iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Krvavý kompromis, Mynář nechtěl od Číny 500 milionů?

Ministři schválili pravidla pro kurzarbeit, který má pomoci zabránit masivnějšímu propouštění ve firmách kvůli epidemii koronaviru a nedostatku zakázek. „Je to krvavý kompromis,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Stát má v režimu kurzarbeit, kdy zaměstnanec firmy zůstává doma, přispívat na jeho plat částkou ve výši 70 procent jeho čisté mzdy.

Ještě to musí schválit parlament. Vláda přitom chce, aby pravidla pro kurzarbeit schválil ve stavu legislativní nouze.
„Každá dohoda je o kompromisu,“ řekla po jednání vlády také ministryně financí Schillerová. „Musí se dopad rozdělit spravedlivě mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance,“ uvedl ministryně financí. Na pravidlech pro kurzarbeit, který má od začátku listopadu nahradit programy Antivirus, se vláda několikrát neshodla, ale ve středu koalice oznámila shodu.
Program kurzarbeit by spouštěla vláda při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví. Pracovník by mohl doma zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to maximálně 12 měsíců. Místo platu od firmy by dostával příspěvek od státu, nejvýš však do výše celostátní průměrné mzdy.

Zaměstnavatel by hradil za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši a pojistné na sociální pojištění z částky odpovídající 70 procentům čisté mzdy. „Tady došlo k posunu. Bude se jednat o čistou mzdu, ne o hrubou,“ řekla Schillerová.

Kurzarbeit nebude moci využít firma, která má sídlo v daňových rájích. Právnická osoba musí mít sídlo v České republice a platit v ní daně. Firma, která bude využívat kurzarbeit, také nebude moci vyplácet dividendy. Vláda se v pátek podle Maláčové také shodla na tom, že příspěvek od státu na mzdu osob se zdravotním postižením se od října zvýší z 12 800 korun o osm stovek. Podle ministryně práce to pomůže 60 tisícům osobám zdravotně postiženým na trhu práce.

SCHILLEROVÁ: NEMŮŽEME OHROZIT NEMOCNICE A FIRMY

Spor, který rozděluje vládní koalici, zda má stát vylepšit pravidla pro ošetřovné ve prospěch rodičů s malými dětmi, předvedly ministryně financí za ANO Alena Schillerová a ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová v přímém přenosu na tiskové konferenci po jednání vlády. „Není na pořadu dne žádné plošné opatření. Musíme podporovat, aby lidé chodili do práce,“ řekla Schillerová.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, která je i místopředsedkyní ČSSD, to ale na stole být musí.
Maláčová chce prosadit krizové ošetřovné, znovu pro rodiče dětí do 13 let „Budeme se o tom bavit. Budu chtít poctivou diskusi k ošetřovnému, co mají rodiče dělat, když bude zavřená škola,“ řekla Maláčová po jednání vlády, která schválila pravidla pro kurzarbeit, kdy stát bude platit 70 procent čisté mzdy zaměstnancům, jež nechá firma jeden až čtyři dny doma.

Chce, aby se ošetřovné vyplácelo po celou dobu karantény či výuky na dálku na děti do 13 let. Nyní dostávají zaměstnanci z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelky a samoživitelé na školáky do 16 let pak až 16 dnů. „Neprosazujeme plošná opatření z jara. Měli bychom reagovat na lokální ohniska. Navrhujeme krizové ošetřovné, aby se rodiny s dětmi neocitly bez příjmů, pokud školy či třídy budou zavírány či děti nebudou do školy moci docházet,“ řekla ministryně práce.

„Musíme podporovat ekonomiku,“ uvedla ministryně financí. „Nemůžeme ohrozit nemocnice, firmy, které musí produkovat,“ prohlásila Schillerová. Negativně by to pdíke mohl dopadnout třeba na zdravotnictví či školství, kde pracuje mnoho žen s dětmi. Připomněla, že už na jaře si někteří zaměstnavatelé stěžovali na to, že jim v práci chyběli lidé.
Z jejích slov vyplynulo, že se například obává, že by nemocnicím mohly chybět zdravotní sestry s malými dětmi, kdyby se výrazně vylepšily podmínky pro to, aby rodič mohl zůstat s dítětem doma na ošetřovném. Na jaře, za nouzového stavu, platila upravená pravidla pro ošetřovné. Rodiče menších dětí na ošetřovné měli nárok po celou dobu uzavření škol.

KANCLÉŘ MYNÁŘ NECHTĚL OD ČÍNY 500 MILIONU?

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář přiznal, že zprostředkovával prodej hlubinného dolu na Opavsku Číňanům. V pořadu Rozstřel nicméně popřel, že by za to měl obdržet odměnu 500 milionů korun. Mynář promluvil i o schůzce s čínským velvyslancem, na které ho prý ujišťoval, že prezident nesouhlasí s cestou Miloše Vystrčila na Tchaj-wan.

Informaci zveřejnil někdejší Mynářův obchodní spolupracovník Radim Masný, majitel břidličného Dolu Radim ve Svatoňovicích v Moravskoslezském kraji. Mynář obvinil Masného ze lži. „Ano, domlouval jsem prodej dolu se dvěma čínskými společnostmi. Byl jsem požádán akcionáři toho dolu, abych to zprostředkoval. V poslední fázi to ale selhalo, protože představitelé dolu měli v účetnictví a ve všech dokladech velký nepořádek, takže to bylo nerealizovatelné,“ řekl Mynář. Čínská společnost prý za důl nabídla 40 milionů korun.

Jak šel s Mynářem v Rozstřelech čas

Následně Mynář promluvil o schůzce s čínským velvyslancem po návštěvě předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu. „Požádal jsem ho, aby se snažil zabránit veškerým negativním dopadům senátní cesty. Pan velvyslanec mi řekl, že nedokáže odhadnout komplexní reakci, ale účastníci cesty budou mít s velkou pravděpodobností zakázán vstup na území Číny a firmy, které se cesty zúčastnily, nebudou moci obchodovat s čínskými společnostmi.“

Mynář také velvyslance Čanga Ťien-mina ujišťoval, že se český přístup k politice jedné Číny nezměnil. Na schůzce také řekl, že se prezident k cestě staví odmítavě a nebude již předsedu Senátu zvát na jednání nejvyšších ústavních činitelů.
Cestu Vystrčila na Tchaj-wan kritizovala Čína, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Čínský ministr zahraničí Wang I pohrozil předsedovi české horní komory, že za misi zaplatí vysokou cenu. Proti výroku se ohradila česká diplomacie i evropští představitelé.

„Prezident nehájí zájmy Číny, prezident vždy hájí zájmy České republiky a jejích občanů. Nechápu, proč je u nás pozdvižení, že pan prezident pětkrát navštívil Čínu? Kancléřka Merkelová tam byla nejméně desetkrát a žádné pozdvižení to nevyvolává. Je spousta evropských politiků, kteří tam jezdí,“ řekl prezidentův kancléř.

