iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Leyenová z Německa za EU s Brity nic nevyřeší

Evropská komise zahájila s Velkou Británií právní řízení kvůli porušení schválené brexitové dohody. Oznámila to ve čtvrtek předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, podle níž dal Brusel Londýnu měsíc na vyjádření. Člen protokolu vytahuje vlajku Spojeného království poté, co z budovy britských diplomatů v Bruselu odstranil vlajku.

Exekutiva Evropské unie neúspěšně žádala britskou vládu, aby do konce září z návrhu kontroverzního zákona o vnitřním trhu vypustila pasáže porušující právně závaznou dohodu. Ve stínu pandemie. Šance na tvrdý brexit je 80 procent, varují analytici. Britská Dolní sněmovna však v úterý návrh schválila v původní podobě, čímž podle von der Leyenové zásadně nabourala vzájemnou důvěru. Návrh zákona poslanci schválili poměrem hlasů 340 ku 256. Předlohu ještě musí schválit Sněmovna lordů.

Návrh s cílem zajistit volný obchod mezi všemi částmi Británie porušuje takzvaný protokol o Severním Irsku, který je jedním ze základních pilířů brexitové dohody. Podle ministra pro Severní Irsko Brandona Lewise však dohodu porušuje jen „velmi specifickým a omezeným způsobem“.

Podle protokolu bude tato část Británie součástí unijního volného trhu, což má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou, která zůstala součástí EU.

„Lhůta vypršela včera (ve středu) a problematické pasáže nebyly odstraněny. Proto se dnes komise rozhodla zaslat britské vládě dopis, který formálně zahajuje řízení pro porušení povinností,“ řekla von der Leyenová. Brusel je podle ní nadále otevřen dialogu.

Spojené království má do konce tohoto měsíce čas předložit k výzvě své připomínky. Po prozkoumání těchto připomínek nebo v případě, že připomínky předloženy nebudou, může komise případně rozhodnout o vydání odůvodněného stanoviska.

Po něm by případ obdržel Soudní dvůr EU, který může v konečném důsledku rozhodnout o finanční pokutě pro Británii za nedodržení unijního práva. Celý proces se nicméně může táhnout roky a Británie bude mít dostatek prostoru k případné změně kurzu, upozorňuje agentura Reuters.

Británie už od konce ledna není členskou zemí, během přechodného období trvajícího do konce roku se na ni však vztahují členské povinnosti, jejichž plnění kontroluje EK.Podle britské vlády je zákon o vnitřním trhu pojistkou pro případ, že by se dohodu do konce roku nepodařilo vyjednat. V reakci na čtvrteční oznámení kabinet uvedl, že už dříve „jasně vysvětlil důvody“, které ho k přijetí kontroverzní právní normy vedly.

„Musíme vytvořit právní jistotu, abychom vždy plnili své závazky vůči Severnímu Irsku a chránili výdobytky mírového procesu,“ řekl vládní mluvčí. Premiér Boris Johnson chce zákonem zabránit především tomu, aby EU používala otázku Severního Irska jako „klacek“ proti Británii.

Podle některých unijních politiků zákon výrazně zkomplikuje už tak složitá vyjednávání o budoucích vztazích, jejichž další kolo pokračuje ve čtvrtek v Bruselu. Evropští i unijní vyjednavači podle Reuters oznámili, že se zatím nepodařilo přiblížit stanoviska ohledně státní pomoci, což je jeden z hlavních sporných bodů bránících uzavření dohody o budoucích obchodních vztazích. Krátce po ohlášení rozhodnutí Komise klesla britská libra o 0,6 procenta oproti dolaru a 0,5 procenta oproti euru.
BRITÁNIE VYŽENE UPRCHLÍKY NA OSTROVY?

Izolovat jako Napoleona. Británie chtěla posílat běžence do Atlantiku: Britská vláda zvažovala, že bude žadatele o azyl posílat na odlehlé ostrovy v Atlantickém oceánu, kde by se teprve řešil jejich osud. Nakonec si to rozmyslela, návrh však unikl do médií a pobouřil opozici i ochránce lidských práv. Jedním z míst, kam chtěl Londýn běžence stěhovat, mělo být i poslední útočiště vyhnaného francouzského vojevůdce Napoleona.

K britským břehům jen za letošní rok připlulo nejméně sedm tisíc migrantů. Vyplouvají z Francie na malých nebezpečných člunech a snaží se překonat kanál La Manche. Rostoucí počty se Londýn spolu s Paříží už delší dobu snaží zastavit.
Přes La Manche se plaví rekordní počty migrantů. Británie je chce odříznout

Jedním z plánů, který na britském ministerstvu vnitra padl, bylo podle listu Financial Times i budování nových azylových center na britském území, ovšem tisíce kilometrů daleko.

Třeba na tropických ostrovech Ascension a Svatá Helena, kde roku 1821 zesnul poražený Napoleon. Jeden z nejvíce izolovaných ostrovů na světě patří do britského zámořského teritoria a na Ascensionu sídlí také letecká základna, kterou britská armáda využila například v boji o Falklandy v roce 1982.

Šéfka resortu vnitra Priti Patelová údajně zadala svým kolegům, aby prozkoumali praktické detaily návrhu. List The Guardian pak doplnil, že mezi destinace, kam žadatelé o azyl mohli v budoucnu mířit, dále patřily Papua-Nová Guinea v Oceánii, ale i východoevropské Moldavsko.

Británie se přitom inspirovala v Austrálii, která připlouvajícím cizincům brání ve vstupu na své území a azylový proces je nutí řešit z ostrovů Nauru a Manus. Australský přístup si už vysloužil mnohé kritické komentáře a stejně tak nyní i ten britský, byť od něj vláda brzy upustila.

„Tato absurdní myšlenka je nehumánní, naprosto nepraktická a šíleně drahá. Je proto vcelku pravděpodobné, že s ní vláda toryů přišla,“ podotkl ironicky stínový ministr vnitra Nick Thomas-Symonds. Radní ostrova Ascension pak prohlásil, že návrh zní jako „logistická noční můra“.

Labouristická poslankyně Zarah Sultanaová zase na Twitteru napsala, že posílat migranty na odlehlé ostrovy by byl „naprosto bezcitný způsob zacházení se zoufalými lidmi“. „Raději bychom jim měli projevit solidaritu a lidství,“ dodala.
Vláda premiéra Borise Johnsona v reakci na zprávy médií potvrdila, že zkoumá nové možnosti řešení nelegální migrace. K přesouvání běženců do center uprostřed oceánu se však nevyjádřila.

