iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Skandály v SR, manželka premiéra Matoviča, šéfa Kollára

Matovič vysvětloval manželčinu kauzu, šéf parlamentu zase schůzku s Haščákem: Slovenský premiér Igor Matovič se zpožděním vysvětlil kauzu své manželky Pavlíny, která měla investovat do krachující společnosti a následně peníze dostat zpět. Podle premiéra je to lež a jeho žena vložila finance do jiné firmy. Nové podezření řeší i předseda parlamentu Boris Kollár, který se v pátek sešel se spolumajitelem skupiny Penta Jaroslavem Haščákem.

Matovičova manželka Pavlína měla podle původních informací serveru Plus 7 dní vložit deset milionů eur (260 milionů korun) do firmy Arca Capital. Její mateřská společnost Arca Investments má nyní i kvůli pandemii koronaviru finanční problémy a je v dočasné ochraně před věřiteli.

Matovičova žena vložila miliony eur do krachující firmy. Podezřelé, míní Fico

Opoziční strana Směr-SD v čele s expremiérem Robertem Ficem ihned podala trestní oznámení s podezřením, že firma Matovičovým peníze vyplatila a tím je zvýhodnila před ostatními věřiteli.

Současný premiér nejdříve jen uvedl, že už od roku 2006 mají se ženou rozdělené bezpodílové vlastnictví manželů a že se jí neptá, co s pěnezi dělá. Až o dva dny později pak na Facebooku zveřejnil obsáhlejší vysvětlení.

„Penta (Plus 7 dní), Fico a Pellegrini tvrdili, že: Pavlínka koupila směnky v Arca Capital v hodnotě 10 milionů eur a před krachem jí je protekčně vyplatili – a tím měla okrást ostatní věřitele. Jaká je pravda? Pavlínka nikdy neměla směnky od Arca Capital. (...) Lhali ve všem,“ píše Matovič.

„Ve skutečnosti Pavlínka koupila tři směnky po 200 tisíc eur v jiné firmě – Arca Investment, dodnes jí z nich nebylo nic vyplaceno,“ pokračuje s tím, že jeho žena čeká na to, jak firma dopadne, stejně jako ostatní.

Premiér ve zmíněném statusu napsal, že „od čtvrtka věděl, jaká je pravda“, ale rozhodl se dát možnost svým odpůrcům, aby si na něm smlsli. „Ti jsou mi však úplně ukradení. Šlo mi o ty z vás, kteří jste si i navzdory podsouvaným informacím říkali, že to nemůže být pravda, a věřili jste mi. Byla to teda taková zkouška ohněm. Zkouška důvěry. Promiňte,“ tvrdí Matovič.

Ještě v opozici si vybudoval pověst zarytého bojovníka proti korupci a právě to se mu nyní vrátilo. Jak opozice, tak média totiž kritizují, že s vysvětlením čekal tak dlouho. Kdyby se to netýkalo jeho, byl by první s pochodní na barikádě a volal po rezignaci dotyčného, připomínali.

Komentátoři ve slovenských médiích pak mluví o Matovičové jako o bílém koni, premiéra viní z neschopnosti vést krizovou komunikaci i z toho, že si za přeměnu nepotvrzeného drbu ve skandál může sám (deník Sme). Další pak psali, že Matovič zkouší, co mu voliči dovolí (Denník N), či že kauze buď nerozumí, nebo lže (HN Online).

V pondělí odpoledne Matovič svolal tiskovou konferenci, aby se k penězům své ženy ještě jednou vyjádřil. Obvinil přitom své předchůdce ve funkci Fica i Petera Pellegriniho, že informace o podivných transakcích finanční skupiny Arca věděli už od roku 2018. „Co jste udělali proto, abyste ochránili investice obyčejných lidí ze Slovenska i Česka?“ pronesl.
Pokud ani jeden neudělal nic, jsou podle Matoviče pachateli tohoto skutku. „A o to obludnější je nyní jejich snaha udělat z jedné z obětí, z mé manželky, pachatele,“ dodal. Oba podle něj měli z nicnedělání osobní prospěch.

