iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

KSČM se s Filipem už nevzchopí, ČSSD pohřbil Sobotka

Hnutí ANO sice vyhrálo krajské volby na počet mandátů, teď mu ale hrozí, že vzniknou v řadě regionech koalice bez jeho účasti. „Směřuje to k obcházení ANO v řadě krajů,“ říká politolog Lukáš Novotný. Podle něj i jeho kolegů ve volbách pohořely ČSSD a KSČM. Zatímco u komunistů je slabý výsledek spojen s vymíráním jejich voličů, u ČSSD je problém v ní samotné.

Volební účast v krajských volbách byla necelých 38 procent. „Všichni jsme čekali, že volební účast bude nižší, takže je pro mě příjemným překvapením,“ říká politolog Lukáš Valeš z Právnické fakulty Západočeské univerzity. Podle něj jsou výrazní vítězové i výrazní poražení.

Volby do zastupitelstev krajů a do Senátu (2020)

„Všichni si mysleli, že hnutí ANO výrazně oslabí vzhledem k rozporuplnému chování vlády v době pandemické krize. Hnutí ale ukázalo, že za čtyři roky vlády v krajích nijak neztratilo na síle a své voliče má,“ vyjmenovává Valeš.
Výsledky ukazují, že hodně posílila opozice, především Piráti a hnutí STAN. „Jestli má opozice nějaké lídry, jsou jimi oni. Volby ale nebyly jen o celostátních stranách, v řadě regionů překvapily i ty menší. Například Trikolóra na Zlínsku, což ukazuje, že lidé v regionech volí i podle kandidujících osobností,“ dodal.

Pyrrhovo vítězství bez koaličních partnerů

Sestavování koalic vidí jako problém pro vítězné ANO i politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Koaliční partneři z celostátní úrovně - ČSSD i KSČM pohořeli. V řadě krajů bude mít ANO problém vytvořit nadpoloviční většinu a dá se předpokládat, že někde skončí v opozici,“ poznamenal.

Podle něj se ukázalo, že i různé aféry jednoho hejtmana mohou stát hnutí ztrátu silné pozice. Příkladem toho je právě Středočeský kraj a spojení ANO s Jaroslavou Pokornou Jermanovou. To v podstatě zlomilo vaz hnutí ANO i podle politologa z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Lukáše Novotného.

„Je to zásadní ztráta, protože ANO přišlo o největší kraj. Pro řadu stran a hnutí bude totiž naprosto nepředstavitelné, aby šlo s nimi do koalice a budou hledat svého hejtmana. Kauzy, které jdou za hejtmankou Pokornou Jermanovou, budou pro budoucí jednání nepředstavitelné. Strany se silným antibabišovským tónem nedokážou koalici obhájit před svými voliči,“ vysvětluje Novotný.

Babiš: Skvělý výsledek, masáž opozici nevyšla. Do skládání koalic nechci mluvit

Opakem politických fenoménů jsou podle Novotného například Jiří Čunek nebo Martin Půta. Oba jsou patrioti, Martin Půta se na post hejtmana dostal z pozice starosty malé příhraniční obce. Jiří Čunek se na Zlínsku může opřít o silnou stranickou i voličskou strukturu KDU-ČSL.

Fiasko ČSSD a KSČM

Vítězové nejsou vzhledem k nutnosti skládání koalic úplně jasní, zato poražení jsou jednoznační. Největší porážku podle politologů utržily strany ČSSD a KSČM.

ČSSD v krajských volbách obhajovala 125 mandátů, získala jich však jen 28. Přitom před osmi lety vyhrála ČSSD krajské volby v 9 krajích. Komunistická strana Čech a Moravy získala 13 mandátů, přičemž původně jich měla 86.
Pro Valeše takové výsledky nejsou překvapením a čekal je ještě horší. „Je to obrovský sešup. V podobné situaci je i KSČM, ke které se navíc připojily dlouhodobé problémy s oslovováním nových a mladých voličů. Je to zapouzdřená strana, kde se adorují padesátá léta, ale zároveň se podporuje vláda multimiliardáře, což by měl být pro komunisty v podstatě přímý nepřítel. Strana navíc stárne, takže vymírá i fyzicky,“ říká politolog Lukáš Valeš.

Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček v sobotu odpoledne ještě tvrdil, že chtěl kampaň strany spojit se svou osobností. Podle Mlejnka však červený svetr či mikina nebyly pro voliče dostatečným signálem.

Hamáček by měl rezignovat

„Výsledek ČSSD je fiasko. Nevím, jak si to vyhodnotí, ale evidentně záchranářská mikina nebo svetr Jana Hamáčka nefunguje. A pro ty celostátní volby nevěstí nic dobrého,“ uvedl Mlejnek s tím, že takový výsledek může otřást Hamáčkovou pozicí ve straně.

„Předseda strany s tímto výsledkem by měl okamžitě rezignovat,“ prohlásil Mlejnek s tím, že je otázkou, zda je ve straně vůbec někdo, kdo by mohl Hamáčka nahradit a ČSSD pomoci. „A je otázkou, jestli někdo vůbec danou funkci bude chtít, když na tom ta straně je tak špatně,“ dodal. Dílčí vysvědčení pro strany KSČM i ČSSD v těchto volbách se budou podle Novotného promítat i do parlamentních voleb. Za výsledkovými grafy jsou také zásadní finance.

„Za každého krajského zastupitele jsou peníze do stranické kasy. Obě strany budou o dost chudší, takže budou chudší i pro další volební kampaně. Výsledky voleb mají i zásadní finanční rozměr. Takže já si neumím představit, že by výsledky voleb pro ČSSD i KSČM znamenaly, že s ANO zasednou ke koaličnímu stolu a budou dělat, že se nic nestalo. Zas takové Šípkové Růženky by se z nich stát neměly,“ dodává Novotný.

