iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trumpovi lékaři z Texasu zachrání napadené ČR covidem

ČR žádá o pomoc. Lékařské týmy vyšle Národní garda z Texasu a Nebrasky: Americká Národní garda z Texasu a Nebrasky by měla do Česka vyslat lékaře na pomoc se zvládáním koronavirové krize. Po jednání vlády to uvedl premiér Andrej Babiš. Čtyři sedmičlenné americké týmy by měly dorazit příští týden. „Snažíme se zajistit pomoc ze zahraničí. Přijde sem asi 28 amerických lékařů,“ uvedl Babiš (ANO) na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.

Americká armáda nabídla pomoc ve zvládání epidemie koronaviru. Jednáme o příjezdu 28 vojenských lékařů a zdravotníků, kteří mají zkušenosti s bojem proti covid z USA. Nyní dolaďujeme konkrétní detaily,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Podle informací natoaktual.cz má jít o specialisty z Národní gardy Texasu a Nebrasky, se kterými má česká armáda dlouhodobé partnerské vztahy.

Americká armáda nabídla pomoc ve zvládání epidemie koronaviru. Jednáme o příjezdu 28 vojenských lékařů a zdravotníků, kteří mají zkušenosti s bojem proti covid z USA. Nyní dolaďujeme konkrétní detaily.

Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly dorazí americký tým do Česka už příští týden. Vybaven bude vlastními ochrannými pomůckami. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška by měly do Česka přijet čtyři sedmičlenné týmy. Ve středu kvůli tomu jednali zástupci ministerstva obrany a velvyslanectví USA v Praze. A další jednání budou následovat.

„Je třeba doladit termín a způsob přepravy nebo například ubytování. Místo jejich působení bude především na ministerstvu zdravotnictví,“ informoval Pejšek.

Americký velvyslanec Stephen King informaci potvrdil s tím, že odpoledne hovořil s českým premiérem Babišem a „dohodli se na vyslání amerického vojenského zdravotnického personálu“, který má s koronavirem zkušenosti.
Vláda mimořádně jednala kvůli dalšímu zpřísnění opatření k zabránění šíření koronaviru vzhledem k dramatickému nárůstu počtu nemocných. Babiš podotkl, že problémem je velký nárůst hospitalizovaných pacientů a kapacita lůžek. „Musíme v první řadě ochránit životy našich občanů,“ prohlásil Babiš.

Příjezd gardistů měl od minulého týdne s americkým velvyslancem Stephenem Kingem dojednávat vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „Dnes se podařilo potvrdit, že bychom měli z Texasu a Nebrasky dostat 28 vojenských lékařů. V tuto chvíli to máme potvrzené, musí se ale domluvit ještě technické detaily,“ řekla webu iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová. Zatím není jasné, kdy zdravotníci dorazí.

Vláda uzavřela maloobchod a služby, omezila pohyb na nákup a práci

O další pomoci podle mluvčí jedná Česko na úrovni Evropské unie i Severoatlantické aliance. „Co se týká zpětné vazby u EU, vypadá to, že by nám mohla vypomoci ventilátory, spíše tedy vybavením,“ řekla Dlubalová.

Podobnou pomoc připravuje v rámci krizového plánu NATO i sousední Německo. Podle ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové by Bundeswehr mohl do spojeneckých i partnerských zemí vyslat až 160 specialistů. Podle agentury agentura DPA už spolková vláda vyčlenila pro plán potřebný personál. Jde především o zdravotníky.

Premiér Babiš na dotaz novinářů odmítl, že by Česko na jaře nepomáhalo epidemii zvládnout více postiženým zemím, když nyní žádá o pomoc. Zmínil například pacienty z Francie, kteří měli být dopraveni do Česka, ale nakonec nedorazili.
„Myslím, že v rámci Evropy jsme solidární,“ uvedl s tím, že Česko například nebránilo jezdit pracovat za hranice zdravotníkům jezdícím za prací do Rakouska a Německa.

Spolupráce mezi českou armádou a Národní gardou v Texasu i Nebrasce se datuje do roku 1993. Prvotním cílem tehdy bylo pomoci české armádě připravit se na vstupu do NATO. V rámci letité spolupráce pořádají společná cvičení v České republice nebo Texasu.

Texaská a nebraská Národní garda jsou teritoriální součástí rezervních amerických ozbrojených sil. Jejich velitelé vzdušných a pozemních sil jsou jmenováni guvernéry jednotlivých států. Aktuálně slouží v texaské gardě zhruba 24 tisíc lidí, v nebraské přibližně 4,5 tisíce osob.

Většina příslušníků Národní gardy má běžné civilní zaměstnání na plný úvazek a službu vykonávají na částečný úvazek. Někteří členové ale slouží na plný úvazek v takzvaných aktivních rezervách Národní gardy.

OBCHODNÍCI PŘED KRACHEM, VLÁDA NEMÁ DALŠÍ PLÁN

Tři týdny a konec. Prodloužení restrikcí by nás zničilo, tvrdí obchodníci: Vládní rozhodnutí o uzavření obchodů a služeb jejich provozovatele rozzlobilo, přestože většina z nich tento krok očekávala. Výhrady mají vůči nejasné komunikaci kabinetu, oznámení den předem nebo navrhovaným kompenzacím. Omezení navíc přichází těsně před nejvýdělečnějším obdobím v roce. Obchodníci doufají, že na vánoční nákupy budou mít opět otevřeno.

Vláda na středečním mimořádném jednání přistoupila ke stejnému kroku jako na jaře, od čtvrtka uzavírá veškerý maloobchod a služby, s výjimkou prodejen se základním sortimentem. Vzhledem k tomu, že se epidemiologická situace v Česku neustále zhoršuje, řada obchodníků s tímto scénářem počítala.

