iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dr. Koudelka: Selhávání ÚS, Hampl: ČR bez rozpočtu

Dne 20. 10. 2020 zastavil Ústavní soud řízení o návrhu skupiny poslanců a skupiny senátorů ve věci povinné maturity z matematiky, který byl podán 17. 7. 2017, Pl.ÚS 16/17. Přes tři roky nechal Ústavní soud věc ležet, přičemž nešlo o skutkově složitou věc, kde by se muselo konat dokazování na ústním jednání. Situaci vyřešil sám Parlament, když přijal novelu školského zákona, která zrušila povinnou maturitu z matematiky. Proto Ústavní soud řízení zastavil pro odpadnutí důvodu sporu.

Je však selháním Ústavního soudu, že není schopen během tří let rozhodnout. Tedy, jak kdy. Je pokřivením práva, když v některých věcech a někomu tatáž instituce vyhoví v řádu měsíců a jiní čekají roky. Předseda soudu má dbát na to, že na soudě bude vyřizována agenda průběžně a nebudou vznikat nedůvodné rozdíly.

Pro srovnání ve věci platu soudců, včetně svých vlastních, rozhodl Ústavní soud 10. 7. 2014 za 13 měsíců a o zdanění církevních restitucí v roce 2019 za pouhé čtyři měsíce. Ústavní soud umí rozhodnout rychle, ale děsivě působí, že jen někdy a jen pro někoho. Prostě u Ústavního soudu platí: „Komu chceme, pomůžeme, komu nechcem, nemůžeme.“.
V roce 2017 byl na Ústavní soud podán i návrh ve věci ústavnosti volebního zákona o volbách poslanců. Tři roky leží a blíží se volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Přitom případná změna volebního práva má být činěna s dostatečným odstupem před vyhlášením voleb.

Z pohledu této výběrové svévole v rozhodování našeho Ústavního soudu je pochopitelná změna učiněná v Polsku za vlády strany Právo a spravedlnost, že polský Ústavní tribunál musí řešit věci v pořadí, jak dojdou. To je reakce na to, že dříve polský Ústavní tribunál svévolně upřednostňoval některé věcí a lidí také. Právní stát je z tohoto pohledu ohrožen u nás, ne v Polsku. Stanoviska eurokomisařky za hnutí ANO Věry Jourové kritizující Polsko a Maďarsko, jsou falešná a trpí slepotou, pokud jde o stav právního státu u nás .JUDr. Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz

EKONOM HAMPL SCHILLEROVÉ: NEMÁTE ŽÁDNÝ ROZPOČET, RÁNA PRO EKONOMIKU

Nemáte rozpočet ani plán, je to nezodpovědné, vytkl Schillerové Hampl: Ekonom Mojmír Hampl vytkl ministryni financí Aleně Schillerové absenci ekonomického plánu na další rok i nedostatečnou práci s ekonomickými daty. „S epidemií covidu se rozšířila epidemie papalášství,“ řekl v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Jednání Schillerové označil za nezodpovědné a vyzval ji ke zveřejňování čísel.

„Bavíme se o slově rozpočet a já se obávám, že už žádný rozpočet nemáme. Rozpočet je nějaká rozumná přiměřená úvaha o tom, jaké budu mít příjmy a výdaje. To platí pro rodinu, platí to i pro stát. Tuhle rozumnou úvahu o budoucnosti už nemáme,“ řekl v pořadu Hampl, který je zároveň jedním ze zakladatelů občanské iniciativy KoroNERV-20. Ta reaguje na ekonomické a sociální dopady krize související s pandemií koronaviru. Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 320 miliard korun.

„Nesmíme obětovat budoucnost země a veřejných financí v boji s jednou nemocí,“ řekl. Dodal, že státní rozpočet prakticky neexistuje a je to obrovská rána pro ekonomiku, protože neexistuje žádný konkrétní plán do budoucna podložený existujícími daty a čísly.

Ministryně financí Schillerové se hájila, že se s daty pracuje dostatečně. „Mluví z vás neinformovanost, já vám informace ráda poskytnu,“ zareagovala Schillerová na Hamplovy výtky. Zmínila, že během jednání požadovala uspokojivá a podložená vysvětlení ke každému ekonomickému opatření a těch se jí dostalo. Do budoucna také nepočítá se zvyšováním daní nebo úplným lockdownem.

Ekonomika spadne víc, než se čekalo, soudí experti i zástupci byznysu

Předseda Pirátů Ivan Bartoš souhlasil s ekonomem v tom, že by měl existovat roční ekonomický výhled a predikce fakticky podložených výsledků ekonomických vládních opatření. Podle Schillerové hraje však velkou roli nejistota vývoje pandemie. Zdůraznila, že s nejistým chováním viru úzce souvisí ekonomická nejistota, která jí během léta bránila v rozhodování ohledně plánů na státní rozpočet a zacházení s veřejnými financemi.

