, které ovšem Jiří Čunek vehementně popírá.

Penta Hospitals CZ vlastní nemocnice Vrchlabí, Ostrov, Psychiatrickou nemocnici Písek, kliniku v Karlových Varech a také řadu ambulantních zařízení. Provozuje Nemocnici Sokolov a Nemocnici Sušice. V roce 2018 získala majoritní podíl ve firmě Alzheimer Home, která provozuje centra pro lidi s Alzheimerovou chorobou. „Svoje zdravotnická zařízení chce dlouhodobě rozvíjet, také být vyhledávaným poskytovatelem zdravotních služeb a odpovědným zaměstnavatelem. Penta Hospitals CZ je součástí nadnárodního holdingu Penta Hospitals International, který provozuje ve střední Evropě desítky nemocnic a ambulantních zařízení,“ lze se dočíst na webu Penty. V portfoliu ji ovšem chybí velká nemocnice typu, která se plánuje ve Zlíně, na které by mohla Penta participovat.

Zájemce – Krajská nemocnice Tomáše Bati – se smlouvou o mlčenlivosti zavázala k tomu, že nezpřístupní důvěrné informace (jejich poskytnutím, zveřejněním nebo jinak) třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu poskytovatele tedy Penty. Přičemž třetí osobou se rozumí jakákoli osoba s výjimkou: osob zastávajících (skutečně) v době takového zpřístupnění u zájemce některou z následujících funkcí: hejtman, náměstek hejtmana, jiný člen rady. Za druhé pak daňoví, účetní, právní a jiní poradci zájemce, kteří mají zákonnou povinnost zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích. A za třetí pak „státních orgánů a jiných orgánů veřejné správy, kterým je zájemce povinen poskytnout důvěrné informace podle obecně závazných právních předpisů“. Z toho jednoznačně vyplývá, že nemělo jít o pouhé nahlédnutí do toho, jak se staví velká nemocnice respektive o jakousi nezávaznou inspiraci. Takovéto informace si každá zdravotnická společnost chrání nejvíce a nepřepouští je dalšímu subjektu, bez toho, aby na tom generovala zisk či vliv.
Faksimile ze smlouvy o mlčenlivosti, kterou podepsala Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně se skupinou Penta.

Ve smlouvě o mlčenlivosti jsou ale i další zajímavé informace. Například o Martinu Šamajovi, který stál u přípravu nové nemocnice v Malenovicích, o němž Čunek tvrdí, že nemá s Pentou už zhola nic společného.
„Zájemce… …Jakékoli své požadavky, otázky, vyjádření, návrhy, připomínky, nebo jiné projevy určené poskytovateli ve věcech souvisejících s touto smlouvou (tj. zejména ve věcech získávání informací o projektování, výstavbě, užívání a provozování Nemocnice Michalovce a Nemocnice Bratislava) bude komunikovat pouze s členy statutárního orgánu poskytovatele nebo s oprávněnými kontaktními osobami, které poskytovatel naposledy písemně nebo prostřednictvím elektronické pošty oznámil zájemci a dokud k takovému oznámení nedojde, pak s následujícími oprávněnými kontaktními osobami,“ a následuje tabulka. V ní pak figuruje Martin Šamaj, člen projektu Vlastnická společnost BA, která „zabezpečovala výstavbu Nemocnice Michalovce a bude zabezpečovat výstavbu Nemocnice Bratislava“. Jak už jsme uvedli: smlouva o mlčenlivosti má platnost 10 let.

