iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Neschopná EU s Leyenovou neřeší uprchlíky v Řecku

Řecká policie v sobotu zasahovala slzným plynem při protestu rozhořčených migrantů, kteří se po nedávném požáru uprchlického tábora Moria na ostrově Lesbos ocitli bez přístřeší. Protestující žádali možnost ostrov opustit, zatímco úřady začaly se stavbou nového tábora pro uprchlíky.

Migranti na ostrově Lesbos protestují a žádají o možnost ostrov opustit. (12. září 2020) | foto: Reuters
Pod žhavým sluncem se stovky migrantů shromáždily u místa, kde buldozery rovnaly půdu v přípravě pro rozmístění stanů pro migranty.

Protestující provolávali hesla jako „svododa“ a „žádný tábor“, někteří nesli ručně psané cedule se vzkazy „Nechceme jít zase do pekla, jako byla Moria“ nebo „Slyšíte nás, paní Merkelová?“

Policie při krátké konfrontaci několikrát použila slzný plyn proti některým protestujícím, kteří se pokoušeli dostat na silnici vedoucí k přístavu Mytilene. Silnici policie zablokovala během prací na přípravě nového stanového tábora poblíž.
Ani místní obyvatelé, kteří už dříve protestovali proti existenci tábora pro uprchlíky, nechtějí výstavbu nového.

S prozatímním řešením v podobě rozdávání stanů nesouhlasí ani migranti, již se dožadují možnosti z ostrova odjet.
Mluvčí řecké vlády ale ve středu zdůraznil, že žádný z nich zatím nesmí ostrov opustit. Výjimku dostaly jen čtyři stovky dětí a mladistvých bez doprovodu, kteří byli letecky evakuováni do severního Řecka. Německý ministr vnitra Horst Seehofer v pátek oznámil, že si je mezi sebe rozdělí země EU.

Nesmíme ustoupit nátlaku, zní z Rakouska

Rakouský kancléř Sebastian Kurz zopakoval svůj nesouhlas s přijetím části migrantů, čímž si vysloužil kritiku od svého vládního partnera Zelených a opozice. Situaci kolem Morie přirovnal k létu 2015, kdy se nespočet žadatelů o azyl snažil dostat do bohatých evropských zemí takzvanou balkánskou cestou, což pak přimělo evropské politiky ustoupit nátlaku a otevřít hranice svých zemí.

Na Lesbu evakuují děti z vyhořelého tábora. Nakažení migranti se skrývají

„Jestliže teď ustoupíme nátlaku, budeme riskovat, že uděláme tytéž chyby jako v roce 2015. Riskovali bychom, že dáme těm lidem falešnou naději,“ řekl Kurz.

Podmínky v táboře Moria dlouhodobě kritizovaly humanitární organizace, které na místě působí. V zařízení původně určeném pro nanejvýš 2 750 lidí totiž pobývalo téměř třináct tisíc migrantů, v přeplněném areálu se lidé tísnili v nevyhovujících příbytcích a problém byl i se základní hygienou.

Kvůli sporům ohledně izolace lidí nakažených koronavirem vypukly počátkem týdne úmyslně založené požáry, které tábor zdevastovaly. Lidé od té doby přespávají volně venku, na silnicích nebo dokonce na hřbitově a střeží je policie.

VELITEl ČČK SMEJKAL: Z JARA NÁM POMÁHALO AŽ 5 TISÍC DOBROVOLNÍkŮ

Ochota lidí pomáhat byla obrovská, říká krizový šéf červeného kříže: Na jaře se Českém červenému kříži přihlásilo až 5 tisíc dobrovolníků, kteří byli ochotní pomáhat i v zařízeních postihnutých koronavirem. „Takovou vlnu solidarity jsem ještě nezažil,“ vzpomíná Richard Smejkal, velitel Ústředního krizového týmu ČČK. Smejkal bude jedním z více než stovky lidí, kterým organizace předá medaili za nadstandardní nasazení během epidemie.

Smejkal inicioval vytvoření informačního portálu ČČK s názvem Zvladnemeto.cervenykriz.eu, který v době koronavirové epidemie obsahoval potřebné informace z oblasti prevence. Součástí portálu byla též nabídka služby Zavoláme zpátky, cílem které bylo pomoc i seniorům překonat jejich sociální izolaci v době pandemie.

