iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Využijí pro léčení covidu i dr. Ratha? Víza Petříček?

Nemocnice v celé ČR volají po lékařích, sestrách a dalších pracovnících.Je nezodpovědné, že se nevyužije i zkušený lékař MUDr. Rath, který je v base a dělá uklízečku nebo jinou ne odbornou práci. Možná je takových lékařů v chládku víc a všichni by mohli léčit pacienty. Pomoc v ČR chtějí i sestry, lékaři a další pracovníci do hotelů i jiných zařízení v ČR, lidé z Ukrajiny, Moldávie a dalších zemí. Měl by se o to postarat ministr zahraničí Petříček. Urychleně jim opatřit víza do ČR, nebo bez vízové cestování a pobyt v ČR. Nic pro zlepšení nedělá ani Leyenová z EU.

V nemocnicích budou pomáhat jen internisté a plicní lékaři, a to dobrovolně: V nemocnicích nebudou pomáhat všichni ambulantní specialisté, ale jen internisté a pneumologové, a to dobrovolně. Po pátečním jednání s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou to uvedl předseda Sdružená ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Prymula dříve uvedl, že zvažuje povolat do nemocnic doktory z ambulancí, nijak však nespecifikoval podmínky.

„Ministr Prymula mě ujistil, že to nehodlá dělat direktivně. On sám preferuje, aby to bylo dobrovolné,“ popsal Jojko. Dodal, že s ministrem debatoval také o tom, kterých oborů se bude pomoc týkat. „Nakonec jsme se domluvili, že to budou internisté a pneumologové,“ uvedl.

Sdružení tak nyní provede šetření mezi lékaři z dotčených ambulanci, ptá se, kdo je ochotný pomoc. „Dnes jsme zahájili obesílání, takže uvidíme, jaká bude odezva,“ řekl Jojko. Daní doktoři by se každopádně nemuseli bát toho, že by ambulance v jejich nepřítomnosti zkrachovala. Podle domluvy s Prymulou by totiž zdravotnické zařízení dostávalo po dobu pomáhání v nemocnici od zdravotních pojišťoven stejné platby, jako kdyby běžně fungovalo.

Otázkou však zůstává, co by to znamenalo pro pacienty daných ambulancí. „Předpokládám, že by nešlo o doktora ze samostatné ambulance. Spíše by šlo třeba o zdravotnické zařízení se dvěma lékaři. Když by jeden odešel do nemocnice, o pacienty by se postaral druhý,“ míní Jojko. Dodal, že lékaři preferují své pacienty, se kterými dlouhodobě pracují, nehodlají je tak „hodit přes palubu“.

Dopis ministrovi

Že by mohli být do nemocnic povoláni kromě mediků i ambulantní specialisté, řekl ve středu ministr Prymula České televizi. „Pokud by nestačila kapacita mediků nebo by byl požadavek, aby pomáhali lékaři, kteří už mají adekvátní atestace, jsme připraveni zvednout ambulantní specialisty,“ uvedl. Nespecifikoval však podmínky ani to, o které lékaře by šlo.

Jojko tak jménem Sdružení ambulantních specialistů ministrovi ve čtvrtek odeslal dopis, ve kterém se dotazuje na podrobnosti. Poukázal třeba na to, že třetina těchto doktorů je v důchodovém veku, sami tak patří mezi rizikové skupiny, a žádal informace o tom, jak budou v mezidobí financované postižené ambulance.

Neodmítejte cizí pacienty

V souvislosti s epidemií koronaviru v České republice rada sdružení již v minulosti apelovala na své členy, aby přispěli ke zvládnutí epidemie. „Dá se očekávat, že ředitelé nemocnic uzavřou své běžné ambulance a lékaře z nich přesunou k lůžkům, nařídí svým lékařům, aby dočasně zastavili práci v mimonemocničních privátních ambulancích a v plném rozsahu se věnovali pacientům na lůžkách a zakáží svým lékařům souběhy (provádění jiné výdělečné činnosti, pozn. red.),“ uvedla rada sdružení v dopise.

Kolik mediků pomůže s covidem? Překážkou jsou kompetence i učivo

Dodala, že na ambulantní specialisty tak pravděpodobně vznikne větší tlak řešit i pacienty, kteří by za normálních podmínek byli hospitalizovaní v nemocnicích, a ostatním lékařům tak přibude práce.