Žádná Penta, opakuje Čunek

Jiří Čunek (KDU-ČSL) na tvrzeních, že Penta není do projektu nové nemocnice zainteresována nadále vehementně trvá. Důvod uzavření smlouvy je podle Čunka dostatečně popsán v bodě 1.3 zmíněné smlouvy. „Podotýkám, že komplexní novou nemocnici nikdo nepostavil v Československu 30 let. Michalovce byly otevřeny na konci roku 2017, proto jsme chtěli vidět pro inspiraci tuto nemocnici,“ sdělil České justici Čunek. A dodává, že Penta nebyla uzavřením smlouvy jakkoli zvýhodněna, přestože, jak tvrdí, na projektu neparticipuje. „Nebyla v žádném případě, protože nijak není zapojena do tohoto projektu,“ pokračuje Čunek. „Pouze jsme kladli odborným pracovníkům, kteří se podíleli na stavbě Michalovců a začínali zároveň výstavu nemocnice Bratislava Bory, otázky týkající se logistiky a nových trendů výstavby nemocnic ve světě,“ doplnil.

A jaké jsou závěry z konzultací mezi nemocnicí a Pentou? „Závěr byl jednoznačný, pro potřebu Krajské nemocnice Tomáše Bati či Zlínského kraje není možno využít či zakoupit projekty nemocnice v Michalovcích nebo Bratislava Bory s ohledem na vyšší počet oddělení a lůžek,“ tvrdí dále dosluhující hejtman. A podotýká, že smlouva o mlčenlivosti nebyla ani v režimu předběžných tržních konzultací. „Byl to požadavek ze strany firmy Penta, který je závazný pro všechny její zaměstnance. Ve zkratce lze říci, že jsme se zavázali neposkytovat získané informace pro jiný subjekt, než je Zlínský kraj či Krajská nemocnice Tomáše Bati Zlín,“ pokračuje. Na otázku, zda se závěry konzultací promítly do zadávací dokumentace na projektanta nové nemocnice v Malenovicích pak Čunek odpověděl: „V žádném případě.“

Angažmá Martina Šamaje v přípravě stavby a ve sdružení „Nová nemocnice – Zlín“ za nabídkovou cenu 351 milionů korun bez DPH, kterou vybrali krajští radní, nevnímá. „Tento problém pro nás neexistuje, protože dr. Šamaj u nás nezastupuje firmu Penta. Založil vlastní společnost za kterou vystupuje,“ dodal Čunek s tím, že informace o dosavadních investicích do pozemků a jiných entit dodá později.

Také skupina Penta, stejně jako Čunek, popřela, že by na projektu zanechala byť jen píď vlastních aktivit. „Penta nebude stavět ani provozovat nemocnici ve Zlíně. Na její přípravě nespolupracujeme a považujeme za neopodstatněnou také úvahu, že bychom s ní měli co společného v budoucnu,“ tvrdí v médiích mluvčí Penty Ivo Mravinac.

Identicky jako končící hejtman zareagoval i ředitel zlínské nemocnice Radomír Maráček. A to i graficky, k otázkám autora černým písmem doplnil červeným svoje odpovědi, stejně jako Jiří Čunek. Uzavření smlouvy bylo podle Maráčka podmínkou pro návštěvu vedení nemocnice v nemocnici v Michalovcích. „Tam jsme kromě prohlídky prostor měli možnost sedět s vedením nemocnice a diskutovat, jak vznikal projekt, průběh stavby, negativa, pozitiva. Jednalo se o jednodenní návštěvu… …Penta se podle našich informací na přípravě výstavby nepodílela a nepodílí, jde patrně o záměnu s jihlavskou společností stejného jména. Ze strany vedení Krajské nemocnice Tomáše Bati ani ta žádné informace o nemocnici nedostala… …Žádali jsme ještě o jednu návštěvu, ale z důvodu spalničkové epidemie na Slovensku nebyla povolena. Jednalo se o návštěvu, Krajská nemocnice Tomáše Bati není investor nové nemocnice,“ konstatoval Maráček.

Někdejší člen zdravotnického týmu Penty Martin Šamaj se podle něj návštěvy v nemocnici v Michalovcích neúčastnil. „Myslím si, že není problém využít znalosti člověka, který se podílel na podobném projektu. Naopak. Jeho další zapojení bylo věcí Zlínského kraje,“ uzavřel ředitel zlínské nemocnice. Znalosti o přípravě nemocnice pak Šamaj využil tak, že se jeho firma stala členem vítězného sdružení, které má nemocnici projektovat.