V krajských volbách kromě ČSSD a KSČM pohořela nová strana Václava Klause mladšího Trikolóra. Podle Mlejnka strana nebyla schopná získat voliče SPD.„To je do budoucna a perspektivy tohoto uskupení velkým vykřičníkem. To, co zaznamenala, je velký neúspěch. Ukazuje se, že v boji o voliče ukazuje Tomio Okamura, že je dokáže lépe oslovit než Klaus mladší,“ dodal Mlejnek.

ČUNEK: NEDOKÁZAL JSEM LIDEM VYSVĚTLIT NOVOU ZLÍNSKOU NEMOCNICI

Získal přes devět tisíc preferenčních hlasů, suverénně nejvíc ze všech kandidátů ve Zlínském kraji. Jiří Čunek však v krajských volbách musel překousnout těsnou porážku lidovců, jejichž byl lídrem. A v povolebním rozhovoru přiznává, že vzhledem k odporu řady stran k jím prosazované nové zlínské nemocnici pro něj bude velmi složité udržet hejtmanskou pozici.

Co říkáte na váš volební výsledek?

Jsem velmi nespokojený, myslel jsem si, že vyhrajeme. Ale je vidět, že ANO táhne, byli jsme horší.

Jakou roli v tom hrála nová krajská nemocnice, kterou prosazujete?

Je vidět, že Zlíňáci asi nepotřebují novou nemocnici, protože hodně volili jinak.

Může vzniknout koalice s KDU-ČSL?

Určitě ano. Dokud se neuzavře nějaká koalice, kterou potom stvrdí zastupitelstvo, není nic jisté. Už jsme si s některými kolegy volali, jednání se rozbíhají.

SENÁT: Valentu a Goláně vyzvou za týden starosta Bazala a lékař Stodůlka

Propad zaznamenala KDU-ČSL i vaše osobní preference, minule jste získal o pět a půl tisíce preferenčních hlasů více.
Jsem člověk, který jde hodně za svým cílem, ten cíl byl asi pro mnohé příliš velký. Nechci se srovnávat s Baťou, ale ve Zlíně měl ohromné problémy a až se stal starostou, tak je překonal. Fakt je, že možná osm miliard korun za nemocnici je pro lidi něco nepředstavitelného a říkají si, že oni si to nemohou dovolit. Chápu, že lidé nerozumějí penězům, byť někteří říkají, že ano. Těm miliardám. Že se z velkých peněz dají šetřit i dělat velké peníze. Mnoho lidí to neumí. V tom je projekt komplikovaný. Menší projekty lidé dokáží pochopit víc.

Nevyčítáte si, že jste projekt prosazoval příliš razantně?

Problém je, že asi neumím být jiný. Když dostanu odpovědnost a na jedné straně vidím, jaké problémy v nemocnici máme, kolik peněz utíká z kraje jenom na opravy a nejdou do léčby, tak jsem zvolil s odborným týmem asi nejvýhodnější cestu. To, že jsme to nedokázali lidem vysvětlit, je určitě moje chyba.

Jak může projekt pokračovat, když vidíte výsledky voleb?

Asi bude snaha ho zastavit. Něco jiného je ale něco říkat z náměstí, aniž by viděli realitu. Ve chvíli, kdy realitu uvidí, buď se proti realitě postaví a řeknou ne, protože volby byly takové, a i když to kraj poškodí, půjdou jinou cestou. Nebo se budou snažit najít takovou cestu, aby voličům řekli, že projekt jen zdánlivě upraví a řeknou, že skutečně lepší volba je nová nemocnice a podepřou to jiným komentářem. Nevidím to jako úplně zabité. Realita je jiná.

Jak komplikované by bylo zastavení projektu?

Nákladná by byla ta cesta. Projekt je připravený, aby se kreslil. Jiná cesta znamená, že se bude muset přeprojektovat to, co už se udělalo, tam se zjistí, že to je dražší než nová nemocnice, což bude určitě rok trvat. Nebo se rozhodne, že se zboří interna a postaví se jen centrální objekt a všechno ostatní zůstane, takže pacienti budou pořád jezdit venkem.

KSČM ČEKÁ CESTA ZE DNA, ŘEKL DOLEJŠ.

Předseda KSČM Vojtěch Filip označil volební výsledek strany v senátních a krajských volbách za velkou ztrátu. Komunisté získali zastupitele pouze ve čtyřech krajích, do druhého kola senátních voleb nepostoupil žádný z jejich kandidátů. Filip přiznal, že stranu nyní čeká nejkritičtější období.

Když Předseda KSČM před čtyřmi roky komentoval výsledky krajských voleb, nezastíral zklamání. Letos strana ale propadla ještě víc. Z osmdesáti šesti mandátů, které se snažila obhájit jich podle předběžných výsledků v sobotu krátce po osmé hodině získala pouze třináct. Svůj hlas jí svěřilo necelých pět procent voličů.

„Je to pro mě velké zklamání, které jsem nechtěl zažít, ale musím ho prožít se svými kolegy,“ uvedl Filip na sobotní tiskové konferenci v sídle strany. Doplnil, že se KSČM bude špatným výsledkem v následujících dnech zabývat.