V této souvislosti apelovala na členy sdružení, aby neodmítali cizí akutní pacienty a odkládali vyšetření, která nespěchají. „Získejte takto čas pro ošetření vám nepříslušných pacientů vaší odbornosti s akutními potížemi, které ze zdravotní indikace není možno objednat do normálních objednacích dob podle pořadí. Věříme, že jste všichni zkušení lékaři a dobří organizátoři a že výše popsanou vzájemnou pomocí tento nelehký úkol zvládneme,“ píše rada v do

PREZIDENT ZEMAN ŽÁDAL LIDI V TV, ABY NOSILI ROUŠKY

Prezident Miloš Zeman požádal ministra vnitra Jana Hamáčka, aby policie důsledně pokutovala lidi, kteří nenosí roušky. Řekl to ve svém pátečním projevu k národu. Apeloval na dodržování vládních opatření a varoval před naslouchání lidem, kteří popírají tvrzení epidemiologů.

Zeman na úvod projevu řekl, že se setkáváme v těžké chvíli, kdy rostou počty nakažených, hospitalizovaných i mrtvých. Poděkoval všem zdravotníkům, kteří bojují o lidské životy. „Kdysi, když počet mrtvých byl na velmi nízké úrovni, jsme se mohli utěšovat tím, že covid se dá vyléčit, ale úmrtí se samozřejmě vyléčit nedá a je to nesmírná ztráta pro naši společnost, pro rodiny těch, kdo zemřeli, pro všechny z nás,“ uvedl.

Dodal, že o lidské životy může bojovat každý. „Máme k dispozici jenom jednu jedinou zbraň, protože vakcína ještě neexistuje. Touto zbraní je malý kousek látky, který si přivěsíme na obličej a který nás chrání před nákazou a naopak my chráníme druhé před touto nákazou,“ řekl a apeloval na lidi, aby dodržovali nařízení a nosili roušky.

Poukázal na to, že se v médiích objevují lidé, kteří nejsou epidemiologové, ale „kvůli mediální pozornosti jsou ochotni říkat věci, které poškozují naši společnost“. „Mám tím samozřejmě na mysli takzvané antirouškaře, ale i další, zubaře, kardiology, zpěváky. Jedna zpěvačka dokonce prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates,“ řekl a apeloval na lidi, ať tyto názory ignorují a věří jen odborníkům.

Zeman dále uvedl, že pevně věří, že ministr zdravotnictví Roman Prymula bude v boji s koronavirem úspěšný. Vyjádřil podporu vládním opatřením, byť by podle něj mohla vláda lépe komunikovat.„Skončil čas domluv,“ řekl Zeman. Uvedl, že požádal Hamáčka, aby policie pokutovala nenošení roušek. Lidé si podle něj musí uvědomit důležitost roušek a přispět tak k záchraně lidských životů.

Na závěr projevu apeloval, ať každý dělá vše pro to, aby Česká republika prošla zkouškou v podobě epidemie se ctí a s odpovědností vůči sobě i druhým.

Naposledy takto Zeman promluvil před Velikonocemi, kdy vyzval k solidaritě a sounáležitosti. Zeman každoročně pronáší vánoční poselství 26. prosince. Letos kvůli koronaviru vystoupil také v polovině března, kdy v souvislosti s koronavirem řekl, že lidé nemají epidemii zlehčovat, ale ani propadat panice a strachu. V krátkém velikonočním vystoupení o měsíc později vyzval k solidaritě a sounáležitosti.

V uplynulém týdnu promluvil k občanům i ministr zdravotnictví Roman Prymula. Omluvil se za to, že nebyl v létě dostatečně důrazný a netrval na zavádění opatření proti druhé vlně. Na diváky apeloval, aby důsledně dodržovali opatření. „ Bez vás, bez každého z vás, bez vašeho porozumění pravidlům a opatřením, bez vaší důvěry v to, že mají svůj smysl, a bez jejich dodržování, ten virus neporazíme. Pomozte mi v mé práci,“ uvedl na závěr projevu.

