iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Úplatek 10 milionů u lihové aféry?, Lživé svědectví?

Byl podjatý, zaznívá o šéfovi ostravského ÚOOZ od policistů u soudu s lihovým bossem: Členové takzvané lihové mafie v čele s Radkem Březinou jsou již pravomocně odsouzení, Březina dostal 13 let.:V údajné korupční kauze, týkající se lihového bosse Radka Březiny, se objevují zásadní informace. Ty mohou v důsledku vést k tomu, že státní zástupce nemusí s obžalobou Březiny kvůli vážným právním trhlinám uspět. Případ údajného desetimilionového úplatku stojí jen na svědectví bývalého šéfa ostravského ÚOOZ Jiřího Komárka.

Ten mohl být podle všeho podjatý, protože jako korunní svědek proti Březinovi nadále v tichosti vedl tým detektivů, kteří na Březinovi pracovali a podřízeným udílel pokyny, jak případ vyšetřovat. Navíc se ukazuje, že někteří z elitních policistů před soudem pravděpodobně lhali.

V prvním zářijovém týdnu 2020 probíhalo na Krajském soudě v Brně hlavní líčení ve věci lihového bosse Radka Březiny ze Zlína a dalších osmi obžalovaných kvůli údajnému ovlivňování trestního řízení. Soud řeší mimo jiné, že měl Březina nabídnout úplatek ve výši 10 milionů korun vedoucímu vyšetřovacího týmu – bývalému vedoucímu expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v Ostravě Jiřímu Komárkovi. Na programu soudu byly výslechy svědků, současných i bývalých policistů ze zrušeného útvaru, kteří se podíleli na vyšetřování Březinova případu.

Soud po červnovém líčení už s dalšími svědky nepočítal, jenže příchod nově povolaných svědků zapříčinil výslech jednoho z vyšetřovatelů Komárkova týmu. O výslechy policistů požádala obhajoba. Jejím cílem bylo potvrdit dřívější zjištění, že se Jiří Komárek, ač jako hlavní svědek v jedné z Březinových kauz, podílel dále aktivně na vyšetřování trestné činnosti Březiny.

A objevila se zásadní svědectví. Ta poukazují na to, že vedoucí detektivové Březinovy kauze nerespektovali trestní řád a jeden z nich mohl být dokonce podjatý.

Mezi čtyřma očima

„Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení,“ stojí v trestním řádu.

Na Komárkovu možnou podjatost už upozornil už před dvěma lety Ekonomický deník. Jiří Komárek po zatčení skupiny vyrábějící nezdaněný líh a jejího šéfa Radka Březiny v roce 2012 a 2013 se svými kolegy často navštěvoval Březinu ve vazební věznici. V té době ještě detektivové neměli sebemenší tušení, že Březina výrobu a obchod s nezdaněným lihem řídil. Důkazní nouze se markantně změnila po 15. lednu 2013.

V ten den Komárek, který se stal šéfem ostravské expozitury později, už sám, bez kolegy, navštívil Březinu ve vazební věznici. Ze setkání pak sepsal za dva dny úřední záznam, v němž tvrdí, že mu Březina nabídl úplatek. „Pojednou se zeptal, zda by jeho situaci ohledně trestního řízení nevyřešilo deset milionů korun. Jeho dotazem jsem byl překvapen,“ popsal jednání Komárek. Přestože si Komárek nezapamatoval konkrétní fakta z průběhu rozhovoru a ani je nezapsal do popisovaného úředního záznamu, byly povoleny odposlechy prostor vazební věznice, opřené o pokus ovlivňovat průběh trestního řízení, „zejména, aby odstranil případné důkazy z počítačů zajištěných při domovních prohlídkách“.

Státní zástupce Miroslav Stoklásek v obžalobě tvrdí, že Jiří Komárek oznámil nabídku úplatku ihned svému nadřízenému. Úřední záznam ale sepsal a odevzdal až za dva dny.

Komárkovi ale trvalo sepsání krátkého úředního záznamu o údajné nabídce úplatku dva dny. U soudu teď navíc překvapivě zaznívá, že pravděpodobně nevznikl jen jeden jediný úřední záznam. Svědci naznačují, že Komárek napsal první už v den návštěvy Březiny. Proč vznikla druhá verze si lze jen domýšlet. Detektivové zřejmě tušili, že by jim soud o odposlech Březinovy cely i výslechových místností snadno nepovolil, tak text dlouze ladili tak dlouho, aby zvýšili svoji šanci na úspěch.

Pochybnosti přitom vyvolává už jen návštěva samotného detektiva bez kolegů a obhájce podezřelého ve vazební věznici, kam chodili za Březinou vždy dva policisté. Neexistuje totiž žádný jiný svědek, který by mohl potvrdit, že nabídka desetimilionového úplatku skutečně padla.

Jiří Komárek v úředním záznamu dále tvrdí, že údajný úplatek odmítl. „Březina se mně zeptal, jak dlouho chci ještě pracovat u policie, že bych přece mohl odejít. Dále uvedl, že zná bezpečný způsob, jak mi peníze předat. Co přesně bych musel udělat, aby mi uvedený úplatek poskytl, blíže nespecifikoval,“ uvedl v záznamu dále Komárek.

Komárek popsal děj ve vazební věznici pak po nějaké době takto. Exdetektiv čelí mimochodem podezření z tvorby smyšlených jiných úředních záznamů v kauze Vidkun, kde jeho texty zpochybnili svědci, s jejichž údajnou argumentací Komárek ve spise v olomoucké kauze pracoval.