Volby do zastupitelstev krajů a do Senátu (2020)

„Uspěli jsme jenom ve čtyřech krajích. Bude to znamenat hlubokou analýzu naší práce,“ uvedl předseda a na úterý večer svolal stranické kolegium, kde se bude strana snažit najít cestu, jak se vyrovnat s odlivem voličů. „V každém případě to chceme hodnotit velmi kriticky,“ doplnil Filip. Podle něj bylo hlavním důvodem neúspěchu, že se straně nepodařilo prodat v krajích výsledky své práce.

Koronavirová atmosféra voleb se podle něj do výsledků strany zásadně nepromítla. „Nepřikládám tomu velkou váhu,“ uvedl Filip a dodal, že bezpečnost voleb byla z jeho pohledu zajištěna. Za velké zklamání označil předseda komunistů také výsledky v senátních volbách. „Musíme výběr kandidátů asi rozšířit,“ myslí si Filip. Do druhého kola nepostoupil ani jeden z komunistických kandidátů.

„Být jen ve čtyřech krajích ze 14 je prohra. A do toho ještě karanténa limitující stranická rokování. Ale emoce a stesky by vedly k chaosu. Cesta ze dna musí mít hlavu a patu,“ uvedl poslanec Jiří Dolejš.

První místopředseda KSČM Petr Šimůnek později dodal, že se na výsledku mohly podepsat i obavy komunistických voličů z nákazy koronavirem. V podobném duchu mluvil i lídr středočeské kandidátky Zdeněk Štefek, drtivá prohra ho zklamala a označil ji za neúspěch strany. V zastupitelstvu kraje strana končí.

S napětím sledovala strana volby zejména v obvodu Kladno, kde se zkusila dostat do Senátu předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá. Do druhého kola ale postoupili Adéla Šípová za Piráty a Petr Bendl z ODS. Očekávání měla strana i od poslance Pavla Kováčika, který kandidoval na Znojemsku. I tam ale KSČM neuspěla. Do druhého kola postoupili Tomáš Třetina za TOP 09 a Jan Grois.

Poslanec Kováčik leží v nemocnici, vážně se zranil po pádu ze střechy

Předseda poslanců KSČM Kováčik je nyní s těžkým úrazem v nemocnici. Podle Novinek Kováčik propadl střechou při práci na chalupě ve středních Čechách.

Krajské volby nedopadly pro komunistickou stranu podle představ ani před čtyřmi lety. Obhajovali tehdy 182 mandátů, nakonec se ale museli spokojit osmdesáti šesti křesly a získali 10,55 procenta hlasů. Strana tehdy propadla v Ústeckém kraji, kde se Odlřichovi Bubeníčkovi nepodařilo obhájit hejtmanské křeslo a také v Karlovarském kraji, kde v roce 2012 zvítězili a kde je o prvenství připravilo ANO. Předseda KSČM Filip tehdy uvedl, že bude chtít po krajských konferencích, aby vyvodily politickou zodpovědnost tam, kde mohli komunisté získat lepší výsledek.

HAMÁČEK: STŘEDNÍ ČECHY ZKLAMÁNÍ

Výsledek v krajských volbách odpovídá současné pozici ČSSD, zhodnotil volby šéf strany Jan Hamáček. Strana získala celkem 35 mandátů v krajských zastupitelstvech, dosud měla 125. „Nejhorším překvapením jsou střední Čechy,“ zhodnotil výsledek Hamáček. Do druhého kola senátních voleb se dostalo pět kandidátů ČSSD.

„Ukázalo se, že pokud sociální demokracie vsadí na zkušené regionální politiky, tak se to vyplatí,“ řekl Hamáček na tiskové konferenci v sobotu v podvečer, kdy už většina hlasů byla sečtená. „Tam, kde jsme měli silné kandidáty, jsme byli úspěšní,“ dodal.

Vyzdvihl například výsledek v Pardubickém kraji, kde strana kandidovala v koalici 3PK - Pro prosperující Pardubický kraj. Koalice se umístila na druhém místě. Příjemně jej překvapil i Zlínský kraj, ve kterém strana získala čtyři mandáty.

Sociální demokraté naopak vůbec neuspěli ve Středočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji. „Zejména na severu Čech budeme muset přijít s jiným konceptem,“ podotkl šéf strany. Domnívá se však, že před volbami do Poslanecké sněmovny, které se konají v příštím roce, bude o ČSSD kvůli epidemie koronaviru hodně slyšet.

Ostatně právě na epidemii se sloganem „V krizi vás ochráníme“ založili i svou kampaň před těmito volbami. „Nesouhlasím ale s tím, že by sociální demokracie neakcentovala krajská témata, ať už to bylo sucho, byty či senioři. Avšak pandemie nás dostihla a všechny politické subjekty se musely přizpůsobit,“ podotkl místopředseda strany Roman Onderka.
Hamáček se také už dnes odpoledne v České televizi vyjádřil ke svému dalšímu působení v čele strany. „Z boje neutíkám, ale skládat účty budu na sjezdu, ať rozhodnou, zda mám jako předseda pokračovat,“ sdělil.

Volby do zastupitelstev krajů a do Senátu (2020)

Podle místopředsedy strany a ministra zahraničí Tomáše Petříčka sociální demokracie nemá jednotnou strategii pro vyjednávání koalic po volbách. V řadě krajů může navázat na úspěšnou spolupráci z předchozích let, řekl Petříček Radiožurnálu.

Ke Karlovarskému a Ústeckému kraji, kde ČSSD nezískala ani jeden mandát, Petříček uvedl, že problémy v těchto krajích má sociální demokracie delší dobu, chybí jí silní lídři.

Sečteno. ANO je vítězem, skokanem Piráti. ČSSD a KSČM propadly

ČSSD měla díky povolebním koalicím po minulých krajských volbách pět hejtmanů, přestože vyhrála jen ve dvou krajích a získala celkově 125 krajských zastupitelů, což představovalo zhruba pětinu křesel.

