iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Jako na Slovensku i v ČR čistky soudců a žalobců

Policie stíhá okresního soudce Závurku za podvod se škodou 1,5 milionu Kč: Policie obvinila soudce okresního soudce Milana Závurku a další dva lidi ze spáchání podvodu se škodou zhruba 1,5 milionu korun. Soudce navíc čelí stíhání za zneužití pravomoci úřední osoby. V tiskové zprávě o krocích policie informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Závurka působí na okresním soudu v Kutné Hoře. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvažuje o jeho dočasném zproštění z funkce.

To, že jde o soudce Závurku, České justici potvrdil předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal, do jehož obvodu kutnohorský okresní soud spadá. „Mohu potvrdit, že jsem dostal informaci, že vůči soudci OS Kutná Hora Milanu Závurkovi bylo vzneseno obvinění a probíhá proti němu trestní stíhání. Nic bližšího nevím, neboť jsem žádné usnesení od orgánů činných v trestním řízení neobdržel, nevím tedy ani, pro jaký skutek je stíhán,“ uvedl.
„S ohledem na vážnost vznesených obvinění bude paní ministryně vážně uvažovat o dočasném zproštění výkonu funkce soudce,“ sdělil České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Z registru justičních činitelů vyplývá, že Závurka působí jako soudce od roku 1991. Rejstřík dále uvádí, že byl členem KSČ a že se věnuje civilnímu soudnictví. Je také členem kárného senátu Nejvyššího správního soudu.
Podle kriminalistů soudce pomáhal hlavnímu pachateli podvodu tím, že pod hlavičkou soudu vydával nepravdivá potvrzení svědčící o existenci pachatelova majetku. „Poškození pak byli i na základě těchto potvrzení ochotni půjčovat hlavnímu pachateli finanční částky v řádech statisíců korun s mylnou vidinou návratnosti vložených prostředků,“ uvedl mluvčí.

Policie zadržela tři podezřelé ráno 7. září, o den později proti nim zahájila trestní stíhání. Údajného hlavního pachatele vzal soud do vazby. Závurkův mobil je nyní nedostupný, nereaguje ani na sms. V případě prokázání viny hrozí soudci tři až deset let vězení, zbývajícím obviněným pak dva až osm let odnětí svobody, ceskajustice.cz

I POLICISTÉ V NĚMECKU SE HLÁSÍ K HITLEROVI, BYLI VYHOZENI

Desítky policistů v Německu chatovaly o Hitlerovi, dostali výpověď: Německé úřady odhalily devětadvacet účastníků krajně pravicových chatovacích skupin z řad policie. Všichni byli propuštěni ze služby a bylo proti nim zahájeno disciplinární řízení. Informoval o tom ve středu ministr vnitra ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul.

Pět skupin využívajících komunikační aplikaci WhatsApp úřady odhalily v Severním Porýní-Vestfálsku. Pětadvacet z odhalených policistů spadalo pod policejní prezidium v Essenu. Velká většina z nich někdy v minulosti sloužila u policie ve městě Mülheim an der Ruhr.

Úřady ve středu provedly razie proti čtrnácti policistům ve čtyřiatřiceti služebnách a soukromých bytech v Duisburgu, Essenu, Moersu, Mülheimu a Oberhausenu. Reul ve středu hovořil o „ostudě pro policii“. Účastníci chatů si vyměnili i 126 obrazových souborů, mezi nimi i fotografie nacistického vůdce Adolfa Hitlera, hákové kříže nebo fiktivní obrázek uprchlíka v plynové komoře.

Reul ohlásil mimořádnou inspekci na policejním prezidiu v Essenu a pověřil zvláštního pověřence prozkoumáním pravicově extremistických tendencí u policie v Severním Porýní-Vestfálsku.

Trump je modlou německé krajní pravice, konspirátoři věří, že je osvobodí

Ministr spolkové země předpokládá, že účastníků extremistických komunikačních skupin z řad policie bude více. Dosud se vyšetřování opíralo o data v jediném mobilním telefonu. Při ranních raziích však byly zabaveny další mobily.
„Musíme si pokládat nepříjemné otázky,“ řekl ve středu Reul. „Kdo o tom věděl? Proč to bylo po léta tolerováno a kým?“ dodal regionální politik.