Někdo z detektivů lže

Vraťme se ale k aktuálnímu brněnskému soudu. V rámci líčení s Březinou a spol. bylo vyslechnuto několik policistů z bývalého ÚOOZ. Přičemž minimálně pět jich vypovědělo, že byli úkolováni Jiřím Komárkem, i poté, co se měl z případu jako oznamovatel údajného úplatku pro podjatost vyloučit.

Případ dozoruje Miroslav Stoklásek z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který s Komárkem shodou okolností spolupracoval na kauze Vidkun. Na policisty padaly otázky, jestli byli nebo jsou v konfliktu s Komárkem a jestli důvodem jejich odchodu ze služebního poměru byly neshody či osobní averze ke Komárkovi.

Obžalovaný Březina pak svědkům kladl otázky, na které policisté nemohli vesměs odpovědět kvůli nezproštění povinnosti mlčenlivosti. Březina se totiž ptal například na to, kolik bylo celkem nasazeno úkonů operativní techniky.

Předsedkyně senátu brněnského soudu Andrea Svobodová vyslechla všechny policisty, kteří byli rozkazem ustanoveni do pracovní skupiny vyšetřující trestnou činnosti Březiny jako svědky. Jedna skupina, jedná se o stále sloužící policisty, si u soudu už moc věcí z vyšetřování Březiny nevybavila a jejich odpovědi byly nejasné a neurčité. U soudu takto promluvili například náměstek ředitele policie moravskoslezského kraje a Komárkův předchůdce Radim Witta, bývalý příslušník expozitury ÚOOZ v Ostravě Daniel Valouch a další exdetektiv Vlastimil Swierczyna – dnes analytik Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Soud už se chýlil ke konci, jenže jako další svědek vystoupil bývalý člen Komárkova týmu Pavel Leštinský. „Komárek byl vedoucím 1. oddělení a ty porady byly asi takové, jako bychom tady všichni seděli a vy jste byla Komárek, Komárek si všechno řídil, určoval, kdo co bude dělat, Komárkovi se hlásily jednotlivé úkony, jaký tam byl výsledek a podobně,“ popsal předsedkyni soudního senátu dění na ÚOOZ a možnou podjatost Jiřího Komárka v Ostravě Leštinský.

„Já jsem řekl, že to není možné, že z toho může být jen problém. Valouch se na mě díval, ten nikdy vyšetřování nedělal. Pak mi druhý den asi na to řekl, že ty dva to ani nenapadlo, což myslel Wittu a Komárka, pak přišel s tím, že Komárek nesmí být nikde podepsán na žádném protokolu,“ upozornil u soudu Leštinský.

Soudkyně se jej následně zeptala, jak probíhaly porady kauze s krycím názvem Cela, jak byl spis o údajném úplatkářství Březiny pojmenován. „Probíhaly tak, že se sešlo 1. oddělení každé ráno, kdo co bude dělat, když někdo něco udělal, tak jaký byl výsledek, byli s tím seznamováni všichni, Komárek si tady toto vedl,“ zaznělo dále od exdetektiva. Soudkyně se jej dále zeptala, jestli o výsledcích zadané práce na poradách někdo informoval. „Ano, to se probíralo, to je jako by to byl nějaký workshop: ´Co si zjistil?´ ´Uděláte to?´ Já já už teď po sedmi letech nejsem schopen říct, jaké úkoly konkrétně kdo dostal,“ pokračoval detektiv. Soudkyně se jej dále zeptala, jestli byl na poradách přítomen hlavní zpracovatel Březinovy kauzy Daniel Valouch. „Seděl tam, někdy něco řekl, takový slouha, dělal jen to, co mu řekl Komárek,“ zkonstatoval detektiv.

Na základě Leštinského výpovědi vystoupili na začátku září před soudem další členové Komárkova týmu. A ti Leštinského svědectví potvrdili. Je tedy zjevné, že někteří z detektivů museli před soudem lhát. Není proto vyloučeno, že někteří z nich mohou kvůli lživým výpovědím čelit i obvinění z křivého svědectví.

Vyzrazení utajovaných informací

Kvůli údajnému ovlivňování trestního řízení hrozí Radkovi Březinovi navýšení trestu, ten si aktuálně odpykává pravomocně 13 let za mřížemi. Březina kvůli Komárkovu aktivnímu angažmá podal v minulosti trestní oznámení a tvrdí v něm, že se stal obětí policejní provokace. Konstatoval, že cílem Komárkovy návštěvy ve vazbě bylo vyvolat zdání, že je ochoten určitým způsobem ovlivnit vyšetřování. „Vzbudit dojem, že je schopen či ochoten průběh vyšetřování ovlivnit. Neomezil se na pasivní účast, ale aktivně ovlivnil skutkový průběh a stal se jeho hybatelem,“ stojí v textu oznámení, které má Česká justice k dispozici.

Březina dále vylučuje, že by Komárkovi úplatek vůbec nenabídl. „Před návštěvou plukovníka Komárka není ve spise zachycen jakýkoliv náznak toho, že by měl mít oznamovatel úmysl učinit vůči němu nabídku úplatku,“ konstatoval již dříve jeden z Březinových obhájců Mario Hanák. Po podání „trestňáku“ se dlouhou dobu nic nedělo. Státní zástupce pak rozhodl, že Březinovo trestní oznámení bude založeno do jeho spisu jako součást obhajoby.

Situace se ale změnila v létě před dvěma lety, když se GIBS začala zajímat o to, jestli detektiv Komárek Březinovi při návštěvách vazební věznice nevyzradil utajované informace. Březina si ve vazbě psal pečlivě zápisky ze všech návštěv, a ty byly později analyzovány Komárkovými detektivy. V zápiscích mimo jiné stojí, že mu měl Komárek ukázat v rámci snahy po získání důkazů několik policejních spisů, které byly vedeny v utajovaném režimu a velmi úzce se dotýkaly trestné činnosti, kterou Komárek v souvislosti s lihovým gangem vyšetřoval.

