iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman: Drastická opatření na zachování života občanů

S vyhlášením nouzového stavu souhlasí prezident Miloš Zeman. „Poprvé se dal do pohybu trend počtu zemřelých. V tomto případě je potřeba velmi brizantních opatření. Není nic cennější než lidský život,“ řekl Zeman v rozhovoru pro televizi Prima. „Přál bych si, aby opatření byla drastická,“ řekl Zeman.

My jsme byli spolu s Izraelem s premianty a Izrael je na tom ještě hůře než my,“ konstatoval Zeman.Současného premiéra Andreje Babiše vnímá jako silného a úspěšného lídra. „Přiznal chybu, že si myslel, že je virus poražený. A teď se ta chyba napravuje,“ uvedl Zeman. A to tím, že se povolává do boje ten, který porazil první vlnu koronaviru –⁠ nový ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Zeman vyjádřil přání, aby zůstalo zachováno předávání vyznamenání 28. října na Pražském hradě u příležitosti státního svátku. Právě vyznamenání Prymuly dříve avizoval. Bude to poprvé, kdy vyznamenání dostane aktivní politik ve vládní funkci.
Nouzový stav vláda vyhlásila od 5. října na třicet dnů právě na popud Prymuly. Ministr zdravotnictv chce „přitvrdit“ při krocení epidemie koronaviru a omezit na čtrnáct dnů střední školy i vnitřní a vnější aktivity, při nichž se shromažďuje více
lidí.
Studenti středních škol mají přejít na výuku distanční. Týká se to středních školy v okresech, které mají na epidemiologickém semaforu červenou nebo oranžovou barvu.

V restauracích, které smějí být otevřené jen do 22 hodin, bude moci být v povolené době u jednoho stolu maximálně šest lidí. Zrušeny budou velké hudební koncerty a na čtrnáct dnů zakázány i opery a muzikály. Také bohoslužby budou beze zpěvu a zpívat se nebude ani při hudební výchově ve školách.

EPIDEMIOLOG KYNČL: V ČR SE NEDODRŽUJÍ DOPORUČENÍ ODBORNÍKŮ

Jsme Švejkové, nedodržujeme doporučení. Represe je nutná, říká epidemiolog: V Česku se na rozdíl od západních států nerespektují doporučení odborníků, musela proto přijít tvrdá opatření, tvrdí vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl. V rozhovoru pro iDNES.cz také kritizoval lékaře, kteří se i bez odborné znalosti epidemiologie vyjadřují ke covidu a často nemoc zlehčují.

V pondělí začíná v Česku platit nouzový stav, vláda omezila i shromažďování lidí. Co na aktuální opatření říkáte?
Nic jiného nám nezbývá. Pokud by se tato opatření nezavedla, tak by tu za chvíli nebyla žádná volná lůžka v nemocnicích. I když se opatření udělala, tak budeme na hraně kapacity. Nemocných totiž bude přibývat i nadále.
Aktuální opatření jsou tedy nezbytná, aby to náš zdravotní systém ještě zvládl. Rád bych věřil tomu, že nedojde k žádnému problému. V opačném případě by se muselo jít do ještě tvrdších opatření, která však už mají velký dopad na ekonomiku.

Takže se obáváte o kapacitu nemocnic. Zvládne to zdravotní systém?

To si předpovědět netroufám. Současná opatření určitě sníží nárůsty nakažených, všichni pak doufáme, že to bude stačit a náš zdravotní systém to vydrží.

Problémem české společnosti je to, že jsme Švejkové. Když totiž nechceme nosit roušky, tak bychom měli dodržovat rozestupy a podobně. Pokud ani toto nefunguje, tak musely přijít tvrdší represe. Poslední možností, kterou bych velice nerad zažil, je pak italský scénář, kdy se nám tu budou kupit rakve se zemřelými.

Jak dlouho si myslíte, že bude nutné tato opatření držet?

Jsem přesvědčen, že tady nikdo nechce omezovat obyvatele déle, než je nezbytně nutné. Dalším důvodem je také ekonomika, která by jinak vykrvácela. Kéž by tedy opatření zabrala a vedla k tomu, že se nárůst případů zastaví. Nedokážu však říct, jak dlouho mohou vydržet.

Jan Kynčl

• Působí jako vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

• Zároveň je také zástupcem vedoucí Centra epidemiologie a mikrobiologie pro oblast epidemiologie.

• Zastupuje Česko v poradním sboru Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.

Mnoho lidí ale nařízení považuje za zbytečná. Někteří také odmítají nosit roušky, ve veřejné dopravě nebo v obchodech takové lidi občas potká každý z nás. Čím si myslíte, že to je

Jsem přesvědčen, že si určitá část především mladší generace neuvědomuje potenciální závažnost nákazy. Covid není ebola, ale mám před ním respekt. Průšvih je v tom, že mladiství a mladí dospělí prodělají nemoc ve většině případů jen s mírným nebo bezpříznakovým průběhem. V tu chvíli chápu, že to bagatelizují. Obvykle jsou to však právě oni, kdo může nákazu zanést ke svým rodičům či prarodičům. A v tom je ten problém.

Rozhodně se však nejedná jen o děti a mladistvé, potkávám i dospělé lidi, kteří roušku nemají.

Myslím si, že u části lidí je to určitá revolta. Máme v sobě zakódováno to švejkování. V některých západních nebo severských zemích se autority mnohem více respektují. Od svých kolegů ve Švédsku vím, že když tam vláda doporučila nošení roušek a dvoumetrové rozestupy, lidé to dodržovali. Samozřejmě ne všichni, ale určitě více než u nás.
Určitě na tom má podíl i to, že v minulosti některá nařízení u nás nebyla dobře komunikována, něco se nařídilo a za týden to bylo jinak. To k tomu přispělo. U nás však máme historicky od dob Rakouska-Uherska zažitý vzdor k autoritám a moc je nerespektujeme.

Výroky některých lékařů jen matou lidi

V posledních měsících se objevilo velké množství lékařů, kteří nejsou epidemiologové, ale vyjadřují se ke koronaviru. Často onemocnění i bagatelizují. Co si o tom myslíte, neškodí to?

Vzhledem ke své již téměř čtvrtstoletí trvající praxi si drobnou kritiku dovolit mohu. Já bych si těmto kolegům netroufal radit v jejich oborech, ve kterých jsou oni experty, takže mě překvapuje, že se vyjadřují k něčemu, o čem nemají kompletní znalosti. Někteří si asi myslí, že jsou známými osobnostmi a mají přehled o všem. Není to ale optimální.

Neškodí to lékařům v očích veřejnosti? A nevnáší to do debaty o koronaviru jen zmatek?

Tak to ale funguje v jakémkoliv oboru či profesi, pokud by se k ní vyjadřovali ti, kteří k tomu nemají dostatečné znalosti. To, že jsem lékař, je základní předpoklad, ale pak existuje také specializace, která je kvalifikací pro konkrétní obor.
Pokud půjdete s bolavou kyčlí na ortopedii, tak budete předpokládat, že se budou věnovat té kyčli a ne vašim padajícím vlasům nebo bolavému uchu. Obvykle se ani nic takového neděje. V této době však kolegové, z mně neznámého důvodu, cítí, že rozumí i mému oboru. Jejich znalost je ale většinou jen zprostředkovaná, což mate lidi.

Co podle vás může přinést podzim a s tím spojený souběh chřipky a covidu? Například evoluční biolog Jaroslav Flégr očekává razantní nárůst počtu nakažených a mluví o příchodu „třetí vlny koronaviru“. Hrozí podle vás v tomto období další podstatný nárůst nemocných?

