iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prymula: Třeba stav nouze, 6 až 8 tisíc nakažených denně

„Denně bude přibývat šest až osm tisíc potvrzených nákaz covidem-19, pokud nepřijmeme další opatření. Je na místě zvažovat stav nouze,“ řekl náměstek pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula v pořadu Partie. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka není vyhlášení nouzového stavu v nejbližší době namístě.

Prymula uvedl, že každá setina je u reprodukčního čísla rozhodující. V pondělí bylo v zemi 1,59, aktuálně se podle něj v intervalech blíží 1,8. „Neříkám, že je to katastrofa, ale je to stav, který je krizový a musí se výrazně brzdit,“ řekl. Míní, že je třeba uvažovat i o vyhlášení nouzového stavu, který by kabinetu umožnil zavádění závažnějších celoplošných opatření, ke kterým nemá pravomoc ministerstvo zdravotnictví.

V sobotu testy odhalily nákazu covidem u 2 046 lidí, je to víkendový rekord

Vyhlášení nouzového stavu není v nejbližších dnech na stole, řekl místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Krizový štáb sdělí, jakým směrem se za jakého vývoje nákazy bude směřovat. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli České televizi řekl, že v pondělí nebude na jednání vlády navrhovat vyhlášení nouzového stavu. Podle něj ale o této možnosti bude kabinet diskutovat, zvažovat pro a proti. Podle Vojtěchova vyjádření pro server SeznamZprávy.cz by mohl být vyhlášen nouzový stav, když reprodukční číslo překročí 2.

„Já průběžně dostávám informace o matematických modelech. Ten aktuální ukazuje, že zatím se držíme kolem 1,6, což není příjemné, ale není to ten nejhorší scénář. Takže určitě jeden z prvních výstupů (Ústředního krizového štábu) bude jasné sdělení, co za jakého čísla nebo jakým směrem bychom potom směřovali,“ řekl Hamáček.

Několik tisíc lidí dnes v německém Düsseldorfu demonstrovalo proti opatřením, která mají zabránit dalšímu šíření nákazy koronavirem. Protest provázelo silné nasazení pořádkových sil, policie byla připravena až na 10 000 účastníků. Nakonec podle serveru RP Online dorazilo asi 4 500 lidí, i když pořadatelé doufali v účast až 50 000 demonstrantů.
zobrazit celou online reportáž

Ministr řekl, že nouzový stav je vyhlašován, když situace už není zvladatelná standardními prostředky. „To není v nejbližších dnech na stole. Ty predikce jsou složité, ale sami odborníci říkají, že zdravotnický systém zvládne hospitalizované, kteří souvisejí s počtem nakažených až do 120 tisíc, což rozhodně není otázka září, to je spíš v predikcích v říjnu,“ řekl Hamáček. Základ podle něj je v žádném momentě nepřehltit zdravotnický systém. „My budeme dělat všechno pro to, abychom zdravotnický systém nezahltili,“ uvedl vicepremiér.

O případném vyhlášení dalších opatření bude jednat Ústřední krizový štáb. „Tam si jasně řekneme, jaké jsou scénáře. Pak bude tisková konference, a pokud bychom nějaká opatření přijímali, tak to včas sdělíme tak, aby se na to všichni mohli nachystat,“ řekl Hamáček. Zavedení dalších opatření by podle něj vláda oznámila s dostatečným předstihem.
Předseda opoziční ODS Petr Fiala v Partii také uvedl, že nouzový stav na místě není. „Není pro to žádný důvod. Jsou tu kompetence ministerstva zdravotnictví, možná rozhodnutí vlády. Pořád se ještě nevyčerpaly všechny možnosti. Preferuji, aby se spíš přistupovalo lokálně a regionálně, než abychom přecházeli k plošným opatřením,“ uvedl.

Omezení hromadných akcí?

Prymula varoval před exponenciálním růstem počtu infikovaných, v takovém případě by se musela znovu jako na jaře dělat ekonomicky náročná opatření. „Není to žádné strašení, každý si může vzít kalkulačku,“ řekl. Za jisté považuje, že Česko bude brzy stoupat do pásma šesti až osmi tisícovek nakažených denně.

Na místě je podle Prymuly uvažovat o omezení hromadných akcí. „Jedná se o společenské akce, kde dochází ke konzumaci nejen alkoholu,“ uvedl. Česko by mohlo zpřísnit opatření po vzoru jiných evropských zemí. „Budou diskutována i sportovní utkání. Je řada zemí, kde se prostě hraje bez diváků, i u velkých pohárových soutěží v Evropě,“ uvedl Prymula.
Za pravděpodobnou alternativu považuje uzavření škol, za reálné to považuje do týdne, především v hlavním městě. Týkat by se nemuselo nejmladších dětí. „Svědčí pro to různá virologická data. Na prvním stupni se nákaza nešíří tak intenzivně jako na druhém a výše. Děti se nenakazí tak rychle a nevylučují tolik viru,“ řekl Prymula.

Podle někdejšího ministra školství Fialy by měla mít opatření ohledně škol hlavně logiku. „Jestliže sedí děti zarouškované ve třídách a pak jdou cvičit bez roušek do tělocviku, to úplně logiku nemá,“ řekl. Základní školy by se podle něj měly co nejdéle udržet v chodu a rozhodovat by se mělo podle lokální situace. Pro účely krajských a senátních voleb na začátku října lze podle Prymuly nastavit mechanismus, kterým lze předejít shromažďování lidí. „Lidé mohou stát venku, lze to rozložit i časově,“ řekl.

VÍKENDOVÝ REKORD, PŘES 500 OBĚTÍ

Sobotní přírůstek překonal víkendový rekord, covid už má přes 500 obětí: Nárůst potvrzených případů koronaviru v Česku v sobotu mírně zpomalil. Laboratoře potvrdily 2 046 nových případů nákazy, o 65 méně než v pátek. Ve volném dni, kdy se testuje méně, je to ale nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie v zemi. Během neděle zatím přibylo 577 nakažených, skoro dvakrát méně než za stejnou dobu v sobotu.

O víkendu přibyla tři úmrtí v souvislosti s koronavirem, jejich celkový počet tak přesáhl 500. Aktuálně nakažených je 23 635 lidí, přičemž většina z nich má mírný průběh nemoci. Od 1. března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem, bylo zaznamenáno 48 306 nakažených. Více než 24 tisíc z nich se vyléčilo.

Počty nakažených i hospitalizovaných se v zemi výrazněji zvyšují od počátku minulého týdne. V úterý 8. září denní nárůsty potvrzených případů koronaviru poprvé překonaly tisícovku a týden se s výjimkou minulé neděle denně držely na této úrovni. Nový rekord v počtu denních přírůstků Česko zaznamenalo tento týden ve středu, kdy přibylo 2135 nakažených. Ve čtvrtek bylo i toto číslo překonáno, když laboratoře potvrdily 3128 případů nemoci covid-19.

Spolu s tím přibývá nakažených, kteří skončili v nemocnicích. Hospitalizovaných je k sobotnímu dni 516 lidí, z toho 94 ve vážném stavu. Před týdnem jich tam bylo o 220 méně než nyní. Nemocnice podle ministerstva zdravotnictví ale zvládnou násobně víc pacientů s covidem, a to i vážných případů.

LOUČENÍ S REŽISÉREM MENZELEM V PRAZE V RUDOLFINU

Lidé se loučili s Menzelem v roušce a s propiskou. Děkuji, vzkázal Preiss: Lidé se mohli v pátek naposledy rozloučit s oscarovým režisérem Jiřím Menzelem v pražském Rudolfinu. Menzelova manželka Olga na Facebooku uvedla, že se rozhodla rozloučení uspořádat po velkém zájmu přátel, kolegů a fanoušků úspěšného filmaře.

Pro pietní setkání platila přísná opatření odpovídající vládním nařízením, která mají zabránit šíření koronaviru. Příchozí byli do budovy Rudolfina vpouštěni maximálně po dvojicích a museli mít roušky.

Vzkaz předsedy Senátu ČR Miloše Vystrčila.

Na místě byli k dispozici kondolenční knihy a pořadatelé žádali i to, aby lidé měli připravené své psací potřeby, protože jinak by se musely po každém použití dezinfikovat. Foyer budovy bylo vyzdobeno Menzelovými oblíbenými slunečnicemi. Vdova po režisérovi Olga Menzelová však žádala, aby lidé nenosili na pietu věnce, květiny tak návštěvníci pokládali před budovou.
Sama režisérova manželka se veřejné akce nezúčastnila. Blesk.cz píše, že musela na testy a je v karanténě.

