iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Souzený Švachula nasazen Babišovi z ODS? Záměr?

Šéf Ano a premiér Babiše se novinářům svěřil, že Švachula přišel z ODS, jehož mu přihrál velký politik Faltýnek, který sám po letech přicestoval ze soc. dem. Někteří experti se domnívají, že k Babišovi ostatní politické strany mohou záměrně posílat své členy, aby Babišově Ano uškodili. Mohou to být lidé, kteří touží po rychlé kariéře a rychlém zbohatnutí. A to jim může především zajistit schopný Babiš, který má kolem sebe nezodpovědné poradce, kteří myslí také zejména sami na sebe, svoji rodinu a svoje kamarády.

Už je známo, že jakmile u Babiše někdo získá koryto, hned si bere velký úvěr nebo půjčku na byt nebo dům a další zařízení, jako to udělala Jermanová a spol. Nemyslí už na to, že u Babiše jejich byznysová kariéra může brzy skončit.

POLITIK MÁ POLOVINU Z ÚPLATKŮ?

Někdejší místostarosta Brna-střed za ANO Jiří Švachula u Krajského soudu v Brně opět popřel, že byl hlavou organizované skupiny, která ovlivňovala veřejné zakázky. Reagoval tak na výpověď korunního svědka v kauze Stoka podnikatele Samana El-Talabaniho. Ten jako spolupracující obviněný uvedl, že politik dostával polovinu z úplatků.

Obžalovaný Saman El-Talabani vypovídal u brněnského krajského soudu v úterý šest hodin. Posléze odpovídal na dotazy advokátů, dnes se k jeho slovům mohli vyjádřit další obžalovaní v čele s Jiřím Švachulou. Sám El-Talabani se k činu přiznal a popsal, jak rozsáhlý systém ovlivňující veřejné zakázky na Brně-střed i městských firmách fungoval.

Úplatky se předávaly i v igelitce.

„Podnikatel Pavel Ovčarčin mně je takto předával u mě v bytě či autě. Šlo o částky deset i devatenáct milionů, jednou 300 tisíc. Do igelitové tašky se toho vejde hodně, když máte obnos v pětitisícovkách,“ zopakoval dnes u krajského soudu. Právě El-Talabani a Ovčarčin vybírali úplatky od firem, které získávaly „cinknuté“ zakázky.

Švachula na slova korunního svědka reagoval tím, že odkázal na svou dřívější výpověď, kde vinu popřel. Není prý pravda, že on sám El-Talabaniho vyhledával.„Sešli jsme se na Špilberku, kde mě vyhledal. Řekl, že jestli mu nepomůžeme, tak skončíme v teplákách,“ uvedl Švachula, kterého opět doprovázeli těžkooděnci a měl oblečenou neprůstřelnou vestu.

Podle informací MF DNES Švachulovi hrozí nebezpečí, a tak policisté nechtěli nic podcenit. Na výpověď El-Talabaniho reagoval i podnikatel Pavel Ovčarčin, který měl podle žalobce dostávat podíl z vybraných úplatků. „Jsem v šoku z částek, co tu El-Talabani řekl. A že jsem dostával nějakou polovinu. To bych asi neměl problém s placením nájmu za kanceláře,“ tvrdil Ovčarčin.

Soudkyně Jaroslava Bartošová následně přečetla El-Talabaniho výpověď z března loňského roku, protože si podle ní obžalovaný nepamatoval detaily. Tenkrát klíčový svědek uvedl, že do machinací byla zapojená i DEA Energetická agentura.

„Z pozice administrátora zakázek vypisovala výběrové řízení na míru, aby obstály jen vytipované firmy. Například cíleně manipulovali parametry typu počet osob či technické zázemí, aby v tendru nemohly uspět neoslovené firmy,“ přečetla soudkyně ze spisu.

Poprvé El Talabani vypovídal před rokem 8. března. Tedy den poté, co policie zasahovala na radnici Brna-střed. Policisté tenkrát zadrželi devět lidí včetně Švachuly.

Jako poslední dnes hovořil podnikatel Ivan Trunečka, kterého El-Talabani označil jako člověka figurujícího v machinacích s veřejnými zakázkami v městských firmách. Trunečka jakoukoliv vinu popřel.

„Známý mě na konci roku 2015 přivedl ke stolu, kde seděl i El-Talabani. Ten prezentoval, co dělá. Byl ozbrojený a říkal, že pracuje v oblasti bezpečnosti. Nabízel mně ochranu. Na jaře následujícího roku rezonovalo jméno E-Talabaniho v souvislosti se získáváním finanční hotovosti. Nebál bych se to dnes označit za výpalné. Za oknem auta na parkovišti jsem pak našel lístek, kde bylo napsáno, ať zaplatím. Dostával jsem podivné SMS,“ uvedl Trunečka.

Nátlak na jeho osobu prý pokračoval v prosinci 2016, když se odstěhoval z Brna. „Došel mi dopis, kde byly informace, že pokud nezaplatím, budu perzekuován v médiích a bude informována policie o manipulacích. Když jsem se vrátil do Brna, zatkla mě policie,“ dodal ještě Trunečka.

Dále vypovídal také advokát stavebních firem Kros-stav a UNO, které patří mezi obžalované. Uvedl, že v případě firmy Kros-stav šlo o selhání jednatele Lubomíra Smolky, nikoliv celé firmy. Společnost UNO se podle advokáta ničeho nedopustila. Soudní proces bude pokračovat na začátku listopadu.

COVIDEM SE UZAVŘOU DIVADLA?

Hospoda, jediné místo, kde se Češi budou moci sejít a pobavit. Ostatní kulturní instituce se uzavřou. Tedy pokud vláda schválí ministru zdravotnictví jeho plány na boj proti epidemii koronaviru. Zavření hrozí 2. stupni základek, kinům i divadlům. Dalším opatřením má být možnost, aby člen rodiny nakažený koronavirem mohl strávit karanténu v hotelu.

Roman Prymula ve středu oznámil, že Česko – vzhledem k tempu šíření nákazy – na dva týdny čekají nová, razantní opatření. Podrobnosti k balíku opatření chce Prymula sdělit ve čtvrtek. Podle zjištění MF DNES by omezení mohla dopadnout i na základní školy. Což už o víkendu ministr naznačil v rozhovoru pro MF DNES. „Ve scénářích není vyloučeno, že druhý stupeň nějaké omezení potká,“ řekl. Jinými slovy: V nejpostiženějších regionech by žáci 2. stupně přešli na výuku z domova.

To bude pro mnohé školy problém. Podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by na přípravu distanční výuky potřebovaly alespoň měsíc, nikoliv jen pár dní. „Jsme připraveni lépe než na jaře, ale nejsme připraveni na sto procent. Některé školy ano, ale jiné na třicet procent. Některým žákům stále chybějí počítače,“ vysvětlil Černý.

Karanténa v hotelu

Do divadel, kin a na koncerty podle Prymulova „scénáře“ nejméně 14 dní nikdo nepřijde. „V úterý jsme jednali s kulturní scénou. Takže ohledně kultury opatření rozhodně budou,“ přiblížil MF DNES Prymula s tím, že se jedná o úplném uzavření například divadel.

Poprvé přes 5 tisíc. Počet nově nakažených opět skokově zlomil rekord

Ministr Prymula přiblížil novinku, která má snížit přenos viru mezi rodinnými příslušníky. Nakažený člen rodiny by mohl strávit karanténu v hotelu vybraném vládou. „Jde o lidi, kteří nemají možnost dodržovat doma karanténu tak, aby nebyli v kontaktu se svými blízkými. Těm zajistíme možnost, aby mohli být po dobu deseti dní jinde. To mohou být hotely,“ řekl ministr.