Profesor Flégr je biolog, nikoliv lékař. Podle mého názoru prezentuje nejkrajnější variantu, která by z biologického hlediska byla možná. Z medicínského hlediska si to ale představit neumím. Odporovalo by to vývoji v severní Itálii i Spojených státech. Jsem přesvědčený, že nárůst počtu nemocných sice ještě bude pokračovat, ale počty zemřelých v řádu desítek tisíc tu mít nemůžeme.

Zrušte opatření, žádají Pirk, Šmucler a další. Nerozumí tomu, reaguje Prymula

Myslím si, že zimní období bude nepříjemné, protože mnoho lidí nerozpozná, zda má pouze rýmu, nachlazení, chřipku nebo covid. Jejich projevy jsou dost podobné. Kladu si ale otázku, proč se kolem covidu tak moc dělá. V minulých sezonách, kdy docházelo k chřipkovým epidemiím, měli lidé s potížemi zalézt do postele, dodržovat režim a snažit se izolovat od okolí. Vždy to nějak fungovalo.

Jako šílenství mi nyní přijde to, že se každý, kdo začne mít nějaké potíže nebo je ani nemá, okamžitě nechá otestovat. V samoobsluze někdo zakašle a ostatní, kteří byli blízko, hned mají obavy a chtěli by se nechat otestovat. Je to nesmysl a je to zbytečné. Testování má význam v případě, že přinese nějaký efekt, tedy přispěje k volbě léčby nebo má význam pro diferenciální diagnostiku. U chřipky také nevyšetřujeme úplně každého. Lidé, kteří mají běžný průběh, jsou doma a vyšetřují se jen těžké případy. Takže nyní jde o to, aby opatření vedla k tomu, aby zdravotní systém zvládl péči o těžce nemocné pacienty.

K chřipkové epidemii v roce 1995 jste mi nedávno řekl, že v jejím důsledku zemřelo o šest tisíc lidí více než v běžné sezoně. Řada lidí to vnímá tak, že tehdy nebyl internet, a tak se to příliš neřešilo. Není na tom trochu pravdy?

Musím přiznat, že v současné době se medializuje ledacos. Spousta lidí, třeba i starších, je tak informacemi zahlcena a obtížně se v nich orientuje. Třeba jsou zcela zbytečně ve stresu, že je zemětřesení na druhém konci světa, že se tam srazil vlak nebo cokoliv takového. Před pár desítkami let jsme o takovýchto událostech vůbec ani netušili a přitom k nim také docházelo. Samozřejmě, když se stalo něco podstatného, tak jsme se to dozvěděli, ale o těch jen lokálně důležitých tématech jsme nevěděli. To je ten důvod. V současnosti jsme jedna velká katastrofa a někteří lidé to vnímají citlivě.

Přesná čísla obětí minulých chřipkových epidemií v Česku nejsou. Proč se úmrtí podrobně nedokumentují, zatímco v případě covidu ano?

To je tím, že je koronavirus do určité míry módní záležitost. Mělo by se u něj rozlišovat, zda člověk zemřel přímo na covid nebo s covidem. To je ale věc k akademické debatě, muselo by se změnit kompletní výkaznictví. A pro to momentálně nevidím ani důvod. Samozřejmě jakékoliv nové onemocnění je něco neznámého, tajuplného a to obvykle vyvolává obavy. To je normální lidská reakce. Paradoxně třeba chřipku, která se vyskytuje epidemicky prakticky každoročně, mnozí naopak bagatelizují a podceňují.

Před několika dny jste uvedl, že epidemie chřipky u nás v roce 1995 měla podobné následky jako koronavirus ve
Švédsku. Jak jste to myslel?

Pokud porovnáme následky covidu ve Švédsku, které je na počet obyvatel srovnatelné s Českem, tak zjistíme, že tam v důsledku onemocnění zemřelo něco přes 5 500 lidí. A tvrdí se, že covid-19 prošel tamní populací. Moje srovnání vychází z toho, že když se běžná chřipková epidemie takříkajíc vydaří, tedy bude těžká a rozsáhlá, tak její důsledky mohou být podobné. V Česku tehdy zemřelo přes šest tisíc lidí navíc. V tom vnímám značnou podobnost.
Podruhé je průběh nemoci mírnější

Příští rok by měla být k dispozici vakcína. Nebojíte se, že o ni nebude zájem? Podle průzkumu STEM/MARK by se nenechalo očkovat přes 50 procent Čechů. To mě nepřekvapuje, asi to i odpovídá realitě. Vakcína se k nám bude stejně dostávat postupně. V odborných kruzích se mluví o tom, že by se mělo jednat celkově o vakcínu asi pro 3,5 milionu lidí. V tom případě by to docela i vycházelo a nebyl by žádný velký převis ani nedostatek. Takže by to neměla být komplikace.

Aby se však onemocnění vymýtilo, tak je potřebná určitá proočkovanost populace.

Ano, takto to funguje. Potřebujete mít imunitu vůči dané nemoci. Tu lze získat proděláním nákazy nebo očkováním. Pokud se necháte očkovat, tak získáte protilátky uměle a budete chráněn. Druhá možnost je prodělat danou nemoc, v tuto chvíli se mluví o tom, že by měl být člověk po prodělání covidu chráněn alespoň tři měsíce. Pak může dojít k opakovanému onemocnění.

Na druhou stranu, pokud jednou nemoc proděláte, tak případná druhá infekce je většinou mírnější. Takže by měl být i menší počet lidí, kteří budou mít těžší průběh nebo budou hospitalizováni. Pokud se to tedy poskládá dohromady s očkovanými lidmi, nemělo by již docházet k exponenciálním nárůstům nemocných.

STÁT ZAPLATÍ STRANÁM ZA VOLBY 168 MILIONŮ

Díky krajským volbám si politické strany a hnutí přijdou na více než 168 milionů korun. Mezi sněmovními uskupeními si nejvíce polepší Piráti. Naopak komunistům a vládní ČSSD se státní příspěvky za krajské mandáty výrazně ztenčí.

Výsledky krajských voleb mají mimo jiné vliv na rozpočty jednotlivých stran a hnutí. Politickým subjektům jsou totiž ze státního rozpočtu vypláceny také příspěvky na mandáty. Roční příspěvek na mandát krajského zastupitele činí 250 000 korun.

Volby do zastupitelstev krajů a do Senátu (2020)

Oproti minulým krajským volbám si nejvíc polepší Piráti, kteří od roku 2016 inkasovali za svých pět krajských zastupitelů 1,25 milionu korun ročně.

Nyní budou mít o 94 mandátů, tedy o 23,5 milionu korun ročně víc. Za celé čtyřleté volební období si tak mohou přijícelkem na 99 milionů korun. Polepší si i hnutí STAN, SPD a také ODS.

Vládní hnutí ANO a TOP 09 zaznamenaly skoro identický výsledek jako před čtyřmi lety, lidovci si o osm mandátů pohorší. Největší propad však zaznamenají sociální demokraté a komunisté. ČSSD si výrazně pohoršila oproti minulému volebnímu období. Ztratila 88 mandátů, přijde tedy o 22 milionů korun ročně.

Komunisté si nevedli o moc lépe. Z celkových 86 mandátů obhájili 13, ztratí tak 18,25 milionu korun ze státních příspěvků. O všechny příspěvky přijde Strana Práv Občanů, jelikož neobhájila žádný ze šestnácti mandátů.
Právě státní příspěvky jsou nedílnou součástí stranických rozpočtů. Za uplynulý rok vyplatil stát politickým uskupením přes 624 milionů korun.