Za prezidentem jen s negativním testem

Během debaty přišla řeč i na koronavirovou situaci. Podle Mynáře nepolevila v létě bezpečnostní opatření kolem prezidenta, tak jako ve zbytku republiky. „Zranění pana prezidenta nám to usnadnilo, protože teď nependluje mezi Lány a Pražským hradem. Na zámku k němu mohou pouze prověření lidé, kteří den předtím absolvují test na koronavirus. Následně jsou čtyři dny ve službě a takto se neustále střídají dvě skupiny. Všichni v jeho okolí nosí roušky,“ vysvětlil.
Mynář také potvrdil, že Správa Pražského hradu má pět nakažených pracovníků. Nejedná se však o zaměstnance, kteří by se pohybovali v okolí prezidenta.

Rekonvalescence prezidenta po zlomenině ruky probíhá podle Mynáře velmi dobře. „Lékaři jsou spokojení, prezident nemá žádný otok, jizvy jsou zahojené. Pan prezident se cítí naprosto v pořádku. V týdnu už měl pět jednání, dvě ho čekají dnes a další týden má schůzku nejvyšších ústavních činitelů,“ komentoval Mynář prezidentův program.

SMLOUVA NA SERVIS PANDURŮ ZA 2,39 MILIARDY

Ministerstvo obrany v pátek ráno podepsalo rámcovou smlouvu na servis bojových vozidel Pandur na příští čtyři roky. Je ve výši až 2,39 miliardy korun s DPH, oznámil na Twitteru ministr obrany Lubomír Metnar. Komplexní servisní podporu bude mít i nadále na starosti kopřivnická firma Tatra Defence Vehicle. Dosavadní smlouva vypršela na konci dubna 2020.

O zakázce informoval vládu již v podělí ministr obrany, k podpisu došlo v pátek dopoledne.

„Dnes ráno byla podepsána rámcová dohoda mezi ministerstvem obrany a českou společností Tatra Defence Vehicle na komplexní servisní podporu vozidel Pandur,“ uvedl Metnar. Dodal, že smlouva je v hodnotě 2,39 miliardy korun s DPH a
platit bude do roku 2024.

Česká armáda má ve výzbroji 107 pandurů, které dostávala v letech 2009 až 2013, později ministerstvo objednalo dalších dvacet kolových obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích. V Česku je vyrábí právě Tatra Defence Vehicle, která proto dosud zajišťovala i jejich servis.

Před rokem armáda uvedla, že k začátku října měla neprovozuschopných 21 pandurů, a to kvůli závadám na zbraňových stanicích nebo podvozcích či nutnému servisu. Podle vedení armády neprovozuschopnost neznamená, že by vozidla nebyla schopná boje.

Armáda musí doplnit techniku, stará ruská je ostuda, prohlásil Babiš

Vedení vojska si stěžovalo na dlouhé dodací lhůty některých dílů. Podle armády bylo v posledních letech průměrně neprovozuschopných asi 30 strojů, od roku 2017 se vojákům daří opravit více vozidel, než kolik jich je porouchaných.
Na provoz pandurů do loňského podzimu armáda vynaložila 1,57 miliardy korun. Za poslední roky se na této technice nakupil deficit 950 milionů korun.

PRINC CHARLES: BLÍŽÍ SE KATASTROFA, ZASTÍNÍ COVID

Britský princ Charles (71) vyzval v pondělí ke zlepšení boje proti klimatickým změnám, jejichž dopad podle něj zastíní důsledky pandemie covidu-19. Následník britského trůnu to řekl ve videoposelství, které natočil u příležitosti zahájení Klimatického týdne v New Yorku. „Miliardy lidí na celém světě čekají na činy, které obnoví rovnováhu planety, kterou jsme rozkolísali,“ uvedl princ Charles. Především mladí lidé podle něj touží po konkrétních skutcích, nejen slovech.

Pandemie covidu-19 je podle prince budíčkem, který nelze ignorovat. Současného stavu by se mělo využít ke změně hospodářství, které by se mělo stát udržitelnějším. Klimatická krize se postupně mění podle Charlese v katastrofu, „která zcela zastíní dopady koronavirové pandemie“.

Charles dlouhodobě burcuje k lepšímu boji proti klimatickým změnám. Například letos v lednu vyzval na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, aby političtí a hospodářští lídři přijali za svou myšlenku udržitelné budoucnosti. Na konferenci se setkal i se švédskou klimatickou aktivistkou Gretou Thunbergovou.Britský princ Charles je známý svým aktivismem. Následník trůnu se věnuje ochraně historických staveb, ekologii a je také hlasitým bojovníkem proti globálnímu oteplování. Pro BBC v minulosti přiznal, že až usedne na trůn, s těmito aktivitami přestane.

BRITSKÝ BARBADOS REPUBLIKOU

Karibský ostrovní stát Barbados se chce definitivně vymanit z koloniálního propojení s Velkou Británií. Přestane považovat za hlavu státu britskou královnu Alžbětu II. Tamní vláda oznámila, že se Barbados stane republikou.

„Je na čase nechat naši koloniální minulost zcela za sebou,“ oznámila generální guvernérka země Sandra Masonová k rozhodnutí se zcela osamostatnit od britské koruny. O rozhodnutí odvolat formální hlavu státu ve středu informovala vláda, píše The Independent.

Guvernérka uvedla, že se jedná o další logický krok k plné suverenitě státu. Republiku chce Barbados vyhlásit do dne 55. výročí od vyhlášení nezávislosti, (30. listopadu 1966). „Toto rozhodnutí je o důvěře v to, kým jsme a čeho jsme schopni dosáhnout,“ dodala s tím, že si Barbadosané přejí mít za hlavu státu občana Barbadosu.

Ačkoliv Barbados je nezávislý, je součástí Commonwealthu (volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých kolonií) a jako hlavu státu uznává britskou královnu. Na ostrově funguje parlamentní konstituční monarchie, kdy královnu zastupuje guvernér, či guvernérka. Barbados se stal britskou kolonií roku 1625, v roce 1966 získal nezávislost.

Stanice BBC oznámila, že Buckinghamský palác označil věc za záležitost barbadoské vlády a národa.

O úplné odluce od britské koruny se Barbados snažil už delší dobu. V roce 2015 tehdejší premiér Freundel Stuart zmínil, že se země brzy přejde z monarchistického systému na republikánský.Většina karibských zemí udržovala i po vyhlášení nezávislosti formální spojení s britskou monarchií. Dosud se plně oddělily Trinidad a Tobago, Dominika nebo Gyuana. Kromě Barbadosu uvažuje o vyhlášení republiky také Jamajka.

RAKOUSKO OD PONDĚLÍ ZAŘADÍ PRAHU MEZI RIZIKOVÉ OBLASTI

Rakousko vydalo kvůli šíření koronaviru varování před cestami do Prahy. Platit začne v pondělí. Při vstupu do Rakouska se lidé z prahy budou muset prokázat testem. O chystaném zařazení Prahy mezi rizikové oblasti už ráno informoval i český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Uvedl, že jedná o výjimkách.

„Rakousko by mělo od příštího týdne zařadit Prahu mezi rizikové oblasti. Při příjezdu by tak byl třeba negativní test. O konečné podobě omezení jednám s ministrem (Alexanderem) Schallenbergem. Rád bych prosadil, aby se opatření nedotklo již zaplacených zájezdů,“ informoval Petříček.