Do kondolenční knihy mezi prvními přispěl předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Vážený pane režisére, díky za všechno, za filmy, za nebojácnost a příklad...,“ napsal. Kytici slunečnic položil Vystrčil do parčíku už po osmé ranní. Později přibyly květinové dary od pražského primátora Zdeňka Hřiba. Věnec poslala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
Naposledy se rozloučit se slavným režisérem dorazil i herec Viktor Preiss. „Já jsem s ním netočil žádný film, ale dost jsme spolu udělali v Divadle na Vinohradech. Rozdílné žánry, hlavně komedie. Jedna z nich vydržela až do nedávných dnů. Byl to Brouk v hlavě. Hodně jsem se tam s ním naučil, jak chápe gag, jak vtip. Neměl rád, aby se herci na scéně pitvořili, chtěl, aby byli přirození,“ vzpomněl Preiss na Menzela.

„Navštívil jsem ho v jeho bytě tady v Břevnově, dali jsme si víno a popovídali si v rámci jeho zdravotních možností. Byl prý velmi rád. A co bych mu vzkázal? Že moc děkuji,“ dodal herec. Ze známých tváří dále dorazil třeba spisovatel Jan Vodňanský, herečka Anna Geislerová či moderátor Aleš Cibulka.

Režisér Jan Hřebejk před Rudolfinem vzpomenul jeden z méně známých Menzelových filmů, a to Báječní muži s klikou. „Mám ten film velice rád. Jednak jsem jej rozebíral u zkoušek na FAMU. A dále proto, že tam Jiří Menzel hraje postavu Jana Kolenatého, což má být Jan Kříženecký, zakladatel československé kinematografie. Je to tedy taková symbolická role,“ upozornil Hřebejk.

„Obohatil nejenom můj život. Protože buď lidem nadbíháte a jste úspěšní, anebo jste originální a inspirativní, ale lidé za vámi hned nejdou. Menzel měl ten dar, že spojil originalitu a diváckou oblibu. Aniž by se podbízel,“ uvedl režisér. Naposledy se prý s Menzelem viděl na svých padesátinách. „Těsně před tím, než onemocněl. Pak jsme už byl ve styku jen telefonicky s Olgou. Pan Menzel toho víc dal, než si vzal. Cítím se být obdarován a takových lidí je spoustu. Přeji mu pokoj. A jeho pozůstalým, aby to nesli statečně. Bude nám chybět,“ uzavřel Hřebejk.

Vzhledem k památkové ochraně budovy nebylo možné pokládat třeba na schodiště k Rudolfinu svíčky. Šlo tak ale učinit v blízkém parčíku, kde se také koná panelová výstava Rozmarná léta Jiřího Menzela.

Prostranství před Rudolfinem totiž lemují panely upomínající na jednotlivé filmy slavného režiséra. Vévodí jim plakát daného snímku a dále jeho odlišné zahraniční verze. Panely jsou seřazeny chronologicky od Ostře sledovaných vlaků až po poslední Donšajny. Další pak shrnují Menzelovu spolupráci s Bohumilem Hrabalem či třeba jeho divadelní činnost.
Oscarový Menzel. Připomeňte si filmy úspěšného režiséra | (10:49) | video: NFA, Bontonfilm, Česká televize, TV Nova, MFFKV

Jiří Menzel zemřel 5. září; veřejný pohřeb si nepřál. Vzhledem k tomu, že režisér už pohřben byl, na veřejném posledním rozloučení nebude rakev s ostatky.

Olga Menzelová na Facebooku poděkovala všem za kondolence. „Moc mě těší, že máte Jirku stále rádi, ať už jste ho poznali osobně nebo prostřednictvím jeho filmů a divadelních her, které režíroval. Proto se v pátek 18. září od 10:00 do 18:00 pro vás všechny otevřou prostory foyer Rudolfina, kde se budete moci s Jirkou rozloučit osobně,“ napsala Menzelová.
„Pietní akt je propojen s hudebním festivalem Dvořákova Praha, kde večer zazní skladby nejoblíbenějšího skladatele pana Menzela – Wolfganga Amadea Mozarta,“ upřesnila Menzelova asistentka Míla Řádová. „Dvořákova Praha spontánně zareagovala na oznámení v médiích, že zemřel pan Menzel, už 7. září, když provedení Beethovenovy Missy Solemnis po dohodě s rodinou věnovalo památce pana režiséra,“ řekl ČTK programový ředitel festivalu Jan Simon.

Později se od rodiny dozvěděl, že oblíbeným Menzelovým autorem byl Mozart. „Měli jsme v letošním programu jedinou skladbu tohoto autora, ale spojili jsme se s výraznou osobností české interpretační hudby Radkem Baborákem, který má provést hornový koncert W. A. Mozarta a on sám navrhl, že by toto provedení Jiřímu Menzelovi věnoval,“ řekl Simon. Jako přídavek navíc zazní suita, kterou na hudbu Jiřího Šusta, autora filmové hudby k Ostře sledovaným vlakům, složil Jiří Teml. „To bude překvapení pro publikum, zařadíme tuto skladbu, abychom u menzelovského tématu zůstali,“ řekl Simon.

Filmový režisér, divadelní tvůrce i herec zemřel v 82 letech. Jako jeden z mála českých tvůrců, kteří získali sošku americké filmové akademie, proslavil českou kinematografii už na začátku své kariéry. Oscara dostal za film Ostře sledované vlaky z roku 1966, natočený podle románu Bohumila Hrabala. Podle jeho knih točil Menzel i později, další náměty, které vedly k divácky úspěšným a dodnes hraným filmům, mu poskytoval Zdeněk Svěrák.
Olga Menzelova

Vážení přátelé,

velmi Vás touto cestou prosím, abyste se zdrželi smutečních věnců. Jirka by si přál rozloučení, kde se budete usmívat a ne plakat. Chystanou "Oslavu života" tak, jak si přál, bohužel komplikuje situace s covidem. V současné chvíli ještě nevím, jak to celé dopadne. Pokud chcete, přineste v pátek slunečnice nebo malou kytičku a nebo místo věnce můžete poslat peníze spolku Nedoklubko, který už 18 let podporuje rodiče předčasně narozených dětí a jehož byl Jirka patronem. Číslo účtu: 1171717/0100.
Děkuji za pochopení. Olga

KARANTÉNA V IZRAELI, VYNUCENÁ ZBRANĚMI

Izrael znovu v celostátní karanténě. Policisté ji museli vynucovat zbraněmi: Izrael je první země na světě, která po uvolnění opatření proti koronaviru znovu zavedla celostátní karanténu. Reagoval tak na rostoucí počet případů nákazy koronavirem. Podle policie nicméně většina obyvatel vládní omezení až dosud striktně dodržovala, ačkoliv se objevily i případy jejich porušení. Při jednom byli policisté nuceni vytáhnout zbraně.

Karanténa začala platit od pátku a měla by trvat tři týdny až do 11. října. Začala krátce před oslavou židovského Nového roku. Na nyní pořádek dohlíží 7 000 vojáků a policistů. Za porušení pravidel čeká jednotlivce pokuta 500 šekelů (3 300 Kč), podniky platí desetinásobek.Podle listu Times of Israel převážně prázdné ulice dokládají, že většina lidí dodržuje karanténní omezení. Policie nicméně udělila během soboty celkově 342 pokut za jejich porušení.

Jeden z nejdramatičtějších případů nedodržování vládních opatření proti šíření koronaviru se stal jíž v pátek. Děvetačtyřicetiletý obyvatel Jeruzaléma se pokusil prorazit policejní zátaras před ultraortodoxní osadou Modiin Illit na západním břehu Jordánu.

Policisté na řidiče vytáhli zbraně. Muž se jim pokusil ujet, policisté rozbili okno jeho auta a vytáhli jej ven.

Původně vláda rozhodla, že se občané nebudou moci s výjimkou nezbytných pochůzek vzdalovat od domova na více než půl kilometru, tento tento okruh později rozšířila na kilometr. Za jarní uzávěry platilo nevzdalovat se od domova více než 100 metrů.