Porovnání příspěvků za mandáty krajských zastupitelů

2016 počet mandátů 2016 příspěvek ročně 2020 počet mandátů 2020 příspěvek ročně
ANO 176 44 000 000 Kč 178 44 500 000 Kč
ODS 76 19 000 000 Kč 99 24 750 000 Kč
Piráti 5 1 250 000 Kč 99 24 750 000 Kč
SPD* 19 4 817 361 Kč 35 8 750 000 Kč
ČSSD 125 31 250 000 Kč 37 9 250 000 Kč
KSČM 86 21 500 000 Kč 13 3 250 000 Kč
STAN 38 9 500 000 Kč 68 17 000 000 Kč
TOP 09 19 4 750 000 Kč 21 5 250 000 Kč
Trikolóra 0 0 Kč 1 250 000 Kč
KDU-ČSL 61 15 250 000 Kč 53 13 250 000 Kč
SPO* 15 3 682 639 Kč 0 0 Kč
SOUČET 154 500 000 Kč 151 000 000 Kč

ZEMAN: LEVICOVÉ STRANY NEMAJÍ V ČELE NEJSCHOPNĚJŠÍ LIDI

Prezident Miloš Zeman míní, že levicové strany nemají v čele nejschopnější lídry. „K mé lítosti, protože jsem ji vedl, oslabila ČSSD,“ řekl Zeman v debatě v televizi Prima. Za předsedou Janem Hamáčkem jsou podle něj ale na postech místopředsedů horší lidé. Problém vidí i u KSČM. Kritizoval vytváření koalic proti vítězi voleb, které vnímá jako spiknutí poražených.

Neznám v komunistické straně výraznou, charismatickou osobnost,“ uvedl prezident k volebnímu propadáku KSČM.
„Uvážíte-li, že český národ je obecně označován za spíše levicový, pak je to překvapení, které ovšem svědčí o tom, že ty levicové strany nemají zrovna v čele ty nejschopnější lídry,“ řekl Zeman.

Zeman řekl, že již v sobotu večer telefonicky blahopřál premiérovi Andreji Babišovi k vítězství v krajských volbách. Obhájit prvenství v krajských volbách je podle něj ještě těžší než v krajích vyhrát poprvé.
Koalice proti vítězi voleb označil za „spiknutí poražených“.

Spojí-li se trpaslíci, vznikne další trpaslík“

Úspěch Pirátů, kteří se stali druhou nejsilnější stranou krajských voleb, je podle Zemana trochu překvapivý. Připustil, že Piráti budou ve volbách do Sněmovny hlavním Babišovým vyzyvatelem, ale zároveň připustil, že by v některých krajích mohli Piráti s ANO spolupracovat.„Spojí-li se několik trpaslíků, vznikne další trpaslík,“ komentoval Zeman úvahy o vzniku volebního bloku ODS, lidovců OP 09.

„Kdo jde v koalici, říká, že nevěří sám sobě,“ tvrdí prezident. V tomto smyslu jsou podle něj Piráti věrohodnější než strany, které uvažují o tom, že se do voleb do Sněmovny spojí - občanští demokraté, TOP 09 a KDU-ČSL. O předvolební koalici s hnutím STAN přitom uvažuje i šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Volit už nepůjde, v čele Senátu zůstane Vystrčil

Zeman, který v prvním kole senátních voleb na Praze 5 volil neúspěšného kandidáta, exministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, jehož podporovaly ANO a ČSSD, ke druhému kolu senátních voleb nepřijde. Michael Žantovský je podle něj přijatelnější než Václav Láska, ale ne o tolik, aby ho šel osobně podpořit.

Prezident očekává, že předsedou Senátu zůstane místopředseda ODS Miloš Vystrčil. Toho se rozhodl nezvat na schůzky nejvyšších ústavních činitelů kvůli jeho cestě na Tchaj-wan, se kterou prezident nesouhlasil

VOLIČI KROUŽKOVÁNÍM VYŽENOU POLITIKY NAHORU

Kouzlo kroužkování. Lidé pomohli Foldynovi či Haškovi. Rekordmanem je Kupka: Původní místo na kandidátce 43. Výsledek je bronzová příčka. Díky takzvanému kroužkování postoupil ve Zlínském kraji Ivo Valenta na třetí místo. O 30 příček vyskočil současný předseda Senátu Miloš Vystrčil. Překvapením je i exministr Martin Kuba z Jihočeského kraje, který kandidoval za ODS a získal přes šest tisíc preferenčních hlasů. V Jihomoravském kraji je zpět Michal Hašek z ČSSD, který poskočil o 14 míst a má jisté místo v zastupitelstvu.

Valenta ve Zlínském kraji kandidoval za Trikoloru s podporou Soukromníků a Nezávislých. Preferenčních hlasů sice v porovnání s největším počtem kroužkovaných hlasů nezískal moc, jen 811, ale díky nim skončil na třetím místě a dostal se tak do krajského zastupitelstva. O hodně si díky kroužkování polepšil také lékař Jan Žaloudík z ČSSD, konkrétně o 24 míst, nebo Jan Birke, který byl jen o jedno místo horší.

Hejtmanku Jermanovou porazila starostka Mnichovic a bývalá novinářka

Absolutně nejvíce preferenčních hlasů získal Martin Kupka kandidující za ODS ve Středočeském kraji. Důvěru a preferenční hlas mu dalo 13 392 voličů. Těsně za ním skončil ve stejném kraji za STAN Vít Rakušan se 12 178 preferenčními hlasy a přeskočil tak na kandidátce první nominovanou na hejtmanku Petru Peckovou. Kupka už lídrem kandidátky byl a i když společně s Rakušanem mnohonásobně víc kroužkovali lidé je, hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová dostala přes čtyři a půl tisíce „kroužků“.

Půta, Kuba nebo Grolich, šanci mají všichni

Preferenční hlasy lidé ve volbách hojně využívají. Mohli kroužkovat až čtyři kandidáty. Přes 11 tisíc preferenčních hlasů získal například Jan Grolich z Jihomoravského kraje nebo Martin Půta z Libereckého kraje, kteří mají být hejtmany. Ve dvou obvodech Zlínského kraje porazili hnutí ANO Lidovci v čele s Jiřím Čunkem. Jeho oblibu znovu potvrdilo kroužkování. Lidé mu přiřadili téměř 9 tisíc hlasů.

Volby do zastupitelstev krajů a do Senátu (2020)

V Moravskoslezském kraji vyhrálo hnutí ANO, kde už je hejtmanem Ivo Vondrák, kde je silná voličská základna. Vondrák získal 9 927 preferenčních hlasů. Za SPD kandidoval v Ústeckém kraji poslanec Jaroslav Foldyna, který byl před čtyřmi lety lídrem ČSSD v kraji. Ve volbách nyní dostal 3 753 preferenčních hlasů, nejvíce v kraji.

V Plzeňském kraji se do povědomí znovu dostal bývalý hejtman Josef Bernard. Získal přes čtyři tísíce preferenčních hlasů, tedy nejvíce ze všech kandidujících politiků v kraji.

Nejvíce preferenčních hlasů v krajských volbách v Olomouckém kraji získal lídr Spojenců-Koalice pro Olomoucký kraj a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který jich obdržel 8129. Druhé místo připadlo s 6 759 přednostními hlasy hejtmanovi Ladislavu Oklešťkovi z ANO.

