iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Žalobkyně Máchová se brání, Dr. Černý námitky ke covidu

Předběžné projednání obžaloby v kauze Bereta u soudu je odloženo. Člen senátu je v karanténě: Předběžné projednání obžaloby ve známé kauze Bereta, bylo zrušeno. Důvodem odročení má být podle informací České justice karanténa jednoho z členů senátu. „Předběžko“ na Okresním soudu pro Prahu-Východ bylo kvůli tomu přesunuto na listopad. Na zítřek se k Okresnímu soudu Praha-východ chystala řada novinářů. Počet míst pro návštěvníky však byl kvůli opatřením, souvisejícím s bojem proti koronaviru, omezen a žurnalisté si museli místa předem přes email rezervovat.

Předběžné projednání obžaloby v jedné z věcí, která předcházela reorganizaci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a sloučení s protikorupční policií, se ale konat nebude.

Důvodem odložení „předběžka“ je karanténa jednoho z členů soudního senátu Michala Matouše. České justici to potvrdila mluvčí soudu Zuzana Steinerová. Další termín na zahájení předběžného projednání byl stanoven na 9. listopad 10 hodinu dopoledne.

V případu čelí obžalobě z údajného vynášení informací pražská žalobkyně Dagmar Máchová, detektiv protikorupční policie Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal. Šíma má být podle zjištění České justice údajně také v karanténě.

Žalobkyně Dagmar Máchová delší dobu namítá místní nepříslušnost soudu, dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová si totiž, přestože se měla údajná trestná činnost odehrávat v Praze a okolí, nechala odposlechy povolovat u soud v Chebu. Máchová je v kauze obžalována pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a přijetí úplatku. Máchová se kvůli tomu obrátila na Vrchní soud v Praze.
Podle Máchové není Okresní soud Praha-východ místně příslušný ani k projednání obžaloby. A pokud by případně místně příslušný byl, existují podle Máchové důvody pro odnětí věci a přikázání věci soudu jinému.

Máchová míní, že věcně i místně příslušný je jen některý z obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze. Společným nadřízeným soudem, rozhodujícím spory o příslušnosti Okresního soudu Praha-východ a pražskými obvodními soudy při odnětí a přikázání věci, je Vrchní soud v Praze. „Z obsahu spisového materiálu spisu vyplývá, že již od samého počátku přípravného řízení v roce 2013 docházelo ze strany dozorující státní zástupkyně k účelové manipulaci s příslušností soudů,“ namítá dle zjištění České justice Vrchnímu soudu Máchová. Chebský soud povoloval úkony až do půlky roku 2016. Se žádostmi o různá povolení se pak Lenka Bradáčová začala obracet na Okresní soudu Praha-východ.

21 povolení za dva dny

Soudkyně Okresního soudu Praha-východ, které byl spis přidělen podle Máchové návrhy Bradáčové náležitě nepřezkoumala ani věcně, ani z hlediska příslušnosti soudu. Což podle obžalované státní zástupkyně zapříčinilo, že nesprávně dovodila příslušnost zmiňovaného soudu. Navíc už znala nález Ústavního soudu, který jasně stanovil striktní dodržování zákonného určování příslušnosti soudů v přípravném řízení.

Jak ale zjistila Česká justice, soudkyně po dvou pracovních dnech po obdržení návrhů 11. května vydala 21 příkazů, když přijala verzi, že nejtěžší skutek měl být spáchán ve Zdibech. Povolení systémem Control C – Control V kopírovaly návrhy Lenky Bradáčové. Máchová namítá, že soudkyně se v průběhu dvou „pouhých dvou pracovních dnů“ nemohla náležitě seznámit s rozsáhlým spisovým materiálem, který viděla poprvé. Máchová si na to stěžovala předsedovi soudu, ale ten stížnost zamítl jako nedůvodnou s tím, že soudkyně si spis náležitě prostudovala.

Soud pro Prahu-východ není podle Máchové místně příslušný ani k projednaní obžaloby, kterou k němu Lenka Bradáčová podala v srpnu. „S ohledem na zcela zjevnou účelovost při určování místní příslušnosti soudu v přípravném řízení i při podání obžaloby se obviněná právem obává, že Okresní soud Praha-východ byl k projednání obžaloby ve společném řízení s ostatními obviněnými zvolen státní zástupkyní právě pro vstřícný přístup ke všem jejím návrhům v průběhu přípravného řízení bez toho, že by byly náležitě soudem přezkoumávány. Tato vstřícnost však nikterak neodpovídá nashromážděným důkazům ve spise a bude předmětem dokazování u nalézacího soudu,“ napsala Máchová Vrchním soudu v Praze, který žádá o rozhodnutí o příslušnosti soudu.

Máchová je přesvědčena, že k projednání obžaloby bude vhodnější jiný soud mísntě rovněž příslušný. „Neboť o soudcích Obvodního soudu Praha-východ i o jejím předsedovi má pochybnosti, že zajistí v dalším řízení nestranné a zákonné projednání věci, náležitě zjistí skutkový stav a umožní uplatnění všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení v ustanovení § 2 tr. řádu, které byly systematicky a zjevně porušovány v průběhu přípravného řízení právě i za přispění tohoto soudu Praha-východ. Nelze ani vyloučit solidaritu ostatních soudců Okresního soudu Praha-východ právě při zjišťování, posuzování a odhalování nezákonností v tomto trestním řízení,“ napsala vrchnímu soudu Máchová.

Česká justice se pokusila Dagmar Máchovou kvůli podrobnostem kontaktovat. „Nebudu se k tomu vyjadřovat. Vývoj v této věci je nepředvídatelný a není vyloučeno, že se vrátí do přípravného řízení,“ sdělila Máchová České justici. (hrb), ceskajutice.cz

ADVOKÁT ČERNÝ ZPOCHYBŇUJE OPATŘENÍ ZDRAVOTNICTVÍ

Advokát Černý zpochybňuje argumentaci Ministerstva zdravotnictví kvůli opatření proti Covid-19: Ministerstvo zdravotnictví ve sporu s advokátem Adamem Černým uvádí, že o Covidu-19 nemá znalosti, a proto postupuje cestou pokusů, které proto nemůže ve vydaných opatřeních úplně odůvodnit. Současně přiznává, že je v zoufalé situaci: Kroky proti koronaviru činí pod časovým tlakem, přičemž před vydáním opatření není možné shromáždit objektivizované podklady. Bez znalosti a řádných podkladů došlo k plošnému omezení obyvatel, kontruje advokát. K jeho námitce, že úřad nepublikuje opatření omezující ústavní práva občanů ani ve Sbírce zákonů, zdravotnictví vzkazuje: „Vygooglete“ si je na webu.

Vyplývá to z přípisu ministerstva Městskému soudu v Praze v rámci advokátem podané žaloby na plošný zákaz pohybu bez zakrytých ústa a nosu s výjimkami (K sp.zn. 18 A 58/2020). Plošný zákaz vydalo ministerstvo zdravotnictví 17. září 2020, den poté podal advokát Adam Černý návrh na jeho zrušení, jak Česká justice informovala.

Podle vyjádření ministerstva k návrhu Adama Černého, je požadavek na nikoli jen obecné odůvodnění ministerských opatření nerealizovatelný: „Odpůrce současně opětovně zdůrazňuje, že případný požadavek na odůvodnění napadených aktů v širším rozsahu je s ohledem na dynamičnost vývoje pandemie COVID-19 a poznatků o ní, jakož i množství kroků, které je v této souvislosti třeba přijímat, nerealizovatelný. Případné striktnější požadavky na odůvodňování přijímaných opatření za dané situace by prakticky znemožňovaly činění nezbytných kroků směřujících ke zpomalení postupu pandemie na území ČR pro samé odůvodňování jednotlivých opatření. Totéž lze říci i o případném rozsáhlém popisování v každém jednotlivém opatření, jak se v jednotlivých dnech vyvíjí extrémně dynamická situace spojená s COVID-19 a související nové odborné poznatky,“ vysvětluje Městskému soudu v Praze ministerstvo zdravotnictví.