Kritizoval také jednoho z novinářů deníku Sme, který se ho písemně neobratně zeptal: „Proč považujete peníze své manželky za soukromé, když jste v současnosti premiérem?“ Podle Matoviče toto „mění paradigma na Slovensku“ a novináře vyzval, aby „se vzpamatovali“.

Dodal, že nebude dokazovat, že nákupy jeho ženy proběhly tak, jak říká, protože k tomu nevidí důvod. Matovičová prý dvě směnky koupila až poté, co se on stal premiérem a dozvěděl se o dění ve skupině Arca, což podle předsedy vlády dál ukazuje, že se svou ženou citlivé informace neprobírá.

„Důkazy by měli předložit ti, co ji obviňují z podvodu,“ uvedl Matovič, který Fica a Pellegriniho označil za „zkorumpované vagabundy“. Zopakoval, že do řádně zdaněného majetku politiků a jejich rodin veřejnosti nic není.
Strana Směr v pondělí ještě před tiskovkou znovu podala trestní oznámení, informují média. Pokusy opozice však ani v tomto případě zřejmě nepadnou na úrodnou půdu. Matovičovou vládou, která je u kormidla půl roku, tato aféra nijak neotřásla. A neublíží jí pravděpodobně ani další, čerstvější.

Kollár se sešel s oligarchou z kauzy Gorila Haščákem

Tu nyní řeší i předseda parlamentu a Matovičův koaliční partner Boris Kollár, kterého média v pátek přistihla na schůzce s podnikatelem a spolumajitelem Penty Jaroslavem Haščákem.

Obchodník figuruje v úplatkářské kauze Gorila, vypovídal také v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho společnost vlastní několik médií. Oba muži přitom důvody svého setkání v hotelu v centru Bratislavy vysvětlili rozdílně.
Zatímco Haščák tvrdí, že se s Kollárem sešel kvůli své připravované knize o politice a podnikání, šéf parlamentu prohlásil, že chtěl s tímto byznysmanem probrat útoky, které na jeho osobu páchají média z Haščákovy stáje, a to zejména bulvární plátky.

Na šéfa slovenské sněmovny praskl lascivní chat. Jen legrace, hájí se

V pondělí Kollár svolal na téma tajné schůzky tiskovou konferenci, kde zeširoka popsal, že se slovenští podnikatelé po nástupu nové vlády začali bát, že si na ně coby „velké ryby“ brzy došlápne policie.
Bojí se prý také, že se nedostanou k obrovským tokům peněz, které na Slovensko přitečou spolu s unijní pomocí pro země stižené koronavirovou krizí. Navíc se prý i slovenským developerům v budoucnu povede špatně kvůli tomu, že vláda splní slib Kollárova hnutí Jsme rodina, že začne ve velkém stavět nájemní byty.

Proto podle Kollára oligarchové napojení na minulou vládu útočí na současný kabinet už od chvíle, kdy převzal moc. A to i na něj, na Kollára. Ten za útoky některých médií viděl právě Haščáka, a chtěl si to s ním proto vyřídit z očí do očí. Haščák mu prý přiznal, že ho nemá příliš rád, do médií nicméně nezasahuje, popsal v pondělí Kollár.

Na předsedu Národní rady například začátkem září „praskla“ erotická komunikace s transgenderovou modelkou Paris Nemc. Kollár zopakoval, že nebyla určena veřejnosti a omlouvat se za ni nebude. „Pokud na mě nachystají volavku a bude to pěkná ženská, tak se s ní třeba i vyspím,“ prohlásil v pondělí s tím, že se svými vztahy se ženami netají.
Kauzu Gorila rozkryl náhodou bývalý zpravodajec. Jsem chyba v systému, říká

Haščáka na schůzce údajně pouze požádal, aby jeho média měřila všem stejným metrem, což se podle Kollára nestalo a nelichotivé články na jeho adresu i po střetnutí v hotelu pokračují.

Proč Haščák přinesl zcela jiný důvod schůzky, Kollár okomentoval slovy, že „mu do hlavy nevidí“. Na otázku, zda mohou novináři věřit tomu, že politik s podnikatelem neprobíral úplatky, pak odvětil, že pokud by tomu tak bylo, schůzka by se nekonala za bílého dne na místě plném lidí. Sám Kollár je majitelem rozhlasové stanice Fun Radio a na tiskovce nastínil, že své majetkové vztahy bude řešit. Rádio buď prodá nebo vloží do nějakého typu fondu.