Takovýto postup není běžnou policejní praxí, ale někteří detektivové tuto praktiku, že podezřelým ukazují spisy, ve kterých buďto figurují sami podezřelí nebo se dotýkají jim za vinu kladené trestné činnosti, občas používají. Podezřelého tak zákonem tolerovaným způsobem zastrašují, aby svou trestnou činnost takzvaně „sám položil“.

Trestní řád přitom takový postup nezná a neumožňuje. Pokud se kterýkoliv z policistů rozhodne, že je potřeba obviněného, který je ve vyšetřovací vazbě, z taktických důvodů seznámit s jinými spisy, které jsou navíc v utajovaném režimu, nemůže mít taková akce partyzánský rozměr hraničící s možným vydíráním.

Vazebně stíhaný může být seznámen s jinými vyšetřovacími spisy, ale jen v jasně definovaných případech a s jasně danými pravidly a povinnostmi. Takto použité policejní dokumenty pak musí být především odtajněny a za druhé, musí být o takovémto úkonu sepsán řádný úřední záznam. Jak ale vyplývá z Březinova vyšetřovacího spisu, detektiv Jiří Komárek ani jeden z popisovaných kroků neučinil. Tyto vážné zjištění ale GIBS odložila. Jiří Komárek s autorem článku dlouhodobě nekomunikuje.

Poslední výpovědi policistů mohou zásadním způsobem ovlivnit část obžaloby, týkající se údajného Březinova pokusu o uplacení Komárka. Česká justice případ sleduje a v dohledné době přinese další podrobnosti. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

PLICNÍ LÉKAŘI: COVID NENÍ JEDINOU NEMOCÍ V ČR

Startuje trojice pneumologických kongresů – kvůli covidu online: Koronavirus není jedinou nemocí, s níž se lidé v Česku perou – zanedbáním prevence plicních nemocí kvůli pandemii si „zaděláváme“ na problémy v budoucnu. Například v podobě pacientů s vážnějšími komplikacemi chorob, kterým by bylo možné předejít nebo je alespoň zbrzdit – říkají plicní lékaři. O tomto a dalších tématech budou mluvit v pátek a sobotu na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny.

Experti na plíce se budou zabývat novinkami například z oblasti rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci, tuberkulózy, plicních fibróz či astmatu. Virus ale stejně proniká do řady přednášek – příkladem je hned první, kde nový ministr zdravotnictví přednese téma Covid-19, pohled epidemiologa a virologa. „Virus tady s námi evidentně nějakou dobu bude a my se s ním musíme naučit žít. Ostatní nemoci kvůli němu nezmizely. Stále se potýkáme s nárůstem plicních chorob, a pokud je nezachytíme včas, dočkáme se toho, že k nám lidé přijdou v mnohem horších stadiích nemoci. Jen rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí – 85 % z nich proto, že se na nemoc přišlo pozdě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. „Měli bychom pokračovat v prevenci, jakou je například pilotní program včasného záchytu karcinomu plic, jenž by měl odstartovat příští rok a týkat se odhadem 30 000 vysoce rizikových osob – těžkých kuřáků.“

Konkrétním příkladem dopadu nemoci covid-19 je jarní zmrazení činnosti spánkových pracovišť, které se v budoucnu může dle lékařů zle vymstít. „Omezením činnosti míst, kde zkoumáme a léčíme poruchy spánku, vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D. Podle autora přednášky na toto téma MUDr. Samuela Genzora se lidé, jimž se nedostane náležité léčby spánkových poruch, potýkají v budoucnu například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty nebo i s časným nástupem demence.

Plicní lékaři si také na kongrese budou navzájem sdílet „covidové“ zkušenosti. „Na jaře jsme museli přechodně zavřít všechna plicní lůžka a vyčlenit je pro pacienty přijímané pro suspektní covid-19. Naše chronické a akutní pacienty přebírali kolegové z jiných oddělení, což nebylo úplně vyhovující. Nyní zatím fungujeme bez větších omezení, o „covidové“ pacienty se stará infekční klinika a my zase přebíráme část jejích pacientů,“ popisuje zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno MUDr. Vladimír Herout. Změnou prošlo i plicní oddělení Thomayerovy nemocnice. „Zabrali jsme část geriatrie, pooperačního oddělení a jipku. Nyní u nás leží asi 50 pacientů s covidem,“ komentuje prof. Vašáková.

„Snažíme se zároveň udržet péči o naše chronické pacienty.“ Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě doporučení pro léčbu covidu a pro následné ambulantní prohlídky „postcovidových“ pacientů. „Pacienta, který prodělal koronavirus, by měl pneumolog vidět 4–6 týdnů po propuštění z nemocnice a poté za další přibližně 3 měsíce. Lidé, kteří prodělali covid a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco studie z hradecké nemocnice prokázala až u poloviny sledovaných „covidových“ pacientů lehce poškozené plicní funkce, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %. Mgr. Markéta Pudilová

PORUCHY SPÁNKU USTOUPILY COVIDU

Covid-19 zmrazil činnost spánkových pracovišť, která zkoumají a léčí poruchy spánku. Studie s názvem Vliv pandemie covid-19 na spánkovou medicínu v České republice a na Slovensku prokázala, že se na jaře kvůli viru neuskutečnilo 1 900 nočních monitorací spánku, při nichž lékaři hledají, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí. A navíc neproběhlo 1 000 léčebných procesů, při kterých lékaři pacientům nastavují vhodný režim, aby odstranili dechové zástavy (tzv. apnoe) a udrželi dýchací cesty průchozí (titrací terapie přetlakovým dýcháním).

