iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Mikrobioložka Zelená: Testování bez příznaku bezcenné

Zatímco epidemiologové vyzývají k dodržování přísných opatření proti šíření koronaviru ve společnosti a ministr zdravotnictví zvažuje plošné testování, ostravská mikrobioložka Hana Zelená má jiné názory. Masivní testování bezpříznakových lidí podle ní nemá význam. Hana Zelená je lékařským garantem mikrobiologických vyšetření, mezi něž patří i diagnostika SARS-CoV-2, ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě. Pozornost na sebe upoutala názory, že testování lidí bez příznaků nemá smysl a že vyšetření PCR bez klinického kontextu je bezcenné, neboť přináší zkreslené výsledky.

Na tom, co řekla, trvá. PCR testy sice považuje při testování virů za nenahraditelné, ale upozorňuje na jejich vysokou citlivost, a tedy riziko kontaminace, i další nevýhody.

„Test PCR neříká nic o tom, zda je ve vzorku skutečně přítomen infekční virus, tedy zda je člověk infekční pro okolí. Lidé infikovaní virem SARS-CoV-2 mají pozitivní test několik týdnů až měsíců, pokud jsou ale bez nebo mají jen lehké příznaky, obvykle nejsou nakažliví déle než týden. Proto by výsledky testů měl vždy interpretovat lékař v kontextu klinického stavu pacienta. SARS-CoV-2 není jediný mikroorganismus způsobující infekce dýchacích cest. Proto by měl i o konkrétních vyšetřeních vždy rozhodovat ošetřující lékař,“ vysvětluje odbornice na viry Hana Zelená.

To vše jsou důvody, kvůli nimž je proti plošnému testování kontaktů vytrasovaných hygieniky. A ne jediné.
„Masivní testování bezpříznakových osob považuji za neefektivní, protože mezi pozitivními osobami je nepochybně významný podíl těch, kteří infekci prodělali v minulosti a reálně již nejsou pro okolí nakažliví. Na základě jejich klinicky bezvýznamné pozitivity jsou ale testovány další kontakty, umisťovány do karantény a tak to může jít donekonečna,“ říká lékařka.

V pátek přibylo v Česku 8 618 případů covidu-19. Je to čtvrtý rekord v řadě

Podotýká, že s šířením viru v populaci bude náhodně zachycených klinicky bezvýznamných pozitivit přibývat. Doba PCR pozitivity bez nakažlivosti je totiž delší než doba pozitivity s infekčností. „Otázkou je, zda masivní testování bezpříznakových osob skutečně povede k významnějšímu poklesu šíření? Zatím to tak nevypadá. Čím dál víc pozitivních lidí neví, kde a jak se nakazili. Myslím si, že efektivnější by bylo testovat jen osoby s příznaky onemocnění,“ míní Zelená.
Opatření proti šíření viru považuje víc za otázku politickou než medicínskou.

„Kdybychom chtěli, aby se už nikdo nenakazil, museli bychom vše zavřít, zakázat, všechny izolovat. Druhý extrém je nechat vše volně a čekat, jak to dopadne. Jak by to dopadlo, nikdo neví. Prakticky všechny prognózy učiněné v jarních měsících selhaly. V reálném životě musíme volit mezi těmito dvěma extrémy, pečlivě vyvažovat přínosy a rizika restriktivních opatření. A ta rizika nejsou zanedbatelná. Teprve až se budou jednou sčítat škody, uvidíme, jaké to nakonec bude mít dopady na zdraví a společnost. Myslím, že velké. Rozhoduje se ale nyní. A mělo by to být na základě konsensu odborníků z různých oblastí života, nejen epidemiologů, aby restrikcemi nedošlo ve společnosti k větší škodě než užitku, dodává.

„Lékaři by na sebe neměli křičet přes média“

Ze současné situace, kdy lékaři zveřejňují různé protichůdně znějící výzvy, včetně epidemiologů, kteří nabádají ostatní lékaře, aby se zdrželi komentářů ke koronaviru, radost nemá.