Pronikaní neonacistické ideologie do policejních řad němečtí představitelé dosud spíš bagatelizovali. Německý ministr vnitra Horst Seehofer v červenci odmítl volání po prověření rozsahu rasistických postojů mezi policisty s tím, že to není „strukturální problém“.

SOUDCI POSTIHLI ŽALOBCE

Dva státní zástupci chybovali při vazebních řízeních, kárný senát uložil důtku a snížil plat: Dva státní zástupci dnes odešli od téhož senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) s kárným opatřením, a to z důvodu pochybení při vazebních řízeních. Zatímco v jednom případě schválil kárný senát dohodu na snížení platu, v druhém případě nakonec uložil mírnější trest, než navrhoval kárný žalobce, a to důtku.

Zatímco snížením platu o pět procent na tři měsíce potrestal kárný senát, po dohodě o kárném opatření, státní zástupkyni „jen“ za to, že jejím zaviněním setrval obviněný osm dní v nezákonné vazbě, tak uložením důtky „trestal“ státního zástupce za pochybení, v jehož důsledku se z vazby dostal pachatel pokusu o vraždu. Soud se pak musel konat v nepřítomnosti obviněného, neboť ten odcestoval na Ukrajinu a byl na něj vydán zatykač.

V obou případech měla přitom sehrát roli chyba aparátu soudu. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) Hana Vlášková vycházela z nesprávné ústní informace zaměstnankyně soudu o tom, že rozhodnutí o vzetí do vazby nabylo právní moci jiný den, než ve který obviněný doručil soudu zpětvzetí stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby. Návrh na prodloužení vazby byl tudíž podán opožděně, přičemž následně Vlášková nezajistila včasné propuštění obviněného na svobodu. Výsledkem je, že tím způsobila nezákonnou vazbu v délce osmi dnů.

Oproti tomu státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze (KSZ) Aleš Postupa podal návrh na prodloužení vazby dokonce s předstihem, avšak následně se spolehnul na termín vazebního řízení, který určil soud. A ten byl tři dny po lhůtě. Podle kárného žalobce, vedoucího KSZ Martina Staňka, tak nevěnoval dostatečnou pozornost dalšímu řízení o vazbě, kdy nereagoval na skutečnost, že termín řízení byl soudem stanoven chybně. Následně se zúčastnil vazebního zasedání a místo návrhu na propuštění žádal ponechat obviněného ve vazbě. Příkaz k propuštění vydal až na základě podnětu soudkyně Praha-východ Lenky Mrázkové, která si problém uvědomila ještě ten den po jednání soudu. Mrázková byla za své pochybení postižena důtkou, kdy kárný senát akceptoval dohodu o kárném provinění a opatření.

Dohoda byla na stole i v tomto případě, avšak Postupa trval na stejném kárném opatření, jaké bylo uloženo v případě soudkyně Mrázkové. Staněk však požadoval snížení platu, neboť se na svobodu dostal pachatel pokusu o vraždu, který se následně jednání soudu vyhýbal. Navíc musela být poškozené (bývalá družka pachatele, kterou napadl doma nožem a pobodal ji) zajištěna po nutnou dobu policejní ochrana. „Můžeme být rádi, že se nic nestalo,“ konstatoval Staněk s tím, že se za svoji kariéru ještě nesetkal s podobným případem, aby se takto dostal na svobodu pachatel tak závažné trestné činnosti. Skutečnost, že došlo k pochybení soudu, nemůže podle Staňka zbavit státního zástupce odpovědnosti: státní zástupce měl spis a měl mít jasnou představu o termínech.