„Spojené království má dlouhou a hrdou historii nabízení útočiště těm, kteří potřebují ochránit. Desetitisíce lidí si ve Velké Británii vybudovaly nový život a my k tomu budeme i v budoucnu poskytovat bezpečné a legální cesty,“ uvedlo ministerstvo vnitra s tím, že zajistí, aby nedocházelo ke zneužívání azylového systému ani související kriminalitě.

Zatím vláda nekomentovala ani další uniklý návrh, a sice že bude Británie kupovat vyřazené trajekty a žádosti o azyl řešit tam, píše stanice BBC. Ta zmiňuje i umisťování migrantů na ostrovy u Skotska, což rázně odmítla skotská premiérka Nicola Sturgeonová, která uvedla, že přes ni neprojde „žádný návrh, který by s lidskými bytostmi zacházel jako s dobytkem“.

ROUŠKY MÍSTO INJEKCÍ?

Roušky fungují jako očkování, covid se díky nim neprojeví, míní experti: Svět čeká na účinnou očkovací látku proti koronaviru a mezitím roste počet nakažených i mrtvých. Nicméně je tu jedna hypotéza, na kterou někteří vědci sázejí: roušky, které už nosí miliardy lidí, mohou fungovat jako náhražka vakcíny, neboť mohou přispět k imunizaci mnohých, aniž by škodily.

„Covid znovu útočí a já jsem našel velmi zajímavou a sugestivní hypotézu, kterou je sice třeba ještě ověřit, ale která si zasluhuje pozornost,“ říká pro deník La Repubblica Giovanni de Simone z Neapolské univerzity.

„Roušky v podstatě filtrují infekční kapičky koronaviru přenášené vzduchem a redukují množství, které člověk může vdechnout. Snižují tak pravděpodobnost, že se infekce projeví symptomy,“ uvádějí Monica Gandhiová a George Rutherford v New England Journal of Medicine.

„Je to tak trochu jako s očkovací látkou s malým množstvím viru, kdy sice infekci chytíme, ale ne v takové formě, aby vyvolala chorobu,“ dodávají. Roušky nechrání před infekcí, ale snižují podle vědců množství viru, jemuž jsme vystaveni. Nemoc covid-19 má spoustu klinických projevů, počínaje úplnou absencí symptomů a konče respiračním selháním a smrtí.

Trochu jiný začátek školního roku. Itálie hledá miliony školních lavic

Nedávné výzkumy naznačují, že zakrývání nosu a úst je nejen účinné při ochraně druhých, ale že může také snižovat závažnost nemoci u nakažených osob právě z toho důvodu, že vdechly jen málo viru, říká Giovanni de Simone.
Roušky schopné filtrovat kapénky obsahující virus (schopnost filtrace závisí na typu roušky) snižují jejich množství, které člověk vdechne. Kdyby se tato teorie potvrdila, pak by nošení roušek všemi občany mohlo přispívat ke zvýšení počtu bezpříznakových onemocnění.

Nízká úmrtnost v zemích, kde je nošení roušek povinné

Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) z poloviny července je asi 40 procent onemocnění bezpříznakových, ale v oblastech, kde roušku nosí všichni a všude, je to i přes 80 procent.
Premium Poučená Itálie, marné Španělsko. Evropa sleduje dva odlišné koronavirové příběhy

Na argentinské výletní lodi, kde cestující nosili chirurgické roušky a personál měl roušky N95, byl podíl bezpříznakových infekcí 81 procent.

Ve dvou ohniscích nákazy v USA, kde byly všem denně přidělovány roušky, byl podíl bezpříznakových infekcí 95 procent a jen pět procent lidí mělo lehké nebo mírné příznaky a nebyl registrován žádný těžký průběh nemoci. Úmrtnost v zemích, kde je nošení roušek povinné, zůstala nízká.

„Předpoklad je takový, že používání roušek přispívá k šíření bezpříznakové infekce, protože se snižuje množství viru. Může to vést k dosažení jisté imunity populace nezávisle na očkování. Ten, kdo je nositelem malého množství viru, může zase šířit jen malé množství viru a nošením roušky se zase jeho množství dále snižuje,“ uvádí Giovanni de Simone.

Virus je silně přenosný a je obtížné ho vykořenit

Virus je silně přenosný a ukázalo se, že je obtížné ho vykořenit, a to i v těch regionech, které zavedly přísná opatření. Abychom uchránili společnost před jeho ničivými účinky, je nutné sázet na snížení jeho přenosnosti a závažnosti nemoci, říká lékař.

Z odstrašujícího příkladu vzorem. Itálie dokázala omezit šíření koronaviru

Zvýšit podíl případů lehkého či bezpříznakového průběhu nemoci by bylo vítězstvím, dodává. Abychom zjistili, že všeobecné nošení roušek je užitečnou strategií, potřebujeme další kontrolní studie, které budou porovnávat míru bezpříznakových infekcí v určité oblasti s těmi kraji, kde se rouška nenosí všude. Informovanost ohledně nošení roušek se musí podstatně zlepšit a používání roušek se musí rozšířit, zvláště ve světle těchto nových skutečností, říká Giovanni de Simone.

EXPORTÉŘI PŘIJDOU O 500 MILIARD?

Exportéři čekají výpadek vývozu až 500 miliard, tvrdí jejich zástupci: Český export by letos podle odhadů Asociace exportérů mohl kvůli krizi vyvolané pandemií koronaviru klesnout o 300 až 500 miliard korun z loňských rekordních 4,57 bilionu korun. Dostal by se tak na úroveň mezi roky 2016 a 2017, tedy o čtyři až pět let zpět.

Šéf náchodské společnosti Atas elektromotory a místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk | foto: Ondřej Littera
Oznámil to místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk při příležitosti čtvrtečního Exportního fóra v Mladých Bukách na Trutnovsku.

Odhad poklesu asi o 300 miliard by se podle Daňka naplnil při optimistickém vývoji. „Při realisticko-pesimistické předpovědi by výpadek mohl být až 400 miliard korun,“ řekl s tím, že do všech předpovědí vstupuje mnoho neznámých.
Kurzarbeit musí zůstat v zákoně napořád, prohlašuje zástupce exportérů

Řada z nich se podle Daňka začne projevovat od pondělí 5. října, kdy v ČR začne platit nouzový stav. „Nevíme, jak dlouho budou opatření trvat, jak se budou vyvíjet a jaký to může mít dopad do průmyslu a exportu,“ řekl. Míní, že vládou přijatá opaření neskončí za avizované dva týdny ale spíše za měsíc až šest týdnů.

