iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nouzový stav? Od pondělí se zavřou v ČR školy?

Nouzový stav začne v pondělí a potrvá po vyhlášení vládou po dobu 30 dnů, oznámil v úterý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle něho je nezbytný, protože epidemie narůstá a zdravotnictví začíná být přetížené. Střední školy se v oranžových a červených okresech uzavřou také od pondělí 5. října, ale jen na 14 dní, sdělil rovněž společně s ministrem školství Robertem Plagou.

„Stávající neutěšená epidemiologická situace vyžaduje razantní řešení a je důvodem pro vyhlášení nouzového stavu. Reprodukční číslo je stále 1,2, což by na sklonku příštího měsíce mohlo ohrožovat kapacity nemocnic,“ oznámil ministr zdravotnictví Roman Prymula.

O nouzovém stavu bude ve středu jednat vláda a Prymula jej bude obhajovat ve Sněmovně. „Vláda má právo ho vyhlásit na 30 dnů, což je doba, během níž by mělo dojít ke zvládnutí druhé vlny,“ uvedl. K uzavření ekonomiky podle ministra nepovede.

Prymula se s Plagou dohodl na uzavření středních škol v některých regionech. „V okresech, které mají červenou nebo oranžovou značku na semaforu, bude na 14 dnů zavedena distanční výuka na středních školách,“ doplnil Prymula. V regionech, které jsou na tom epidemiologicky lépe, se školy zavírat nebudou.

Opatření vstoupí v platnost od pondělí. „Mateřské a základní školy a nižší stupně víceletých gymnázií nebudou plošně omezeny,“ uvedl Plaga. V případě vysokých škol zůstávají v platnosti nařízení krajských hygienických stanic, které jim v regionech s vyšším rizikem nákazy nařídily výuku na dálku.

Ministerstvo školství také požádalo Správu státních hmotných rezerv o uvolnění 2,5 milionu respirátorů pro učitele a pedagogické pracovníky. „Mělo by to vycházet na 10 respirátorů na jednoho pracovníka ve školství,“ upřesnil Plaga.

DO SASKA JEN NA DEN

Češi budou moci do Saska bez karantény, pouze však na jeden den: Sasko od října umožní vstup Čechům bez nutnosti karantény, pokud jejich pobyt nebude delší než čtyřiadvacet hodin. Němci budou moci na území Česka vstoupit na osmačtyřicet hodin, aniž by poté museli do izolace. Německo od minulého týdne považuje Českou republiku za rizikovou oblast.

Podle stanice MDR to prohlásila v úterý saská ministryně zdravotnictví Petra Köppingová. Německo od minulého týdne považuje Českou republiku za rizikovou oblast, při cestách z Česka do Německa je tak nezbytné dodržovat karanténní opatření.

Německo chce omezit cestování z Česka, vyžádá si karanténu nebo test

Nyní je pro vstup do Německa z rizikové oblasti požadován negativní test na koronavirus, nebo povinná karanténa s následným testem v Německu.

Od 1. října bude vyžadována karanténa plošně, ukončit ji bude možné až po pěti dnech negativním rozborem. Výjimky prozatím mají řidiči kamionů či pendleři, pokud nemají příznaky nemoci covid-19. Tyto výjimky chce Berlín zachovat.
Jak přesně budou výjimky vypadat po 1. říjnu, zatím není zcela jasné, ve hře je například testování pendlerů. Spolkové ministerstvo zdravotnictví uvádí, že karanténní opatření pro přeshraniční styk jsou v pravomoci jednotlivých německých spolkových zemí.

Bavorsko a také Sasko, které s Českem sousedí, chtějí výjimky zachovat. Köppingová nyní uvedla, že Sasko od října své podmínky upraví, aby usnadnilo krátkodobé překračování hranic.

AFP: CHTĚJÍ ŽALOVAT ÚŘADY ZA COVID

Pozůstalí po obětech covidu chtějí žalovat čínské úřady. Snaží se je umlčet: Čína se sice s epidemií covid-19 na svém území úspěšně vypořádala, příbuzné obětí koronaviru, kteří chtějí žalovat tamní úřady, se ale snaží umlčet. Žalobci kritizují postupy čínské vlády, jež neupozornila obyvatele na nebezpečí spojené s nákazou novým koronavirem, přestože o rostoucím počtu nakažených věděla už v polovině ledna.

