iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Na zničení covidu mobilizaci Prymuly, generála Bubeníka

Covid 19 zabíjí lidi v celém světě. Je to válka bez zbraní, nad kterou si lámou hlavu vědci a další odborníci v mnoha zemích. Je to válka chemická, a to nebezpečnější. Špígl už před více než týdnem navrhoval Babišovi a spol., aby v ČR byla vyhlášena mobilizace do války s ničivým koronavirem, který se v celém světě objevil od Hitlerovy války a umírají tisíce lidí

.

Po Orbánovi v Maďarsku, za což ho kritizovalo Německo, už uvažovala o intenzivnější ochraně SR i vláda Matoviče, což je velice rozumné. ČR potřebuje mobilizaci, kterou už zná z minulosti, kdy byla ohrožena Hitlerovou válkou.
Mobilizace byla vyhlášena 23. září 1938 ve 22.20 hodin i proti Hitlerovi. Celkem bylo povoláno 1 250 000 mužů do zbraně včetně těch, kteří byli povoláni již před začátkem mobilizace. Dále bylo k dispozici 350 tanků, 5000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů.velvyslanci v cizině?

Dnes je válka bez zbraní, ale potřebujeme na mnoha místech schopné lidi v nemocnicích, zdravotních střediscích, domovech důchodců, na zásobování, v továrních, zemědělství, službách. Vláda nezajistila, aby brigádníci z Ukrajiny, Polska, Rumunska, Moldávie a dalších zemích tady zůstali, protože neměli povolení. Tak je to i u pracovníků v lázeňství, kde jsou Ukrajinky, Moldavanky atd., ale po 3 měsících musejí odjet domů a znovu žádat o povolení do ČR. Co dělají ministr Petříček a naši velvyslanci v cizině?

Co je to za systém?

Vyhlášením mobilizace se zajistí pracovníci do všech oborů, kde je a bude třeba. V ČR je lidí dost, ale mnozí nechtějí pracovat. Vymlouvají se na demokracii, ale ta koronavirus neporazí. Babišova vláda musí myslet dopředu. Nejen na léčení a vyléčení lidí, ale i ekonomiku,národní hospodářství. A to je na dně, tam už jsou miliardové ztráty, a budou ještě vyšší. Každý milion bude dobrý, a tak zrušit i milionový Senát, který je zbytečný. Na Slovensku totiž také není, a jde to.

PRYMULA UŽ MÁ RAVOMOCI A VOLÁ PO VEŘEJNOSTI, MOBILIZACI

Metnar není voják, nerozumí armádě a bojům a válkám, které se odehrávají ve světě. Jedině, kdo to ví, je brigádní generál Zoltán Bubeník, který je českým generálním chirurgem a hlavním lékařským poradcem Severoatlantické aliance jako 8. předseda COMEDS, výbor generálních chirurgů NATO a partnerské země. Byl také vyznamenán medailí Ozbrojených sil České republiky, záslužným křížem ministra obrany ČR, pamětním křížem náčelníka štábu slovenských ozbrojených sil, čestným odznakem AČR „V zásluhách“ a medailí za operační služby na Balkáně a v Afghánistánu .
Brigádní generál Bubeník by měl okamžitě v ČR velet vojákům ČR ve válce s koronavirem, protože je lékař a hlavně ví, co je nutné ve válce neprodleně dělat. Má možnost okamžitě povolat na pomoc vojenské zálohy, které už dříve se do služby hlásily a chtěli pomoci. Může okamžitě povolat na pomoc i studenty vojenských škol a vojáky, kteří jsou v zahraničí.

Generál Bubeník bude prospěšnější i pro nápravu ekonomiky. Ing. Švejnar, který je ve štábu Hamáčka, nám dosud nikdy moc neporadil a neprospěl. Sám chtěl být prezidentem, ale neuspěl. Pak se zase vrátil do Ameriky. My potřebujeme odborníky, kteří jsou tady a vědí, jak rozhýbat průmysl, zemědělství, služby v ČR a získat miliony a miliardy do státní pokladny. A dokáže to i armáda a generál Bubeník.