To potvrdil Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací. „Jednáme s vládou, mapujeme kapacitu. Obdobná debata se vedla už při první vlně, takže když nás teď oslovil premiér Babiš, souhlasili jsme, že určitě pomůžeme,“ uvedl.
Školy v nejistotě

V nejistotě jsou i ředitelé základních škol. „Zatím k tomu nic nevíme, ale uzavření druhého stupně a přechod na distanční výuku se dal očekávat. Víc už toho asi nebude, první stupeň ani mateřské školy nebyly uzavřené ani na jaře, pouze dobrovolně,“ řekl Michal Kaderka z Učitelské platformy. Podle něj panují mezi učiteli na distanční výuku rozdílné názory.
„Jestli to druhý stupeň zvládne? Některé školy to už na jaře zvládly bravurně, jiné naopak ne, a je teď otázkou, jestli to během září stihly dohnat. Jestli se stihly dovybavit technologiemi a naučily se s nimi pracovat. Ne vždy je ale chyba jen na straně školy - když je doma šest členů rodiny, tak tam těžko uděláte prostor k distanční výuce,“ zdůraznil Kaderka. Celkově jsou podle něj ale učitelé nyní připraveni na dálkovou výuku lépe než na jaře.

„Některé školy mají stejně už třídy v karanténě, takže de facto čekáme, co přijde každým dnem,“ řekl šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. „Nepovažuji za nemožné, že od pondělí půjdou školy na distanční výuku. I tak říkám, že prezenční výuka je lepší,“ dodal. Na případný přechod základních škol na distanční výuku se chystá i ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Krizové ošetřovné mám připravené od července. V současné situaci potřebujeme mít nástroj, díky kterému by v případě zavíraní škol nezůstaly rodiny s dětmi bez peněz. Musíme být připraveni. Nechci abychom pak byli překvapeni jak silničáři, když přijde první sníh,“ řekla pro MF DNES ministryně Jana Maláčová.

Babiš a Prymula budou mluvit s šéfy stran o opatřeních proti koronaviru

„Pokud vláda na návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly rozhodne o dalším omezení kulturního života v ČR, nepodpořím tento návrh na jednání vlády, pokud nedostanu další peníze do dotačních programů na záchranu kultury, ať se jedná o subjekty podnikající v kultuře, neziskové nebo veřejné organizace či jednotlivce,“ řekl MF DNES ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Ministr Havlíček na dotaz, zda se budou zavírat hospody odpověděl jasně: „Nechystáme vypnout hospody. Nevíme, co nastane. Teď je to posunuté o hodinu, tak to na někoho dopadlo samozřejmě trošku nepříjemně, ale myslím, že se ta hodina přežít dá. Což odpovídá i ostatním zemím a stále držíme to, co jsem řekli. Tedy, že ekonomiku vypínat nechceme.“
Medici na frontu

Na kompenzaci pro podnikatele je připraveno i ministerstvo průmyslu a obchodu či ministerstvo dopravy. „Chystáme dva významné programy pro velmi postižené segmenty. Jeden se připravuje na ministerstvu dopravy. Je to program, který bude speciálně určen pro autobusovou dálkovou dopravu. Protože ty se ještě nepostavily na nohy a jsou naprosto utlumený. Čili mají na leasingy autobusy a nejsou schopní to splácet. V programu bude jedna miliarda korun. Je to připraveno v mezirezortu (mezirezortní připomínkové řízení před zařazením na jednání vlády, pozn. red.). Další program je covid-kultura dvojka. Kde bude asi 750 milionů korun,“ uvedl pro MF DNES ministr obou rezortů Karel Havlíček.

Prymula opět proti covidu přitvrdí. Terčem jsou hlavně volnočasové aktivity

V rámci nouzového stavu, který se vyhlašuje podle krizového zákona, může vláda nařídit i pracovní povinnost či výpomoc. Právě to byl jeden z argumentů ministra Prymuly, aby nouzový stav u nás byl znovu zaveden. Chce totiž do nemocnic povolat na pomoc mediky z lékařských fakult. Návrh mu ale musí ještě schválit vláda. Jednat má v pondělí.
Lékařské fakulty jsou připraveny pomoci. „Jak naše, tak i ostatních šest fakult zastoupených děkany v Asociaci, jsou připraveny pomoci,“ řekl MF DNES zastupující předseda Asociace děkanů lékařských fakult a vědecký pracovník 2. LF Univerzity Karlovy Vladimír Komárek.

„Studenti budou stejně jako na jaře ochotni pomáhat,“ dodal. Studenti tehdy pomáhali v odběrových centrech, na intenzivní péči, na urgentních příjmech či v call centrech. Někteří studenti pomáhají už nyní. Ve Všeobecné fakultní nemocnici je teď dobrovolně na výpomoc asi sedmdesát mediků, přibližně dvacet jich jezdí společně se Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy.

Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku podruhé v řadě výrazně překonal stávající rekord. Po úterních skoro 4 500 přibylo ve středu 5 335 případů, což je vůbec nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie. Přibylo také dalších 19 lidí s covidem-19, kteří zemřeli. V Praze přibylo ve středu 843 potvrzených případů, což je mírný pokles oproti úterý.

V HOTELECH PACIENTI S COVIDEM?

Ministr zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro Rádio Impuls ve středu řekl, že by některé hotely mohly uvolnit své kapacity pro pacienty s nemocí covid-19. Tento návrh by pomohl českým nemocnicím ve zvládnutí zvyšujícího se počtu hospitalizovaných. Do hotelů by měli podle ministra zamířit hlavně pacienti, kteří nepotřebují akutní lékařskou péči.

„Bude dobré, když z nemocnic odejdou lidé, kteří tam jsou ze sociálních důvodů, protože nemají kam jít. Když tyto lidi převedeme do hotelů, tak tam nebude žádný problém s poskytováním péče, dáme tam adekvátní personál,“ uvedl ve středečním rozhovoru pro Rádio Implus ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Jednání o vyčlenění části kapacity hotelů již probíhají. Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) Václav Stárek řekl, že pro tento účel zajistí kapacity po celé zemi. Prymula v rozhovoru dále uvedl, že by byla v hotelech pro pacienty zajištěna adekvátní lékařská péče a zároveň by nehrozilo, že by se hotely dostaly do problémů ohledně ochrany proti infekci.

AHR podle Stárka jednala o zmíněné možnosti v úterý. K dispozici by měly být kapacity většinou těch hotelů, které jsou nyní uzavřené. Pro nemocné s covidem budou vyhrazeny hotely po celé republice, většinou ve velkých městech. Jakou konkrétní kapacitu bude vláda požadovat, případně od kterého data bude třeba, Stárek neuvedl.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula ve středu dopoledne oznámil, že Česko čekají zásadnější opatření proti koronaviru. „Opatření budou představena v pátek. Neznamená to zastavení české země, ale znamená to omezení některých aktivit. Rozhodně to nebude zmrazení České republiky,“ dodal. Prymula také obhajoval svůj způsob komunikace směrem k veřejnosti a s tím i spojené oznamování o nadcházejících protikoronavirových změnách.

Zeman si přeje drastická opatření v zájmu zachování života občanů

Kroky, které v souvislosti s epidemií koná Roman Prymula, pochválil i Miloš Zeman. Ten již dříve prohlásil, že je pro ještě tvrdší opatření v boji proti koronaviru. Prezidentovu podporu Prymula vítá a dodává, že důležitá je i podpora od veřejnosti.

„Nemohou to být opatření, která nebude nikdo respektovat. Je zřejmé, že bez podpory veřejnosti to nejsme schopní udělat a pak by přicházela opatření, o kterých tady ani mluvit nechci, jako zavírání země,“ sdělil Prymula.

CÉVY ZESTÁRNOU DŘÍVE NEŽ OSTATNÍ ORGÁNY?