„Omezením činnosti těchto pracovišť kvůli covidu vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit, následky se bohužel projeví později,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D., s tím, že obvyklá čekací doba na těchto pracovištích se i v „dobách míru“ pohybuje v rozmezí od 4 do 9 měsíců. Výsledky studie představí na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny MUDr. Samuel Genzor z FN Olomouc. Podle něj se lidé, jimž se nedostane náležité léčby, později potýkají například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty, ale i s rychlejším nástupem demence – těmto nemocem by se přitom dalo předejít. „Apelujeme, aby k omezování nedocházelo – pacienty můžeme před zahájením léčby otestovat, ale neměli bychom na péči o ně rezignovat,“ říká MUDr. Genzor.

„Do naší laboratoře se lidé nejčastěji dostávají proto, že jejich problémy s dýcháním zpozoruje partner, velká část přichází na doporučení praktických lékařů. V době covidové bohužel došlo k útlumu všech odložitelných činností – což jsme si ověřili jak studií, tak z praxe. Například omezení preventivních prohlídek u praktických lékařů znamená úbytek pacientů, u nichž se na tento problém přijde,“ dodává. Nejčastější poruchou je podle něj spánková apnoe a ta se týká přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Mezi další poruchy spánku patří například náměsíčnost, hypoventilace (mělké a zpomalené dýchání) u obézních pacientů nebo skřípění zubů.

V rámci studie oslovili pneumologové v první polovině května letošního roku 23 spánkových pracovišť v ČR a na Slovensku. Provoz zcela přerušilo 43,5 % z nich, další činnost výrazně omezily. Téměř 40 % nemocničních laboratoří se přeměnilo na covidová oddělení. „V nejbližší době nečekáme výrazné zlepšení – počet diagnostikovaných a léčených pacientů ve srovnání s rokem předchozím poklesne. Není pochyb o tom, že spánková medicína v Česku a na Slovensku byla těžce zasažena nemocí covid-19 a výrazné snížení počtu diagnostických a terapeutických výkonů může být považováno za jednu z vedlejších škod,“ dodává MUDr. Sova. Mgr. Markéta Pudilová

TUBERKULÓZA V ROMSKÝCH OSADÁCH NEKLESÁ

Překvapivě pomáhá strach z covidu a karantény: Neochota spolupracovat, negramotnost, výrazně rozdílné hodnotové orientace komplikují boj slovenských lékařů jak s tuberkulózou, tak nově s nemocí covid-19 v romských osadách. Na Slovensku žije v segregovaných osadách 300 tisíc Romů, vzdálených mnoho kilometrů od většinové společnosti. Bez přístupu k vodě, v nedobrých hygienických podmínkách a v nejasných rodinných konstelacích je téměř nemožné dohledat kontakty, a to jak u covidu, tak u tuberkulózy (TBC). Strach z nákazy koronavirem a karantény však vede k tomu, že se obyvatelé osad více hlídají.

Říká to doc. MUDr. Ivan Solovič, primář I. oddelenia pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie. Na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny přednese téma TBC v romských osadách na Slovensku.

„Existuje projekt Asistentů osvěty zdraví. Jsou to Romové, kteří žijí v osadách, umí číst a psát a mají alespoň hotovou základní školu. Tito lidé nám pomáhají k tomu, aby TBC zůstala v osadách pod kontrolou. Bez nich bychom se neměli šanci dozvědět, kdo s kým bydlí, kdo je matkou a kdo otcem dítěte apod. Pokud bychom se řídili oficiálními záznamy na obecním úřadě, tak zjistíme, že v jedné maringotce má nahlášeno trvalý pobyt 110 lidí. Projekt dobře fungoval na TBC a asistenty nyní regionální hygiena i armáda využívají pro detekci covidu-19,“ doplňuje doc. Solovič.

Asistenti tvoří prostředníky mezi jednotlivci v komunitě a mezi zdravotníky. Využívají edukační materiály v romském jazyce s obrázky. „Zvyšují efekt léčby v domácím prostředí. Ne vždy se nám ale podaří vybrat vhodného asistenta, někteří mají předsudky, mladé ženy často otěhotní a práci pak nezvládají. Někdy je taky problém ze strany zdravotníků, kteří mají předsudky a nechtějí spolupracovat s člověkem jiného etnika,“ popisuje pneumolog.

U tuberkulózy se daří slovenským plicním lékařům držet čísla na stejné úrovni jako v letech předchozích, letos je lehce zvedají navrátilci z Velké Británie. V roce 2019 to bylo 214 případů TBC a 30 recidiv, z toho 76 u Romů, což je 35 % z celkového počtu, z toho z vyloučených romských osad to bylo 95 %. „V posledních letech klesá počet nemocných, ale to neplatí u těchto minoritních skupin, zde zůstávají čísla stabilní,“ pokračuje docent Solovič. Podle něj se ale lidé v osadách zalekli koronaviru. „Když dříve kašlali delší dobu, neřešili to. Nyní stačí, aby někdo kašlal jen chvíli, a ostatní z osady jej hned vyšlou k lékaři. Svou roli v tom hraje i to, že nechtějí do karantény. Tento stav zažili, když se některé osady zavřely kvůli nákaze na 42 dní,“ dodává doc. Solovič s tím, že zatím neznají ani jeden případ souběhu nákazy covidem a TBC. Mgr. Markéta Pudilová, Bc. Dominika Cardová

ÚS: SOUDCI PŘI SOUZENÍ ZADEHA POCHYBILI

Příliš málo času na vyjádření pro obhájce: ÚS zjistil další pochybení při rozhodování o vazbě Zadeha: Ústavní soud (ÚS) zjistil další dílčí pochybení při rozhodování o vazbě podnikatele Shahrama Zadeha, zrušil proto usnesení Krajského soudu v Brně. Obhajoba dostala příliš krátký časový prostor na vyjádření k přípisu státního zastupitelství. Zadeh, souzený za daňové úniky a ovlivňování svědků, už ve vazbě není, odpykává si osmiletý trest vězení. Podle nálezu tak nebude nutné po dnešním zásahu vynášet další rozhodnutí o vazbě.