Plošná omezení ústavních práv bez jistoty, bez znalosti

„V nynější krizové situaci, a zejména v jejích okamžicích, které předcházely vydání napadených aktů, je totiž nezbytné pod časovým tlakem a bez úplné znalosti všech detailů (zejména bez konkrétní znalosti o přesném stavu rozšíření viru v populaci, bez znalosti konkrétní patogenity jednotlivých druhů koronaviru SARS-CoV-2, bez znalosti konkrétních mechanismů přenosu viru a jeho slabin) činit kroky vedoucí ke zpomalení šíření viru SARS-CoV-2 v populaci a záchraně životů osob v ČR,“ uvádí doslova ve vyjádření ministerstvo zdravotnictví.

Podle ministerstva zdravotnictví nelze před vydáním opatření ani shromáždit relevantní podklady: „Před vydáním jednotlivých opatření naopak není možné na rozdíl od standardního správního řízení shromáždit úplné a zcela objektivizované podklady (a to rovněž proto, že se poznatky o viru SARS-CoV-2 dynamicky vyvíjejí). Míra nejistoty a vyšší míra rizika související s epidemií COVID-19 je způsobena i tím, že se vir postupně vyvíjí a mutuje, což mění jeho vlastnosti. Genetická informace koronavirů je totiž ve srovnání s jinými viry poměrně proměnlivá, což je jedním z důvodů selekcí různých variant viru. Zároveň se dynamicky mění rovněž poznatky o koronaviru SARS-CoV-2 a jeho vlastnostech,“ uvádí ve vyjádření k žalobě advokáta Černého ministerstvo zdravotnictví.

Advokát: Neznalost rozhodných skutečností není zákonem aprobovaná

Advokát Adam Černý na to reaguje v replice lapidárně: „Uvedeným konstatováním žalovaný v podstatě připouští, že při přijetí napadeného opatření omezujícího pohyb a pobyt osob sám neměl jasno v tom, jestli je takovéto opatření v rozsahu, ve kterém bylo přijaté nevyhnutelné, účelné a přiměřené k cíli, který jím má být dosažen. Bez znalosti těchto základních předpokladů pro zásah do základních práv přijal plošné opatření omezující obyvatelstvo.“

„Žalovaný svůj laxní přístup k odůvodnění napadeného opatření a svou neznalost skutečností rozhodných pro jeho přijetí považuje za zákonem aprobovaný s poukazem na zákonnou úpravu postupu přijetí opatření bez řízení o návrhu na opatření obecné povahy. Skutečnost, že zákon umožňuje přijetí takovéhoto opatření bez předchozího řízení, však neznamená, že žalovaný by byl oprávněn jej přijat bez znalosti a posouzení rozhodných skutečností odůvodňujících jeho přijetí. Takováto interpretace absence řízení o návrhu na opatření povahy je nepřijatelná,“ uvádí ve vyjádření advokát Adam Černý.

Zdravotnictví: Opatření úřad zašle úřadu, ten ho na 15 dní vyvěsí

Zcela odmítavě se ministerstvo zdravotnictví staví k té části žaloby advokáta, ve které upozorňuje, že ministerstvo zdravotnictví opatření obsahující plošná omezení pohybu a práva na soukromí nepublikuje ani ve Sbírce zákonů ani nevyvěšuje na úředních deskách obcí, ačkoli informování občanů o platném právu je základem právního státu: „Zákon nestanovuje odpůrci povinnost mimořádná opatření publikovat ve Sbírce zákonů, názor navrhovatele, že by tomu tak mělo být, je pro posouzení zákonnosti postupu odpůrce irelevantní. Mimo to je odpůrce toho názoru, že mimořádná opatření není nutná nijak složitě dohledávat, neboť zadá-li se do vyhledávače ,mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví´ hned na prvních místech bude hledající odkázán na stránky ministerstva, kde jsou mimořádná opatření zveřejňována. Kromě toho běžný občan zcela jistě nebude dohledávat aktuální platná opatření ve sbírce zákonů, ale právě pomocí internetového vyhledávače,“ odpovídá advokátovi ministerstvo zdravotnictví.

Poté ministerstvo popisuje byrokratický postup, kterým se informace mají přes hygienické stanice dostat k lidem: „Co se týče povinnosti odpůrce zveřejňovat mimořádná opatření na úředních deskách obecních úřadů, uvádí odpůrce, že zákon o ochraně veřejného zdraví obsahuje v § 94a speciální úpravu, kde je stanoveno, že jde-li o opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví, zašle je Ministerstvo zdravotnictví též krajským hygienickým stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Z uvedeného tak vyplývá, že odpůrcem vydávaná mimořádná opatření se zveřejňují toliko na jeho úřední desce a dále má odpůrce povinnost tato opatření zaslat krajským hygienickým stanicím, které pak mají povinnost vyvěsit je na svých úředních deskách. Povinnost zveřejňovat mimořádná opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví na úředních deskách jednotlivých obcí zde však stanovena není,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví.

Ignorance k základním principům právního státu

S tím ovšem advokát Adam Černý nesouhlasí a upozorňuje, že stejně jako v období jarního nouzového stavu, také v září zdravotnictví vyhlašovalo opatření na pouhý jeden den, přičemž na webu vyvěšený akt omezující ústavní práva hned následující den zmizel: „Žalovaný k námitce absence řádné publikace plošných celostátně závazných opatření obecné povahy poukazuje na skutečnost, že jeho opatření jsou jednoduše dohledatelná internetovým vyhledávačem (bod 7 vyjádření), což ale nepovažuji za adekvátní způsob publikace opatření, určujícího plošného omezení základního práva. Nadto lze v obecné rovině rozporovat i samotný způsob zveřejňování opatření, když např. opatření žalobce ze dne 16. září 2020, č. j. MZDR 15757/2020-34/MIN/KAN bylo na úřední desce ministerstva zveřejněno toliko jeden den a od 17. září se tam již nenachází (důkaz: výpis mimořádných opatření na úřední desce žalovaného z rozhodného období),“ uvádí v replice advokát.

„Z toho plyne, že žalovaný není schopný řádně dodržet zákonný postup zveřejnění vydávaných opatření obecné povahy ani na své úřední desce a jeho argumentace o použití internetového vyhledávače pro obeznámení se s právním aktem omezujícím práva všech osob v České republice je projevem ignorance k respektování základných principů demokratického právního státu, ke kterým nepochybně patří i možnost adekvátním, zákonem předvídaným způsobem se obeznámit s normami regulujícími chování jednotlivců,“ uzavírá repliku k tomuto bodu právník Adam Černý. Irena Válová, ceskajustice.cz

SOUDCI NSS ZAMÍTLI STÍŽNOST CZERNINA NA MAJETEK

NSS odmítl obnovu řízení v případu restituce majetku Czerninů na Karlovarsku: Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Státního pozemkového úřadu (SPÚ) proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (KS), který vyhověl žalobě Karla Eugena Czernina a zrušil obnovu řízení ohledně vydaného majetku Czerninům ve Velichově u Karlových Varů. Ten Czerninové získali v roce 2012 na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP) z roku 1999 o československém občanství někdejší majitelky pozemků Josefiny Czerninové.

Rozhodnutí MHMP o občanství Josefiny Czerninové, konkrétně dvou úřednic magistrátu, bylo od roku 2013 předmětem trestního řízení, přičemž poslední rozhodnutí soudu je ze září letošního roku.

Městský soud v Praze (MS) uznal obě úřednice vinnými a potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1. Stalo se tak ovšem až po opakovaném dovolání nejvyššího státního zástupce a zásahu Nejvyššího soudu (NS), neboť nižší soudy obě ženy opakovaně osvobodily.

MS v Praze dokonce v září minulého roku při zdůvodnění svého rozhodnutí vyslovil názor, že stíhání úřednic je účelové s cílem zvrátit rozhodnutí o občanství Josefiny Czerninové. Soud tehdy také konstatoval, že v řízení o občanství pochybilo Ministerstvo vnitra, které v roce 1999 mělo možnost rozhodnutí o občanství napadnout, avšak neučinilo tak.