: Poloviční lockdown. S kým nebýt, jak nakupovat od čtvrtka

Na poslední vládní kroky se přesto dívají se značnou nelibostí. „Celá situace se vládě vymkla z rukou, omezení svobody pohybu je toho jasným důkazem. Takováto opatření poškodí společnost na několik let, ať už jde o vzájemné chování a důvěru, tak o běžné návyky,” myslí si investor Michal Mička, kterému patří značky Pietro Filipi a Kara.

Jakékoliv restrikce se podle něj okamžitě promítají do poklesu tržeb. Omezení navíc přichází v době, kdy lidé postupně začínají nakupovat vánoční dárky. „Dostáváme se do období, které pro výraznou část obchodníků znamená nejzásadnější obraty. Odhaduji, že v případě uzavření na více než tři týdny toto může pro mnoho obchodů znamenat existenční problémy,” míní Tomáš Míček, expert na maloobchod z poradenské společnosti CBRE.

E-shopy Vánoce nezachrání

Ani případné rychlé znovuotevření obchodů totiž neznamená, že se automaticky vrátí i zákazníci. „ Nemyslím si, že pokud by se například v polovině listopadu prodejny otevřely po delší době, že se tam lidé hned nahrnou. Ze zkušeností z dubna víme, že to chvíli trvá,“ tvrdí obchodní ředitel knihkupectví Kosmas Ctirad Fuchs.

Pražská smetánka čte knihy? Knihkupcům rostou tržby, jarní ztrátu ale nenahradí

Na posledním souboru omezení mu vadí, že vláda obchodníky neinformovala v dostatečném předstihu, ale den předem. „Jako vždycky je to na poslední chvíli, žádná informace předem. Na zítra máme připraveno zboží v podstatě pro celou ČR. Snažíme se zjistit, jestli jej někde budou schopni přijmout,“ popisuje Fuchs.

Stále větší podíl knih se prodává online, vánoční nápor však čistě přes internet odbavit nepůjde. „V rámci e-commerce lze ustát následující dva až tři týdny, protože to ještě nejsou vánoční nákupy. Dál už by to byl opravdu zatěžkávací test, na který podle mě není nikdo připraven. Jaro bylo v tomto ohledu zanedbatelné,“ míní Adam Pýcha, ředitel marketingu a e-commerce Knih Dobrovský.

Opuštěné hotely

Přísnější režim, který se podobá tomu na jaře, čeká od 22. října hotely. Už v důsledku předešlých restrikcí přišly o skupiny, zahraniční návštěvníky a účastníky konferencí. Lockdown jim bere to poslední, co mají - individuální klienty, kteří jednou třeba na wellness pobyty.

I těch však v posledních týdnech bylo žalostně málo. Celkovou obsazenost odhadl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek na maximálně čtyři procenta. V některých hotelech má personál jasnou přesilovku nad hosty.
„V současnosti máme ve 240 pokojích v pěti našich hotelech v Praze ubytované tři lidi. Příští týden je ještě horší,“ shrnul Viliam Sivek, majitel hotelové sítě Sivek Hotels.

Rekreační hosté, kteří nemají vládní výjimku, mohou dokončit své pobyty, další hosty však žádné ubytovací zařízení od čtvrtka nesmí přijímat. Výjimky platí například pro pobyty spojené s prací, cizince s pracovním povolením nebo osoby v izolaci a karanténě. Výjimku má také stát a samosprávy, pokud půjde například o uvolnění kapacity poskytovatelů zdravotních služeb, sociálních služeb a ubytování bezdomovců.

Budou kompenzace stačit?

Podobně jako na jaře mají někteří obchodníci výhrady vůči tomu, co se zavírá a co ne. „Myslíme si, že obchody, showroomy a studia s nábytkem by se neměly zavírat za žádnou cenu. Tisícimetrový showroom obslouží v průměru deset lidí za den a nedochází tam tak ke shlukům nakupujících,” uvádí tajemník Asociace českých nábytkářů Tomáš Lukeš.
Stát pomůže zavřeným firmám s nájemným i mzdami

Také od zástupců nákupních center zní, že jejich provoz nepředstavuje z epidemiologického hlediska riziko. „Nezbývá nám, než rozhodnutí vlády respektovat. I když jsme si jisti, že bychom dokázali v našich centrech zajistit vysoký standard bezpečnosti. Veškerá opatření, která jsme již od jara postupně zavedli pro zvýšení bezpečnosti nakupujících i personálu, budeme i nadále plnit,” říká Jan Kubíček, předseda českého výboru Asociace nákupních center.

Objevuje se také kritika kompenzací, které po vládním jednání představil vicepremiér Karel Havlíček. Stát vrátí postiženým podnikatelům polovinu nákladů na nájemné za tři měsíce a vyplatí i mzdy a odvody za zaměstnance. „Kompenzace jsou pro obchodníky, ale už vůbec nikdo neřeší situaci

irem, které nábytek vyrábí nebo dodavatele materiálů a podobně - ti nedostanou nic,” podotýká Tomáš Lukeš.
„Jsme samozřejmě rádi za jakoukoliv formu podpory, kterou od státu jako odškodnění dostaneme. Bohužel pokryje jen část a žádnému maloobchodu nemůže nahradit zisk v počínajícím předvánočním období,“ dodává Norbert W. Scheele, ředitel řetězce C&A pro země střední a východní Evropy.

PAUŠÁLNÍ DAŇ PRO PODNIKATELE

Poslanci kývli na paušální daň pro podnikatele s ročním příjmem do milionu: Zavedení paušální daně schválili poslanci. Budou ji moci uplatnit osoby samostatně výdělečně činné s ročním příjmem do milionu korun, tedy neplátci DPH. Vláda původně navrhovala, aby hraniční částka byla o 200 tisíc korun nižší. Zákon nyní musí ještě posoudit Senát.

Paušální daň znamená, že OSVČ nebude muset – pokud se tak sám rozhodne – platit extra zdravotní a sociální odvody a daně, ale jen jednu jedinou částku, která by zahrnovala vše. Paušální daň má být v příštím roce 5 469 korun měsíčně, původně to mělo být o něco více - 5740 korun.