Cévy mohou zestárnout rychleji než vaše tělo: Věk v občance sice hlásí čerstvých 40 let, vašim cévám ale může „táhnout“ na 60. Jak je to možné? Podle lékařů má předčasné stárnutí tepen na svědomí především kouření, diabetes, zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak. Ty poté mohou způsobit mozkovou mrtvici nebo srdeční infarkt. Jak zlepšit adherenci neboli ochotu pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat pokyny vedoucí ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění bylo jedním z mnoha témat, o kterých debatovali lékaři na virtuálním Výročním sjezdu České kardiologické společnosti.

„Pro snížení rizika infarktu nebo mrtvice je zásadní to, do jaké míry nemocný na léčbě spolupracuje. Aktivní ovšem nemůže být pouze pacient, ale také samotný lékař. Když nebude sám přesvědčený o důležitosti dodržování léčby, tak se mu jen stěží podaří přimět k tomu pacienta,“ říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., F.E.F.I.M., předseda České internistické společnosti. Mnozí pacienti ale i přes aktivitu lékaře o léčbu zájem nemají. Stárnutí tepen totiž nebolí a změny jako jejich tuhnutí nebo ucpávání se, lidé zprvu nezaznamenají. Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., je adherence neboli ochota pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat pokyny problematická především u mladších pacientů.

„Například lidé do 40 let vůbec neuvažují o tom, že by je při nedodržování léčby mohl postihnout infarkt. My se přitom s takovýmito případy pravidelně setkáváme. Z průzkumu u příležitosti Týdne adherence, který organizovala společnost Teva v loňském roce víme, že pacientům obecně dělá potíže pravidelné užívání léků. Konkrétně ženy mají poté největší problém s pohybem a redukcí váhy, zatímco muži nejvíce bojují s abstinencí, kouřením a dietou,“ popisuje prof. Vrablík. Podle odborníků by lepší spolupráci pacienta s lékařem mohl podpořit například výpočet jejich cévního věku. To koneckonců potvrzuje zahraniční studie1, v níž bylo zařazeno přes tři tisíce lidí, kteří byli ohroženi kardiovaskulárními onemocněními. Pacienty rozdělili do tří skupin a každé z nich sdělili různé množství informací o možných kardiovaskulárních rizicích.

Studie prokázala, že pacienti, kteří byli o riziku a jejich individuálním vaskulárním věku informováni, nejlépe dodržovali doporučení. „Vaskulární věk lze jednoduše vypočítat tak, že vezmeme v potaz pacientův skutečný věk, životní styl, další údaje typu, jestli je kuřák, a jakými trpí nemocemi. Například riziko infarktu nebo mrtvice u čtyřicetiletého kuřáka s vysokým krevním tlakem a cholesterolem je stejné jako riziko zdravého šedesátiletého nekuřáka,“ říká prof. Vrablík. Vaskulární věk mohou svým pacientům nově lékaři vypočítat pomocí aplikace v počítači nebo chytrém telefonu, kterou vyvinula společnost Mediately a která vznikla za podpory společnosti Teva Pharmaceuticals. Do databáze stačí zadat pohlaví a věk pacienta společně s hodnotami jeho krevního tlaku a cholesterolu a také s informací, jestli kouří, nebo ne. Aplikace okamžitě spočítá vaskulární věk pacienta a rizika, která mu hrozí do budoucna.

„Až 75 % diabetiků umírá na kardiovaskulární příhody a současně o 6 let dřív než lidé bez diabetu. Diabetici jsou bráni jako pacienti s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem, a proto je u nich adherence k léčbě klíčová. Do lékařské zprávy nemocnému vždy píšu, že jsem ho informoval o kardiovaskulárním riziku, ale on sám léčbu odmítá,“ vysvětluje doc. MUDr. Branislav Vohnout, PhD., prezident Slovenskej asociacie aterosklerozy. Rady, jak udržet svůj vaskulární věk stejný jako kalendářní najdou lidé například na webu www.kapitolyozdravi.cz. „Vždy důrazně nabádám pacienty, aby na internetu hledali informace pouze z ověřitelných zdrojů. Při vyhledávání totiž bohužel mohou objevit i zavádějící nebo dokonce mylné informace. Doporučuji jim proto přečíst si například kapitolyozdravi.cz, kde je vše popsáno přehledně, a to nejen z oblasti kardiologie,“ vysvětluje prof. Češka. Bc. Dominika Cardová, Mgr. Veronika Ostr

JAN PASSER U SOUDNÍHO DVORA EU

Na slavnostním zasedání Soudního dvora Evropské unie v úterý nastoupil do funkce nový soudce za Českou republiku. „Jan Passer byl jmenován soudcem Soudního dvora na období od 6. října do 6. října 2024 jako nástupce Jiřího Malenovského,“ uvedla soudní instance EU v tiskové zprávě.

Bývalý soudce českého ústavního soudu Malenovský (70) působil u unijního soudu od roku 2004, jeho poslední šestileté funkční období začalo v říjnu 2018 a skončilo předčasně tento měsíc. Passerův mandát proto podle Rady EU potrvá do října 2024.

Passer byl jmenován rozhodnutím zástupců vlád členských států z minulého měsíce. Spolu s ním nastoupila do funkce Ineta Ziemeleová z Lotyšska, která dosud působila jako soudkyně a předsedkyně senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Passer, narozený v roce 1974, v roce 2007 na pražské Univerzitě Karlově získal titul doktora práv, diplom „Master of Laws“ získal o sedm let dříve na univerzitě ve Stockholmu. Nejprve působil jako soudní čekatel u Městského soudu v Praze (1997-2001, pak jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 (2001-2005) a soudce Nejvyššího správního soudu (2005-2016). Přednášel také právo, zejména právo EU, a to na Univerzitě Karlově, na Masarykově univerzitě v Brně, na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Justiční akademii České republiky. Soudcem Tribunálu Soudního dvora Evropské unie byl v letech 2016 až 2020.

Soudní dvůr EU sídlí v Lucemburku a ve spolupráci se soudy členských států dbá na jednotné provádění a výklad unijního práva. Má dva soudní orgány: Soudní dvůr a Tribunál. Dvůr se skládá z 11 generálních advokátů a 27 soudců z jednotlivých členských zemí unie, za ČR to dosud byl Malenovský. U Tribunálu pak působí dva soudci z každé členské země – za Česko je to Petra Škvařilová-Pelzl, která před rokem nahradila expertku na obchodní právo Irenu Pelikánovou. Nástupce Passera v této funkci je právě vybírán. Ministerstvo spravedlnosti ve stanovené lhůtě obdrželo sedm kandidatur a všechny uchazeče pozve k ústnímu pohovoru před výběrovou komisí, řekl České justici minulý měsíc mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Jedním ze zájemců o prestižní post je i exministr spravedlnosti Robert Pelikán, ceskajustice.cz

ZÁSADNÍ ZMĚNY U POLICIE?

Nedostali jsme uspokojivé informace k zásadním změnám v policii, interpeluje Žáček Hamáčka: V policii se mají udát zásadní změny, ale poslancům sněmovního výboru pro bezpečnost scházejí uspokojivé informace. Místopředseda výboru Pavel Žáček kvůli další schůzi poslanců interpeluje ministra vnitra Jana Hamáčka. Žáček chce znát podrobnosti k plánované reorganizaci centrálních útvarů, i nového týmu policejního prezidenta, do kterého se budou stékat všechny informace. Žáček se ptá i na policejní lustrace, tedy prověrky osob.

Neobjasnili jste nám klíčové otázky k reorganizaci policie, ke vzniku analytického týmu policejního prezidenta, tvrdí o ministrovi vnitra Jana Hamáčkovi (ČSSD) místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Protože se výbor hodlá těmito vážnými zásahy do struktury bezpečnostního sboru do hloubky zabývat, Žáček Hamáčka interpeluje a žádá podrobnosti.