Odpůrci současných omezení v sobotu využili „díry“ v pravidlech pro karanténu, která umožňuje demonstrantům cestovat kilometr od jejich domova. Asi 200 lidí protestovalo proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua na pláži Tel Avivu.
Podle listu Times of Israel demonstranti nedodržovali sociální distanc ani neměli roušky. Některé aktivistické skupiny jako Černá vlajka, které proti premiérovi dlouhodobě vystupují, jednání protestujících odsoudily jako sociálně nezodpovědné.

Policie rozehnala několik nepovolených akcí, které porušovaly vládní pravidla, jako bylo například shromáždění ortodoxních věřících v synagogách nebo svatba, jejíž účastníci pořádali ohňostroj.

Frustrovaní obyvatelé

Nová celostátní karanténa byla přijata s řadou různých výjimek, které podle expertů jen matou veřejnost a přispívají k frustraci obyvatel nad způsobem, jakým země zvládá epidemii.

Mohl jít vzorem, jenže pak se to zvrtlo. Izrael prohrává bitvu s koronavirem
„Je to hloupé a skandální,“ říká o zavedení karantény šestasedmdesátiletý Michal Colp. „Vláda by měla zavřít města, kde je vysoká úroveň infekce, ne zničit celou ekonomiku,“ rozčiluje se podle listu The Hareez majitel hračkářství a papírnictví v Tel Avivu.

Obavy, že druhé „zavření“ státu položí jejich již první, březnovou karanténou ohrožené firmy, má spousta Izraelců. Majitelé restaurací se zúčastnili protestní výzvy a na sociální sítě zaznamenali, jak rozbíjejí talíře. Vadí jim, že vláda neumožnila restauracím být otevřené v režimu „take away“, tedy když si zákazník bere jídlo s sebou, píše deník Jerusalem Post.

Podle některých ale nelze všechnu vinu svádět jen na vládu. „Američané, Francouzi, všichni imigranti od začátku nosili roušky, poslouchali a následovali pravidla. Ale Izraeli nevěřili tomu, co se děje nebo se o to nestarali,“ zkritizoval jeden z Izraelců pro The Hareez své spoluobčany.

Z hlediska denního nárůstu počtu případů koronaviru na počet obyvatel patří Izrael mezi nejvíce zasažené země světa. V posledním týdnu denní přírůstek byl překračoval 5 000 nových případů. Celkem má Izrael momentálně 49 927 aktivních případů, celkem se od počátku epidemie v zemi koronavirem nakazilo 183 602 lidí. Na nemoc covid-19 zemřelo 1 226 lidí.

COVID: PO VYLÉČENÍ ZÁNĚTY, ÚNAVA, DEPRESE

Záněty, únava a deprese. I po měsících mají vyléčení z covidu-19 potíže: Italské Bergamo se jeden čas stalo centrem nákazy koronaviru. Nyní, po šesti měsících, hlásí, že pacienti jsou bez covid-19. Lékaři však došli k znepokojivému zjištění. Skoro polovina uzdravených přiznává, že se stále potýká se zdravotními problémy způsobenými koronavirem. Další nemocnice potvrzují, že koronavirus může působit obtíže i po vyléčení.

Čistě formálně se zdá být všechno v pořádku. Testy pacientů, kteří v březnu a dubnu během vrcholu koronavirové krize v Bergamu byli nakažení covidem-19, jsou negativní. Nemoc je pryč.„Ale my se ptáme: Cítíte se uzdravení? Skoro polovina pacientů říká, že ne,“ prozradila listu The Washington Post Serena Venturelliová, specialistka na infekční nemoci z nemocnice Jana XXIII., která se podílí na studii následků koronaviru.

Analýza zdravotního stavu přeživších vykresluje neradostný obrázek. Z prvních 750 vyšetřovaných pacientů jich asi 30 procent stále trpí jizvami na plicích a má problémy s dýcháním. Dalších třicet procent pacientů má potíže se srdcem a záněty krve. Kromě toho se pacienti též potýkají s řadou dalších denních obtíží jako je bolest nohou, brnění končetin, vypadávání vlasů, silná únava a deprese.

U jednoho pacienta, pětašedesátiletého Giuseppeho Vavassoriho, došlo ke ztrátě krátkodobé paměti. Nyní si musí psát poznámky se jmény a telefonními čísly, aby mohl provozovat svůj pohřební ústav. Jiný pacient, jednašedesátiletý Guido Padoa, se uzdravil natolik, aby mohl v létě na dovolenou. Ale spí další čtyři hodin navíc a někdy v poledne náhle usne, hlavu na klávesnici počítače.

Následky koronaviru? Může poškodit srdce i mozek, říká Prymulův nástupce

Někteří pacienti, kteří byli před nákazou schopní se postarat sami o sebe, zůstávají po vyléčení natolik oslabení, že je musí jejich příbuzní odvézt na testy do nemocnice na invalidních vozících. The Washington Post zmiňuje případ osmdesátiletého muže, jenž se sám vyléčil z covidu-19, který takto odváží svého syna.

Lékaři netuší, proč jedni vyléčení jsou znovu zcela fit, zatímco jiné stále trápí bolesti. Ačkoliv svou roli hraje zdravotní kondice, kterou měl pacient ještě před nákazou, lékaři soudí, že se nejedná opakování starých potíží. „Mluvíme o něčem zcela novém,“ tvrdí Marco Rizzi, vedoucí oddělení infekčních onemocnění v nemocnici Jana XXIII.

Dlouhodobé následky

Nemocnice z jiných částí světa potvrzují existenci lidí, kteří mají zdravotní obtíže i několik měsíců po vyléčení. Jedná se i o ty jedince, kteří měli jen mírný průběh nákazy. Podle americké Mayo Clinic jsou nejčastější symptomy, s kterými se stále potýkají pacienti vyléčení z covidu-19, kašel, teplota, dušnost či bolest hlavy a kloubů. Objevují se ale i potíže popsané italskými doktory, jako jsou problémy se srdcem, plícemi, krví a dokonce i mozkem.
Poškození nervů, mrtvice. Koronavirus může ničit mozek i lidem bez příznaků

Dlouholetá studie důsledků předchůdce covidu-19, nemoci SARS, na zdravotní stav onemocněných, zjistila, že i po patnácti let od nákazy mělo 4,6 procenta vyléčených pacientů viditelně poškozené plíce a 38 procen
t mělo potíže s přenosem kyslíku ze vzduchu do krve a vylučováním kysličníku uhličitého z krve do vzduchu.

Podle lékařů je potřeba dalších důkladných pozorování a dlouhodobých analýz zdravotního stavu pacientů vyléčených z nákazy koronavirem, aby bylo jasné, s jakými problémy je třeba počítat. Ačkoliv je koronavirus primárně respirační onemocnění, dokáže těžce postihnout i jiné orgány než plíce a zanechává celý imunitní systém v oslabeném stavu.
Lékaři však neztrácí naději. Většina pacientů nemá po vyléčení závažné zdravotní potíže. Nakažení z Bergama, kteří stále mají příznaky dušnosti a zřejmě trvale zjizvené plíce, podle lékařů dýchají nyní lépe než v květnu. U žádného se neobjevila horečka.

Jako v Dantově pekle

Během březnového vrcholu epidemie v Itálii nemocnice v Bergamu, jedné z nejpostiženějších oblastí, nestíhala reagovat na nečekaně vysoké počty nakažených. Nemocnice Jana XXIII. měla v jeden moment 92 lidí na plicních ventilátorech. Nyní je 143 pacientů na podpůrných dýchacích přístrojích v celé Itálii.

Neustále slyšíme umíráčky, kostely jsou plné rakví, říká Italka z Bergama

Zaplněná nemocnice byla schopná přijímat jen ty nejvážnější případy. Aby mohla zvládnout frenetický přísun nových nakažených, musela propouštět i ty pacienty, kteří nebyli zcela uzdravení. K 440 lidem, již zemřeli během hospitalizace, se přidalo dalších 220, kteří zemřeli po propuštění domů.

Lékaři nyní zvou některé propuštěné pacienty zpět pro studii následků koronaviru i proto, aby odčinili to, co považují za pochybení během březnové koronavirové krize. „Cítili jsme morální povinnost je zavolat zpět,“ říká o výzkumu uzdravených pacientů Venturelliová. „Bylo to pro nás jako tsunami. Co jsme viděli v březnu, byla tragédie, ne normální hospitalizace,“ dodává s tím, že březnová situace jí připomínala „Dantovo peklo“.

NĚMCE DĚSÍ TRUMP VÍC NEŽ COVID?