Postupa vyslovil na úvod své výpovědi hlubokou lítost nad tím, co se stalo s tím, že se snažil okamžitě poté zajistit alespoň to, aby měla poškozená zajištěnou ochranu od policie. Na svoji obhajobu a vysvětlení uvedl, že neměl ano on, ani jeho kolegové, dosud zkušenost, že by soudem bylo nařízeno jednání po lhůtě. Měl přitom v sešitu poznačený správný termín, což kárnému senátu i doložil. „Bohužel jsem akceptoval soudem navržený termín a při řízení nenamítal tuto skutečnost ani obhájce,“ uvedl Postupa. Jakmile si přečetl na druhý den email od soudkyně, že má pochybnosti o lhůtě, kontaktoval Staňka a zjišťoval, zda je možnost, že by byl obviněný ve vazbě ponechán. Není podle něj dne, kdy by na své pochybení nepomyslel a vyvodil z toho i ponaučení, kdy bude mj. do návrhu na vazbu vyznačovat soudu lhůty pro rozhodnutí. „Budu se snažit, aby toto bylo mé první a poslední setkání s kárným senátem,“ uvedl Postupa.

Kárný senát nakonec uznal, že se jednalo o „odvozenou odpovědnost“, kdy primární pochybení bylo na straně soudu a uložil Postupovi jako kárné opatření důtku. Jakkoliv je podle kárného senátu státní zástupce v přípravném řízení jeho pánem a má povinnost upozornit soud na jeho chybu, tak Postupa své povinnosti státního zástupce primárně splnil a návrh na prodloužení vazby podal s předstihem.

Jednalo se o nešťastnou souhru náhod, kdy Postupa mohl být „ukolébán“ tím, že termín stanovila zkušená a bezproblémová soudkyně (tehdy pověřená místopředsedkyně soudu pro trestní úsek) a proti termínu neprotestoval ani obhájce. Kárný senát také přihlédl k tomu, že Postupa vyjádřil lítost a přijal opatření jak bezprostředně k ochraně poškozené, tak ve vztahu ke svojí práci.

Kárný senát zároveň vyslovil apel, aby státní zastupitelství zavedlo elektronický systém pro sledování vazebních lhůt, který by podobným pochybením s často mimořádně negativními následky zabránil. Petr Dimun, ceskajustice.cz

EXEKUTOŘI NESOUHLASÍ SE SCHILLEROVOU

Exekutorská komora se ohradila proti tvrzením Schillerové o nespolehlivosti registrů dlužníků: Exekutorská komora se ohradila proti tvrzením ministryně financí Aleny Schillerové o nespolehlivosti registrů osob v exekuci, která zazněla v souvislosti s uvedením rejstříku vyloučených hráčů do testovacího provozu. S nikým z Komory Schillerová navíc nejednala.

Ministerstvo financí spustilo pilotní provoz rejstříku osob vyloučených z hazardních her. Budou v něm například lidé pobírající dávky ve hmotné nouzi nebo osoby v úpadku. O zápis do rejstříku mohou lidé požádat i sami. Ostrý provoz má být spuštěn 20. prosince. Lidi zapsané v rejstříku, kterých je nyní zhruba 200.000, nesmí provozovatel hazardní hry pustit do herního prostoru. Ministryně v této souvislosti uvedla, že chtěla zařadit i osoby v exekuci, což se zatím nepovedlo: „Má to jediný důvod a ten je technický. Je to proměnlivá skupina a registry jsou nespolehlivé. Dnes neexistuje naprosto spolehlivý registr lidí v exekucích, který by byl aktuální a odpovídal skutečnosti,“ řekla Schillerová.

Exekutorská komora nyní upozornila, že s ní nikdo z ministerstva financí ohledně možného využití či propojení Centrální evidence exekucí pro účely rejstříku vyloučených hráčů nejednal. Trvá také na tom, že data v Centrální evidenci exekucí jsou správná. „To potvrdil nezávislý audit, který si Exekutorská komora objednala u jedné z největších renomovaných IT společností: Unicorn Systems. Data z Centrální evidence exekucí ostatně využívá i ministerstvo financí, například prostřednictvím Finančního analytického úřadu či finančních úřadů, které pod něj spadají,“ vysvětluje mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová.