Skandální, tvrdí nástupce Holiš

Nastávající hejtman starosta Rožnova pod Radhoštěm Radim Holiš tvrdí, že jeho kolegové a političtí souputníci Čunka v kraji neměli o smlouvě o mlčenlivosti, a především o jejich podrobnostech, žádné poznatky. „Neznám důvod uzavření této smlouvy, moji kolegové radní z hnutí ANO, kteří byli v koalici, podle jejich tvrzení nebyli informováni. Nejen toto, ale už i samotný vznik, takovéto smlouvy považuji za skandální i k faktu, že opakovaně hejtman Čunek tvrdil, že s Pentou nemají připravované záměry Zlínského kraje nic společného a rovněž pan Šamaj, že s Pentou nemá nic společného.

Předložená smlouva toto hejtmanovo tvrzení zcela vyvrací a usvědčuje ho z opakované lži,“ prohlásil budoucí hejtman Radim Holiš.Na otázku, zda nebyla Penta zvýhodněna v přípravě výstavby nové nemocnice v Malenovicích, a to jak znalostí interních detailů problémů krajské nemocnice, znalostí požadavků kraje na novou nemocnici, či znalostí podobností k financování výstavby nové nemocnice, Holiš odpověděl následovně: „Toto zatím nemohu nijak z této pozice a s těmito informacemi posoudit, to musí říci někdo jiný. V každém případě vždy byly ústy hejtmana Čunka jakkékoli spojitosti s Pentou vyvraceny.“

Radim Holiš na rozdíl od Čunka vnímá angažmá exmanažera Penty Martina Šamaje jako velmi diskutabilní. „Jako velký problém to vnímám, a ten se ještě zvětšuje, když se tento člověk objevil jako jeden z hlavních vítězů výběrového řízení na projekční kancelář nové nemocnice. Nestandardní, nemorální, prostě výsměch slušnosti. Připravit si veřejnou zakázku a pak ji sám vyhrát považuji návrat do 90. let našeho ranného kapitalistického novověku. Je to rána a faul dobrým mravům. Absolutní distanc od takových postupů ve veřejné sféře při práci s veřejnými prostředky. Předpokládalo by, se že všechny informace využije k podání nižší nabídky, a ta pak vyhraje. Opak je pravdou. Vyhrál s nabídkou o 80 mil vyšší cenou než druhá nabídka,“ zlobí se budoucí hejtman.

Investice do výkupů pozemků, přípravy projektu, architektonických či projektových prací, ani kolik bylo dosud vyplaceno není zatím schopen posoudit a zrevidovat. „Nemohu to vyčíslit, to jsou otázky na lidi z odboru investic, a bude to jedna z prvních věcí, kterou kompletně zveřejníme, až budeme ve vedení kraje,“ vypichuje Radim Holiš.

Nové vedení Zlínského kraje, které má s megalomanským plánem nové nemocnice „na zelené louce“ problém, se obává toho, že Jiří Čunek bude chtít ještě před svým odchodem podepsat smlouvu na projektanta nemocnice za skoro 425 milionů korun. Umožnil mu to taktéž končící předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj. Ten totiž zamítl rozklad druhého zájemce o zakázku – královéhradecké společnosti JIKA-CZ, který způsob výběru projektanta napadl. Antimonopolní úřad už dříve konstatoval, že soutěž proběhla v pořádku.

Za vítěze zakázky, do které se přihlásily dvě firmy, vybrali krajští radní na konci srpna sdružení „Nová nemocnice – Zlín“ za nabídkovou cenu 351 milionů korun bez DPH (téměř 425 milionů korun s DPH).
„Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad navrhovatele JIKA – CZ s. r. o. proti prvostupňovému rozhodnutí ÚOHS, kterým byl zamítnut návrh proti postupu Zlínského kraje v zadávacím řízení Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace,“ oznámil mluvčí úřadu Martin Švanda. Končící předseda Rafaj podle něj potvrdil správnost a zákonnost prvostupňového rozhodnutí, v němž ÚOHS nenašel důvodnost žádné z námitek.