„Především mě mrzí, že se mezi lékaře takto vráží klín. Polarizujeme se tím nejen my, ale celá společnost. Naprosté většině lékařů jde přitom zcela jistě o dobrou věc: o zdraví pacientů. Ale každý to vidí ze svého úhlu pohledu, proto se mohou názory lišit. To samo o sobě je důkazem toho, že nic není jednoznačné. Spíše bych se přimlouvala za širší kultivovanou diskuzi mezi lékaři napříč všemi odbornostmi, pokud možno mimo pozornost médií. Myslím si, že každý k tomu má co říct, nikdo nemá na koronavirus monopol. Dříve takovéto diskuze probíhaly na odborných konferencích. Dnes jsou konference povětšinou zrušeny, a tak na sebe „křičíme“ přes média. A to je špatně. Lidé jsou z toho zmatení,“ říká viroložka.

„Roušky mohou pomoci, ale nošení má i svá rizika“

Zcela jednoznačný není ani její pohled na přínos povinného nošení roušek. Netají, že názory změnila časem.
„Původně jsem si myslela, že nošení roušek by mohlo být efektivní a užitečné. Ale z informací v odborném tisku vyplývá, že to není tak jednoznačné. Oficiální dokument na webu Světové zdravotnické organizace (WHO) o rouškách říká, že na základě dosud provedených studií v současné době neexistuje žádný přímý důkaz o efektivitě používání masek zdravými lidmi v komunitě k zabránění přenosu respiračních infekcí včetně covid-19,“ odkazuje Hana Zelená na dokument z června 2020, který lze dohledat na stránkách WHO stále.

„Osobně si myslím, že při správném použití, jejich časté výměně, a pokud se jedná o profesionální zdravotnický materiál, tak zřejmě do jisté míry mohou roušky pravděpodobnost přenosu infekce snížit,“ říká lékařka. Ale s tím, že je třeba vidět i rizika jejich použití, která jsou také známa a v dokumentu WHO vyjmenována.

Podle ní je nutné přínosy a rizika zvažovat vždy dříve, než něco direktivně nařídit a vyhrožovat sankcemi. „Zhoršená cirkulace vzduchu pod rouškou je neoddiskutovatelná. Například při sportu je jejich použití nemyslitelné, jelikož sportovec potřebuje více kyslíku. A pro některé nemocné lidi se zhoršenou funkcí plic nebo srdce představuje i běžná chůze námahu srovnatelnou se sportovním výkonem zdravého sportovce. Přesto ani tito lidé nejsou zbaveni povinnosti nosit roušku, a to je podle mého názoru chyba,“ dodává ostravská mikrobioložka.

ČR TŘETÍ NAKAŽENÉ NA SVĚTĚ

V Česku se od března nakazilo koronavirem už téměř 110 tisíc lidí. V tomto týdnu počty nových případů už počtvrté překonaly rekord a Česká republika je nyní podle počtu případů nakažených na 100 tisíc obyvatel za uplynulý týden na třetím místě ve světě. Za pátek předstihla Černou Horu, napsal americký deník The New York Times.

Česko je třetí na světě v poměrném počtu nakažených za týden. S více než 31 tisíci případy za sedm dní je Česko nyní celosvětově na dvanáctém místě za Nizozemskem a Ukrajinou a například před Izraelem, Belgií či Itálií. První je Indie s více než půl milionem nakažených, druhé jsou Spojené státy s 334 tisíci.

„Počet nově infikovaných je alarmující a je otázka, zda je současný vývoj zvladatelný již platnými či navrhovanými opatřeními, nebo zda již nastal čas pro radikální řešení po vzoru Izraele,“ reagoval na rekordní čísla šéf Ústředního krizovéjho štábu Jan Hamáček.

Celkově je Česká republika v počtu nakažených od březnového začátku pandemie na 100 tisíc obyvatel na třiatřicátém místě na světě, v rámci Evropské unie pak na pátém místě, od pátku překonala Švédsko. Hůře jsou na tom jen Španělsko, Lucembursko, Belgie a Francie.

„Potřebujeme drakonická, chcete-li vojenská opatření. Jsme ve válce a ve válce se jemná opatření příliš neaplikují,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES prezident Miloš Zeman.

Slovenská čísla skokově rostou, rekordy i v Polsku

Také Slovensko registruje skokový nárůst v počtu nakažených novým koronavirem. Za pátek testy odhalily 1 887 pozitivních vzorků, což je nejvíce od začátku pandemie, uvedl v sobotu na svém webu list Sme. O den dříve bylo zjištěno 1 184 pozitivních testů.