Kdyby se epidemii nedařilo zvládnout a zavřely by se třeba hranice, uzavření všech škol či masivní rozšíření epidemie do výrobních podniků, mohl by být podle Daňka letošní propad vývozu až půl bilionu korun. Například příhraniční firmy by při uzavření hranic přišly o zahraniční pracovníky. Daněk připomněl závod Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku, kde pracuje na 2 000 dojíždějících Poláků.

Za prvních sedm měsíců letošního roku vývoz zboží přes české hranice klesl meziročně o deset procent na 2,4 bilionu korun. Meziroční pokles exportu tak činil asi 260 miliard korun. Kladné saldo zahraničního obchodu za leden až červenec kleslo téměř o čtvrtinu na 218 miliard korun.

„Propad 80 miliard byl za leden až červenec ve vývozu do Německa. Druhý velký problém je v automobilovém průmyslu. Osobní automobily, díly a příslušenství propadly ve vývozu o 34 miliard korun,“ řekl Daněk. Z velkých exportních zemí klesly o více než pětinu vývozy do Francie a Velké Británie.

Podniky jsou na umělé výživě

Výrobní podniky jsou nyní podle Daňka na „umělé výživě“ díky státnímu program Antivirus na podporu udržení zaměstnanosti, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru. „Firmy se snaží udržet zaměstnanost do poslední chvíle. Pokud propustíte zaměstnance, tak už je neseženete, pokud by přišly další zakázky,“ řekl.

Parametry chystaného takzvaného kurzarbeitu, který by měl program Antivirus nahradit, se průmyslníkům podle Daňka moc nelíbí. „Je tam celá řada limitujících věcí. Například to, že nebude spouštěn automaticky, že to nebude moci být sektorově či individuálně pro podniky, které se dostanou do krátkodobých problémů, jako to je (zavedeno) v Německu“ ře

VÝZVY NESTAČÍ, KDO ZAKROČÍ V KARABACHU?

Svět žádá klid zbraní u Náhorního Karabachu, mezi zraněnými jsou i novináři: Prezidenti Spojených států, Ruska a Francie požadují okamžité přerušení bojů mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u kavkazského regionu Náhorní Karabach a vyzývají lídry Arménie a Ázerbájdžánu k návratu k jednacímu stolu. Střety v oblasti Náhorního Karabachu pokračují pátým dnem. Při ostřelování arménského města utrpěli zranění také dva francouzští novináři.

„Žádáme okamžité zastavení nepřátelských akcí mezi všemi relevantními ozbrojenými sílami,“ uvedli Donald Trump, Vladimir Putin a Emmanuel Macron, kteří společně stojí v čele takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

V Náhorním Karabachu se rozhořela válka. Situace nemá řešení, varuje expertka

Ta byla vytvořena v roce 1992 právě s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach.
„Dále vyzýváme lídry Arménie a Ázerbájdžánu, aby se bezodkladně zavázali k obnovení podstatných vyjednávání pod záštitou spolupředsedů Minské skupiny OBSE, v dobré víře a bez stanovení podmínek,“ pokračuje prohlášení Washingtonu, Moskvy a Paříže.

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u Náhorního Karabachu pokračují pátým dnem. Baku podle ruských agentur tvrdí, že arménské jednotky utrpěly silné ztráty, Jerevan hovoří o „stabilně napjaté“ situaci na frontě a pokračující střelbě během uplynulé noci.

Obě strany podle agentury AFP zůstávají ke zmíněné výzvě hluché. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle Kommersantu prohlásil, že je nutné obnovit územní celistvost země a že boje skončí až poté, co se arménská vojska zcela stáhnout z regionu. Ve výzvách k jednání nevidí žádný smysl, protože dosavadní rozhovory byly bezvýsledné.
Podobně se vyjádřil i jeho turecký spojenec, prezident Recep Tayyip Erdogan, podle nějž se musí nejdříve Arménie stáhnout ze všech okupovaných území. Prezident mezinárodně neuznávaného Náhorního Karabachu Araik Arutjunjan pak vyzval k přípravě na dlouhou válku.

„V noci v oblasti konfliktu zůstalo relativně stabilní napětí. V různých částech (fronty) pokračovaly přestřelky z ručních zbraní a děl,“ uvedla mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová podle agentury TASS. Nepřítel ve snaze zlepšit své postavení se snažil o přeskupení a přesuny sil, které obránci odhalovali a zneškodňovali, dodala.
Náhorní Karabach, ovládaný arménskými separatisty, podle agentury Interfax hlásí 104 zabitých vojáků. V zatemnělé metropoli Stěpanakertu, vzdálené asi 20 kilometrů od fronty, byly v noci na čtvrtek podle zpravodaje AFP slyšet dvě exploze.

Místní armáda pak ve čtvrtek oznámila, že sestřelila ázerbájdžánský vojenský vrtulník, který se zřítil na území sousedního Íránu. Ázerbájdžán to popřel jako lež, všechny helikoptéry jsou „v naprostém pořádku a v plné bojové pohotovosti“, uvedl mluvčí ministerstva obrany.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle listu Kommersant tvrdí, že „nepřítel utrpěl značné ztráty“ a musel se stáhnout z dřívějších pozic po celé frontě. Baku také uvádí, že během uplynulé noci jednotky zasadily „drtivé dělostřelecké údery pozicím ozbrojených sil Arménie“.

Ázerbájdžánská generální prokuratura podle agentury Reuters uvedla, že při arménském ostřelování města Terter byl ráno zabit civilista a těžce poškozeno nádraží.

Naopak při ázerbájdžánském ostřelování města Martuni v Náhorním Karabachu byli vážně zraněni dva francouzští novináři pracující pro deník Le Monde, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroj z arménské vlády. Kvůli konfliktu se v Arménii již akreditovalo okolo dvou stovek zahraničních novinářů a značná část již dorazila na místo, uvedl Interfax.
Boje propukly v neděli ráno a jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků. Arménie v úterý uvedla, že její bitevní letoun Su-25 sestřelila turecká stíhačka F-16, což vzápětí popřela Ankara a Baku.

Rusko varuje před žoldáky, ale samo je využívá jinde

Rusko vyjádřilo znepokojení ohledně zpráv o účasti žoldnéřů z Libye a Sýrie. Podle něj mohou nájemní vojáci destabilizovat celý region. S odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí o tom ve středu informovala agentura TASS. Moskva prohlášením nepřímo kritizovala Ankaru za vojenskou podporu Ázerbájdžánu.