Čung Čan-neng si to nejhorší, co se může stát matce, prožila v únoru letošního roku. Ve Wu-chanu, kde se koronavirus objevil poprvé, její syn podlehl nemoci covid-19, píše agentura AFP.

Tato klidná 67letá důchodkyně se od té doby snaží zažalovat místní úřady. Viní je z toho, že na první výskyty nákazy zareagovaly příliš pomalu. Její cesta k spravedlnosti je ale plná překážek: trestní oznámení paní Čung a dalších příbuzných obětí koronaviru byla zamítnuta.

Další pozůstalí, kteří by chtěli podat žalobu, jsou zastrašování, aby tak neučinili. Advokátům, kteří tyto rodiny zastupují, je vyhrožováno, že proti nim budou podniknuta odvetná opatření.

A co konkrétně pozůstalí úřadům vytýkají? Že zpočátku před obyvateli výskyt tehdy neznámé nemoci skrývaly.
Covid-19 stál ve Wu-chanu život 3 900 lidí a na celém světě mu podlehlo už přes milion osob.
„Oni tvrdí, že epidemie byla přírodní kalamitou. Ale za její závažné důsledky je zodpovědný člověk, a tuto odpovědnost je nutné objasnit,“ uvádí Čung Čan-neng. „Mám nyní rozbitou rodinu. Už nikdy nebudu znovu šťastná.“

Soud ve Wu-chanu obdržel přinejmenším pět žalob, uvádí Čang Chaj, jemuž na covid-19 zemřel otec a který nyní koordinuje rodiny pozůstalých. Příbuzní v každé žalobě žádají odškodné ve výši dvou milionů jüanů (6,7 milionu Kč) a veřejnou omluvu.

Soud ale žaloby z nejasných procedurálních důvodů zamítl, tvrdí čínský aktivista za ochranu lidských práv Jang Čan-čchiang. Ten žije ve Spojených státech a skrytě koordinuje dvě desítky advokátů, kteří pomáhají rodinám pozůstalých.
Výskyt koronaviru byl poprvé zachycen loni v prosinci. Úřady ale o nové nemoci obyvatelstvo okamžitě neinformovaly. A lékařům, kteří na novou nemoc upozornili na internetu, se dostalo důrazného napomenutí od policie. Čínská komunistická strana se snaží svou roli bagatelizovat, upozorňuje, že čínský původ viru nebyl vědecky prokázán, a současně připravuje oslavy toho, že byl virus na čínském území poražen.

Důchodkyně Čung Čan-neng na to má ale jiný názor. Připomíná, že úřady zaregistrovaly větší počet nemocných už v polovině ledna. Obyvatelstvo ale na nebezpečí neupozornily, protože přenos z člověka na člověka nebyl tehdy ještě oficiálně prokázán.

V těch dnech Čung Čan-neng chodila spolu se svým 39letým synem Pcheng I, který pracoval jako instruktor, bezstarostně na nákupy a chystala oslavy k blížícímu se čínskému Novému roku. „Nevěděli jsme, že autobusy byly plné viru. Ven jsme chodili každý den, a navíc jsme ani nenosili roušky,“ vysvětluje důchodkyně.
Úřady oznámily izolaci celého města až 23. ledna, kdy se potvrdil první přenos z člověka na člověka. V ten samý den paní Čung Čan-neng a její syn onemocněli.

Od hospitalizace syna neviděli

Ona se nakonec rychle uzdravila, stav jejího syna se ovšem zhoršoval. Deset dnů se pro něj snažila najít místo v nemocnici. Jenže ve Wu-chanu byly přetížené a syn byl hospitalizován až 6. února. Rodiče syna po nástupu do nemocnice, kde po dvou týdnech zemřel, už neviděli.

„Musel být strašně smutný a vystrašený, když neměl poblíž svou rodinu,“ říká v slzách jeho matka. „Sháněl se po mně nebo po otci? To už se nikdy nedozvíme.“

Podle Čang Chaje se jeho otec nakazil covidem-19 v nemocnici ve Wu-chanu. A dodává, že by ho do nemocnice nikdy neodvezl, kdyby na hrozící nebezpečí radnice upozornila obyvatele města dříve.

Čang Chaj tvrdí, že se ho teď úřady snaží zdiskreditovat a vypustily fámu, podle které se snaží z příbuzných obětí vymámit peníze. Navíc se úřady snaží infiltrovat do diskusních fór na internetu. „Oni dobře vědí, že pokud se mi podaří dosáhnout soudního přelíčení, tak se se svými žalobami přidají i mnozí další,“ uvádí.