Byly pro vás poslední měsíce s koronavirem, tedy zejména ty jarní, náročné?

Byly určitě náročné. Ale tu náročnost jsem si ordinoval já sám. Jinými slovy jsem si dobrovolně vytvořil podmínky tak, aby to bylo náročné (smích).

Co je tedy provázelo?

V jazykové škole, kde pracuji, jsme měli také lockdown, byla karanténa. Nemohli jsme tedy učit. Veškerý čas, který se mi uvolnil, jsem se rozhodl věnovat Českému červenému kříži. Paradoxně tedy ve chvíli, kdy v práci nebylo co dělat, tak u dobrovolnictví těch možností bylo nekonečně mnoho.

Například?

Pomáhat můžete hmatatelně a materiálně, ale pomoc může být i virtuální. A do té jsem se pustil já, neboť u Českého červeného kříže jsem už dlouho a materiální pomoc jsem dělal mnohokrát. Využil jsem možnost zapojit se do projektů, které jsou více virtuální. Jednalo se o různé kampaně a projekty.

Richard Smejkal

• Richard Smejkal je 11 let dobrovolník Českého červeného kříže a poslední 4 roky i velitel Ústředního krizového týmu ČČK.

• Vystudoval VŠE, je inženýr ekonomie a na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy získal doktorát v oboru aplikovaná etika.

• Je zakladatelem a ředitelem jazykové školy v Praze.

• Zúčastnil se humanitárních misí ve světě, mimo jiné roku 2014 při povodních na Balkáně, roku 2015 po zemětřesení v Nepálu, v letech 2014 až 2017 byl součástí humanitární pomoci na Ukrajině a po jaderné havárii ve Fukušimě se jako pozorovatel účastnil programu obnovy.

Měli jsme kampaň Zvládneme to, která byla spuštěná prakticky okamžitě při vyhlášení nouzového stavu. Potom jsme měli druhou výraznou kampaň Zavoláme zpátky, která se zaměřovala především na seniory, kteří žijí osamocení a nemají si s kým popovídat. Třetí činnost, která mě zaměstnávala, byla koordinace dobrovolníků.

Jak vás napadlo, že zřídíte linku pro seniory?

Služba vznikla tehdy jako reakce na konkrétní příběhy a situace. Na začátku jsem si nemysleli, že něco takového bude potřeba. Uvědomili jsme si to až ve chvíli, kdy naši dobrovolníci v Praze chodili a roznášeli seniorům nákupy, nebo venčili mazlíčky.

V té době se najednou stalo, že kromě této pomoci jim začali také několikrát týdně telefonovat. Takže to nebylo jen o tom předat nákup u dveří, ale také také se dvakrát za týden třeba zeptat, jak se ten člověk má a co dělal. My jsme tomu v konečném důsledku dali jen nějaký organizační rámec.

Jsou někteří dobrovolníci se seniory stále v kontaktu?

Vím, že mnozí se domluvili se svými seniory na tom, že až skončí nouzový stav, tak spolu zajdou do cukrárny, nebo někam ven do přírody. A to se v mnoha případech stalo. Někteří se nyní stále navštěvují.

Bude v současné době obnovovat některou z daných služeb?

Přesně o těchto věcech nyní přemýšlíme v souvislosti s aktuální situací. Neřídíme se však podle počtu nakažených a počtu testů, ale spíše podle opatřeních, která se přijímají, a jejich dopadů na život lidí. To spíše budeme vyhodnocovat, máme podzim ještě před sebou.

Připravujete ještě něco dalšího na podzim?

My se zaměřujeme na slabá místa, která mohou s nastupujícím podzimem nastat. Od začátku září se snažíme trénovat a připravovat dobrovolníky, kteří chtějí projít kurzem pečovatele. Tito lidé pak budou pomáhat v sociálních zařízení v případě, že v nich dojde k personálnímu výpadku. Tedy že by zaměstnanci šli do karantény, nebo nebudou schopni nastoupit do služby, což se dělo třeba na jaře.

Byl jsem v nemocnici až 20 hodin denně, říká primář, který dostane medaili

Zároveň aktivně navštěvujeme sociální zařízení a snažíme se lidi edukovat o správném používání ochranných pomůcek. To nejsou samozřejmě jen respirátory, roušky a rukavice, ale je to kompletní ochrana, která umožňuje personálu fungovat i v infekčním prostředí.