Vrchním velitelem armády ČR je prezident Miloš Zeman, který má možnost hned generála Bubeníka jmenovat náčelníkem armády ve válce s covidem-19 a dát mu neomezené pravomoci, abychom v této válce zvítězili spolu s armádou ČR.
GENERÁL BUBENÍK ZAJISTI ČINNOST VOJENSKÝCH SPRÁV

Mobilizace veřejnosti je nutná nejen pro ošetřování lidí, ale i pro ekonomiku, aby se vědělo, koho vyslat do nemocnic, na zdravotní střediska, zálohy vojáků, studentů, úředníků z ministerstev, úřadů, lidí bez práce, co berou jen podporu, neučí
se, flákají se atd., do podniků, zemědělství na sklizeň úrody, potravin, na služby dopravy atd. To všechno generál Bubeník ví a zná. Jelikož je lékař a znají se z Hradce Králové, potáhnou určitě za jedem provaz, aby se covid porazil.

Při případném nedostatku zdravotnického personálu má nový ministr zdravotnictví připravené tři scénáře. Mezi zdravotníky počty nakažených novým typem koronaviru v posledních dnech výrazně stoupl. Podle Romana Prymuly bude potřeba zapojit personál, který není dosud vyčleněn pro pacienty s covidem-19. Lůžka s ventilátory jsou téměř zaplněná, dodal nový ministr.

Základním stavebním kamenem pro úspěšné zvládnutí nárůstu nakažených je podle ministra Prymuly zdravotnický personál. Česká lékařská komora v pondělí zveřejnila údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která ukazují rychlé přibývání nakažených zdravotníků. Lékařů bylo k 19. září s nemocí covid 259, zatímco o měsíc dříve čtyři. U zdravotních sester počet pozitivně testovaných za stejné období vzrostl ze tří na 433.

„Opakovaně jsem říkal, že máme v nemocnicích nedostatek personálu i mimo situace, jako je pandemie covid-19. Je jasné, že personál je limitujícím faktorem. Můžeme tu mít nakrásně pět tisíc ventilátorů, ale pokud je nebude mít kdo obsluhovat, systém se zbortí,“ řekl na tiskové konferenci Roman Prymula. Proto se k němu bude přistupovat odlišně.
Zaprvé Jiná karanténa, než pro ostatní

„Zdravotnický personál bude mít prioritu a bude k němu přistupováno trochu odlišně i z hlediska karanténních opatření. Tam, kde bude zdravotníků nedostatek, budou sloužit v respirátorech i nadále, pokud budou bezpříznakoví,“ vysvětlil ministr.

Tento systém fungoval na některých odděleních nemocnic i během prázdnin, kdy řada zdravotních sester, bratrů či lékařů chodila jen do práce a zpátky domů. S negativním výsledkem testu se starali o pacienty v respirátorech.
Zadruhé Nástup mediků

Pokud bude v určitých místech stále personálu nedostatek i přes jiný systém karantény, na řadu přijdou medici z lékařských fakult. Do péče se zapojí tak, aby mohli dělat základní úkony.

„Neříkám, že medici budou obsluhovat ventilátory. To určitě ne, protože je to velmi složité, ale mohou poskytnout jinou péči,“ vysvětlil Roman Prymula.

Zatřetí V případě nouze pomůžou školení laici

Pokud by čísla hospitalizovaných pacientů rostla natolik, že by jeden i druhý systém selhal, na řadu přijdou i obyčejní lidé.
„Je připravený i scénář, že by se mohli povolávat i poučení laici, pokud by to bylo opravdu potřeba. Doufám, že k třetímu bodu nikdy nedojde,“ dodal ministr.

Nemocní zůstanou v krajích

Nově by se také neměli převážet pacienti s nemocí covid-19 na centrální místo, ale zůstat ve „svých“ nemocnicích. Ministr Prymula chce podle svých slov zrušit bariéru mezi lůžky covid a necovid a současně chce s kraji chce konzultovat kapacity v jejich nemocnicích.

„Potřebujeme, aby pacienti, pokud mají covid, zůstávali v jednotlivých krajích. Jejich transport na centrální zařízení nedává smysl, je ohrožující jak pro personál tak transportní kapacity,“ dodal. Přesouvat by se mohli až v případě, že někde bude kapacita naplněná. Připravují se na to podle něj plány.

Kapacity laboratoří na testování se podle ministra blíží 30 tisícům za den, i díky zapojení akademických pracovišť. Zatím nejvyšší denní počet testů byl 23 tisíc. Limitující jsou odběrová místa, ulevit by jim mělo zrušení druhého testu lidí v karanténě. Jednají o tom pracovní skupiny.

„Myslím, že se velmi blíží doba, kdy by druhý test nemusel být. Po prvním negativním testu, když je člověk po dobu deseti dnů v karanténě, je riziko, že bude onemocnění dál šířit, enormně malé, zejména když se jedná o někoho bezpříznakového,“ dodal Prymula.