Po prvním zamítnutí chce Čang Chaj podat novou žalobu u okresního soudu. A tvrdí, že je přes všechna možná rizika odhodlán dotáhnout svou kauzu až k Nejvyššímu lidovému soudu v Pekingu, nejvyšší soudní instanci v zemi.
Ve Wu-chanu lidé kolabovali v ulicích, nemocnice nestíhaly:

DALŠÍ OPATŘENÍ VE STŘEDU

Zdravotníků nakažených koronavirem je 1700. Odbory vyzvaly k omezení péče: Další opatření, která budou přijata na dva týdny, chtějí ministři představit ve středu. Podle Prymuly se budou týkat kromě avizovaného školství zejména volnočasových aktivit a shromažďování lidí. K vyhlášení těchto opatření podle ministra není potřeba nouzový stav.

„Pod volnočasové aktivity spadá úplně všechno. Bude omezeno shromažďování,“ uvedl Prymula. Souhrn nových opatření proti šíření koronaviru by mohl podle Prymuly snížit současné reprodukční číslo 1,2 o 30 až 40 procent, tedy až na 0,8 až 0,9. Reprodukční číslo je průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného. Pokud je nižší než jedna, nových případů bude ubývat.

Vláda měla o vyhlášení nouzového stavu původně jednat ve středu ráno. Odpor poslanců napříč stranami však odsunul jednání až na 13:00. Tedy až po jednání Sněmovny, na němž bude vláda o této možnosti mluvit s poslanci. „Nebudu podporovat nic, co bude znamenat zavření ekonomiky,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová.

Ministr zdravotnictví také během tiskové konference oznámil, že do Česka dorazilo dalších 960 dávek léku remdesivir, na jehož nedostatek v minulých dnech upozornili někteří zdravotníci. Do konce týdne pak má přibýt dalších 1009 dávek léku, ujistil.

NA VYŠŠÍ PLATY ZDRAVOTNÍKŮ NEJSOU PENÍZE? PROČ SE ZBROJÍ ARMÁDA?

Na nárůst platů zdravotníků o 15 procent nejsou peníze, řekl Prymula: Na patnáctiprocentní růst platů zdravotníků v roce 2021 podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly není v úhradové vyhlášce dostatek peněz. V úterý to řekl novinářům. Navýšení žádají zdravotnické odbory, s ministrem mají jednat ve středu.

Příjmy veřejného zdravotního pojištění by měly příští rok být 315 miliard korun, o 50 miliard více než letos dá stát na platbách pojistného za seniory, děti a další skupiny. Zdravotníci poskytovali obrovské úsilí, abychom zvládli celý ten covid. Do systému se dostal velký balík peněz, hovořím o 11 miliardách jen v posledním odbobí. Nejsem si jist, že úhradová vyhláška umožňuje navýšení o 15 procent. Myslím si, že takto vysoko jít nemůžeme,“ řekl ministr.

Průměrný měsíční výdělek lékaře v akutní lůžkové péči by měl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejněných v červnu dosáhnout 88 312 korun, zdravotní sestry 47 498 korun.

Rozdíl mezi platem sester ve státních nemocnicích a mzdou v krajích nebo u jiných zřizovatelů bude až 7 000 korun. Průměrná mzda v celém Česku činila ve druhém čtvrtletí letošního roku 34 271 korun.

Odměny zdravotníkům za boj s pandemií

Ministerstvo schválilo letos zdravotníkům také odměny za nasazení v době epidemie, celkem půjde o 11,5 miliardy korun. Původně nařídilo odměnit zaměstnance státních nemocnic, kteří pečovali přímo o nemocné s covidem-19.
Odbory požadovaly odměny pro všechny zdravotníky v nemocnicích, po dalších jednáních se jim to podařilo prosadit.
Zdravotníci mají dostat až 75 000 korun, nezdravotníci 30 000 korun.

Odbory také navrhovaly, aby se kvůli epidemii covidu-19 v nemocnicích znovu omezila naplánovaná péče, která není akutní. „Dlouhodobě je jasné, že nápor bude narůstat. Nejde o to, že bychom přeplnili kapacitu, kterou máme. Ale kapacita jde na vrub ostatních onemocnění,“ uvedl Prymula. Podle něj pak bude nutné čelit problémům vzniklým tím, že se lidé nedostanou včas na operace nebo podobně.