Na jaře se vám přihlásilo až 5 tisíc dobrovolníků, a to jen v Praze. V současné době máte okolo 250 lidí, kteří se vám přihlásili na jaře a stále pomáhají. Překvapil vás takový takový zájem o dobrovolnictví?

Vlna solidarity a ochoty pomáhat byla obrovská. Myslím si, že takovou jsme ještě nezažili. V každém případě to bylo velmi nové a velmi příjemné zjištění. Každopádně byl větší počet zájemců než potřeb, které bylo nutné uspokojit. Ale takto to funguje všude na světě. Když nastane nějaká mimořádná událost, katastrofa, tak ochota lidí pomáhat je ohromná.

Vybavíte si z posledních měsíců nějaký moment, na který budete ještě dlouho vzpomínat?

Co mě mile překvapilo a potěšilo bylo, když jsme hledali v nejtěžší době, tedy někdy v dubnu letošního roku, dobrovolníky, kteří by byli ochotni jít do koronavirem zasažených sociálních zařízeních. Tehdy přišli ti, do kterých byste to v tramvaji, v autobuse, v metru normálně neřekla. Byli to často velmi tiší lidé, kteří nepůsobili na první pohled jako hrdinové. A pak nás překvapili tím, že byli ochotni jít pomáhat do rizikového prostředí.

V neděli dostanete od Českého červeného kříže medaili za nadstandardní osobní nasazení během epidemie. Těší vás to?
Pro mě je to samozřejmě velká pocta. Na druhou stranu se mi tu medaili ani nechce přijmout, protože jsem kolem sebe viděl obrovské množství nadstandardních výkonů, které by zasluhovaly ocenit. Seznam by byl hodně dlouhý a vlastně i neúplný, protože spousta krásných příběhů nám zůstává skryta. Covid-19 zasáhl celou naši společnost a každý, kdo aktivně pomáhal si zaslouží velké poděkování.

Medaile za pomoc při covidu-19

Český červený kříž v neděli 13. září předá stovce osobností ocenění za nadstandardní osobní nasazení během jarní epidemie koronaviru. Ti vybraní dostanou pamětní medaile se slovem „Děkujeme“ v několika jazycích na líci a znakem Červeného kříže a portrétem Florence Nightingalové, patronky moderního ošetřovatelství na rubu.

Komise vybírala z celkem 124 návrhů na ocenění. Jedná se o první takovou akci, který Český červený kříž pořádá. „Rádi bychom, aby se z toho stala každoroční tradice, aby se děkovalo těm, kteří pomáhají ostatním, ať už jde o věci, které se týkají sociálních nebo pečovatelských služeb,“ uvedla mluvčí ČČK Miroslava Jirůtková.

NEMOCNICE V PRAZE NA HOMOLCE SLAVÍ JUBILEUM

Homolka slaví 15 let od první robotické operace, patří mezi světovou špičku: Nemocnice Na Homolce letos slaví 15. výročí první robotické operace v Česku. V roce 2005 si pořídila operačního robota Da Vinci, s nímž lékaři provedli téměř jeden a půl tisíce operací. Mezi nimi byly i světově unikátní výkony. Chirurgové při zákroku operují pomocí miniaturních nástrojů ve vzdálenosti několika metrů od pacienta.

15 let robotických operací v ČR. Podívejte se, jak funguje robot za několik desítek miliónů korun. | (2:23) | video: iDNES.tv
„Nemocnice Na Homolce byla prvním zařízením v Česku, které v roce 2005 zakoupilo operačního robota Da Vinci. Téhož roku jsme provedli první roboticky asistovanou operaci, kterou byla bariatrie žaludku,“ řekla iDNES.cz mluvčí nemocnice Martina Dostálová.

Při zákroku sedí operatér za ovládací konzolí, která mu umožňuje trojrozměrný pohled do pacientova těla. Chirurg má celou operaci pod kontrolou – ovládá kameru, světlo i všechny potřebné nástroje.

Výhodou robota je naprostá eliminace třesu a vylepšení pohybu pro chirurga. Dále také menší invazivnost celého zákroku oproti klasické operaci. Chirurg může provést stejný výkon jako při běžné operaci, ale potřebuje k tomu jen minimální přístup do těla. Rány jsou tak po zákroku mnohem menší a odpadají problémy s jejich hojením.