V senátních volbách obhajovali sociální demokraté nejvíc mandátů, a to deset. Do druhého kola postoupilo pět kandidátů. Nejvýrazněji uspěl současný místopředseda Senátu Milan Štěch. Ve volebním obvodu Pelhřimov získal 31,22 %.
Na výsledky voleb čekala v centrále ČSSD zhruba polovina vedení, dorazil i volební manažer a exposlanec Michal Hašek. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru byli na volebním odpoledni přítomni pouze zástupci veřejnoprávních médií. Tisková konference se uskutečnila formou videokonference.

EUROPOSLANKYNĚ MAXOVÁ PO OSMI LETECH OPOUŠTÍ ANO, MANDÁT SI PONECHÁ

Europoslankyně Radka Maxová po osmi letech končí v hnutí ANO, informoval Deník N. Svůj odchod vysvětluje tím, že se hnutí odklonilo od původních myšlenek. Maxová také vyčetla předsedovi hnutí Andreji Babišovi nezvládnutí koronavirové krize i chování k bývalému ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Mandát europoslankyně si chce ponechat.

Maxová byla jednou ze zakládajících členek hnutí. „Moje budoucnost v ANO je nulová, takže jsem se rozhodla odejít,“ řekla v rozhovoru pro Deník N europoslankyně. Premiér v reakci na její konec prohlásil, že se hnutí musí očistit od egoistických kariéristů.

„Hnutí ANO byla moje srdcová záležitost, protože jsem jedna ze zakládajících členek. Mám průkazku s číslem devět, je to moje dítě. Do hnutí jsem vstupovala se spoustou energie, elánu a přesvědčením, že je možné věci měnit,“ vzpomíná Maxová.

Hnutí se však podle ní v posledních letech odklonilo od původních idejí. „Občas tam převládají marketingové zájmy a ne to, co by bylo pro Českou republiku lepší,“ vysvětluje. Za rozhodující však označila nesoulad v sociální politice. Vládě vyčítá, že kromě EET a kontrolního hlášení nic nového nepřinesla, postrádá i důchodovou reformu.

K jejímu rozhodnutí však přispěl i vývoj epidemie koronaviru v Česku. „ Na začátku krize se tvrdilo, že máme dostatek roušek, později se ukázalo, že nemáme. Celá první vlna se zvládla jenom díky občanské společnosti,“ tvrdí. Vadilo jí i premiérovo chování vůči Adamu Vojtěchovi.

„Komunikace s premiérem není vždycky úplně jednoduchá,“ řekla s tím, že si Babiš nenechá do ničeho mluvit. Premiér v reakci na její konec v ANO prohlásil, že se hnutí musí očistit od egoistických kariéristů.
Mandát si ponechá

Svého křesla v Evropském parlamentu se vzdát nehodlá, neboť tvrdí, že ji volili lidé, kteří jinak ANO nevolí. „Já jsem tu značku od začátku budovala. Budovala jsem tam sociální politiku a byla jsem její hlavní tváří. Proto si myslím, že je to i kvůli mojí osobě.“

Chtěla by také zůstat v delegaci hnutí ANO v europarlamentu. „Věřím, že se domluvíme. Budu požadovat volné hlasování a spolupráci si dovedu představit,“ uvedla. Maxová byla v hnutí ANO od roku 2012. O rok později se dostala do Poslanecké sněmovny. Do letošního dubna byla předsedkyní jihočeské organizace ANO.

Předtím, než se stala poslankyní, byla ředitelkou jakosti v Kosteleckých uzeninách, které patří pod holding Agrofert. Od srpna 2012 do března 2013 byla místopředsedkyní ANO, od roku 2014 je zastupitelkou Tábora, od podzimu 2016 zasedá v zastupitelstvu Jihočeského kraje.

DEJTE MI SAKRA POKOJ,. TRUMPOVÁ SI V NAHRÁVKÁCH STĚŽUJE NA NESPRAVEDLIVÝ TISK

Americká první dáma Melania Trumpová má po pozitivním testu na koronavirus další palčivý problém. Na veřejnost unikl záznam jejího telefonátu z roku 2018, v němž líčí svou frustraci z toho, jak se k ní chovají média. Stěžuje si, že ji plísní za politiku oddělování dětí migrantů na hranicích USA a nenapíší přitom, že se snažila se situací něco udělat. A že se starala o vánoční výzdobu.

Soukromý hovor Trumpová vedla před dvěma lety se svou tehdejší přítelkyní a asistentkou Stephanie Winston Wolkoffovou. Nakonec se s ní však rozkmotřila a nyní se jí to znovu vrátilo.

Americký prezident Trump s manželkou mají koronavirus. Zvládneme to, vzkázal

Wolkoffová totiž o manželce prezidenta nejenže napsala knihu Melania and Me: The Rise and Fall of My Friendship with the First Lady (Melania a já: Vzestup a pád mého přátelství s první dámou), ale zveřejnila i nahrávky neupřesněného počtu telefonátů, které pořídila bez vědomí Trumpové.

Záznamy ve čtvrtek pustila divákům televize CNN. V době, kdy byly pořízeny, byla aktuální kauzou vládní migrační politika, v rámci níž úřady na americko-mexických hranicích oddělovaly děti od rodičů.

Nevole vůči tomuto postupu zaznívala ze všech stran a kritika dopadla i na první dámu. Ta si mimochodem ještě zavařila, když si na návštěvu centra pro dětské migranty oblékla bundu s nápisem „je mi to vážně fuk, a tobě?“.