Zajištění dostatečných kapacit v nemocnicích „za jakéhokoliv vývoje epidemie“ dostal Prymula za úkol při svém nástupu do funkce od premiéra Andreje Babiše.

MOBILIZACE I V USA

Stát New York eviduje přes 100 000 nakažených, starosta města žádá mobilizaci: Stát New York eviduje přes 100 000 lidí nakažených koronavirem, za poslední den jich přibylo přes 10 000. Nemoci COVID-19 tam za stejné období podlehlo dalších 562 lidí, což je největší jednodenní přírůstek od začátku pandemie. Celkový počet obětí tím vystoupal na 2935. Newyorský starosta Bill de Blasio vyzval k „všeobecné mobilizaci“ veškerého amerického zdravotnického personálu.

V celých Spojených státech je aktuálně podle serveru worldometers.info registrováno přes 258 000 nakažených a 6572 úmrtí.„Příští týden to bude v New Yorku mimořádně těžké,“ řekl de Blasio televizi MSNBC. „V New Yorku, New Jersey, New Orleansu a na spoustě dalších míst. Nebude-li armáda plně mobilizována a okamžitě nevytvoříme něco, co tu ještě nebylo, tedy cosi jako všeobecnou mobilizaci veškerého zdravotnického personálu k boji na těch nejpotřebnějších místech, nemocnice ty lidi zachránit nedokážou,“ dodal starosta.

Země by se podle newyorského starosty měla přizpůsobit válečnému stavu. „Bojujeme s neviditelným nepřítelem, který zabíjí spoustu Američanů,“ konstatoval de Blasio. Vyzval obyvatele města, aby si na veřejnosti zakrývali nos a ústa, a bránili tak dalšímu šíření koronaviru. Federální vláda doporučení k zakrývání obličeje chystá, odborníci se zatím ale neshodli na jeho podobě.

Americký prezident Donald Trump se nechal podruhé testovat na koronavirus. Výsledek testu byl opět negativní, oznámil šéf Bílého domu na pravidelné tiskové konferenci. Dodal, že nemá ani žádné příznaky nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje.

COVID POŠKOZUJE I SRDCE

Části pacientů koronavirus poškozuje srdce. Prokazují to i zahraniční studie. U velkého procenta nemocných, kteří skončili v nemocnici kvůli koronaviru, poškodil virus srdce – jen chvíli před Světovým dnem srdce (29. 9.) na to upozorňují tuzemští kardiologové. Změny na srdci v důsledku onemocnění covid-19 prokazuje řada zahraničních studií.

„Dle nedávno zveřejněné studie z Německa, která zkoumala změny na srdci u pacientů s covid-19 s pomocí magnetické rezonance, se tyto změny ukázaly až v 78 % případů. Data z Číny a dalších zemí se liší a kolísají mezi 20 a 60 %. Samozřejmě vše vždy závisí na technice, kterou pro průkaz srdečního poškození použijeme, některé metody jsou citlivější, jiné méně. Na čem se však všichni shodneme, je, že pokud se objeví laboratorní nebo klinické známky poškození srdce pacienta s covid-19, je jeho prognóza velice neblahá,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nejenže koronavirus zatíží celý organismus jedince, tedy i jeho srdce, ale podle prof. Linharta je na něm zákeřné to, že poškozuje tkáně také napřímo. „Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, zejména v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu. I to se může podílet na zvýšeném počtu úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci,“ vysvětluje prof. Linhart. Pokud onemocní jedinec, který se s problémy se srdcem potýkal už před nakažením, může být koronavirus pro jeho organismu tou „poslední kapkou“. Dle specialistů má nějakou formu kardiovaskulárního onemocnění přibližně polovina pacientů s těžkým průběhem nákazy.

„SARS-CoV2 představuje u nejtěžších nemocných závažný zánětlivý stav, navíc s výrazným poškozením plic. To klade velké nároky na oběh a může vést k nedostatečné dodávce kyslíku pro srdeční sval. Pokud má takový nemocný nějaké srdeční onemocnění, může být zátěž nad hranicí možností se s tím vyrovnat,“ doplňuje přední český kardiolog.
Podle odborníků je zatím příliš brzy soudit, nakolik jsou změny vyvolané koronavirem trvalé. Více by mohly ukázat mezinárodní registry „covidových pacientů“, po nichž v posledních týdnech lékaři různých specializací volají. „Kardiologové nejsou hlavními hráči. Srdeční poškození tu sice je, ale choroba zasahuje ve velké míře i plíce a další orgány. Registry tak budou multidisciplinární,“ vysvětluj prof. Linhart.