Na základě tohoto trestního řízení však Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj obnovil v roce 2015 řízení ohledně rozhodnutí z roku 2012, na jehož základě získali Czerninové nemovitosti ve Velichově. Podle názoru úřadů by totiž, pokud by správním orgánům tato skutečnost byla dříve známá, mohly více kriticky přistoupit ke splnění podmínek restitučního nároku ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb. Další novou skutečností pak mělo být to, že v rozhodnutí o občanství z roku 1999 bylo uvedeno, že Josefina Czerninová byla v době své smrti v roce 1965 občankou Československé republiky, a nikoliv Československé socialistické republiky. Toto rozhodnutí, potvrzené pak SPÚ, napadl K.E. Czernin žalobou u KS v Plzni, které soud vyhověl a rozhodnutí o obnově řízení zrušil.

Podle KS byly splněny podmínky pro soudní přezkum. Rozhodnutím o obnově řízení bylo totiž zasaženo do práv žalobce, neboť spolu s ním byla vydána také předběžná opatření, limitující nakládání s majetkem. KS pak nepovažoval za novou skutečnost, která existovala v době původního řízení, údajnou trestnou činnost bývalé pracovnice magistrátu, neboť takovou skutečností by byl pouze pravomocný rozsudek o spáchání trestného činu. Stejně tak odmítl, že by novou skutečností bylo uvedení názvu Československé republiky místo ČSSR v rozhodnutí o občanství Josefiny Czerninové, neboť správní orgány v původních řízeních o tomto rozhodnutí věděly, resp. mohly vědět.

V kasační stížnosti pak SPÚ rozporoval to, zda bylo vůbec do práv Czerninů obnovou řízení zasaženo, neboť KS neměl spojovat samotné rozhodnutí s později vydanými předběžnými opatřeními. Podle SPÚ samotné rozhodnutí o obnově řízení totiž žádný zásah do práv Czerninů nepředstavuje.

Stejně tak je podle SPÚ novou skutečností zjištěné protiprávní jednání úřednic magistrátu, přičemž je podle něj možné ve správním řízení vycházet ze sdělení obvinění či podané obžaloby. Samotná „největší pravděpodobnost trestné činnosti“ je k obnově řízení dostačující, neboť při obnově řízení není podle SPÚ nutné mít jistotu, že dříve neznámé skutečnosti budou mít za následek jiné rozhodnutí správního orgánu a postačí, pokud mohou odůvodňovat jiné řešení otázky. Stejně tak je novou skutečností nesprávné uvedení názvu státu v rozhodnutí o občanství Josefiny Czerninové. Pokud je totiž později daná chyba zjištěna, jedná se o dříve neznámou skutečnost, která existovala v době původního rozhodnutí, nebylo ji možné v původním řízení uplatnit a současně odůvodňuje jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

Podle NSS ovšem do práv Czerninů zasaženo bylo, a to již samotným rozhodnutím o obnově řízení a žalobce tedy mohl podat žalobu podle §65 správního řádu. „V projednávané věci bylo proto nařízením obnovy řízení zpochybněno vlastnické právo žalobce k určitým nemovitým věcem. Toto zpochybnění by bylo možné už samo o sobě považovat za zásah do práv žalobce, neboť jeho postavení jako vlastníka nemovitých věcí se stalo nejistým. K tomu je nutné dále konstatovat, že důsledkem zpochybnění žalobcova vlastnického práva bylo následné vydání předběžných opatření podle § 61 správního řádu, kterými bylo žalobci zakázáno disponovat s vymezenými nemovitými věcmi. Vydaná předběžná opatření nelze posuzovat izolovaně, ale právě s ohledem na to, že byla vydána v reakci na nařízenou obnovu řízení,“ konstatuje se v úvodu odůvodnění rozhodnutí, kterým kasační stížnost SPÚ NSS zamítl.

NSS také odmítl, že by podkladem pro obnovu řízení mohlo být pouhé podezření ze spáchání trestného činu, neboť to podle soudu odporuje jednomu ze základních ústavních principů, totiž presumpci neviny. Nadto ani nelze v obnoveném řízení řešit otázku občanství Josefiny Czerninové, neboť toto rozhodnutí by muselo být zrušeno v samostatném řízení. „K výše uvedenému NSS dále dodává, že rozhodnutí o státním občanství bylo podkladovým rozhodnutím pro rozhodnutí o vlastnictví žalobce k vymezeným nemovitým věcem. Podle § 73 odst. 2 správního řádu pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány. Pravomocné rozhodnutí o osobním stavu je závazné pro každého. Rozhodnutí o státním občanství je bezpochyby rozhodnutím o osobním stavu. Jedná se o tzv. předběžnou otázku, kterou správní orgány v projednávané věci nebyly oprávněny řešit,“ uvádí se k tomu v odůvodnění.

Ohledně nesprávného uvedení názvu státu, jehož byl Josefina Czerninová občankou, NSS uvedl, že ani to není novou skutečností a jedná se spíše o pochybení úřadů, které však nelze napravovat cestou obnovy řízení. Petr Dimun, ceskajustice.cz

BENEŠOVÁ S PREZIDENTEM ZEMANEM O ROZPOČTU

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nepovažuje za přiléhavou zprávu Evropské komise o právním státu v Česku. Chce se kvůli ní setkat s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou, která podle ní čerpala informace pouze od neziskových organizací. Novinářům to řekla po dnešním jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech.
Benešová zprávu nepovažuje za přiléhavou.

„Tady nikdo neusiluje o to, aby se brala soudcům nezávislost, já teda rozhodně ne, já za to naopak tvrdě zaplatila v minulosti,“ řekla. Dodala, že s ní kvůli přípravě zprávy, která vyšla koncem září, nikdo nemluvil. „Teď pracuji na tom, abychom se setkali s paní Jourovou a začali jsme komunikovat, protože čerpala svoje poznatky jen z neziskových organizací a byly to pouze dojmy,“ řekla.

Se Zemanem dnes mluvila také o novinkách v justici, rozpočtu ministerstva na příští rok či výběrových řízeních. „S rozpočtem jsem v rámci možností spokojená, že mi zatím neubrali peníze. V podstatě jsem na stejném, je to nějakých 32 miliard a nějaké drobné. Dá se s tím vyjít, ale nemůžeme si výskat,“ řekl.

Benešová s prezidentem mluvila také o výběrových řízeních v justici, například o výsledku výběru kandidáta na soudce Tribunálu Soudního dvora EU, kterým bude právník David Petrlík. „Pan Petrlík zazářil před komisí a byl logický vítěz, tak jsem prezidenta informovala o jménu, jeho minulosti, že je jazykově vybaven a sype judikáty z rukávu. Tím přesvědčil komisi,“ řekla.

FALEŠNÉ ZPRÁVY O COVIDU

Polská tisková agentura: „Hon na falešné zprávy na mobilních zařízeních začal. Aplikace #FakeHunter je nyní k dispozici v App Store a Google Play “Aplikace #FakeHunter od Polské tiskové agentury (PAP) je nyní k dispozici pro Android a iOS. Díky tomu budou moci nahlásit potenciálně nepravdivé informace nejen uživatelé počítačů, ale i uživatelé mobilních zařízení.

„Aplikace #FakeHunter je přirozeným doplňkem nástrojů, které dříve vytvořila Polská tisková agentura pro hledání falešných informací o koronaviru cirkulujícím na internetu.“ Díky této aplikaci budeme moci oslovit 100 procent uživatelů sítě . Naše nástroje již fungují na počítačích a mobilních zařízeních, “řekl Wojciech Surmacz, prezident správní rady PAP.