Už před rokem ÚS vytkl Krajskému soudu v Brně procesní pochybení. Poté, co chtěl Městský soud v Brně vazbu ukončit, rozhodl krajský soud o jejím pokračování, aniž měla obhajoba možnost vyjádřit se ke stížnosti státního zástupce. Podle obhajoby nešlo jen o školáckou chybu, ale o součást justičního spiknutí.

Ani po loňském zásahu ÚS ale krajský soud nepostupoval zcela správně. Stížnost sice obhajobě poslal, ale až po pracovní době, přičemž hned následující den rozhodl neveřejně o ponechání Zadeha ve vazbě. „Takový postup nepovažuje ÚS za přijatelný,“ řekl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

„Takovým jednáním krajský soud dle našeho názoru narušuje důvěru veřejnosti i účastníků řízení v rozhodování krajského soudu. Dá se to považovat jednak za urážku ÚS, jednak za útok na právní stát jako takový,“ uvedl Zadehův právní zástupce Michael Straka. Je podle něj otázkou, zda ponesou konkrétní soudci odpovědnost.

Íránský podnikatel s českým občanstvím byl ve vazbě nejprve od března 2014 do února 2016 kvůli podezření z miliardových daňových úniků při dovozu pohonných hmot. Na svobodu se dostal díky rekordní kauci 150 milionů korun. V prosinci téhož roku putoval do cely znovu, tentokrát kvůli ovlivňování svědků. Na svobodu se od té doby nedostal, z vazby přešel do výkonu trestu.

V kauze ovlivňování svědků Zadeh u Městského soudu v Brně nejprve dostal 3,5 roku vězení za křivé obvinění, nadržování a podplácení. Skupina pachatelů se podle obžaloby na Zadehův popud snažila dosáhnout toho, aby svědci v daňové kauze vypovídali nepravdivě. Odvolací Krajský soud v Brně verdikt zpřísnil na osm let. Na Nejvyšší soud, který zatím nerozhodl, se obrátili jak odsouzení včetně Zadeha, tak i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Případ daňových úniků zatím neopustil soud prvního stupně.

KOHO EXPERTI ČR DOPORUČÍ SOUDU EU?

Přestože Ministerstvo spravedlnosti tají zájemce o post soudce Evropského soudu pro lidská práva, České justici se podařilo zjistit z důvěryhodných zdrojů několik jmen zájemců, kteří podali přihlášku do výběrového řízení. Podal ji například nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek či advokát Jiří Kmec z AK Havel & Partners. Langášek i Kmec svoji kandidaturu České justici dnes potvrdili. Podobně tak učinil Zeman, když o ni informoval na webu verejnazaloba.cz.

Svůj zájem obsadit prestižní posti soudce ve Štrasburku již dříve potvrdila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
Kmec před vstupem do advokacie pracoval 11 let na Ministerstvu spravedlnosti v kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před ESLP, od roku 2011 formálně jako zástupce vládního zmocněnce. V rámci této pozice se kromě jiného podílel na obhajobě státu ve více než 150 sporech vedených před tímto mezinárodním soudem a také před Výborem pro lidská práva při OSN.

Pohyby v justici?

Vítězství Šimáčkové a zejména pak Pavla Zemana by v justici mohlo odstartovat řetězec významných změn v justici. Post nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Zeman funkci vykonává od roku 2011.
Mluvčí resortu Vladimír Řepka už dříve České justici sdělil, že celkem se přihlásilo sedm zájemců. Jména nyní blíže komentovat nechtěl s tím, že resort veřejnost seznámí až s výsledky výběrového řízení.
Nový soudce za Českou republiku by měl do funkce ve Štrasburku nastoupit od listopadu příštího roku. Nahradí Aleše Pejchala, kterému skončí devítiletý mandát. Kandidáti mohli zasílat své přihlášky do 30. září.

Vysoký morální charakter

Výběrová komise zvolí na základě ústních pohovorů tři nejvhodnější kandidáty. Jejich seznam musí následně odsouhlasit panel zřízený Výborem ministrů Rady Evropy, poté jej bude schvalovat česká vláda.

ESLP projednává případy, které se týkají porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zájemci o funkci musí být českými občany. Měli by také aktivně ovládat oba jednací jazyky soudu, tedy angličtinu a francouzštinu. Kromě vysokého morálního charakteru musí splňovat i podmínky vyžadované pro výkon funkce soudce některého z českých nejvyšších soudů nebo Ústavního soudu, případně být uznávanými právníky. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ZÁKON O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ?

Ministerstvo spravedlnosti poslalo vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Součástí návrhu je i to, že by se oznamovatelé protiprávního jednání měli obracet na agenturu, která bude spadat pod ministerstvo. Tento záměr už dříve kritizovaly protikorupční organizace, jež doporučily agenturu přidružit k nezávislým institucím, například k úřadu ombudsmana.

„Předložení vládě předcházelo meziresortní připomínkové řízení a konzultace se zástupci nestátních neziskových organizací i akademické sféry. Ministerstvu spravedlnosti se při vypořádávání připomínek podařilo řadu dotčených subjektů přesvědčit o navrhované podobě návrhu zákona, případně, tam kde to bylo možné, nalézt vhodný kompromis,“ uvedl mluvčí.