Trump děsí Němce víc než koronavirus. Strachují se ale méně než dřív: Americký prezident Donald Trump vzbuzuje v Němcích větší hrůzu než koronavirus. Takové jsou výsledky pravidelného průzkumu největších obav, které mají němečtí respondenti. Průzkum též zjistil, že Němci jsou překvapivě méně vyděšení než v předchozích letech.

Už skoro třicet let provádí největší pojišťovací firma R+V každoroční výzkum největších strachů, které Němce trápí. Výsledky posledního průzkumu mezi 2 400 respondenty v koronavirové době však výzkumníky překvapily. Ukázalo se totiž, že největší obavy mají Němci momentálně z další vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, který letos bojuje o znovuzvolení. Pro 53 % respondentů by další vláda nevyzpytatelného šéfa Bílého domu znamenala, že svět by se mohl stát více nebezpečným.

Trump děsí německé respondenty dlouhodobě. V roce 2018, ve stejném průzkumu, jej 69 % Němců identifikovalo jako svou největší noční můru. Až na druhém místě se umístily obavy z migrační krize.

Podle profesora politických studií Manfreda G. Schmidta je znepokojení Němců z možného dalšího vítězství Trumpa v podzimních prezidentských volbách oprávněné s ohledem na Trumpovu obchodní válku s Čínou, útoky na dlouholeté americké spojence v čele s Německem či spory s Íránem.

Němci nemají z nákazy koronavirem strach

Koronavirová krize ještě prohloubila nedůvěru Němců v kontroverzního amerického prezidenta. Podle květnového průzkumu německé Körberovy nadace Trumpův způsob řešení epidemie v USA koronaviru zhoršil pohled respondentů na Spojené státy. Nejnovější průzkum společnosti Pew Research Center odhaluje, že pověst USA utrpěla i u dalších tradičních amerických spojenců, jako je Japonsko, Francie, Velká Británie, Kanada a Austrálie.

Povstání koronaskeptiků. Němce vystrašil útok radikálů na Reichstag

V průzkumu R+V se strach z nákazy koronavirem objevil až na 17. místě. Němci se dokonce bojí toho, že vážně onemocní, méně než před rokem. Tyto obavy zmiňovalo 32 % respondentů, o tři procentní body méně než předtím. Strach, že globalizace povede ke zvýšenému výskytu pandemií, vyjádřilo 42 % respondentů.

Výzkumníci přiznávají, že očekávali větší strach lidí z nákazy virem. „Vzhledem k rychlému šíření viru po celém světě jsme očekávali vyšší čísla. Podle našich zjištění se lidé mnohem více bojí, že by virus mohl ohrozit jejich ekonomický blahobyt, spíše než jejich zdraví,“ řekla Deutsche Welle Brigitte Römstedtová, vedoucí infocentra R + V.

Hospodářské důsledky koronavirové krize dělají Němcům značné starosti. Poprvé za posledních šest let se mezi sedm největších obav vrátil strach z rostoucích životních nákladů, čehož se děsí 51 % respondentů. I na dalších čelních místech žebříčku jsou obavy ekonomického rázu: strach, že němečtí daňoví plátci budou muset platit za předlužené země EU (49 %) či strach z hospodářského poklesu (48 %).

Na předních místech se objevilo i znepokojení z extrémního počasí a přírodních katastrof (44 %) nebo obavy z dalšího napětí mezi domácími a cizinci po příchodu dalších migrantů (43 %). Téma migrace ale neděsí Němce už tolik jako v minulosti, totéž platí i pro další dříve podstatná vnitropolitická témata jako terorismus či politický extremismus.
Ukáznění Němci, lehkomyslní Češi. Proč se u nás covid-19 šíří rychleji

Vzhledem k probíhající koronavirové krizi výzkumníky velmi překvapilo, že letošní index strachu je na nižších hodnotách (37 %) než minulý rok (39 %). Jedná se o vůbec nejnižší hodnoty od roku 1992.„Němci v žádném případě nereagují na pandemii panikou,“ okomentovala výsledky Römstedtová. Podle ní mají lidé pocit, že „že máme vše pod kontrolou a dokážeme to zvládnout.“

Poměrně uvolněný postoj Němců souvisí zřejmě s nezvykle vysokou mírou důvěry, kterou mají k vládě. Jen 40 % respondentů si myslí, že politici nejsou schopni vykonávat svou práci, nejnižší číslo od počátku průzkumu. I podle jiného průzkumu jsou Němci obecně spokojení s tím, jak vláda reagovala na krizi

HAMÁČEK: DĚLÁME CHYBU, ZAVEDENÍ ROUŠEK

Ukazujeme Italům, co se stane, když nepřijmou opatření, míní Hamáček: Ministr vnitra Jan Hamáček míní, že vývoj epidemie je tak vážný, že nastal čas maximálně omezit sociální kontakty, což znamená zrušit hromadné akce. Řekl to Právu. Za fatální chybu považuje, že se odkládalo znovuzavedení roušek. Podle něj jsme v situaci, kdy Italům a dalším ukazujeme, co se stane, když nepřijmou přísná opatření.

"Už nějakou dobu říkám, že situace je vážná. První varování přišlo ke konci července, kdy čísla začala pomalu růst. Pokud si vzpomínáte, tak tehdy jsem vystoupil na tiskové konferenci a řekl jsem, že situace je alarmující, a vyzval jsem občany, aby nečekali na nějaká nařízení a v uzavřených prostorách nosili dobrovolně roušky. Dozvěděl jsem se, že straším lidi,“ uvedl pro deník Právo sociální demokrat, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček.

Uvedl, že naše zdravotnictví je připraveno na 120 tisíc nakažených, pak systém začne kolabovat. „Musíme zploštit křivku exponenciálního růstu. A to jde jedině důsledným dodržováním nařízení, tedy roušky, roušky, roušky a nechodit tam, kde je více lidí,“ dodal Hamáček.

Na otázku, zda by měl ve funkci skončit ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z hnutí ANO, jak k tomu vyzývá například ODS, odpověděl, že „otevřeně řečeno, teď už je to jedno.“ Podle něj je klíčové, aby se to začalo řídit centrálně, podle krizového zákona, ve spolupráci s hejtmany.

Prymula nečekal, že druhá vlna bude tak silná

Epidemiolog a vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula sobotním Lidovým novinám řekl, že příští týdny lze očekávat tři až čtyři tisíce nově infikovaných za den. Situace by se podle něj měla zlepšit za tři týdny, kdy se projeví současná opatření. Křivka nakažených by mohla začít klesat. V pátek v Česku přibylo 2111 potvrzených případů nákazy koronavirem. To je zhruba o tisícovku méně, než byl čtvrteční rekordní počet, ale přibližně stejně jako ve středu.

V celém Česku je od pátečního podvečera zakázaná většina vnitřních hromadných akcí na stání pro více než deset lidí. Restaurace, bary nebo kluby nesmí vpustit dovnitř více hostů, než je kapacita k sezení. Tyto podniky mají také omezenou otvírací dobu. Kvůli tempu šíření nového koronaviru ministerstvo zdravotnictví rozšířilo také povinnost nosit roušky ve školách. Dosud se vztahovala jen na společné prostory jako chodby či toalety. Nyní jsou povinné i při výuce ve třídách. Povinnost platí pro druhý stupeň základních škol, střední a vysoké školy.

Prymula uvedl, že nečekal, že druhá vlna epidemie bude tak silná. „Osobně jsem si myslel, že to zvládneme o něco lépe. Podceňování viru nebylo správné a vymstilo se nám,“ řekl Lidovým novinám.

Stejně jako Hamáček hovoří o nutnosti „striktně minimalizovat kontakty“. „Budeme se snažit alespoň na dobu jednoho až dvou měsíců omezit kontakty na různých společenských akcích a podobně. Můžeme očekávat, že oranžová barva na semaforu, který člení Česko podle rizika nákazy, bude o víkendu ve většině krajů,“ řekl. Nyní je na mapě regionů podle rizika nákazy covidem-19 Praha na nejhorším, tedy červeném stupni. Dalších deset okresů je oranžových, většina zatím zelených a zbylé mají bílou barvu označující malé riziko.

S plošným zavíráním škol se podle Prymuly nyní nepočítá. Může se podle něj stát, že bude dále omezena otevírací doba barů a restaurací, které nyní musí mít zavřeno mezi půlnocí a šestou hodinou ranní. „Může se to stát. Myslím si, že k omezení dojde. Ale zřejmě se omezí spíše kapacity podniků a nařízení bude regionální,“ řekl.