„Úřad mimo jiné neshledal, že by došlo k namítanému zvýhodnění autora studie, k pochybení v nastavení lhůty pro podání nabídek, ve stanovení požadavku na lékařského manažera projektu, požadavku na referenční zakázky či projekční práce a EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí),“ uvedl Švanda. Za diskriminační nebo netransparentní nelze podle antimonopolního úřadu považovat ani stanovení nabídkové ceny. „Úřad neshledal ani částečnou neurčitost poptávaného předmětu veřejné zakázky a rovněž nenašel pochybení v požadavcích zadavatele na technickou kvalifikaci a délce zadávací lhůty,“ ukončil popis rozhodnutí předsedy Rafaje jeho mluvčí Švanda.
Emoce kolem projektu nemocnice neopadly ani po Čunkově prohře v krajských volbách. Nová politická garnitura „Čunkův projekt“ vůbec nepodporuje. Zástupci vznikající nově vznikající krajské koalice ANO, Pirátů, ODS a ČSSD končícího hejtmana Jiřího Čunka proto vyzvali, aby projekt na výstavbu nemocnice nepodepisoval. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

KAMARÁD VELKÉHO POLITIKA FALTÝNKA ŠVACHULA ZŮSTÁVÁ VE VĚZENÍ

Vrchní soud zrušil rozhodnutí o propuštění Švachuly z vazby: Olomoucký vrchní soud zrušil rozhodnutí brněnského krajského soudu, který před dvěma týdny rozhodl o propuštění z vazby obžalovaného Jiřího Švachuly, jenž je souzený v případu rozsáhlé korupce na radnici městské části Brno-střed. Odvolací soud tak rozhodl v neveřejném jednání na základě stížnosti státního zástupce Radka Mezlíka. Žalobce dnes řekl, že vrchní soud toto rozhodnutí označil za předčasné a krajskému soudu uložil, aby se věcí znovu zabýval.

„Usnesení jsem již obdržel. Vrchní soud v Olomouci zrušil usnesení krajského soudu o propuštění Jiřího Švachuly z vazby a nahrazení vazby alternativními prostředky zejména elektronickým monitoringem jeho pohybu, a to z toho důvodu, že toto rozhodnutí označil za předčasné. Uložil krajskému soudu, aby se věcí opětovně zabýval,“ řekl ČTK státní zástupce olomouckého vrchního státního zastupitelství Mezlík.

Brněnský krajský soud obžalovaného Švachulu, který byl místním politikem hnutí ANO, propustil z vazby 7. října. I přes rozhodnutí soudu však Švachula zůstal omezen na svobodě, státní zástupce proti rozhodnutí na místě podal stížnost, a usnesení soudu o propuštění z vazby tak nebylo pravomocné. Vrchní soud krajskému soudu uložil lhůtu do 10. prosince, dokdy se má touto věcí znovu zabývat. „Obžalovaný tedy zůstává ve vazbě, soud se tím bude muset opětovně zabývat. Jsem spokojen, s rozhodnutím souhlasím,“ doplnil Mezlík.

Švachula je poslední, kdo zůstává v takzvané kauze Stoka ve vazbě, Městský soud v Brně a následně krajský soud opakovaně nevyhověly žádosti o jeho propuštění z obav, že by mohl uprchnout do zahraničí. Předsedkyně soudního senátu Jaroslava Bartošová se však rozhodla Švachula propustit z vazby náhradou za alternativní prostředky – bývalý politik měl být pod dohledem probačního úředníka, jeho pohyb měl být monitorován přes elektronický náramek a musel by odevzdat pas.

Případ Stoka brněnský krajský soud otevřel 21. září, po roce a půl od policejní razie na radnici Brno-střed. Bývalý místostarosta městské části Švachula byl podle státního zastupitelství hlavou skupiny, která ovlivnila desítky zakázek na radnici. Hrozí mu až 16 let. V případu je celkem obžalováno 11 lidí a dvě firmy.