„Podle přicházejících informací byli do oblasti konfliktu v Náhorním Karabachu přesunuti bojovníci nelegálních ozbrojených skupin, především ze Sýrie a Libye, s cílem přímo zasáhnout do bojů. Jsme těmito procesy hluboce znepokojeni,“ uvedlo ministerstvo s tím, že přítomnost „cizích teroristů a žoldáků“ vede k „další eskalaci napětí a dlouhodobému ohrožení bezpečnosti všech zemí regionu“.

Arménie a Ázerbájdžán se v uplynulých dnech vzájemně obvinily z účasti žoldnéřů dovezených z Blízkého východu. Podle Jerevanu se Turecko podílelo na převozu čtyř tisíc syrských bojovníků do oblasti, kde údajně bojují na straně Ázerbájdžánu.

Turci sestřelili náš letoun, tvrdí Arménie. Ankara i Baku to popírají

Ankara to odmítla a naopak tvrdí, že nájemní vojáci bojují na arménské straně, včetně členů Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko, EU i Spojené státy označují za teroristickou organizaci.

Deník The Guardian v pondělí uvedl, že se ze syrské provincie Idlib – kde Ankara uplatňuje výrazný vliv – přesunula jednotka dobrovolníků, kteří v Ázerbájdžánu působí v rámci turecké soukromé bezpečnostní firmy jako pohraniční stráž. Již v minulosti čelilo Turecko obviněním, že bojovníky ze Sýrie přesunulo na válčiště v Libyi, kde po boku Ankarou podporované vlády v Tripolisu bojují proti vojskům polního maršála Chalífy Haftara.

Deník The Washington Post píše o rodícím se fenoménu zapojování žoldnéřů do válek 21. století. Upozorňuje také, že Turecko v tomto počínání rozhodně není osamoceno. Bylo to právě Rusko, které tuto taktiku začalo jako první ve velkém využívat.

Nájemní vojáci Kremlu blízké soukromé bezpečnostní firmy, takzvané Vagnerovy skupiny, podle četných zpráv médií i mezinárodních organizací působí v mnoha konfliktních oblastech světa – mimo jiné právě v Libyi či Sýrii. Stojí zde však na opačné straně konfliktu, než kterou podporuje Turecko.

DŮM SE ZBOURÁ? O ZLOČINECH SE NÁROD NIC NEDOZVÍ?

NCOZ i státní zastupitelství tají, proč bylo odloženo vyšetřování zpackané rekonstrukce ÚSTR: Možná škoda v desítkách milionů, obnažené torzo Ústavu pro studium totalitních režimů, provozy a zaměstnanci „rozházení“ v různých pronájmech. To jsou důsledky nepovedené rekonstrukce sídla, kterou realizovalo stávající vedení ústavu. Kvůli tomu podával předseda rady ústavu Eduard Stehlík trestní oznámení k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Národní centrála proti organizovanému zločinu a Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 vyšetřování odložili. Nejpodstatnější pasáže, proč k odložení vyšetřování došlo, policie i žalobci začernili.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložila 29. července v tichosti případ rekonstrukce budovy Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze. Podle vyšetřovatelů nic nenasvědčuje manipulacím se zakázkou ani špatnému hospodaření. Po totálně nevydařené rekonstrukci, při níž byly proinvestovány desítky milionů korun, zůstalo naproti Vysoké škole ekonomické a bývalému Domu odborových svazů obnažené torzo ústavu. Provozy a zaměstnanci pak byli „rozházeni“ po různých pronájmech.

Trestní oznámení podával na základě svědectví a nahrávek o interních jednáních vedení předseda rady ústavu Eduard Stehlík. Oznámení podal na Vrchní státní zastupitelství v Praze, kvůli tomu se se Stehlíkem sešla i šéfka žalobců Lenka Bradáčová.

Případ pak začali prověřovat detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu a dozor byl přidělen na Obvodní státní zastupitelství. Podle neoficiálních zjištění České justice byly nasazeny i odposlechy. Jenže jakkoli se i sami detektivové na začátku vyšetřování tvářili, že jde v podstatě o „loženou“ věc, případ nakonec odložili.
Česká justice si proto podle zákona o poskytování informací vyžádala rozhodnutí o odložení. Ale také požádala o potvrzení neoficiálních informací, že byla nasazena operativní technika a vysvětlení, proč byl případ odložen.

Kauza je velmi citlivá pro premiéra Andreje Babiše, protože jeden z bývalých pracovníků ÚSTR Radek Schovánek svědčil u bratislavských soudů kvůli sporu o registraci agentem komunistické Státní bezpečnosti. Někteří zaměstnanci ústavu okolo Schovánka (mimo jiné i bývalí zaměstnanci slovenského ÚPN – pozn. red.) byli postupně „odejiti“. Jméno premiéra je proto dodnes spojováno s postupnou paralýzou ústavu v digitalizační, vědecké i badatelské činnosti. Což premiér velmi nerad slyší. V minulosti po vlně občanské nevole kvůli soudům na Slovensku sám řešil finanční injekci směřující k rekonstrukci ústavu.

O tom, že byl případ zpackané rekonstrukce bývalého Prognostického ústavu v Siwiecově ulici na Praze 3 na konci července odložen, se oznamovatel – předseda rady ÚSTR Eduard Stehlík – dozvěděl z médií. Dodnes podle informací České justice nedostal vyrozumění a nebyl jakkoli informován, přestože je jako šéf rady ústavu a oznamovatel jasným prvním adresátem takovéhoto sdělení. Zprávu o odložení pouze odvysílala na konci srpna Česká televize.

Začerněno, prozradili bychom taktiku

Proč Centrála případ odložila? „Provedeným prověřováním, zejména zajištěním stop z provedené XXX (začerněno pozn. red.) (začerněno pozn. red.), z podání vysvětlení ředitele XXX (začerněno pozn. red.), náměstka ředitele, autora projektové dokumentace XXX (začerněno pozn. red.) a technického dozoru investora XXX (začerněno pozn. red.) nebylo prokázáno, že by se XXX (začerněno pozn. red.) a XXX (začerněno pozn. red.) dopustili trestného činu,“ stojí v usnesení o odložení, které Česká justice obdržela od policie i státního zastupitelství.