Propad i o pět míst

Nejvíce se propadl Robert Pisár, který kandidoval za Starosty společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09 v Karlovarském kraji. Původně byl na druhém místě, nakonec skončil sedmý se 488 preferenčními hlasy. Přeskočil ho i kolega z deváté pozice Miroslav Balatka.

Filip Ušák, který byl lídrem a kandidátem na hejtmana v Ústeckém kraji se propadl o čtyři příčky. Získal jen 973 preferenčních hlasů a přeskočil ho i starosta obce Lipová Pavel Svoboda, který byl na kandidátce až 14. Na první pozici se dostal díky preferenčním hlasům Zbyněk Linhart.

Kroužkování je specifickou součástí voleb. V krajských volbách mohou voliči navíc kroužkovat pořadová čísla až čtyř kandidátů na témže hlasovacím lístku, kterým dávají přednost. Lístek s více zakroužkovanými kandidáty je platný, k preferenčním hlasům se však nepřihlíží, takový hlasovací lístek se počítá ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice jako celku. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.

ČSSD VYVEDE Z KRIZE HAŠEK, JEHOŽ VYHNALI SOBOTKA S CHOVANCEM?

Dál už je jenom politický hřbitov, ČSSD se musí nadechnout, tvrdí Hašek. Podle volebního manažera Michala Haška dostala ČSSD ještě jednu šanci se nadechnout. Pozitivní roli v jinak chabém výsledku krajských voleb podle bývalého jihomoravského hejtmana sehrál i červený svetr předsedy strany Jana Hamáčka. Kritiky současného vedení vyzývá k sebereflexi.

Jak hodnotíte celorepublikový výsledek ČSSD?

Sociální demokracie nestartovala v pozici strany, která jde zvítězit, ale aby přežila a zůstala ve většině krajských zastupitelstev. Chápu, že politologové a novináři porovnávají výsledky s minulými krajskými volbami, ale je také potřeba připomenout, že se v mezičase něco stalo. A to, že sociální demokracie pod vedením pánů Sobotky a Chovance byla drtivě poražena ve sněmovních volbách před třemi lety. Dostali jsme tehdy asi 7,5 procenta, což byl drtivý knock-out, ze kterého se strana ještě pořádně nevzpamatovala.

Budu pokračovat evropskými volbami, ve kterých sociální demokracie také neuspěla. To jsou body, se kterými jako volební manažer srovnávám letošní výsledek. Určitě mohl být lepší. Mrzí mě každý jeden kraj, kde kolegové v zastupitelstvu nejsou. Když jsem však přebíral agendu volebního manažera, tak předvolební analýzy ukazovaly, že máme ve třech krajích šest procent. Sobotní výsledek ukazuje, že jsme zastoupeni v osmi krajích a v několika máme dokonce dvouciferný výsledek. Odráží to aktuální kondici ČSSD. Dostali jsme šanci se ještě jednou pořádně nadechnout před sněmovními volbami v příštím roce. Sociální demokracie má nyní před sebou hodně práce, aby přesvědčila levicové voliče, že má cenu ji volit.

Místopředseda Michal Šmarda řekl, že ČSSD doplácí na vládu s ANO. Souhlasíte s ním?

Nesouhlasím. Kdyby platila tato teze, tak na Vysočině, odkud pochází pan Šmarda, by ČSSD nezískala 11 procent. Dále pak v Pardubickém kraji pod vedením Martina Netolického 15 procent. Takto bych mohl pokračovat. Je to kraj od kraje a případ od případu. Určitě u voličů částečně zafungovala otázka souhlasu nebo protestu proti centrální vládě, ale mnohem více nám voliči vystavili vysvědčení podle toho, v jakém stavu je sociální demokracie v jednotlivých krajích.

Sehrála ve volbách roli i situace kolem pandemie koronaviru a postup vlády, kdy předseda ČSSD Jan Hamáček v oblíbenosti dokonce přeskočil premiéra Andreje Babiše?

Nebýt Honzy Hamáčka, tak je sociální demokracie mrtvá. Mám na mysli Honzu Hamáčka jako ministra vnitra a předsedu ČSSD. Mnozí se červenému svetru vysmívají, ale myslím, že je to něco, co udrželo sociální demokracii při životě. Ano, nebavíme se o třiceti nebo dvaceti procentech, ale bavíme se o tom tenkém rozdílu, kdy sociální demokracie existuje, nebo neexistuje. Díky tomu, co Hamáček dokázal od jara až do teď, jsme dále ve hře. Nemáme zatím dvouciferné výsledky, ale myslím, že roli našeho předsedy ocení až budoucnost.

Hovoří se ovšem o tom, že by vedení strany z výsledku voleb mělo vyvodit důsledky. Spekuluje se i o konci předsedy Hamáčka.

Ať to říkají lidé, kteří uspěli, a nikoliv šedé myši, které neuspěly. Ať si každý napřed zamete před vlastním prahem a odpoví si na otázku: Co jsi ty konkrétně udělal pro úspěch sociální demokracie ve tvém okrese a kraji? Až si každý takovou analýzu udělá, ať se postaví ten seznam veleúspěšných, kteří přijdou a řeknou, že má Hamáček skončit. Od těch, kteří uspěli, jsem zatím výzvu k odchodu předsedy neslyšel. Že to říkají ti, kteří neuspěli, rozumím. Ať však začnou u sebe…
Prezident Miloš Zeman řekl, že za Hamáčkem nejsou silné osobnosti, tedy místopředsedové strany. A to je podle něho důvod, proč ČSSD ve volbách neuspěla.

Tyhle volby Hamáčkovi napříč republikou ukázaly, kde má osobnosti, o které se může v budoucnu opřít. Prostě, koho lidé volí. Vynořila se řada lidí, kteří uspěli na kandidátkách i díky preferenčním hlasům. Jsem rád, že uspěli současní hejtmani. Je vidět, že lidé ocenili její vedení i během koronavirové krize. Takže je vidět, že jsme kraje zase nevedli tak špatně. Kromě mě, kdy jsem z nevolitelné pozice získal mandát, si takto dobře vedl i bývalý hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, Radko Martínek v Pardubickém kraji či Milada Emmerová v Plzeňském kraji. Takže když si ČSSD udělá mapu, kde a koho lidé volili, tak určitě Jan Hamáček a vedení strany najdou lidi, kteří mají potenciál oslovit levicové voliče.

Co říkáte na výsledek na jižní Moravě, když jste měli v minulosti i přes třicet procent?

V roce 2008 jsem jako lídr vyhrál s kandidátkou sociální demokracie s výsledkem 35 procent. O čtyři roky později jsme měli přes dvacet procent a 2016 navzdory atakům vůči mé osobě jsem odcházel se ziskem 15,5 procenta. Tehdy jsem vzal na sebe odpovědnost za volební výsledek a odešel jsem z aktivní veřejné politiky. Teď jsme na hranici volitelnosti, protože máme pět procent. Máme před sebou hodně práce. Velice si vážím, že mi Jihomoravané dali prostřednictvím preferenčních hlasů možnost být v krajském zastupitelstvu. Kandidoval jsem až z osmnáctého místa. Určitě se budu snažit, aby se situace ČSSD zlepšila. Pět procent znamená, že dál už je jenom politický hřbitov. To si v žádném případě sociální demokracie ani na úrovni celostátní nezaslouží.

Nemyslíte si zpětně, že byla chyba, když jste si nezvolili do čela jihomoravské kandidátky bývalou ministryni školství
Kateřinu Valachovou, ale vybrali jste méně známého Marka Šlapala?