Ministryně má pravdu v tom, že neexistuje jeden ucelený rejstřík, v němž by byly všechny exekuce. „Příčinou tohoto stavu je skutečnost, že v České republice může vést exekuci množství exekučních orgánů. Nejsou to jen soudní exekutoři, ale také soudy, finanční správa, celní správa, obce, zdravotní pojišťovny, ČSSZ a další správní orgány. To však není chyba Exekutorské komory a nesouvisí to ani se správností dat Centrální evidence exekucí, kterou založila, vede a spravuje Exekutorská komora ČR,“ dodává mluvčí.

Komora souhlasí s tím, že napojení Centrální evidence by přispělo významně k naplnění účelu zákona o vyloučení rizikových hráčů. Diskusi o napojení a způsobech provedení s ministerstvem financí se nebrání a očekává, že ji ministerstvo osloví.

Exekutorská komora poskytuje pro veřejnost data nad rámec zákona. Reagovala i na poptávku po statistických údajích tak, že postupně upravuje databázi a celý systém, zpřesňuje metodiku, specifikuje podrobně datové sety a vytvořila zcela unikátní geolokační systém, který v ČR nemá obdoby. Dobrovolně Centrální evidenci exekucí Komora vylepšuje a pro tento účel vytvořila i speciální web kde data prezentuje a aktualizuje. K dispozici je i interaktivní mapa exekucí.
S registrem vyloučených osob počítal zákon o hazardu, který vstoupil v účinnost na začátku roku 2017. Některá sdružení, například Občané proti hazardu, dlouhodobě upozorňovala, že je to problém a počet patologických hráčů se sníží pouze nepatrně. To se podle Schillerové nyní výrazně změní, ceskajustice.cz

KASAČNÍ STÍŽNOST ADVOKÁTA ČERNÉHO

Advokát Černý v kasační stížnosti kvůli plošným zákazům: Škody po opatřeních ministerstva nezanikly: Kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podal k Nejvyššímu správnímu soudu v pondělí 14. září 2020 advokát Adam Černý. Městský soud v Praze totiž odmítl jeho žalobu na protiprávnost plošného uzavírání restaurací a obchodů opatřením ministerstva zdravotnictví, protože tato opatření byla mezitím zrušena a jsou proto podle soudu neexistující. Podle advokáta ale jejich účinky nezanikly, neznamená to, že předmět řízení neexistuje. Soud se s ním však nevypořádal, nepřezkoumal ho, nýbrž rezignoval na právo občanů na soudní ochranu a legitimizoval budoucí libovůli ministerstva.

O žalobě Adama Černého na plošná opatření ministerstva zdravotnictví proti obchodům, trhům, restauracím a kulturním zařízením a sportovním Česká justice informovala. Opatření ministerstva zdravotnictví byla v účinnosti od 18. května do 25. května 2020. Po jejich zrušení doplnil Adam Černý žalobu o procesní zdůvodnění celkem dvakrát. Soud však k žádnému argumentu nepřihlédl a celý návrh odmítl, protože podle něho neexistuje zrušením opatření přestal existovat předmět řízení a není o čem rozhodovat.

Pozbytí účinnosti neznamená zánik účinku

S tím ovšem advokát Adam Černý zásadně nesouhlasí. „Soud tak opatření obecné povahy, která v průběhu řízení pozbyla své účinnosti, označuje za ,neexistující´ a vyslovuje závěr, že ,nezbytnou podmínkou pro řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy je existence opatření obecné povahy, proti kterému návrh směruje´,“ cituje z usnesení Městského soudu v Praze právník. S takovým závěrem se podle něho nelze ztotožnit. „Rozhodnutí založeno na těchto závěrech považuji za rozhodnutí nezákonné,“ uvádí v kasační stížnosti.

„Soudní praxe sice za neexistenci podmínky řízení považuje i neexistenci nebo odpadnutí předmětu řízení, ale tu nelze shledat v pouhém pozbytí účinnosti napadených opatření. I když opatření obecné povahy pozbyla své účinnosti, účinky, které vyvolala, nezanikly a mohou trvat po dlouhou dobu. Účelem řízení o zrušení obecné povahy je přitom ochrana práv účastníka řízení, který byl na svých právech zkrácen. Řízení o zrušení opatření obecné povahy dle § 101 a nasl. s. ř. s. přitom jako podmínku řízení nestanovuje, že napadené opatření obecné povahy musí být v době rozhodování o něm účinné,“ upozorňuje právník v kasační stížnosti.