V ČR ZEMŘEL LÉKAŘ NA COVID, NAKAŽENÝCH ZDRAVOTNÍKŮ PŘIBÝVÁ

V Česku zemřel na koronavirus první lékař. Nakažených zdravotníků přibývá: Počty nakažených zdravotníků se stále zvyšují. Tabulky vydané Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejnily, že v Česku na koronavirus zemřel první lékař. K sobotnímu dni bylo v tuzemsku aktuálně evidováno 259 infikovaných lékařů. Celkem se jich od začátku epidemie nakazilo 590.

V České republice zemřel první lékař, který se nakazil novým typem koronaviru. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek pro redakci MF DNES uvedl, že šlo o soukromého lékaře ve věku 68 let.

Ministr zdravotnictví Vojtěch odstoupil z funkce

„Myslím, že není důležité, kde se to stalo. Ohrožení jsme všichni. Chovali jsme se nezodpovědně a vláda s naprosto neschopným ministrem zdravotnictví a s premiérem, který se rozhoduje podle průzkumů veřejného mínění, pokazila co mohla. Je to smutné,“ okomentoval aktuální situaci Kubek. Od začátku epidemie Česko registruje celkem 590 nakažených lékařů, z toho 330 se již vyléčilo. Počet lékařů, kteří se s nemocí covid-19 aktuálně potýkají je 259.

Nových případů covidu je po šesti dnech pod tisícem

Optimistická situace není ani v sektoru zdravotních sester. Od začátku epidemie se jich nakazilo celkem 1 165, aktuálně nakažených je 433. Jedna nemoci podlehla. Z nemoci covid-19 se z celkového počtu uzdravilo 731 zdravotních sester

S COVIDEM ČR DRUHA NEJHORŠÍ V EU

ČR je druhá nejhorší v EU, situace je vážná, řekl šéf krizového štábu Hamáček: Znovu aktivovaný Ústřední krizový štáb měl v pondělí odpoledne první jednání. „Situace je velice vážná,“ řekl jeho šéf, ministr vnitra, Jan Hamáček na tiskové konferenci. Podle něj je nárůst jeden vůbec z nejhorších v Evropě. „Pokud nezměníme chování, budeme mít už v říjnu 120 tisíc nakažených,“ uvedl. Tuto hodnotu označil za rizikovou z hlediska nemocniční péče.

„V Evropské unii je ČR v tomto ohledu druhá nejhorší,“ řekl k současnému vývoji kolem koronaviru ministr vnitra.
Na vysoce rizikové hranici 120 tisíc nakažených se štáb shodl s lékařskými odborníky. „Pokud by došlo k 80 tisícům nakaženým za měsíc, byla by nutná úprava lůžkové péče. U 120 tisíc už by ta péče musela být omezena,“ popsal Hamáček.

Stejně jako další vládní představitelé v poslední době vyzval občany k dodržování pravidel tří R (nošení roušky, mytí a desinfekce rukou a dodržování rozestupů mezi lidmi), používání aplikace eRouška a vyhýbání se hromadným akcím.
Stručně také popsal činnost obnoveného Ústředního krizového štábu. „Má tři pracovní skupiny. První bude koordinovat komunikaci s kraji, druhá se bude starat o zabezpečení zdrojů, tedy ochranných prostředků. Třetí skupina pak řeší jejich distribuci do jednotlivých oblastí,“ vylíčil Hamáček.

Jako hlavní současné cíle vicepremiér označil zabránění přeplnění zdravotnických zařízení, nemělo by podle něj také dojít k nutnosti selekce zdravotnické péče. „Podstatné je také zamezit průniku nákazy do rizikové skupiny, tedy k seniorům,“ dodal Hamáček.

Sledované bude v nejbližší době reprodukční číslo, které aktuálně činí 1,6. „Klíčové budou následující dny, středa, čtvrtek, pátek. Ukáže se, jestli pomohlo poslední opatření s rouškami,“ řekl ministr vnitra.