„V souvislosti s nepříliš uspokojivým objasněním některých klíčových otázek na neveřejné 39. schůze výboru pro bezpečnost, a to bodu ´Reorganizace Policie České republiky – vytvoření analytického pracoviště policejního prezidenta´, a s ohledem, že se výbor bude k tématu reorganizace centrálních útvarů a vytvoření střechového orgánu opětovně vracet, obracím se na Vás se žádostí o jejich písemné doplnění. Konkrétně žádám o odpovědi na následující otázky a poskytnutí přehledných statistik vedených Ministerstvem vnitra ČR a Policií České republiky, zahájil interpelaci Hamáčka Žáček.

První otázkou na ministra vnitra je, kdy se plánuje zřízení Národního kriminálního úřadu nebo jeho obdoby. „Opravdu k 1. lednu 2021?“ táže se Žáček. A chce vědět, jak by tento úřad měl vypadat, respektive jaké bude v jeho rámci postavení stávajících centrálního útvarů – Národní centrály proti organizovanému zločinu, Národní protidrogové centrály a dalších.
Dále chce Žáček od Hamáčka vědět, proč bylo už k 1. dubnu letošního roku zřízeno na policejním prezídium centrální analytické pracoviště a nevyčkalo se na vznik střechového útvaru. Do analytického útvaru se stékají z celé republiky ty nejsenzitivnější informace z prověřování i vyšetřování. „Jak se vznik tohoto pracoviště odrazil na činnosti stávajících analytických pracovišť (kompetence, odliv odborného personálu atp.)? Jaké činnosti, předpokládané u tohoto centrálního analytického pracoviště, jsou konkrétně pozastaveny do vzniku Národního kriminálního útvaru? Co tedy vlastně jeho pracovníci dnes dělají?“ klade otázku za otázkou Žáček.

Odbor centrální analytiky (OCA) měl být zpočátku malým metodickým týmem, nyní má ale čtyři oddělení a stékají se do něj kompletní informace z policie. Kupříkladu první oddělení vydává informace nebo zprostředkovává výdej informací ze všech informačních systémů policie dalším útvarům a dalším orgánům veřejné moci. V dostupných informačních systémech vyhledává souběhy zájmových objektů všech útvarů služby kriminální policie a vyšetřování a dává podklady vedení policie k rozhodnutí o vzájemné informovanosti. První oddělení také provádí lustrace v informačních systémech mezinárodních policejních organizací, analyticky zpracovává přijaté zahraniční informace a postupuje je na příslušné útvary policie; dále systematicky sdílí vybrané informace policie se zahraničím. A to není všechno, toto oddělení také provádí analýzu dat z otevřených zdrojů, objektový a tematický monitoring hrozeb a porušení zákona ve virtuálním prostředí a monitoring mediálního prostoru.

Žáček se proto Hamáčka ptá kolik realizují policejní útvary v současnosti průměrně měsíčně lustrací (centrální útvary – ostatní) a kolik po jednotlivých měsících za poslední rok. „Kolik lustračních dotazů za poslední rok požadují další orgány a subjekty od výdejového pracoviště, jehož úkolem je provádět lustrace v informačních systémech policie pro orgány veřejné moci (prosím o přehledné zanesení do tabulky podle následujících subjektů: soudy, státní zastupitelství, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Generální ředitelství cel, Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby, Odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, Vojenská policie, Vězeňská služba, Finanční úřad)? Kde bude v budoucnosti centrálně lustrováno? Bude vyřízení veškerých lustračních dotazů realizovat výhradně centrální analytické pracoviště na Policejním prezidiu? Pod koho bude spadat centrální analytické pracoviště po vzniku Národního kriminálního úřadu?,“ zasypává Žáček dosud nepříliš otevřeného ministra vnitra otázkami.

Kam tečou všechny informace?

OCA je velmi mocným informačním nástrojem uvnitř policie. Druhé oddělení totiž zpracovává na vyžádání operativní (případové) analýzy pro potřeby ostatních organizačních článků služby kriminální policie a vyšetřování všech úrovní. Ale provádí také taktické analýzy na území celé České republiky s cílem vyhledávání a koordinace objasňování sériově nebo organizovaným způsobem páchaných trestných činů všech problematik a za tím účelem ukládá cestou vedení policie konkrétní úkoly útvarům a organizačním článkům by kriminální policie a vyšetřování.

Žáček jde proto ve svých otázkách na Hamáčka až „na dřeň“. „Jaké informace bude centrální analytické pracoviště zpracovávat? Po jakou dobu a jakým způsobem bude informace uchovávat a kdo bude případným adresátem těchto informací? Jaké budou důvody pro lustraci na centrálním analytickém pracovišti, kdo ponese odpovědnost za výsledek lustrace a jak bude zajištěna bezpečnost centrálního analytického pracoviště, resp. jednotlivých informačních systémů policie? Jaké jsou další výsledky pracovní skupiny „Reforma“ a dalších pracovních skupin hodnotících práci Policie a spolupráci se státním zastupitelstvím ve vztahu k nadcházející reorganizaci?“ píše v interpelaci Žáček a žádá o odpověď ve lhůtě stanovené jednacím řádem Sněmovny, Hamáček má tudíž na její vypracování měsíc.

Zhruba čtyřicetičlenný Odbor centrálních analýz vznikl v tichosti na sklonku března, v době kdy Českou republiku svírala pandemie koronaviru a země řešila úplně jiné problémy. OCA si může od jakékoli policejní složky vyžádat informace k prověřování i vyšetřování. To znamená k živým, ale i odloženým či uloženým případům. Do odboru, zřízeného policejním prezidentem Janem Švejdarem, se ta stéká neuvěřitelný objemem senzitivních informací a poznatků, které má policie celorepublikově k dispozici, a to i v databázích či archivech. Analytici mají přístup k podání vysvětlení, výslechů, ale i k realizovaným odposlechům, sledováním, a to včetně prověrek účtů, a podobně.

Tato sada informací, respektive jejich kumulace na jednom místě, jsou středobodem letité politické a vlivové přetahované, kdo bude policii vést, a jak bude k tomuto velmi senzitivnímu budgetu upraven přístup. V minulosti už byla totiž některá policejní zjištění zneužita proti soupeřům nejen v politickém ale i ekonomickém boji. A zde se stékají na jednom místě.
Analytické pracoviště by proto mělo být ochráněno proti zneužití takto citlivých informací, mělo by pravidelně reportovat, kdo, za jakým účelem si konkrétní informaci otevřel a k jakému účelu ji použil. Protože tyto garance zatím konkrétně nikde nezazněly, v zákulisí ozbrojených složek i justice se o něm vedou měsíce vášnivé debaty. Analytický odbor vznikal nepříliš transparentním procesem a řada jeho odpůrců se obává velkého rizika zneužití takto se centrálně s DEZINFORMACE O NEPOKOJÍCH V USA?

Takzvaná dezinformační média se v prvním pololetí letošního roku zaměřila na konspirační teorie o koronavirové pandemii, protiimigrantské texty, kauzy pomníků sovětského maršála Ivana Koněva i vlasovců či rasové nepokoje ve Spojených státech. Dokázala tak skloubit témata, která zaujala téměř celé extremistické či xenofobní spektrum, uvedlo ministerstvo vnitra ve své aktuální zprávě o extremismu. Terčem kritiky extremistů se podle ní staly například Česká televize, Bezpečnostní informační služba nebo eurokomisařka Věra Jourová, která se na boj s dezinformacemi zaměřuje.
„Xenofobně laděnému publiku byly určené články namířené proti imigrantům, muslimům a Romům,“ napsalo vnitro. Například weby Aeronet či Pravý prostor ale podle zprávy vydávaly i antisemitské články, ve kterých se většinou inspirovaly zahraničními konspiračními teoriemi o sionistickém spiknutí a bagatelizovaly nebo zpochybňovaly holokaust. „Vlastenecké noviny, převážně produkující primitivní rasistický obsah, pokračovaly v kritice ‚policejních sviní‘,“ dodalo ministerstvo.