ŠIKANOVANÁ ŽALOBKYNĚ KORNASOVÁ Z OSTRAVY ODŠKODNĚNA, STÁT ZAPLATÍ ZA VŠE 478 TISÍC

Soud: Stát musí platit šikanované státní zástupkyni i kvůli nečinnosti nadřízených: Stát musí zaplatit bývalé vedoucí Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ) Tamaře Kornasové peněžitou náhradu i proto, že soustava státního zastupitelství dosud neprojevila snahu o nápravu. Krajský soud v Ostravě (KS) také v rozsudku kritizuje nečinnost nadřízených složek státního zastupitelství, které ač o problému věděly, nezasáhly. Vyplývá to z písemného odůvodnění rozsudku KS v Ostravě, který v polovině září vyhověl odvolání Kornasové proti lednovému, zamítavému rozhodnutí OS v Ostravě.

„Odvolací soud považuje za případný i argument žalobkyně, že k věci přistoupila i opakovaně vyjádřená nevůle ze strany vyšších složek soustavy státního zastupitelství s tímto problémem, který byl zbytkem soustavy celkem jasně vnímán, cokoli činit,“ konstatují soudci podíl vyšších složek soustavy státního zastupitelství na vzniklé újmě.

V odůvodnění rozsudku hodnotí soudci KS chování nadřízených vůči Kornasové jednoznačně jako nezákonnou šikanu a bossing. „Dlouhodobý postup žalované spočívající v „utahování šroubů“ nelze vůči žalobkyni označit jinak než jako nedůstojný, ponižující a nečestný. Jinak řečeno, odvolací soud jej na rozdíl od soudu prvního stupně posoudil jako zneužití výkonu práv ze strany nadřízeného státního zastupitelství a jako projev šikany či bossingu, který představuje neoprávněný zásah do osobnostního práva žalobkyně na důstojnost, vážnost a čest. Podle názoru odvolacího soudu nelze tento postup legitimizovat jako reakci na zjištěné systémové nedostatky, neboť je nepřípustné dosahovat ukončení výkonu funkce prostředky, které k tomu nejsou určeny. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani okolnost, že žalobkyně dokázala tomuto tlaku čelit,“ konstatuje se v písemné rozhodnutí, které má Česká justice k dispozici.

Soudci KS v rozhodnutí zmiňují například okolnosti pedantské kontroly docházky na OSZ ze strany KSZ, kdy zavedený elektronický systém její evidence označují za „samoúčelný prostředek šikany státních zástupců“. Soudci přitom nijak nezpochybňují možnost takový systém zavést, avšak kritizují způsob, jak s ním bylo za éry někdejší vedoucí KSZ Zlatuše Andělové nakládáno.

„Odvolací soud má na rozdíl od soudu prvního stupně za to, že neexistuje žádný rozumný důvod, proč by nebylo možno použít judikaturu týkající se evidence pracovní docházky soudců a jejího významu na poměry státních zástupců, neboť se jedná o obdobné právnické profese, byť postavení státních zástupců a soudců není totožné. Jediným smyslem rozvržení pracovní doby je i v případě státních zástupců zajištění řádného výkonu působnosti státního zastupitelství. Odvolací soud sdílí názor vyjádřený v rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2014 sp. zn. 16 Kss 10/2013, že evidence docházky má podpůrný význam,“ konstatuje se v odůvodnění rozsudku.