Vláda rozhodla o obnovení Ústředního krizového štábu a zvýšení důchodů

Vyjádřil se také, že považuje prohlášení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) o kontrole rozesílání roušek a respirátorů seniorům za šíření poplašné zprávy. Předá podnět policii. Na koho má trestní oznámení mířit, ale neupřesnil. „Těch možností je několik,“ řekl pouze.

Hamáček novinářům řekl, že SÚKL nevydal žádný kontrolní závěr ani neumožnil podat námitky proti němu, což považuje za nestandardní. Úřad podle něj ani nemá kompetenci ke kontrole na poště, protože nešlo o distribuci zdravotnického materiálu, ale rozesílání osobních ochranných prostředků.

O obnovení Ústředního krizového štábu kvůli šíření koronaviru rozhodla vláda. Premiér Andrej Babiš to původně odmítal. Názor změnil, když se k tlaku sociální demokracie a opozice přidali i hejtmani, a to včetně těch za hnutí ANO.
„Já jsem víceméně vyslyšel volání hejtmanů a krajů po tom, aby byl zřízen. Hejtmani si přejí spolupráci s panem Hamáčkem. Komunikace nefunguje mezi ministerstvem zdravotnictví, centrálním řídícím týmem a kraji,“ řekl premiér v pátek, kdy se také na obnovení štábu dohodl s Hamáčkem.

Vnitro má návrh zákona o bezpečnosti

Ministerstvo vnitra v současnosti připravuje novelu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a krizového zákona. Kvůli trvající pandemii koronaviru by se ústavní zákon měl rozšířit o nový krizový stav pro podobné případy. „Návrh je připraven,“ řekl v pondělí Hamáček.

Na vrabce bez kanónu. Vláda má vyhlašovat i jen stav nebezpečí, míní Hamáček

„Musíme ty aktuální zkušenosti využít a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby nám do budoucna umožnily pružněji reagovat na pandemii nebo riziko velkého rozsahu,“ uvedl už dříve Hamáček.

Podle jeho dalších vyjádření by zákon o bezpečnosti měl obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení i stav nebezpečí, určený pro méně akutní hrozby. „Na vrabce nemusíme jít hned s kanónem,“ komentoval to Hamáček. Mírnější stav nebezpečí by v budoucnu byl lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nouzový stav, podotkl.

EURO POSLANCI PŘIJDOU O SÍDLO?

Francouzské město Štrasburk je sídlem hned tří institucí Evropské unie a za normálních okolností několikrát ročně hostí konference a zasedání europoslanců. Kvůli hrozbě šíření koronaviru ale probíhají zasedání převážně v Bruselu a štrasburská ekonomika tím trpí.

Štrasburk se měl minulý týden vyhřívat na politickém výsluní, když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronášela své první poselství o stavu Evropské unie. Se svou řečí ale politička nevystoupila ve Štrasburku, nýbrž v Bruselu vzhledem k tomu, že Evropský parlament znovu zrušil svou pravidelnou pouť do tohoto francouzského města kvůli obavám z šíření koronaviru, uvedl server Politico.

Parlament neuspořádal plenární zasedání ve Štrasburku od února, což je jeho nejdelší absence. Ačkoli většina práce europarlamentu probíhá v Bruselu, jeho oficiálním sídlem zůstává alsaská metropole. A Štrasburk znatelně pociťuje ekonomické dopady této skutečnosti, především pak místní řidiči taxi, restauratéři a hoteliéři.

Město doufalo, že bude moci poslance znovu přivítat tento měsíc, a také kvůli tomu představilo zvláštní zdravotnický plán, který měl minimalizovat riziko přenosu koronaviru. Vedoucí představitele parlamentu to ale nepřesvědčilo.
„Z ekonomického hlediska to byl pro Štrasburk dost smutný rok,“ uvedla nedávno zvolená starostka města Jeanne Barseghianová, která reprezentuje stranu Zelených. „Zrušení tohoto zasedání bylo další ranou,“ podotkla.