„Ty děti říkají: ‚Wow, já budu mít vlastní postel? Budu spát v posteli? Já budu mít vlastní skříň na oblečení? Je smutné to slyšet. Ale toto ve své zemi neměli. Tam spí na zemi. Starají se o ně hezky, ale nejsou s rodiči. Je to smutné,“ říká v nahrávce přerývaně Trumpová, zatímco jí její tehdejší kamarádka přizvukuje.

Manželka prezidenta dále poznamená, že když děti přijdou do Spojených států samy, s pašeráky či zkrátka nelegálně, musí se s tím něco dělat. „A spoustu matek s dětmi učí, jak to mají provést. Přijdou na hranici a říkají ‚ach, zabije nás člen gangu, je to tam nebezpečné‘. A pak tady můžou zůstat,“ pokračuje.

Trump odolává pláči v dětských klecích, republikáni jsou v úzkých

Samotná Wolkoffová říká, že první dáma podle ní měla opravdovou starost o opuštěné děti. Mateřský instinkt jí velel nějak zasáhnout, ale neměla po svém boku nikoho, komu by se mohla svěřit a kdo by jí v tom pomohl. A tak se přizpůsobila vládní politice a přestala to řešit, míní její expřítelkyně.

Nahrávky dojdou i k tomu, jak celou věc popisují média. „Říkají, že jsem komplic, že jsem stejná jako on (Trump), že ho podporuji, že neříkám dost, že nedělám dost,“ říká frustrovaná Trumpová. „Dřu jako kůň, řeším vánoční výzdobu. Koho sakra zajímá vánoční výzdoba? Ale musím to udělat, že?“

Když kamarádka přisvědčí, Trumpovou to povzbudí. „Jasně, takže jsem to udělala a řekla, že pracuji na plánování Vánoc. A oni na to: ‚A co ty oddělené děti?‘ Dejte mi sakra pokoj!“ vybuchne.

Připomeňme, že výběr vánočních dekorací Trumpové vedl v médiích i na sociálních sítích k údivu. Mnozí je přirovnávali k hororu a další se ptali, zda to odráží psychický stav první dámy. Nyní, když vidí, že jen o tuto povinnost neměla přílišný zájem, je jim podoba výzdoby jasná, glosuje server USA Today.

Ale zpět k odděleným dětem. „Kde byli, když to dělala Obamová? Já jsem se snažila vrátit zpátky to dítě k jeho matce, ale neměla jsem šanci! Musí projít procesem podle zákona. (...) A oni to ani nenapíšou. Nevěří tomu, a tak to nenapíšou, protože jsou proti nám a protože to jsou liberální média. Mohla bych jít do Fox News a tam by to napsali, ale to nechci,“ stěžuje si dál Trumpová.

List The Independent v této souvislosti připomíná, že prezident Trump prohlašoval, že oddělování dětí na hranicích zdědil po minulé administrativě. Za Baracka Obamy se však podle listu tato politika neuplatňovala ani zdaleka v takové míře jako za Trumpa, což zřejmě souvisí s jeho přístupem nulové tolerance k migrantům.

Bývalá první dáma Michelle Obamová podle médií na hranice nikdy nepřijela, první byla až Melania Trumpová. I to zřejmě Trumpova manželka vzkazovala médiím svou bundou, míní Wolkoffová. Podle ní zkrátka odjela k hranicím, ať už o tom média psát budou, nebo nebudou. Jenže ta nápis pochopila jinak a v Bílém domě nebyl nikdo, kdo by přispěchal s vysvětlením.

Mluvčí Trumpové ke zveřejněným nahrávkám vzkázala, že jediným záměrem Wolkoffové očividně vždy bylo jen tajně nahrát první dámu, aby „mohla prodávat samu sebe a svou chlípnou knihu“. „Není způsob, jak zjistit, zda byly nahrávky upraveny, a je jasné, že ty ukázky byly schválně vybrány a prezentovány bez kontextu. První dáma se dál soustředí na svou rodinu a službu naší zemi,“ dodala.

MADRID V UZÁVĚŘE. KVŮLI ŠÍŘENÍ COVIDU SE ODSTŘIHNE OD ZBYTKU ŠPANĚLSKA

Madrid a devět přilehlých měst vstoupí od dnešních 22 hodin kvůli špatné epidemické situaci do uzávěry, oznámil regionální šéf zdravotnictví Enrique Ruiz Escudero. Španělská metropole se tak stane prvním evropským městem, které od prvního vzestupu infekce letos na jaře podobné opatření znovu zavede.

Obyvatelé hlavního města a jeho okolí budou mít zakázáno vycestovat kromě nutných případů; oblasti budou zároveň kromě opodstatněných návštěv uzavřeny pro zbytek Španělů. Lidé mohou překročit městské hranice při cestě za prací či do školy, na návštěvu lékaře nebo na nákup; naopak zakázané budou cesty za všemi volnočasovými aktivitami.

Madrid je momentálně koronavirem nejhůře zasaženým regionem Evropy, uvádí agentura AP. Metropole podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) za poslední dva týdny registruje 695 případů koronaviru na 100 000 obyvatel, což je více než dvojnásobek celošpanělského průměru a sedmkrát více než průměr Evropy, která minulý týden evidovala 94 případů na 100 000 obyvatel.

Situace se však pomalu zlepšuje, domnívá se Ruiz Escudero. „Výsledky jsou nadějné. Počet (pacientů) přijatých do nemocnic se v posledních čtyřech dnech snižuje. Celkový počet nakažených se za jeden týden snížil o 16 procent,“ uvedl.