„Je skvělé, že je paušální daň konečně na světě. Malým podnikatelům ulehčí život, sníží administrativu a živnostníkům tak zbyde více času na vlastní podnikání. Jsem moc rád a děkuji i poslancům z dalších stran, že nakonec podpořili náš pozměňovací návrh zvyšující hranici ročních příjmů z vládou navrhovaných 800 tisíc na 1 milion korun Kč. Paušální daň tak bude moci využít větší část podnikatelů,” uvedl autor pozměňovacího návrhu, poslanec ODS Jan Skopeček.
Pro paušálni daň hlasovalo ve Sněmovně 84 poslanců napříč kluby | (0:53) | video: PSPČR

Neprošel návrh Piráta Mikuláše Ferjenčíka, aby se zároveň zvýšila sleva na dani na poplatníka z 24 840 na 33 tisíc korun, ani návrh Jana Hrnčíře z SPD, aby se zvýšila na 30 tisíc korun.
Pro návrh zákona o paušální dani hlasovalo 84 z 98 přítomných poslanců napříč kluby. Piráti se zdrželi hlasování.

NEMOCNICE NAPLNĚNY PACIENTY NA 80 %

Počet hospitalizovaných je na osmdesáti procentech původní kapacity nemocnic, řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula. I navýšení o 10 000 se vyčerpá kolem 8. až 10. listopadu, dodal. Proto bylo podle Prymuly nevyhnutelné zpřísnit současná opatření. Hospitalizovaných je aktuálně přes 4 400 lidí.

Podle premiéra Andreje Babiše bude kapacita nemocnic vyčerpaná mezi 7. až 11. listopadem. Současnými opatřeními se zatím nepodařilo snížit reprodukční číslo, to je nyní 1,36. Další přijatá jako omezení většiny obchodů a služeb jsou proto podle ministra zdravotnictví Prymuly nezbytná.

„Reprodukční číslo se nepodařilo stabilizovat na hodnotách, které by umožnily opatření nejen zmírnit, ale i ponechat na úrovni, která tady je. Při reprodukčním čísle 1,36 jsme bohužel na úrovni, která vede k vyčerpání kapacit, ať jsou ty kapacity jakékoliv,“ uvedl ministr. Reprodukční číslo v podstatě udává průměrný počet dalších osob, které přímo nakazí jeden pozitivně testovaný.

Za posledních sedm dní podle ministra přesahuje průměrný denní přírůstek 9 000 pozitivně testovaných denně. Na 100 tisíc obyvatel bylo za týden otestováno přes 600 lidí, za čtrnáct dní 971.

Hospitalizovaných je aktuálně přes 4 400 lidí. „Máme připravený model odsunu pacientů, kteří nevyžadují urgentní péči do hotelů,“ uvedl Prymula. Podobně chce využít i lázně. Podle něj je takzvaných sociálních hospitalizací asi 800. Počítá i s polní nemocnicí v Letňanech. Obsazených je 611 z 3942 lůžek na jednotkách intenzivní péče. Podíl osob v těžkém stavu je 15 procent z hospitalizovaných.

Vláda uzavřela maloobchod a služby, omezila pohyb na nákup a práci

Záchyt pozitivních případů mezi testovanými je podle Prymuly 30 procent. „Znamená to obrovskou zátěž v populaci,“ řekl. Přibývá podle něj nakažených seniorů. Nemocných ve věku nad 65 let za říjen přibylo přes 17 tisíc.

Jen za říjen jich téměř 2000 přibylo v 118 ohniscích, což jsou většinou lůžková zařízení. „U seniorů vidíme v některých regionech nárůst až 500 procentní za uplynulé období,“ dodal. Nejvyšší růst případů je v současné době v zařízeních sociálních služeb, zdravotnických zařízeních a ze škol, které už ale byly uzavřeny.
Nakažených je podle ministra více než 6 600 zdravotníků, přes 1 600 z nich jsou lékaři. O další zdravotníky podle Prymuly Česko požádalo i v zahraničí.

OMEZEN MALOOBCHOD A SLUŽBY

Vláda uzavřela maloobchod a služby, omezila pohyb na nákup a práci: Vláda se na mimořádném jednání rozhodla, že od čtvrtka od 6 hodin uzavře maloobchody a služby, s výjimkou prodejen se základním sortimentem. Omezila také volný pohyb. „Omlouvám se, že jsem v minulosti tuto možnost vyloučil. Musíme v první řadě ochránit životy občanů,“ řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš.

Zásadní tisková konference vlády: Zavíráme maloobchod a omezujeme pohyb na nákup a práci | (1:06:01) | video: ČTK
Ve velkých nákupních centrech se vláda rozhodla uzavřít provozovny s výjimkou prodejen potravin, drogerie a lékáren.
Ještě než to oficiálně vláda oznámila, klíčové informace o rozhodnutích ministrů se objevily na Twitteru ministra zdravotnictví Romana Prymuly.

Chod společnosti se přidusí skoro jako na jaře

Vláda se také rozhodla omezit pohyb a kontakt s dalšími lidmi na nezbytně nutnou dobu. Omezila kontakty na setkávání nejvýše dvou lidí, pokud nejsou ze stejné domácnosti. Výjimku mají cesty do práce, za rodinou kvůli nutné pomoci blízkým, cesty k lékaři a nejnutnější nákupy. Na případné demonstraci se může sejít maximálně 100 osob.

Povolen je také pobyt v parcích nebo na chatách a chalupách, ovšem nanejvýš ve dvou lidech, pokud se nejedná o členy jedné domácnosti. Prymula na twitteru napsal, že ministerstvo zdravotnictví pobyt na čerstvém vzduchu doporučuje. Dovolená v hotelu nebo penzionu možná není.