LÉKAŘ POLLERT CHCE BRÁT COVID S HUMOREM, NEDĚLAT PANIKU? CO MRTVÍ?

Berme pandemii s humorem a nevytvářejme paniku, říká lékař Pollert: Lékař a vítěz dvou olympijských medailí Lukáš Pollert ve středečním pořadu Interview televize CNN Prima News řekl, že se kolem koronaviru šíří zbytečná panika. Podle něj je v Česku jen minimum lidí, kteří potřebují plicní ventilaci. Největším problémem je podle Pollerta strach. Pandemii bychom měli brát s humorem, míní.

Bývalý vodní slalomář pracuje na kardiochirurgii v pražské Fakultní nemocnici Motol, kde podle něj nedochází k žádnému výraznému nárůstu počtu těžce nemocných pacientů s nemocí COVID-19. „Nejsme v žádném válečném stavu a není důvod k panice. Stejně jako na jaře nejsou čísla nakažených nijak alarmující pro náš zdravotní systém,“ řekl v pořadu Interview moderátorky Lucie Hrdličkové.

Pacientů s koronavirem, kteří potřebují plicní ventilaci, je podle Pollerta v Česku minimum. „U nás v nemocnici jsou na ventilovaných lůžkách dva pacienti s koronavirem, jsme připraveni na padesát. Když se na jaře pozastavily běžné operace, nemocnice zela prázdnotou, těch pacientů bylo málo,“ uvedl Pollert.

Nakažených může být i víc, jsou bezpříznakoví

Olympijský vítěz se dívá skepticky také na počty nakažených, které každý den zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. „Nějakých 1 600 za den? To pro mě není číslo, které by na mě udělalo dojem. Těch nakažených může být klidně šestnáct tisíc, ale jsou bezpříznakoví. Já ani nevím, kdo na ty testy chodí,“ pronesl Pollert v pořadu Interview.

Koronavirus si náš strach a úzkost tolik nezaslouží, tvrdí epidemioložka

Lékař také prozradil, že očekával mnohem dynamičtější vývoj koronavirové nákazy v Česku. „Strach jsem vůbec neměl, já mám rád, když jsme zahlceni komplikovanou a těžkou prací. Byl jsem připravený, že to bude jako v Itálii,“ řekl a doplnil: „Ten koronavirus bývá u lidí poslední kapka, umírající pacienti mají řadu jiných nemocí.“

Největším problémem podle něj zůstává strach. „Strach, úzkost a deprese jsou spouštěči mnoha nemocí. Zhoršují imunitu a způsobují přetaženost. To jsou rizikové faktory, ale když se člověk hýbe, sportuje, nekouří, má dobrou náladu, tak má vystaráno,“ uzavřel Pollert.

RIZIKOVÍ PACIENTI PŘEDNOST NA OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE

Očkování proti chřipce začíná. Lékaři budou upřednostňovat rizikové pacienty: Praktičtí lékaři začínají očkovat proti chřipce. Zájem o vakcínu je letos kvůli epidemii covid-19 výrazně vyšší než v předchozích letech. Již nyní je praktickým lékařům jasné, že se nedostane na každého. Budou proto upřednostňovat zejména pacienty z rizikových skupin. Česko má k dispozici 850 tisíc vakcín.

Že podzim, a tedy souběh respiračních onemocnění, může být krizový, říkají epidemiologové už od jara. V souvislosti s tím apelovali již dříve na lidi z rizikových skupin, aby se nechali očkovat. Ministerstvo zdravotnictví dokonce plánovalo kampaň. Nicméně na všechny se letos opravdu nedostane.

„Zaznamenali jsme nárůst zájmu až o sto procent,” uvedl praktický lékař a konzultant pro Společnost všeobecného lékařství Vladimír Marek z Brna. Vakcíny pro své pacienty objednával už v loňském roce, 10. září mu přišlo 170 kusů vakcíny. Již nyní ví, že to nebude stačit pro všechny zájemce.

„V loňském roce tak masivní zájem o vakcíny nebyl. Dokonce jsme dvě vakcíny kvůli menšímu zájmu museli zlikvidovat,” dodal s tím, že v současné situaci žádal u distributorů o další vakcíny, bohužel marně.

Zájem lidí o vakcínu proti chřipce vrostl už během léta. Pacienti volali a žádali rezervaci vakcíny či pořadníky, do kterých by se mohli zapsat. „Na seznamu máme 150 zájemců, další neustále přibývají,“ uvedl Marek s tím, že se snaží upřednostnit ty, kteří se chodí očkovat pravidelně a rizikové pacienty.

Vakcína na chřipku pro všechny nevystačí. Pacienti vyžadují pořadníky

Právě u těchto pacientů je totiž nejvíce žádoucí, aby byli očkováni na chřipku. Ohrozit by je mohl jednak souběh obou nemocí, tedy covid-19 a chřipky, jednak je může nemoc ohrozit i za normálních okolností. Kvůli tomu jim očkování hradí pojišťovny. O tom, že by měli být upřednostněni právě lidé z rizikových skupin mluvil v pondělí i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ministerstvo však lékařům nemůže nic nakázat, vhodný postup jim může pouze doporučit.

„Budeme upřednostňovat ty, kteří mají choroby, nebo jim je nad 65 let. Mladí samoplátci si mohou počkat na svou vakcínu klidně až do prosince, kdy se dá ještě očkovat. V říjnu se budeme soustředit na chronicky nemocné a starší pacienty, kteří vakcínu potřebují nejvíce,“ uvedl Michal Bábíček, místopředseda Sdružení praktických lékařů a praktický lékař z Chomutova. V tomto týdnu očekává 480 kusů vakcín, které objednával v zimě. Podle něj by to mělo pro jeho pacienty stačit i přes zvýšený zájem lidí.

Jsou i ordinace, kde vakcíny nemají

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je takový postup obvyklý zejména proto, že lidé, kteří mají očkování hrazeno ze zdravotního pojištění, tvoří drtivou většinou zájemců o vakcínu. Přednost budou mít také ti, co chodí na očkování pravidelně.

„Vakcíny nechávám hlavně těm, které očkujeme každoročně, například těžké diabetiky nebo kardiaky. V našem provizorním pořadníku mají tito lidé přednost,“ uvedl praktické lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství Josef Štolfa. Již nyní ví, že mu objednané množství vakcíny však stačit nebude.

V České republice se však najdou i ordinace, které vakcíny proti chřipce nemají. „Bohužel jsou desítky ordinací v České republice, které se k vakcínám nemohou dostat, protože je nestihli zavčasu objednat. Snažíme se jako sdružení společně s výrobci a distributory ještě nějaké vakcíny zajistit, protože skutečně řada praktických lékařů nebude mít vakcínu žádnou, což je prostě špatně,“ uvedl Bábíček.

Jeho slova potvrdil i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „My víme o zhruba 11 ordinacích, bude jich 20 až 30 v rámci celé republiky,“ uvedl. Důvody, proč vakcíny nemají, je podle něj spousta.

„Někteří si neudělali předobjednávku a prostě se jen spolehli na to, že ty vakcíny koupí později. To ale kvůli zvýšené poptávce nešlo. Potom jsou tu praxe, které vznikly až v průběhu letošního roku a ty si to předobjednat nemohly. Tam se snažíme jednat s distributory, zda by se pro ně nenašlo nějaké řešení, nějaké vakcíny navíc. Je to na na dobré cestě, ale konkrétní řešení na stole zatím není,“ uvedl Šonka. Dodal, že mu osobně má dorazit 400 vakcín.
Vakcíny se již distribuují

Lékaři by měli mít nejpozději do půlky října k dispozici 850 000 dávek vakcín proti chřipce, o třetinu víc než loni. Firma Mylan dodá do České republiky 350 000 balení vakcíny, druhý dodavatel, firma Sanofi Pasteur, dodá na český trh celkem 520 000 vakcín. Obě společnosti již s distribucí začaly.

Odborníci varují před tím, že nemocní s vážným průběhem chřipky i vážným průběhem covidu-19 potřebují v nemocnicích stejná lůžka s kyslíkem nebo plicními ventilátory. Může jich být proto při souběhu případné druhé vlny pandemie koronaviru a sezónní chřipky nedostatek. Lidé nemocní chřipkou budou navíc oslabení a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější.