Posléze následuje několik zcela začerněných stránek, kde vyšetřovatel svoje rozhodnutí o odložení zdůvodnil. „Vyhodnocením všech důkazů, které byly ve věci provedeny, nebylo zjištěno, že by se někdo jiný dopustil protiprávního jednání v souvislosti s prověřovanou věcí. Vzhledem k těmto skutečnostem policejní orgán rozhodl a věc odložil dle ustanovení paragrafu 159a odstavce 1 trestního řádu, neboť ve věci nejde o podezření ze spáchání trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak,“ napsal v závěru kapitán NCOZ Tomáš Herajt.

Protože Národní centrála proti organizovanému zločinu případ prověřovala téměř dva roky, aby ho nakonec odložila, je na místě se ptát, jaké důkazy se podařilo zajistit. A naopak jaká zjištění mluví případně i ve prospěch podezřelých.
Právě z těchto důvodů Česká justice požádala o anonymizovanou kopii odložení případu, aby nebyla případně ohrožena práva prověřovaných osob. Podrobnější přezkoumání rozhodnutí ovšem vedení NCOZ a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 České justici neumožnilo. „Obvodní státní zástupce pro Prahu 6 dospěl k závěru, že poskytnutím úplného znění zmiňovaného rozhodnutí, byť v anonymizované podobě, by mohlo dojít k ohrožení či zmaření účelu trestního řízení. Povinný subjekt nad rámec anonymizace proto znečitelnil ty části usnesení… …které se netýkají předmětu žádosti, neboť zpřístupněním těchto částí by mohlo dojít k ohrožení práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky,“ zareagoval dle zákona šéf státního zastupitelství pro Prahu 6 Richard Petrásek.
Vyjádření obou institucí k otázkám případného použití operativní techniky, která je využívána v trestním řízení při podezření ze závažných činů, jsou vyhýbavá.

Přestože je tato problematika přednášena na Policejní akademii i právnických fakultách, a veřejnosti je známa z aktivit bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, odkud v minulosti do médií neutíkaly jen přepisy odposlechů, ale audio a videozáznamy. „Informace o tom, zda Policie České republiky nařídila a realizovala odposlech a záznam telekomunikačního provozu v konkrétní kauze, Policie České republiky v zásadě neposkytuje, a to bez ohledu na to, zda odpověď na tuto otázku je kladná nebo záporná. Poskytnutím takové informace by mohla být ohrožena schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy… …Sledování a odposlech veřejných prostor spadá mezi operativně pátrací prostředky, jejichž použití je upraveno v Hlavě deváté v § 158d trestního řádu. Rozumí se tím získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Jedná se o nástroje Policie České republiky, potažmo orgánů činných v trestním řízení, kde je dán zvýšený zájem na neinformování žadatele o způsobech jejich využívání,“ stojí ve vyjádření ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřího Mazánka.

„Při rozhodování o žádosti žadatele o poskytnutí informace byl s ohledem na konkurenci dvou základních práv realizovaných dvěma zákonnými normami (zákon č. 106/1999 Sb. a trestní řád) stejné právní síly proveden tzv. test proporcionality (test veřejného zájmu), tj. byly zkoumány přínosy na straně jedné a negativa na straně druhé z poskytnutí či neposkytnutí informace. V souladu s právní teorií bylo hodnocení provedeno z hledisek vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 jako povinný subjekt dospělo k závěru, že požadovanou informaci lze poskytnout, avšak s omezením výše zdůvodněným.

Toto omezení které nikterak nezasahuje do zpřístupnění hodnocení shromážděných důkazů a právních úvah nelze považovat za nepřiměřený zásah do práva žadatele na přístup k informacím,“ odůvodnil neposkytnutí klíčových požadovaných informací, přestože byl případ odložen, šéf žalobců Prahy 6 Richard Petrásek. Česká justice podala proti vyřízení žádosti jak ze strany NCOZ, tak ze strany žalobců, rozklad.

Je jisté, že pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů se do zrekonstruované budovy jen tak nevrátí. Budova je totálně obnažena na skelet a chráněna jen OSB deskami a technologickými sítěmi. Proinvestovány přitom byly desítky milionů korun.

Řeší se, zda by na místě mohla vyrůst zcela nová stavba, která by kvůli starým základům nevyrůstala takzvaně na „zelené louce“, aby nemusela procházet rozsáhlým a dlouhým schvalovacím procesem na stavebním úřadu. Na realizaci nového sídla ovšem nejsou peníze a podle ministryně financí Aleny Schillerové v dohledné době ani nebudou. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

NAGYOVÁ A SPOL. OSVOBOZENI

Soud potvrdil osvobození Nečasové, řešila se použitelnost odposlechů z jiných případů: Osvobození Jany Nečasové (dříve Nagyové), lobbisty Iva Rittiga a advokáta Davida Michala v kauze údajného vyzrazení utajované informace Bezpečnostní informační služby (BIS) je pravomocné. Pražský vrchní soud dnes zamítl odvolání státního zástupce. Obžaloba tvrdila, že Nečasová prozradila Rittigovu právníkovi obsah zprávy BIS a že lobbista mohl díky tomu učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány a instituce. Kvůli nedávnému rozhodnutí Nejvyššího soudu se dnes řešila i problematika odposlechů, které byly pořízeny v rámci jiných případů.

„Závěry soudu prvního stupně lze akceptovat a je na místě obžalované zprostit,“ konstatoval v krátkém odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Viktor Mach. Stručnost zdůvodnění vysvětlil tím, že věc je komplikovanější, a odkázal přítomné na budoucí písemnou podobu usnesení.

Nečasová byla vrchní šéfkou kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS). Rittig se od ní podle obžaloby v roce 2012 dověděl o utajeném materiálu zaslaném předsedovi vlády. Dovodil údajně, že zpráva BIS se týká právě jeho, a proto poslal právníka Michala na schůzku s Nečasovou do Hrzánského paláce.

Městský soud v Praze napoprvé uznal trojici vinnou, napodruhé – po odchodu původního předsedy senátu do důchodu – rozhodl opačně. Soudkyně Monika Křikavová tehdy uvedla, že popsané skutky Rittiga a Michala nejsou trestným činem, protože se nepodařilo prokázat, že se muži skutečně dozvěděli o obsahu utajovaných listin. U Nečasové pak podle soudu nebylo prokázáno ani to, že se skutek vůbec stal.

Státní zástupce Rostislav Bajger pro Nečasovou požadoval tříleté vězení, pro oba muže navrhoval podmínky a peněžité tresty. Novinářům dnes řekl, že osvobozující verdikt nemůže akceptovat. „My se s tím velmi těžce můžeme smířit, podle nás to hodnocení důkazů vůbec neodpovídá skutkovým zjištěním,“ podotkl. Po prostudování písemné podoby usnesení proto zváží, zda bude iniciovat podání dovolání.