Pomyslné zrcadlo žalobcům

Podle soudu je tak na místě poskytnout Kornasové peněžité zadostiučinění, neboť je potřeba zohlednit, že zásah byl dlouhodobý, intenzivní a měl velký dosah v soustavě státního zastupitelství. „Z hlediska výše náhrady považoval odvolací soud za dostatečně účinné poskytnutí peněžité satisfakce v poměrně „symbolické“ výši 50 000 Kč, odpovídající jedné desetině požadované částky. Samotná skutečnost, že žalovaná bude muset zaplatit tuto peněžitou náhradu, totiž bude působit dostatečně preventivně a nastaví „pomyslné zrcadlo“ celé soustavě státního zastupitelství, která doposud neprojevila snahu o odčinění újmy. Na druhou stranu zásah neměl celoplošný a celospolečenský dosah tak, aby bylo na místě přiznat „řádově“ vyšší peněžitou náhradu,“ vysvětlují soudci, proč nakonec přiznali nižší částku, než kterou Kornasová požadovala.

Nejedná se však o jediný výdaj, který bude muset za celý spor stát zaplatit. Soud vedle peněžité náhrady uložil KSZ v Ostravě zaplatit Kornasové jak výdaje spojené s právním zastoupením, tak náklady řízení. Jedná se především o náklady na svědečné, neboť státní zástupci z OSZ a KSZ v Ostravě nebyli pro účely svědectví u soudu uvolněni a všichni tak požádali o náhradu ušlé mzdy, což dohromady bude stát dalších bezmála 30 tisíc Kč.

KSZ v Ostravě si také pro účely právního zastoupení ve sporu najalo advokáta, neboť se podle něj jedná o „právní věc mimořádně komplikovanou, vymykající se běžné agendě, se kterou se potýkají zaměstnanci žalované“. Proti tomu se Kornasová ohrazovala s tím, že státní zastupitelství má dostatek odborníků na netrestní agendě a je to i v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Náhradu nákladů právního zastoupení nepřiznal KSZ ani OS v Ostravě, ačkoliv žalobu Kornasové zamítl.

Brněnského advokáta Filipa Horáka KSZ vybralo bez výběrového řízení, což je podle odpovědi vedoucího KSZ v Ostravě Libora Malého pro Českou justici v souladu s příslušnou směrnicí Ministerstva spravedlnosti. K 24. září mu za jeho služby v tomto sporu KSZ vyplatilo 261 tis. Kč. Kornasovou stál její advokát Pavel Uhl 137 tis. Kč. Celkově tak stát, prostřednictvím KSZ v Ostravě, zaplatí za tento spor 478 tis. Kč. Petr Dimun, ceskajustice.cz

SOUDCI V OLOMOUCI ODROČUJÍ LÍČENÍ

Soudy v Olomouci kvůli pandemii koronaviru omezují svou činnost a začaly rušit jednání. Důvodem je podle jejich zástupců především obava ze šíření koronaviru a snaha ochránit i účastníky jednání. Nová opatření se tak dotknou například i sledované korupční kauzy Vidkun, kterou měl ostravský krajský soud – pobočka Olomouc naplánovánu po tříměsíční přestávce znovu na začátek listopadu. Odložena je zatím na prosinec, řekl dnes soudce Martin Lýsek.
„V týdnu od 2. do 6. listopadu se scházet nebudeme. Předseda krajského soudu dnes vydal další doporučení o potřebě odvolat jednání, která snesou odkladu. I z pohledu ochrany zdraví těch, kteří by u toho jednání měli být, což je v tomto případě 16 lidí, kteří by museli být v jednací síni celý den, je to nesmysl. Hlavní líčení tak nebude,“ uvedl soudce.

Projednávání kauzy Vidkun, která měla na začátku října pětileté „výročí“ od razie policie, poznamenala již jarní vlna pandemie. Soud kvůli tomu přišel o celý týden nařízeného jednání v březnu, otevřel ji znovu na začátku května, ale kvůli opatřením se tehdy odehrávaly zásadní výpovědi svědků za zavřenými dveřmi. Nyní by mohla znovu pokračovat v prosinci. „Už minule jsme odročovali na dva termíny, takže zatím platí 1., 2. a 4. prosince. Je to otázka pro další týdny, jak to bude vypadat a zda se sejdeme, nebo ne,“ doplnil soudce Lýsek.