Robot Da Vinci vděčí za svůj vznik americké NASA, která s armádou plánovala operace na dálku na Mezinárodní vesmírné stanici či letadlových lodích. Na Homolce robota využívají lékaři z urologie, cévní chirurgie, kardiochirurgie, všeobecné chirurgie a gynekologie.

Na Homolce operují pacienty na dálku, robot z NASA provedl už 500 zákroků

V nemocnici je také mezinárodní školicí centrum robotické chirurgie. Než operatér získá potřebnou zručnost, trénuje na počítačovém simulátoru. „Jsme jediní v Čechách, možná i v Evropě. Teď mám na waiting listu školence z Ruska, Anglie, ozvali se Italové,“ řekl MF DNES před časem primář oddělení cévní chirurgie Petr Štádler.

V roce 2016 si nemocnice pořídila modernější typ robota druhé generace Da Vinci Xi. Skládá se ze čtyř pohyblivých ramen, která drží chirurgické nástroje a kameru. Druhou částí robota je ovládací konzole, na níž chirurg sleduje 3D obraz snímaný kamerou uvnitř těla pacienta, a joystickem ovládá robotická ramena.

AL-KAIDA OPĚT POHROZILA ČASOPISU CHARLIE HEBDO

Al-Káida hrozí Charlie Hebdo útokem za opětovné otištění karikatur Mohameda: Teroristická organizace Al-Káida pohrozila satirickému časopisu Charlie Hebdo novým útokem za opětovné otištění karikatur proroka Mohameda. Informovala o tom americká skupina Site, která sleduje činnost islamistických organizací.

Časopis otiskl kontroverzní kresby 2. září, kdy v Paříži začal proces se 14 údajnými komplici pachatelů atentátu na redakci periodika a obchod s košer potravinami z ledna 2015. Celkem při islamistických útocích zemřelo 17 osob, včetně šéfredaktora Charlie Hebdo a několika dalších opor redakce. Útočníky usmrtila policie.

Tehdejší útok „nebyl ojedinělou událostí“, varovala v pátek podle AFP Al-Káida a vyzdvihla hrdinství bratří Kouachiových, kteří 7. ledna 2015 zabili dvanáct lidí při útoku na pařížskou redakci a hlásili se k Al-Káidě v Jemenu.

Podle organizace „dal zelenou“ k opětovnému otištění kreseb francouzský prezident Emmanuel Macron. „Pokud vaše svoboda vyjadřování nerespektuje žádné hranice, připravte se na konfrontaci se svobodou našich akcí,“ hrozí džihádisté ve varování, které otiskli v den výročí teroristických útoků Al-Káidy na USA z 11. září 2001.
Byla jsem bezmocná, říká kreslířka, jež pustila teroristy do Charlie Hebdo

Dvanáct kreseb, které jako první zveřejnil v roce 2005 dánský deník Jyllands-Posten, přetiskl Charlie Hebdo poprvé v roce 2006. Na jedné z nich měl prorok místo turbanu bombu a na titulní straně byla autorská karikatura kreslířů časopisu, na níž se Mohamed zoufale drží za hlavu a říká „Je těžké být milován blbci“.

Týdeník se stal poté terčem výhrůžek, někdo dokonce zapálil jeho redakci a vše vyvrcholilo 7. ledna 2015 atentátem, který šokoval celý svět a ve Francii vyvolal mohutné manifestace. Po útoku však také ve Francii následovala série dalších atentátů, při kterých zahynulo více než 250 lidí. To však redakci nezastavilo. „Nikdy si nedáme pokoj. Nikdy nepřestaneme,“ řekl podle agentury AFP její šéf Laurent Sourisseau vystupující pod jménem Riss.

EU UVALÍ SANKCE NA BĚLORUSKO

Kvůli Bělorusku uvalíme sankce na jednotlivce, ujistil šéf unijní diplomacie: Evropská unie odsuzuje eskalaci násilí v Bělorusku a je odhodlána uvalit sankce na osoby zodpovědné za volební podvody a za tvrdý postup proti pokojným protestům. Uvedl to šéf diplomacie EU Josep Borrell. Dva diplomatické zdroje tento týden sdělily ČTK, že diplomacie EU navrhla seznam čtyř desítek lidí spojených s režimem běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, na něž chce evropský blok kvůli nedávným prezidentským volbám a následnému potlačování opozičních protestů uvalit sankce.