Premiér Igor Matovič podle listu Pravda řekl, že mu čísla vyrazila dech a zdůraznil, že krizový štáb musí v neděli přijmout nová opatření. „Už desátý den platí zpřísněná opatření, kvůli kterým mě mnozí nenávidí, ale přesto nám počty nových případů mimořádně prudce rostou. Ano, nějakou dobu trvá, než se opatření projeví. Už dnes se ale přijatá opatření jeví, jako kdybychom šli se vzduchovkou na slona,“ napsal Matovič na Facebooku.

Ministr zdravotnictví Marek Krajčí v reakci na premiérovu výzvu svolal na sobotní odpoledne pandemickou komisi vlády. „Musíme přikročit k rázným opatřením,“ napsal na sociální síti.

Na Slovensku se od začátku pandemie nakazilo 18 797 lidí, z nichž 61 už s koronavirem zemřelo.
Rekordy hlásí i v Polsku, které pátý den v řadě hlásí rekordní nárůst počtu případů nákazy novým koronavirem. Za uplynulý den jich přibylo 5 300, uvedlo v sobotu ministerstvo zdravotnictví podle televize TVN 24.
O den dříve to bylo 4 739 nových případů. V Polsku, které má přibližně 38 milionů obyvatel, se od začátku pandemie nakazilo už 121 638 lidí, z nichž 2 972 zemřelo.

Polská vláda kvůli nepříznivému epidemickému vývoji zpřísňuje opatření proti šíření nákazy. Od soboty tak musejí lidé v celé zemi nosit roušky i venku, kapacita kin či divadel je omezena na 25 procent, v restauracích musí na každého hosta připadat čtyři metry čtvereční.

Premiér Mateusz Morawiecki nevyloučil, že by vláda mohla vyhlásit nouzový stav, jako se to stalo v České republice a na Slovensku. Oznámil, že senioři budou mít vyčleněny hodiny na nakupování v obchodech, lékárnách a drogeriích mezi 10:00 a 12:00. Toto nařízení začne platit od 15. října.

Povinnou distanční výuku, o které polský premiér tento týden uvažoval, ale ve školách zatím nenařídil. „Prozatím nevidíme potřebu zavádět povinnou distanční výuku. Po dlouhé debatě s epidemiology věřím, že udržení současného stavu vzdělávacího systému je přiměřené,“ prohlásil Morawiecki. Dodal, že vláda bude vyhodnocovat situaci každý týden a že další zpřísnění opatření mohou následovat.

Policie začátkem týdne varovala, že začíná prosazovat přístup „nulové tolerance“ vůči lidem, kteří nenosí roušku v místech, kde je to povinné. Podle rozhlasové stanice RMF FM už strážci zákona rozdali stovky pokut za porušování tohoto nařízení. Výše pokuty je 500 zlotých (přes 3000 korun).

NOVÝ ZÉLAND: KDE BYL VIRUS, LIDÉ MUSELI BÝT DOMA, CHODIT JEN DO PRÁCE, OBCHODU

Nový Zéland znovu porazil koronavirus. Můžeme být hrdí, řekla premiérka: Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová oznámila opětovnou porážku koronaviru. Reagovala tak na uvolnění přísných opatření zavedených ve městě Auckland. V zemi už čtrnáct dní nebyl zaznamenán žádný případ domácího přenosu. Oceňovaný novozélandský přistup tvrdého a včasného zavedení opatření podle odborníků ale nemůže sloužit jako model pro ostatní země.

„Můžeme se znovu cítit hrdí,“ řekla premiérka, „že se nám podařilo dostat se do této pozice společně.“ Novozélanďané se podle ní se drželi vládního plánu a „porazili virus znovu“.Ministerstvo zdravotnictví v pátek evidovalo dva nové případy koronaviru v zemi. Jsou to dva příchozí z Indie, kteří se nacházejí v karanténním zařízení. Komunitní přenos viru úřady nezaznamenaly už čtrnáct dní.

Ardernová vyhlásila v červnu „eliminaci přenosu viru na Novém Zélandě“. Po třech měsících bez žádného známého případu komunitního šíření koronaviru se však srpnu objevilo nové záhadné ohnisko nákazy v největším novozélandském městě Auckland. Vláda se rozhodla město zavřít.

Obyvatelé Aucklandu nesměli opustit město a museli zůstat ve svých „domácích bublinách“. Vyjít mohli jen za prací, do supermarketu, k lékaři či cvičit. Veřejné pláže či parky směli navštívit jen v případě, že byli blízko domovů.
Světové lídryně si vedou často lépe než lídři, jsou striktní i empatické

Premiérka ve středu oznámila, že situace v Aucklandu je pod kontrolou a opatření ve městě se vrátí na stupeň jedna jako ve zbytku země. „Je tu 95procentní šance, že jsme klastr eliminovali,“ řekla. Se 179 případy koronaviru byl Auckland největším ohniskem nákazy v zemi.