Obvyklým termínem pro aplikaci očkování je říjen a listopad. Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nejnižší proočkovaností proti chřipce v Evropě. Ta se pohybuje jen kolem osmi procent. Nízká je podle dat Státního zdravotního ústavu i proočkovanost rizikových skupin, tam se pohybuje maximálně kolem dvaceti procent. Rada Evropské komise přitom doporučuje členským státům dosáhnout u těchto skupin alespoň 75procentní proočkovanosti.

Každý rok se s nemocí potýká asi deset až patnáct procent české populace a asi třetina dětí. Průměrně umírá v České republice v souvislosti s chřipkou každý rok asi 1 500 lidí. Nebezpečná je nemoc především pro lidi starší 65 let, malé děti, těhotné ženy či pro chronicky nemocné.

VAKCÍNA PROTI COVIDU NEJDŘÍVE V ČÍNĚ?

Bitva o prvenství s vakcínou proti covidu. Čína má nejvíce želízek v ohni: Závod o vakcínu proti koronaviru pokračuje. Žádné farmaceutické společnosti či výzkumnému ústavu se zatím nepodařilo úspěšně otestovat očkovací látku ve třetí fázi klinických testů, aby byla prokázána její efektivita. Čína či Rusko přesto už začaly nevyzkoušenou látku podávat lidem.

Vakcíny se testují v několika fázích. V předklinické vědci látku testují nejprve na buňkách a poté na zvířatech, např. myších nebo opicích. Pokud se ukáže úspěšná imunitní odpověď, následují klinické testy na lidech. V první fázi se testuje jen malá skupina. V druhé fázi dají vyvíjenou vakcínu stovkám lidí, rozdělených po skupinách, aby výzkumníci viděli, zda látka funguje pro jednotlivé skupiny jinak.

Ve třetí, poslední fázi, se testují tisíce lidí a sledují, zda je vakcína dokáže ochránit a zda neoplývá nežádoucími vedlejšími účinky. Podle amerického úřadu pro kontrolu potravin a léčiv musí látka ochránit alespoň 50 % naočkovaných lidí, aby byla považována za efektivní.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je momentálně 145 kandidátů na očkovací látku proti koronaviru v předklinickém testování. Třicet pět vakcín je už testováno v klinických testech. Podle listu The New York Times se jich devět nachází v třetí fázi.

Čína v čele závodu

Nejvíce želízek v ohni má Čína. Čtyři vakcíny jsou v poslední fázi klinických testů. Podle čelní čínské expertky na biologickou bezpečnost Kuej-čen Wuové by čínská vakcína mohla být pro veřejnost připravená už v listopadu nebo prosinci.

Není jasné, jakou vakcínu měla Wu na mysli. Na vývoj dvou vakcín v poslední fázi klinických testů dohlíží státem vlastněný farmaceutický gigant Sinopharm. Pod jeho patronátem pracují vědecké týmy z Wu-chanu, kde se poprvé objevila nákaza koronaviru. O vytvoření obranné látky proti covidu-19 se pokouší též pekingská biofarmaceutická společnost Sinovac. Další čínská společnost CanSino Biologics, na vývoji spolupracuje s armádou.

Na Češích se otestuje vakcína proti koronaviru. Miliardu kusů vyrobí u Prahy

Ta v červnu schválila experimentální použití vakcíny na vojácích. V červenci Peking dal látku i pracovníkům ve „vysoce rizikových“ a „nezbytných“ odvětvích, jako jsou zdravotníci či strážci hranic. Použití čínské vakcíny pro zdravotníky v pondělí schválily i Spojené arabské emiráty.

Do přehledu čínských firem, jejichž vakcíny se nachází ve třetí fázi klinických testů, lze zařadit i šanghajskou společnost Fosun Pharma. Ta spolupracuje na vývoji očkovací látky s americkou společnou Pfizer a německou společností BioNTech, které jsou považovány za jedny z největších adeptů na vítězství v závodu o vakcínu proti koronaviru. Pokud bude poslední klinické testy úspěšné, představitelé společností věří, že by „stovky tisíc dávek“ vakcíny označované jako BNT162 mohli začít distribuovat ještě před koncem roku.

Favorité se potýkají s problémy

BNT162 má oplývat v porovnání s hlavními konkurenčními vakcínami menšími vedlejší účinky, jako je např. výskyt horečky. Jiný favorit v „bitvě o vakcínu“, britsko-švédská společnost AstraZeneca, kvůli nespecifikovaným zdravotním problémům jednoho z testovaných pacientů testy pozastavila. V Británii je nyní společnost opět obnovila, v USA a dalších zemích však stále neběží.

Ve třetí fázi klinických testů je též americká společnost Moderna. Spolu s AstraZeneca a Pfizer BioNTech jsou součástí ambiciózního amerického vládního programu Warp Speed, který je zaměřen na urychlení vývoje a distribuce vakcíny. USA chtějí mít v lednu 2021 k dispozici 300 milionů dávek vakcíny.

Vytvoření vakcíny trvá roky, kvůli koronavirové krizi však státy spěchají a chtějí mít k dispozici účinnou obranu proti nákaze co nejdříve. Podle odborníků jsou však na místě obavy, že během překotného vývoje se zapomene na nutná bezpečnostní opatření a případných uživatelům hrozí nepředvídatelné účinky.

Z téhož důvodu se většina zemí dívá skepticky na ruskou „první očkovací látku proti nemoci covid-19 na světě“. Takzvaný Sputnik V vyvíjený ústavem epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji byl schválen ještě před započetím současné třetí fáze klinických testů. Mezinárodní vědecká komunita to považuje za obrovské riziko, Moskva látku hájí.

Ruská vakcína je jako královna Koloběžka. Je schválená, ale zároveň není

Tato devítka je zatím v testování nejdál, za ní je celá řada dalších vyvíjených vakcín, které jsou v první a druhé fázi. Své koně v závodu o imunitu proti koronaviru mají též Itálie, Francie, Indie, Izrael, Japonsko, Kanada, Švýcarsko, Kuba, Kazachstán nebo Tchaj-wan. Severní Korea rovněž oznámila, že pracuje na vývoji vakcíny.

I vakcíny v předklinické fázi testování mohou vykazovat potenciál. Slovenská biotechnologická společnosť Axon Neuroscience oznámila úspěšné využití vyvíjené vakcíny na myších, které tvořily velké množství protilátek a nevykazovaly žádné vedlejší účinky. Vědci tvrdí, že pozitivního výsledku docílili díky identifikaci slabých míst koronaviru.

Také v Česku se vakcína vyvíjí, v závodě Praha Vaccines patřícímu americké společnosti Novavax, se vyvíjí kandidátská vakcína proti nemoci covid-19. Vakcína má od října postoupit do další fáze testování, kterého se zúčastní asi tři stovky Čechů. Firma chce nedaleko Prahy vyrobit miliardu dávek.

ZEMAN: KONEC SUPER HRUBÉ MZDY NA DVA RKY

Zeman je pro konec superhrubé mzdy, ale jen na dva roky, řekla Schillerová: Prezident Miloš Zeman podle ministryně financí Aleny Schillerové podpořil zrušení superhrubé mzdy, ale pouze pro příští dva roky. S možnou změnou souvisí zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Věcí by se měla zabývat další vláda, řekla ministryně po nedělní debatě prezidentova expertního týmu s představiteli současného kabinetu.

Ministryně se návrhu nebrání, bude ale hledat shodu na návrhu ve vládní koalicí i s dalšími partnery. „Členové expertního týmu doporučili, aby snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent bylo časově limitováno dvěma roky, a aby bylo kompenzováno výrazným snížením objemu daňových výjimek,“ shrnul jednání na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Uvedl také, že expertní tým projednal návrh státního rozpočtu na rok 2021. „Byla oceněna výše schodku a naopak kritizováno snížení investic,“ napsal mluvčí. Zeman před nedělním jednáním na svém sídle v Lánech plánované opatření kritizoval. Uvedl, že odhadovaný výpadek příjmů ve výši 70 až 90 miliard korun považuje za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu. Schillerová řekla, že podporu bude hledat v koalici i u KSČM, která kabinet toleruje. Naopak pro ni není tématem odložit snížení daně na rok 2022.

Schillerová nastínila schodek rozpočtu na příští rok: zatím 116 miliard

Schillerová (za ANO) v neděli na schůzku dorazila s prvním návrhem rozpočtu na příští rok. České televizi v sobotu řekla, že počítá se schodkem 116 miliard korun. Nezapočítala však při tom další možná opatření proti koronaviru, ani potenciální výpadek způsobený zrušením superhrubé mzdy.