Ministr v Radiožurnálu dodal, že opatření bude platné od pondělí. Omezení se bude týkat těch, kteří v Praze dlouhodobě žijí nebo ji v poslední době navštívili. „Bude to znamenat, že lidé, kteří dlouhodobě žijí nebo navštívili Prahu, tak se do Rakouska budou moci vypravit nebo vrátit pouze s testem,“ řekl Petříček.

Podle rakouských pravidel musí lidé z rizikových zemí při vstupu do země předložit test o neinfikovanosti koronavirem, který nesmí být starší 72 hodin. Pokud jej cestovatelé nemají, musí se sami izolovat ve vhodném ubytování a do 48 hodin požádat o provedení testu na koronavirus. V případě negativního výsledku testu bude karanténa ukončena, uvádí rakouské ministerstvo zahraničí.

Podle českého ministerstva zahraničí je v Rakousku možné nastoupit do 10denní karantény v domácím prostředí nebo ve vhodném ubytování, které si dotyčný zajistí na vlastní náklady. V karanténě se pak musí nechat člověk do 48 hodin otestovat. Pokud je tento test negativní, může izolaci předčasně opustit. „Karanténní opatření se nevztahuje na osoby, které přes Rakousko tranzitují bez zastávky,“ upozornilo české ministerstvo.

Kromě české metropole varuje Rakousko nově také před cestami do Paříže, Izraele a několika dalších zemí světa. Švédsko naopak už na seznamu rizikových zemí není. Země sousedící s Českem přistupují k cestovním omezením kvůli koronaviru rozdílně. Cestování z Česka na Slovensko se zkomplikovalo minulý pátek, Německo ve středu na seznam epidemicky nebezpečných zemí zařadilo prakticky celou republiku s výjimkou Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Polsko cesty z Česka zatím neomezilo. „V případě Polska žádné informace zatím nemáme. Polsko zatím nenaznačilo, že by zvažovalo nějakou změnu, co se týče cestování,“ uvedl dnes v Radiožurnálu Petříček.
Českou republiku nebo její část mezi rizikové oblasti zařadily kvůli zhoršené epidemické situaci v posledních dnech i další státy, například Nizozemsko, od pondělí bude negativní test vyžadovat při příletu z Česka také Řecko

KLDR SE OMLUVILA ZA ZASTŘELENÍ ÚŘEDNÍKA JIŽNÍ KOREJE

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se omluvil Jižní Koreji za incident, při němž severokorejští vojáci začátkem týdne zastřelili jihokorejského úředníka. Podle agentury Reuters to oznámil bezpečnostní poradce jihokorejského prezidenta. Vojáci KLDR proti Jihokorejci údajně zakročili v rámci snah o zastavení šíření koronaviru.

Severokorejské úřady podle Soulu napsaly v dopise adresovaném jihokorejskému prezidentovi Mun Če-inovi, že k incidentu nemělo dojít a že jej Kim Čong-un hluboce lituje. Mrzí ho také, že touto nešťastnou událostí zklamal Jihokorejce. Severokorejský vůdce pak vyjádřil přání, aby aféra nepoškodila vzájemnou důvěru mezi oběma zeměmi.

Agentura AP uvádí, že je neobvyklé, aby se vůdce Severní Koreje omlouval svému jižnímu sousedovi. Na Korejském poloostrově přitom panuje napjatá situace od letošního června, kdy KLDR zničila výbuchem styčný úřad obou států a hrozila Soulu vojenským zásahem.

KLDR zastřelila našeho úředníka a spálila jeho tělo, prohlásil Soul

Podle dřívějších zpráv zmizel úředník v pondělí z jihokorejské lodě, která kontrolovala možné nepovolené rybaření v oblasti námořní hranice mezi oběma zeměmi u jihokorejského ostrova Jonpchjong.KLDR uvedla, že severokorejští vojáci vypálili na úředníka asi 10 ran v rámci „opatření na kontrolu šíření infekce“ poté, co se muž odmítl identifikovat a snažil se uprchnout. Pchjongjang také potvrdil, že vojáci spálili úředníkovu loď. Tělo zastřeleného pak Severokorejci údajně nenalezli.

EPIDEMIOLOG MAĎAR DĚKANEM LÉKAŘSKÉ FAKULTY V OSTRAVĚ?

Mezi navrženými kandidáty na děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity je rovněž epidemiolog Rastislav Maďar, který donedávna působil jako člen pracovní skupiny pro uvolňování karanténních opatření spojených s covidem-19. O funkci děkana se ucházejí tři zájemci. Vyplývá to z údajů, které předsedkyně volební komise Hana Sochorová zveřejnila na internetových stránkách fakulty.

Kromě Rastislava Maďara se o post uchází proděkan pro vědu a výzkum Václav Procházka. O zvolení usiloval už při předchozích děkanských volbách, které ale byly zrušeny poté, kdy se do funkce z rozhodnutí soudu vrátil odvolaný děkan Arnošt Martínek. Posledním kandidátem na děkana je Karel Drgáč, který působil například jako ředitel Slezského divadla v Opavě.

Maďar obdržel 44 platných návrhů na funkci děkana, Procházka 43 platných návrhů a Drgáč čtyři. Volební komise Akademického senátu Lékařské fakulty Ostravské univerzity tak u všech tří kandidátů konstatovala splnění požadovaných náležitostí.

Akademický senát Ostravské univerzity loni v prosinci rozhodl o odvolání děkana Martínka k 2. lednu. Důvodem byla pochybení při přijímání studentů, které na univerzitě prověřoval i Národní akreditační úřad (NAÚ). Odvolaný děkan se ale obrátil na soud, který vydal předběžné opatření, díky němuž se Martínek prozatímně vrátil do funkce.
Odvolání děkana fakulty v Ostravě není platné, přesto sám rezignuje

Škola tak musela zrušit chystané děkanské volby a čekat na konečný verdikt soudu, u něhož nakonec Martínek uspěl. Krátce na to ale oznámil, že rezignuje. Důvodem byl především fakt, že se škole hlavně kvůli nedostačujícímu personálnímu zabezpečení nepodařilo získat novou akreditaci pro obor Všeobecné lékařství. Minimálně letos tak do něj nemůže přijímat nové studenty.

Škola těsně před tím, než NAÚ vynesl zamítavé stanovisko k získání akreditace, tento úřad požádala, aby přerušil projednávání její žádosti. NAÚ škole vyhoví a řízení na požadovanou dobu přeruší, poté se k případu vrátí. Univerzitní žádost o přerušení projednávání žádosti o akreditaci škole totiž dává šanci pokusit se akreditaci získat dříve, než kdyby vyčkala na negativní stanovisko NAÚ.

Shromáždění akademické obce Lékařské fakulty, kde se kandidáti představí, se uskuteční 5. října od 16 hodin v aule Lékařské fakulty. Samotná volba se děkana se bude konat 12. října.