„Paní ministryně připomíná člověka, který stojí a čeká, jak to nakonec dopadne. Přemýšlí, jak zaplatit ten výsledek, a dopředu není vůbec schopná odhadnout, jaký bude. Což je pro mě ta nejsmutnější ztráta z posledních měsíců,“ pustil se do Schillerové Hampl. „Ministerstvo financí oznámilo, že makroekonomickou predikci a fiskální výhled odkládá z listopadu na leden. To znamená, že lodi, která je v bouři, ještě vypnulo kompas,“ dodal.

Schillerová Hamplovu kritiku odmítla. „Makroekonomickou predikci jsem odmítla udělat už v létě. To není nic nového. Jestliže máte tak obrovskou míru nejistoty a nevíte, jestli budou plošná opatření pokračovat, tak co chcete predikovat?,“ řekla ministryně.

Prymulova kauza a nový ministr zdravotnictví

V diskuzi se řeč stočila i k čerstvé kauze ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který před několika dny sám porušil vládní nařízení a v současné době čelí odvolání z funkce. Všichni hosté pořadu se shodli na tom, že je Prymulovo odvolání vhodné, protože svým jednáním podryl důvěryhodnost svého úřadu i samotné vlády.
Prymula: Rezignuji, až bude nástupce. Je až půl milionu nakažených

„Moc opatření už vymyslet vláda nemůže, a proto je naprosto klíčová důvěra v opatření a ministra, který je předkládá,“ prohlásil Bartoš k otázce Prymulova odstoupení a jeho nového nástupce. Zároveň by podle všech měl Prymula podat vysvětlení svého jednání.

Hampl mimo jiné poukázal i na další kauzy, které se během uplynulých týdnů řešily, jako třeba předávání státních vyznamenání nebo Babišovu neochotu nastoupit do karantény. „S epidemií covidu se rozšířila i epidemie papaláštví,“ dodal na adresu současné politické situace.

BOJ O NOVÉHO ŘEDITELE VZP S 6 MIL KLIENTY, ŘEDITEL KABÁTEK ODCHÁZÍ

Vyšehradské schůzky se zúčastnil i náměstek VZP, Prymula ho údajně nepotkal: Středeční noční schůzky, na níž se v uzavřené vyšehradské restauraci sešli ministr zdravotnictví Roman Prymula a šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, se měl zúčastnit i náměstek VZP David Šmehlík. Prymula v pořadu ČT Otázky Václava Moravce uvedl, že se sice na místě nepotkali, jeho přítomnost ale nevyloučil. Správní radu VZP čeká výběr nového ředitele, Šmehlík je možným nástupcem.

VZP je největší zdravotní pojišťovna v zemi. Má 5,9 milionu klientů. Podle původního plánu měla letos hospodařit s příjmy 215,6 miliardy korun a s o 30 milionů nižšími výdaji. Řediteli pojišťovny Zdeňku Kabátkovi končí 3. prosince druhé funkční období. Podle médií by jeho nástupcem mohl být právě Šmehlík.

Prymulu zachytil deník Blesk, jak ve středu v noci vychází bez roušky z uzavřené restaurace. Vyfotografoval pak také Faltýnka. Dalším účastníkem noční schůzky byl ředitel ostravské fakultní nemocnice Jiří Havrlant. Podle ČT byl na místě i Šmehlík.

Prymula řekl, že mluvil jen s Faltýnkem a Havrlantem. „Nemůžu vyloučit, že tam probíhala nějaká další schůzka,“ uvedl ministr zdravotnictví. Dodal, že Šmehlíka neviděl. „Určitě tam nebyl (Šmehlík), nebo musel být v prostoru, kde jsem ho neviděl,“ dodal Prymula. Vyloučil, že by na schůzce mluvili o vedení VZP.
Volba nového šéfa VZP

Nového šéfa bude vybírat správní rada VZP. Ta má 30 členů. Deset z nich vybírá vláda na návrh ministra zdravotnictví. Prymula navrhl výměnu některých členů. Podle něj o tom kabinet zatím nejednal, protože na obměně není „všeobecný souhlas, primárně premiéra“. Podle ČT má Šmehlík podporu 16 členů rady i předsedy vlády Andreje Babiše a Faltýnka. Prymula dnes uvedl, že navrhoval výměnu „osob, které byly spjaty s předchozím vedením a v podstatě s panem náměstkem“.