Na dotaz, zda se budou podobně jako na jaře uzavírat i dětská hřiště, Prymula uvedl, že ve vnějších prostorách se mohou setkávat nanejvýš dvě osoby, ve větších počtech musí být dvoumetrový rozestup.
„Já bych nehovořil o lockdownu. Lockdown znamená uzavření celé společnosti,“ prohlásil ministr zdravotnictví.
Nikdo to nečekal takové, řekl Babiš. Omluvil se

„Žádný lockdown není. Co se týká mně, můžete mi vyčítat, že jsem nepredikoval, jak se vir bude chovat, můžete mi vyčítat, že neumím mluvit. Lidi určitě s odstupem času posoudí, jak jsme to zvládli. Dělali jsme maximum. Co se stalo, bylo avizováno, ale nikdo nečekal, že to bude v takovém rozsahu,“ řekl premiér Babiš s tím, že se může všem omluvit.
O možnosti předávání státních vyznamenání 28. října na Pražském hradě se bude ještě jednat.

„Situaci dnes budeme projednávat. Stávající situace je taková, že ten ceremoniál určitě nemůže proběhnout v původním režimu. Budu o tom s panem prezidentem hovořit. V tuhle chvíli situace epidemiologicky není příznivá,“ řekl Prymula. I jemu se přitom Zeman chystá udělit nejvyšší vyznamenání, Řád bílého lva, za zvládnutí první vlny epidemie.

Vláda také omezila přímý kontakt veřejnosti se státní správou na pět hodin dvakrát v týdnu. V počtu hospitalizací je Česká republika podle Prymuly na 80 procentech původní kapacity. Nepodařilo se totiž snížit reprodukční číslo, které udává, jakým tempem se rozšiřuje nákaza.

Babiš: Věřím, že už všichni uvěřili, že to není chřipečka

„Procento pozitivních je stále vysoké. Mělo by být pod deseti procenty, my ho máme nad třiceti procenty, do je extrémně vysoké číslo,“ řekl po jednání vlády Prymula. „Věřím, že už všichni uvěřili, že to není žádná chřipečka,“ prohlásil Babiš.
Nové restrikce platí do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu. Prymula připustil, že nyní ani není jisté, že se žáci na začátku listopadu vrátí do školy, což dříve několikrát deklaroval.

Podnikatelé, kteří musí zavřít, získají zpět polovinu nájemného za poslední tři měsíce. Stát jim proplatí i 100 procent mezd a odvodů za zaměstnance. Příspěvek osobám samostatně výdělečně činným, takzvaný kompenzační bonus 500 korun denně a odklady plateb některých daní mohou využít i obory zasažené vládou ve středu oznámenými opatřeními.
Zda Babišova vláda požádá o prodloužení nouzového stavu, který platí do 3. listopadu, se rozhodne příští pátek.
Už od středy musí lidé nosit roušku i venku, pokud nemohou být ve větší vzdálenosti než dva metry od člověka, s nímž nežijí ve společné domácnosti. Roušku musí mít, i pokud s takovým člověkem jedou v autě.

Vláda mimořádně o částečném lockdownu jednala, protože se zatím stále nedaří zastavit nárůst počtu nakažených s covid-19, za úterý přibylo 11 984 pozitivně testovaných na koronavirus. „Stále těch kontaktů je příliš mnoho a ta opatření nejsou vždy účinná,“ řekl v úterý ve Sněmovně Prymula.

V úterý Česko evidovalo zatím nejvyšší nárůst, přibylo 11 984 nakažených

Vrchol druhé vlny epidemie koronaviru přijde podle něj do 11. listopadu. V nemocnicích se podle něj zaplní až 11 tisíc standardních lůžek a lůžek s kyslíkem a bude třeba až tří tisíce lůžek intenzivní péče.

V pondělí vláda rozhodla, že roušky budou od středy povinné i venku na území obcí. Výjimku mají členové jedné rodiny nebo lidé při sportování. „Zaběhat si jít můžete bez roušky,“ potvrdil ve středu znovu ministr zdravotnictví.
V zemi jsou již zavřené všechny školy s výjimkou mateřských, restaurace mohou jen vydávat jídlo s sebou, až na výjimky se nekonají žádné sportovní a kulturní akce, povolené je shromažďování maximálně šesti lidí. Je také zakázáno pít alkohol na veřejně přístupných místech.

TRUMP MÁ BANKOVNÍ ÚČET JEN V ČÍNĚ, NEBO I VE ŠVÝCARSKU, ANGLII, NĚMECKU?

Trump zaplatil v Číně, kde si drží bankovní účet, větší daně než doma: Americký prezident Donald Trump si udržuje otevřený bankovní účet v Číně, kde se v minulých letech snažil prosadit několik podnikatelských projektů a platil tam i daně. Napsal to list The New York Times s odkazem na Trumpovy finanční dokumenty, k nimž získal přístup. List už dříve uvedl, že v USA prezident neplatí skoro žádné daně z příjmu.

Trump dlouhodobě kritizuje firmy podnikající v Číně a nabádá je k přesunu do USA. Kvůli údajnému napojení na čínské podnikatele také útočí na své politické oponenty. Deník The New York Times (NYT) v úterý napsal, že Trump má v Číně účet, který se neobjevuje v jeho osobních finančních dokumentech, neboť je veden na jméno jedné z jeho firem s názvem Trump International Hotels Management. Není přitom jasné, jaká čínská banka jej spravuje.