Slova už nestačí, začněte konat, apeluje běloruský diplomat Latuško na EU

Seznam by ve druhé polovině září mohli schválit unijní ministři zahraničí, k čemuž je však potřeba jejich jednomyslná shoda. Tu zatím údajně blokuje Kypr podporovaný Řeckem, které podmiňují svůj souhlas podporou sankcí za tureckou průzkumnou těžbu ve Středomoří.

„EU potvrzuje své odhodlání uvalit sankce na jednotlivce zodpovědné za násilí, potlačování pokojných protestů a falšování volebních výsledků,“ citovala agentura Reuters z Borrellova prohlášení. V tom se rovněž uvádí, že Unie v případě potřeby podnikne „další restriktivní opatření“. Podobu těchto opatření nicméně
Borrell neupřesnil.

Bělorusko nyní zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady jasným vítězem prohlásily Lukašenka, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale tyto výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.

Masové demonstrace, jejichž účastníci požadují demisi Lukašenka a nové prezidentské volby, pokračují přes rozsáhlé zatýkání protestujících a velmi tvrdý postup pořádkových sil. Režim se také snaží umlčet vedoucí představitele opozice buď uvězněním, nebo vynuceným opuštěním země.

MÍROVÁ JEDNÁNÍ TALIBÁNU

Tálibán začal jednat o míru s afghánskou vládou. Požaduje islámský systém: V Kataru v sobotu začala dlouho očekávaná mírová jednání představitelů afghánské vlády a radikálního hnutí Tálibán. V úvodních prohlášeních šéfové obou jednajících stran potvrdili jako cíl zajištění mírového, stabilního Afghánistánu. Ten být podle politického šéfa Tálibánu nezávislý a mít islámský systém. Na úvod jednání promluvil americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

V Kataru začala mírová jednání představitelů afghánské vlády a radikálního hnutí Tálibán. (12. září 2020) | foto: AP
Rozhovory mezi vládou v Kábulu a islamistickým povstaleckým hnutím jsou součástí dohody, již v únoru s radikální skupinou uzavřely Spojené státy.

Pompeo zdůraznil, že vláda i Tálibán jednají v zájmu příštích generací Afghánců a dosažení trvalého míru v Afghánistánu je možné. Jednání ale budou podle něj vyžadovat velmi tvrdou práci a oběti, aby skončila úspěchem.

Obě strany pak vyzval, aby se vzdaly násilí a korupce a směřovaly k míru a prosperitě. Volba budoucího politického systému je věcí samotných Afghánců, řekl Pompeo. Šéf Vysoké rady pro národní usmíření Abdalláh Abdalláh řekl při zahajovací ceremonii v hotelu v katarské metropoli Dauhá, že při společném setkání budou moci afghánská vláda a povstalci z Tálibánu konečně dosáhnout mírové dohody a ukončit desetiletí konfliktu.„Věřím, že pokud si navzájem podáme ruce a budeme čestně pracovat pro mír, současné pokračující strádání v zemi skončí,“ prohlásil Abdalláh.

Mírová dohoda s Tálibánem je to, co Trump vždy chtěl

„Přišli jsme sem s dobrou vůlí a dobrým záměrem ukončit čtyřicet let krveprolévání a dosáhnout trvalého míru v celé zemi.“ Ten podle něj otevře cestu k „návratu milionů našich uprchlíků žijících v bídě“.„Nemusíme se stoprocentně shodnout na každém tématu, která máme před sebou,“ řekl Abdalláh. Důležité je podle něj dospět k řešením, která se stanou základem dohody o stěžejních a ústředních bodech. „Vyzýváme k humanitárnímu příměří. To umožní, aby humanitární pomoc a rozvojové programy dospěly do všech částí Afghánistánu a prospěly našim lidem“, dodal.

Talibán chce v Afghánistánu lásku a bratrství

Politický šéf Tálibánu Abdul Ghání Baradur řekl, že „proces mírových jednání může mít těžkosti, ale našim přáním je, aby jednání postupovala s trpělivostí a tolerancí.“ „Chceme, aby byl Afghánistán svobodnou, nezávislou, jednotnou a rozvinutou zemí a měl islámský systém, v němž všechny kmeny a etnické skupiny v zemi budou mít své místo bez jakékoliv diskriminace a budou žít v lásce a bratrství,“ prohlásil.