DALŠÍ PODPORA FIRMÁM A PODNIKATELŮM

Vláda schválila stavbu polní nemocnice v pražských Letňanech. Bude mít až 500 lůžek, k jejímu vybudování a obsluze vláda povolá až 260 vojáků. Vzniknout má kvůli rostoucímu počtu pacientů s covidem-19 a nedostatku lůžek v nemocnicích. Kabinet v pátek rozhodl také prodloužení záručního programu COVID III a o odkladu EET.

Polní nemocnice, kterou armáda postaví v pražských Letňanech, bude záložní a nemusí být využita. Je ale možné, že bude skokově nutné navýšit kapacitu lůžek. V tom případě bude určena pro péči o pacienty s méně závažným průběhem. Armáda zajistí péči o 200 lůžek, zbytek doplní civilní zdravotnicí, řekl v pátek ministr zdravotnictví Roman Prymula.

V polní nemocnici bude působit sto armádních zdravotníků a 130 členů technického personálu. Logisticky bude spojena s Nemocnicí na Bulovce. „Doprovodné provozy ve smyslu cateringu, praní prádla, to vše bude navázáno na Nemocnici Na Bulovce,“ popsal Prymula.

Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové začne armáda vybavení pro polní nemocnici do pražských Letňan přivážet z Hradce Králové v pondělí. Nákladní vozy budou do letňanského výstaviště přijíždět až do pátku.

Armáda k vybudování nemocnice na výstavišti v Letňanech využije už stojící haly. Vojáci poskytnou 100 lůžek ze svých polních nemocnic, zbytek bude ze Správy státních hmotných rezerv.

Armáda je schopna nemocnici vybudovat do deseti dnů od vydání nařízení vlády. Dvořáková řekla, že o víkendu armádní logistici připraví materiál tak, aby byl do Letňan přivážen podle jeho potřebnosti pro výstavbu zařízení. Základ vojenských polních nemocnic tvoří kontejnery, které je možné vzájemně propojit. Část z nich se na místo naveze již v neděli, většina pak v pondělí. Materiál by vojáci na výstaviště měli vozit až do pátku.

Prymula: Kritické dva týdny, covid napadá seniory, přibývá hospitalizací

Vzhledem k velikosti nemocnice v ní bude muset vedle vojenského být i civilní personál. Podle ministra je armáda při zapojení svých dvou polních nemocnic schopna se postarat o 200 lůžek. Zbytek doplní ambulantní specialisté či personál z dalších nemocnic.

Prymula věří tomu, že budou stačit navýšené kapacity kamenných nemocnic. Stát ale podle něj nemůže riskovat, že by nebyly záložní kapacity ve chvíli, kdy by skokově stoupl počet pacientů.

Ministr řekl, že v Letňanech bude pouze deset lůžek s plicní ventilací, zajistí je armáda. Zbytek kapacity bude určen pro pacienty s lehčím průběhem nemoci. Využívat se podle něj začne ve chvíli, kdy budou ohroženy kapacity ostatních nemocnic. Odmítl návrh, že by bylo lepší místo polní nemocnice vybudovat stany přímo u jednotlivých nemocnic, a to například kvůli jejich vytápění.

Další místa by již podle Prymuly nebyla schopná obhospodařovat armáda. Když by tedy došlo na stavbu dalších areálů, budou tam muset působit specialisté třeba z řad ambulantních specialistů. „Kapacita Armády ČR je limitována. My už využíváme prakticky beze zbytku celou volnou kapacitu,“ uvedl ministr.

Zákaz návštěv ve věznicích

Vláda také schválila revizi podmínek zavedení pracovní povinnosti. Nově budou moci pomoci mediků využít i jiné než původně definované páteřní nemocnice. Děkani lékařských fakult také budou nově muset sdílet informace o studentech, na které se povinnost vztahuje, s hejtmany více krajů, než je jen ten, ve kterém fakulta sídlí.

Ministerstvo zdravotnictví také zareagovalo na volání, aby bylo možné po dobu nouzového stavu vynechat různé lékařské prohlídky týkající se zaměstnání. „Na bázi čestného prohlášení je možno obejít klasickou strukturu různých periodických prohlídek,“ uvedl Prymula.

Kabinet také schválil uvolnění asi 400 milionů korun na posílení zdravotnického systému o dva tisíce lůžek. Z nich 500 má být pro intenzivní péči, resort dále nakoupí i 500 ventilátorů.