V polovině dubna společnost PAP nabídla uživatelům internetu zásuvný modul pro prohlížeče, který umožňuje snadné a intuitivní hlášení potenciálně falešných zpráv k ověření odborníky. Rovněž byl spuštěn web fakehunter.pap.pl, kde si můžete přečíst verdikty odborníků ohledně nahlášených zpráv. Znalecké posudky k uváděným informacím vycházejí z důkladného výzkumu a ověřených a spolehlivých zdrojů.

Projekt byl realizován společně s polskou vládní agenturou GovTech odpovědnou za zavádění nových technologií do veřejného sektoru.

V červenci PAP nabídl novou službu #FakeHunter Chatbot přístupnou přes Facebook Messenger, což je nástroj založený na AI, který umožňuje automatické ověřování přesnosti informací.

Vývoj těchto nástrojů je přirozenou reakcí na fenomén přetékání falešných informací o pandemii koronavirů. Začátkem března Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že krizi COVID-19 provázela obrovská „infodemie“ nebo globální záplava informací. V následujících měsících byl tento jev stále silnější.

„Rozhodli jsme, že je třeba tomu čelit,“ uvedl prezident polské tiskové agentury.

Surmacz poukázal na klíčovou povahu sociálního prvku projektu #FakeHunter tím, že uživatelé internetu rozhodují, které informace by měly být ověřeny.

„To odlišuje web spuštěný Polskou tiskovou agenturou od jiných řešení tohoto typu. Mnoho zahraničních médií, jako je Agence France-Presse (AFP) nebo British Reuters, v současné době provozuje služby zabývající se dezinformacemi, ale v takových případech to jsou novináři, kteří rozhodují o tom, které zprávy by měly být ověřeny. Zapojení uživatelů do získávání falešných zpráv ovlivňuje rozsah projektu - mnohem více publikací s potenciální dezinformací je předáváno prostřednictvím režimů FakeHunter, poté na další weby pro kontrolu faktů, “uvedl a dodal, že chtěl bych, aby se celý projekt vyvíjel tímto konkrétním směrem. „Zapojit lidi do boje s falešnými zprávami.

Podle jeho názoru projekt PAP „vzdělává a učí bdělosti“.

Zpočátku se #FakeHunter zaměřil na zprávy týkající se pandemie koronavirů. Na začátku července byla na web v sekci s ověřenými informacemi přidána karta „Finance“ a nyní se PAP chystá spustit další kartu Věda a zdraví.

Všechny iniciativy PAP ve spolupráci s GovTech a dalšími partnery tohoto sociálního projektu vyplývají z pozorování toho, kolik falešných zpráv z různých oborů vede k veřejné dezinformaci. Existují falešné zprávy, které vyžadují spoustu znalostí, takže agentura spolupracuje se skupinami odborníků a výzkumníků z různých oblastí.

"Finance, medicína a telekomunikace jsou další velmi citlivou oblastí, zejména v oblasti 5G. Během pandemie jsme ověřili fámu, že stát hodlá zdanit (bankovní - PAP) vklady. Samozřejmě to nebyla pravda, ale co kdyby „V obavě z daní si každý začal vybírat hotovost z banky současně? Bude očkování vakcínou COVID-19 bezpečné? Stačí jen jedna nepravdivá informace, která způsobí zhroucení celého systému,“ řekl Surmacz.

Zároveň dodal, jak bylo zamýšleno, projekt PAP a GovTech by měl pokrývat všechny tematické oblasti, protože falešné zprávy se netýkají pouze pandemií, financí a medicíny.

COVID DRTÍ OBÉZNÍ PACIENTY

Obézním jedincům hrozí téměř dvakrát větší riziko, že se nakazí nemocí covid-19, než lidem s optimální hmotností. Vyplývá to ze srovnání nejnovějších studií, které zkoumaly vztah jedinců s obezitou k onemocnění covid-19 u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky. Riziko, že pacient s koronavirem skončí v nemocnici, je u obézních o 113 % vyšší než u těch, kteří obézní nejsou. Vědci také očekávají, že u obézních lidí nebude dostatečně účinkovat ani vakcína proti koronaviru. Praktičtí lékaři o tomto aktuálním a závažném tématu diskutovali na přesunuté Jarní interaktivní konferenci (JIK).
„Výsledky metaanalýzy 75 studií provedené týmem prof. Popkina z univerzity v Severní Karolíně jsou alarmující a v určitém smyslu převratné. Obezita je odborníky i laiky většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu,“ říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP a dodává: „Nové onemocnění covid-19 však jasně ukazuje, že není prakticky žádný čas na jakýkoli odklad změn v managmentu obezity a je nutné jednat ihned. Nárůst hospitalizací na JIP je u obézních pacientů s koronavirem o 74 % vyšší než u neobézních a riziko úmrtí je až o 48 % větší než u neobézní populace.“ Podle dalších studií publikovaných již v květnu 2020 se obézní pacienti potýkají s horším průběhem infekcí covid-19 hned z několika důvodů.

Obezita například omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy. Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici – například zavedení plicní ventilace nebo i položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu. „Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“ doplňuje MUDr. Čupka. Obézní jedince před koronavirem neochrání zřejmě ani vakcína, kterou se nyní snaží vyvinout vědci po celém světě. Jejich imunita totiž na očkování, podle odhadů specialistů, nezvládne správně zareagovat. S podobným problémem se již potýkají i u očkování proti chřipce.

„Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech (značkách) viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky. Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší,” vysvětluje MUDr. Čupka. Obezitě by měli lidé předcházet zdravým životním stylem s dostatkem pohybu. Ten právě nyní komplikuje koronavirová pandemie. Bezpečnostní opatření po celém světě omezily pohyb lidí a sociální kontakt. Lidé začali pracovat z domova, čímž z jejich dne zmizel přirozený pohyb jako chůze do práce, na oběd nebo na nákup.

Počty obézních tak paradoxně pomalu rostou. „Vidíme už nyní, že značná část lidí v první vlně pandemie přibrala cca 1–5 kg. Je to začarovaný kruh. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním. Ručička na váze poté zákonitě stoupá nahoru,“ říká MUDr. Čupka. Důležité je podle něj nepropadat panice, jíst zdravě a nepřestat s pohybem úplně. „V populaci máme 30 % neurotických lidí, které nejistá situace v čase pandemie přirozeně velmi stresuje. Cvičením se vyplavují hormony štěstí, které proti stresu bojují. Doporučuji chodit běhat, procházet se v přírodě alespoň 40 minut nebo cvičit doma. Důležité je také komunikovat s ostatními a vytvořit si třeba jen úzkou skupinku lidí, se kterými je možné se potkávat, jelikož člověk je ze své podstaty tvor společenský,“ radí MUDr. Čupka. Kromě úpravy životního stylu mohou pacientům s obezitou výrazně pomoci nastartovat a udržet proces hubnutí i účinné léky.

Léčba dokáže v mozku stimulovat centra sytosti i odměny a současně také tlumit hlad. Momentálně na tyto léky užívané v celé Evropě ale české zdravotní pojišťovny finančně nepřispívají. „Covid-19 jasně ukázal, že obezita rozhodně není pouze estetickou záležitostí, ale nemocí, kterou se zdravotní pojišťovny vzhledem k důkazům o aktuálních rizicích v ‚době kovidové‘ nezabývají dostatečně. Řeší pouze zdravotní důsledky obezity a ne samotnou obezitu, která je příčinou dalších téměř 200 zdravotních komplikací s ní spojených. Při zlepšení managementu obezity ve společnosti i při větším využívání léků na hubnutí by přitom výrazně klesly vysoké náklady na léčbu diabetu, hypertenze, vysokého cholesterolu i nádorových onemocnění. Zdravotní systém by ušetřil nemalé peníze i životy občanů,“ uzavírá MUDr. Čupka. Bc. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová

PRAKTICI VYBÍRAJÍ NA TESTY

Plošné testování? Už teď musíme posouvat prohlídky, zní od praktiků: Plošné testování je jedním ze tří pilířů strategie, kterou chce ministr zdravotnictví Roman Prymula porazit epidemii nemoci covid-19. Poprvé ji zmínil ve čtvrtek, kdy hodlal tuto povinnost uložit praktikům. V úterním projevu již avizoval zapojení i nemocnic či mediků. Praktici jsou k tomuto plánu skeptičtí „Už teď nevíme, kam dřív skočit,“ shodují se.