Příznivci města si rovněž dělají obavy z obecnějšího dopadu dočasného vyřazení Štrasburku z parlamentních jednání a z možnosti obnovené debaty o tom, zda pravidelné přesuny europoslanců do Štrasburku a zpátky jsou ospravedlnitelné.
To, že se zrušení štrasburských zasedání objevilo v médiích po celém světě, vyvolalo mezi obyčejnými lidmi obavy. „Řeknou si, že nemají do Štrasburku jezdit, že je to nebezpečné,“ prohlásil předseda místního sdružení majitelů hotelů a restaurací Pierre Siegel. „Bojíme se lavinového efektu,“ dodal ve videonahrávce zveřejněné na internetových stránkách místního deníku Dernières Nouvelles d’Alsace.

Mnoho europoslanců není z přesunů do Štrasburku nadšeno a opakovaně hlasovalo pro zrušení štrasburského sídla parlamentu. Jeho udržování vyjde (podle zprávy auditorů z roku 2014) na zhruba 109 milionů eur ročně, což je podle kritiků očividným příkladem toho, jak Evropská unie plýtvá penězi daňových poplatníků. S ukončením role Štrasburku jako oficiálního sídla Evropského parlamentu by ale musely souhlasit všechny členské země Evropské unie - a francouzská vláda dala jasně najevo, že by takovýto krok zablokovala.

Evropská komise bude etnicky vyvážená, chce jít příkladem

Francouzští představitelé zdůrazňují, že historie Štrasburku, který byl střídavě pod francouzskou a německou vládou, z tohoto města dělá významný symbol evropského usmíření. Tvrdí rovněž, že je důležité pro instituce EU, aby byly rozprostřeny po celém bloku, aby se zabránilo přílišné centralizaci a ekonomické výhody plynoucí z činnosti těchto institucí byly sdíleny v širším měřítku.

Za běžné situace se každý měsíc vydává do Štrasburku na plenární zasedání až 705 europoslanců, více než 2 500 pracovníků parlamentu a množství lobbistů, novinářů a dalších lidí. Po zasedání a pracovních schůzkách řada z těchto dočasných návštěvníků nasedne do auta s řidičem nebo do taxíku a vydá se na pokračování rozhovorů při večeři, k níž si v jednom z nesčetných místních podniků objedná alsaské zelí neboli choucroute a sklenku pinot noir.

Sassoli: Vrátíme se

Jedna z místních firem taxislužby Taxi 13, která zaměstnává více než 200 řidičů, sdělila, že kvůli koronavirové krizi přišla o nejméně 25 procent příjmů - zčásti i kvůli nepřítomnosti zákazníků z řad europoslanců.

Christophe Andt, zakladatel jedné ze známých štrasburských restaurací Au Pont Corbeau, uvedl, že zrušení pravidelných zasedání parlamentu mělo „obrovský dopad“ na jeho podnikání. Restaurace, která proslula grilovaným kolenem, je europoslanci a jejich poradci velmi vyhledávaná.

„Sedmdesát až osmdesát procent našich zákazníků jsou pravidelní hosté, a velká část z nich jsou europoslanci,“ řekl Andt, který podnik provozuje již přes 40 let. „Teď se bojíme, že bude Štrasburk vymazán z mapy,“ dodal.
Hotel Cathédrale, který po několikaměsíční uzávěře způsobené koronavirovou krizí obnovil v červnu provoz, bude prý nyní muset opět zavřít. Podle recepčního je důvodem „nedostatek rezervací“. Hotel s výhledem na krásnou gotickou katedrálu mívá při plenárních zasedáních obvykle plno.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se minulý týden snažil ujistit obyvatele Štrasburku, že je poslanci neopustili. „Jménem všech našich členů srdečně zdravím starostku a obyvatele Štrasburku, kam doufáme, se zase brzy vrátíme,“ uvedl v prohlášení.

TRESTY V NOUZOVÉM STAVU PŘIMĚŘENÉ

Šéf NS Anygalossy: Vyšší tresty v době nouzového stavu jsou přiměřené: Přísnější tresty za drobné krádeže v době nouzového stavu odpovídají podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho zákonu i okolnostem. Trestní zákoník u některých trestných činů spáchaných v nouzovém stavu zvyšuje sazbu oproti jejich spáchání v běžnému období. Podle Angyalossyho jde o varování pro potenciální pachatele, aby nezneužívali situaci, kdy stát a jeho obyvatelé mají závažné problémy a jejich pozornost musí být kvůli ochraně životů a zdraví obrácena primárně jinam než například na ochranu majetku.

