iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V Polsku jednání premiérů V4 o covid-19 a EU, co vymyslí?

Český premiér Andrej Babiš se v pátek setkal v Lublinu na jihovýchodě Polska s premiéry ostatních zemí visegrádské čtyřky Mateuszem Morawieckým, Viktorem Orbánem a Igorem Matovičem. Hlavními tématy summitu byly podle úřadu české vlády současná situace týkající se pandemie covidu-19, boj s opětovným nárůstem případů nákazy koronavirem ve většině evropských států a také nadcházející mimořádný summit Evropské unie. Ten se má věnovat hlavně vnitřnímu trhu, konkurenceschopnosti a zahraničněpolitickým otázkám, zejména situaci ve východním Středomoří a vztahům s Čínou.

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska budou dále diskutovat o situaci v Bělorusku, vztazích s Ruskem nebo o transatlantické spolupráci. Tiskovou konferenci po schůzce premiérů V4 organizátoři předběžně avizovali na 14:15 SELČ.
Premiér Andrej Babiš (ANO) podle tisku nesouhlasil s oficiální schůzkou s běloruskou opozicí na summitu premiérů V4. Předseda vlády ČTK ve čtvrtek napsal, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál běloruské propagandě. S jedním s předáků běloruské opozice, exministrem Pavlem Latuškem, se ale ve čtvrtek v Praze sešel ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Naposledy jednali premiéři V4 počátkem července ve Varšavě, a sice o čerpání peněz z evropského fondu obnovy. Babiš při této příležitosti symbolicky předal Morawieckému předsednictví V4.

ŠVÝCAŘI A DÁNOVÉ UŽ NECHTĚJÍ ČECHY

Česko je pro Dánsko a Švýcarsko rizikové, přitvrdit chtějí i Slováci: Dánsko zařadilo Českou republiku na seznam rizikových zemí kvůli vysokému nárůstu případů nákazy koronavirem. Od půlnoci budou do Dánska vpuštěni z ČR jen ti, kdo mají k cestě pádný důvod. Turisté nikoliv. Mezi rizikové země už patří Česko i ve Švýcarsku. Od pondělí tam bude po příjezdu z ČR povinná karanténa. O zařazení Česka mezi rizikové země bude rozhodovat i Slovensko.

Dánské úřady aktualizují svá doporučení týkající se cestování vždy ve čtvrtek odpoledne. Dánská rozhlasová a televizní stanice DR uvedla, že Česko bylo přeřazeno ze žluté do oranžové kategorie zemí, které Kodaň nedoporučuje svým občanům navštěvovat, pokud to není nutné. Z ČR budou na dánské území vpuštěni jen ti, kteří svou cestu mohou náležitě zdůvodnit.

Z premianta propadlík. Virus se v Česku šíří rychleji než u sousedů

Za odůvodněné považují dánské úřady cesty za prací, k pracovnímu pohovoru, z důvodu přepravy či dodávky zboží a podobně. Do Dánska mohou přicestovat i studenti za účelem vysokoškolského a středoškolského studia, či za účelem studijní stáže, uvedl na Twitteru Černínský palác. Vstup je povolen také rodinným příslušníkům s přímou rodinnou vazbou, jako je rodič, dítě či sourozenec, a nesezdaným partnerům osob, které žijí v Dánsku. Za dostatečný důvod se považuje i účast při porodu či na pohřbu.

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí mělo Česko v posledních dvou týdnech v průměru 38 nových nákaz denně na 100 000 obyvatel, uvedla stanice DR. Dánské úřady řadí mezi rizikové takové země, které mají v průběhu jednoho týdne denní přírůstek infekcí vyšší než 30 na 100 000 obyvatel.

Kromě množství nově nakažených berou dánské úřady v úvahu také například míru testování v dané zemi, aby zjistily, jak velké procento testovaných lidí bylo pozitivních. Kromě Česka řadí Kodaň mezi rizikové země rovněž například Francii, Belgii či Španělsko.

Zpřísnili také ve Švýcarsku

Českou republiku zařadilo kvůli šíření koronaviru na seznam rizikových zemí i Švýcarsko. Od pondělí, kdy vstoupí opatření v platnost, budou muset lidé po příjezdu z Česka do desetidenní karantény. Informaci švýcarských zdravotnických úřadů potvrdila zástupkyně velvyslankyně ČR v Bernu Irena Valentová. Podle Valentové se povinná desetidenní karanténa nebude vztahovat na tranzit Švýcarskem do 24 hodin, ani přestupy na navazující lety na letištních terminálech.

Češi jako riziko. Do kterých zemí už nelze cestovat bez omezení

Švýcarský zdravotní úřad (BAG) na svých stránkách upozorňuje, že povinnou karanténu nelze nahradit negativním testem na koronavirus. „Negativní test povinnost karantény neruší, ani nezkracuje délku karantény. Negativní test totiž nevylučuje nákazu novým koronavirem,“ uvádí úřad.

Na aktualizovaném seznamu rizikových zemí platném od pondělí se kromě Česka objevily také Britské Panenské ostrovy, devět francouzských regionů včetně Paříže a rakouské hlavní město Vídeň. Nově přibyly také Kanárské ostrovy, a na karanténním seznamu tak od pondělí bude opět celé Španělsko.