Bez roušky a v restauraci. Prymula porušil zákazy, odpozice žádá rezignaci

Podle Prymuly jsou dvěma „hlavními kandidáty“ na post ředitele VZP Kabátek a Šmehlík. Informaci ČT, že by se ředitelem mohl stát šéf ostravské fakultní nemocnice Havrlant, nepotvrdil. „Tuhle informaci já nemám,“ řekl dnes Prymula. Dodal, že s Havrlantem mluvil na schůzce o testování. Pokud by se podle ČT stal šéf ostravské nemocnice ředitelem VZP, mohl by Šmehlík zůstat ve vedení pojišťovny jako jeho náměstek. „Přišel jsem v době, kdy se tohle neřešilo,“ řekl k nočnímu setkání Prymula.

Havrlant je lékař atestovaný v oborech chirurgie a veřejné zdravotní pojištění. Do čela ostravské nemocnice se postavil loni v polovině února poté, co vyhrál výběrové řízení. Do té doby od roku 2003 působil v RBP zdravotní pojišťovně jako náměstek ředitele pro zdravotnictví, předtím od roku 1996 jako vedoucí odboru revizních lékařů. V letech 1988 až 2004 pracoval jako lékař na chirurgickém oddělení Vítkovické nemocnice.

Aktivisté, některé organizace a média poukazují na případný střet zájmů ve zdravotnictví. Podniká v něm například Babišův svěřenský fond i firma Prymulovy dcery. Týdeník Euro.cz v sobotu napsal, že firma Medimun, kterou ovládá dcera Prymuly, získala letos v srpnu dotaci více než 650 tisíc korun z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Peníze mají jít na nákup technologií k výrobě dezinfekce. Podle týdeníku byla firma dosud většinou ztrátová a vykazovala minimální činnost.

ŠÉF LÉKAŘSKÉ KOMORY DR. KUBEK: COVID DRUHÁ NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINA ÚMRTÍ

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubky je Česko v nejhorší situaci na celém světě. „Ta dynamika je strašlivá,“ řekl Kubek v neděli v Otázkách Václava Moravce. Situace je podle něj extrémně vážná. Covid-19 je podle něj druhá nejčastější příčina úmrtí v České republice.

„V současnosti je ČR nejhorší zemí v nejhorší situaci na celém světě. Ta dynamika je strašlivá. Tohle jsou počty zemřelých na covid-19 za týden od začátku září. Těch 518 je do pátku a nemáme ještě všechna čísla. Příští týden se budeme pohybovat kolem tisíce mrtvých za jeden jediný týden,“ řekl. Kubek přitom ukazoval na papíře číselnou řadu (18, 29, 56, 98, 136, 256, 441 a 518) s týdením počtem úmrtí na covid-19.

„Pro srovnání za celou tu první vlnu jsme měli počet zemřelých okolo čtyř set, teď to číslo zvládneme za čtyři dny. Situace je extrémně vážná,“ dodal. Podle něj je nyní covid-19 druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. „Na všechny druhy rakoviny dohromady zemře za den v České republice v průměru 70 lidí. Na covid-19 je to sto,“ prohlásil.

Nakažených nemocí covid-19 je aktuálně 13 200 zdravotníků, z toho 2 600 lékařů a 6 000 sester. „Zdravotníci v nemocnicích jako je Uherské Hradiště doslova padají na ústa, když to řeknu slušně, a zde je ještě paralelní svět, kdy prostě někteří lidé si jdou koupit něco na blešák, nebo koupit biomrkev Praze na náplavku, to prostě opravdu rozum nebere,“ kritizoval Kubek sobotní farmářské trhy.

Prymula: Rezignuji, až bude nástupce. Je až půl milionu nakažených

„Jsem zastáncem tvrdého lockdownu ve stylu Izraele. To je to jediné, co nám v současné situaci může pomoc. Není nač čekat,“ dodal. Podle něj je dobře, že se staví nemocnice v Letňanech. „Situace je u nás nejhorší v celé Evropské unii. V momentě, kdy je situace rozjetá tak, jako dnes, tak se kapacita lůžek zaplní za dva dny,“ poznamenal. Podle něj je zásadní, aby se snížilo číslo R.

„Pokud nesrazíme reprodukční číslo pod jedna, tak není otázkou zda zdravotnictví zkolabuje, ale pouze kdy, protože kapacita zdravotnictví bude vždy omezená, my nejsme schopni donekonečna navyšovat počet lůžek, my nejsme schopni namnožit lékaře, zdravotní sestry, ta kapacita je omezená a bude omezena ať budeme dělat cokoliv,“ uvedl.
„Pokud nechcete, aby vás v nemocnici intuboval psychiatr, noste prosím roušky. Nejzákladnější opatření fungují v krizových situacích nejlépe,“ vyzval občany v závěru pořadu.