Historie nezná kdyby. Sociální demokracie se prostě rozhodla, že lídrem bude pan Šlapal a seřadila za ním dál kandidátku. Ta dopadla, jak dopadla. Je na místě poděkovat každému voliči, co nám hodil hlas. Osobně děkuji za podporu mně a panu profesorovi Janu Žaloudíkovi, který kandidoval také na jižní Moravě a dostal nejvíce preferenčních hlasů. Teď je to o práci, nikoliv o dohadování, co by bylo lepší. Máme jasný vzkaz od voličů v Jihomoravském kraji a musíme s tím pracovat.

Na jižní Moravě jste získali jen čtyři mandáty. Není to jasný vzkaz ke změně v krajském vedení?

Jak jsem již říkal, sociální demokracie dostala čas se nadechnout. Máme před sebou sněmovní volby v příštím roce, které budou klíčové. Máme přesně rok na to, abychom se zmobilizovali a zaktivizovali. Jestli to bude znamenat nějaké personální změny, nedokážu nyní říci. Současné vedení si musí samo říci, zda dosažené výsledky považuje za úspěch, ale jde o naše interní věci, které si musíme vyřešit sami a neotravovat s nimi voliče. Na jižní Moravě si musíme jasně říct, co podpoříme a nepodpoříme. Počkáme si také na budoucí priority kraje, s čím kolegové přijdou. Zatím jsou známé jen obecné obrysy. Pánové se v sobotu sešli na brněnském magistrátu a něco upekli. Počkáme, jak to pocukrují a jak nám to bude chutnat.

Podle informací MF DNES byla na stole krajská koalice ANO, ODS, Starostů a ČSSD.

Podle mého názoru má vítěz voleb dostat první šanci k sestavení vlády. Očekával bych, že jako první na řadě bude lídr ANO Bohumil Šimek, aby zjistil, zda má potenciál složit koalici. To jde zjistit maximálně během tří dnů. Považuji za špatné, když vítěz nedostane ani šanci, protože pak si lidé mohou říci, proč vlastně chodí k volbám.

Už dříve jste prohlásil, že předběžná dohoda kolegů o nové koalici v Jihomoravském kraji výrazně pomůže Babišovi a ANO vyhrát příští sněmovní volby. Jak to myslíte?

Obcházení ANO jako vítěze voleb může hnutí skutečně pomoci. Kolegové politici tím nahání voliče do náručí Andreje Babiše. Určitě všichni voliči ANO nepřišli nyní k volbám, tento postup proti hnutí je může aktivovat a donutit přijít k urnám.

Na sociální sítě jste napsal, že tyto volby byly takové malé pomyslné referendum o Haškovi. To znamená, že pokud byste se z osmnáctého místa nedostal do zastupitelstva, tak tím definitivně končí vaše politická kariéra?

Dá se to tak říci. Po bitvě je ale každý generál… Nyní jsme v situaci, kdy mně voliči dali hlasy. Tyto volby pro mě byly testem. Neusiloval jsem o místo v čele kandidátky, chtěl jsem podpořit kolegy. Ale na druhou stranu, kdybych se do zastupitelstva nedostal, tak už kandidovat za sociální demokracii a do veřejné funkce pravděpodobně nebudu.
Neberete váš výsledek, že jste se do zastupitelstva dostal, jako signál, že byste měl být v ČSSD a politice vůbec aktivnější?

Tak zase nevytvářejme tady nějaká přehnaná očekávání a napětí u některých. Myslím, že nyní dělám pro sociální demokracii dost. Pracuji na úrovni kraje a pomáhám v centrále. Byl jsme volebním manažerem pro letošní volby a pomáhám ministru Hamáčkovi a ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi. Budu rád, když se k pomoci přidá i řada dalších.

Co bude dál s ČSSD?

Jak jsem říkal, musíme si zanalyzovat výsledek krajských voleb. Budeme mít hejtmana v Pardubickém kraji a možná i jinde. Sociální demokracie přežila. Jsme v nadpoloviční většině krajů, i když to tak na začátku roku nevypadalo. Politika je běh na dlouhou trať.

ČSSD A KOMUNISTÉ ZAPOMNĚLI NA STŘEDNÍ MORAVĚ NA OBYČEJNÉ LIDI

Konec levicových bašt, v Olomouckém kraji je ČSSD a KSČM zabralo ANO: ČSSD a KSČM skončily ve volbách v Olomouckém kraji pod pěti procenty a nedostaly se do krajského zastupitelstva, což se stalo vůbec poprvé v historii kraje. Strany neuspěly dokonce ani ve své tradiční baště, kterým bývalo odedávna Prostějovsko. Nemalá část jejich voličské základny totiž dala přednost hnutí ANO.

„Jde o jev, který začal už před volbami do Sněmovny v roce 2017. Největší skupinu voličů ANO dnes tvoří bývalí voliči ČSSD a část protestních voličů KSČM,“ míní politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda.
„Úspěch hnutí ANO v přebírání levicových voličů se však může stát pastí., protože tím zároveň zhoršuje pozice svých potenciálních koaličních partnerů, což se přesně teď v Olomouckém kraji stalo,“ dodává.

Propad levice podtrhlo i to, že Prostějovsko a Přerovsko, odkud pochází špičky hnutí ANO, se teď staly Babišovými baštami.

ČSSD nepomohly ani známé nezávislé tváře, které s ní společně kandidovaly v rámci uskupení Patrioti.
„Bohužel lidé berou krajské volby jako volby do poslanecké sněmovny. Nechápou, že by měli volit konkrétní lidi, kteří je budou zastupovat,“ stěžoval si například starosta Litovle Viktor Kohout, který se proslavil během jarní vlny epidemie koronaviru, když bylo Litovelsko v karanténě.

„Vcelku nepochopitelné pro mě je, že i lidé z Litovle dali hlas stranám, které nenabízí žádného místního zástupce. Lidé pořád ještě nechápou, o čem kraj je. Zklamaný jsem hlavně proto, že Litovelsko na kraji opět nemá zástupce,“ dodal Kohout, který byl na společné kandidátce na pátém místě.

Posílení ANO změnilo v Prostějově rozložení sil

V Litovli nicméně ČSSD a Patrioti skončili na čtvrtém místě se ziskem přes 13 procent hlasů, což byl v kraji zcela výjimečný výsledek. V ostatních větších městech byl zisk pod hranicí pro získání mandátů.

Nejvíce, rovných pět procent, zapsal Prostějov, kde měla sociální demokracie tradičně velkou podporu. Hlavním důvodem je skladba obyvatel, z nichž velká část byla a je zaměstnaná v průmyslu. Na Prostějovsku navíc chybí silná střední třída a malí živnostníci. Donedávna byla dalším důvodem i skutečnost, že hnutí ANO bylo ve městě slabé. To se však změnilo.

„Na celém Prostějovsku máme v rámci toho špatného výsledku nejvíce procent v kraji, ale to je slabá útěcha. Zdravé jádro zůstane a pobavíme se s odstupem a bez emocí, co v příštích letech. Za rok nás čekají volby do Sněmovny a za další rok do obcí a měst,“ konstatoval náměstek hejtmana, trojka na krajské kandidátce a šéf ČSSD na Prostějovsku Ladislav Hynek.

Lídr komunistů: Nemůžeme svádět výsledek jen na ANO

Podle něj se situace na politické mapě v zemi za poslední roky rapidně změnila. Voličů je stále stejně, ale do sociální politiky se pustilo mnoho dalších stran.