Lidé v Aucklandu nyní už nemusí povinně nosit roušky ve veřejné dopravě, i když je to stále doporučováno. Mohou znovu navštěvovat kulturní zařízení, jako jsou kina či divadla. Zákaz shromažďování ve více než sto lidech již vláda odvolala.
Podle Ardernové otevření Aucklandu svědčí o úspěšnosti vládní strategie s názvem „tvrdě a včasně“. Nový Zéland byl jednou z prvních zemí, která zavedla nejpřísnější karanténu na světě. Ačkoliv se v létě pravidla uvolnila, země se neotevřela světu. Hranice jsou stále zavřené, do země nesmí až na výjimky nikdo zvenčí.

Model vhodný k následování?

Rychlá reakce v kombinaci s izolací Nového Zélandu od zbytku světa, malá populace a masivní testování podporované rozšířenou trasovací aplikací je podle expertů příčinou, proč ostrovní stát má rekordně nízký počet nakažených. Koronavirem se nakazilo 1 866 lidí, dvacet pět lidí na nemoc covid-19 zemřelo.
Není to pohádka. Tchaj-wan zvládl epidemii bez karantén a umrtvení ekonomiky

Spolu s Hongkongem a Tchaj-wanem či Vietnamem patří Nový Zéland mezi pár vyvolených, jimž se vyhýbá druhá vlna koronaviru. V anketě, kterou realizovala společnost Bloomberg, vedoucí zástupci byznysu novozélandský přístup vyhodnotili jako jeden z nejlepších na světě.

Podle odborníků ale ostatní země, které čelí značnému nárůstu počtu případu nakažených, novozélandský model „eliminace viru“ jen těžko budou následovat. „Na Novém Zélandu se nikdy nepotýkali s velkým propuknutím nákazy, kdy by počet případů přemohl kapacity veřejného zdravotnictví,“ podotýká Adam Kamradt-Scott z university v Sydney.
Pozitivní reference na reakci vlády jsou nicméně velkou politickou vzpruhou pro Ardernovou, která bude 17. října se svými labouristy usilovat o znovuzvolení v odložených parlamentních volbách. Podle průzkumů by labouristům zbývalo jen jedno křeslo potřebné k sestavení vlády bez nutnosti dalšího partnera.

Hlavní opoziční Novozélandská národní strana ve volební kampani sází na ekonomické otázky. Tvrdí, že dokáže lépe řídit protikoronavirovými omezeními poškozené hospodářství. Ardernová je přesvědčena, že ekonomika se vzpamatuje rychle. Podle ní bez přísných opatření by na tom byl Nový Zéland mnohem hůře. „Stačí se podívat na svět, abyste viděli alternativu k našemu přístupu,“ řekla s jasným odkazem na růst počty nakažených v okolních státech.

ČSSD V SENÁTU DALŠÍ HŘEBÍK V RAKVI, PŘIŠLA O KLUB

Cestu do Senátu si letos cestu několik nových tváří, ale i řada již známých jmen či kandidátů, kteří svou pozici obhajují. Dalších několik známých jmen ale propadlo, mezi nimi třeba bývalý předseda Senátu Milan Štěch, který byl v horní komoře nepřetržitě od jejího vzniku. Neuspěla ani bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo bývalý diplomat Michael Žantovský.

„Možná sehrály (zejména u starších voličů) svou roli obavy z koronaviru, možná tito voliči prostě nepokládají Senát za tak důležitý,“ komentuje svůj neúspěch ve druhém kole voleb do Senátu jeho někdejší letitý předseda Milan Štěch (ČSSD). Zasedal v něm nepřetržitě od vzniku horní komory, od roku 1996.

Až teď ho porazil podnikatel a radní Jindřichova Hradce Jaroslav Chalupský (za Svobodné) a ukončil tak dlouhou šňůru Štěchova působení v horní komoře . I to podle někdejšího šéfa odborů mohlo sehrát roli. „Většina si nejspíš přála změnu, což je zcela legitimní a já to chápu,“ dodal ke své prohře na Facebooku.