Předmět řízení se odvíjí od trvání účinku aktu

Podle svých slov se advokát domáhal přezkumu nezákonnosti postupu ministerstva zdravotnictví, neboť vydanými opatřeními došlo zásahu do jeho práv. Soud však nekonstatoval ani jejich legalitu, ani nezákonnost. „Stěžejním úkolem správního soudnictví je přitom umožnit realizaci práva na účinnou soudní ochranu před administrativní svévolí výkonné moci,“ zdůrazňuje Adam Černý ve stížnosti.

Městský soud v Praze podle Adama Černého zaměňuje pozbytí účinnosti právního aktu s jeho neexistencí. „Existenci předmětu řízení o zrušení opatření obecné povahy nelze posuzovat z hlediska trvání účinnosti správního aktu, ale z hlediska trvání účinků, které napadené opatření v právní sféře jeho adresátů vyvolalo,“ uvádí v kasační stížnosti právník, podle kterého napadená opatření zasahovala do práva na volbu povolání, práva na podnikatelskou činnost i do kulturních práv, a i když jde o zrušené akty, odpovědnostní nároky z titulu nezákonného výkonu veřejné moci trvají.
Odpovědnost státu za škodu je absolutní

„Odmítnutí meritorního přezkumu zákonnosti opatření obecné povahy poté, kdy pozbyla v průběhu soudního řízení své účinnosti, představuje negaci ústavněprávní záruky odpovědnosti státu za výkon veřejné moci. Ústavně konformním a zákonným postupem je toliko věcný přezkum napadených mimořádných opatření, a to bez ohledu na pozbytí jejich účinnosti, protože samotným zrušením mimořádného opatření odpůrcem nebyla vyřešena otázka jejich zákonnosti,“ uvádí v kasační stížnosti Adam Černý.

Podle jeho dalšího vyjádření je odpovědnost státu za škodu způsobenou veřejnou mocí absolutní a nelze ji nijak omezit. Základním kritériem je konstatování nezákonnosti, tato otázka nemůže být řešena následně v samostatném řízení: „Odpovědnost státu za škodu způsobenou veřejnou mocí je odpovědnosti absolutní, a tudíž ji nelze zákonem nikterak omezit či dokonce vyloučit, a současně objektivní, a proto se jí stát nemůže zprostit, nejsou stanoveny žádné liberační důvody. Základním kritériem pro možnost uplatňovat vůči státu nárok poškozeného dle zákona o odpovědnosti za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s napadenými mimořádnými opatřeními odpůrce, je konstatování jeho nezákonnosti rozhodnutím vydaným v řízení dle § 101a a nasl. s. ř. s. Otázka nezákonnosti nemůže být posouzená až následně, v samotném civilním řízení, ve kterém by se poškozený svého nároku vůči státu domáhal. Odmítnutí věcného přezkumu napadených opatření tak fakticky způsobuje vyloučení možnosti uplatňování nároků vůči státu za škodu způsobenou veřejnou mocí,“ dovozuje advokát.

Soud legitimizoval libovůli, z níž už vnikly následky

Jak dále uvádí, ústavněprávní nárok na soudní ochranu „nemůže ustoupit toliko z důvodu, že napadená rozhodnutí byla účinná toliko několik dní a v čase rozhodování soudu již účinná nejsou“. Toto pozbytí účinnosti podle něho totiž nelze považovat za zhojení jejích nezákonnosti a nemůže vytvořit překážku projednání věci. „Dle čl. 90 Ústavy České republiky jsou soudy povolány především k tomu zdravotnictví, když vyloučil soudní přezkum ministerského opatření: „Městský soud svým rozhodnutím v jeho důsledcích v podstatě legitimoval (a to i do budoucna) libovůli odpůrce ( a v budoucnu i jiných správních orgánů) při vydávání opatření obecné povahy, když vyloučil soudní přezkum a odpovědnost za případnou nezákonnost zásahů do práv jednotlivců opatřeními obecné povahy v situaci, kdy tyto budou platit pouze krátkou dobu, ve které nebude možné v době jejich platnosti a účinnosti o nezákonnosti rozhodnout.“