PROČ SE ZEMĚ EU MAJÍ STARAT O UPRCHLÍKY? POZVALA JE MERKELOVÁ, MÁ SE O NĚ POSTARAT

Babiš oceňuje, že migrační návrh EK je bez kvót, Slováci budou solidární: Nový migrační návrh Evropské komise český premiér Andrej Babiš nejprve odmítl, po čtvrtečním jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ale svá slova zmírnil. Ocenil, že nový migrační systém neobsahuje povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Proti kvótám se vymezil rovněž slovenský premiér Igor Matovič. Dodal však, že Slovensko bude solidární a pomůže zemím, které zasáhla migrační vlna.

Komise ve středu zveřejnila dlouho očekávaný návrh nové azylové a migrační politiky, který počítá s výrazným urychlením azylových procedur a návratů neúspěšných žadatelů. Všechny členské země se podle něj budou muset solidárně podílet na zvládání migrace, dostanou však na výběr, jestli u sebe přijmou žadatele o azyl nebo se postarají o deportace odmítnutých migrantů.„Pozitivní je, že tam nejsou ty kvóty, to je pro nás velice důležité. Stejně jako možnost jednotlivých členských států, aby solidárně podpořily (země v nouzi), ale aby si vybraly jak,“ prohlásil Babiš po jednání v sídle Evropské komise.

Český premiér hovořil se šéfkou unijní exekutivy ve společnosti svých kolegů z Polska a Maďarska Mateusze Morawieckého a Viktora Orbána. Všechny tři země dlouhodobě odmítají přijímat uprchlíky a do předchozího systému povinných kvót se nezapojily, čímž podle soudu EU porušily své povinnosti.Babiš ještě před jednáním hovořil o tom, že Česko s návrhem komise nesouhlasí, neboť se málo soustředí na boj proti pašerákům lidí.

Po setkání s šéfkou komise svá slova zmírnil. Česko přitom podle něj nadále hodlá usilovat o větší důraz na ochranu vnějších hranic a bude se snažit, aby EU posuzovala uprchlíky již před jejich cestou do Evropy.
Finančně se budeme podílet i nadále, řekl Babiš

Český premiér přímo neřekl, zda by byla Praha ochotna organizovat návraty migrantů například z Řecka, aby se vyhnula dlouhodobě odmítané variantě přijímání azylantů. Podle návrhu komise by odmítnutí migranti mohli až osm měsíců zůstávat na území států, do nichž přišli a odkud by byli vraceni
.
Přijetí uprchlíků, či hrazení deportací. Musíte být solidární, říká šéfka EK

Teprve potom by se jich v případě neúspěchu snahy o deportaci musela ujmout organizující země a dočasně je umístit na svém území.

„My jsme se vždycky podíleli finančně a budeme se podílet i nadále,“ prohlásil Babiš, podle něhož by Česko i nadále preferovalo například finanční podporu afrických zemí či pomoc jihoevropským státům třeba v podobě vysílání policistů.
Kritickým tónem hodnotil po jednání s von der Leyenovou návrh maďarský premiér. „Základní přístup se nezměnil, stále chtějí zvládat migraci, ne zastavovat migranty,“ uvedl Orbán, podle něhož se komise příliš soustředí na to, jak se vyrovnat s běženci, kteří dorazí do Evropy, a ne jak jim v tom lépe zabránit.

Zatímco premiéři se shodli, že by unie měla žadatele o azyl posuzovat v takzvaných hotspotech například v severoafrických zemích, EK počítá s tím, že to bude na hranicích států, kam v Evropě dorazí. Procedura by se podle návrhu komise měla zkrátit na 12 týdnů, kdežto v současnosti se často vleče mnoho měsíců i několik let.

Evropu čeká další a mnohem větší vlna migrace. Do pohybu se dá miliarda lidí

Výhrady k návrhu dali již ve středu najevo i někteří politici jihoevropských zemí, podle nichž jejich státům neuleví v počáteční fázi, kdy se budou muset postarat o posuzování migrantů. Návrh naproti tomu podporuje Německo, které se podle ministra vnitra Horsta Seehofera bude jako předsednická země snažit dovést členské státy k předběžné shodě do konce roku. Sama komise nepočítá s tím, že by složitý návrh měnící několik unijních norem mohl být zcela schválen dříve než v roce 2023.

Návrh podpořila také Francie. Ministr vnitra Gérald Darmanin řekl, že je třeba najít rovnováhu mezi zodpovědností a solidaritou. Podle Darmanina je třeba se poučit z migrační krize v roce 2015. Předložený návrh označil za „ambiciózní reformu založenou na spravedlivé rovnováze mezi zodpovědností a solidaritou“. Zároveň zdůraznil, že je třeba posílit kontroly vnějších hranic a zamezit nelegální migraci. Lepší řešení je nicméně třeba najít pro ty, kteří mají na azyl v EU nárok.

Slovensko: Chceme být solidární

Slovenský premiér Igor Matovič v reakci na návrh migračního balíčku ve středu uvedl, že Slovensko již nebude pouze opakovat, že nesouhlasí s povinnými kvótami na přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU. Slovensko ale chce podle něj být solidární a hodlá pomoci zemím, které migrační vlna zasáhla.

„Nebudeme hrát na přízemní pudy, ale upřímně a odvážně našim evropským partnerům oznámíme, že s povinnými kvótami zásadně nesouhlasíme, ale zároveň solidárně nabídneme pomocnou ruku těm zemím, které kvůli nelegální migraci velmi trpí,“ uvedl Matovič, aniž upřesnil případný slovenský příspěvek k řešení migrace v EU.

Slovensko se během dřívější migrační krize řadilo v EU k nejhlasitějším kritikům zmíněných povinných kvót. Svůj názor nezměnilo ani poté, co unijní soud zamítl jeho žalobu vůči rozhodnutí většiny členských zemí EU o přerozdělování uprchlíků na základě kvót.

ZATKLI EXVELITELE UCK MUSTAFU

Tribunál v Haagu pro zločiny v Kosovu zatkl bývalého velitele UÇK Mustafu: Zvláštní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu uvedl, že byl na žádost prokuratury ve čtvrtek zatčen bývalý velite Kosovské osvobozenské armády (UÇK) Salih Mustafa. Jedná se o první případ zatčení obviněného na základě zatykače tohoto tribunálu.

Mustafa patřil k zakladatelům a vrchním velitelům UÇK během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Později sloužil v kosovských bezpečnostních silách jako šéf oddělení pro informace. Soud v krátkém prohlášení bez bližších podrobností sdělil, že soud potvrdil obžalobu Mustafy, a je proto možné zahájit proces. „Pan Mustafa je převážen do vazebního zařízení v Haagu a bez zbytečného odkladu stane před vyšetřovacím soudcem,“ uvedl tribunál. Podle kosovských médií zatkli Mustafu v Kosovu.

Tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Má soudit bývalé velitele povstalecké UÇK, která vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Tribunál je součástí kosovského soudnictví, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.

NAGYOVOU OPĚT SOUDIT ZA INFORMACE BIS?

Pražský vrchní soud ve čtvrtek projednává odvolání státního zástupce v kauze údajného vyzrazení utajované informace Bezpečnostní informační služby. Nepravomocný rozsudek zprostil viny všechny obžalované, tedy někdejší šéfku kabinetu premiéra Petra Nečase Janu Nagyovou (nyní Nečasovou), lobbistu Iva Rittiga i právníka Davida Michala.