Trump je šampionem v neplacení daní, hodnotí experti uniklá přiznání

Podle dokumentů Trump z tohoto účtu vyplatil mezi lety 2013 a 2015 přes 188 tisíc dolarů (4,3 milionu korun) na daních čínské vládě. Ve Spojených státech Trump podle dřívějších zjištění NYT zaplatil v letech 2016 a 2017 dohromady 1 500 dolarů (34 tisíc korun) na federální dani z příjmu. V dřívějších letech dokonce několikrát neodvedl americkému státu vůbec nic. Trump označil toto tvrzení listu za dezinformaci a uvedl, že na daních odvedl miliony dolarů.
Minimální čínské zisky

Ze záznamů není jasné, kolik peněz plynulo přes Trumpův čínský účet, podle údajů amerického finančního úřadu IRS však prezidentova firma vykázala zisky z Číny jen v hodnotě několika tisíc dolarů. Trumpovo podnikání ve Skotsku a Irsku, kde provozuje svoje golfové kluby, mu přináší zisky v řádu milionů dolarů ročně.

Právník prezidentovy firmy The Trump Organization Alan Garten NYT sdělil, že společnost „otevřela účet u čínské banky působící v USA, aby mohla zaplatit místní daně“, jež souvisely s podnikatelskými snahami firmy v Číně. Účet zřídila poté, co si The Trump Organization otevřela v Číně svou pobočku, jež měla usilovat o rozšíření podnikání v Asii.
„Žádné obchody, transakce nebo jiné podnikatelské aktivity se nikdy neuskutečnily a od roku 2015 zůstala kancelář neaktivní. Ačkoliv je bankovní účet (v Číně) stále otevřený, nebyl nikdy použit k žádným jiným účelům,“ dodal Garten.

Obchodní válka

Vztahy USA s Čínou jsou jedním z hlavních témat americké předvolební kampaně i celého Trumpova prezidentství. Republikánská hlava státu na Peking opakovaně útočí a zahájila s ním obchodní válku, americké firmy pak nabádá k přesunu výroby do USA a hrozí finančními postihy těm, které tak neučiní. Trump na Čínu rovněž svaluje vinu za celosvětové rozšíření koronaviru a za související potíže pro americkou ekonomiku.

Čínskou kartu využívá prezident rovněž k útokům na svého volebního soka Joa Bidena, který je podle Trumpa v přístupu k Číně příliš „měkký“. Prezident rovněž bez patřičných důkazů tvrdí, že Bidenův syn Hunter těžil ve svém podnikání z vlivné pozice svého otce, který byl viceprezidentem mezi lety 2009 a 2017. Část jeho obvinění se týká i Hunterovy činnosti v Číně, podle NYT jsou však nepodložená.

USA snižují investice v Číně. Poradíme si i bez jejich firem, říká Trump

Demokratický kandidát podle svých dobrovolně zveřejněných finančních záznamů nevykázal žádné příjmy z Číny a ani tam nesledoval žádné podnikatelské zájmy. Trump se na druhou stranu snažil několik let zahájit v Číně podnikání, a to už od roku 2006, kdy si založil kancelář v Hongkongu.

V dalších letech se pokoušel o stavbu mrakodrapu ve městě Kuang-čou, což se mu však nepodařilo. Později zahájil společné projekty s čínským státním gigantem State Grid Corporation, v nichž krátce pokračoval i po svém nástupu do funkce, a ustoupil od nich až poté, co čínskou firmou začaly otřásat korupční skandály.

NYT připomíná, že řada zámožných Číňanů si rovněž pořídila části jeho nemovitostí po celém světě. Čínské investory například nalákaly jeho mrakodrapy v Las Vegas či v kanadském Vancouveru. Největší čínská státem kontrolovaná banka Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) si také do loňského roku pronajímala tři patra v Trumpově budově v New Yorku.

NIKDO NEVÍ, KDY NASTOUPÍ ŽÁCI A STUDENTI DO ŠKOL, PRYMULA MUSÍ MÍT TÝM LÉKAŘŮ

První stupeň se 2. listopadu do lavic nejspíše nevrátí, připustil Prymula: Ačkoliv dřív ministr zdravotnictví Roman Prymula sliboval, že se 2. listopadu žáci prvního stupně základních škol bezpodmínečně vrátí do lavic, dnes připustil, že k této možnosti nedojde. Po jednání vlády oznámil, že má v návratu první stupeň prioritu, ale situace bude záviset na vývoji epidemie koronaviru. Nejdříve by se do škol mohli vrátit jen žáci prvních a druhých tříd.

Školy kromě mateřských a speciálních jsou od 14. října uzavřené a děti se učí na dálku. Prymula dosud tvrdil, že 2. listopadu se bezpodmínečně obnoví prezenční výuka dětí z prvního stupně základních škol. Ministr školství Robert Plaga naopak už dříve připustil, že pokud by se situace nelepšila, tak se ani mladší děti do škol vrátit nemusí.

„Bude nutné to posoudit v kontextu celé situace. Může dojít k tomu, že budou do systému vráceny třeba jen první, druhá třída. Uvidíme podle dat, která budou k dispozici. Každopádně je to první priorita z hlediska otevírání opatření, která tady budou,“ řekl dnes Prymula.

Rozvolňovací scénáře i pro závěrečné ročníky

„Pokud by se situace do 2. listopadu nezlepšila a k návratu do škol by nemohlo dojít ani za cenu dalších opatření, musíme ve spolupráci s kraji zajistit plnohodnotné fungování těch škol, které jsou určeny pro děti personálu nemocnic, což je oblast, kterou v případě dalšího zvyšování počtu hospitalizací vnímám jako klíčovou,“ uvedl k situaci ministr školství Robert Plaga.

„Jakmile to situace dovolí, musí se do škol primárně vrátit nejen první stupně, tedy hlavně první a druhé třídy, ale rozvolňovací scénáře musí myslet i na závěrečné ročníky jak základních škol, které čekají přijímací zkoušky, tak škol středních, které čeká maturita nebo závěrečná zkouška. Ve složité situaci se nacházejí také studenti prvních ročníků vysokých škol,“ doplnil.

Pro návrat do ostatních škol stanovil ministr zdravotnictví už dříve jako klíčový ukazatel reprodukční číslo na úrovni 0,8. Údaj udává průměrný počet dalších nakažených, kteří se infikují od jednoho pozitivně testovaného. Pokud je nižší než 1, epidemie začíná slábnout. Současné je podle ministra asi 1,36.