Před schvalováním se schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným v souvislosti s koronavirem, řekla ministryně.

Podle jejího nedělního vyjádření tak jde o teoretické číslo, které se nezakládá na realitě, bude se měnit i podle poslední makroekonomické predikce. „To je prostě pracovní číslo z nepřesných čísel, které se zpracovávalo před predikcí,“ řekla Schillerová. Údaj o reálném schodku ale v neděli odmítla zveřejnit, uvedla, že až ho řekne, bude si za ním už chtít stát.
Analytik Lukáš Kovanda míní, že schodek ve výši 116 miliard korun je až třikrát nižší údaj, než jaký by odpovídal realistickému vidění situace. „Realističtější je počítat s deficitem veřejných financí v příštím roce kolem 330 miliard korun,“ uvedl v neděli.

Rozpočet není připraven na krizi. Je na tom hůř než v roce 2008, tvrdí NKÚ

Jednání s prezidentovým týmem se ministryně financí zúčastnila už několikrát. V minulých letech předkládala vládě návrh rozpočtu o měsíc dříve, letos má kvůli koronaviru ministerstvo financí možnost tohoto odkladu. Rozpočet je pak podle Schillerové zatížený mnoha nejasnostmi, například ohledně zvyšování daní na řezaný a zahřívaný tabák.

Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se vládní ANO a ČSSD domluvily koncem srpna. Podle dohody by měla zároveň zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 korun měsíčně. Schillerová v neděli uvedla, že za takového předpokladu by se v budoucnu ale nesměly zvyšovat platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů.

STÍHANÝ SOUDCE ZÁVURKA Z KUTNÉ HORY REZIGNOVAL

Trestně stíhaný soudce Okresního soudu v Kutné Hoře Milan Závurka se vzdal funkce, uvedl dnes server iDNES.cz. Muž spolu se dvěma dalšími lidmi čelí obvinění ze spáchání podvodu se škodou zhruba 1,5 milionu korun, stíhán je i za zneužití pravomoci úřední osoby. Podle serveru zůstane Závurka ze zákona ještě další tři měsíce soudcem a po tuto dobu bude pobírat plat.

„JUDr. Milan Závurka PhD. rezignoval na funkci soudce 11. září 2020, nicméně funkce soudce zanikne uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo oznámení soudce o vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky,“ řekla iDNES.cz šéfka kutnohorského soudu Sylva Magátová. Podle serveru tak bude nadále pobírat plat, který činí zhruba 150.000 korun měsíčně. Soudní jednání, která měl čtyřiašedesátiletý Závurka na nejbližší týdny naplánovaná, však byla zrušena.

Z registru justičních činitelů vyplývá, že Závurka působí jako soudce od roku 1991. Rejstřík dále uvádí, že byl členem KSČ a že se věnuje civilnímu soudnictví.

Podle kriminalistů pomáhal obviněný soudce hlavnímu pachateli podvodu tím, že pod hlavičkou soudu vydával nepravdivá potvrzení svědčící o existenci pachatelova majetku. „Poškození pak byli i na základě těchto potvrzení ochotni půjčovat hlavnímu pachateli finanční částky v řádech statisíců korun s mylnou vidinou návratnosti vložených prostředků,“ uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Že je mezi obviněnými soudce Závurka, uvedl již dříve server Česká justice. Ibehej odmítl upřesnit, na jakém soudu obviněný soudce působí.
Policie zadržela tři podezřelé ráno 7. září, o den později proti nim zahájila trestní stíhání. Údajného hlavního pachatele vzal soud do vazby.
V případě prokázání viny hrozí soudci tři až deset let vězení, zbývajícím obviněným pak dva až osm let odnětí svobody.

TRUMP CHCE V NS OPĚT ŽENU

Trump chce do nejvyššího soudu opět ženu. Mám je radši než muže, prohlásil: Americký prezident Donald Trump v sobotu na předvolebním mítinku v Severní Karolíně oznámil, že do amerického nejvyššího soudu hodlá příští týden nominovat ženu. Trumpova náhrada za zesnulou liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou by mohla dát konzervativcům v devítičlenném tribunálu významnou převahu.

„Příští týden představím kandidátku. Bude to žena,“ řekl Trump svým stoupencům ve Fayetteville v Severní Karolíně. „Myslím, že by to měla být žena, protože skutečně mám mnohem raději ženy než muže,“ dodal. Jeho stoupenci mezitím skandovali: „Obsaďte to místo“. Dříve Trump jako dvě možné kandidátky zmínil konzervativní soudkyně Amy Coneyovou Barrettovou a Barbaru Lagoaovou.

Ginsburgová ve věku 87 let v pátek podlehla rakovině. Soudkyní nejvyššího soudu byla přes 27 let. Trump, který chce obhájit mandát v prezidentských volbách 3. listopadu, nyní vidí šanci, jak převážit poměr sil v devítimístném senátu ve prospěch konzervativců z dosavadních pěti ku čtyřem na šest ku třem. Kandidáta či kandidátku nominovaného prezidentem musí potvrdit Senát, kde republikáni mají většinu 53 ku 47. Šéf senátních republikánů Mitch McConnell se už v pátek zavázal, že prosadí hlasování o nástupkyni Ginsburgové, pokud prezident navrhne svého kandidáta.

Nezničitelná babička prorazila skleněný strop a změnila životy amerických žen

Ne všichni republikáni ale snahu prezidenta místo po Ginsburgové obsadit co nejdříve vítají. Senátorka za stát Maine Susan Collinsová v sobotu uvedla, že nominaci by měl učinit vítěz listopadových voleb. Zdůraznila přitom, že mandát soudců nejvyššího soudu je doživotní.

Opoziční demokraté postup Trumpa kritizují a tvrdí, že s hledáním náhrady je lepší počkat do dalšího volebního období.
V případě, že by v listopadových volbách zvítězil kandidát demokratů Joe Biden a demokraté by zároveň získali většinu v Senátu, není podle agentury Reuters vyloučeno, že se McConnell pokusí prosadit konzervativního kandidáta, než nový prezident a senátoři v lednu složí přísahu.

ZASTUPITELI NEMŮŽE BÝT ZAKÁZÁNO JEDNÁNÍ

Vnitro: Když zastupitel odmítne roušku, nemůže mu být účast na jednání zakázána: Sledujte instrukce krajských hygienických stanic, vzkazuje zastupitelům a radním kvůli zasedání hromadných orgánů obcí a měst ministerstvo vnitra. To se zabývá nařízeními, které kvůli epidemii koronaviru přijímá Ministerstvo zdravotnictví. Vykázat člověka bez roušky může ovšem z jednání zastupitelstva jen policie, nikoli starosta nebo sousedé.

Podle poznatků České justice už některá zastupitelstva znovu zavedla jinou organizaci jednání a někteří občané byli při příchodu na jednání „za veřejnost“ překvapeni, když byli odváděni do oddělených místností. Takový postup je v souladu se zákonem, vyplývá z analýzy odboru veřejné správy ministerstva vnitra.

Schůze zastupitelstva má povahu hromadné akce

Ministerstvo vnitra nejprve cituje opatření, podle kterého by měli mít zastupitelé a hosté zakrytá ústa a nos vždy: „Všem osobám (až na stanovené výjimky) s účinností ode dne 1. září 2020 do odvolání tohoto mimořádného opatření zakazuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, a to mj. ve vnitřních prostorech staveb které jsou místnostmi, ve kterých vykonávají svoji činnost orgány veřejné moci a správní orgány, určené pro kontakt s veřejností a v době, kdy slouží pro tento účel,“ cituje vnitro z opatření ministerstva zdravotnictví.

„Na rozdíl od mimořádného opatření č. j. MZDR 20588/2020-14/MIN/KAN, které se týká konání hromadných akcí, se toto mimořádné opatření týká mj. činnosti orgánů veřejné moci vykonávané ve vnitřních prostorách staveb. I zastupitelstvo je v tomto kontextu možné považovat za orgán veřejné moci. Nicméně s ohledem na specifickou povahu jednání zastupitelstva, která se z hlediska aplikace mimořádných opatření spíše blíží povaze hromadné akce, lze mít za to, že mimořádné opatření č. j. MZDR 15757/2020-31/MIN/KAN se na jednání zastupitelstev neužije. Povinnost účasti na jednání zastupitelstva, konaného ve vnitřních prostorách staveb, s ochrannými prostředky dýchacích cest, se tedy týká jen jednání zastupitelstev s účastí nad 100 osob,“ pokračuje v úvaze odbor veřejné správy, dozoru a kontroly ministerstva vnitra.