„Člověk, který tohoto nedbá, se pak nemůže divit, že je trestán výrazně přísněji,“ řekl Angyalossy v rozhovoru s ČTK. V obecné rovině ani u drobných krádeží v nouzovém stavu nevidí důvod k mimořádnému snižování trestů pod dolní hranici zpřísněné trestní sazby.

„Aby jenom proto, že se jim nepodařilo ukrást něco cennějšího, tak aby soudy šly pod sazbu? Já myslím, že to by zase nebylo spravedlivé vůči ochraně majetku poškozených,“ uvedl Angyalossy. Vychází i ze své soudcovské zkušenosti z projednávání trestných činů spáchaných v době katastrofálních povodní na Moravě.

Cílem zpřísněné sazby v nouzovém stavu je předcházet rabování a dalšímu zneužívání situace, kdy je ochrana majetku komplikovaná anebo přímo nemožná, a kdy stát potřebuje pořádkové složky nasadit jinde, míní předseda Nejvyššího soudu. Spíše než o hodnotu ukradených věcí jde o princip a signál vyslaný směrem k potenciálním pachatelům. „Ty tresty se mohou zdát přísné, ale myslím, že za takové situace přísné nejsou,“ řekl Angyalossy, ke konkrétním případům se však nevyjadřoval.

Některá soudní rozhodnutí v posledních měsících vyvolala pozornost veřejnosti. Soudy v Brně například recidivistovi pravomocně vyměřily za krádež salámu a krabicového vína dva roky a dva měsíce vězení. Jiný pachatel dostal 1,5 roku vězení za krádež pěti housek.

Nejvyšší státní zastupitelství už v březnu upozornilo na to, že vyhlášení nouzového stavu má výrazné dopady v trestněprávní rovině, kdy lze u některých činů použít přísnější trestní sazby. Týká se to šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, krádeže, zpronevěry, podvodu, lichvy a šíření poplašné zprávy.

Nouzový stav kvůli novému typu koronaviru trval od 12. března do 17. května. Platil zákaz veřejných i soukromých akcí, vstupu veřejnosti do sportovních a kulturních zařízení, zakázán byl provoz restaurací i některých obchodů.

KONZULTACE ADVOKÁTA TELEFONEM S KLIENTEM ROVNOCENNÉ

ÚS: Telefonické konzultace klienta s obhájcem jsou rovnocenné konzultacím osobním: Telefonické porady s klientem v rámci obhajoby je nutné považovat za rovnocenné poradám osobním, tváří v tvář, a soudy tak nemohou odmítat automaticky jejich proplacení. Rozhodl tak Ústavní soud (ÚS), který vyhověl stížnosti advokáta, kterému pražské soudy neuznaly sedm hovorů s klientem v délce přes jednu hodinu.

Advokát provedl celkem 85 takových porad s klientem. Ten pobýval ve věznici a telefonická forma konzultací byla zvolena s ohledem na jeho zdravotní stav. Sedm z těchto porad, přesahujících jednu hodinu, pak předložil advokát soudu k proplacení.

Obvodní soud pro Prahu 4 (OS) to však odmítl, neboť advokát nepředložil doklady o provedených hovorech, aniž by ovšem soud přihlédl ke komplikacím, které s tím jsou spojené. Potvrzení hovorů tak bylo předloženo až Městskému soudu v Praze (MS), který rozhodoval o stížnosti.

Tu MS zamítl, když k telefonickým hovorům konstatoval, že „nelze skutečně jednoznačně dovodit, zda se jedná o takové úkony, aby mohly být posuzovány ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu“. Dále MS uvedl, že „těžko je možno pod pojem ‚další porada s klientem’ zařadit telefonický hovor, kdy i vzhledem k fungování systému telefonních hovorů z věznice, na který poukazuje advokát, lze stěží posoudit, zda takový hovor je vůbec možno za další poradu s klientem považovat“.