Vláda také rozhodla o přijetí obdobného nařízení jako na jaře, co se týče zákazu návštěv ve věznicích a v detenčních ústavech. Bude platit od pátku 23. října do konce nouzového stavu, výjimku může v odůvodněných případech udělit ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Odklad EET i ošetřovné pro živnostníky

Kabinet v pátek rozhodl také o odkladu EET o další dva roky do konce roku 2022 pro všechny obory. Dosud byla evidence odložena pro všechny do konce roku. „Firmy se budou muset první vzchopit, zejména mnoho těch malých bude ve ztrátě,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Dodala, že shoda na odložení byla napříč všemi svazy.
Kabinet schválil také prodloužení záručního programu COVID III přinejmenším do poloviny příštího roku. Prostředky bude možné využít nově i na investice, schválila vláda.

Vláda schválila další odklad EET. Zároveň prodloužila program COVID III

Vláda také rozhodla o kompenzačním bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné. Půjde o 500 korun denně, platit bude do konce nouzového stavu. Náležet bude všem, jejichž živnost zavřela vláda svými opatřeními. Čerpat ho mohou i malé firmy, avšak pouze když nečerpají jinou podporu, třeba antivirus.

Na pomoc nově dosáhnou i zemědělci a potravináři, a to až tři miliardy korun, schválila vláda. Ministerstvo zemědělství přitom chtělo dvojnásobek. Na peníze budou mít nárok producenti potravin, kteří dodávají zboží do provozoven veřejného stravování, které jsou nyní zavřené. Jde například o školní jídelny nebo o restaurace. Konkrétní podmínky ale ještě ministerstva doladí.

Vláda také schválila, že živnostníci budou mít i při druhé vlně pandemie nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den. Žádosti bude vyřizovat ministerstvo průmyslu a obchodu, které návrh vládě předložilo.
Krizový štáb připravuje ubytování pacientů

Ústřední krizový štáb v pátek také jednal o ubytovacích kapacitách pro covid negativní pacienty, kteří se vracejí z nemocnice a nemohou jít domů. Kapacity ubytování takzvané nezdravotního typu vytvoří štáb ve spolupráci s kraji.
Prymula by si 28. října pro vyznamenání na Hrad přišel. Rozhodne Rážová

„Ústřední krizový štáb zkoordinuje výběr dvou hotelů pro každý kraj, ve kterých bude připraveno vždy 50 až 100 ubytovacích kapacit nezdravotního typu. Jde o preventivní, ale důležitý krok, jak ještě více omezit šíření nákazy,“ řekl ministr vnitra a předseda ÚKŠ Jan Hamáček.

První hotel bude pro lidi s negativním testem, druhý pro případ, kdyby se v tom prvním vyskytl pozitivní pacient. Ten bude podle průběhu a projevů onemocnění přemístěn buď do zdravotnického zařízení, domů nebo do druhého hotelu. Pobyt v hotelích si budou platit sami ubytovaní.

Ve čtvrtek testy v Česku odhalily nákazu covidem-19 u 9721 lidí. Je to nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie, dosavadní maximum ze středy bylo o 177 případů nižší. Během dne zemřelo dalších 24 pacientů, celkový počet obětí tak vzrostl na 1230. V nemocnicích je hospitalizováno celkem 2920 lidí, vyplývá z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

¨ BUDE BRZY LEPŠÍ LÉK NEŽ JE REMDESIVIR?

Studie WHO zpochybnila účinek remdesiviru na covid. Český lékař oponuje: Klinické testy v rámci programů Světové zdravotnické organizace (WHO) tvrdí, že podávání látky remdesivir nemá žádný či jen malý vliv na délku hospitalizace a na šanci na přežití pacientů s nemocí covid-19. Podle výrobce remdesiviru, americké společnosti Gilead, nejsou data z klinických testů WHO v souladu s předchozími údaji.

„Studie, která se uskutečnila ve 30 zemích, se zaměřila na vliv podávání léků na celkovou úmrtnost pacientů, na nutnost zavedení plicní ventilace a na délku hospitalizace pacientů,“ uvedla WHO. Studie obsahující výsledky testů bude publikována ve specializovaném časopise a v současnosti je ve fázi revize.