Dálková výuka je pro rodiče vyčerpávající

„Z pedagogického hlediska by děti měly nastoupit do škol co nejdříve, ale je logické a správné, že hledisko epidemicko-zdravotnické má přednost. Rozumím tedy tomu, že první stupeň zřejmě druhého listopadu do škol nenastoupí. Velmi bych se však přimlouval alespoň za ty první a druhé ročníky, protože v případě těchto dětí dálková výuka není představitelná bez aktivní spolupráce rodičů, což je pro ně často velmi vyčerpávající. Vyčerpaní jsou vlastně všichni: děti, rodiče i učitelé, a přesto je vzdělávací efekt relativně velmi nízký,“ vyjádřil se k nástupu do lavic také prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

„Situace se samozřejmě negativně projevuje i u vyšších ročníků, především neustálým prohlubováním rozdílů mezi dětmi. Proto především doufám, že opatření konečně zafungují, celková situace se zlepší a školy budou moci zase úplně otevřít,“ dodává Černý.

V úterý přibylo v Česku 11 984 potvrzených případů koronaviru, což je nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. V zemi je nyní více než 113 000 nakažených. Většina z nich má mírný průběh nemoci. Přibývá ale i hospitalizovaných a úmrtí. Vláda proto dnes představila další výrazná omezení života v zemi. Od čtvrtka do konce nouzového stavu, který má být 3. listopadu, tak bude kromě jiného zavřena i řada maloobchodů a služeb.

NEJVÍCE HROZÍ NÁKAZA V PRÁCI NEŽ VE ŠKOLÁCH?

ÚZIS: Nákaza hrozí osmkrát více v práci, než v dávno uzavřených školách: Ústav zdravotnických informací a statistiky ve středu zveřejnil aktualizovanou tabulku s daty, na kterých místech a ve kterém prostředí se můžeme nejčastěji nakazit koronavirem. Z dat vyplývá, že nejrizikovějšími místy jsou pracoviště a domácnosti. Naopak větší hromadné akce, které vláda preventivně zakázala, vykazují jen velmi malé riziko.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek vystoupil v Praze na tiskové konferenci k průběžnému hodnocení vývoje epidemie covidu-19 a protiepidemickým opatřením. V pozadí je ministr zdravotnictví

„Primárně se nejedná o místa nákazy, ale spíše o sociální prostředí, ve kterém se nakažení primárně pohybovali, eventuelně se tam mohli nakazit, anebo zde mohli nákazu potenciálně šířit dál. Počet takto zařazených nákaz pak vyjadřuje v úhrnu míru rizika šíření v tomto prostředí při zvážení jeho odpovídající epidemiologické charakteristiky,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Třetina se nakazí v práci, třetina doma. U ostatních nevíme, přiznala Jágrová

Z informační tabulky, kterou pro veřejnost na svém webu zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky jasně vyplývá, že největší riziko nákazy hrozí lidem na pracovištích, kde se infikovalo 38,9 %. Až 21,8 % lidí se nemocí covid-19 nakazilo v rodinném kruhu.

Naopak v případě základních a středních škol, jejichž zavření doprovázela vlna kritiky, nejsou čísla tak katastrofální, jak se předpokládalo. Na základních školách se podle dat k dnešnímu dni nakazilo 4,8 % žáků a zaměstnanců školy, na středních pak celkem 2,6 % lidí. Riziko nákazy na vysokých školách je, co se týče vzdělávacích zařízení, zcela nejnižší (1,7 %). Právě s uzavřením vysokých škol nebyla značná část lidí spokojena.

Vysokoškoláci se bouří proti distanční výuce. V Praze plánují demonstraci

Na hromadných a sportovních akcí, jejichž omezení vláda vyhlásila v rámci protikoronavirových opatření, se podle dat od ÚZIS nakazilo 1 % lidí.

Údaje o místě nákazy mají ovšem bohužel omezenou informační hodnotu. V nich uváděná exaktní čísla mohou vzbuzovat mylný dojem, že hygienikům se dařilo minimálně ve většině případů přesně a spolehlivě určit, kde se dotyčný nakazil.
Tak tomu ovšem není. Například proto, že jak uvádí sám ÚZIS „u jedné pozitivní osoby může být uvedeno více pravděpodobných míst nákazy či sociálního prostředí ve vztahu k možnosti nákazy“. Jinak řečeno, podle statistiky se jeden člověk nakazil několikrát na různých místech.

Podíl seniorů mezi nakaženými stoupá. I mírné zvýšení je veliký problém

Jedním z těch nejzajímavějších údajů ve statistice jsou změny za poslední dva měsíce. Výrazně totiž přibylo položek v kolonce, kam spadají lidé, u nichž není vůbec jasné místo nákazy. V září bylo takových lidí 10 %, do 17. října zhruba 35 % ze všech známých případů nákazy v daném období.

HISTORIK ČERNÝ: DOSUD JSME NEDOSTIHLI ŠPANĚLSKOU CHŘIPKU

Lockdown není nic nového, používal se už v dobách moru, říká historik: Lidstvo se s epidemiemi a pandemiemi potýkalo odjakživa. Čím více se svět globalizoval, tím ničivější byly. „Nejvíce připomíná současnou situaci pandemie španělské chřipky,“ říká v rozhovoru historik lékařství Karel Černý. A upozorňuje zároveň, že covid-19 nepatří mezi klasické chřipky.

Výrazy pandemie nebo epidemie pocházejí ze starořecké medicíny. Pandemicon byla choroba, která měla dopad na celé lidstvo, a epidemicon nemoc, jež zasáhla více národů. Řekové kromě toho používali ještě výrazy endemicon (nemoc vyskytující se jen v určité oblasti) a sporadicon (choroba, která postihuje pouze jednotlivé osoby).