Obžalovaní dnes k soudu nepřišli. Vinu dlouhodobě odmítají, Rittig obžalobu označil za absurdní. Advokáti poukazovali mimo jiné na to, že informace o lobbistově vlivu na ministerstvu zemědělství nebyla tajná, protože o ní už dříve psali novináři. Rittig rovněž podal odvolání, v němž usiloval o konstatování soudu, že ani jeho skutek se – stejně jako u Nečasové – vůbec nestal. I jeho odvolání však Machův senát zamítl, a to s odkazem na klíčový důkaz obžaloby: odposlechy Rittigovy schůzky v pražském hotelu Ventana.¨

Obhájci trvali na tom, že nahrávky není možné použít, protože je policie pořídila při prověřování jiného případu. Odvolací senát však s přihlédnutím k nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu dospěl stejně jako předtím městský soud k názoru, že odposlechy použitelné jsou.

„Je to rozhodnutí zdejšího jednoho senátu. Nejsem vědma. Nevím, jak budou rozhodovat další senáty,“ uvedl Bajger na novinářský dotaz, zda bude mít dnešní připuštění odposlechů dopad i na další kauzy.

„Já se pořád domnívám, že odposlechy by použitelné být neměly. Pro spravedlnost je to špatná zpráva, pokud budou připuštěny i v jiné věci, než byly povoleny,“ reagovala Michalova advokátka Karolína Babáková. Poukázala na to, že judikatura ohledně této problematiky pořád není ustálená. Doplnila, že její klient bude zřejmě žádat o odškodnění za stíhání. „Minimálně nějakou omluvu od ministerstva by dostat měl,“ prohlásila.

NS konkrétně rozhodoval v kauze dvou policistů, kteří byli obviněni z vydírání a zneužití pravomoci. Jeden policista během vyšetřování spáchal sebevraždu, druhého prvoinstanční soud potrestal peněžitým trestem. Odvolací soud verdikt zrušil a předal policistu ke kázeňskému potrestání. Po dovolání nejvyššího státního zástupce ale NS zprošťující verdikt zrušil a vrátil případ k novému projednání.

„Je to otázka posouzení konkrétní věci a konkrétních okolností, na jejichž základě dospěl ten soud k tomuto závěru (o použití odposlechů). Ne každý případ je i z procesního hlediska úplně stejný a mohou tu nastat určité nuance, které pak mají vliv na to rozhodnutí,“ řekl Právu šéf NS s tím, že ve zkratce záleží případ od případu.
Předseda NS Angyalossy připustil, že o použitelnosti odposlechů nepanují u českých soudů jednotné názory a Nejvyšší soud se tím proto zabývá.

Nečasovou justice už dříve potrestala tříletou podmínkou a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy, a to za zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování dřívější Nečasovy manželky. V kauze tzv. trafik pro poslance ODS ji soud letos v létě nepravomocně zprostil viny a zároveň zastavil její stíhání za nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů. Rittiga soudy osvobodily v případu tunelování firmy Oleo Chemical. Obžalován je ještě v kauze pražského dopravního podniku, ceskajustice.cz

DŮM MLADÉ FRONTY BUDOU ŘEŠIT SOUDCI PRAHY?

Krajský soud v Českých Budějovicích navrhl, aby insolvenční řízení s vydavatelstvím Mladá fronta převzal Městský soud v Praze. Vydavatelství i většina věřitelů má sídlo v Praze. Jeden z věřitelů, firma Bohemia Silver, s přesunem ale nesouhlasí. Společnost uvádí, že k jinému soudu se insolvence delegují jen výjimečně. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku.

Vrchní soud zrušil v září prohlášení konkurzu na Mladou frontu, kvůli možné podjatosti soudce krajského soudu Zdeňka Strnada vůči Mladé frontě, případně i dalším účastníkům řízení. Soudce Strnad byl z rozhodování vyloučený, spis má nově přidělený soudce Miloš Vondráček. Vydavatelství podalo ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích návrh na prohlášení konkurzu a navrhuje v něm, aby insolvenční soud prohlásil konkurz na její majetek co nejdříve, bez zbytečného odkladu.

Tzv. opatrovník vydavatelství Šimon Peták v návrhu uvádí, že jiným způsobem než konkurzem nemůže být úpadek dlužníka řešen. Reorganizací ho není podle něj možné řešit, protože „není žádný návrh na její povolení, který by byl způsobilý k projednání, a lhůta k podání návrhu na povolení reorganizace již uplynula“, informovala už dříve Česká justice.

„Jak dlužník, tak převážná část věřitelů má své sídlo v obvodu Městského soudu v Praze a hlavní hospodářské zájmy dlužníka jsou bezpochyby soustředěny v Praze. U Krajského soudu v Českých Budějovicích byla věc projednávána z důvodu koncernového propojení dlužníka se společností Heavy Machinery Services (HMS), jejíž insolvenční řízení je u tohoto soudu vedeno, avšak rozhodnutím Vrchního soudu v Praze byl vyřizující soudce (Strnad), jenž současně projednává věc HMS, z rozhodování ve věci vyloučen. Důvod vedení věci u zdejšího soudu tedy odpadl,“ uvedl Vondráček. Vyzval účastníky řízení, aby se k návrhu vyjádřili.

Firma Bohemia Silver ale s přesunem k jinému soudu nesouhlasí. Uvedla, že pro tento krok nejsou splněné podmínky a je to v rozporu se zájmy dlužníka. „Věřiteli nejsou známy žádné okolnosti, které umožní u Městského soudu v Praze, který se bude muset s věcí seznamovat od úplného začátku, hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci než u nadepsaného soudu,“ uvedla firma Bohemia Silver.

Když bylo vydavatelství Mladá fronta v konkurzu, vydražila ho začátkem září za 50,1 milionu Kč agentura PP Partners podnikatele Andreje Čírtka. Vyvolávací cena byla 36 milionů. Podnik vydávající například týdeník Euro se prodával očištěný o závazky, které vznikly před vyhlášením konkurzu.

Čírtek je mluvčí skupiny Czechoslovak Group Michala Strnada. Podle dřívějších informací projevily o vydavatelství zájem Czech News Center nebo podnikatel Jaromír Soukup. V insolvenčním řízení se s pohledávkami přihlásilo přes 400 věřitelů, kteří žádají přibližně 400 milionů korun.