„Je to přirozený vývoj. Výsledek respektujeme, bereme si z něho ponaučení a uvidíme, jak dál,“ řekl.
Zcela propadli i komunisté. „Je vidět, že došlo k přesunu politických sil. Ze zastupitelstva jsme nevypadli jen my, ale i sociální demokraté. Určitým způsobem nás převálcovalo ANO, které je hegemonem, jenž nám sebral hlasy. Ale nemůžeme to svádět jen na něj,“ přiznal krajský lídr komunistů Ludvík Šulda.

Chyby, o kterých ví, si chce vyříkat se svými kolegy a nepochybuje o tom, že je potřeba podstatných změn. „Je otázkou, zda jen v rámci Olomouckého kraje, nebo celé KSČM,“ dodal.

VE STŘEDOČESKÉM KRAJI HEJTMANKOU PECKOVÁ

Lídři nejúspěšnějších stran a hnutí ve Středočeském kraji se v podvečer dohodli na složení nové krajské koalice. Vítězné hnutí STAN spojí síly s ODS, Piráty a Spojenci pro Středočeský kraj. Dohodu potvrdili před 18. hodinou.

„Mám z toho velkou radost. Dohodli jsme se na vytvoření velké koalice, tedy Starostů, ODS, Pirátů a Spojenců,“ řekla MF DNES na setkání s novináři před krajským úřadem krajská lídryně hnutí STAN Petra Pecková.

„Dohodli jsme se na obsazení jednotlivých postů v radě, výborech a komisích, nalezli jsme shodu také na programových prioritách. Teď dál budeme pracovat na programovém prohlášení,“ uvedla Pecková, která se stane novou hejtmankou.
„Ve Středočeském kraji vzniká koalice, která přinese očekávanou změnu, pro kterou se lidé vyslovili ve volbách,“ řekl lídr ODS Martin Kupka.

Podotkl, že vše bude ještě projednáno v klubech jednotlivých stran. Následně v zákonných lhůtách bude svoláno nové krajské zastupitelstvo, které zvolí hejtmanku a členy rady.

Lídři zatím nechtěli komentovat rozložení krajské rady, ani kdo obsadí jednotlivé resorty. „To je právě na schválení v jednotlivých zastupitelských klubech, tohle je předjednání půdorysu,“ vysvětlil Kupka. Podle Peckové jsou jména již jasná a panuje na nich shoda.

Budoucí hejtmanka by byla ráda, aby tyto záležitosti strany projednaly už v následujícím týdnu. To však nestihnou Piráti. „U nás to schvaluje celé krajské fórum, což je 80 lidí. Máme určité procesy, takže se omlouvám, ale kvůli nám se to bude muset protáhnout,“ řekl lídr středočeských Pirátů Jiří Snížek. Podle něho je však dohoda pro všechny strany výhodná.
Podle Kupky déle potrvají práce na programovém prohlášení tak, aby se setkali všichni, kdo za něj ponesou odpovědnost a souhlasili s ním. „Ustavující zastupitelstvo se stejně nemůže konat dříve, než uplynou zákonné lhůty,“ podotkl Kupka.
Petra Pecková uvedla, že pokud bude odhlasována hejtmankou, vzdá se postu starostky Mnichovic. „Zůstanu ale zastupitelkou Mnichovic,“ uvedla.

Nově vzniklá koalice se také shodla, že přenechá pozici předsedy kontrolního výboru hnutí ANO, které přejde do opozice. „Patří to k politické kultuře a slušnosti, my se nebudeme chovat jako se chovalo ANO, které nechalo post předsedy kontrolního výboru osm měsíců neobsazený,“ dodala Pecková.

Kupka řekl, že koalice nebude ani zasahovat do samotné volby. „Je to opravdu na rozhodnutí opoziční strany, koho bude nominovat, i tímto se hlásíme ke změně stylu politiky.

Krajské volby ve Středočeském kraji vyhráli s 22 procenty hlasů STAN. Na druhém místě skončila ODS s téměř 20 procenty. V současnosti v kraji vládnoucí ANO skončilo až na třetím místě se ziskem zhruba 18,5 procenta hlasů.
Do zastupitelstva se tentokrát nedostali zástupci ČSSD a KSČM, sociální demokraté tak přišli o 11 mandátů, komunisté o osm. Volební účast přesáhla 40 procent.

TRUMP Z NEMOCNICE UŽ V PONDĚLÍ?

Léčící se Trump dostal dvakrát kyslík, z nemocnice by mohl už v pondělí: Pokud půjde léčba amerického prezidenta Donalda Trumpa nadále dobře, mohl by být propuštěn už v pondělí. Optimistickou prognózu oznámil v neděli tým jeho lékařů z nemocnice Waltera Reeda, kde je Trump hospitalizovaný kvůli nákaze koronavirem. O den dříve doktoři i prezident mluvili o tom, že v boji s covidem zatím nemá vyhráno.

Trump se podle lékařů i svého vyjádření cítí lépe, od pátku nemá horečku. Jeho ošetřující lékař Sean Conley v neděli potvrdil, že prezident dvakrát dostal dodatečný kyslík kvůli nízké hladině kyslíku v krvi, a to jednou v pátek a podruhé v sobotu.

V pátek měl prezident podle lékaře horečku a saturace kyslíku v krvi mu klesla pod 94 procent, což se zopakovalo v sobotu. Nyní má podle jeho týmu lékařů 98procentní saturaci. Zda se u prezidenta kvůli koronaviru objevilo poškození plic lékaři nesdělili.

Při sobotním brífinku se Conley vyhýbal dotazům novinářů, zda prezident dostal dodatečný kyslík a opakoval, že se mu dobře daří. O několik hodin později média informovala, že podle personálního šéfa Bílého domu Marka Meadowse byl Trumpův stav v pátek velmi znepokojující, jelikož mu klesla hladina kyslíku v krvi a měl horečku.

V neděli tak Conley neunikl dotazu novinářů, proč v sobotu neřekl, zda prezident dostal kyslík. Lékař na to odpověděl, že chtěl „reflektovat pozitivní náladu“ prezidenta a jeho týmu lékařů. Dodal, že nechtěl „poskytnout žádné informace, které by mohly průběh nemoci stočit jiným směrem. A přitom to působilo, jako bychom se snažili něco skrýt, což nebyla nutně pravda“.

V sobotním videu na svém Twitteru Trump uvedl, že příští dny budou opravdovou zkouškou. „Myslím, že se brzy vrátím,“ řekl. Připustil, že když do nemocnice přijel, nebylo mu moc dobře. Také Conley v sobotu mluvil o tom, že šéf Bílého domu ještě není mimo nebezpečí.

Trump je čilý a neleží, tvrdí lékaři

Další lékař Brian Garibaldi pak v neděli uvedl, že prezident by mohl být propuštěn už v pondělí, pokud půjde léčba nadále dobře.

Dobrat léky by tak mohl až v Bílém domě. Trump podle Garibaldiho dostal druhou dávku experimentálního léku Remdesivir. Zároveň byla prezidentovi podána první dávka kortikosteroidu dexametazon, který podle výsledků studie britských vědců pomáhá zejména nakaženým s dýchacími obtížemi. Podle BBC se dexametazon používá u vážných infekcí covidu-19.

Podle Garibaldiho lékaři u Trumpa nezpozorovali žádné vedlejší účinky. Prezident je podle nich „na nohou a čilý“ a plánem je, aby během dne co nejméně ležel na lůžku.