Za nejlepší šanci na mír označili zahájené mírové rozhovory generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i generální tajemník OSN António Gutteres. „Mírový a stabilní Afghánistán je v zájmu všech,“ zdůraznil Stoltenberg.
„Mírový proces, v němž jsou významně zastoupeny ženy, mládež i oběti konfliktu, skýtá nejlepší naději na trvalé řešení,“ řekl Gutteres.

Ministr zahraničí hostitelského Kataru řekl, že afghánská mírová dohoda by měla být postavena na principu „žádný vítěz, žádný poražený“. Katar podle něj nebude litovat žádných snah o podporu afghánských mírových jednání spolu s mezinárodním úsilím.

HEREČKA ALLEY: CO BYSTE ŘÍKALI PICASSOVI, CO MUSÍ MALOVAT

Herečka Kirstie Alley (69) se ostře opřela do vedení filmové Akademie. Vadí jí nová pravidla, podle nichž se mají vybírat filmy, které mohou získat Oscara pro nejlepší snímek.„To je ostuda pro umělce všude. Umíte si představit, že byste Picassovi řekli, co musí být na jeho podělaných obrazech? Lidi, přišli jste rozum. Ovládejte umělce, ovládejte individuální myšlení... Oscar Orwell,“ napsala herečka na sociálních sítích.

„Jsem ve filmové Akademii 40 let. Akademie oslavuje svobodu nespoutaného umění vyjádřenou prostřednictvím filmů. Nová pravidla pro kvalifikaci na nejlepší film jsou diktátorská, protiumělecká. Hollywoode, tak moc se nahýbáš doleva, že narážíš na svou vlastní pr.el,“ dodala s tím, že rozmanitost a inkluzi podporuje. Je třeba učit je nenásilně a přirozeně, takže se pro děti stane druhou přirozeností. Nelíbí se jí procentuální zastoupení a nařizování kvót.

Americká filmová akademie zveřejnila nová pravidla, která mají tvůrci splnit, aby jejich díla počínaje rokem 2024 měla nárok na Oscara za nejlepší film. Hlavním cílem stanovených kvót je rozmanitost.

Pravidla nově stanovují přesná procenta nebo počty herců, produkčních a marketingových pracovníků, stážistů i jiných filmových profesí včetně kameramanů či kostýmních návrhářů, které musí být obsazeny příslušníky jiné než bílé rasy, ženami, lidmi se zdravotním postižením nebo s menšinovou sexuální orientací. Proti novým požadavkům se postavili také seriálový Superman Dean Cain (54) nebo oscarový herec James Woods (73), který sdílel článek o nových pravidlech a nazval ho šílenství

VENEZUELA: DOPADLI JSME ŠPIONA USA

Venezuela oznámila dopadení údajného amerického špiona operujícího u největšího ropného komplexu v zemi. Prezident Nicolás Maduro v pátečním prohlášení přenášeném státní televizí uvedl, že Američan byl zajištěn ve čtvrtek v severozápadním státě Falcón při špionážní činnosti u ropných rafinérií Amuay a Cardón.

Dopadený byl podle Madura „námořník, který sloužil na základnách CIA v Iráku“. Prezident upřesnil, že k dopadení údajného amerického špiona byly použity „specializované zbraně a vynaloženy vysoké sumy dolarů v hotovosti“.
Měli jsme zajistit letiště a unést Madura, říká zajatý žoldák z USA

Žádné další podrobnosti Maduro nesdělil, řekl jen, že zadržený vydal ve vazbě prohlášení.

Americké ministerstvo zahraničí ani Bílý dům zatím na žádost o komentář k oznámení Caracasu neodpověděly, uvedl Reuters.Amuay a Cardón jsou součástí rafinérského komplexu Paraguaná, který má nominální kapacitu 971 tisíc barelů ropy denně. Obě rafinérie zažily v minulých letech četné výpadky, které venezuelská opozice přičítá špatnému vedení a nedostatečné údržbě.

Zpráva o údajném americkém špionovi se objevila poté, co venezuelský soud minulý měsíc odsoudil dva bývalé příslušníky americké speciální jednotky „zelených baretů“ ke 20 letům vězení za jejich spoluúčast na údajné nezdařené invazi z letošního května.