K obdobným závěrům studie WHO došla i u látek hydroxychlorochin, lopinavir a interferon beta.
Šestiměsíční klinické testy týmů Světové zdravotnické organizace ve třiceti zemích světa zahrnuly zhruba 11 000 pacientů. Česká republika není mezi zeměmi, kde se výzkum WHO uskutečnil.

Americká společnost Gilead, která remdesivir vyrábí, nechtěla studii komentovat. Uvedla ale, že její výsledky nejsou v souladu s údaji z předchozích studií, které naopak přínos léku potvrdily. Gilead minulý týden zveřejnil studii, podle které remdesivir urychlil úspěšnou léčbu pacientů s nemocí covid-19 a snížil jejich úmrtnost. Studie byla vydána v časopise The New England Journal of Medicine.

Remdesivir zrychlí ústup covid-19, ukáže studie. Smrtnost snížil o 31 %

Látka remdesivir, kterou vyvinul tým pod vedením českého vědce Tomáše Cihláře, původně měla sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu. Lék je však od března nasazován i při léčbě pacientů s covidem-19.
Česká vláda tento týden schválila nákup 10 000 dávek tohoto léku za 205 milionů korun. Od příštího roku bude remdesivir hrazen pojišťovnami běžným způsobem podle úhradové vyhlášky.
Redmdesivir pomáhá, tvrdí český odborník

Podle vedoucího lékaře Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Balíka remdesivir v současné době nejvíc pomáhá hospitalizovaným s lehčím průběhem covidu-19, aby se jejich stav nezhoršil. K výsledkům klinických testů Světové zdravotnické organizace, které vliv léku na délku hospitalizace či přežití popírají, se Balík podrobněji vyjadřovat nechtěl.

Spojené státy vykoupily remdesivir na tři měsíce, jiné země mohou mít smůlu

„Naše zkušenosti jsou ale takové, že při dodržení specifických indikačních podmínek lék funguje. Dokonce jsem přesvědčený, že mnoho pacientů ochránil před přechodem na intenzivní péči,“ řekl na dotaz ČTK.

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) výsledky studie nebudou mít na povolení užívání v Česku žádný vliv. „Obecně lze říci, že veškeré tyto údaje hodnotí Evropská agentura pro léčivé přípravky v rámci podmínečné registrace, která byla remdesiviru udělena,“ sdělila ČTK mluvčí SÚKL.
V Česku byl lék podaný od 24. března zhruba tisícovce pacientů, zásoby na říjen mají být pro 1 650 lidí.

EXPERTI: VLÁDA V KRIZOVÉ SITUACI SELHALA

Vláda od začátku pandemie nezvládá krizovou komunikaci, přestože měla dost času, aby se připravila na podzimní fázi. Jednání je často nekoncepční a chaotické, což už veřejnost nebere ani zdaleka tak shovívavě jako na začátku. „Nikoho nelze označit, že to výrazně zvládal a zasloužil by si pochvalu. Spíš naopak,“ říká politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy.

Komunikace vlády během pandemie měla podle politologů tři fáze. První byla ještě v zimě před prvními pozitivními, kdy se zprávy objevovaly ze zahraničí. Další pak byla jarní, kdy do Česka dorazily první případy a vláda začala proti šíření bojovat různými opatřeními. Třetí fází je pak ta nynější, podzimní.

Již v zimě bylo podle politoložky Evy Lebedové z Univerzity Palackého v Olomouci vidět, že se vláda na možné rozšíření pandemie do České republiky dostatečně nepřipravovala. „Situace v zahraničí ukazovala zřetelné hrozby, přesto vláda nemluvila o možných scénářích vývoje a spíše situaci zlehčovala.“

„Příkladem byl dotaz opozice v Poslanecké sněmovně z konce ledna na množství ochranných pomůcek ve státních rezervách. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dotaz odbyl, že je všeho dost, a vláda se odmítla tématu dále věnovat. Z úst premiéra zaznívaly výpady, že se jedná pouze o neopodstatněné útoky opozice,“ popsal politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.