Navíc se to děje v situaci, kdy z opatření ministerstva zdravotnictví vznikly a ještě vniknou právní následky: Až do roku 2023 se například mohou konat přestupková řízení. Kromě toho po rozsáhlých plošných opatřeních zůstaly občanům a podnikatelům škody: „Je tedy evidentní, že i když napadená opatření odpůrce již nejsou účinná, tak tato opatření zde zanechala stopu minimálně v podobě rozsáhlých škod provozovatelů podniků, jejichž provoz byl zakázán a omezen, a po velmi dlouhou dobu ještě mohou působit nové právní následky spojeny se vznikem možné deliktní odpovědnosti,“ uvádí advokát, který navrhuje rozhodnutí Městského soudu v Praze zrušit a vrátit k novému projednání. Irena Válová, ceskajustice.cz

ČEŠKA ZE ZLÍNA ZELNÍČKOVÁ TRUMPOVÁ KRITIZUJE UPRCHLÍKY

Nelegální migranti kradou a znásilňují ženy, prohlásila Ivana Trumpová: Bývalá manželka prezidenta Spojených států Donalda Trumpa (74) Ivana Trumpová (71), rozená Zelníčková, v aktuálním rozhovoru pro britskou televizní stanici ITV prohlásila, že nelegální migranti v Americe kradou a znásilňují ženy.

„Lidé musí do naší země vstoupit legálně, najít si práci a platit daně jako ostatní Američané. Ale spousta lidí se ani neobléká jako Američani. Nosí cokoli je napadne, nemají práci, kradou a znásilňují ženy. Takto jsme si to nepředstavovali,“ prohlásila Trumpová, po čemž ji moderátorka zastavila.

„To, co jste řekla, připadá jistě spoustě lidí jako urážka. Sama jste imigrantka. Nechápete snad, že někteří lidé touží po lepším životě? To, jak je popisujete, je tedy popravdě dost nelidské,“ reagovala Jane Mooreová a zeptala se, zda jsou názory Trumpové stejné jako názory jejího bývalého muže a současného prezidenta USA Donalda Trumpa.

„On je pro vše, čemu věřím i já. Je republikán stejně jako já. Dokázal toho opravdu hodně. Zvláště co se týká přistěhovalectví. Ano, já sama jsem imigrantka. Je to jak říkáte nelidské. Ale všichni se musí postavit na nohy sami. Lidé musí řádně požádat o vízum a pak můžou přijít žít do Ameriky,“ odpověděla Trumpová, která v sedmdesátých letech do USA utekla ze socialistického Československa.

Televizní vystoupení vyvolalo okamžitě vlnu nevole. Mnozí diváci kritizovali stanici za to, že producenti do svého pořadu Trumpovou jako hosta vůbec pozvali a nechali ji mluvit k tisícům lidí.

I„Ivana je v podstatě převlečený Donald. Pokrytecká rasistka,“ napsal jeden z diváků na Twitter. „Po takovém prohlášení měli dát okamžitě reklamní přestávku a rozhovor s ní ukončit. Vždyť je to šílené. Snad se tam tato žena už nikdy neobjeví, dokáže jen urážet. Lidé jako ona by v televizi neměli vůbec dostávat prostor,“ píše další.

Mezi komentujícími se však našli i příznivci Trumpové. „Ivana se nebojí píchnout do vosího hnízda. Vždyť má pravdu, tak co se tady vlastně řeší,“ zněl další z komentářů. Ty televizní stanice pod videem na YouTube později skryla a zakázala také přidávání nových příspěvků.

CHUDÁ ČR CPE MILIONY DO ŘECKA, PROČ? ÚKOL EU A LEYENOVÉ

Česko dá miliony Řecku na pomoc s vyhořelým táborem, migranty opět odmítlo. Česko dá Řecku téměř 2,6 milionu korun na pomoc se zničeným uprchlickým táborem Moria na ostrově Lesbos. Rozhodl o tom ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ministerstvo o tom ve středu informovalo na svém webu. Česko se ale z tábora nechystá přijmout žádné migranty.