Do vydavatelství patří i týdeník Euro a portál Euro.cz. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 250 nových titulů. Mladá fronta vydává i auto-moto a hobby magazíny, zdravotnické časopisy, pro nejmenší děti časopis Puntík, magazín Maminčin Puntík a časopis Tečka pro děti od šesti let. Majitelem vydavatelství je podnikatel František Savov, který žije v Londýně a v ČR je obviněn v kauze daňových podvodů.

SOUDCI: MATKA FATÁLNĚ SELHALA

Matka svěřila dceru pedofilovi, fatálně selhala, řekl soud. Muž se zabil: Ženu z Prahy, která nechávala svou šestiletou dceru dlouhodobě zneužívat svým pedofilním známým, poslal dnes odvolací Vrchní soud v Praze znovu do vězení na 4,5 roku. Verdikt je pravomocný. Stejný rozsudek vynesl soud letos v lednu, rozhodnutí ale zrušil Nejvyšší soud. Odsouzený pedofil Petr Dostál ve věznici spáchal sebevraždu.

Z dcery odsouzené ženy si pedofil Petr Dostál udělal v roce 2016 taneční asistentku, která ho doprovázela na kurzech v mateřských školách. Po dobu dvou let s ní u sebe doma prováděl různé sexuální praktiky, které ji postupně cíleně učil.
Pořídil s ní více než stovku pornografických videí a nejméně 20 souborů fotografií. Matka dítěte svěřovala Dostálovi dceru několikrát týdně i poté, co se v říjnu 2016 dověděla o jeho sexuální orientaci.

Prvoinstanční soud ženě původně uložil tříletý trest s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let. Chtěl tím zajistit, aby dcera nadále vyrůstala v úplné rodině.

Vrchní soud ale rozsudek označil za zjevně nepřiměřený a trest zvýšil na 4,5 roku nepodmíněně.

Nejvyšší soud na základě ženina dovolání pravomocný rozsudek zrušil a odvolacímu senátu uložil, aby lépe odůvodnil, proč upřednostnil zájem státu na potrestání obžalované místo nejlepšího zájmu dítěte. Ženě zároveň odložil výkon trestu.
Předseda odvolacího senátu Luboš Vrba dnes ženě uložil znovu nepodmíněný trest. „Byla to obžalovaná, kdo fatálním způsobem selhal ve výchově nezletilé. Měla to být především ona, komu leží na srdci zdárný vývoj dítěte,“ konstatoval v odůvodnění rozsudku. Podle Vrby to byla právě matka, která svou dceru vystavovala sexuálním atakům Dostála, přestože věděla o jeho pedofilii.

Vysokoškolsky vzdělaná žena u soudu v minulosti uvedla, že se Dostálem nechala zmanipulovat. Učitel ji prý přesvědčoval, že jeho vztah s její dcerou je převážně platonický a že se sexuálními aktivitami nezačnou dříve než v jejích 15 letech. Její obhájce dnes poukazoval na to, že se matka i celá rodina dívky snaží situaci napravit, pravidelně například dochází na terapie.

Dívka má podle soudních znalců narušený morální, emoční i sexuální vývoj, rozvinul se u ní syndrom týraného dítěte a v budoucnu může trpět těžkou posttraumatickou poruchou.Dostál si za znásilnění dívky a zneužívání dalších holčiček v pražských školkách odpykával devítiletý trest, letos v dubnu v mírovské věznici zemřel. Vězeňská služba dnes uvedla, že dubnovou smrt muže ve věznici na Mírově uzavřela jako sebevraždu.

TRESTY ZA ŠKODY OD 10 TISÍC

Od dnešního dne se mění pravidla pro ukládání peněžitých trestů. Krádež je nově trestným činem až od spáchání škody nejméně 10.000 korun. Obžalovaný může u soudu prohlásit svou vinu, a dosáhnout tak snížení trestu pod stanovenou sazbu. Účinnosti totiž nabyla obsáhlá novela trestního zákoníku a trestního řádu, která přináší i řadu dalších změn. Přispět mají mimo jiné ke zrychlení trestního řízení, projevit by se měly také snížením počtu vězňů.

Peněžitý trest může podle zákonodárců vhodně a účinně nahradit zejména krátkodobé tresty vězení. V citelné výši pak může pomoci v boji se závažnou ekonomickou kriminalitou. Soudy přesto doposud upřednostňovaly odnětí svobody. Nová pravidla proto mají stávající praxi změnit. Trestní zákoník nyní výslovně uvádí, že při stanovení druhu a výměry trestu „soud zejména zváží uložení peněžitého trestu“.

Prodlužují se také lhůty pro zaplacení peněžitého trestu, a to na měsíc od vykonatelnosti rozsudku. Už okamžikem zaplacení se na pachatele bude hledět, jako by nebyl odsouzen. Soudce bude moci na žádost odsouzeného povolit odklad zaplacení až o jeden rok, případně trest rozložit na „přiměřené měsíční splátky“. Soud také upustí od zaplacení peněžitého trestu nebo jeho zbytku, pokud odsouzený nebude dlouhodobě schopný zaplatit kvůli vnějším okolnostem nebo pokud by zaplacení vážně ohrozilo výživu či výchovu osob, o které je odsouzený povinen pečovat.

Další změnou je navýšení jednotlivých hranic škod v trestním zákoníku na dvojnásobek. Vedle zmíněného zvýšení „škody nikoliv nepatrné“ z 5000 na 10.000 korun se tak například „škodou velkého rozsahu“ bude nově rozumět částka nejméně deseti, nikoliv už pěti milionů. Zákonodárci tak zohlednili ekonomický vývoj.

„Díky rozevírání nůžek mezi fixně nastavenou hranicí škody v trestním zákoníku a cenovou hladinou došlo k postupné kriminalizaci bagatelních jednání, která dříve byla pouze přestupkem proti majetku. Vzhledem k míře společenské škodlivosti těchto jednání tak docházelo postupně k přepínání trestní represe,“ uvedli autoři důvodové zprávy.
Novela dále rozšiřuje využitelnost dohody o vině a trestu, kterou může obviněný uzavřít se státním zástupcem i po zahájení hlavního líčení. Po vzoru Slovenska rovněž zavedla tzv. prohlášení viny. Obžalovaný tak může před soudem prohlásit, že je vinný spácháním skutku uvedeného v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací. Pokud soud takové prohlášení přijme, nebude už muset provádět související dokazování.