Povolají se opět medici?

Ministr připustil, že personálně se zdravotnictví dostává do určitých problémů. V některých fakultních nemocnicích je podle něj až 220 zaměstnanců v karanténě nebo izolaci, což vede k zavírání oddělení.

Zdravotníků s koronavirem je 1700. Odbory vyzvaly k omezení péče

K 26. září bylo podle dat České lékařské komory aktuálně nemocných 1 700 lékařů, sester a dalších zdravotníků. Od začátku epidemie letos v březnu se jich nakazilo více než 3 600. Za poslední týden od 19. září, za který má komora data, jde o stovky nových případů.

Podle odborů by měly nemocnice oslovit bývalé zaměstnance, možností je také oslovit mediky. „Budeme spolupracovat s lékařskými fakultami, zejména fakultami ošetřovatelskými, abychom kapacity doplnili a byli schopni péči poskytovat,“ řekl.
V šestých ročnících lékařských fakult by podle něj mohlo být k dispozici 1 000 až 1 200 lidí, teoreticky je podle něj možné využít i páté nebo nižší ročníky.

KARDIOLOG LINHART: COVID POŠKOZUJE I SRDCE

Koronavirus poškozuje srdce. Pacienti opět odkládají prevenci, říká kardiolog: U části pacientů pozitivních na koronavirus se potvrdilo, že virus poškodil kromě plic i jejich srdce. To může být problém zejména pro lidi s kardiovaskulárním onemocněním, vysvětluje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. „Zánět srdečního svalu může být přechodná věc, ale stejně tak může být příčinou úmrtí,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Covid-19 je onemocnění, které nejčastěji postihuje dýchací cesty a plíce. Nyní se ukazuje, že virus poškozuje i srdce. Jak SARS-CoV-2 ovlivňuje srdce?

Ze začátku pandemie jsme nevěděli příliš o tom, jak moc tento virus bude napadat srdce. Mysleli jsme si, že je to především druhotné postižení. To, co je samozřejmě do očí bijící, je postižení plic, rozsáhlé zápaly plic s dýchacími potížemi, které vedly k tomu, že někteří pacienti museli být zaintubováni či připojeni na mimotělní oběh.
To je samozřejmě problematické pro pacienty se srdečním onemocněním. Pokud nemá srdce dost kyslíku, tak poměrně rychle selhává, nebo u něj může dojít k vývoji poruch srdečního rytmu, které pacienta mohou přivést případně až k nepříznivému konci. Postupně se ale ukazuje, že to není jediné postižení.

Co ještě se lidem s covid-19 může stát?

Dalším postižením, které se našlo poměrně často, jsou krevní sraženiny v jednotlivých cévách, včetně plicního oběhu, což může přetížit srdce. Teprve nedávno se ukázalo při použití vysoce citlivých diagnostických metod jako je například magnetická rezonance, že část pacientů má známky zánětu srdečního svalu.

A to je problematické.

Ano. Zánět srdečního svalu může být stejně relativně přechodná a dobře tolerovaná věc s dobrou prognózou, ale stejně tak může vést ke srdečnímu selhání, případně k poruchám srdečního rytmu a může být příčinou úmrtí.

Aleš Linhart

Je kardiolog, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Je také předsedou České kardiologické společnosti. Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, působil také v pařížské nemocnici Broussais a absolvoval stáž na Texas Heart Institute v Houstonu.

Jak se zánět srdečního svalu léčí?

V tom je právě problém, protože neexistuje žádná specifická léčba. Pokud má pacient projevy srdečního selhávání, léčíme ho úplně stejně jako kdyby měl srdeční selhávání z jiných příčin. Pokud má selhávání srdečního rytmu, tak léčíme to. Na to máme různé techniky, léky, přístroje, to možné je. U některých zánětů se navozuje útlum imunity, ale v to v případě virové aktivní infekce není použitelná strategie.

Dokážete říci, u jak velkého procenta lidí nakažených covid-19 se zánět srdečního svalu objevil?

Úplně poslední data pochází z Německa, kdy autoři studie skenovali velké množství pacientů a zjistili, že 78 procent z nich mělo po prodělané infekci nějaké známky na magnetické rezonanci, které naznačovaly srdeční zánět. Výrazné známky srdečního zánětu mělo asi 60 procent pacientů. Jinými slovy to vůbec není vzácná záležitost.
Ale abych neděsil, většina těchto stavů bývá plně reverzibilní, čili plně vratná. Ti, kteří jsou zánětem postiženi, se uzdraví bez nějakých trvalých následků. Ovšem když říkám většina, tak to neznamená všichni.