Obžaloba tvrdí, že Rittig se v roce 2012 od Nečasové dověděl o utajeném materiálu zaslaném premiérovi. Dovodil údajně, že zpráva BIS se týká právě jeho, a proto za Nečasovou poslal právníka Michala. Premiérova partnerka pak prý Michalovi obsah dokumentu prozradila a Rittig mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány a instituce.

Pražský městský soud napoprvé uznal trojici vinnou, napodruhé – po odchodu původního předsedy senátu do důchodu – rozhodl opačně. Státní zástupce pro Nečasovou požadoval tříleté vězení, pro oba muže navrhoval podmínky a peněžité tresty. Klíčovým důkazem obžaloby jsou odposlechy Rittigovy schůzky v pražském hotelu Ventana. Trojice vinu odmítá, podle Rittiga je obžaloba absurdní. Obhájci poukazovali mimo jiné na to, že informace o Rittigově vlivu na ministerstvu zemědělství nebyla tajná, protože o ní už dříve psali novináři.

ZEMĚDĚLEC NA VYSOČINĚ UKRYL CHATU LYŽAŘŮ DO SLÁMY, JE TO JEHO POZEMEK

Tělovýchovná jednota Lyžař HB, která provozuje lyžařský areál na Vysoké u Havlíčkova Brodu, řeší další problém. Opět je spojen s vlastníkem pozemků na vrcholu kopce, farmářem Miroslavem Hrtúsem. Lyžaři se kvůli balíkům slámy naskládaným před vstupními dveřmi nemohou dostat do své chaty.

Obrovské balíky slámy zabalené ve fólii brání nejen vstupu do samotné chaty, ale i na pozemek za ní. Okolo chaty jich je několik desítek. Podle lyžařů jde jednoznačně o další z naschválů farmáře, s nímž se už roky přou o pozemky.
„Je to možná k pousmání, ale my jsme z toho už nešťastní. Celou záležitost řeší právníci. Farmář nám musí umožnit do chaty přístup,“ uvedl předseda TJ Lyžař Aleš Kadlec.

„Nemůže nám bránit vstupu do chaty, i když do ní musíme přes jeho pozemek,“ souhlasí s tímto tvrzením i místopředseda spolku Petr Havel, podle něhož byly balíky k chatě naskládány zrovna v době, kdy lyžaři plánovali brigády.

Pokud by Hrtús potřeboval balíky slámy na vrcholu Vysoké složit, místa na něm najde dost. Vlastní tu velký pozemek, který zasahuje až pod chatu. Jeho velká část je momentálně prázdná, balíky by bylo možné složit prakticky kamkoli. Místo toho skončily narovnané těsně před vstupními dveřmi chaty.

Farmář se bavit nechce: Mám práci, sklízím

Proč tak učinil, Hrtús nevysvětlil. K novinářům už delší dobu příliš vstřícný nebývá a bavit se nechtěl ani tentokrát. „Sklízím kukuřici, mám tu plno práce. Zavolejte zítra,“ stroze odpověděl do telefonu. O den později už ho nezvedl vůbec.
„Začali jsme na chatě opravovat hromosvod. A kvůli jeho svedení do země jsme museli odkopat kolem chaty pár metrů zeminy,“ popisuje Petr Havel, kde může být jádro současné eskalace sporu.

Pozemek na západ od chaty a pod její částí farmáři patří. Jakékoli cizí činnosti na své půdě se dlouhodobě brání. Před třemi roky pozemek na Vysoké koupil od původního majitele. Podle lyžařů i podle havlíčkobrodské radnice však protiprávně.
Město v květnu kvůli krátícímu se termínu podalo odpor proti platnosti kupní smlouvy, kterou farmář uzavřel s původním vlastníkem. Ačkoli pozemky město i Lyžař využívaly, původní majitel je s možností jejich odkupu neoslovil.
„Domníváme se, že jsme měli mít na pozemky předkupní právo,“ tvrdí brodský místostarosta Zbyněk Stejskal.

Na přelomu roku nebylo ke smíru daleko

Město se navíc právní cestou domáhá alespoň části pozemku, jenž se nachází pod horní stanicí vleku a chatičkou s ovládacím pultem. Argumentuje tím, že jde o stavby, a tudíž by k nim měl náležet i pozemek pod nimi. Obdobnou žalobou chce TJ Lyžař získat celý pozemek pod svou lyžařskou chatou.

Spor se opětovně vyhrotil, i když už se na počátku letošního roku zdálo, že míří ke smíru. Tehdy vedení města s Hrtúsem na půdu pod vlekem uzavřelo nájemní smlouvu. Tím by bylo možné vlek opět využívat. Jenže nyní je znovu vše jinak.
„Na naší členské schůzi jsme se dohodli, že už panu Hrtúsovi nebudeme v ničem ustupovat. Je to zákulisní člověk, který neplní uzavřené dohody,“ zlobí se Aleš Kadlec. Ten je sice dosud formálním předsedou TJ Lyžař, kvůli zdravotnímu stavu ale na konci června předal vedení spolku místopředsedovi Havlovi.

Oba dva nicméně vidí letošní sezonu opět černě. Podle nich je pravděpodobné, že se na Vysoké znovu – už třetím rokem v řadě – lyžovat nebude. „Vypadá to velice špatně,“ konstatoval Kadlec. „Sezona je vážně ohrožena,“ přikyvuje i Petr Havel.
Lyžaři přemýšlí o zapůjčení kratšího vleku

Jak se oba shodli, lyžování by umožnilo pouze rychlé rozhodnutí soudu, který by prohlásil vlek a chatku s jeho ovládáním za stavby a přiřkl spornou část pozemku městu. Zároveň by ale muselo jít o rozhodnutí pravomocné, aby převod nezbrzdilo ani případné - a pravděpodobné - odvolání farmáře.

Pokud město, potažmo pak TJ Lyžař u soudů neuspějí, je budoucnost celého areálu ve hvězdách. Lyžaři by alespoň chtěli zakoupit či zapůjčit kratší vlek, dlouhý zhruba 250 metrů, aby si na Vysoké zajezdili skalní příznivci a děti.
„To už by šlo úplně mimo pana Hrtúse. S pozemky pod sjezdovkou problémy nemáme, měli bychom volný přístup i k zasněžování,“ říká Petr Havel.

Miroslav Hrtús v okolí Havlíčkova Brodu i nedaleké Vysoké vlastní řadu pozemků. Do povědomí veřejnosti se dostal před pěti lety, když jako jediný ze stovky vlastníků odmítl prodat půdu potřebnou pro havlíčkobrodský jihovýchodní obchvat. Pozemek mu byl následně vyvlastněn, stavba ale kvůli tomu nabrala zpoždění.

Sporný pozemek na Vysoké Hrtús získal v roce 2018. Momentálně tam vlastní velké pole od posledních domů obce až po samotný vrchol kopce. Jen titěrným zlomkem z jeho rozlohy je plocha pod horní stanicí vleku, chatičkou i částí velké lyžařské chaty. K dohodě o prodeji, pronájmu či pouhé možnosti tyto pozemky využívat však mezi Lyžařem a Hrtúsem nedošlo.