Cílem návrhu je zajištění ochrany lidem, kteří pracují v soukromém či veřejném sektoru a kteří oznámí protiprávní jednání, o němž se dověděli v souvislosti s výkonem práce. Návrh zavádí povinnost určených subjektů vytvořit vnitřní oznamovací systém pro činění oznámení. Součástí předložených předpisů jsou i definice nových přestupků, které mají chránit jak samotné oznamovatele, tak zabránit zneužívání oznámení a šikaně zaměstnavatelů.

„Roli tzv. vnějšího, tedy centrálního oznamovacího orgánu by měl plnit nově zřízený útvar ministerstva spravedlnosti, které má jako gestor problematiky boje proti korupci nejlepší předpoklady pro výkon této agendy,“ napsal Řepka.
Iniciativa Rekonstrukce státu v létě uvedla, že návrh splňuje v mnoha bodech nároky na funkční systém ochrany oznamovatelů – například širokou definicí oznamovatele nebo reflektováním důležitosti interního oznamování. Podle iniciativy však předloha nenaplňuje celý potenciál. Rekonstrukce státu poukázala na to, že ohledně agentury v podobě ministerského odboru chybí jasné záruky nezávislosti, jež požaduje i související evropská směrnice, a že by tzv. whistlebloweři mohli mít obavy oznámení podávat.

Předložený zákon transponuje do českého právního řádu evropskou směrnici z loňského října. Ministerstvo předpokládá, že po projednání Legislativní radou vlády jej vláda dostane na stůl ještě do konce letošního roku. Zákony by měly nabýt účinnosti ke dni uplynutí transpoziční lhůty, tedy 17. prosince 2021.

Český právní řád úpravu tzv. whistleblowingu stále neobsahuje, ač se o její potřebě již řadu let hovoří. Kabinet Andreje Babiše (ANO) se k ochraně oznamovatelů korupce zavázal v programovém prohlášení. Předchozí ministerský návrh zákona však narazil v Legislativní radě vlády, která přerušila jeho projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice.

Protikorupční organizace ministerstvo už dříve kritizovaly také za pomalost přípravy zákona. Úřad dnes zdůraznil, že ČR předložila vládě aktuální návrh jako první ze členských států Evropské unie, a že je tedy v procesu transpozice směrnice nejdále. Vlastní návrh zákona připravili Piráti. Chtějí, aby takzvaným whistleblowerům zajistil podpor

MYŠIČKOVÁ Z VĚZNIC GENERÁLKOU?

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) navrhlo v souvislosti se státním svátkem 28. října povýšit do generálské hodnosti první ženu z řad Vězeňské služby České republiky (VS). Novou generálkou VS by se mohla stát Monika Myšičková, která od ledna minulého roku vede věznici ve Světlé nad Sázavou. Návrh dnes posvětila vláda.

Myšičková nastoupila k VS v roce 2000 a po celou dobu setrvala ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Předtím působila pět let u policie. S pětiletou přestávkou, kdy v letech 2005 – 2010 působila jako vychovatelka, byla ve služebním poměru. V roce 2019 vystřídala v čele věznice dosavadní ředitelku Gabrielu Slovákovou, která odešla do věznice v Kuřimi.
„Končila jsem gymnázium v době, kdy ženy začínaly stále častěji oblékat uniformy. Zalíbily se i mně, a tak jsem se v Brně přihlásila na střední policejní školu.

Po studiu jsem přešla na obvodní oddělení do Tišnova. Když v roce 2000 otvírala Zuzana Kalivodová novou věznici ve Světlé nad Sázavou, oslovila jsem ji, zda má volné místo. O pět let později jsem ukončila služební poměr. Ve věznici jsem však pracovala nadále jako vychovatelka. Později nastoupila do Světlé nad Sázavou jako ředitelka Gabriela Slováková, která chtěla, abych se do uniformy vrátila. Byla to pro mě nová výzva,“ popsala svoji kariérní dráhu Myšičková v rozhovoru pro Aha! v listopadu 2019.

„V těžkém období koronavirové pandemie se Věznice Světlá nad Sázavou pod vedením Moniky Myšičkové ihned zapojila do šití a kompletace roušek pro potřebné. Díky velkému odhodlání a rychlé změně výroby se podařilo ve světelské věznici našít a zkompletovat více než 20 000 ks roušek látkových a 630 000 ks ochranných roušek z nanomateriálu,“ uvádí se mj. v podkladovém materiálu pro vládu k jejímu jmenování.

MSp vedle jmenování Myšičkové do generálské hodnosti navrhuje i povýšení generálního ředitele VS Petra Dohnala do hodnosti generálporučíka.

Největší pozornost bude opět bezpochyby vzbuzovat návrh premiéra Andreje Babiše na povýšení ředitele Bezpečnostní a informační služby (BIS) Michala Koudelky. Ten dnes schválila vláda a jde již o pátý návrh v řadě. Zeman BIS, která ve svých zprávách opakovaně upozorňuje například na nebezpečí ruských či čínských špionů, několikrát kritizoval. Návrh vlády nevyslyšel, přestože Babišovi povýšení Koudelky slíbil.

Podle vládního materiálu chce vláda Zemanovi navrhnout, aby Koudelku do nejnižší generálské hodnosti jmenoval kvůli jeho „vysokým profesním a osobním kvalitám a vzhledem k velmi dobrým výsledkům dosahovaným Bezpečnostní informační službou, včetně mezinárodní spolupráce“. Pokud by prezident návrh akceptoval, Koudelka by se stal brigádním generálem.