„Takže pandemie v době starověkého Řecka neznamenala totéž, co dnes,“ upozorňuje Karel Černý. „Pandemie sice zasahuje celé lidstvo, ale v jejich pojetí to bylo celé lidstvo řeckého světa. Tedy středozemní oblast, Malá Asie, možná měli ponětí o Indii a tím to končilo.“

Lockdown není nic nového, používal se už v dobách moru, říká historik

„Takže pandemie v moderním slova smyslu, která nás ohrožuje všechny, přišly až po objevení Ameriky,“ říká Černý. Nejpodobnější pandemií s tou, kterou zažíváme dnes, je podle něj pandemie španělské chřipky. „Ale byl bych opatrný. Téma srovnání s chřipkou se totiž stalo politickým tématem a realitou je, že koronavirus není chřipka.“

Tři vlny španělské chřipky

„Ale co se týče předpokládaného počtu obětí, tak to, co zatím zažíváme ještě ani zdaleka nedosahuje počtu obětí, k nimž dospěla španělská chřipka. Ta se odehrávala v letech 1918 až 1920. První vlny proběhly v letech 1918 a 1919.“
První virus byl podle historika vyfiltrován dvacet let před tím a vědci navíc nevěděli, co to vlastně mají před sebou. Právě proto pojmenovali tento objev virus, což v latině znamená jed.

Španělská chřipka měla podle dochovaných pramenů tři vlny. Karel Černý však na základě těchto historických skutečností odmítá předpovídat, zda i koronavirus bude mít podobný průběh, tedy se třemi smrtícími vlnami. „Může to tak být, ale nemusí.“

Podle Černého prameny sice opravdu hovoří o několika vlnách, ale na řadě míst se od sebe jednotlivé vlny nedaly rozeznat. „O vlnách je proto problematické hovořit i ve střední Evropě. My vlastně nevíme, kolik lidí zemřelo, a odhady se od sebe divoce liší. Je to od šesti do stovky milionů.“

Popírání nemoci je kulturní konstanta

„Světová zdravotnická organizace se přiklání k pásmu mezi 25 a 50 miliony obětí. Z toho dedukuji, že zatím jsme ještě ani zdaleka nedosáhli této úrovně v případě koronaviru. A díky mimořádnému technologickému vývoji této úrovně patrně ani nedosáhneme.“

Svou roli v tom podle Černého bude hrát i fakt, že dnes dokážeme mnohem rychleji než v minulosti vyvíjet vakcíny. „To, jak se v posledních měsících vyvíjejí vakcíny, to je obrovská změna oproti těm posledním velkým vakcínám například proti spalničkám. Tehdy to trvalo asi čtyři roky. Představte si, že bychom čtyři roky čekali na vakcínu proti koronaviru.“
Zajímavé je zjištění, že i v minulosti přistupovala část společnosti k pandemiím a epidemiím podobně jako současná populace k onemocnění covid-19. I v minulosti se mezi lidmi našli popírači španělské chřipky, antirouškaři i lidé, kteří v chorobě viděli celosvětové spiknutí.

„To je kulturní konstanta. Podobné chování nacházíme v 16. století v souvislosti s morem. Lidé nejsou jednoduchá stvoření... Mohou za tím být motivace náboženské, ekonomické i politické. To vše vede k tomu, že se třeba lidé snaží vyhnout protiepidemickým opatřením, pozdržet je, nedůvěřují jim.“

Už v minulosti odmítali roušky i lékaři

„V raném novověku se někteří lidé snažili zatajit počínající morovou epidemii prostě proto, že to znamenalo izolaci od ostatních ekonomických center, jako například v severní Itálii v 70. letech 16. století. Znamenalo by to ekonomické ztráty.“
„Ale pak tu byla náboženská motivace. Někteří lidé odmítali bojovat proti epidemickým chorobám obecně. Protože jestliže je mor metla boží, tak tím, že bojujete proti nějaké epidemii, vzpíráte se božímu trestu, a to je hereze.“

Roušky se během pandemie španělské chřipky používaly zejména v USA. „Tady u nás se moc nenosily a ani naši lékaři je moc nedoporučovali. A ta argumentace je velmi zajímavá. Oni říkali, že tohle je něco, co spadá do terapeutického repertoáru morových doktorů ze středověku. Přece to nebudete znovu vytahovat na světlo. Oni ale samozřejmě neměli žádný způsob, jak spolehlivě otestovat účinnost roušek.“

Chřipky zastínily jiné epidemie

Podle Černého je podobné předsudky objevovaly v medicíně už minulosti. „V 16. století se objevila představa, že by infekční choroby mohlo způsobovat živé kontagium, tedy jakoby nějaká bakterie nebo virus. To potom bylo odmítnuto v 17. století naprostou většinou lékařské obce jako úplný nesmysl a dalších 150 let se věřilo něčemu úplně jinému. A pak se to najednou vynořilo v 19. století, když nastala doba velkých objevů patogenů, jako byl původce tuberkulózy nebo syfilis a vztekliny a pak i chřipky, což je objev z roku 1933.“

I před pandemií z let 1918 až 1920 se chřipka ve světové historii objevuje. „Ale chřipka v podstatě zanikala ve vysoké úmrtnosti společnosti a lidé si chřipkových pandemií v předchozích obdobích, myslím, nevšímali, protože když to srovnáte s jinými hrozbami, tak na takové neštovice umíralo v 18. století každoročně 100 tisíc lidí. A to bylo kontinuální.“
„Bylo téměř jisté, že neštovice dostanete a měl jste patnácti až šestnáctiprocentní pravděpodobnost, že zemřete. A pokud přežijete, tak se závažným postižením, jako byla třeba slepota nebo zohavení obličeje. Takže chřipky lidi příliš nezajímaly.“