Dlouhodobě a velmi intenzivně se podle zprávy zabývala dezinformační média odstraněním pražské sochy sovětského maršála Ivana Koněva a výstavbou pomníku vlasovcům v Řeporyjích. Kauzám se podle ní věnovali zejména xenofobně orientovaní aktivisté, kteří vyjadřují podporu současnému režimu v Ruské federaci a opakují sdělení prokremelské propagandy. „Články byly často sdíleny na sociálních sítích. V diskusích pod nimi se objevovaly nenávistné komentáře a výhrůžky. Autoři článků tyto projevy cíleně eskalovali,“ uvedlo vnitro.

Situace kolem pomníků vyústila ve výhrůžky, kterým byli vystaveni tři pražští politici – primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS). Některými z těchto výhrůžek se zabývá i policie.

V červnu se začala podle zprávy vnitra dezinformační média věnovat rasovým nepokojům v USA. Protesty ve Spojených státech i v jiných zemích vyvolala smrt černocha George Floyda, který zemřel při zatýkání v Minneapolisu. Podle vnitra je weby interpretovaly například tak, že ospravedlňovaly tvrdý postup policistů tím, že černoši jsou v USA zdrojem kriminality, a je to naopak bělošské obyvatelstvo, které je diskriminováno. Některá média také uvedla, že Floydova smrt byla pouze předstíraná – byla to tajná operace řízená židozednáři či americkým finančníkem maďarského původu Georgem Sorosem, uvedlo vnitro.

V souvislosti s koronavirovou pandemií si konspirační texty podle zprávy odporovaly. Na jedné straně se objevovaly články, které existenci viru zpochybňovaly nebo jeho rizika bagatelizovaly. Pandemii líčily jako záminku pro zamaskování migrace z Turecka na řecké ostrovy či jako tajný nástroj pro omezování osobních svobod a nastolení „nového světového řádu“. Na straně druhé bylo onemocnění covid-19 prezentováno jako extrémně nebezpečné, konstatuje zpráva.
Weby podle ministerstva psaly, že jde o nebezpečnou biologickou zbraň vyvinutou v USA a že její přenašeči jsou migranti. Aeronet podle zprávy uvedl, že na finanční krizi po pandemii plánují vydělat židovští bankéři. Dezinformační média opakovaně kritizovala EU a NATO, a naopak chválila Rusko a Čínu za zvládnutí pandemie. „Cílem těchto neustále se opakujících obsahů bylo podkopat důvěru ve státní instituce a výše zmíněné nadnárodní struktury,“ sdělilo vnitro.

ZMĚNA V EVIDENCI EXEKUCÍ?

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) navrhlo změnu vyhlášky o Centrální evidenci exekucí (CEE). Nově by se do evidence měly zapisovat i údaje o oprávněných (věřitelích) a resort částečně snižuje cenu, za kterou budou moci povinní získat úplný výpis z evidence.

„Změna povede na straně Exekutorské komory k propadu příjmů a zvýšení nákladů na úpravu a údržbu informačního systému CEE. Vyšší náklady budou mít také jednotliví soudní exekutoři, kteří budou muset upravit svoje vlastní informační systémy,“ řekl České justici prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil.

CEE původně vznikla jako evidence, ve které si třetí osoby mohly ověřit, zda zejména proti jejich smluvnímu partnerovi je či není vedena exekuce. Postupem času se ale CEE stalo zdrojem informací o exekucích pro samotné dlužníky. Dlužníky ale většinou zajímají jiné informace, než pouze potvrzení nebo vyvrácení skutečnosti, zda je vedena exekuce. CEE čelila dlouhou dobu poptávce dlužníků, aby zde bylo možné získat informaci o věřitelích.

V současné době CEE totiž neumožňuje získat lidem v exekucích výpis, který by obsahoval údaje o věřiteli, který po nich v exekuci vymáhá svoji pohledávku. Právní úprava doposud shromažďování takových informaci neumožňovala. Proto MSp a EK přicházejí s první vlnou změn, která cílí na zlepšení informovanosti dlužníků.

Nově by se do CEE měly zapisovaly údaje o oprávněných, přičemž tyto údaje nebudou volně přístupné, ale budou poskytovány pouze povinnému, vůči němuž oprávněný vymáhá v exekuci svoji pohledávku. A to pouze v případě, že povinný je fyzickou osobou. „Navrhovaná právní úprava tak zabrání např. tomu, aby obchodní konkurenti oprávněných z centrální evidence exekucí zjišťovali údaje důležité pro ekonomickou situaci oprávněných, např. kolik svých pohledávek vymáhají exekučně, a výši těchto pohledávek,“ uvádí k tomu ministerstvo v důvodové zprávě. „Navrhované změny jsou smysluplné a natolik potřebné, že jsme s ministerstvem našli relativně rychle shodu. Každá vynaložená koruna na tyto změny má smysl,“ dodává Plášil za Exekutorskou komoru.

Další pozitivní změnou pro dlužníky bude citelné snížení poplatků za výpis z CEE. Dnes lze získat za poplatek 60 Kč informaci o počtu exekucí a spisové značce konkrétního případu u exekučního úřadu, další informace jsou pak poskytnuty pro každé exekuční řízení zvlášť po zaplacení dalších 60 Kč.

Snížený poplatek bude činit 75 Kč za celý výpis do 6 stran včetně nebo 100 Kč, bude-li výpis činit 7 a více stran. Výše odpovídá běžným poplatkovým povinnostem jako např. výpisu z trestního rejstříku, výpisu z katastru nemovitostí, ověření podpisu atp. Dlužník, který má vedeno 5 pravomocných exekucí dnes zaplatí za kompletní výpis 350 Kč, nově zaplatí pouze 75 Kč. Dlužník bude mít nárok si za snížený poplatek vyžádat výpis jednou za kalendářní rok, další žádosti již budou za cenu standardní, ceskajustice.cz

UDĚLÁ SE POŘÁDEK VE STRAVENKÁCH?

Systém stravenek je v krizi, stala se z nich druhá měna, říká šéf COOP: V souvislosti s chystaným zavedením stravenkového paušálu se mezi jeho příznivci a odpůrci (stravenkové firmy a odbory) vede argumentační přestřelka. „Proč se mají na nákupech u obchodníků živit stravenkové firmy?“ říká na adresu provizí ze stravenek Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu a zároveň předseda skupiny COOP, která zahrnuje 2 500 družstevních prodejen.

Naznačuje, že by se stravenkové firmy kvůli poklesu příjmů mohly chtít po zavedení paušálu zahojit na obchodnících a na restauracích. Paušál, který má fungovat souběžně se stravenkami a závodním stravováním, nyní čeká na druhé čtení ve Sněmovně. Začít platit by mohl od příštího roku.

Co se teď z vašeho pohledu děje na stravenkovém trhu?

Stravenkové firmy se teď snaží ve velkém přesvědčit zaměstnavatele, kteří dosud nedávali stravenky, aby je rychle zavedli – nabízejí jim dokonce záporné provize. Přitom ještě před třemi lety za dodávku stravenek museli platit, například za stokorunovou stravenku 102 koruny. Teď ji naopak dostanou za 97–99 korun (jde zpravidla o velké nebo státní zaměstnavatele, pozn. red.). Snaží se tím získat podporu veřejnosti, zaměstnanců pro stravenky. Chybějící marži si budou muset stravenkové firmy někde vynahradit – zbývají restaurace a obchodníci.
Lidé přestanou chodit na oběd, bojí se restaurace stravenkového paušálu

Kolik dnes platí prodejny ze sítě COOP na provizích?

Síť našich prodejen je roztříštěná, nemají to všechny stejně. Domnívám se, že družstevní prodejny COOP mají zhruba poloviční provize než nezávislí malí obchodníci. Ti, i když bývají součástí nějaké frančízové sítě, mají individuální smlouvu se stravenkovou firmou a jejich provize bude vysoká, bude se pohybovat kolem 5–6 procent, jako to mají restaurace.