Zánět srdečního svalu způsobí i chřipka

Takže co se týče srdce, není to nyní podobné jak u plic, kdy se zjistilo, že část lidí vyléčených z covid-19 má i po několika měsících poškozené plíce?

To se takto říci nedá. My zatím nevíme, jak to bude do budoucna. Je třeba si přiznat, že infekce je hrozně mladá. Potřebná data pro Českou republiku ani pro Evropu zatím neznáme. Musíme počkat několik měsíců, možná rok, abychom mohli říct, jaké jsou trvalé následky. Nyní pouze víme, že viry podobné novému koronaviru, SARS a MERS, záněty srdce také způsobovaly a někteří lidé měli trvalé následky. Nicméně zánět srdečního svalu může způsobit u kardiaků i chřipka.

Následky koronaviru? Může poškodit srdce i mozek, říká Prymulův nástupce

Dokážete říci, kolik procent lidí, kteří byli pozitivní na koronavirus, mělo kardiovaskulární problémy?

Zde se musíme opět opřít o data ze studií. Například z čínských vyplynulo, že více než polovina pacientů, kteří stonali těžce, byli kardiaci, to znamená že měli nějaké srdeční, cévní onemocnění.

Proč tomu tak je?

Jsou to lidé, jejichž srdce je nemocné a další zdravotní zátěž těžce snášejí. V důsledku toho mají samozřejmě horší průběh. To se projevuje zejména dechovou tísní.

Naznačujete, že kardiaci i bez koronaviru mají dost svých zdravotních potíží. Předpokládám, že pokud se tyto potíže spojí s koronavirem, může to být problém
.
Ano. Například podle studie tito pacienti měli vyšší riziko, že pro ně bude nemoc fatální. Musíme si ale uvědomit, že srdeční a cévní onemocní jsou v populaci docela častá věc. Máme 300 až 400 tisíc pacientů se srdečním selháním, máme tady až 40 procent populace s vysokým tlakem, velké procento lidí prodělalo nějakou mozkovou, cévní příhodu, infarkt. Jinak řečeno, máme tady velkou část populace, která je v podstatě riziková.

Jak by se lidé s kardiologickými problémy měli v dnešní době chovat, co mají dělat?

Principy jsou poměrně jednoduché. Víme, že bariérová opatření jsou schopna omezit riziko infekce. V první řadě bych opravdu nezlehčoval koronavirovou infekci. Lidé by rozhodně neměli mít pocit, že se jim nemůže nic stát. Pokud má člověk nastavenou nějakou léčbu, rozhodně by ji neměl přerušovat. A samozřejmě v případě zhoršení stavu by lidé neměli léčení odkládat, protože čím dřív pacient přijde, tím lépe se všechny komplikace dají řešit.
Nesmí se zanedbat prevence

Mluvíte o tom, že by se lidé neměli vyhýbat svým lékařům. Nicméně na jaře to dělali. Řešíte už nyní třeba s kolegy případy kardiaků, kteří zanedbali prevenci na jaře kvůli koronaviru?

Měli jsme pacienty, kteří přišli pozdě se závažnými formami onemocnění. Nepochybně pacienti, kteří zanedbali prevenci, tady také jsou. To je určitě špatně.

Riziko, že budu infikován v ambulanci, kam přicházím kvůli prevenci, je ale relativně malé. Samozřejmě jiná věc je na urgentních příjmech, kde pochopitelně riziko může být výrazně vyšší. Na druhou stranu, pokud mám nějaké potíže, tak myšlení, že ‚jak to přišlo, tak to i odejde‘, je často důvodem ke zdržení, který nám zase bere zbraně z rukou a my pak často nemůžeme s těmi onemocněními účinně bojovat. V případě infarktu jde například o minuty a když pacient zavolá pozdě, protože čeká, že to samo přejde, protože se bojí, že v nemocnici dostane koronavirus, tak to je opravdu nešťastná situace.
Lidé vyléčení z covidu-19 mají i po měsících poškozené plíce, ukázala studie

Opakuje se stav z jara a odkládají lidé návštěvy u lékařů?

Ano, vidíme, že pacienti odkládají svá vyšetření, přeobjednávají se.