„V posledních dvou dnech jsme velmi intenzivně jednali o velmi ambiciózním projektu, kterým je protestování v podstatě všech obyvatel České republiky,“ řekl minulý týden Prymula. Představil svou vizi, podle které by mohli praktici otestovat až sto lidí během dvou hodin na ranních odběrech.

V úterním projevu již celou věc podával trochu jinak. „O zapojení do systému testování požádáme praktické lékaře, nemocnice, aktuální odběrová místa, a dále speciální odběrná místa posílená o až 7 tisíc studentů lékařských fakult a dalších 10 tisíc studentů vysokých škol,“ popsal.

Jak konkrétně by mělo testování vypadat, praktici stále neví. V těchto dnech probíhá jednání zástupců Sdružení praktických lékařů (SPL) na ministerstvu zdravotnictví. Celou myšlenku nechtějí předem zatracovat, poukazují však na to, že jejich kapacity jsou jen omezené.

Prymula připravuje testování všech obyvatel, praktici o tom nevědí

„Kdybychom měli být schopni zpracovat sto lidí za den, tak to znamená, že bychom museli rezignovat na jakoukoliv jinou činnost praktických lékařů. V podstatě celý den bychom jen testovali a odbavovali přidruženou agendu. To není úplně reálné,“ popsal praktický lékař a místopředseda SPL Michal Bábíček.

Testování by totiž bylo velmi časově náročné. Podle praktického lékaře Romana Housky z Mostu by jeden pacient zabral spolu s papírováním a dalšími formalitami alespoň deset minut. „Já mám přibližně 2 400 pacientů. Kdybych je měl všechny otestovat, zabralo by to 420 hodin. To prostě není možné,“ míní.

A to není jediný problém. Praktici pro to nemají ani vhodné prostory, rizikové by bylo třeba nakupení pacientů v čekárnách.

Už teď odsouváme prohlídky

Bábíček dodal, že již v tuto chvíli pracují třeba u něj v ordinaci deset až dvanáct hodin denně, aby stihli odvést veškerou práci. „Vystavujeme eNeschopenky, posíláme na testy, dotazujeme příznaky pacientů, snažíme se dělat běžnou necovidovou agendu, tedy staráme se o své diabetiky či hypertoniky, snažíme se očkovat proti chřipce,“ vyjmenoval s tím, že ani to již není možné stíhat.

„Některé pacienty musíme přeobjednat, některé kontroly již odsouvám na příští rok. Více než polovinu času nám zabírá distanční komunikace s pacienty, kteří mají příznaky respiračního onemocnění,“ popsal Babíček.

A bude hůř. „Teď jsme na hranici možností. Kdyby teď mělo dojít k dalšímu nárůstu, začne to u mě osobně být na úkor chronických pacientů,“ uvedl praktický lékař ze středočeských Dobřichovic Martin Dudek. Upozornil přitom na to, že ke všem ostatním povinnostem stále dohání úkony, které se odsunuly na jaře.
Tohle vymýšlí lidi, kteří vůbec neví, jak to vypadá v praxi. A to je ten zásadní problém.

Martin Dudek Praktický lékař z Dobřichovic

Celý plán Babíček přímo neodmítá, podmínkou podle něj je, aby byla účast praktiků na celém projektu dobrovolná. „Pokud se máme zapojit do plošného testování v nějakém větším množství, museli bychom na velkou část běžné práce rezignovat a dělat jen ty testy,“ míní Babíček.

„Pokud bychom měli otestovat takové množství pa cientů, museli bychom zavřít ordinace a nedělat nic jiného. A i tak si to nedokážu moc dobře představit,“ souhlasí další praktická lékařka, Ludmila Mazylkinová. „Kdo by se o ty lidi postaral? Kdo by jim vypsal neschopenky, ke komu by chodili na kontrolu?“ ptá se zase Houska.

Má to smysl?

Řada praktiků však nepochybuje jen o praktickém provedení celého plánu. Otázkou je i to, jestli má vůbec plošné testování smysl a jaké by mělo důsledky. „Myšlenka plošného testování z hlediska evidence počtu nakažených jedinců je jistě dobrá, nicméně otázkou je, jak s výsledky tohoto testování naložit z ryze medicínského hlediska,“ míní Mazylkinová.
Místo stání ve frontě vykloktat a poslat. Testy ze slin budou již brzy

Upozorňuje totiž na fakt, že takové testování by vyústilo ve skokový nárůst počtu evidovaných nakažených. Ti všichni by zůstali v karanténě, vzhledem k aktuálnímu vytížení praktiků i hygieniků by přitom nebyly kapacity na vytrasování kontaktů či třeba vypsání neschopenek.

„Už při současných číslech to vůbec nefunguje. Tak si představte, že by najednou přibylo 200 až 300 tisíc pozitivních lidí. Nikomu by se nedovolali, nikdo by to s nimi neřešil,“ myslí si Dudek.Podle Mazylkinové by tak bylo vhodnější zaměřit se při plošném testování jen na některé části populace, třeba na seniory,
chronicky nemocné či na riziková povolání. „Tohle vymýšlí lidi, kteří vůbec neví, jak to vypadá v praxi. A to je ten zásadní problém,“ uzavřel Dudek.

NÁRŮST COVIDU I V OKOLNÍCH ZEMÍCH

Slováci a Nizozemci zpřísnili opatření, Chorvatsko burcuje českým scénářem: Přírůstky nově nakažených koronavirem aktuálně nezrychlují jen v Česku. Vyšší čísla registrují i další evropské země a přistupují k přísnějším opatřením. Některé i se zdůvodněním, aby se vyhnuli podobné situaci jako u nás. Omezení se tak dočkalo Slovensko, Nizozemsko, uvažuje o nich i Německo. Nárůst je dál výrazný i jinde ve světě, zejména v USA a Rusku

Podobně jako Česko je na tom nyní Belgie či Nizozemsko a zavádí i podobná opatření. Premiér Nizozemska Mark Rutte v úterý oznámil uzavření barů a restaurací v zemi. Alkohol se nebude moci prodávat po 20:00, nadále mají být omezeny kontakty mezi lidmi na nanejvýš čtyři lidi. Nové restrikce začnou platit ve středu večer.

Slováci přitvrzují, venku už spolu nesmí být víc než šest lidí

Belgie zase zvýší podíl počtu lůžek na jednotkách intenzivní péče, důvodem je rychlý nárůst počtů hospitalizovaných. Zpřísnění a sjednocení protiepidemických opatření zvažují v Německu, včetně rozšíření povinnosti nosit roušky.
Na Slovensku od úterka platí zákaz shromažďování více než šesti lidí mimo členů jedné domácnosti. Ve čtvrtek mají v zemi začít platit další restrikce, včetně zákazu pořádání hromadných akcí, uzavření plováren, wellness a fitness center. Ve městech a vesnicích bude povinné nosit roušku.

Ve snaze zpomalit šíření nákazy koronaviru zpřísnila opatření vláda v Rumunsku. Od čtvrtka zakáže veškeré soukromé akce ve vnitřních i vnějších prostorách, jako jsou svatby či křty. Výjimečný stav bude platit až do poloviny listopadu, uvedla agentura Reuters.

Ve světě se už nakazilo 38 milionů lidí. Každé čtyři dny přibývá milion

Roušky budou povinné ve všech veřejných prostorách v oblastech, kde je průměrný počet nakažených za dva týdny vyšší než tři na 1 000 obyvatel. Nošení roušek bylo dosud povinné pouze ve veřejné dopravě, vnitřních veřejných prostorách a místech s větší koncentrací lidí, jako jsou tržnice.