Pozorujete zvyšování provizí pro obchodníky, případně pro restaurace?

Zatím ne, stravenkové firmy nechtějí zvyšovat provize obchodníkům a restauratérům předtím, než bude definitivně schválen stravenkový paušál, aby nevyvolaly paniku. Snad jen u nově zaváděných elektronických stravenek jsou provize vyšší než u papírových, elektronická stravenka samozřejmě vyžaduje náklady na investici – na software, smlouvu s kartovou společností, která také chce provizi za platbu kartou, s bankou. Jsem zvědavý, jak se budou chovat stravenkové firmy po zavedení paušálu.

Jaký je váš odhad?

Nedovedu říci. Z mého pohledu představuje zaměstnanecký paušál srovnání podmínek i pro zaměstnavatele, kteří dosud žádný daňový benefit na stravování nenabízeli. Závodní stravování si nemohou dovolit a stravenky z nějakých důvodů nechtějí. Navíc stravenkový systém, jak je dnes nastavený, není funkční.

Co tím myslíte?

Téměř polovina stravenek se i ¬v¬ době před covidem utrácela v obchodech a ne za teplé jídlo. Teď to zřejmě bude ještě víc. Navíc se zaváděním elektronických stravenek vytrácí povědomí, že jde o účelově určené prostředky na stravování – na kartě už není napsáno „stravenka“. V době covidu se také zvýšily denní nákupní limity na elektronických stravenkových kartách. Bývalo to pět stovek, teď je to až dva tisíce za den. Stravenky na celý měsíc tak lze utratit za nákupy v jednom dni a teplé jídlo si pak zaměstnanec pořizuje za své. Pak je ale zbytečné, aby se na tom živila stravenková společnost. Je to krize stravenkového systému.

Stravenky v době koronakrize: teplé jídlo nezaručí, nárok je i při homeoffice

Proč se podle vás účelovost z daňového benefitu na stravování vytratila?
Stravenkové firmy nefunkčnost systému svádějí na ministerstvo financí – právě ono má podle nich stanovit limit, kolik můžete ze stravenkové karty denně utratit, aby to lidi motivovalo jít na jídlo. Další problém je rozsah míst, kde mohou stravenku akceptovat – primárně by to měla být stravovací zařízení, a pak nanejvýš malí obchodníci tam, kde hospoda není. Dnes je akceptují supermarkety, a v jejich blízkosti zpravidla nějaká hospoda bývá. Navíc ze stravenek se stala druhá měna v¬ zemi a obchodníci si je mezi sebou přeprodávají s různou výší provize.

Můžete to vysvětlit?

Některé restaurace a malé nezávislé obchůdky za vybrané stravenky nakupují zboží, protože by jinak měly velmi nevýhodné podmínky na odkup stravenek. Jejich dodavatel, velkoobchodník, si na dodací list přirazí marži, kterou bude muset za výkup stravenky zaplatit sám – může mít zajištěné výhodnější podmínky přes nějakou spřízněnou firmu.
Papírové stravenky představují ještě další náklady. Jsou v nich uložené peníze a je s nimi velká administrativa – každý den se musí spočítat, roztřídit, jednou za čas se posílají na výměnu – poštou jako ceniny a pojištěné, což je drahé.
Pavel Březina

Co zaměstnanci družstevních prodejen COOP, dostávají stravenky?

Skupina COOP má přes 40 družstev a ta si to řídí a zpravidla i vyjednávají sama, v jižních Čechách se teď snaží domluvit se stravenkáři hromadně, kvůli lepším podmínkám. Většina z nich stravenky dává. Na malých obcích nemusí být v blízkosti restaurace, kde je lze utratit, a prodavačky si tak zpravidla nosí krabičky, které si o polední pauze ohřejí v¬ mikrovlnce. Takže to utratí u nás v obchodě a COOP z toho při zpětné výměně za peníze zaplatí stravenkové firmě provizi. Se stravenkovým paušálem by daňový benefit zaměstnanci využili úplně stejně jako dnes, jen by odpadla zmíněná provize.

Co závodní stravování, kde může zaměstnavatel také využít daňové zvýhodnění a zaměstnancům nabídnout jídlo levněji? Stravenkový paušál by to neohrozil?

Závodní stravování je ze stravovacích benefitů nejlepší – splňuje skvěle účel, zaměstnanec skutečně dostane teplé jídlo, navíc v místě pracoviště. Samozřejmě tam zaměstnancům nemusí chutnat.

Odbory, které jsou silnými zastánci stravenek, argumentují, že závodky, do jejichž vybudování mnohde podniky investovaly, se budou muset zavírat, protože zaměstnanci budou chtít radši stravenkový paušál – peníze do ruky. Nemají pravdu?

To nedává smysl – je na zaměstnavateli, jestli bude zaměstnanci dávat nějaký benefit a jakou formou. Odbory tedy mohou závodní stravování při jednání se zaměstnavatelem naopak uhájit a případně se zasadit o lepší kvalitu jídla. Jiná věc je, že se nechtějí dostat do nekomfortní situace – hájí zájmy zaměstnanců a mají rozhodnout, jestli jejich zájem je závodní stravování, nebo zaměstnanecký paušál.

Proč podle vás odbory tak silně bojují za stravenky a stavějí se jednoznačně na stranu stravenkových firem?

Ty pochopitelně odmítají stravenkový paušál jako silnou konkurenci ke stravenkám.
Stravenkové společnosti jsou přirozeným partnerem pro odbory, které samozřejmě vždy chtěly u zaměstnavatelů prosadit benefity na stravování, mezi nimi stravenky, takže nějaká forma spolupráce je na místě. Proč ale odbory odmítají zavedení peněžního benefitu v podobě stravenkového paušálu, nevím. Může za tím být neznalost nebo nepochopení. Stravenkový paušál je pro lidi jednodušší – vzít si peníze a utratit je podle vlastní vůle.

Častý argument proti stravenkovému paušálu je, že si vláda připravuje půdu pro úplné zrušení stravovacích benefitů. Vy u jednání s ministerstvem financí býváte – zazněly takové návrhy?

Nikoliv. Spíš to otevře debatu ohledně regulace provizí, a to nejen u stravenek. Stravenkové společnosti nabízejí i další benefity, na které může zaměstnavatel uplatňovat daňové zvýhodnění, například na kulturu a sport. I tam je nevole ohledně přílišné výši provize – ozývají se fitka, hotely... Možná to otevře debatu o tom, jaký je přiměřený poplatek za zprostředkování zákazníků. Týká se to i služeb jako Uber Eats (začátkem června se z¬ Česka stáhl.), Booking a další aplikace.

NEJVĚTŠÍ SELHÁNÍ VLÁDY USA?

Sledujeme největší selhání vlády USA v historii, řekla v debatě Harrisová: Američané jsou svědky největšího selhání administrativy kteréhokoli prezidenta v dějinách naší země. Prohlásila to senátorka Kamala Harrisová v debatě kandidátů na budoucího viceprezidenta USA a poukazovala na přístup k pandemii koronaviru. V debatě se utkala se současným viceprezidentem Mikem Pencem.

Hned na počátku debaty, která se konala ve městě Salt Lake City na půdě vysoké školy University of Utah.
Jedenašedesátiletý Pence na tvrzení Harrisové reagoval obhajobou kroků vlády, zmínil Trumpovo omezení vstupu osob cestujících z Číny do Spojených států z konce ledna, kdy byla Čína ohniskem nákazy.Vyjádřil rovněž sympatie pro všechny Američany zasažené koronavirem.

Pandemie covidu-19 byla podle očekávání jedním z hlavních témat debaty vzhledem k tomu, že se nákaza minulý týden prokázala u prezidenta Donalda Trumpa, testy od té doby potvrdily SARS-CoV-2 také u řady jeho blízkých spolupracovníků.