Česká kardiologická společnost doporučuje pacientům s jakýmkoli onemocněním srdce, aby nevysazovali zavedenou léčbu, byli v kontaktu se svým lékařem, a především aby se snažili infekce vyvarovat známými opatřeními. „Říká se, že kardiaci umírají nikoli na koronavirus, ale s koronavirem. Současná data ukazující časté přímé poškození srdce to hodně zpochybňují. Kromě toho, pokud by kardiak koronavirus nedostal, mohl by se svojí chorobou žít dál. Zemřít na koronavirus nebo s koronavirem tak pro něj neznamená žádný rozdíl,“ dodává prof. Linhart.: Mgr. Markéta Pudilová

V ITÁLII DOKÁZALI OMEZIT ŠÍŘENÍ COVIDU

Itálie byla na začátku pandemie koronaviru epicentrem nákazy v Evropě. Apokalyptické scenérie kolabujícího zdravotnictví však už k zemi nepatří. Naopak, zdá se, že na rozdíl od zbytku Evropy Itálie nyní šíření nemoci zvládá. Podle odborníků má země nákazu pod kontrolou díky tomu, že se bála příliš rychle uvolnit protikoronavirová omezení.

Přeplněné nemocnice. Prudce rostoucí křivka nakažených. Truchlící rodiny, jejichž milovaní zemřeli na covid-19. Takové obrázky přicházely v březnu a dubnu z Itálie, tehdy nákazou nejvíce zasažené evropské země.
Vláda reagovala přísnou, dlouhodobou celostátní karanténou. V době, kdy ostatní evropské země včetně podobně postiženého Španělska už uvolňovaly karanténu, Itálie se zdráhala některá omezení úplně zrušit.

I když v květnu také přistoupila k otevření obchodů, restaurací, bazénů či sportovních center, řada dalších opatření zůstala v platnosti – například zavření škol nebo omezení počtu návštěvníků sportovních utkání.

Řím v létě některá další opatření přidával, aby zamezil riziku dalšího nekontrolovatelného rozšíření nákazy. V srpnu zavřel diskotéky a přikázal nošení roušek ve všech zaplněných místech, včetně venkovních, v době od šesti odpoledne do šesti ráno. Pravidlo dále prodloužil o další měsíc.

Odpovědné jednání

Opatrný přístup se zřejmě vyplatil. V porovnání se sousední Francií a Španělskem, ale i Českem, vykazuje menší počet nárůstu nakažených. Podle statistik Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je čtrnáctidenní kumulativní počet případů covid-19 na 100 000 lidí v Itálii pouhých 34,3. Pro srovnání: počet nakažených za poslední dva týdny na 100 000 obyvatel se ve Španělsku vyšplhal na 314, 8, v Česku na 218,6 a ve Francie na 197,8.

Poučená Itálie, marné Španělsko. Evropa sleduje dva odlišné koronavirové příběhy

„Itálie je v lepší situaci než jiné země, například než Velká Británie, Španělsko nebo Francie, protože jsme byli mezi prvními na světě, kteří čelili covidovému hurikánu,“ myslí si Fabrizi Pregliasco, virolog na milánské univerzitě.
Podle něj Itálie brala karanténu vážně a lépe plánovala , jak se připravit na úskalí případného otevření. Proto opatření omezovala postupně a když bylo potřeba, znovu je zaváděla, vysvětlil virolog listu The Financial Times.

Podle odborníků dalším podstatným důvodem, proč Itálie nyní nečelí vzedmuté druhé vlně nákazy jako jiné evropské země, je ochota italské veřejnosti dodržovat pravidla. Italové stále nosí roušky i venku, ačkoliv nemusí. Protestní hnutí proti rouškám a „omezování svobody“, které jsou poměrně silné v Německu a dalších zemích, zde mají jen nízký počet zastánců.

„Máme stále trochu strach a to je důvod, proč se chováme odpovědně,“ řekl listu The Wall Street Journal třicetiletý Giovanni Ferrante. Po návštěvě své rodiny na jihu Itálie šel dobrovolně do dvoutýdenní karantény, aby se ujistil, že své blízké nenakazí. A to i přesto, že neměl žádné symptomy a italská pravidla nic takového nenařizují.

Rychlé testování

Třetím podstatným důvodem nízkého počtu italských infekcí je rozšířené testování a vysoká míra jeho přesnosti, které pomáhají zabránit přenosu covid-19. Skoro u dvou třetin Italů, kteří měli pozitivní výsledky v testech, se neprojevily žádné symptomy. Díky široce dostupným testům však úřady dokázaly nakažené lidi najít.