POTÁPĚČI OBJEVILI VRAK NĚMECKÉHO PARNÍKU, MŮŽE SKRÝVAT JANTAROVOU KOMNATU

Vrak německého parníku Karlsruhe potopeného na konci druhé světové války by podle polských potápěčů mohl obsahovat poklady z Jantarové komory, kterou vyloupili nacisté. Po komnatě pátrají hledači pokladů už desítky let.

Jantarovou komnatu v roce 1716 daroval ruskému caru Petru I. pruský panovník Bedřich Vilém. V roce 1941 ji Němci u Petrohradu demontovali a až do jara 1945 byla uložena v Königsbergu, dnešním Kaliningradu. Z tohoto města, dříve patřícího Německu, vyplula v dubnu 1945 loď Karlsruhe s velkým nákladem. Sovětská vojenská letadla ji poslala ke dnu u současného polského pobřeží. Potápěči z gdyňského střediska Baltictech nyní informovali, že vrak lodi objevili.

„Pátrali jsme po něm od loňska, kdy jsem si uvědomili, že na dně Baltského moře může ležet nejzajímavější, neobjevený příběh,“ uvedli potápěči z Baltictech na Facebooku.

Potopená loď je podle nich prakticky nedotčená. V jejích nákladních prostorech objevili vojenská vozidla, porcelán a mnoho beden s dosud neznámým obsahem. Nachází se v hloubce 88 metrů několik desítek kilometrů severně od města Ustka.„Nechceme se chlubit, ale pokud měli Němci odvézt Jantarovou komnatu přes Baltské moře, byl pro ně parník Karlsruhe poslední šancí,“ tvrdí gdyňští potápěči.

Parník Karlsruhe se podílel na operaci Hannibal, jedné z největších námořních evakuačních akcí v dějinách, při které bylo před postupující Rudou armádou odvezeno více než milion německých vojáků a civilistů z Východního Pruska. Na palubě Karlsruhe cestovalo 1 083 pasažérů; plavidlo se potopilo ráno 13. dubna 1945 a zachránilo se 113 lidí.
Hora Svaté Kateřiny otevřela štolu, v níž hledali Jantarovou komnatu

Po Jantarové komnatě hledači pokladů neúspěšně pátrají od roku 1945, a to například v Krušných horách, na Šumavě či v Rakousku. Říkalo se také, že je ukryta ve sklepeních zámku v severočeském Frýdlantu. Někteří vědci se ovšem domnívají, že komnatu zničila sovětská vojska při dobývání Kaliningradu, nebo že jsou skvosty stále zasypány v ruinách sklepení tamního zámku, kde byly uloženy. Jantarovou komnatu, respektive její přesnou kopii, mohou turisté vidět od roku 2003 v Petrohradu.

Z HONDURASU MÍŘÍ DO USA NOVÁ KARAVANA MIGRANTŮ

Na tři tisíce migrantů překročily hranice na jednom z přechodů mezi Hondurasem a Guatemalou s cílem dostat se dál přes Mexiko až do Spojených států. Hondurasko-guatemalská hranice se otevřela teprve před dvěma týdny po několikaměsíční uzavírce kvůli pandemii covidu-19.

Skupina migrantů se zformovala v honduraském pohraničí přes sociální sítě. Jde o další takzvanou karavanu migrantů, které se do širšího povědomí dostaly předloni poté, co je americký prezident Donald Trump označil za bezpečnostní hrozbu pro USA. Loni se jich k americko-mexické hranici z Hondurasu vydalo velké množství. Trump proto kritizoval vlády regionu, že nedokážou běžence zastavit a Mexiku hrozil i zavedením cel.

Nynější karavana migrantů, v níž jsou opět zejména mladí lidé, někteří i s malými dětmi, překročila hranice na severozápadě Hondurasu. Úředníci na hranicích se zprvu snažili kontrolovat jejich doklady, posléze to ale vzhledem k počtům běženců vzdali, uvedla agentura AP. Agentura EFE citovala guatemalskou ministryni zdravotnictví Amelii Floresovou, podle níž mají mít všichni pro vstup do Guatemaly test na covid-19.

„Chceme se pokojným způsobem dostat přes hranice, nechceme konflikty, musíme se dostat do USA,“ řekl reportérovi honduraské televize HCH mladý muž v roušce, který se představil jako Alberto. „V Hondurasu není práce, nedá se tu žít,“ zmínil jeden z hlavních důvodů, proč lidé utíkají. Dalším důvodem je vysoká kriminalita v této středoamerické zemi, která je po Salvadoru druhá na světě v počtu vražd na počet obyvatel.

Takzvané karavany migrantů ze Střední Ameriky nejsou novým fenoménem, lidé z regionu utíkají před chudobou a násilím už řadu let. Do větších skupin se sdružují proto, že jim tak na cestě hrozí menší nebezpečí, a také se tak vyhnou placení velkých částek pašerákům.

Letos příliv migrantů ze Střední Ameriky do Mexika výrazně snížila pandemie covidu-19, kvůli níž tamní vlády uzavřely hranice. Nynější karavana se zformovala přes sociální sítě v honduraském městě San Pedro Sula, odkud i v předchozích letech karavany vyrážely.

Mexická imigrační agentura tento týden uvedla, že umožní jen „bezpečnou a legální“ migraci. Americká ambasáda v Hondurasu ve středu na Twitteru varovala, že migrace do USA je nyní obtížnější než kdy jindy a také velmi nebezpečná kvůli pandemii covidu-19. V ní jsou Spojené státy co do počtu nakažených (7,2 milionu) i úmrtí spojených s nákazou (na 207 000) nejvíce postiženou zemí světa.