Snažíte se nyní pacientům domluvit, aby opravdu přišli?

Naše komunikace směrem k nim je pochopitelně omezená, ale snažíme se nabídnou termíny. Nemůžeme je aktivně vyzývat, na to nemáme kapacity a často ani prostředky. Musíme obecně apelovat na nemocné, aby přišli, když mají potíže, a aby prevenci nezanedbávali. Prevence je sice běh na dlouhou trať, ale běh, který v okamžiku, kdy se přeruší, může vést ke komplikacím.
Pokud by se epidemiologická situace nadále zhoršovala, tak některé věci se dají přenést do virtuálního prostoru, konzultacemi na dálku, jak jsme to dělali i na jaře.

Covid není chřipečka

Máme čísla, která by ukazovala, že například po ukončení nouzového stavu stoupl počet infarktů ve srovnání s jarem?
Na to je ještě brzy. Čísla s infarkty máme s větším zpožděním k dispozici, protože vykazování infarktu je věc, která dobíhá řadu měsíců. Říct, jaký byl trend, nemohu, to se nejdříve dozvíme až za rok. Během lockdownu jsme ale zaznamenali paradoxní pokles počtu infarktů, což mohlo být dáno právě tím, že někteří se do nemocnice vůbec nedostali, protože se báli. Ale může to být i tím, že jsme najednou měli takové globální prázdniny, které jsou přece jen spojené s nižším stresem.

Začíná nám období chřipky. Praktičtí lékaři začínají očkovat, zejména starší lidi a ty s chronickým onemocněním. Když srovnáte chřipku a koronavirus, dokážete říci, co je pro kardiaka více nebezpečné?

Záleží na tom, o jakém typu chřipky mluvíme. Byly různé chřipkové pandemie, které byly způsobené různými kmeny a každá z nich byla jinak nebezpečná. Když si ale srovnáme, co se děje se zdravotním systémem v době infekce koronavirem a v době chřipkové epidemie, tak z toho jasně vyplývá, že ta onemocnění nejsou srovnatelná.
Zdravotní systém vyspělých zemích typu Itálie, Británie, nekolabuje v důsledku chřipkové epidemie, ale zkolaboval velice rychle v okamžiku koronavirové infekce. Covid-19 rozhodně není chřipečkou, onemocnění se nesmí podceňovat.

Jak jste naznačil, chřipka způsobuje u lidí i onen zánět srdečního svalu. Způsobuje i nějaké další zdravotní komplikace?

Měli bychom si říct, že pokud mám kardiologické onemocnění, tak každá zátěž organismu představuje nebezpečí. Řada pacientů s kardiologickými onemocněními má potíže i v klidu, při běžném fungování. A do toho teď najednou přijde zánět, který představuje koronavirus či chřipka. Vemte si, že i zdravý člověk, když dostane 39 stupňů teplotu, tak je to pro něj situace, se kterou se vyrovnává obtížně. Kardiak tím hůř. Není nic, co by mu umožnilo to onemocnění překonat bez komplikací.

Mají se kardiaci nechat na podzim očkovat proti chřipce?

Pokud nemají nějakou kontraindikaci očkování, tak to doporučujeme. Pacienti mají poté skutečně menší riziko srdečního selhání a dalších komplikací. Očkování je opravdu něco, co bychom neměli podcenit.

Od 13. do 24. září jste měli online sjezd České kardiologické společnosti. Byl letos hlavním tématem koronavirus?
Koronavirus rozhodně nebyl zásadním tématem. Samozřejmě jsme o něm hovořili, ale sledujeme kardiovaskulární tématiku ze všech úhlů pohledu. Například poslední novinky v kardiologii jsou poměrně zásadní.

Takže jsme se snažili podělit se o to, co je nové, abychom kvůli koronaviru nepřestali nahlížet na to, co je naší základní povinností a cílem. To znamená snížit kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost v České republice. A ta je stále poměrně vysoká, podle některých statistik jsme třetí nejhorší v Evropě, takže máme co dohánět.

FOLDYNA VSTOUPIL DO SPD

Bývalý místopředseda sociální demokracie, poslanec Jaroslav Foldyna se stal členem hnutí Svoboda a přímá demokracie, oznámil předseda hnutí Tomio Okamura. „Já jsem se nezměnil, změnila se sociální demokracie,“ řekl na jaře Foldyna, když oznamoval vstup do poslaneckého klubu SPD.