Starostové ovládnou Senát. Vládní strany propadly, ČSSD přijde o klub

Do Senátu byl zvolen v historicky prvních volbách z pozice odborářského předáka jako nezávislý na kandidátce ČSSD. Podle jeho slov z politiky v tuto chvíli odchází, s tím, že již nemá žádnou veřejnou funkci. Chce však být stále občansky aktivní při podpoře zájmů a požadavků svého regionu. Více ale šestašedesátiletý politik neprozradil.

Z výrazných postav Senátu končí také Ivo Valenta (za Soukromníky). Ten je známý jako „král hazardu“, vlastní skupinu herního průmyslu SYNOT, kromě toho spoluvlastní firmu vydávající mimo jiné Parlamentní listy.

„Šest let v Senátu mi dalo mnoho cenných zkušeností a jsem rád, že jsem během tohoto období mohl otevřít a řešit řadu pro region velmi důležitých témat,“ vyjádřil se na svém Facebooku Valenta. Vystřídá ho kandidát lidovců Josef Bazala, dlouholetý starosta Starého Města na Uherskohradišťsku. O svém budoucím působení v politice se chce Valenta nejprve poradit se svou rodinou a týmem.

Lidé dali najevo, že naši pomoc už nepotřebují

Ani Rychnov nad Kněžnou si znovu již nezvolil svého dosavadního senátora. Byl jím právník Miroslav Antl, který kandidoval za hnutí Za občany, které založil a vedl. „Samozřejmě cítím zklamání, zejména však únavu – a současně i úlevu. Spadla ze mne tíha odpovědnosti za starost a péči o občany v regionu. Lidé dali jednoznačně najevo, že naši pomoc už nepotřebují, o čemž svědčí jejich účast na volbách. Pochopil jsem, že lidé chtějí změnu – a té se jim právě dostává,“ vyjádřil se na svém Facebooku k výsledkům Antl.

Pozici senátora obhajoval hned po druhé, dříve ji zastával v barvách ČSSD. Nyní ale podlehl kandidátovi za TOP 09 Janu Grulichovi, krajskému zastupiteli, neúspěšnému kandidátovi do Poslanecké sněmovny a řediteli základní školy v Dobřanech.

Post neobhájil ani bývalý rektor Univerzity Karlovy , Václav Hampl. Kandidoval za lidovce na Praze 1, porazila ho ale dlouholetá členka ODS a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Protivníkům poděkoval. Kampaň zhodnotil jako „náročnou, ale férovou soutěž“.

Bývalý ministr či téměř ministr

Bývalí senátoři ale nejsou jediná známá jména, která se do Senátu nedostala. Prohrál třeba i bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS), který kandidoval na Kladensku. S téměř sedmdesáti procenty hlasy ho porazila pirátka Adéla Šípová. Proti té se Bendl v posledních dnech tvrdě vymezil, když se označil za jediného z kandidátů, kdo je zásadně proti přistěhovalcům a bezhlavé pomoci „nepřizpůsobivým“. Bendl zůstává poslancem.
Boj o Senát v Praze vyhrála Němcová, do Senátu míří i Smoljak a Láska

Další neúspěšný kandidát, Michal Šmarda, sice není bývalým ministrem, minulé léto se stal známým, když ho ČSSD prosazovala na pozici ministra kultury po Antonínu Staňkovi, prezident Miloš Zeman jej ale odmítal jmenovat. Sociální demokrati tehdy dokonce hrozili odchodem z vlády. Šmarda prohrál ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou proti Josefu Klementovi (za KDU-ČSL).

Šmarda ke svému výsledku řekl, že si šel říci o mandát od voličů, který ale nezískal. „Zjistil jsem, že mám silnou důvěru lidí v Novém Městě na Moravě, na druhou stranu, jinde ne. Takže to je pro mě signál, čemu se mám věnovat. Mám se věnovat práci pro Nové Město na Moravě,“ uvedl.

Neúspěšná byla i kandidátka za Brno-město, do nedávna veřejná obhájkyně práv Anna Šabatová. Porazil ji kandidát ODS Roman Kraus. „Rozhodně o mě neslyšíte naposled, ale nějaké podrobnější informace zatím říkat nebudu,“ řekla na otázku iDNES.cz, jestli se hodlá dál angažovat v politice.

ODS, TOP 09 a STAN vsadily na známého bývalého diplomata a ředitele Knihovny Václava Havla. Na Praze 5 už navíc senátorem byl, a to v prvním volebním období. V prvním kole voleb sice získal nejvíc hlasů ze všech kandidátů, ve druhém ho ale porazil obhajující senátor Václav Láska (SEN 21).