Při jarní fázi již byla krize a vláda uplatňovala razantní postup, který podle Lebedové zvládla dobře. „Viděli jsme vývoj v zahraničí, měli jsme nějakou dobu navíc. Razantní opatření zhoršení situace zastavila. Avšak ve chvíli, kdy musela vláda volit jiná opatření nežli ta, která bylo možné provádět formou zákazů, začala mít obrovské problémy.“

Tiskové konference a prohlášení najednou sledovalo mnohem víc lidí, než kdy předtím. „Od sametové revoluce u nás veřejnost nezažila situaci, kdy by všichni museli sledovat politické zprávy a řídit se jimi. Předtím politika jejich život takto výrazným a náhlým způsobem neovlivňovala,“ popsala Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a public relations na Univerzitě Karlově.

Nařízení se měnila ze dne na den, několikrát týdně a ministři si s premiérem mnohdy protiřečili, připomíná Gregor. Podotkl však, že všichni chápali, že se jedná o bezprecedentní situaci. Takže veřejnost, odborníci i opozice byli vůči vládě smířliví až vstřícní.

„I po prázdninách však vláda bohužel pokračovala v chaotické komunikaci. Nepředstavila jasné, srozumitelné kroky a promyšlený pandemický plán,“ kritizuje Lebedová.
Vláda zavře kulturu, sport a omezí školy i hospody. Nemocnicím uleví hotely

Převládlo přesvědčení, že jsme dobří

Podzimní komunikaci už je podle Hejlové třeba hodnotit přísněji. „Situace už není nijakým způsobem překvapivá ani nová. Vláda měla více než půl roku, aby se na nárůst nakažených lidí připravila. Opatření byla velmi rozvolněná a za první fází se udělala tlustá čára. V politické komunikaci převládlo přesvědčení, že jsme dobří a už se nás pandemie netýká. Na to byli politici včetně opozice pyšní a domnívali se, že minulý úspěch bude určovat i ten budoucí.“

To se však nestalo. Za závažnou chybu označila Hejlová zejména to, že je na podzim komunikace ještě chaotičtější, než byla na jaře. „Vláda by měla mít přesně připravené komunikační plány a rozdělené role. Komunikaci má mít nastavenou tak, aby navenek probíhala jednotně, ve správný čas, se správným kontextem a vysvětlením.“
„Ukázalo se, že vláda nebyla navenek schopná působit jako tým, který krizi zvládá a veřejnost to rozpoznala,“ uzavřela Lebedová.

Vítěz by měl brát vše, to by bylo spravedlivé, říká po volbách Babiš

Babišova snaha nezkazit si kampaň

Ministr vnitra Hamáček a ministři zdravotnictví Vojtěch a následně Prymula podle Gregora prezentovali svá stanoviska poměrně konzistentně. Problémy nastávají vždy ve chvíli, kdy Babiš cítí sílící kritiku veřejnosti a má snahu vyjít lidem vstříc, říká politolog.

I Lebedová spojuje nynější situaci s tím, že se Babiš bránil různým zásahům a opatřením před volbami, protože věděl, že nejsou populární. „Bohužel se postup v době pandemie nedá načasovat podle toho, kdy se konají volby,“ připomíná.
„Právě na tiskových konferencích a v televizních debatách můžeme pozorovat, jak premiérovi přerůstají problémy přes hlavu a často je spíše zhoršuje, než by přispíval k jejich efektivnímu řešení,“ shrnul Gregor.
Poradci, které si premiér platí, pro něj pracují jako pro soukromou osobu, ne pro vládu jako celek. Bylo by potřeba nastavit i řízení na vládní úrovni.

Denisa Hejlovávedoucí katedry Marketingové komunikace a public relations na Univerzitě Karlově

Podle Gregora je také třeba uznat, že toho na premiéra v posledních týdnech bylo hodně. „Jednání v Evropské unii, krajské volby, řešení pandemie. To vše chtěl Babiš prezentovat jako něco, co se bez něj neobejde. Čím víc je unavený a vyčerpaný, tím patrnější je rozdíl mezi jeho vlastním vyjadřováním a tím, co za něj produkuje jeho PR tým na sociálních sítích i v médiích,“ tvrdí politolog.