Lockdown znali už v dobách moru

Po ekonomické stránce ovlivnily pandemie svět velmi podobně v minulosti jako dnes. Typické to bylo například u epidemií moru. „Docházelo k něčemu podobnému, co dnes. My tomu říkáme lockdown, oni tomu říkali sanitární kordon nebo kontumační zóny.“

„Dělali přesně to, co my děláme dnes. Tedy že se někam postavili vojáci, nikdo nesměl ven, nikdo nesměl dovnitř. Města se izolovala, stejně tak oblasti. Používaly se zdravotní pasy a to samozřejmě výrazným způsobem zasáhlo ekonomiku. A v minulosti měla ekonomika daleko menší setrvačnost, co se týče třeba potravinové bezpečnosti.“
„Když vám prostě na měsíc zastavili obchod, tak lidé začali umírat hlady. A to je něco, co se nám dnes nestane. A to je nejvýznamnější rozdíl od minulosti.“

Lidstvo se v mnohém poučilo

Během historických pandemií se podle Černého lidstvo v mnohém poučilo. „Všechna taková ta obecná opatření, která dodnes používáme, třeba že se má nakažený izolovat, má nosit roušky nebo opatření typu sanitárních zón, to všechno jsou věci, které se dlouho vyvíjely, testovaly, v podstatě od konce středověku.“

Už v antické medicíně najdeme podle historika velice důležitou poučku: Uteč co nejrychleji, co nejdál a zůstaň tam co nejdéle. Rad a doporučení v dalších stoletích přibývalo a do současnosti vznikl objemný soubor ponaučení, jak se v podobně krizových situacích má lidstvo chovat. V rozhovoru po Zoomu Karel Černý hovořil i o variolaci, historii očkování, a odpověděl i na otázku, která byla nejničivější pandemie světové historie.

UMĚNÍ ODEJÍT KORYTÁŘE, SCHWARZENBERG TO ŘADU LET NEDOKÁZAL

Exprimátor Korytář opouští politiku. Uvažoval jsem nad tím roky, říká: Patřil mezi nejvýraznější tváře liberecké politiky poslední dekády. Pasoval se do role bojovníka proti korupci, zároveň ale v paměti Liberečanů utkvěly i jeho excesy, například když odnesl dopravní značku. Někdejší primátor Jan Korytář teď politickou scénu opouští.

Už nebude městským zastupitelem, rezignoval i na další posty. Svůj odchod oznámil v dopise adresovaném primátorovi města i všem zastupitelům.„Po čtrnácti letech celkem intenzivní práce na pozici zastupitele cítím, že by mé další setrvávání v zastupitelstvu nebylo přínosem ani pro město, ani pro mě osobně,“ odůvodnil v dopise svoje rozhodnutí zakladatel a dlouholetý lídr Změny.

Korytář kromě postu zastupitele opustí i místo předsedy finančního výboru a člena redakční rady radničního zpravodaje. Vzdal se i pozic v dozorčích radách Zoologické zahrady a Technických služeb města Liberce.
Pro MF DNES přiznal, že opustit politiku plánoval již delší dobu.

„Není to spontánní věc. Popravdě jsem o tom uvažoval už roky. Letos to bylo intenzivní. Tragický výsledek v krajských volbách to jenom uspíšil,“ říká Korytář. „Jeho“ Změna získala v letošních volbách 1,53 procent hlasů a do zastupitelstva se nedostala.

Neúspěch ve volbách tak byl podle jeho slov poslední kapkou.

„Důvodů je celá řada. Ten hlavní je asi celková psychická i fyzická únava z několikaletého maximálního nasazení. Až teď jsem si s hrůzou, ale zároveň úlevou uvědomil, že v posledních dvou týdnech začínám žít normální život jako ostatní lidí. Nepřicházím domů až večer a odpoledne mám volný čas.“

Korytář: Nechtěl jsem si to jen odsedět

Korytář zároveň přiznává, že už nebyl dostatečnou konkurencí Starostů pro Liberec. Za podraz na voliče, kteří mu před dvěma lety hodili hlas, ale opuštění funkcí nepovažuje.

„Voliči nevolili jenom mě, ale celou Změnu pro Liberec. Máme tam další zastupitele, se kterými budu v kontaktu. Není to tak, že bych úplně odešel,“ říká loučící se lídr, který prý ani vteřinu neuvažoval o tom, že by jenom zpomalil a v politice zůstal dál.

„Samozřejmě bych mohl ubrat plyn. Problém ve Změně v poslední době byl, že nás tam bylo málo, co stále jeli na plný plyn. A ještě ubrat? Jaký by byl výsledek? Čekat na další volby, které by dopadly ještě hůř?“ spekuluje Korytář. „Teď tam musí přijít lidi, kteří do toho budou schopní něco dát.“
Po finanční stránce si bývalý primátor a náměstek města příliš nepohorší. Za všechny své pozice pobíral zhruba čtyři tisíce korun.

„Lidé si nedovedou představit, jak je tato práce blbě placená. To je další z věcí, proč odcházím. Musím se taky něčím živit. Jasně, někdo tam chodí si to jenom odsedět, ale pokud chce člověk dělat změny, stojí to hodně času. Jsou to desítky a desítky hodin. A já si to nechtěl jenom odsedět.“

Z veřejného života ale úplně odejít nechce. „Chci se sice stáhnout z toho, abych tady bojoval o jednotlivosti jako jsou třeba chodníky. Z toho už jsem unavený. Čemu se ale chci věnovat, je ochrana biodiverzity nebo klimatická změna.“
Do politiky jako takové se ale zatím vrátit nehodlá. „Neplánuji to, nechávám to úplně volné. Ale není to tak, že bych byl na politiku úplně naštvaný a řekl si ‚Už nikdy v životě‘.“

Věnovat se tak chce práci ve Čmeláku a ve své firmě, která se zaměřuje na poradenství v oblasti dotací. „Někteří lidé si myslí, že jsem teď vyřízený, ale já si aspoň konečně odpočinu,“ dodává Korytář.