O jeden stupeň vyšší generálskou hodnost, generálmajora, ministr vnitra Jan Hamáček navrhuje pro policejního prezidenta Jana Švejdara a pro jeho prvního náměstka Martina Vondráška, hodnosti brigádního generála chce pro ředitele středočeských hasičů Miloslava Svatoše a pro zástupce velitele Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR Davida Kareše.

SEZNAM O ZNALECKÝCH OBORECH A ZNALCÍCH?

Ministerstvo navrhlo vyhlášku o seznamu znaleckých odvětví a o odborné způsobilosti znalců: Ministerstvo spravedlnosti návrhem nové vyhlášky ruší dvojkolejnost podmínek pro znalce a znalecké ústavy a upouští od povinnosti znalců absolvovat některé kurzy včetně kurzu znaleckého minima za pět tisíc korun. Odpovědnost za splnění podmínek pro práci znalce je plně na profesních komorách, v případě kriminalistiky musí znalec bez vzdělání absolvovat postgraduální studium. Znalci v oboru medicína musí mít v drtivé většině kromě atestací osvědčení k výkonu funkce vedoucího lékaře nebo primáře.

Vyhláška má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2021, tedy stejným dnem jako znalecký zákon. V tento den mají nabýt účinnosti další dvě vyhlášky, které provádějí znalecký zákon, a to vyhláška o znalečném a vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, uvádí v důvodové zprávě ministerstvo spravedlnosti. O jmenovaných opatřeních Česká justice soustavně informuje.

Podle důvodové zprávy navržená vyhláška ruší „dvojkolejnost seznamů pro znalce a znalecké ústavy tak, jak byla stanovena ve vyhlášce č. 123/2015 Sb. (tedy zvlášť seznam znaleckých oborů a odvětví, pro které může být jmenován znalec, a seznam znaleckých oborů, pro které může být zapsán znalecký ústav)“.

„V souvislosti se zavedením obecné části vstupní zkoušky, která má ověřit znalosti právních předpisů v oblasti znalectví, byl zrušen požadavek na absolvování kurzu znaleckého minima v ceně 3 500 až 5 000 Kč. Rovněž se oproti dosavadní právní úpravě upustilo i od dalších požadavků na povinné absolvování některých kurzů. Finanční zátěž žadatelů o zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů tak bude oproti současnému stavu v tomto ohledu nižší,“ uvádí se v důvodové zprávě ke změnám.

Podstatou vyhlášky jsou tabulky a seznamy

Vyhláška má ve skutečnosti jediný paragraf, který říká, že se její první přílohou stanovuje seznam znaleckých oborů. Druhou přílohou je pak upravena podmínka práce znalce v tom kterém oboru – prokázat kvalifikaci osvědčením nebo vzděláním.

Obory stanovené vyhláškou jsou dále rozděleny na odvětví: „Obory stanovené v příloze ke znaleckému zákonu byly za účelem stanovení odvětví rozděleny do tří základních kategorií, a sice a) obory vymezené dle předmětu zkoumání (např. dřevo, drahé kovy a kameny, papír), b) obory vymezené dle vědních či aplikovaných disciplín (např. ekonomika, geologie, chemie) a c) obory vymezené dle činností, resp. okruhů činností (např. doprava, školství, sport),“ vysvětluje důvodová zpráva.

Například projektování i stavebnictví jsou dále rozděleny podle jejich druhů, přičemž autoritou vydávající osvědčení je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nebo Česká komora architektů v závislosti na oboru.

Kriminalista musí mít zkoušku z teorie, stopy a identifikace

V jiných oborech je zase vyžadováno drahé studium, pokud uchazeč o funkci znalce nesplní podmínku vzdělání dosaženého studiem: „Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí, předpokládají se náklady na splnění stanovených kvalifikačních požadavků. U konkrétních oborů pak jde v oboru bezpečnosti práce a ergonomie o příslušné osvědčení o odborné způsobilosti v ceně cca 5 000 Kč bez DPH (6 050 Kč s DPH), v oboru energetiky o zkoušku energetického specialisty v ceně cca 1 000 Kč, v oboru kriminalistiky u uchazečů, kteří nesplnili předepsané vzdělání, specializační postgraduální studium kriminalistiky v ceně cca 50 000 až 60 000 Kč ročně (na soukromé VŠ), v oboru stavebnictví autorizace České komory autorizovaných techniků a inženýrů činných ve výstavbě v ceně cca 3 500 Kč, v oboru zdravotnictví o lékařské atestační zkoušky v ceně cca 500 Kč aj. Kvalifikační kurz kriminalistických znalců určený pracovníkům Policie ČR nebo Vojenské policie je pro tyto účastníky bezplatný,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

V příslušné tabulce jsou příkladně podmínky pro znalce v oboru kriminalistiky shrnuty takto: „Absolvování Kvalifikačního kurzu kriminalistických znalců a získání Osvědčení o způsobilosti k vykonávání znalecké činnosti v daném odvětví a specializaci, nebo absolvování dvousemestrálního postgraduálního studia zaměřeného na kriminalistiku (zejm. na teorii a metodologii kriminalistiky, teorii kriminalistické stopy a teorii kriminalistické identifikace) v rozsahu minimálně 100 vyučovacích hodin, včetně složení závěrečné zkoušky.“

Lékař musí být vzdělanější, než kolegové, které zkoumá

Co se týče zásadního oboru, kterým je medicína, jsou obory rozděleny podle běžných atestací. U jejich většina je vyžadováno osvědčení vedoucího lékaře a primáře.