Maduro ve svém pátečním prohlášení navíc řekl, že venezuelské bezpečnostní síly v minulých dnech také zmařily spiknutí s cílem způsobit explozi v jiné ropné rafinérii, El Palito ve státě Carabobo. Žádné detaily ale neuvedl.

VE 14 ZEMÍCH SVĚTA ORGANIZUJÍ DĚTSKÉ VOJÁKY

Přes 300 tisíc dětí se ve světě podle organizace UNICEF stále aktivně zapojuje do válečných konfliktů. Ministerstvo zahraničí Spojených států ve své poslední zprávě k tomuto tématu rozšířilo počet zemí, ve kterých jsou rekrutováni dětští vojáci, o tři na celkových čtrnáct. To je více než kdy dříve.

Na seznamu letos podle zprávy amerického ministerstva přibyl Kamerun, Libye a Nigérie. Tyto země se tak přidaly k Afghánistánu, Barmě, Demokratické republice Kongo, Somálsku, Jižnímu Súdánu, Súdánu, Sýrii, Afghánistánu, Íráku, Íránu, Mali a Jemenu.

Nejvíce dětských rekrutů mají na svědomí nestátní útvary a bojůvky. Zákon o prevenci rekrutování dětských vojáků, které Spojené státy přijaly v roce 2008, požaduje, aby za zamezení nabírání dětí zodpovídala především vláda dané země. Pokud tak nečiní, nemá nárok na podporu ze strany asistenčních armádních programů USA. Z těch je financován trénink, vybavení a další armádní potřeby.

Toto opatření však nemá dosah ve všech zemích, kde by to bylo potřeba. Děti beztrestně nabírá například vláda v Afghánistánu a stejná situace je v Sýrii, kam dětské vojáky nasazuje také Írán. Ten zároveň trénink dětských vojáků pomáhá financovat v Iráku a Jemenu.

Zpráva upozorňuje také na na pozitivní vývoj, a to v Súdánu či Demokratické republice Kongo. Tam nebyl za posledních pět let zaznamenán žádný případ verbování dětí národními armádními složkami. Povinnost doložit věk při vstupu do armády zabránila službě více než 140 dětí a zároveň se zvýšila snaha o vyšetřování a odsuzování náborářů. Vláda přesto stále spolupracuje s nevládními složkami, jež dětské vojáky využívají.

Nová súdánská vláda pak v roce 2019 dovolila Organizaci spojených národů, aby do země vypravovala kontroly za účelem zjištění, zda jsou v útvarech děti přítomny. Za tímto účelem dostalo rozkazy a trénink na pět tisíc vojáků.
Naděje na navrácené dětství

Organizace UNICEF v loňském roce osvobodila mimo jiné 119 dětí z ozbrojené skupiny v Jižním Súdánu. Zahrnovala 48 dívek a nejmladšímu dítěti bylo 10 let. Od roku 2017 pak UNICEF pomohl téměř 9 tisícům dětí. „Každé zachráněné dítě představuje naději na obnovení dětství a budoucnosti,“ uvedla výkonná ředitelka organizace Henrietta Foreová.
Místo školy smrt v první linii. Počet dětských vojáků roste, varuje OSN

UNICEF považuje za dětské vojáky všechny děti, které jsou zapojené do ozbrojené skupiny, a to nejen jako vojáci, ale také jako poslíčci, kuchaři, nosiči nebo sexuální otroci. Fenomén je známý od počátku historie válečných konfliktů, jeho četnost se znásobuje od poslední třetiny 20. století společně s nárůstem občanských válek.

Kromě těch dětí, které se stanou vojáky z vlastní vůle, například po ztrátě rodiny, tvoří nezanedbatelné množství unesené děti či děti přinucené pod pohrůžkou násilí či smrti. Podle odhadů až třetinu z těchto dětí tvoří dívky, kterým se dostává hrubějšího zacházení a často jsou zároveň obětmi pohlavního zneužívání.

Podle statistiky organizace je do ozbrojených konfliktů po celém světě zapojených zhruba 300 tisíc dětí. Experti popsali, že bývalí dětští vojáci i po skončení služby často zůstávají na okraji společnosti, mají sebevražedné sklony a žijí v neustálém strachu.