Trump oznámil nákazu koronavirem ve čtvrtek večer, v noci na sobotu (pátek místního času) byl pak přepraven vrtulníkem do nemocnice Waltera Reeda v Marylandu nedaleko Washingtonu.První dáma Melania Trumpová, která měla rovněž pozitivní test na koronavirus, se léčí doma. Conley již v sobotu uvedl, že její stav hospitalizaci nevyžaduje.

VOJSKA EU DO LIBYE?

Unijní diplomacie má plány na případné vyslání evropských vojáků do Libye. V rozvrácené severoafrické zemi by mohli v budoucnosti dohlížet na dodržování příměří – pokud bude někdy nějaké uzavřeno. S odkazem na důvěrný dokument z úřadu Josepha Borrella o tom informoval portál Politico.

Desetistránkový dokument opatřený razítkem „důvěrné“ počítá s třemi možnými scénáři nasazení vojáků z unijních zemí při zajišťování dlouhodobého příměří v Libyi:

První z nich vychází z toho, že mírové rozhovory mezi jednotlivými libyjskými frakcemi povedou k vzniku vnitrolibyjského mechanismu pro dohled nad dodržováním podmínek příměří. Evropská vojenská mise by vznikla transformací z civilní asistenční mise pro ochranu hranic (EUbam) a Libyjcům by pouze poskytovala asistenci.

Podle druhého scénáře by příměří kontrolovala mise OSN. EU by mohla přispět penězi a personálem, případně by posílila mandát námořní a vzdušné Operace IRINI, která se od dubna snaží prosazovat embargo na dovoz zbraní do Libye. „Mandát mise by mohl být upraven tak, aby leteckým průzkumem podpořila monitorování příměří,“ cituje portál Politico z dokumentu.

Třetí scénář počítá s největším evropským zapojením. Na příměří by podle něj měla dohlížet samostatná vojenská a pozorovací mise EU, která by měla k dispozici pozemní a vzdušné síly a mohla by provádět vlastní bojové operace. Tvořit by ji měly dvě brigády o síle dvou až pět tisíc mužů.

Autoři dokumentu ovšem sami přiznávají, že třetí zmiňovaná možnost je v současnosti kvůli politickým a bezpečnostním rizikům vyloučena. „Je třeba počítat s asymetrickou hrozbou ze strany nezávislých milicí a teroristických skupin, která by mohla vést k obětem na životech,“ stojí v dokumentu.

Rizikový podnik

Chaos v Libyi panuje od roku 2011, kdy byl svržen dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí. Dnes proti sobě stojí generál Chalífa Haftar kontrolující východ země a vláda v Tripolisu, která se těší uznání mezinárodního společenství a během letošního roku díky vojenské podpoře Turecka zaznamenala řadu vítězství.

Naopak Haftara podporuje Rusko, Spojené arabské emiráty či Egypt. To z možného vojenského angažmá EU dělá extrémně rizikový podnik. „Kvůli podpoře, kterou jednotlivým stranám konfliktu poskytují třetí státy, je na obou stranách značné množství vojenského vybavení,“ stojí v dokumentu.

Pokud bude v Libyi podepsáno dlouhodobé příměří, měla by se na jeho prosazování podílet vojenská mise EU?

)Jeho vznik podle portálu Politico nicméně naznačuje, že nový šéf unijní diplomacie by chtěl při ovlivňování vývoje za hranicemi Evropy zaujmout aktivnější roli. V dokumentu stojí, že evropské angažmá v Libyi by „posílilo důvěryhodnost EU jako bezpečnostního aktéra v jižním Středomoří“.

Joseph Borrell zkrácenou verzi dokumentu představil minulý měsíc na neformální schůzce unijních ministrů obrany v Berlíně. Zdroje obeznámené s jednáním uvádějí, že jeho plány na schůzce nikdo nekomentoval. Někteří účastníci se ovšem údajně později nechali slyšet, že jsou „šílenstvím“, případně že pro ně nyní ještě nejsou vytvořeny vhodné podmínky.

Válka za humny

V Libyi nyní panuje dočasné příměří. Fronta se zastavila před městem Syrta, které drží síly generála Haftara a jež je považováno za klíčové pro kontrolu libyjského ropného průmyslu. Vyhlídky na uzavření dlouhodobějšího klidu zbraní jsou nepravděpodobné.

Komplikací pro Borrellovy plány je i fakt, že evropské země mají v Libyi rozdílné zájmy. Zatímco Itálie stojí na straně tripoliské vlády, Francie je obviňována z podpory generála Haftara. Evropa proto dlouhodobě čelí kritice, že s válkou za svými humny nedokáže nic dělat a rozhodující slovo přenechává Ankaře či Rusku.

„Evropské možnosti v Libyi se rychle zmenšují. EU musí jednat rychle, jestli chce ochránit své zájmy, zabránit ruskému pronikání a vypuknutí další války ve svém sousedství, jako je ta syrská,“ vyzval evropské státníky ke koordinované akci letos v dubnu odborník na severní Afriku Tarek Magerisi.

NOVÁ KALEDONIE NECHCE OD FRANCIE

Nová Kaledonie opět odmítla nezávislost na Francii. Účast byla rekordní: Většina voličů v nedělním referendu na Nové Kaledonii podpořila setrvání tohoto tichomořského souostroví mezi zámořskými územími Francie. Ukazují to konečné výsledky, podle kterých proti vytvoření nezávislého státu hlasovalo 53,26 procenta účastníků plebiscitu. Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu uvedl, že výsledek přijímá s pokorou, zároveň jej označil za vyjádření „důvěry v republiku“.

Hlasování na souostroví, které leží asi 1 200 kilometrů východně od Austrálie, skončilo v 18:00 místního času (v 9:00 SELČ). Celkové vyznění referenda je stejné jako na podzim roku 2018, kdy se v Nové Kaledonii o odtržení od Francie hlasovalo poprvé. Tábor odpůrců nezávislosti však tentokrát zvítězil těsnějším rozdílem než před dvěma lety. Tehdy zachování současného systému s autonomní samosprávou podpořilo 56,4 procenta hlasujících voličů.

„Voliči se vyjádřili, většinově dali najevo přání ponechat Novou Kaledonii součástí Francie. Jakožto hlava státu přijímám toto znamení důvěry v republiku s hlubokým pocitem vděčnosti. Výsledky rovněž přijímám s pokorou,“ reagoval podle agentury AFP prezident Macron.

Otázka osamostatnění je na Nové Kaledonii předmětem polemik už řadu desetiletí, píše Reuters. První referendum na toto téma se konalo v listopadu roku 2018 a účastníci tehdy podpořili setrvání pod francouzskou nadvládou. Podpora pro osamostatnění ale byla vyšší, než se čekalo, a výsledek dnešního hlasování zdaleka nebyl předem jasný.

K urnám v neděli podle oficiálního odhadu přišlo 85 procent z více než 180 tisíc registrovaných voličů, což znamenalo o několik bodů vyšší účast než před dvěma lety. Hlasování neprovázela hygienická opatření, protože nemoc covid-19 se na souostroví v důsledku přísných opatření a zásadního omezení leteckého spojení přestala šířit.
Obyvatelé Nové Kaledonie odmítli nezávislost v referendu už v roce 2018:

Zámořské území o rozloze skoro 20 tisíc kilometrů čtverečních má poměrně velkou míru autonomie, v otázkách obrany či školství je ale výrazně závislé na Francii. Kolonizováno bylo v roce 1853 a místní ekonomika nyní stojí na těžbě niklu a na turistickém ruchu.

Podle AFP se analytici před referendem přikláněli spíše k variantě, že se zopakuje dva roky starý výsledek. Opačné vyústění by pro Paříž kromě teritoriální ztráty znamenalo i oslabení národní hrdosti, míní Reuters.