Jaroslav Foldyna se stal řádným členem SPD. Vítam tě, Jardo, oznámil Okamura | (0:10) | video: PSPČR
Nyní tak dokončil svůj postupný přesun z proevropské strany do hnutí, které otevřeně hlásá, že Česko by mělo z Evropské unie odejít. A to jako jediné z uskupení zastoupených ve Sněmovně, kde má hnutí SPD čtvrtý nejsilnější klub s devatenácti poslanci.

Za SPD také Foldyna kandiduje v rajských volbách v Ústeckém kraji, je na třetím místě listiny.
Foldyna se dlouhodobě dostával do sporu s ČSSD ohledně její zahraniční politiky. Současné vedení „liberální a neomarxistické sociální demokracie“ podle něj táhne stranu, ve které v minulých letech působil, ke dnu.
V sociální demokracii byl Foldyna dlouhodobě jedním z nejvýraznějších stoupenců prezidenta Miloše Zemana a propagátorem zahraniční politiky orientující se víc na Rusko.

Nepřijatelně pro něj bylo například to, že Česká republika po vstupu do NATO podpořila letecké bombardování Srbska kvůli etnickým čistkám v Kosovo, které prováděl režim Slobodana Miloševiče. Foldyna je po matce poloviční Srb.
Své názory na vojenské mise potvrdil Foldyna i v úterý ve Sněmovně při projednávání českých vojenských misí v zahraničí v příštích dvou letech. „Ptám se, co děláme v Afghánistánu? Co to přineslo českému daňovému poplatníkovi? Jak nás ten Afghánistán ohrožuje?“ řekl Foldyna. Podobně zpochybnil vojenské působení českých vojáků v Mali a v Iráku.

ŠVÝCAŘI OXID DO SODOVEK
Švýcaři dávají do sodovky oxid uhličitý, který zachytávají z atmosféry: Švýcarský start-up Climeworks zachytává oxid uhličitý ze vzduchu a dokáže ho využít na sycení sodovek. Začala ho jako první používat voda značky Valser, která patří pod korporaci Coca-Cola. Cílem je přispět k boji s globálním oteplováním.

Švýcarská firma Climeworks provozuje v Evropě několik zařízení na zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu. Jedno takové se nachází nedaleko největšího švýcarského města Curych a ročně dokáže zachytit až 900 tun oxidu uhličitého přímo z atmosféry, ukazuje v reportáži stanice CNN.

Ten pak putuje do nedalekého zelinářského provozu, ve kterém se pěstují rajčata a okurky. Oxid uhličitý má totiž pozitivní vliv na růst zeleniny. Výnosy pěstovaných plodin jsou díky nastavenému dávkování oxidu uhličitého zvýšeny až o 20 procent.

Na Islandu, kde tato společnost také působí, se ukládá oxid uhličitý jeden kilometr pod zemský povrch. Ten do dvou let změní své skupenství na pevné a v podzemí natrvalo zůstane. V Itálii se pak provoz této firmy zaměřuje na výrobu obnovitelného metanu.

Před pár měsíci však společnost přišla s další možností, jak tento skleníkový plyn využít. Navázala spolupráci s celosvětovou korporací Coca-Cola, která se dlouhodobě pohybuje v nápojovém průmyslu.
Díky tomu začala perlivá voda švýcarské značky Valser využívat ve svých nápojích oxid uhličitý zachycený ze vzduchu. Podle vedoucího úseku udržitelnosti korporace Coca-Cola pro Švýcarsko Partricka Wittweilera není mezi tímto a běžně získaným oxidem uhličitým žádný rozdíl.

Climeworks má v úmyslu zachytávat do roku 2025 alespoň jedno procento světových emisí oxidu uhličitého a přispět tak k boji s globálním oteplováním. Studie Global Carbon Project z roku 2018 říká, že globální emise oxidu uhličitého převyšují 37 miliard tun ročně. Tato švýcarská společnost zachytává prozatím zhruba dva tisíce tun tohoto skleníkového plynu.
NA DÁLNÉM VÝCHODĚ PŮDA PRO ZEMĚDĚLCE

Putin rozdává na Dálném východě půdu, Rusové tam nechtějí ani za peníze: Rusko nabízí občanům příležitost snů – půdu zdarma a navrch nemalou dotaci do začátku každému podnikavci. Jedinou vadou nabídky je skutečnost, že se půda nachází na nehostinném Dálném východě. Jenže Rusové o několik set milionů hektarů nestojí ani zadarmo a raději se dál stěhují na západ. A ti odvážnější musejí čelit faktu, že jim stát může půdu zase odebrat.