POSLANEC ONDRAČKA KRITIZOVAL ZPRÁVU VNITRA

Komunistického poslance Zdeňka Ondráčka naštvala zpráva o extremismu za rok 2019, kterou projednával výbor pro bezpečnost Sněmovny. „Po přečtení této zprávy se začnu stydět, že jsem bílý, heterosexuální člověk. Vnímám zprávu jako tendenční a přemýšlím, jestli samo ministerstvo vnitra nešíří předsudečnou nenávist,“ řekl při jednání výboru Ondráček.

„Neobjevil jsem tam něco, že by se bílý heterosexuální člověk stával menšinou,“ oponoval komunistickému poslanci předseda hnutí STAN Vít Rakušan, který byl zpravodajem při projednávání zprávy ve výboru.

Sympatizanti ruského klubu Noční vlci uctili památku sovětských vojáků

„Nemyslím, že by tam bylo poukazováno na to, že nošení vlajky do společnosti nepatří,“ reagoval na další Ondráčkovu připomínku, podle kterého se lidé začnou za chvilku stydět snad i za to, že nosí vlajku a že jsou vlastenci. Zpráva o extremismu za uplynulý rok kritizuje například to, že některá prokremelská dezinformační média se snažila veřejnosti vsugerovat myšlenku, že domobranecké skupiny představují důležitý pilíř obranyschopnosti státu, který je schopný hájit tradiční české hodnoty před imigranty a muslimy.

Zpráva zmiňuje i tradiční jízdu motorkářského klubu Noční vlci při výročí konce druhé světové války. Klub aktivně podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina, „K těmto motorkářům, jejichž činnost je předmětem zájmu bezpečnostních složek nejen evropských zemí, chovají sympatie někteří aktivisté z řad extrémní pravice, dogmatických komunistů, alternativní mediální scény a domobraneckých uskupení,“ píše se ve zprávě o extremismu.

Adorování Ruska dogmatickými komunisty

Zpráva o extremismu se věnuje i dogmatickým komunistům, s jejichž názory se podle dokumentu vnitra ztotožňují i někteří jednotliví členové Komunistické strany Čech a Moravy.

Okamurovci předčili v šíření nenávisti tradiční extremisty, píše vnitro

„Zaznamenány byly vazby některých dogmatických komunistů na proruské entity v České republice. Část z nich se opakovaně zúčastnila nejrůznějších vzpomínkových akcí v Rusku. Publikující jedinci psali tendenčně zaměřené články adorující Ruskou federaci a kritizovali vývoj na Ukrajině, zahraniční politiku USA a NATO. Někteří tak svým přístupem mohli podporovat vlivové akce Ruské federace,“ píše se doslova ve zprávě.

Loni v květnu se premiér Andrej Babiš i ministr zahraniční Tomáš Petříček distancovali od cesty komunistického poslance Ondráčka na území na východě Ukrajiny, které ovládají proruští separatisté. Ondráček byl přijat představiteli samozvané Doněcké lidové republiky.

Šíření nenávisti v loňském roce přestalo být podle zprávy doménou tradičních extremistů, doplnily je populistické xenofobní skupiny a dezinformační média. Podle dokumentu byla tradiční pravicová scéna xenofobními uskupeními zcela zastíněna. Jednoznačně jim podle dokumentu dominovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Projednávání zprávy o extremismu za rok 2019 ve čtvrtek výbor pro bezpečnost přerušil.

SCHILLEROVÁ ČR 2 % ZÁVAZEK V NATO NESPLNÍ

Česká republika nesplní závazek, který slíbila v NATO, dávat do roku 2024 na svou obranu dvě procenta HDP. Po středečním jednání o rozpočtu ministerstva obrany to řekla ministryně financí Alena Schillerová. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara je důležité, že nastoupená trajektorie výdajů ke dvěma procentům směřuje.

V příštím roce by mělo ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 85,4 miliardy korun, což je oproti letošnímu roku výrazný nárůst. Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní kasy.

Výdaje na příští rok by měly představovat 1,46 procenta HDP. Koalice slíbila, že do roku 2021 bude vydávat na obranu 1,4 procenta HDP, tento závazek by se tak mělo podařit naplnit. V roce 2022 by rozpočet obrany podle Metnara činil 95,2 miliardy a o rok později 101,7 miliardy korun, což by znamenalo 1,6 procenta HDP. Metnar po jednání řekl, že odchází spokojen a s dobrým pocitem.

Dosáhnout dvou procent HDP ve výdajích na obranu do roku 2024 se Česko zavázalo opakovaně, slíbil to například premiér Andrej Babiš nebo prezident Miloš Zeman. Odborníci už v minulosti varovali před tím, že vzhledem k plánům na zvyšování rozpočtu ministerstva obrany na nejbližší roky není reálné slib naplnit. V roce 2023 a 2024 by se rozpočet obrany pro dodržení závazku musel výrazně zvýšit až o asi 20 miliard korun ročně.
Česko je 21 let v NATO. Slib spojencům neplní, i když na ně spoléhá

Schillerová i Metnar označili za důležité, že výdaje na obranu stoupají a ke dvěma procentům směřují. „Počítáme, že ta trajektorie bude postupně stoupat, ale že bychom dosáhli v roce 2024 dvou procent, řeknu otevřeně, to nepředpokládáme,“ řekla ministryně.

Metnar zdůraznil, že důležité je zrealizovat strategické projekty a budovat schopnosti české armády. Za důležité označil, že nominálně rozpočet ministerstva neustále stoupá. Výdaje na obranu ČR každoročně rostou v řádu miliard korun, v roce 2014 byly zhruba 41 miliard korun. Armáda peníze potřebuje na modernizaci zbraní i techniky, které jsou kvůli výrazným úsporám z minulosti často desítky let staré.

Metnar v souvislosti s nedodržením závazku poznamenal, že nikdo nepočítal s příchodem současné krize. Neočekává, že by to pro Česko znamenalo v NATO reputační problém, protože alianční spojenci podle něj ČR hodnotí i podle naplňování investičních obraných plánů a dokumentů, účasti v misích nebo křivky směřování k dvěma procentům HDP. Podle Schillerové je důležité, že rozpočet ministerstva obrany stoupá, protože armáda má závazky nejen v Severoatlantické alianci. Poukázala například na její zapojení do boje s pandemií koronaviru.

ÚSPĚCH CELNÍKŮ, ZADRŽELI DROGY

Celní správa ČR provedla ve dnech 17. až 19. září 2020 koordinovanou kontrolní akci „ROAD 8“. Ta byla zaměřena na pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu, kontrolu vybraných výrobků podléhajícím spotřební dani a pátrání po omamných a psychotropních látkách. Celníci na místě zjistili přes dvě desítky porušení právních předpisů. U dvou českých řidičů objevili celkem 10,68 g marihuany (7,28 g a 3,4 g). Služební pes pak v dalším dodávkovém vozidle označil tři balíčky obsahující dokonce 17,5 kilogramů stejné drogy. V daném případě v současné době probíhají další úkony.