S tímto názorem MS však senát ÚS ve složení Vladimír Sládeček (zpravodaj), Tomáš Lichovník a Jaromír Jirsa nesouhlasí. Podle názoru ústavních soudců totiž příslušné ustanovení advokátního tarifu nijak nespecifikuje formu „další porady s klientem“ a neomezuje přizn

ání odměny advokátovi jen na případy, kdy byla porada uskutečněna za osobní přítomnosti advokáta a jeho klienta.
Jedná se tedy ze strany MS o restriktivní výklad, který je sice přípustný, musel by ovšem být podložen náležitou argumentací, což se v tomto případě nestalo. V rozhodnutí pak ÚS zmínil některá rozhodnutí obecných soudů, v nichž byla telefonická forma konzultací připuštěna a proplacena.

„Ústavní soud nenachází žádný relevantní důvod, proč by v současné době, charakteristické mj. rozvinutím možností komunikace na dálku, bylo legitimní požadovat, aby veškeré porady mezi advokátem a klientem (za něž má advokátovi příslušet odměna) měly být uskutečňovány výhradně formou osobního setkání,“ konstatuje se v nálezu ÚS.

Podle soudců je sice pravdou, že během telefonického hovoru může advokát s klientem probírat i jiné záležitosti, nesouvisející s poskytováním právní pomoci. Taková námitka ale neobstojí, neboť totéž lze tvrdit i ve vztahu k poradám s osobní účastí, které jsou taktéž důvěrné a bez přítomnosti třetích osob. Petr Dimun, ceskajustice.cz

SPORY RATHA S BRATREM O DĚDITSTVÍ

Rath nevysoudil omluvu od bratra. Ten o něm tvrdil, že je zločinec a krade: Bývalý středočeský hejtman David Rath prohrál další soud o omluvu, kterou požadoval po svém bratrovi Michalu Rathovi. Ten ho označil za zločince, který lže a krade. Podle soudu se omlouvat nemusí.

Bratři spolu vedou soudní spor již několik let, původně kvůli rodinnému dědictví. Později David Rath zažaloval svého bratra, kvůli jeho výroku pro server tn.cz. „Zločinec bratr se stále cítí politikem, navíc obžalovaným, a tedy ‚legitimně‘ nadále lže, krade a podvádí,“ řekl tehdy Michal Rath na adresu svého bratra.

David Rath požadoval po bratrovi písemnou omluvu nejen za tento výrok, ale i za prohlášení, že do dědického řízení
ahrnul podezřelé bankovní účty ve snaze elegantně vyprat a zlegalizovat příjem z trestné činnosti. Podle serveru iRozhlas odvolací Krajský soud v Praze Rathovu žalobu zamítl.

„Není dána bezprostřední příčinná souvislost mezi posuzovanými výroky žalovaného (Michal Rath) a negativní pověstí, kterou žalobce (David Rath) má, neboť ta byla poškozena zcela jinými skutečnostmi,“ uvedla soudkyně Hana Lojkásková.
Spor o závěť

Série vzájemných žalob obou bratrů začala, když v roce 2014 zemřel otec obou mužů, lékař Ratmír Rath. Podle mladšího syna Davida Ratha otec staršího bratra vydědil a většinu majetku odkázal právě Davidovi. Michal Rath tomu odmítl uvěřit a podal na bratra první žalobu. Otec se mu nikdy nezmínil, že by ho chtěl vydědit a navíc závěť neměla správnou podobu veřejné listiny.

Rath změnil trvalé bydliště. Může exekutorem zatopit bratrovi, míní právník

V současné chvíli bratři napůl vlastní dům ve Zbuzanech, kde bydlí Michal Rath s rodinou. Pravomocně odsouzený a zadlužený David Rath si k domu přihlásil trvalé bydliště a o dům se začal zajímat exekutor.
Další žaloby také nevyšly

Michal Rath není prvním člověkem, po kterém požadoval bývalý hejtman omluvu. V minulosti požadoval omluvu po státním zástupci Petru Jirátovi nebo Lence Bradáčové. Obě omluvy se týkaly Jirátova prohlášení v rozhovoru pro Lidovky.cz, kdy Jirát uvedl, že David Rath ve své korupční kauze lhal a že má své peníze z trestné činnosti schované v zahraničních firmách. Další po kom Rath požadoval omluvu byl soudce Robert Pacovský nebo Týdeník Reflex. Ve všech případech byl Rath neúspěšný.