Ministerstvo spravedlnosti k tomu uvádí i důvod tohoto požadavku: „Kvalifikace osob ve zdravotnictví se přitom certifikuje jednak prostřednictvím tzv. specializací (atestací), resp. specializované způsobilosti, jednak prostřednictvím osvědčení opravňujícího lékaře k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře. Legitimním požadavkem na soudního znalce, který posuzuje práci jiných lékařů, je tak požadavek, aby takový soudní znalec měl vyšší anebo alespoň stejnou kvalifikaci jako lékaři, jejichž práci soudní znalec přezkoumává: v opačném případě by byla odborná autorita znalce posuzujícího práci zřejmě kvalifikovanějšího kolegy zpochybnitelná, stojí v důvodové zprávě k návrhu nové vyhlášky. Irena Válová, ceskajustice.cz

SOUDCI ODMÍTLI ŽALOBU NA POSTOLOPRTY

Soud zamítl žalobu Postoloprt kvůli poškození dobré pověsti: Soud zamítl žalobu Postoloprt na Lounsku, kterou město podalo kvůli údajnému poškození dobré pověsti. Případ se týká prodeje obecního majetku, kvůli němuž deset zastupitelů čelilo trestnímu stíhání. Město se chce odvolat, zastupitelé se o výši odškodnění soudí.

Obvodní soud pro Prahu 2 vynesl rozsudek, kterým byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. „Rozhodnutí je nepravomocné s tím, že město Postoloprty ještě ani neobdrželo písemné vyhotovení rozsudku, tzn. nemohlo dosud podat odvolání,“ řekla mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Město původně žádalo pět milionů korun, ministerstvo spravedlnosti na žádost nereagovalo, proto se samospráva obrátila na soud.

Město trvá na tom, že mu odškodnění náleží. „Postupujeme zkrátka tak, jak by postupovala kterákoli právnická osoba, jejíž název by byl několik let zmiňován v tisku v negativních souvislostech,“ řekla právní zástupkyně města Jana Zwyrtek Hamplová.

Desítka zastupitelů z Postoloprt na Lounsku čelila téměř tři roky trestnímu stíhání za to, že v minulém volebním období schválili prodej obecního objektu údajně za nevýhodnou cenu. Revizní posudek prokázal, že cena nevýhodná nebyla. „Proto, abychom dokázali, že se nic nestalo, že město neutrpělo žádnou újmu, tak jsme si museli najmout odborníky. To jsou přímé náklady. Pak jsou nepřímé, kdy se v desítkách článků psalo o Postoloprtech jako o městu, které bylo spojováno s kauzou, kde se někdo obvinil, obžaloval a nakonec osvobodil. Jméno města tak bylo poškozeno,“ řekl ČTK starosta Zdeněk Pištora.

Město je přesvědčeno o tom, že má právo na úhradu nákladů za právníky, na omluvu a satisfakci jako každá jiná právnická osoba. „Není žádný důvod s městem zacházet jinak než se soukromou firmou,“ uvedla advokátka.
Zastupitelé se o odškodnění soudí, každé řízení je vedeno samostatně, rozhodnuto zatím nebylo. Ministerstvo spravedlnosti jim přiznalo 80.000 korun. „Stát za své vážné chyby, které lidem ničí několik let jejich životy, nemůže dávat tak ostudně nízké odškodnění,“ uvedla Hamplová. „Lze říct, že zastupitelé Postoloprt dnes bojují za všechny zastupitele v této zemi, kdyby je někdo opět vystavil nezákonnému trestnímu stíhání. A chtějí to dotáhnout třeba až k Evropskému soudu pro lidská práva, bude-li třeba,“ řekla advokátka.

BASKETBALISTÉ PRAHY DO PROSTĚJOVA, JAK DOPADNOU?

Bude pokračovat série výher nebo porážek? Kolo: 7. kolo Kooperativa NBL 2020/21, 07.10.20, 18: hod., Prostějov
Utkání: Olomoucko - USK Praha. Pražský tým měl v sobotu herní pauzu, když bylo utkání 6. kola přeloženo z důvodu karantény Kolína. Nový termín utkání je 28.10.20.

Teď Sovy míří do Prostějova, kde je čeká sedmé kolo proti Olomoucku. To mělo sice dobrý vstup do sezóny, když doma porazilo Děčín a sahalo po skalpu Nymburka (95:98), ale od té doby se mu vyhrát nepodařilo. Na horké půdě Opavy padlo rozdílem 31 bodů, doma podlehlo o bod Pardubicím a v posledním kole prohrálo v Ostravě 74:88. To znamená šňůru čtyř porážek, které bude chtít tým trenéra Benačka rozhodně zastavit. Sovy jsou na opačném pólu série. Mají tři vítězství v řadě a určitě budou chtít přidat další.

Čí série ve středu skončí? Bude zřejmě hodně záležet na obranném valu Sov, protože Olomoucko je ofenzivně laděným týmem, který má ve svém středu několik dobrých střelců. Tím nejvýraznějším je s průměrem 22.5 bodu reprezentant Lukáš Palyza. V dresu USK Praha se už představí nová posila Robert Rikič, ten nahradil v kádru zraněného pivota Miloše Macuru, s kterým se klub rozloučil. O důvod víc sledovat toto utkání formou přenosu na Tvcom.cz, protože dle nařízení vlády bude utkání hráno bez přítomnosti divácké podpory.

Jan Pospíšil (asistent trenéra USK Praha): „Bude to velmi těžké utkání venku. Navíc bude specifické, protože dle vládních nařízení se bude hrát poprvé úplně bez diváků. Domácí budou pod tlakem tím, že ztratili poslední utkání v Ostravě a my po sobotním volnu, chceme udržet rytmus a tempo z předchozího období. Cílem je zvítězit naším stylem hry.“