Hrajete politické city na lidské životy, kontroval Pence

Pence s Harrisovou se střetli také v otázce vakcín. Demokratická kandidátka uvedla, že si s radostí nechá aplikovat vakcínu proti koronaviru schválenou odborníky, ale že v této věci nevěří Donaldu Trumpovi, který již v minulosti propagoval pro boj s covidem-19 léčiva, jež nakonec neměla prokazatelný účinek. Pence kvůli tomu svou soupeřku obvinil z politizace vývoje očkovací látky a řekl, že „hraje politické hry s lidskými životy“.

Kandidáty od sebe oddělovalo 3,5 metru a štíty z plexiskla, jejichž použití někteří lékaři považují z hlediska případného šíření koronaviru za neúčinné.

Ve Spojených státech se dosud koronavirem nakazilo přes 7,5 milionu lidí a zemřelo přes 211 000 pacientů.
Další výrazný střet večera se týkal otázky zakořeněného rasismu v policejních sborech. Harrisová uvedla, že v případu smrti černošky Breonny Taylorové, jež byla zastřelena letos v březnu při nepovedené policejní razii, nebylo učiněno zadost spravedlnosti.

Její kauzu pak spojila s dalšími případy nepřiměřeného použití síly bělošskými policisty proti černochům z poslední doby, zejména s květnovým úmrtím George Floyda, který zemřel poté, co mu policista přes sedm minut klečel na krku.
Pence však zaujal opačný postoj a tvrzení, že je v amerických policejních sborech zakořeněn rasismus, označil za velkou urážku policejních příslušníků.

Harrisová je sázka na jistotu. A mohla by nastoupit po Bidenovi, spekuluje se

Harrisová, jež má jamajské a indické kořeny, následně kritizovala Trumpa za to, že při debatě z minulého týdne odmítl odsoudit skupiny hlásající bělošskou nadřazenost. Pence obvinil média z toho, že prezidentova slova vytrhla z kontextu a tvrdil, že veškeré rasistické skupiny již Trump v minulosti opakovaně odsoudil.

Potraty, soudci...

Kandidáti se střetli také v otázce dobrovolných potratů a nejvyššího soudu. Pence se nejprve vyhnul otázce, co mají dělat americké státy, pokud by nejvyšší soud zrušil rozsudek Roe vs. Wadeová z roku 1973, který v podstatě legalizoval potraty po celých Spojených státech. Republikánský viceprezident místo toho obhajoval konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou, kterou nedávno jmenoval do funkce Trump, a jež čeká na potvrzení v Senátu.

„Je to otázka volby. A já budu vždy bojovat za právo žen na to, aby se mohly samy rozhodnout, co dělat se svým tělem,“ řekla Harrisová k otázce potratů. Pence jí odpověděl, že je mu ctí sloužit prezidentovi, který brání posvátnost lidského života.

Harrisová se však vyhnula otázce, zda se budou demokraté v případě listopadové výhry snažit navýšit počet soudců v nejvyšším soudu, aby do něj mohli nominovat svoje kandidáty a získat tak ve vlivném tribunálu znovu většinu pro liberálně laděné soudce. Namísto toho řekla, že se Trumpova administrativa snaží všemi silami zaplnit nižší soudy svými ideologickými spojenci, přičemž očividně přehlíží černošské kandidáty.

Ačkoliv za normálních okolností není střet viceprezidentských kandidátů považován za příliš zásadní, letos mu média věnovala výrazně větší pozornost. Vzhledem k nákaze prezidenta Trumpa je totiž nejistý osud další debaty prezidentských kandidátů. Pence i Harrisová se také podle pozorovatelů zřejmě chystají v budoucnu sami usilovat o prezidentský post nehledě na výsledek letošních voleb.

BABIŠ A PRYMULA S POLITIKY O KORONAVIRU

O chystaných opatřeních vlády k omezení šíření koronaviru budou formou videokonference se šéfy stran ve Sněmovně hovořit premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Roman Prymula. Ministr už řekl, že sadu tvrdších opatření, která by měla pomoci zploštit křivku počtu nárůstu nakažených s covid-19, představí v pátek.

Prymula v rozhovoru pro Rádio Impuls už ve středu řekl, že by některé hotely mohly uvolnit své kapacity pro pacienty s nemocí covid-19. Tento návrh by pomohl českým nemocnicím ve zvládnutí zvyšujícího se počtu hospitalizovaných. Do hotelů by měli podle ministra zamířit hlavně pacienti, kteří nepotřebují akutní lékařskou péči.

Ve středu přibylo 5 335 případů nakažených, což je vůbec nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie. Přibylo také dalších 19 lidí s covidem-19, kteří zemřeli.

V pátek se vláda chystá vyhlásit další omezení, podle ministra Prymuly budou zásadnější, než původně plánoval. Nedotknou se ale podle něj ekonomiky, jen volnočasových aktivit a budou platit dva týdny, pak budou dva týdny rozvolňovaná. Naznačil, že se mohou týkat počtu lidí, kteří se mohou setkávat.

Od pondělí platí nouzový stav, v uzavřených prostorech se nesmí setkávat víc než deset lidí, venku 20. V rizikových regionech od pondělí přešli na distanční výuku studenti středních škol.

ONDRÁČEK CHCE VÉST POSLANCE KOMUNISTŮ

Boj o moc v KSČM, která utrpěla debakl v krajských a senátních volbách, se dotkl i pozice předsedy poslaneckého klubu. Zdeněk Ondráček se v úterý ve své královéhradecké krajské organizaci snažil získat podporu pro to, aby vystřídal Pavla Kováčika, který právě leží po těžkém úrazu v nemocnici.

„Ondráček trvá na odvolání Kováčika. Na předsedu klubu chce nastoupit sám,“ sdělil iDNES.cz člen poslaneckého klubu KSČM, který si nepřeje být jmenován.
„A proč bych se o tom s vámi měl bavit?“ řekl iDNES.cz Ondráček. „Cokoli budu řešit, budu řešit nejprve se svými stranickými kolegy, pak teprve s novináři,“ uvedl poslanec KSČM. „Byl bych rád, kdybyste to jméno zveřejnil, abych viděl, jaká krysa tady někde vedle mě sedí,“ řekl doslova.

Je to hyenismus, hodnotí exposlankyně Ondráčka

Informaci od člena poslaneckého klubu komunistické strany, že si Ondráček o Kováčikovo křeslo řekl, potvrdila iDNES.cz bývalá poslankyně za KSČM z Královéhradeckého kraje Soňa Marková.

„Pan Ondráček se svojí snahou o tento post neskrývá. Opakovaně se pokouší tento post získat, ale v tuto chvíli si myslím, že tato iniciativa není z etických ani jiných důvodů na místě,“ řekla iDNES.cz Marková.
V úterý se sešel výkonný výbor krajské organizace a Ondráček podle ní o podporu na pozici šéfa klubu místo Kováčika požádal telefonicky. „Myslím, že to je minimálně neetické. Já bych to nazvala až hyenismem,“ uvedla Marková.

Kováčik leží v nemocnici, propadl střechou

Kováčik se zotavuje ze zranění poté, co se propadl střechou. Je hospitalizován v Praze na Bulovce. Podle svých slov má dvě zlomeniny v oblasti krku, kromě toho utrpěl pohmožděniny v obličeji a rozřízl si čelo.

Zraněný předseda poslanců Komunistické strany Čech a Moravy Pavel Kováčik

„Kdybyste potřebovali nějaké pokrývačské práce, jsem k dispozici,“ zavtipkoval Kováčik, který o víkendu také neúspěšně kandidoval do Senátu. Nyní ho v čele poslaneckého klubu zastupuje Leo Luzar, který se také účastnil jednání kolegia předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, na němž se komunisté dohodli, že v pátek celé nejužší vedení nabídne své funkce k dispozici výkonném výboru ÚV KSČM. Nové vedení komunisté zvolí koncem listopadu na sjezdu v Brně.