Opatření se dotýkají například i Vrchního soudu v Olomouci. Jeho zaměstnanci v co největší míře pracují z domova. Ti na pracovišti mají omezený kontakt se svými kolegy. „Předseda Vrchního soudu v Olomouci informoval jednotlivé předsedy senátu o opatřeních ministerstva spravedlnosti a vlády a ponechal na zvážení řídících předsedů senátů, zda již nařízená jednání odročí, či zda se tato jednání budou konat, a zda se rozhodnou s ohledem na současnou situaci nenařizovat nová jednání, případně nařídí jednání na pozdější datum,“ řekl dnes mluvčí soudu Stanislav Cik.

Tato doporučení se však podle mluvčího soudu nedotýkají věcí, u nichž je nutné bezodkladně rozhodnout, ať už jsou to návrhy na uvalení vazby v trestním řízení, popřípadě nutnost bezodkladných rozhodnutí u insolvenčních či civilních věcí. Opatření jsou viditelná i v praxi, například už v týdnu při jednom z jednání nenařídil soud převoz obžalovaného z věznice, ale využil videokonference.

Soudci napříč soudy v Olomouci postupně rušili kvůli obavě ze šíření nákazy koronavirem nařízená jednání již v polovině března. Omezení trvala až do konce dubna, kdy se činnost opět postupně obnovovala.

PRO VĚZNĚ 200 LŮŽEK

Vězeňská služba má celkovou kapacitu až 200 nemocničních lůžek, plicními ventilátory ale nedisponuje: Přestože v podkladech pro vládu Vězeňská služba varuje před nárůstem nakažených vězňů koronavirem a nebezpečím „prakticky nekontrolovaného“ šíření nemoci, podle mluvčí Vězeňské služby Petry Kučerové je stav nyní stabilizovaný a k dispozici je pro nemocné osoby až 200 lůžek. Problematické je spíše číslo nakažených lidí z řad zaměstnanců.

K dnešnímu dni je podle Kučerové pozitivních 23 vězněných osob (1 – výkon vazby, 22 – výkon trestu) z celkového počtu necelých 19 800 vězněných osob. Nejvíce Vězeňské službě situaci komplikuje nárůst nákazy u dozorců a dalších zaměstnanců. Z nich je pozitivních 334 lidí a 96 lidí je v karanténě. Celkový počet zaměstnanců je cca 11 tisíc, z toho cca 7 tisíc příslušníků.

V materiálu pro vládu, kterým Vězeňská služba odůvodnila zákaz návštěv ve věznicích, se uvádí, že „kapacita oddělení pro pacienty s Covid- 19 ve vězeňské nemocnici v Brně je pro případ vysokého výskytu této nemoci ve vězeňské populaci nedostatečná“. Mluvčí Vězeňské služby ale upřesňuje, že šlo o místa na infekčním oddělení, kterých má Vězeňská služba pouze 21. Celkově Vězeňská služba disponuje ve dvou svých nemocnicích kapacitou až 200 lůžek. Počet vězněných osob je nyní 19 796 lidí. „Ventilátory naše nemocnice nedisponují, nicméně máme v brněnské nemocnici infekční oddělení, kam můžeme pacienty s těžším průběhem umístit,“ vysvětluje mluvčí.
Vězeňská služba podle ní včas přijala účinná opatření a proto má zatím nízký počet nakažených vězňů. „Denně stav sledujeme, vyhodnocujeme a operativně přijímáme či upravujeme další opatření. V současné době můžeme stav nazvat jako stabilizovaný,“ dodává Kučerová.

VS v odůvodnění vládního rozhodnutí o zákazu návštěv varovala, že bez omezení by mohlo dojít k fatálním následkům. „V této souvislosti je také vhodné připomenout platný epidemiologický model, že v případě, kdy je reprodukční číslo šíření nemoci covid-19 v běžné populaci 3, je v prostředí věznic toto číslo 14 až 16 podle způsobu výkonu trestu a způsobu ubytování,“ uvádí se mimo jiné v podkladech pro vládu.