„O naší pomoci jsem mluvil při rozhovoru se svým řeckým protějškem Nikosem Dendiasem, který v pátek 18. září přijíždí na pracovní návštěvu České republiky. Očekávám proto, že další detaily probereme osobně,“ uvedl Petříček. Využití částky nyní české zastupitelství v Aténách projednává se svými řeckými partnery.

ČR letos už dodala Řecku kvůli koronaviru materiální pomoc za 4,4 milionu korun pro uprchlíky a migranty v táborech, peníze šly z programu MEDEVAC. Dalších 2,7 milionu korun šlo z programu ministerstva vnitra Pomoc na místě. ČR rovněž přispívá k ostraze vnějších hranic EU 27 miliony korun na zajištění nezbytného vybavení na suchozemské i mořské hranici.

Tábor Moria minulý týden zcela zničila série úmyslně založených požárů, když jeho obyvatelé protestovali proti nařízené karanténě kvůli koronaviru. Od té doby více než 12 tisíc migrantů trávilo dny a noci pod širým nebem. Jen asi tisíc z nich, převážně rodiny s dětmi, našlo útočiště ve stanovém táboře v areálu armádní střelnice Kara Tepe, kde je zatím k dispozici asi pět tisíc míst.

Německá vláda v úterý potvrdila, že z pěti řeckých ostrovů přijme 1553 migrantů. Má jít o uprchlické rodiny, uvedl německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz. Už minulý týden Německo slíbilo, že se postará asi o 100 až 150 nezletilých migrantů z Morie. O 400 nezletilých migrantů se hodlá podělit nejméně deset evropských zemí.
Na ostrově Samos v úterý vznikl požár poblíž uprchlického tábora pro bezmála pět tisíc lidí. Někteří řečtí politici v této souvislosti varovali před opakováním taktiky z Morie, kdy se migranti po zapálení tábora domáhají přemístění na pevninu či rovnou do střední a západní Evropy

BÝVALÉ KOLONIE BRITŮ CHTĚJÍ BÝT SAMOSTATNÉ

Karibský Barbados se zcela odstřihne od britské koruny, stane se republikou: Karibský ostrovní stát Barbados se chce definitivně vymanit z koloniálního propojení s Velkou Británií. Přestane považovat za hlavu státu britskou královnu Alžbětu II. Tamní vláda oznámila, že se Barbados stane republikou.

„Je na čase nechat naši koloniální minulost zcela za sebou,“ oznámila generální guvernérka země Sandra Masonová k rozhodnutí se zcela osamostatnit od britské koruny. O rozhodnutí odvolat formální hlavu státu ve středu informovala vláda, píše The Independent.

Guvernérka uvedla, že se jedná o další logický krok k plné suverenitě státu. Republiku chce Barbados vyhlásit do dne 55. výročí od vyhlášení nezávislosti, (30. listopadu 1966). „Toto rozhodnutí je o důvěře v to, kým jsme a čeho jsme schopni dosáhnout,“ dodala s tím, že si Barbadosané přejí mít za hlavu státu občana Barbadosu.

Ačkoliv Barbados je nezávislý, je součástí Commonwealthu (volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých kolonií) a jako hlavu státu uznává britskou královnu. Na ostrově funguje parlamentní konstituční monarchie, kdy královnu zastupuje guvernér, či guvernérka. Barbados se stal britskou kolonií roku 1625, v roce 1966 získal nezávislost.

Stanice BBC oznámila, že Buckinghamský palác označil věc za záležitost barbadoské vlády a národa.
O úplné odluce od britské koruny se Barbados snažil už delší dobu. V roce 2015 tehdejší premiér Freundel Stuart zmínil, že se země brzy přejde z monarchistického systému na republikánský.

Většina karibských zemí udržovala i po vyhlášení nezávislosti formální spojení s britskou monarchií. Dosud se plně oddělily Trinidad a Tobago, Dominika nebo Gyuana. Kromě Barbadosu uvažuje o vyhlášení republiky také Jamajka.