Vnitro pak shrnuje:

1.Zasedání zastupitelstva se po ukončení nouzového stavu konají za obvyklých podmínek stanovených zákonem o obcích.
2.Kromě nich se na jednání zastupitelstva vztahuje specifická povinnost pro osoby účastnící se zasedání užít ochranu dýchacích cest („roušku“), pokud se jednání koná
– a) ve vnitřních prostorech staveb, a zároveň
– b) účastní-li se zasedání zastupitelstva více než 100 osob.

3.Kromě uvedených celostátních mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví se na jednání zastupitelstev mohou vztahovat i mimořádná opatření vydávaná krajskými hygienickými stanicemi. Je proto nutné sledovat též tato a případné konání zastupitelstva uzpůsobit takovým mimořádným opatřením.

Varování: Zákon vylučuje jednání per rollam

Jak dále ministerstvo vnitra upozorňuje, zákon nevylučuje, aby obce a města pořádala zasedání zastupitelstva distančně. Schůzi lze konat prostřednictvím videokonference nebo on-line, kdy však zásadně musí být zastupitelé přítomni. Zasedání per rollam zákon zakazuje, varuje stejně jako na jaře za nouzového stavu ministerstvo vnitra. „Zákon o obcích totiž stanoví bezvýjimečný princip veřejnosti zasedání, přičemž současně upravuje i pravidla usnášeníschopnosti, při níž vychází z počtu přítomných členů zastupitelstva. Zasedání tedy musí probíhat v určitém okamžiku a v tomto okamžiku se jej též zastupitelé účastní (aby jejich účast a případné hlasování měly právní relevanci),“ uvádí k tomu vnitro.

Zastupitelé mohou rovněž znovu pořádat jednání venku, jak to činila některá města za nouzového stavu. Musí to ale být v obvodu obce: „Zákon o obcích stanoví požadavek, aby se zasedání konalo v územním obvodu obce (§ 92 odst. 1). Může se konat v jednací místnosti, ale i kdekoliv v obci (kulturním sále, kinosále apod.). Není vyloučeno ani konání tzv. ,venku´, tedy mimo jednací místnost.“

Veřejnost má právo vyjádřit se i z druhé místnosti

Co se týče účastni veřejnosti, zákon sice tuto účast vyžaduje, ale taková účast není bez hranic. Je omezena například kapacitou prostoru a není na ní nárok.

Podle instrukce ministerstva vnitra není vyloučena distanční přítomnost veřejnosti mimo jednací sál, avšak není možno znemožnit lidem právo na vyjádření. Pokud je veřejnost v oddělené místnosti u obrazovky, musí tam být rovněž mikrofon. Také internet nebo videokonference musí umožňovat vyjádření hosta z řad veřejnosti. Pokud se zastupitelstvo rozhodne uspořádat schůzi v uzavřeném prostoru a vpustí tam veřejnost, musí v případě účasti více než stovky lidí mít všichni zakrytá ústa a nos.

Co se stane, když je zastupitel současně „odpírač“ opatření ministerstva zdravotnictví, vysvětluje vnitro v poznámkách a často kladených otázkách k analýze. Položená otázka je jasná: Není-li člen zastupitelstva účasten jednání s ochranou úst a nosu, lze jej vykázat ze zasedání?

„Pokud se člen zastupitelstva obce dostaví na jednání bez ochrany úst nebo nosu, ačkoli je povinen tuto ochranu užít (srov. výše), nemůže mu z tohoto důvodu být účast na jednání zakázána (nelze jej vykázat z jednací místnosti). V takovém případě nezbývá než zajistit asistenci Policie České republiky, která dohlíží na dodržování hygienických (bezpečnostních) opatření. Ta zasáhne, pokud jsou splněny podmínky plynoucí z příslušných právních předpisů, zejména ze zákona o Policii ČR,“ odpovídá ministerstvo vnitra, ceskajustice.cz

BASKETBALISTÉ PRAHY MAJÍ PRVNÍ LETOŠNÍ VÝHRU

Dobrá obrana, rychlý protiútok a bylo rozhodnuto už v poločase : USK Praha – Královští sokoli 84:68 (23:18, 47:30, 65:44): Pražané tentokrát vstup do utkání zvládli na výbornou. Už po třech minutách vedli 15:5, když předvedli nesobeckou souhru v útoku a Hradec si bral oddechový čas. Domácí byli aktivnější i v obraně a po první čtvrtině zaslouženě vedli 23:18, byť náskok mohl být i větší nebýt darovaných a 100% proměněných šesti trestných hodů. Hned na úvod druhého dějství Sovy odskočily až na třináct bodů a vední držely až do poločasu. Dostaly Hradec pod tlak a donutily ho k patnácti ztrátám, zatímco sami se dopustily pouze pěti. Sokoli táhl v první půli Peterka autor 14 bodů.

U domácích to byl devatenácti bodový Macura, ale především rychlý protiútok. Z něho dali domácí 11 bodů a 23 bodů ze ztrát soupeře. Po pěti odehraných minutách z třetí čtvrtiny byl stav 58:36 a domácí si dovolili i několik parádiček v útoku, které se zapsaly do Kooperativa Faktoru. Jedenadvacetibodový rozdíl před poslední čtvrtinou nedával naději na drama a to se taky nekonalo. USK získal svou první a zaslouženou výhru v tomto ročníku soutěže. Navíc pobavil svým výkonem fanoušky, kteří se našli cestu do haly i v této složité době.

Nejužitečnějším hráčem utkání byl vyhlášen Miloš Macura, který dal 27 bodů a přidal 9 doskoků. Nejlepším střelcem Hradce byl s 19 body Peterka.

Lubomír Peterka (trenér Královští sokoli): „Gratuluji domácím k první letošní výhře. My jsme jim to neskutečně ulehčili. Věděli jsme, že se na nás budou chystat, že budou hrát agresivně, ale první poločas z naší strany, to byla parta výletníků. Musím říct, že jsem se cítil trapně. Měli jsme 23 ztrát a nedělali jsme věci, které jsme si řekli. USK hrálo dobře a kontrolovalo vývoj. V druhém poločase se prakticky dohrávalo a my se pokoušeli dostat trochu do zápasu, abychom nedostali vysoký bodový příděl. To si i díky střídání domácích povedlo. Zklamali jsme a odehráli jsme tu i co se přípravy týká jeden z nejhorších zápasů. USK od začátku si šel za svým. Hráli agresivně, padalo jim a zasloužili si výhru.“
Dino Repeša (trenér USK Praha):

„My jsme toho moc nezměnili po skončení těch dvou utkání. Rozdíl byl v tom, že jsme dnes začali s energií a sebevědomě. To je velmi důležité pro mladé hráče. To jim dodá sebevědomí a pak si dovolí víc než před tím. To, co můžu dnes kritizovat jsou trestné hody. Jedna daná ze třinácti je málo. To by nás mohlo mrzet při vyrovnaném utkání. V pondělí se opět uvidíme v hale a budeme se připravovat na středeční zápas s Ústím.“

Ondřej Sehnal (hráč USK Praha): „Pro nás bylo důležité vstoupit lépe, než do těch předchozích dvou zápasů. Jak doma s Pardubicema tak v Ostravě jsme dostali přes 30 bodů v první čtvrtině. To se nám povedlo a byl tam úsek 15:5. Od konce první čtvrtiny jsme kontrolovali tempo i celý zápas.“

Lukáš Kantůrek (hráč Královští sokoli): „Jak řekl trenér. My jsme působili jako banda turistů, kteří přijeli na výlet. USK na nás tlačilo a my nezačali dobře. Celý zápas jsme měli dohromady 29 ztrát, což se dá těžko jakýkoliv zápas vyhrát s takovou bilancí. Přijeli jsme s tím, že chceme hrát určitou obranu a to jsme nebyli schopni splnit. Ani v obraně ten výkon nebyl dobrý. Co k tomu říct. Domácí nás přehráli a naše úsilí a snaha vyhrát nevypadala růžově. Skoro všechno špatně. Musíme se z toho sebrat, poučit a připravit na další zápas. Od USK dobrý výkon. /mš/