KALIFORNIE ODŠKODNÍ ČERNOCHY ZA OTROCTVÍ, SCHVÁLILA PRŮLOMOVÝ ZÁKON

Kalifornie schválila zákon o utvoření speciální komise, která prostuduje možnosti reparace černochů za otroctví. Podle amerických médií je zákon první svého druhu a otevírá cestu pro budoucí možné odškodnění potomků otroků. Kalifornie doufá, že se stane inspirací i pro ostatní americké státy.

Zákon AB 3121 schválený ve středu guvernérem Gavinem Newsomem stanovuje utvoření devítičlenného týmu, který přijde s doporučeními, jakou formu by případné reparace měly mít a kdo by odškodnění mohl získat. Reparace by se mohly týkat až dvou milionů Afroameričanů v Kalifornii.

Komise by se měla sejít nejpozději 1. června. Doporučení musí uvést maximálně o rok později, uvádí server USA Today. Odškodnění může mít podobu plateb v hotovosti, odpuštění studentských půjček, umožnění přístupu k práci na veřejných projektech nebo kvalifikačních kurzů.

„Jako národ můžeme vzkvétat jen tehdy, když každý z nás má příležitost vzkvétat,“ uvedl kalifornský guvernér Newsom ve svém prohlášení. „Naše bolestná historie otroctví se vyvinula ve strukturální rasismus a předsudečnost, která je zabudovaná a prostupuje skrze naše demokratické a ekonomické instituce.“

Newman doufá, že Kalifornie bude v čele boje za rovné příležitosti a inspiruje i ostatní státy. Podpora zákona ze strany republikánů i demokratů podle něj reprezentuje „paradigma, že naděje bude rezonovat napříč Spojenými státy“.
Reparace za otroctví v USA? Ve vzduchu létají biliony až triliony

Téma rasismu a diskriminace se dostalo v USA do popředí v souvislosti s masovými protesty, které odstartovala smrt černocha George Floyda při policejním zákroku. Podle autorky zákona Shirley Weberové ale byl návrh zákon připravován ještě před vypuknutím rasových nepokojů. „Tyto okolnosti samozřejmě posílily pravdivost našich tvrzení,“ řekla.

Spolu s AB 3121 Kalifornie přijala i další čtyři zákony zaměřené proti rasismu. Jeden má zabránit diskriminaci při výběru soudců, další chce zajistit účast členů minorit ve vedení veřejně obchodovatelných korporací se sídlem v Kalifornii. Nové zákony též umožňují vězňům podat návrh na osvobození s tím, že předchozí rozsudek byl rasistický.
Odčinění starých hříchů

Kalifornie vstoupila do Unie, seskupení států Severu, v roce 1850 jako svobodný stát, v němž otroctví bylo nelegální. Vlivem právních kliček však otroctví stále umožňovala. Pokud otroci uprchli, museli být vráceni svým „pánům“.
Odškodněte černochy. V USA sílí volání po reparacích za otrokářství

Otroctví bylo v celých Spojených státech zrušeno v roce 1865. Otázka odškodnění se od té doby objevuje neustále. Některé místní organizace či samosprávy už k nějakým pokusům o odčinění otroctví a rasově motivovaných zločinů přistoupily.

Například Howardova univerzita se začala veřejně omlouvat a poskytovat kompenzace ve formě stipendií či hotovosti. Město Evanston v Illinois zase vytvořilo reparační fond, jehož cílem je mírnit majetkovou nerovnost mezi barevným a bělošským obyvatelstvem. Financuje ho z daně z marihuany.

Město Asheville v Severní Karolíně v červenci letošního roku se rozhodlo omluvit se černochům za roli, kterou hrálo v obchodu s otroky. Přiznalo jim odškodnění ve formě investic do programů, které mají Afroameričanům pomoci s bydlením a rozvojem byznysu.

Zatím žádný americký stát se k podobnému kroku neodhodlal. Podle profesora ekonomie a odborníka na reparace Williama Darityho Jr. ale v případě Kalifornie nebude možné mluvit o odškodnění, protože toho lze dosáhnout jen na federální úrovni. „Cokoli Kalifornie udělá, by se dalo nazvat odčiněním nebo nápravou minulých činů,“ řekl serveru CalMatters.
V Texasu skončilo otroctví s dvouletým zpožděním. Juneteenth se slavil už po 155.

BELGIE VE VLÁDĚ PRVNÍ NA SVĚTĚ TRANSGENDEROVOU MINISTRYNI

Belgie se ve čtvrtek stala první zemí světa, která má ve vládě transgenderovou ministryni. Petra De Sutterová bude mít v kabinetu premiéra Alexandera De Crooa na starosti oblast veřejných služeb, získala i post vicepremiérky. V belgické politice De Sutterová působí už dlouho, mimo jiné byla i senátorkou a europoslankyní.

Sedmapadesátiletá politička za zelené je vzděláním lékařka, vede oddělení reprodukční medicíny na univerzitě v belgickém Gentu. Dříve působila také jako gynekoložka v tamní fakultní nemocnici.

„Do politiky jsme vstoupila v roce 2014 a okamžitě se na mě začalo útočit. Je smutné, že se útočí na lidi, a nikoli na jejich myšlenky nebo činy. Dnes už jsou ale reakce pozitivní,“ citoval De Sutterovou deník The Times.„Máme radost, že členka trans komunity byla jmenována do tak vysoké politické funkce,“ citovala agentura Reuters Matta Bearda, šéfa organizace All Out, která hájí práva LGBT (tedy komunity leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob). Podle něj se belgická vláda může stát inspirací pro další země.