V rámci regionální kontrolní akce na dálnici D8 bylo nasazeno celkem 94 příslušníků útvarů dohledu Celní správy ČR a 63 služebních motorových vozidel.

Celníci během 36 hodin zkontrolovali 228 dopravních prostředků a 60 návěsů (přívěsů), nejčastěji imatrikulace registračních značek Rumunska (80), České republiky (40), Srbska (30), Spolkové republiky Německo (23), Bulharska (20) a Turecka (18).
Kontrolní stanoviště, které bylo posíleno o velkokapacitní mobilní rentgen, mobilní zavazadlový rentgen, služební kynologii a další speciální techniku obsluhovali ústečtí, středočeští a pražští celníci.

Hned první den akce si celníci v nočních hodinách vytipovali bílou Škodu Octavii české imatrikulace. Poté, co přistoupili ke kontrole a prověřili si vozidlo v mezinárodním systému SIS (Schengenský informační systém), zjistili, že je vozidlo hlášeno jako kradené. Bylo okamžitě zajištěno a společně s osádkou předáno Policii České republiky. Řidič dalšího vytipovaného vozidla české imatrikulace nejen nikdy nevlastnil řidičské oprávnění, ale navíc byl pod vlivem omamných a psychotropních látek. I jeho si převzala policie k dalšímu šetření.

V rumunské dodávce směřující do Německa kontroloři zjistili nelegální převoz více než třech kilogramů tabáku ke kouření. Únik na spotřební dani byl vyčíslen na 8 399 Kč.

Noc z 18. na 19. září přivedla kontrolním hlídkám do hledáčku vozidlo s bulharskou registrační značkou směřující do Německa. Při jeho kontrole byla objevena přeprava domácích mazlíčků ve velmi špatném zdravotním stavu. Konkrétně se jednalo o 7 psů a 5 koček. Na místo byli okamžitě přivoláni pracovníci krajské veterinární správy, kteří provedli zdravotní prohlídku zvířat a kontrolu průvodních dokladů. Vzhledem k tomu, že doklady všech zvířat byly neúplné a zvířata byla ve špatné kondici, rozhodl veterinář o jejich odebrání a převezení na veterinární kliniku, či předání do dočasné péče do útulku pro opuštěná zvířata.

Další řidič kontrolovaného vozidla s německou registrační značkou kontrolní hlídku zaujal nápojem, který popíjel. Po několika otázkách se řidič přiznal, že je pod vlivem alkoholu, a i k tomuto provinilci byla následně přivolána hlídka Policie České republiky. V deseti případech řidiči použili zpoplatněnou pozemní komunikaci, aniž by uhradili povinný poplatek. Těm celníci a místě uložili sankce ve výši 12 000 Kč. Celníci také v 17 případech zjistili, že řidiči dluží nedoplatky vůči státu. Na místě se jim podařilo vybrat několik tisíc korun, a to především od zahraničních řidičů, u kterých je velmi problematické tyto nedoplatky následně vymáhat. Celní správa pátrá po zboží uniklém celnímu dohledu během své kontrolní činnosti pravidelně. V těchto aktivitách nepolevuje a zaměřuje se na ně i nadále. plk. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí

NA SLOVENSKU ZRUŠILI SILNIČNÍ ZÁVODY

Komise silničních závodů motoyklů při Autoklubu České republiky musí bohužel zrušit poslední závody letošní sezóny. Ty se měly odjet na Slovakiaringu, ale opět do hry vstoupila opatřením kvůli šíření Covid-19. Letošní závodní motocyklová sezóna byla značně ovlivněna nejrůznějšími opatřeními, která přišla s šířením Covid-19. Start sezóny byl odložen a během posledních měsíců se odjelo několik závodů v omezeném kalendáři. Bohužel další zpřísňující se podmínky negativně ovlivnily i konec sezóny. Poslední závody na Slovensku musela komise silničních závodů motocyklů (SZM) zrušit.

Na první říjnový víkend od 2. do 4. 10. 2020 je plánovaná Cena Slovenska, kterou pořádá SMF. Při té se měly díky vzájemné spolupráci AČR a SFM odjet poslední letošní závody mezinárodních mistrovství Miniracingu, na závodních okruzích a na přírodních okruzích. Všichni se proto těšili na velké finále, při kterém se mohla sejít značná konkurence nejrůznějších tříd. Bohužel do hry vstupují vládní opatření a to, že je Česká republika od pátku 18. 9. 2020 na červeném seznamu Slovenské republiky. Osoby přijíždějící z ČR se musí prokázat negativním testem RT-PCR na onemocnění Covid-19 ne starším 72 hodin nebo se registrovat prostřednictvím formuláře e-hranice a nastoupit domácí karanténu a nejdříve 5. den se nechat otestovat.
Kompletní informace o cestování na Slovensko:

Sezónu jako první rozjely závody MMČR SZM - Miniracing, kterých se podařilo uspořádat jedenáct na tratích ve Vysokém Mýtě, Písku, Mostě, Chebu, Třinci a Slovakiaringu. Sezóna MMČR a PČR SZM na přírodních okruzích pandemie zasáhla prakticky nejvíce, protože kvůli náročnosti hlavně na divácké zóny byla většina závodů zrušena. Jezdci jízd pravidelnosti historických závodních motocyklů měli k dispozici jediné závody v Nepomuku, "rychlostní" klasiky a moderní třídy čekaly až závody ve spolupráci se SMF v Trenčíně. Závody v MMČR SZM na závodních okruzích se podařilo dojet při mezinárodním šampionátu Alpe Adria, takže se závodilo na Pannoniaringu a Grobniku, ale závody v Itálii už byly také zrušeny.

Matěj Smrž - předseda komise SZM

"Po návratu ze Španělska z WSBK jsem od pondělí neřešil nic jiného, ale bohužel jsme museli rozhodnout tak, jak si málokdo přál. Snažil jsem se společně s členy komise najít řešení, ale to prostě v této chvíli neexistuje a rozhodně si nemůžeme dovolit vystavovat naše závodníky a jejich doprovody nebezpečí, nepříjemným a nákladným testům a nebo tomu riziku, že budou nuceni zůstat v karanténě na jedné či druhé straně, jelikož všichni chodíme do práce a děti do škol. Cena Slovenska se zřejmě pojede, ale my jako komise SZM musíme zrušit poslední závod MMČR Miniracingu, poslední závod MMČR SZM na závodních okruzích a MMČR/PČR SZM na přírodních okruzích na Slovakiaringu při Ceně Slovenska. Konečné výsledky všech disciplín a jejich vyhlášení budeme řešit v následujících dnech a všechny účastníky budeme informovat. Rád bych poděkoval všem jezdcům, týmům, rodičům a pořadatelům závodů za letošní rok. Ať tak či onak, každý z nás pro silniční motorky dělá co umí, může a jeho čas a možnosti mu dovolí. Nikdo z nás si jistě nepředstavoval podobnou sezónu a já si přeji jen jediné, ať už je to brzy za námi…!"