LÁZNĚ ODMÍTAJÍ NAKAŽENÉ SENIORY NA UBYTOVÁNÍ

Seniory nakažené virem u nás nechceme, odmítají lázně premiérův návrh: Provozovatelům lázní v severních Čechách se vůbec nezamlouvá návrh premiéra Andreje Babiše, který na začátku října oznámil, že právě lázně jsou jednou z variant, kde by se mohla nalézt náhradní kapacita pro seniory s onemocněním covid-19.

Lázně kritizují oprášený návrh, že by sloužily jako záložní kapacity pro nakažené seniory. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA
Vláda tak oprášila plán z jara, kdy při první vlně pandemie některé lázně podobným způsobem fungovaly. Nakažení lidé byli například ve středočeských Lázních Toušeň, což tehdy vyvolalo kritiku na radnici i mezi obyvateli.

„Už na jaře se ukázalo, že lázně nejsou z mnoha důvodů vhodnou volbou pro toto řešení. Nedisponujeme odpovídajícím technickým vybavením ani lékaři a zdravotnickým personálem s potřebnou specializací,“ upozornila mluvčí Lázní Teplice Yveta Slišková.

Podobně jsou na tom i v Lázních Mšené. „Takové opatření si při zdravém rozumu neumím představit. Až na pár výjimek máme všude koberce a další vybavení, se kterým by se nedaly pokoje udržovat hygienicky čisté pro osoby s virovým onemocněním,“ podotkl ředitel lázní František Och.

Problém je podle něj i v tom, že se areál lázní skládá ze sedmi prakticky neoplocených lázeňských objektů, mezi kterými klienti denně přecházejí nejen na procedury, ale i na jídlo.

„V jednom pavilonu je soustředěné stravování, ve dvou léčba a balneo, v ostatních pak pokoje pro hosty. Neumím si proto představit využití našich lázní pro osoby s virovým onemocněním,“ doplnil Och.

Lázně se přitom dosud pořádně nevzpamatovaly z jarní vlny pandemie, kdy musely na čas uzavřít své domy.
„V současné době stále nelze hovořit o naplněné kapacitě. Ztráty odhadujeme v desítkách milionů korun,“ přiblížila Slišková s tím, že lázně v Teplicích přišly především o zahraniční klientelu.

„Ta u nás standardně tvoří zhruba 40 procent. Po letním období, kdy jsme v podstatě neměli hosty ze zahraničí, jsme doufali, že v tradičních podzimních termínech přijedou klienti z Německa. Aktuálně však řešíme jen storna jejich objednaných pobytů,“ dodala.

Ztráty z jara byly drastické, říká ředitel Lázní Mšené

„Ztráty z jara byly drastické, opakované zavření provozu bychom přežívali jen těžko. Díky pomocné vládní podpoře se nám ale daří velkou ztrátu snižovat. Pokud se do konce roku nestane něco mimořádného, rok bychom měli přežít,“ přidal se ředitel Lázní Mšené.

Podle něj nyní klienti hojně uplatňují vouchery od vlády, čímž pomáhají lázně zaplnit.

„Sice se stává, že tak přijedou lidé, kteří v lázních nikdy nebyli a pořádně nevědí, co mají čekat, ale vládní podporu rozhodně za pomoc považuji. Nabídka voucherů je pro nás opravdu přijatelnou formou pomoci, za kterou jsme vděčni. A klienti jistě také,“ podotkl Och.

S tím souhlasí i Slišková, podle níž díky voucherům Češi objevují lázně. „Máme tak šanci ukázat teplické lázně, město i region obyvatelům z celé republiky a získat je pro opakované návštěvy v budoucnu,“ sdělila mluvčí.
Teplické lázně přijaly přes 1 500 rezervací s vouchery

„Můžeme jim dokázat, že zde existují unikátní možnosti léčby i relaxace, a že zdejší krajina nabízí mnohé přírodní, architektonické a historické skvosty. Vouchery tedy vnímáme jako pomoc, byť zpočátku nebyla jasná pravidla a proplacení se dočkáme až následně,“ dodala Slišková.

Teplické lázně prý přijaly už přes 1 500 rezervací od lidí s vouchery. „Zájem v letních měsících byl výrazný a stejným dílem máme potvrzené rezervace i na podzim, pouze prosinec je zatím slabší. Klienti však stále objednávají,“ řekla Slišková.

Zvýšeného rizika nákazy v lázních se podle Sliškové vůbec nelze obávat (reaguje tak na nedávné vyjádření primáře infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavla Dlouhého o tom, že pro seniory je cesta do lázní – zejména Františkových – kvůli koronaviru téměř sebevraždou).

„Již od 24. července je v lázeňských domech povinnost nošení roušek pro personál i klienty. Dále je prováděna zvýšená dezinfekce všech povrchů a čištění vody je zabezpečeno trojí cestou – roztokem směsných oxidantů, UV lampou a pískovými filtry,“ vyjmenovala opatření.

Prioritou je pro nás ochrana ubytovaných klientů

„Pro oběh bazénové vody jsou používána výkonná čerpadla, která zajišťují, že je celý objem vody každé dvě hodiny kompletně vyčištěn. Klienti navíc při nástupu potvrzují, že nebyli v kontaktu s nakaženou osobou, nebyla jim nařízena karanténa a v posledních dvou týdnech neměli příznaky chřipkového onemocnění. Je jim i měřena teplota a jsou vyšetřeni lázeňským lékařem,“ doplnila Slišková.

„Na průšvih s koronavirem jsme se připravovali od poloviny března, a také proto jsme jarní krizi přečkali dobře. Celý soubor opatření jsme ale ani přes prázdniny a léto neopustili a mnohá opatření jsme po klientech i zaměstnancích vyžadovali a stále vyžadujeme,“ uvedl Och.

„Od září navíc neubytovaným lidem neumožňujeme navštívit náš areál. Prioritou je pro nás ochrana ubytovaných klientů, pro které se snažíme vytvořit naši oblíbenou oázu klidu a bezpečí,“ dodal Och.

USA NECHTĚJÍ PŘISTĚHOVALCE Z ČÍNY

Nová imigrační politika znemožní členům komunistické či jiné totalitní partaje zažádat o občanství nebo povolení k trvalému pobytu v USA. Ačkoli nová opatření zahrnují řadu výjimek, v podstatě vylučují dvaadevadesát milionů čínských komunistů. Krok, jenž pravděpodobně povede k dalšímu napětí mezi Washingtonem a Pekingem, má posílit bezpečnost země.

Imigrační a naturalizační úřad USA o novém opatření informoval o víkendu. Ačkoli úředníci nezakázali vstup všem členům komunistické partaje do USA, jak zněl návrh na začátku roku, přesto podle odborníků zasadili další ránu vztahům mezi Washingtonem a Pekingem.

„Členství v komunistické straně nebo jakékoli jiné totalitní straně je neslučitelné s naturalizační přísahou věrnosti USA, jejíž součástí je závazek podporovat a chránit americkou ústavu,“ uvádí dokument.

Pokud není stanoveno jinak, obecně platí, že jakýkoliv přistěhovalec, jenž je členem totalitní strany nebo přidruženého subjektu, ať už domácího nebo zahraničního, je podle úřadu „pro USA nepřípustný“.

V Číně k přidruženým organizacím patří například Komunistická liga mládeže, která má v současnosti více než 70 milionů členů, Čínská federace průmyslu a obchodu, Čínská ženská federace, Čínská federace spisovatelů a umělců, nebo Celočínská federace odborových svazů.

Podle listu The Times má Čínská komunistická strana v současnosti kolem 92 milionů příslušníků. Imigrační úřad ale počítá s řadou výjimek. Mezi ně patří například nedobrovolné členství nebo připojení ke straně za účelem získání zaměstnání, zdravotní péče, potravin a dalších životních potřeb.