Divadla, kina a vnitřní prostory restaurací budou moci otevřít v závislosti na počtu nakažených v jednotlivých oblastech: v regionech s průměrným počtem infikovaných menším než 1,5 na 1 000 obyvatel v posledních 14 dnech budou moci podniky fungovat na poloviční kapacitu. Nanejvýš třetinu míst budou smět hosté obsadit v oblastech, které zaznamenají 1,5 až tři nakažené na 1 000 obyvatel.

Balkánská země v uplynulých dnech zaznamenala více než 3 000 infikovaných denně. Celkový počet nakažených v zemi s více než 19 miliony obyvatel se vyšplhal na 160 461. S nemocí covid-19 zemřelo 5 535 lidí, což Rumunsko řadí na první místo mezi východními státy Evropské unie.

Sousední Bulharsko za posledních 24 hodin ohlásilo 785 nových případů nákazy, což představuje čtvrtý rekord během jednoho týdne. Sedmimilionová země celkově eviduje 25 774 infikovaných a 923 zemřelých, z toho osm za posledních 24 hodin. V úterý zdravotnické úřady zaznamenaly 23 úmrtí s covidem, což bylo nejvíce od začátku epidemie v zemi.

Rekordní počet nově nakažených hlásí i Chorvatsko. Za poslední den tu úřady evidovaly 748 případů koronavirové infekce, což je o zhruba 200 více než dosavadní nejvyšší počet 542 z 8. října. V souvislosti s covidem-19 zemřeli za posledních 24 hodin čtyři lidé, čímž celková bilance v zemi s více než čtyřmi miliony obyvatel vzrostla na 334. Od začátku epidemie se nákaza prokázala už u 21 741 osob.

Chorvatsko varuje před českým scénářem

Chorvatské úřady vyjadřují nevoli, že mnoho občanů nedodržuje dosavadní doporučení proti šíření epidemie. „Doporučení nestačí, potřebujeme opatření, která se budou dodržovat,“ řekl šéf krizového štábu v metropoli Záhřebu Pavle Kalinić. „Jinak čísla dále porostou, stropu jsme ještě nedosáhli,“ řekl v televizi N1.

„Nechceme, aby se nám přihodilo to samé, co v Česku, kde počet nakažených stoupl z 500 na 5 000. Dávejte pozor: desetkrát tolik pouze za dva týdny!“ řekl hlavní chorvatský epidemiolog Krunoslav Capak rovněž v televizi N1. Zároveň připustil, že možná již nyní země zažívá „exponenciální nárůst“ šíření nákazy.

Dvojnásobek hospitalizovaných za týden v Polsku

Polsko ve středu oznámilo nové rekordy jak v počtu nových případů nákazy koronavirem, tak i v počtu úmrtí. Za uplynulý den přibylo 6 526 infikovaných a 116 lidí nákaze podlehlo, uvedl server Onet.pl s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Předchozí rekord ze soboty 10. října činil 5 300 nových případů.

Až do Vánoc to bude náročné, neztrácejte naději, vyzývá Johnson Brity

Ministerstvo upřesnilo, že kvůli nemoci covid-19 zemřelo 11 lidí. Dalších 105 podlehlo covidu-19 spolu s dalšími onemocněními. V Polsku, které má přibližně 38 milionů obyvatel, se od začátku pandemie nakazilo 141 804 lidí, z nichž 3 217 zemřelo. Od minulé soboty v zemi platí zpřísněná opatření proti šíření nákazy, například roušky jsou povinné nejen v obchodech a v dopravě, ale i na ulicích v celé zemi.

„Během sotva deseti dnů se počet lůžek obsazených pacienty s koronavirem zdvojnásobil, ze tří na šest tisícovek,“ upozornil list Gazeta Wyborcza na svém webu. Z 6 084 pacientů v nemocnicích je na plicní ventilaci napojeno 467 – a během jediného dne jich přibylo 46. Aktivních případů je 54 740, což podle deníku také představuje další rekord.

Za velice napjatou označil ve středu ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško situaci kolem šíření koronaviru v Rusku, které ve středu oznámilo 14 231 nových případů nákazy, čili nový rekordní přírůstek. Země je s více než 1,34 milionem potvrzených případů od začátku pandemie čtvrtou nejpostiženější zemí světa, po Spojených státech amerických, Indii a Brazílii. Nákaze podlehlo v Rusku 23 205 lidí.

Muraško upozornil, že z týdne na týden se přírůstek nových případů zvýšil o čtvrtinu, a stěžoval si, že i přesto hodně lidí nedodržuje pravidla, která mají šíření infekce zabránit. „Rozhodně musíme teď snížit na minimum počet nakažených. Musíme získat čas, než spustíme hromadnou výrobu vakcíny a pustíme se do rozsáhlého očkování. To je jeden z hlavních úkolů, abychom uchránili populaci,“ prohlásil ministr podle agentury RIA Novosti.

Trump zpět v kampani. Každému v publiku dám pusu, slíbil a odhodil roušku

Nárůst v počtech nových nákaz koronavirem v těchto dnech pokračuje také ve Spojených státech. Podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) za úterý opět přibylo přes 50 000 případů, znepokojení budí hlavně vývoj na středozápadě a v některých západních státech, kde se nedaří zkrotit rychlé šíření infekce. Nekontrolované epidemie v těchto oblastech přináší nápor na nemocnice, píše deník The New York Times (NYT).

O alarmující situaci mluví například guvernér Wisconsinu Tony Evers, jehož zhruba šestimilionový stát v úterý ohlásil nové rekordy v počtu nakažených i mrtvých, když přibylo 3 279 evidovaných infekcí a 34 úmrtí spojených s nemocí covid-19.
Průměrné denní počty úmrtí zůstávají v USA výrazně pod 1 000, celkový vývoj na začátku podzimu je ale v zemi znepokojivý, píše NYT. „Mnozí experti se obávají toho, co by se mohlo stát, až chladnější počasí zavládne na větší části území a zažene lidi dovnitř budov, kde se virus může šířit snadněji,“ uvádí list.

UZAVŘENÁ FRANCIE, OD SOBOTY NOUZOVÝ STAV, ZÁKAZ NOČNÍCH VYCHÁZEK

V Paříži a několika dalších velkých francouzských městech bude kvůli šíření koronaviru od soboty platit zákaz nočního vycházení. V televizním rozhovoru to ve středu oznámil prezident Emmanuel Macron. Vláda krátce před jeho vystoupením uvedla, že od soboty na území celého státu opět zavede zdravotnický nouzový stav.

„Zákaz vycházení bude trvat čtyři týdny a parlament požádáme, aby jej prodloužil do 1. prosince. Šest týdnů se nám zdá užitečných,“ uvedl prezident Emmanuel Macron. Vycházet nebudou moci lidé v určených městech od 21:00 do 6:00. Kromě Paříže a regionu v jejím okolí, takzvaného Ile-de-France, se opatření týká také druhého největšího města Marseille a jeho okolí, Grenoblu, Lille, Lyonu, Rouenu, Saint-Étienne, Toulouse a Montpellieru.

Koronavirus byl ve Francii už v prosinci, tvrdí lékaři. WHO to nepřekvapilo

Zákaz nočního provozu bude v těchto městech podle Macrona platit mimo jiné pro restaurace, kina či divadla. Lidé také nebudou moci navštěvovat své přátele. Dodržování restrikcí bude kontrolovat policie a v případě porušení bude ukládat pokuty ve výši 135 eur (zhruba 3680 Kč).

Je tu druhá vlna, opatření ale budou přiměřená

Macron v rozhovoru současnou situaci označil za „druhou vlnu“ epidemie, která je ale odlišná od té první, neboť se virus SARS-CoV-2 šíří na území celé země. Zároveň ale zdůraznil, že on a vláda nad situací neztratili kontrolu. Nová opatření proti šíření koronaviru musí být podle Macrona přiměřená, celostátní uzávěra jako na jaře by taková ovšem nebyla. Cílem oznámených opatření je podle prezidenta udržet hospodářství v chodu.