Přestože materiál, který Vězeňská služba poskytla vládě uváděl, že „k datu 12. 10. 2020 je počet Covid- 19 pozitivních vězněných osob nízký (13), je již nutné považovat týdenní nárůst jejich počtu za alarmující“, podle mluvčí vězeňské služby tím bylo myšleno, že alarmující je situace v celé České republice.

Do věznic a detenčních ústavů nesmí návštěvy od pátku 23. října. Opatření by zatím mělo platit do konce nouzového stavu, tedy do 3. listopadu. Návštěvy odsouzených byly zakázány i na jaře. Vězňům tehdy bylo umožněno více telefonovat s příbuznými a změnil se také systém doručování balíků. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ÚČINNÁ OBHAJOBA PROTI ADVOKÁTOVI

ÚS: V trestním řízení proti advokátovi převažuje právo na účinnou obhajobu nad povinností mlčenlivosti: Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost právníka Martina Zvoníčka. Byl odsouzen k podmíněnému trestu spolu s bývalým soudcem Janem Kozákem v kauze pokusu o ovlivnění insolvenčního řízení. Zvoníček podle verdiktu přesvědčil Kozáka k pokusu o dodatečné zařazení pohledávky. Kozák musel justici opustit, jeho stížnost ÚS už dříve odmítl. Dnešní nález zveřejnil soud na svém webu.

Zvoníček v ústavní stížnosti poukazoval na řadu údajných pochybení, ÚS se zabýval zejména problémem, do jaké míry se mohl Zvoníček jako advokát účinně hájit, aniž by porušil povinnost mlčenlivosti vůči své klientce. Podle nálezu převažuje v trestním řízení proti advokátovi právo na účinnou obhajobu nad povinností mlčenlivosti, ovšem jen ve zcela nezbytné míře.

Zvoníček se ale podle ÚS o takový výkon svého práva na obhajobu ani nepokusil, ačkoliv jako právní profesionál mohl nalézt oporu jak v komentářové právní literatuře, tak částečně i v judikatuře. Prakticky tak na jednu z možností své obhajoby rezignoval. „Skutečnost, že tak učinil, tak nelze klást k tíži nikomu jinému než jemu samému,“ stojí v nálezu.
________________________________________
Vyžaduje-li účinná obhajoba advokáta prolomení povinnosti mlčenlivosti advokáta dle § 21 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, pak právo advokáta na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nad touto povinností převáží. I v takových případech však advokát musí dbát oprávněných zájmů svého klienta a z povinnosti mlčenlivosti je vyňat jen v rozsahu nutném pro svou účinnou obhajobu. Tento rozsah je zásadně advokát oprávněn posoudit sám, a odpovědnost za porušení povinnosti mlčenlivosti proto nese jen tehdy, jestliže zjevně zneužil svého práva k účelu nezpůsobilému k jeho účinné obhajobě přispět. – z nálezu ÚS
________________________________________
Za návod ke zneužití pravomoci úřední osoby dostal Zvoníček rok vězení s podmínečným odkladem na dva roky a také zákaz samostatného výkonu advokacie na 2,5 roku.

Podle obžaloby se Kozák snažil zařadit do insolvenčního řízení vedeného jiným soudcem pohledávku fyzické osoby na 450.000 korun. Termín pro přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení končil 31. srpna 2016, soudce se podle obžaloby spornou pohledávku snažil 7. září na podatelně soudu zařadit do běžného procesu.
Předstíral, že ji našel ve svém spisu, do kterého byla vložena omylem, a chtěl ji datovat k 31. srpnu. Podatelna to odmítla. O totéž se podle obžaloby snažil ještě 13. září v soudní kanceláři, úřednice ale pohledávku přinesla do podatelny, kde jí požadované datum znovu nedali.

Kozák podle pravomocného rozsudku jednal na Zvoníčkův popud. Oba muži už dříve popřeli, že by postupovali nezákonně. Kozák se hájil tím, že pochybila podatelna. Soud ale tomuto tvrzení neuvěřil, ceskajustice.cz