„Premiér Babiš ve své politické kariéře prokázal, že umí naslouchat svým komunikačním poradcům a umí se podle toho zachovat. To je také důvod, proč je tak úspěšný. Proto je pro mě velkým překvapením, že to samé nedokáže aplikovat na strategickou komunikaci v době pandemie,“ zhodnotila Hejlová. „Poradci, které si platí, pro něj pracují jako pro soukromou osobu, ale ne pro vládu jako celek. Bylo by potřeba nastavit i řízení na vládní úrovni, které teď naprosto selhává,“ dodala.

Babiš krizi nezvládá, ale ke změně vlády není vhodný čas, míní politologové

Příliš sdílný Prymula

Komunikace Romana Prymuly byla podle expertů více věcná. V řadě situací však vystupoval izolovaně, vypouštěl zprávy bez kontextu a dávkoval je jednotlivým médiím.

„Zprávu, kterou bych v tomto světle také připomněla, je jeho jarní oznámení o uzavření hranic až na dva roky. To šokovalo naprosto všechny. Nebylo to uvedeno do kontextu a až později se ukázalo, že jde jen o osobní výrok bez jakékoli vazby na plánované kroky vlády,“ řekla Lebedová.

Za chaotické zveřejňování plánovaných opatření pak nového ministra zdravotnictví již kritizovala opozice i premiér Babiš. Před pondělní tiskovou konferencí o zpřísňování opatření ministr zveřejnil několik tweetů ještě před jejím začátkem, což mu vytkl i ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Podle Gregora komunikaci zvládal lépe předchozí ministr. „Vojtěch se jako ministr postupně naučil, že je dobré informovat veřejnost komplexně na tiskových konferencích a dělat to tak v pravidelných intervalech. To sice Prymula deklaroval, ale zatím se mu to příliš nedaří – většina informací o nových opatřeních se objevuje v jeho mediálních vyjádřeních a komentářích ještě před tím, než dostanou jasné obrysy.“

Lebedová upozorňuje, že dílčí informace bez kontextu si lidé začnou vysvětlovat sami. Přitom vzniká štědrý prostor pro interpretaci nebo často dezinterpretaci. „Pokud se lidé dozvídají, že je čekají zásadní změny, tak je logické, že chtějí také vědět, co to pro ně bude znamenat,“ říká.

Hamáčkova mikina? Demonstrace nevkusu. Nechápu ho, říká Špaček

Hamáčkova (ne)ikonická mikina

Podle Gregora bylo právě Hamáčkovo vystoupení na jedné z prvních tiskových konferencích na začátku epidemie, kam přišel s červenou mikinou, jedním z ikonických momentů. „Zatímco ostatní ministři působili bezradně a vyčerpaně, předseda ČSSD vypadal jako muž činu,“ popsal.

„Je to však pouze prchavý symbol, který výborně zafungoval v daný moment. Efekt měl možná ještě týden. Dnes už je z něj pouze vzdálená vzpomínka na dobu, kdy jsme nikdo pořádně nevěděli, co a jak,“ dodal.

I podle podle Lebedové působil Hamáček na začátku dobře, dokázal vysvětlit mimořádnost situace, kterou podtrhl svým neformálním oděvem. „Pak se do toho začal vědomě stylizovat a používat to jako nástroj. Lidé pochopili, že je to spíš hra, už to působilo uměle,“ říká.

Hamáček se svého symbolu nevzdal například na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, který ho červenou vestou podpořil, a v neformálním oděvu se zúčastnil také schůzky s bavorským ministrem vnitra, za což sklidil kritiku.
„Skutečnost, že svetr ČSSD použila v krajské kampani i na podzim, může působit jako symbol toho, že se vláda nijak výrazněji neposunula a nabízí pouze řešení známá z jara,“ podotýká Gregor. Hamáček červený svetr použil i v kampani před krajskými a senátními volbami.

Kladně hodnotí politolog Josef Mlejnek komunikaci vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové. „Myslím si, že ona dokonce dovede ta opatření dobře sdělovat. Má schopnost podat některé složitější ekonomické věci poměrně srozumitelně,“ zhodnotil Schillerovou Mlejnek.

Připomněl však, jak veřejnost i opozice rozebírala perfektní účes ministryně v době, kdy byla všechna kadeřnictví zavřená. „Patřím ke generaci, která je na svépomoc v osobní vizáži zvyklá,“ reagovala na to v dubnu Schillerová s tím, že si účes upravuje zcela sama.