Nová belgická vláda složila přísahu ve čtvrtek. Vznikla téměř 500 dní po parlamentních volbách poté, co se na ní dohodlo sedm stran z vlámské i valonské části země. Nový kabinet tvoří liberálové, zelení a sociální demokraté z obou jazykových částí a vlámští křesťanští demokraté.Transgenderovou ministryni má také Tchaj-wan, který ale není uznávaný jako samostatný stát. Audrey Tang má na starost kybernetickou bezpečnost a další digitální záležitosti.

BELGIE NOVOU PRINCEZNU, NEMANŽELSKÁ DCERA BÝVALÉHO KRÁLE ZÍSKALA TITUL

Belgie má od čtvrtka novou princeznu. Stala se jí Delphine Boëlová, nemanželská dcera bývalého krále Alberta II. Dvaapadesátiletá umělkyně se kvůli uznání otcovství soudila od roku 2013. Až letos v lednu bývalý panovník přiznal, že je jejím biologickým otcem. Nyní bruselský odvolací soud rozhodl, že ženě patří titul belgické princezny.

Boëlová bude napříště používat příjmení svého biologického otce, který pochází z původem německé sasko-kobursko-gothajské dynastie. Bude se tedy jmenovat Delphine de Saxe-Cobourg-Gotha. Tituly princezna a princ budou mít i obě její děti: Joséphine a Oscar. Před jmény budou mít všichni zkratku SAR, tedy Jeho či Její královská Výsost.

Podle právního zástupce má Boëlová radost z rozhodnutí soudu, „které ukončilo dlouhý proces, jenž byl pro ni i její rodinu obzvlášť bolestivý“. „Vítězství u soudu nemůže nikdy nahradit otcovskou lásku, ale nabízí pocit, že bylo spravedlnosti učiněno zadost,“ dodal Marc Uyttendaele.

Umělkyně od roku 2013 soudně usilovala o to, aby bývalý belgický král Albert II. uznal, že je jejím biologickým otcem. Předtím se pokoušela dosáhnout uznání otcovství dohodou, ale neúspěšně.

Žena od počátku pře tvrdila, že její matka, baronka Sybille de Selys Longchampsová, měla s králem v 60. a 70. letech minulého století poměr, a ona se z něj narodila. Albert byl přitom od konce 50. let ženatý a jeho manželka Paola mu v letech 1960, 1962 a 1963 porodila tři děti.

Nyní 86letý Albert II. se stal králem v roce 1993 po smrti svého staršího bratra Baudouina I. V roce 2013 abdikoval ve prospěch nejstaršího syna Philippa. Albert dlouhodobě odmítal, že by byla Boëlová jeho nemanželskou dcerou.
Loni v květnu se ale na základě rozhodnutí soudu podrobil testu otcovství. Jinak mu hrozila pokuta 5000 eur (134 000 Kč) denně do doby, než vzorek DNA poskytne. Letos v lednu pak bývalý král pod tlakem důkazů uznal, že je biologickým otcem Boëlové.

Belgická média upozorňují, že nová princezna nezíská jako nemanželská dcera krále místo v pořadí nástupnictví na trůn. Po smrti Alberta II. by ale mohla dostat část dědictví z jeho osobního majetku. Právníci Boëlové během dlouhého procesu tvrdili, že se jejich klientka s králem nesoudí kvůli penězům. Upozorňovali, že Jacques Böel, který ji jako otec vychoval, byl bohatý průmyslník.

NAKAŽENÁ BRITSKÁ POSLANKYNĚ JELA DO PARLAMENTU. VYLOUČÍ JI ZE STRANY

Vlna kritiky se snesla na britskou poslankyni Margaret Ferrierovou za Skotskou národní stranu, která cestovala 400 kilometrů vlakem do londýnského sídla parlamentu, i když měla podezření, že je nakažená koronavirem. Už s potvrzeným pozitivním výsledkem testu pak vlakem zase odjela zpět. Měla přitom nastoupit do povinné karantény.

Podle listu The Times ji kvůli tomu čeká vyloučení ze strany a zřejmě i pokuta v přepočtu až 120 tisíc korun. Poslankyně se možná nevyhne ani trestnímu stíhání.

„V sobotu odpoledne jsem na sobě pozorovala mírné příznaky, a proto jsem si vyžádala test na covid, který jsem téhož dne absolvovala. V pondělí jsem se cítila mnohem lépe, tak jsem podle plánu vlakem odjela do parlamentu. Byla to chyba a já se za tuto chybu velice omlouvám,“ uvedla poslankyně Ferrierová v oficiálním prohlášení.
Navzdory všem pravidlům navíc politička v úterý Londýn vlakem zase opustila, i když v pondělí večer obdržela pozitivní výsledky testu.

Kajícné omluvy ale neobměkčily její stranické kolegy, kteří prakticky okamžitě rozhodli o jejím vyloučení.
„Je obtížné vyjádřit, jakou zlobu cítím jménem lidí, kteří denně přinášejí obrovské oběti, aby pomohli covid porazit. Pravidla platí pro všechny a jsou tu od toho, aby lidé byli v bezpečí,“ napsala na Twitteru skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, podle níž je chování Ferrierové „naprosto neobhajitelné“.

The Times upozornil i na to, že ironickou shodou okolností právě Ferrierová letos na jaře ostře kritizovala poradce premiéra Borise Johnsona Dominica Cummingse, který se v březnu vydal autem k rodině do Durhamu v době, kdy v zemi platila celostátní karanténa. Vláda tehdy lidem nařídila, aby pokud možno neopouštěli své domovy.