„Začátek byl nejhorší. Zaměstnanci pili, stádo krav umíralo, sousedé kradli. Teď už to jde hladce,“ říká Michail Utrobin. Ještě v roce 2016 byl manažerem obchodu, dnes ho státní média líčí jako úspěšného majitele mlékárenského podniku, jenž postavil na pozemku získaného zdarma od státu.

Třiatřicetiletého podnikatele si totiž úředníci vyhlédli jako tvář projektu prezidenta Vladimira Putina, v rámci kterého stát od roku 2016 rozdává půdu na Dálném východě každému občanovi, jenž o ni projeví zájem. Cílem je zalidnit řídce obydlenou oblast bohatou na zdroje, která tvoří třetinu Ruska.

„Rozvoj Dálného východu je ruskou národní prioritou pro 21. století,“ uvedl Putin. Jenže program s názvem „Hektar“ nesplnil jeho očekávání. Ačkoli měl obyvatele inspirovat k migraci na východ, podle Rádia Svobodná Evropa pobídl ke stěhování hlavně lidi z regionu, kteří se rozhodli opustit ruch města.

„Dálný východ není snadné místo k životu. Je tu mokro, ve vzduchu je málo kyslíku a počasí se mezi ročními obdobími hodně mění,“ říká sedmačtyřicetiletý Sergej Surovtsev, jenž tu rovněž dostal od státu pozemek. „Ale když sem přijedu, dostávám se do meditativního stavu,“ pochvaluje si klid.

Moskva drsně podhodnocuje, kolik Rusů emigruje do Česka i jinam

Zatímco na východ míří jen málo Rusů, na sever neustále proudí masa Číňanů. Ačkoli se rozloha ruského Dálného východu rovná dvou třetinám čínského území, žije tu jen šest milionů lidí.

Pro obyvatele čínských provinciích na druhé straně, kde žije několik set milionů lidí, je tak Rusko šancí najít lepší místo k životu. Od ruských vlastníků si proto pronajímají půdu a budují sójová pole. Podle RFE se na ruském Dálném východě usadilo odhadem na 300 tisíc Číňanů.

Rusům se nechce pracovat

Rusko v rámci svého programu zpřístupnilo 220 milionů hektarů pozemků. Nabídku ale zatím využilo pouze 80 tisíc občanů.

Někdejší armádní plukovník Surovtsev pochází z Chabarovsku a na pozemek to má z rodného města jen padesát kilometrů. Od státu dostal dotaci 1,5 milionu rublů (450 tisíc korun), nakoupil stovku úlů a začal s výrobou medu. Na státní dotaci mají nárok všichni zájemci s proveditelným plánem rozvoje.

„Zajímalo by mě, jestli to stojí za to. Vláda mě nyní bude pozorovat a klást řadu otázek,“ říká Surovtsev. Stát mu totiž může půdu opět odebrat pokud obdarovaný poruší pravidla, nebo se příliš odchýlí od své původní rozvojové strategie. „Pokud vám budou chtít zemi vzít, klidně to udělají,“ dodává Surovtsev.

Dům za euro i peníze za dítě. Malebná města v Itálii lákají nové obyvatele

I když program nedokázal nalákat obyvatele ze západní části země, pro některé místní obyvatele to byl dar z nebes. Utrobin ihned po oznámení začátku programu uháněl do Chabarovského kraje s cílem vybrat si to nejlepší místo.
A našel ho na lukách nedaleko lesa. Požádal o vlastnictví pěti hektarů – po jednom pro sebe, svou manželku, matku a dvě malé děti.

O šest měsíců později s potvrzením a počátečním kapitálem milion rublů (300 tisíc korun) začal budovat farmu. Přestože zatím nemá z podnikání zisk, jeho farma vyrábí 200 litrů mléka denně i vlastní zmrzlinu.
Utrobin staví pro rodinu dům a těší se, až nebude muset platit ve městě za pronájem bytu. Ačkoli televize slaví jeho přerod z úředníka na farmáře a rukou mu potřásl i premiér Michail Mišustin, noví sousedé jsou zatím v nedohlednu. „Lidé v naší zemi nechtějí pracovat. Tak to zkrátka je,“ uzavírá Utrobin.