„Já jsem po prvním kole řekl, že u nás zvítězili voliči, protože byla vysoká volební účast. V tomto kole bohužel asi covid, účast byla nižší a bohužel se asi nedostavily věkové skupiny, ze kterých jsou mé voliči,“ komentoval Žantovský výsledek s tím, že o budoucí kandidatuře zatím neuvažuje. „Dnešním výsledkem jsem samozřejmě zklamán, odcházím ale s dobrým pocitem,“ uvedl Žantovský na své facebookové stránce.

Ve finále senátních voleb se proti stávajícímu senátorovi za Prahu 9 Davidu Smoljakovi (za STAN) neprosadil ani známý vojenským historik a šéf památníku v Lidicích Eduard Stehlík (za ODS).

VYHOZENÉ MILIONY ZA SENÁT, V SR CHYTŘEJŠÍ, SENÁT NEMAJÍ

ČSSD ztratí po senátních volbách miliony, finančně si polepší hlavně STAN: Letošní senátní volby budou znamenat propad příjmů z každoročních státních příspěvků za mandáty hlavně pro ČSSD, která přijde o miliony korun. Nejvíce si naopak polepší pokladna hnutí STAN. Strany a hnutí dostávají od státu ročně 900 tisíc korun za zákonodárce.

Příspěvky plynou seskupením, která úspěšné kandidáty navrhla. Případné politické přestupy senátorů nemají na směřování peněz vliv. Sociální demokraté přijdou o devět milionů korun za rok. Starostové a nezávislí si polepší o více než šest milionů korun. Více peněz od státu poplyne například do stranického rozpočtu ODS, TOP 09, SEN 21 a Pirátů.

Pohorší si KDU-ČSL a Zelení. Soukromníci už nedostanou nic, naopak jeden příspěvek budou nově čerpat Svobodní.
Volby do zastupitelstev krajů a do Senátu (2020). Stát bude stranám a hnutím vyplácet za senátorské mandáty celkem 69,3 milionu korun. Senátoři, kteří byli zvolení jako nezávislí kandidáti, peníze nedostávají.

Přehled státních příspěvků pro politické strany a hnutí za senátorské mandáty:
Strany: Mandáty podle navrhujících stran po volbách 2020

Roční státní příspěvek za mandáty po volbách 2020 v milionech Kč Mandáty podle navrhujících stran před volbami 2020 Roční státní příspěvek za mandáty před volbami 2020 v milionech Kč
ČSSD 3 2,7 13 11,7
ODS 18 15,3 15 13,5
ANO 5 4,5 6 5,4
STAN 17 15,3 10 9,0
TOP 09 5 4,5 3 2,7
Piráti 2 1,8 1 0,9
KDU-ČSL 11 9,9 13 11,7

Ze stran zvolených do Sněmovny vyšel jeden mandát získaný v letošních krajských a senátních volbách nejdráž zřejmě KSČM. Podle deklarovaných nákladů na kampaň dali komunisté za jedno křeslo kolem 1,8 milionu korun.
Lidovce stál jeden mandát zhruba až 700 tisíc korun a sociální demokraty a hnutí SPD obdobně kolem 550 tisíc korun. ODS a hnutí STAN vyšlo jedno křeslo v krajském zastupitelstvu a v horní komoře okolo 450 tisíc korun a TOP 09 asi na 350 tisíc korun. Piráti vynaložili za každý mandát asi 280 tisíc korun a hnutí ANO až čtvrt milionu.

JOHNSON UKLIDŇUJE BRITY PŘED COVIDEM

Až do Vánoc to bude náročné, neztrácejte naději, vyzývá Johnson Brity: Podle Borise Johnsona čeká Brity náročná koronavirová zima až do Vánoc. Britský premiér zdůrazňuje nutnost spolupráce v boji proti koronaviru a nabádá občany, aby neztráceli kvůli vládním omezením naději. Na jaro má optimistické vyhlídky, díky pokrokům ve vývoji vakcíny prý budou v jiném světě.

„Vím, že se na mě lidé hněvají a hněvají se na vládu, ale musím říci, ve vší upřímnosti, že to bude i nadále náročné - až do Vánoc. Možná to bude i těžké dál, ale tohle je jediný způsob, jak to udělat,“ řekl premiér v rozhovoru s televizí BBC.