CÍRKEV V ITÁLII POHŘBÍVÁ PLODY PO POTRATECH

Katolická organizace v Itálii pohřbívá plody po potratech, ženy nic netuší: Asociace zaměřená proti potratům za posledních dvacet let pohřbila napříč Itálií už více než sto tisíc pozůstatků po interrupcích. Ačkoli matkám nikdo neřekl, že nemocnice nechává pohřbívání plodů na katolické skupině, praktika je v souladu se zákonem. Lidskoprávní organizace to ale považují za porušení práv žen a volají po jeho změně.

V roce 2013 obdržela Beatrice, která pochází z Turína, nečekaně dopis. Místní správa ji informovala o ukončení nájmu hrobového místa napsaného na její příjmení. Ačkoli Beatrice nedávno ztratila otce, nechápala, proč dopis zmiňoval exhumaci, její otec si totiž vybral zpopelnění.„Na úřadu mi řekli, že hrob je z roku 2008. Okamžitě jsem si to spojila. Někdo pochoval můj plod,“ říká Beatrice, která nechtěla uvést příjmení.

Její dítě bylo jedním z tisíců embryí a plodů, které pohřbila katolická asociace proti potratům Difendere la Vita con Maria (ADVM). Ta za posledních dvacet let uzavřela řadu dohod s nemocnicemi a místními samosprávami o shromažďování pozůstatků po interrupcích. Sdružení je poté pohřbí v takzvaných Zahradách andělů, což jsou místa na hřbitovech speciálně určená k tomuto účelu.To vše bez vědomí rodičů.

Roďte i postižené děti, interrupce je jako nájemná vražda, upozorňuje papež

Beatrice otěhotněla pět let předtím, než jí dopis přišel. Vyšetření ukázalo, že plod trpí vážnou vadou. Společně s partnerem se proto rozhodli pro potrat. „Moje dítě by nemělo šanci postarat se samo o sebe. Nechtěla jsem mu způsobit bolest na tomto světě, kde se všichni navzájem neustále soudí,“ říká.

V žádném okamžiku procesu interrupce ji zdravotníci nepožádali, aby souhlasila, že plod pohřbí ADVM. „Co asociace udělala, mě nejen rozesmutnilo, ale také velmi rozzlobilo. Jak se to mohlo stát?“ říká.

Pohřbívání plodů asociací je legální

Po kontaktování nemocnice obdržela od jejího ředitele zprávu, že v té době bylo obvyklé o pohřebních opatřeních komunikovat jen ústně. Ředitel jí podle The Independentu napsal, že vzhledem k bolestivému momentu asi nechápala, co jí personál nemocnice o pohřebních postupech říká.

Papež jako antikoncepce. Když někam přijede, místní se vzdají sexu

„Byla to těžká doba, ale informace o pohřbu jsou něčím, čemu věnujete pozornost,“ trvá na svém Beatrice.
Pokud nemocnice umožní externí organizaci provést pohřeb vaším jménem, je to podle italského zákona legální. Italové jsou povinni do 24 hodin od zákroku požádat nemocnici o pohřeb, a pokud tak neučiní, přechází na nemocnici zákonné vlastnictví plodu.

„Pokud rodiče nepodají žádost do 24 hodin, jejich právo přestává platit. Poté to přebere naše organizace,“ říká farář a ředitel ADVM Maurizio Gagliardini. „Za sedmnáct let jsme pochovali více než sto tisíc embryí a plodů v šedesáti městech napříč Itálií,“ podotýká.

Investigativní novinářka Jennifer Guerraová vytvořila interaktivní mapu se všemi známými pohřebišti plodů s cílem odhalit rozsah této praxe. Doposud napočítala téměř padesát hřbitovů soustředěných v severní Itálii. Domnívá se však, že skutečné množství je mnohem vyšší.

V některých hrobech je více plodů

„V některých hrobech je více plodů, takže je obtížné zjistit, kolik jich bylo pohřbeno po celé zemi. V obcích, kde se tato praxe odehrává, o ní však lidé nic neví,“ říká Guerraová. „Můžete požádat nemocnici, aby se o pohřeb postarala, ale ve skutečnosti se o to stejně postará asociace,“ dodává.
Pandemie plodí nechtěné děti. Potrat není akutní zákrok, soudí některé země

Fenomén vyvolal v Itálii kontroverzi a ostrou kritiku. Lidskoprávní a feministické organizace požadují změnu zákona a plné informování žen o tom, co s plodem bude. Napříč zemí se také uskutečnila řada protestů za práva žen.
Klíčovým problémem zákona je podle expertů nejednoznačnost, protože konkrétně neříká, kdo má pohřeb provést. Když nemocnice nechá plod v rukou katolické ADVM, může to mnoha lidem vadit z náboženského hlediska. Beatrice není věřící a má pocit, že církevní pohřeb byl porušením její vůle.

„Zjištění, že pohřeb provedla ADVM, znamenalo vrátit se k prvotnímu zármutku a prožít si znovu pocit viny. U hrobu jsem našla několik plyšových hraček. Bylo to, jako by mi někdo dával najevo, že jsem se o to nepostarala, tak to musel udělat někdo jiný,“ uzavírá Beatrice.

RAKETOVÁ PALBA V KARABACHU

Vzájemným ostřelováním arménských a ázerbájdžánských sil v neděli pokračoval konflikt o horskou enklávu Náhorní Karabach, který propukl minulý týden. Karabašskou metropolí Stěpanakert otřásly výbuchy, podle ministerstva zahraničí neuznávané republiky jej zasáhlo ázerbájdžánské ostřelování. Baku oznámilo, že se pod palbu arménských sil ocitla ázerbájdžánská města.

Ve Stěpanakertu se v 9:30 ráno místního času (7:30 SELČ) rozezněly výstražné sirény, které následovalo několik výbuchů. Karabašské ministerstvo zahraničí za jejich původce označilo rakety „ozbrojených sil Ázerbájdžánu“.
Město se v uplynulých dnech ocitlo pod palbou hned několikrát, ostřelování tamní obyvatele donutilo uchýlit se do sklepů či krytů. V noci na neděli se metropole ocitla bez elektřiny.

Z útoků na vlastní města viní protistranu také Ázerbájdžán, podle kterého se pod palbou arménských sil ocitla Náhornímu Karabachu přilehlá města Terter a Horadiz i druhé největší ázerbájdžánské město Gjandža (Gäncä), napsala agentura AFP. Arménie útok na město odmítla, karabašské síly však uvedly, že se jim zde podařilo zničit vojenské letiště.
Jednotkám neuznané republiky se podle mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanové podařilo sestřelit tři ázerbájdžánská letadla a zneškodnit dva tanky.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev prohlásil, že síly Baku vážně zranily vůdce neuznané republiky Arajika Harutjunjana. Ten v sobotu oznámil, že se na frontě připojí ke svým vojákům a společně s nimi stane v první linii. Prezident také prohlásil, že Baku zničí vojenská stanoviště, ze kterých Arménie ázerbájdžánská města ostřeluje.

Spor o Náhorní Karabach, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem, trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhou dobu. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.

V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované. Konflikt na Kavkaze si za osm dní vyžádal nejméně 242 obětí; většinu z nich tvoří vojáci Náhorního Karabachu, 14 arménští a 19 ázerbájdžánští civilisté. Baku neuvádí ztráty své armády v konfliktu, jen počty civilistů zabitých arménským ostřelováním.