Krátce před Macronovým vystoupením vláda premiéra Jeana Castexe oznámila, že kvůli zhoršení epidemické situace zavede od soboty nouzový stav ve zdravotnictví, aby bylo možné přijmout kroky přiměřené zdravotní hrozbě. Současný stav označuje vládní dekret za „zdravotní katastrofu“.Nouzový stav ve zdravotnictví vláda zavedla kvůli epidemii covidu-19 už v březnu, s výjimkou některých zámořských území skončil 10. července.

Macron k Francii: Ekonomice dáme půl bilionu eur, po krizi budeme silnější

Ve Francii, která má na 67 milionů obyvatel, se za posledních 24 hodin nákaza koronavirem prokázala u 22 951 lidí. S covidem-19 zemřelo dalších 104 nakažených, a celková bilance mrtvých tak překonala hranici 33 000. Podle francouzského ministerstva zdravotnictví je nyní v nemocnicích více než 9 100 lidí s koronavirem, což je nejvíce od 25. června.

COVID SE ŠÍŘÍ V BRITÁNII

Kolektivní imunita v Liverpoolu. Den před uzavřením barů vyšly do ulic davy: Počty nakažených covidem-19 stoupají také v Británii. Ta vyhlašuje různá omezující opatření. Nejpřísnější platí od středeční půlnoci v Liverpoolu. V úterý večer vyšly do centra města davy lidí využít poslední večer před uzavřením barů a restaurací.

Infikovaných nyní v Británii přibývá napříč regiony i věkovými skupinami. Nejvíce se nákaza šíří na severovýchodě a severozápadě země. Liverpool eviduje přes 600 infikovaných na 100 000 obyvatel. Z toho důvodu také město a celý region přešly do nové kategorie opatření. Třetí a nejpřísnější systém omezení zahrnuje například uzavření restaurací a barů kromě těch, kde se podává jídlo, zavření posiloven a kasin. Vycestování z oblasti se důsledně nedoporučuje. Tato opatření zatím platí jenom v Liverpoolu.

Řada místních obyvatel si stěžuje, že restrikce jsou v této podobě nefér a jsou zaměřeny cíleně proti městu. Nová opatření začala platit od středeční půlnoci. Občané města využili včerejší večer k posledním radovánkám, než začne platit zatím nejpřísnější opatření. V úterý večer se po uzavření všech hospod v centru Liverpoolu shromáždily davy lidí.

Po internetu kolují videa a fotografie, na kterých jsou zachyceni lidé, jak tančí, zpívají, skákají a objímají se. Jedno z videí také ukazovalo desítky lidí bušících do policejního auta, kterému bránili projet ulicí. K jinému příspěvku zase uživatel napsal „Kolektivní imunita“.

Anonymní svědek pro místní noviny uvedl, že má strach z dalších nepokojů, které by mohly přísná opatření ještě vyvolat.
Slováci a Nizozemci zpřísnili opatření, Chorvatsko burcuje českým scénářem

„Velká skupina mladých lidí, kteří se vzpírali všem možným společenským a distančním pravidlům, zaútočila na policejní auto na náměstí. Tato druhá blokáda, v níž se Liverpool zítra ocitne, bude mít potenciál rozpoutat velmi nebezpečnou vlnu nepokojů a povstání lidí, kteří nevěří v omezení koronaviru. Toto chování může být jen začátek. “

Policii se ještě před půlnocí podařilo davy rozehnat. Nikoho nezatkla. „I když chápeme, že nově platící pravidla jsou pro některé lidi frustrující, prosíme o jejich dodržování a to včetně rozestupů, je to kvůli bezpečnosti nás všech,“ požádal obyvatele policejní důstojník Peter Costello.

Starosta Liverpoolu Joe Anderson na Twitteru odsoudil nezodpovědné chování lidí.

„Tyto fotografie hanbí naše město, útok na naše statečné policisty je nepřijatelný.“ Zmínil také rostoucí počty nemocných a mrtvých, a dodal, že jednotky intenzivní péče jsou téměř z devadesáti procent plné. To vše jsou důvody, které vedly ke zpřísnění opatření.

V RUSKU TAKŘKA TŘI VAKCÍNY

Rusko má druhou vakcínu proti covidu a na cestě je třetí, oznámil Putin: Ruské úřady schválily druhou ruskou vakcínu proti koronaviru, tentokrát ze sibiřského střediska Vektor, třetí vakcína je přitom blízko dokončení. Ve středu to oznámil prezident Vladimir Putin.„Středisko Vektor z Novosibirska ve středu dosáhlo schválení druhé ruské vakcíny proti koronaviru EpiVakKorona,“ uvedl Putin podle agentury TASS na poradě s ministry. Třetí vakcína se podle něj vyvíjí v Čumakovově středisku Ruské akademie věd.

Putin osobně v srpnu ohlásil, že Rusko jako první na světě vyvinulo první schválenou očkovací látku proti koronaviru. Západní experti ale později zpochybnili rozsah a dostatečnost testů vakcíny Sputnik V z moskevského Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji.

Rusko ve středu oznámilo 14 231 nových případů nákazy, čili nový rekordní přírůstek, který poprvé překročil hranici 14 000 případů za den. Země je s více než 1,34 milionem potvrzených případů od začátku pandemie čtvrtou nejpostiženější zemí světa, po Spojených státech, Indii a Brazílii. Nákaze podlehlo v Rusku 23 205 lidí.

Ministr zdravotnictví Michail Muraško ještě před poradou s hlavou státu označil situaci za velice znepokojivou. Upozornil, že z týdne na týden se přírůstek nových případů zvýšil o čtvrtinu, a stěžoval si, že i přesto hodně lidí nedodržuje pravidla, která mají šíření infekce zabránit. Vicepremiérka Taťjana Golikovová ujistila, že situace s koronavirem je zvládnutelná a nevyžaduje přijetí omezujících opatření.

Vakcína Sputnik není špatná. Bude i 2 tisíce nakažených denně, říká Prymula

„Přírůstek nakažených během tohoto týdne vzrostl ze 41 na téměř 53 na 100 000 obyvatel. Oproti předchozímu týdnu je to nárůst o přibližně 26 procent,“ prohlásil ministr v poslaneckém výboru pro zdravotnictví.

„Rozhodně musíme teď snížit na minimum počet nakažených. Musíme získat čas, než spustíme hromadnou výrobu vakcíny a pustíme se do rozsáhlého očkování. To je jeden z hlavních úkolů, abychom uchránili populaci,“ zdůraznil ministr.

V Moskvě, kde je situace z ruských regionů nejhorší, starosta Sergej Sobjanin rozhodl, že od 19. října, kdy skončí nynější školní prázdniny, se budou žáci od šesté do 11. třídy učit dálkově. A při výuce mladších žáků nahradí postarší učitele a učitelky, nejvíce ohrožené nákazou a onemocněním covid-19, studenti a absolventi pedagogických škol, uvedla agentura Interfax. Prodloužení nynějších školních prázdnin podle stupně.

JAK TESTUJÍ V CIZINĚ?

Dánsko, Korea, Lichtenštejsko. Jak testují země, které zmínil Prymula? Ministr zdravotnictví Roman Prymula ve svém úterním projevu prohlásil, že jedním z pilířů jeho protikoronavirové strategie bude plošné testování české populace s trasováním infekčních pacientů. Jako inspiraci zmínil Dánsko, Jižní Koreu a Lichtenštejnsko. Redakce iDNES.cz přináší přehled způsobů, jakými se zmíněné vypořádají s koronavirem.

Srovnávání celkového počtu prováděných testů je vždy ošemetná záležitost. Řada zemí pracuje s jinými metodikami a mezi testy provádí i na lidech bez příznaků, zatímco jiné pracují s omezenějším vzorkem.
Existují též rozdíly v populaci. Velká Británie podle stanice BBC testuje více než jiná země, premiantem je však přesto menší Dánsko, protože i při nižší frekvenci testů jich v poměru na obyvatele provedlo víc.