K dalším novinkám patří možnost zakázat držení a chov zvířat i mladistvým. Novela také specifikuje, za jakých podmínek může soud u odsouzených právnických osob podmíněně upustit od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti či zákazu účasti ve veřejné soutěži. Ze 20 na 30 let rovněž prodlužuje promlčecí dobu u trestných činů, za něž lze uložit výjimečný trest, a u činů spojených s privatizačními projekty, ceskajustice.cz

ITALSKÝ MOST V OLOMOUCI

Bloková montáž částí nové mostní konstrukce probíhá na Masarykově třídě hned vedle koryta řeky Moravy. Jednotlivé segmenty do Olomouce přivážejí kamiony z severu Itálie, kde ve firmě Maeg Montevarchi vyrábějí mostní konstrukci pro Olomouc. Italští specialisté jsou přítomni i v Olomouci montáži jednotlivých dílů.

„Nyní probíhá montáž hlavních podélných nosníků tak, aby se vytvořil spodní rám. Montuje se vnitřní pole včetně příčníků a oblouků, můžete vidět i montážní vyztužení těch nosníků ty tam zůstanou i během výsunu konstrukce nad koryto řeky, aby přeneslo namáhání konstrukce při této manipulaci,“ popsal při dnešním kontrolním dni aktuální situaci na stavbě stavbyvedoucí Jakub Vlk. Lidé tak mohou na vlastní oči sledovat, jak se jednotlivé díly originální mostní konstrukce spojují k sobě, část budoucího „Rejnoka“, jak se mostu přezdívá, má na sobě už i krycí nátěr.

Po smontování a finálním nátěru proběhne ještě bednění středního pole, část bednění se provede už přímo nad vodou v definitivní poloze mostu. „K výsunu smontované konstrukce mostu nad řeku dojde asi 4. až 8. listopadu,“ dodal Jakub Vlk a upřesnil, že vzhledem k šířce konstrukce půjde o výsun podélný i příčný. „Mostní konstrukce váží téměř 280 tun, výsun konstrukce po kolejích nad koryto řeky bude technologicky velmi náročným a také zajímavým okamžikem,“ dodal primátor Mirek Žbánek. Do Vánoc bude mostovka zabetonovaná. Příští rok se na novou polovinu mostu přenesou inženýrské sítě a bude zdemolován zbytek starého mostu. Mezitím opět v Itálii vyrobí i druhou polovinu nové kovové konstrukce, její finální montáž se odehraje stejně, tedy přímo u řeky Moravy.

Současně probíhají i další práce na stavbě. Například v podzemí pokračuje náročná ražba nového kanalizačního sběrače mezi Masarykovou třídou a ulicí Nábřeží, v prostoru mezi oběma mosty na pravé straně je už v pokročilé fázi příprava budoucí náplavky. „Na levé straně koryta se momentálně rozebírá nábřežní zeď. Kameny ze staré nábřežní zdi budou v rozšířeném korytě Moravy opět použity,“ upozornil investiční náměstek primátora Martin Major. Na této straně jsou některé části konstrukce stovky let staré, je zde například zdivo z doby budování bastionové pevnosti v 18. století a pod ním se našel i starší dřevěný rošt, který nábřežní stěnu za starým mostem zpevňoval. V prostoru před rozestavěným mostem před budovou Vrchního soudu už vznikla kolejová úvrať. „Od prosince sem budou zajíždět tramvaje z centra města,“ doplnil náměstek Major.

„Byli jsme dnes opět ujištěni, že stavba probíhá podle harmonogramu a že se stavební firmy snaží stihnout všechno tak, jak mají,“ konstatoval po kontrolním dni primátor Žbánek. Protipovodňová opatření v centru Olomouce buduje už od roku 2018 Povodí Moravy, s.p. Podle dohodnutého harmonogramu by kompletní práce na protipovodňových opatřeních v centru města měly skončit do poloviny roku 2022. Mgr. Michal Folta, mediální komunikace, PR protipovodňových opatř

KLUB PRO DŮCHODCE V OLOMOUCI

Mezinárodní den seniorů s sebou letos v Olomouci přinesl opravdový hmatatelný dárek. Dámy a pánové dřívějšího data narození totiž dostali do užívání nové Centrum pro seniory. Předání se sice obešlo s ohledem na přísná hygienická opatření bez velkého slavnostního programu i bez občerstvení, nicméně zástupci klubů seniorů byli s dárkem rozhodně spokojení.

„Otevíráme dnes třiadvacátý klub pro olomoucké seniory, což jen svědčí o tom, jak aktivní a činorodá tato věková skupina Olomoučanů je. Myslím, že vám můžeme vaši čerstvou mysl a chuť do práce závidět,“ konstatoval primátor Mirek Žbánek v prostorách centra v Pavelčákově ulici 21. Olomouc je počtem klubů pro seniory i jejich nepřerušenou dlouhou tradicí výjimečná i v celorepublikovém měřítku.

Klub ve dvorním traktu domu v Pavelčákově ulici 21 vznikl v prostorách, kterou dříve užívali obchodníci v komerčním nájmu. Posléze, když nájemce odešel, řešilo město, co s bývalou prodejnou ve svém domě. „Jsem moc rád, že se nakonec našlo tak dobré využití, a přitom si rekonstrukce prostor vyžádala překvapivě malou částku,“ konstatoval primátor Žbánek. Centrum dnes disponuje klubovou místností, přednáškovým sálem, kuchyňkou a bezbariérovou toaletou. Otevřeno je pro všechny olomoucké kluby seniorů i další neziskové organizace například pro pořádání větších akcí. Bude zde fungovat i poradna pro seniory.

„Přeji vám, aby se všechny akce v tomto novém klubu vydařily. Nám všem pak přeji, aby se epidemiologická situace co nejdříve zlepšila a my se mohli postupně vrátit k normálnímu způsobu života,“ dodal primátor. Letos sice musela být řada plánovaných aktivit zrušena, kluby ale dál pokračují v činnosti, byť v omezeném měřítku. „Určitě by nebylo dobré, aby si lidé během vynuceného přerušení spolkové činnosti a sociálních kontaktů začali zvykat na samotu a izolaci. Držím vám palce, aby se vám stále dařilo úspěšně vést vaše kluby a motivovat členy k aktivnímu životu,“ připojila své přání náměstkyně primátora Eva Kolářová. S tím ale zřejmě olomoucké seniorské kluby problém nemají, protože aktivní jsou opravdu dost. Nejstarší existuje už zhruba šedesát let, nejmladší vznikl letos, a stále je o jejich činnost mimořádný zájem. Mgr. Michal Folta, mediální komunikace, PR protipovodňových opatření