Aleš Eder - člen komise SZM za Miniracing

"Poslední závod sezóny Miniracingu měl být velkým vyvrcholením. V pěti třídách nebylo stále rozhodnuto o titulu, bodově si byli jezdci velice blízko a všichni jsme se těšili na dechberoucí finále. Bohužel se tak nestane. Slovensko zařadilo Českou republiku na červený seznam a bez testu nebo bez následné karantény nelze překročit hranice. A to bohužel vše mění. Konec jsme si všichni představovali jinak, ale celý letošní rok je ode zdi ke zdi a jsem na jednu stranu rád, že se nám podařilo odjet alespoň jedenáct závodů. Na druhou stranu už podobnou sezónu plnou nejistoty nechci zažít. Každopádně gratuluji všem Mistrům, děkuji všem jezdcům, týmům za fantastické závody, za skvělý přístup ke změnám v kalendáři a za hojnou účast. Uvidíme se na jaře!"

Tomáš Jenčovský - člen komise SZM za přírodní okruhy

"Opatření proti šíření koronaviru se ze všech disciplín silničních závodních motocyklů dotkla nejvíce přírodních okruhů. Nebylo v silách pořadatelů jednotlivých podniků zajistit takové podmínky, aby tato opatření byla dodržena. Chtěl bych jednotlivým klubům, které pořádají přírodní okruhy, poděkovat za velikou snahu o odjetí svých závodů. Speciální poděkování patří organizátorům Nepomuckého trojúhelníku, který byl letošním jediným přírodním okruhem pod Autoklubem České republiky. Zde se odjel přebor v jízdě pravidelnosti historických závodních motocyklů. Rychlostní kategorie poté jely svůj jediný závod na letišti v Trenčíně. Bohužel kvůli špatné současné situaci se náš šampionát nemůže konat na okruhu Slovakiaring o prvním říjnovém víkendu. Pevně věřím, že sezóna 2021 již proběhne bez omezení. Všichni jezdci, pořadatelé i fanoušci by si to za přízeň, kterou této krásné disciplíně zachovávají, zasloužili."Ing. Eva Koňáková, mediální zástupce - Autoklub ČR (SZM)

ZÁVODY V KATALÁNSKU

Další závody letošní sezóny Mistrovství světa Superbiků se odjely o uplynulém víkendu v Katalánsku. Známý okruh poblíž Barcelony navštívil i český tým, který měl opět jiné jezdecké složení. Náhradníkem za zraněného Mílu Hřavu byl tentokrát David Kubáň.

Po týdenní pauze po dvou závodních víkendech v řadě pokračovala letošní sezóny Mistrovství světa Superbiků v Katalánsku. Další závody se odjely na okruhu u Barcelony a na trati znovu nechyběl český tým ACCR Czech Talent Team - Willi Race a Smrz Racing - Willi Race. Miloslav Hřava se stále léčí z těžkého zranění z Aragónu, takže za něj tým opět hledal náhradu. Tentokrát do sedla jeho motorky naskočil David Kubáň, takže další český mladý závodník dostal šanci si zajet závod mistrovství světa. David doplnil dva letošní stálé jezdce týmu Matyáše Červenku a Alejandra Carrióna.

Vzhledem k tomu, že je Matyáš Červenka letošním nováčkem, opět sbíral hlavně zkušenosti. Nicméně s každým závodem zrychluje a postupuje dopředu. David Kubáň měl ještě těžší úlohu, když si musel rychle navyknout na nové prostředí. Oba dva proto bojovali v závodě Last Chance Race. David Kubáň v něm obsadil 10. místo, když byl na čele početné skupiny. Matyáš Červenka skončil dvanáctý, jen necelé čtyři desetiny vteřiny za týmovým kolegou. Alex Carrión nastoupil do obou hlavních závodů. V tom sobotním dojel na 24. místě a v neděli bohužel spadl při hromadném pádu pěti jezdců v 10. zatáčce hned v prvním kole.

#47 Matyáš Červenka

"Na tomto okruhu jsem byl poprvé a od začátku jsem věděl, že nebude lehké se na této trati kvalifikovat. První trénink jsem jel hodně pomalu, vůbec mi nevycházela stopa. Na druhý volný trénink nám začalo pršet a tak jsem nemohl vylepšit svůj čas a musel se spokojit s 21. místem na startu závodu Last Chance Race. Třetí volný trénink jsme jeli na osychající trati, takže Last Chance Race byl jasný. Závod mě hodně bavil a z 21. místa jsem se propracoval až na 12. místo, kousek po kousku. Příště to už vyjde."

#2 Alex Carrión

"Celkově to pro mě byl pozitivní víkend už o první chvíle, kdy jsem měl velice dobré pocity s motorkou a týmem. Pracovali jsme jinak, což fungovalo dobře, protože jsem se konstantně kvalifikoval na přední pozice a zajížděl dobré časy. I přes to, že jsem nakonec nezajel jedno rychlé kolo a byla z toho až 20. pozice na startu, takže se neukázal náš plný potenciál, v časech bylo vidět, že jsem zajížděl dobře. Ve Warm Upu se mi podařilo zajet docela rychlý čas, který byl rychlejší než v Superpole. V nedělním závodě přišel kontakt během prudkého brzdění, takže jsem musel najet do zatáčky velice agresivně, udělal jsem chybu a spadl. Je to škoda, protože jsme věděli, že máme tempo na to být vpředu a byl jsem naštvaný, že jsme to nemohli ukázat. Omlouvám se celému týmu za tuto chybu v závodě a zároveň děkuji týmu za jejich neúnavnou práci a všem, co mi pomáhají."

#62 David Kubáň

"Závod v Barceloně bych ohodnotil kladně. Ze začátku jsem si musel zvyknout na úplně novou motorku a novou trať. S motorkou jsem prvních pár kol zápasil, než jsem si na ni zvyknul. Velice se mi jízda na ní líbila, ale bohužel jsem nedokázal jet časy, se kterými jsem počítal a skončil jsem 23. ve skupině B. Pár minut před druhým volným tréninkem nám začalo pršet a museli jsme přezouvat na mokré pneumatiky. Na vodě se mi jelo dobře a v mojí skupině jsem skončil na 3. místě. Ve třetím volném tréninku byla trať na půl mokrá a na půl suchá, takže bylo jasné, že se pojede závod Last Chance.

Start v závodě Last Chance se mi vůbec nepovedl. Hodně jsem se propadl a trvalo mi pár kol, než jsem se dostal dopředu a mezi tím první rychlá skupina byla už daleko. Skončil jsem nakonec na 10. místě. I přes to, že jsem se nedokázal dostat do hlavního závodu, jsem velice spokojený s výsledkem a určitě se těším na další šanci se ukázat. Nakonec bych chtěl poděkovat Kubovi za možnost jet u něho v týmu, všem mechanikům, kteří odvedli skvělou práci, sponzorům a hlavně rodině, díky které můžu vůbec závodit."
Příští závody Mistrovství světa Superbiků se pojedou o víkendu od 2. do 4. října 2020 na okruhu Magny-Cours ve Francii. Pro třídu Supersport 300 půjde o šesté závody sezóny.