Británie, kde s koronavirem zemřelo nejvíce lidí v Evropě, se v létě postupně vymanila z celostátní karantény. Na mnoho oblastí včetně velkých měst, jako jsou severoanglický Manchester nebo skotské Glasgow se ale nyní vztahují místní omezení.

Rovnováha mezi opatřeními a funkční ekonomikou

Johnson uvedl, že si uvědomuje, že na něj má mnoho občanů vztek, jelikož mohou vnímat místní opatření jako nekonzistentní a matoucí. Zdůraznil však, že se snaží dosáhnout rovnováhy mezi veřejným zdravím a širšími potřebami společnosti a ekonomiky.

„V těchto oblastech, a uvědomuji si únavu, kterou lidé pociťují, musíme spolupracovat: dodržovat pokyny a snížit počty nakažených, zatímco budeme udržovat ekonomiku v chodu. To je rovnováha, kterou hledáme,“ zdůraznil Johnson.
Británie zpřísňuje. Hospody budou zavírat už v deset, tvrdší jsou i pokuty

„Vím, že se na mě lidé hněvají a hněvají se na vládu, ale musím říci, ve vší upřímnosti, že to bude i nadále náročné - až do Vánoc. Možná to bude i těžké dál, ale tohle je jediný způsob, jak to udělat,“ zdůraznil. Johnson odmítl tvrzení, že lokální omezení nefungují, jelikož počty infikovaných v těchto oblastech stále stoupají a ukončení restrikcí se zdá být v nedohlednu.

Vysvětlil, že na takové závěry je příliš brzy a že vládě odborníci doporučili počkat a sledovat, zda klesne reprodukční číslo, tedy průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného.„Vím, že se na mě a na vládu lidé hněvají, ale musím říci, že to bude i nadále náročné - až do Vánoc. Tohle je jediný způsob, jak to udělat,“

Boris Johnsonbritský premiér

Na jaře budeme v jiném světě

Optimističtěji naopak britský premiér vnímá jaro příštího roku, přičemž zmínil pokroky v testování a vývoji vakcíny, díky nímž by vláda mohla změnit přístup. „Pokud mluvíte s vědci, prakticky všichni říkají, že na jaře to bude radikálně jiné a my budeme v jiném světě, to je normální cyklus takovéto pandemie,“ řekl.

V téměř 67milionovém Spojeném království dosud s koronavirem zemřelo více než 42 300 lidí. V sobotu země zaznamenala rekordní nárůst 12 872 nových případů infekce. Vláda ale uvedla, že skok způsobila technická chyba, díky níž byla řada nákaz z posledních dní hlášena se zpožděním. Od začátku pandemie Británie zaznamenala přes 480 000 pozitivních testů na koronavirus, aktuálně hospitalizovaných s onemocněním covid-19 tam je více než 2 400 pacientů.

THAJSKU VLÁDNE KRÁL Z NĚMECKA

Thajský král vládne své zemi z Bavorska. Nelíbí se to jeho lidu ani Německu: Thajský král Mahá Vatčirálongkón (68), který vládne pod jménem Ráma X., se už několik měsíců zdržuje v Německu. V Bavorsku chodí do školy jeho syn. Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že si německá vláda nepřeje, aby thajský král vládl své zemi z Německa.

Poslanec německé strany Zelených Frithjof Schmidt se ve středu při interpelacích ptal ministra zahraničí, proč „německá vláda toleruje velice nestandardní“ chování thajského krále. Ten fakticky vládne Thajsku z Německa. „Objasnili jsme, že thajská politika by neměla být řízena z německého území,“ uvedl v odpovědi německý ministr zahraničí.

Maas připustil „možnost“ zmrazení rozhovorů o volném obchodu s Thajskem, pokud tamní vláda bude blokovat demokratické reformy. Evropská unie přerušila vztahy s Thajskem v roce 2014 po vojenském puči. Po loňských volbách, ve kterých uspěl současný premiér a bývalý generál Prajutch Čan-Oča, ale rozhovory obnovila.
Thajská vláda ani královský palác zatím slova německého ministra zahraničí nijak nekomentovaly.

V září se v Thajsku konaly demonstrace, při nichž lidé požadovali reformu monarchie. Kritizují mimo jiné náklady na provoz královského dvora a také fakt, že král Ráma X. tráví většinu času v Evropě. Na konci září stovky tisíc Thajců žádaly na Twitteru zavedení republiky v této sedmdesátimilionové zemi. U velké části Thajců se však monarchie stále těší velké úctě.