Trochu jiný začátek školního roku. Itálie hledá miliony školních lavic

Každý, kdo pociťuje symptomy, může požádat doktora o rychlý test. Itálie má také hojně zastoupená rychlá testovací centra pro řidiče. Pokud má někdo pozitivní výsledky, jsou úřady schopny prostřednictvím poměrně přesné trakovací aplikace rychle najít kontakt na daného jedince a izolovat jej.

Podle některých kritiků může mít Itálie nižší čísla nakažených než Francie jednoduše proto, že netestuje úplně všechny, ale pouze ty, kterým to doporučí lékař. Za poslední tři měsíce Itálie otestovala 0,41 lidí ku tisící, zatímco ve Francii to bylo 0,78 lidí ku tisící, poukazuje server The Local.

Obavy z budoucnosti

Itálie se nyní hlavně obává, že zářijové otevření škol povede k opětovnému masivnímu rozšíření nákazy. Některé školy proto přijaly speciální opatření. Žáci se učí v prostornějších jídelnách, zatímco oběd jí ve svých třídách.
Mladší lidé obecně vykazují menší ochotu bedlivě dodržovat přísná hygienická pravidla. V Itálii, kde starší generace žije často pospolu s tou mladší, nezodpovědnost mladých lidí vyvolává znepokojení. Mimo jiné proto, že senioři jsou nejohroženější skupinou. Jejich vysoký podíl v italské populaci, nejvyšší v Evropě, byl vysvětlován jako jedna z klíčových příčin obzvláště tvrdého zásahu koronaviru v Itálii.

Ale podle listu The Wall Street Journal si italští senioři jsou vědomi nebezpečí a dobrovolně se rozhodují nedostát svým dědečkovským a babičkovským povinnostem. Raději vnoučata přenechávají v péči rodičů, než aby riskovali, že od školou povinných dětí chytí koronavirus.

STUDIE: 4 % PERSONÁLU NEMOCNIC SE SETKALA S COVIDEM

Plzeňská fakultní nemocnice nabídla svým zaměstnancům možnost nechat se zdarma otestovat testovat na protilátky typu IgG. Tedy protilátky, jež poukazují na dříve prodělanou infekci a které lze objevit za pomoci takzvaného rapid testu.
Celkem takto otestovala nemocnice 1 344 členů personálu, ať už lékařů, zdravotních sester či ostatních pomocných profesí. Protilátky obj ila u šestapadesáti z nich, tedy u 4,2 procent testovaných. „Výsledky studie prokázaly, že zhruba čtyři procenta z testovaných mají protilátky svědčící o tom, že se setkali s nákazou a s vysokou pravděpodobností mají určitou obranyschopnost proti infekci,“ popsal vedoucí studie, primář Oddělení imunochemické diagnostiky Ondřej Topolčan v občasníku, který nemocnice vydává.

Jarní plošná studie promořenosti, kterou provedlo ministerstvo zdravotnictví, přitom měla výrazně odlišné výsledky. Protilátky tehdy objevila u pouhých několika promile lidí. To však může být způsobené větším vystavením viru i delším časovým obdobím od počátku epidemie.

V Česku zemřel první lékař na koronavirus. Nakažených zdravotníků přibývá

Kromě toho testovali odborníci na protilátky i pacienty, kteří si nemocí dříve prošli. U těch byla přítomnost protilátek stoprocentní, zatím se však do studie zapojilo jen málo pacientů. „A tato pozitivita je prokazatelná i v době šesti měsíců od vzniku infekce,“ dodal Topolčan. To je podle něj příznivý výsledek, jeho tým se proto bude studii promořenosti věnovat i nadále.

Dále zkoumal tým plzeňské nemocnice ještě jeden ukazatel, a to hladinu vitamínu D. Ten totiž zvyšuje obranyschopnost
proti virovým infekcím, včetně nemoci covid-19.

Hladina vitamínu D u testovaného personálu odpovídala celoevropským statistikám, u řady testovaných pacientů s covid-19 se však ukázalo, že mají hladinu jen velmi nízkou či dokonce zcela neměřitelnou. „Nabízí se tak myšlenka, že při onemocnění covidem-19 dochází ke spotřebě vitaminu D a tím ke zhoršování onemocnění,“ upozornil Topolčan.
Prostupem viru populací se již zabývala řada studií, včetně již zmíněné oficiální studie ministerstva zdravotnictví. V květnu také vznikla studie v jižních Čechách, podle které má protilátky asi pět procent populace. Ta je ale podle mnohých nedůvěryhodná.