Velká Británie, která má přes 65 milionů obyvatel, provedla přes 25 milionů testů. Naproti tomu Dánsko o více než pěti milionech obyvatelích uskutečnilo přes čtyři miliony testů. V poměru počtu testů na počet obyvatel Velkou Británii předhání i další evropské země s malou populací jako je Lichtenštejnsko, Kypr a Malta.

Někteří dánští obyvatelé byli otestováni několikrát. Podle dánské televize TV2 byl jeden Dán během dvou týdnů testován čtyřiadvacetkrát. Dánský systém testování je rozdělen na dvě „dráhy“. V komunitní dráze (samfundsspor) se testují lidé bez příznaků v mobilních testovacích stanech.

V zdravotní dráze (sundhedsspor) se testují lidé s příznaky na základě doporučení od doktora. Dvouproudový systém má poskytnout zdravotníkům prostor, aby se mohli soustředit jen na ty, kteří jsou nakažení.

Dánové si stěžovali na dlouhé čekací fronty testovacích stanech. Dánská vláda proto představila webové stránky, na nichž si zájemci mohou zkontrolovat současné čekací časy v daném místě. Cílem vlády je do 24 hodin poskytnout 80 % zájemcům test a do 24 hodin jim dodat výsledky.

Jižní Korea

Po vypuknutí epidemie koronaviru byla Jižní Korea druhou nejvíce zasaženou zemí. Podařilo se jí ale dostat virus pod kontrolu, aniž by musela sáhnout k celostátnímu lockdownu známému z jiných zemí. Nyní je považována ze jednu z nejúspěšnějších zemí v boji s koronavirem.

Klíčem k úspěchu se stal robustní systém sledovací a trasování případů koronaviru. Země je tak schopna uskutečnit 90 000 testů denně. Vláda pověřila soukromý sektor vyráběním testovacích souprav. Jihokorejci se mohou otestovat u takzvaných „drive-thru“ stanic, u kterých nemusí řidič vystupovat z auta, nebo u „walk-thru“ stanic, ve kterých testovaného a zdravotníka odděluje skleněná přepážka.

Využívá přitom sofistikovaných sledovacích technolologií. Úřady prostřednictvím analýzy mobilních dat a kreditní karty sledují předchozí pohyb nakaženého, aby zjistily, s kým byl v kontaktu. Policie při trasování používá i nejnovější forenzní technologii. U každého jedince s pozitivním testem sledují více než sto jemu blízkých kontaktů.

Virus se dá krotit i bez drastických plošných karantén, dokazuje Jižní Korea

Podle zákona musí lidé, kteří byli v úzkém kontaktu s nakaženým, zůstat v karanténě po dobu dvou týdnů. Zaměstnanec zdravotnické služby jim volá dvakrát denně, aby zjistil, zda se u nich nevyskytli příznaky.

Pokud pacient COVID-19 navštívil „víceúčelové zařízení“, jako je tělocvična, kostel nebo bar, je toto místo uzavřeno a dezinfikováno. Každý návštěvník těchto rizikových zařízení dostane přidělen QR kód, který v případě nutnosti může vláda využít k nalezení potenciálně nakaženého jedince a zjištění, kde dál se pohyboval.

Jižní Korea používá v monitoringu šíření koronaviru též všudypřítomné kamery a ochotu Jihokorejců poskytnout úřadům přístup k osobním datům. Odborníci podotýkají, že obojí lze těžko aplikovat v Evropě, v níž jsou otázky soukromí mnohem citlivějším tématem.

Lichtenštejnsko

V jednom z nejmenších států Evropy může jít na testy každý. Těm, kteří neměli symptomy, ale zdravotní pojišťovny neproplácí částku za test.

Studenti se ve veřejných lichtenštejnských školách od 31. srpna do 2. října mohli zúčastnit dobrovolných testů na koronavirus. Asi čtvrtina studentů svolila. Každý týden zdravotníci náhodně otestovali dva studenty ze třídy. Úřady chtěly tímto způsobem vytvořit varovný systém, zda se virus nešíří mezi školáky a zda není potřeba zasáhnout.
Lichtenštejnsko v dubnu oznámilo technologický experiment. Vybraným dobrovolníkům dalo náramek k měření teploty, srdečního tepu a dechové frekvence. Výsledky experimentu doposud nejsou známy.

DO ITÁLIE S NEGATIVNÍM TESTEM

Itálie prodloužila až do 13. listopadu povinnost cestujícím z Česka předložit při vstupu do země negativní test na koronavirus. Výnos šéfa tamní vlády začal platit okamžitě a obsahuje i výjimky, kdy se cestující z Česka nemusí testem prokázat.

Povinnost předložit negativní PCR test starý maximálně 72 hodin pro cestující z ČR zavedla Itálie 8. října. Povinnost platí pro osoby, které v posledních 14 dnech pobývaly či projížděly Českou republikou. Testování lze absolvovat také v Itálii, nejpozději 48 hodin od vstupu na její území. Letiště v Římě Fiumicinu a Miláně Malpense, kam létají spoje z ČR, zřídila pro cestující testovací centra.

Celkový seznam omezení pro turisty z Česka lidé najdou na mapě cestovatele na webu ministerstva zahraničí.
Výnos, který italská vláda schválila v úterý, obsahuje i několik výjimek, kdy cestující, kteří nevykazují příznaky nemoci covid-19, test předložit nemusí.

Test nepotřebují lidé, kteřé se zdrží z pracovních, zdravotních či jiných naléhavých důvodů na italském území maximálně 120 hodin. Test není vyžadován ani po cestujících, kteří projíždí Itálii vlastním vozidlem za podmínky, že opustí její území do 36 hodin od vstupu. Výjimku mají také zaměstnanci firem, které mají v Itálii sídlo či pobočku a nezdrží se na italském území více než 120 hodin. Bez testu se obejdou také posádky přepravních prostředků.

Výnos jednotlivým italským regionům dává možnost zpřísnit podmínky pro cestující ze zahraničí. K zpřísnění celostátních podmínek ale zatím žádný italský kraj nepřistoupil. Vládní výnos, který začíná platit okamžitě, dále zpřísňuje opatření proti šíření koronaviru v Itálii. Výnos zakazuje pořádání oslav v restauracích, počet hostů na svatbách omezuje na 30 a zkracuje provozní dobu hospod a barů do půlnoci. Zakázány jsou také školní výlety či amatérské sportovní soutěže.

V NIZOZEMSKU EUTANAZIE PRO DĚTI DO 12 LET?

V Nizozemsku chystají legalizaci eutanazie pro děti do 12 let: V Nizozemsku chystají zlegalizovat eutanazii nevyléčitelně nemocných dětí ve věku od jednoho do 12 let. Ministr zdravotnictví Hugo de Jonge podle agentury AFP prohlásil, že příslušné právní normy připraví na základě studie odborníků, která prokázala, že nemocné děti „zoufale trpí“.

Koaliční kabinet premiéra Marka Rutteho o takové možnosti jednal řadu měsíců, věc narážela na tvrdý odpor křesťansky orientovaných stran. Rozhodnutí padlo až v úterý, parlament by měl o věci poprvé diskutovat ve čtvrtek.
„Studie ukázala, že mezi lékaři a rodiči existuje potřeba moci úmyslně ukončit život nevyléčitelně nemocných dětí, které zoufale a bolestně trpí a zemřou v dohledné době,“ napsal ministr de Jonge v dopise parlamentu, citovaným agenturou AFP.

Eutanazie je v Nizozemsku legální pro děti starší 12 let, které mohou dát souhlas, a pro děti do jednoho roku se souhlasem rodičů. Pro děti od jednoho roku do 12 let však právní úprava neexistuje. Mezi místními orgány nepanuje shoda, zda jsou děti v tomto věku schopné podobné rozhodnutí učinit.
Nizozemsko a sousední Belgie byly prvními zeměmi na světě, které legalizovaly eutanazii v roce 2002. Belgie se poté stala první zemí, která v roce 2014 povolila dobrovolnou eutanazii dětí, Nizozemsko ji následovalo.