Současný král Ráma X. nastoupil na trůn v prosinci 2016, několik měsíců po smrti svého otce Pchúmipchona Adundéta, který stál v čele Thajska 70 let a těšil se nesmírné úctě a oblibě. Před nástupem na trůn měl monarcha pověst sukničkáře a výstřední osobnosti

KOHO POŠLOU ODBORNÍCI ČR K SOUDU EU?

Výběrové řízení k Soudnímu dvoru EU ovládl David Petrlík: Ve výběrovém řízení na soudce Tribunálu Soudního dvora EU komisi nejvíce zaujal právník David Petrlík. Uvedl to dnes web Lidovky.cz. O post usiluje sedm zájemců včetně bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Vítěz konkurzu nahradí Jana M. Passera, který se u Soudního dvora EU v tomto týdnu ujal jiné soudcovské funkce. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka na dotaz ČTK uvedl, že úřad oficiální výsledky výběrového řízení včetně jmen dvou vybraných náhradníků zveřejní v pondělí.

Petrlík působí v Agentuře pro evropský globální navigační satelitní systém, dříve pracoval také na ministerstvu zahraničních věcí. Na pražské Právnické fakultě Univerzity Karlovy vyučuje právo duševního vlastnictví a evropské procesní právo. Lidovky.cz napsaly, že o funkci soudce Tribunálu se neúspěšně ucházel už v roce 2015.
Ve výběrové komisi podle serveru zasedla ministryně Marie Benešová (za ANO), předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, šéf Nejvyššího soudu Petr Angyalossy i předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec. Doplnili je dva náměstci ministra zahraničí a zástupci České advokátní komory i akademiků.

Jména vítěze a dvou náhradníků předloží ministryně k projednání sněmovnímu výboru pro evropské záležitosti a pro informaci také senátnímu výboru pro záležitosti EU. Poté musí vybraného kandidáta schválit vláda. Jeho jméno následně ministr zahraničí oznámí generálnímu sekretariátu Rady EU.

Soudní dvůr EU sídlí v Lucemburku a ve spolupráci se soudy členských států dbá na jednotné provádění a výklad unijního práva. Má dva soudní orgány: prvoinstanční Tribunál a Soudní dvůr, u nějž nyní nově působí Passer. Dvůr se skládá z 11 generálních advokátů a 27 soudců z jednotlivých členských zemí unie. U Tribunálu pak působí dva soudci z každé členské země – za Česko je to nyní pouze Petra Škvařilová-Pelzl. Soudci jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států unie na dobu šesti let.

SOUDCI EU PRACOVAT DIGITÁLNĚ

Státy EU chtějí, aby soudy co nejvíce fungovaly digitálně. I kvůli koronaviru: Země Evropské unie by se měly snažit o to, aby jejich soudy co nejvíce digitalizovaly svůj provoz a zjednodušily a zefektivnily tím soudní řízení. Shodli se na tom dnes unijní ministři spravedlnosti, podle nichž by Evropská komise měla do konce roku připravit společnou strategii, jak tohoto cíle dosáhnout. Státy považují digitalizaci justice za důležitou zvláště v době koronavirové pandemie, která ukázala výhody virtuálního provozu veřejných institucí.

„Digitalizace může zajistit, aby měli všichni občané vždy přístup k nezávislým soudům a může zefektivnit všechny procedury,“ řekla po dnešní videokonferenci novinářům německá ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová, jejíž země v současnosti EU předsedá. Pokud budou systémy umělé inteligence transparentní a bezpečné, mohly by podle ní například zajistit srovnatelnost soudních rozhodnutí v jednotlivých případech. Počítače také mohou významně pomoci s řadou administrativních úkonů.

„Je ale jasné, že rozhodnutí soudů nemohou být plně automatizována. Konečný verdikt musí být vždy věcí soudce,“ podotkla Lambrechtová, že digitalizace justice má své limity. Ministři se shodli i na tom, že by státy měly zajistit kvalitní přípravu soudců a dalších lidí pracujících v justici, aby zvládali digitální dovednosti.

„Covidová krize ukázala, že musíme pokročit v cestě k efektivnější a pružnější justici,“ konstatoval eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders, podle něhož by díky digitalizaci mohlo být unijní soudnictví lépe připraveno na případné další epidemie. Komise už na digitalizačním plánu justice pracuje a představí jej do konce roku, dodal Reynders.