„Pokud je to jen trochu možné, nejezděte do rizikových oblastí. Teď to není dobrý nápad,“ vyzval na tiskové konferenci Švýcary ministr zdravotnictví Alain Berset. Zároveň vysvětlil, že se vláda rozhodla přistupovat ke karanténnímu seznamu detailněji, a v případě sousedních zemí tak na něj bude přidávat jen postižené regiony, nikoli celé země. Nadále chce mít také výjimky pro přeshraniční pracovníky. Švýcarsko se potýká s trvalým růstem počtu případů koronaviru od počátku července. Dnes BAG ohlásil 528 nových případů, což je nejvíce od první poloviny dubna.

Slovenský ministr: Nástup infekce v ČR je hrozivý

Zařadit Česko do rizikové skupiny států doporučil i slovenský expertní tým ministerstva zdravotnictví. Po jednání Visegrádské skupiny to řekl slovenský premiér Igor Matovič. Definitivně se o tom bude rozhodovat v pondělí. Dodal, že vazby mezi zeměmi jsou ale velké, a on sám je proti uzavírání hranic.

„Na konziliu jsme jako odborníci jednoznačně konstatovali, že Česká republika v plném rozsahu splňuje kritéria červené, tedy rizikové země. Rakousko se rovněž dostává do červené zóny,“ uvedl slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Dodal, že výhodou Rakouska oproti Česku je skutečnost, že z jeho rizikových regionů ohledně koronaviru je blízko hranic se Slovenskem pouze Vídeň.

Od cest do Česka odrazuje Čína

Čínské ministerstvo kultury a turismu v pátek podle portálu China Daily varovalo své občany, aby vzhledem ke zhoršení situace necestovali do České republiky.

Krajčí řekl, že situace v Česku je vážná a není velká naděje rychle zvládnout nástup infekce, který označil za hrozivý.
K zařazení Česka mezi rizikové země se vyjádřil premiér Andrej Babiš. „Dozvěděl jsem se to už na setkání v premiérem v Rakousku, už tehdy byly ty tendence. Na základě toho ministr Vojtěch telefonoval se slovenským ministrem zdravotnictví. I dnes jsme o tom mluvili, že by to bylo špatně. Ovlivnilo by to pohyb osob a byly by i ekonomické dopady, takže doufejme, že se to nestane,“ sdělil předseda vlády Babiš.

Už ve středu zařadilo Německo na seznam rizikových oblastí Prahu. Lidé tak musí mít negativní test na covid-19. Do červené kategorie českou metropoli na svém koronavirovém semaforu zařadila také Belgie. Po příjezdu z ní budou muset lidé v Belgii do čtrnáctidenní karantény a povinný bude i test. Zbytek Česka zůstal v oranžové kategorii, kde jsou karanténa a test doporučené.

COVID V ÚSTAVU PLICNÍCH NEMOCÍ

V ústavu pro léčbu plicních nemocí má covid pět lidí, další čekají na testy: V ústavu v Jevíčku na Svitavsku, kde se léčí plicní nemoci, má covid-19 pět lidí, další čekají na testy. V pavilonu, kde se nákaza vyskytla je kolem 30 lidí, které bude přes víkend nutné otestovat. ČTK to řekla ředitelka ústavu Lenka Smékalová.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický původně na sociální síti informoval o přenosu od jedné pacientky k dalším pěti lidem.„Pro jistotu začínáme testovat komplet celé oddělení. Jsme v respirátorech, nanorouškách, všichni si dávají pozor, pořád dezinfikujeme, dodržujeme odstupy, ale stejně jsme tomu nezabránili. Dva měsíce nemáme návštěvy,“ řekla ředitelka.
Ačkoliv je ústav přísný ve všech opatřeních, je možné, že se nákaza alespoň v jednom případě dostala do ústavu přes kontakty zaměstnanců.

„Jedna zdravotní sestra přišla na směnu, nic jí nebylo, večer volala, že jí není dobře. Další pacientka se možná nakazila jinde, byla v nemocnici na operaci,“ řekla ředitelka.

Netolický (ČSSD) na Facebooku uvedl, že ústavu pomůže s ochrannými pomůckami. „Ústav je krajským zdravotnickým zařízením. Požádá o uvolnění osobních ochranných prostředků a s vysokou pravděpodobností jeden z pavilonů projde testováním všech osob,“ uvedl hejtman.

Ústav existuje od roku 1916. V počátcích poskytoval péči lidem s tuberkulózou. Tehdy byl určen pro ženy a dívky, po první světové válce zařízení začalo přijímat i mužské pacienty. Po zabrání Sudet se do ústavu přestěhovaly také děti z ústavu ze Šumperka. V současnosti se v sanatoriu ročně léčí kolem 2000 pacientů s pneumologickými onemocněními nebo pohybovými obtížemi.

SOUDCI I MAGISTRÁT BUDĚJOVIC ŘEŠÍ SOUDCE KS PETRA, JEL OPILÝ

NSS přerušil kárné řízení se soudcem, který po nehodě odmítl test na alkohol: Nejvyšší správní soud (NSS) včera přerušil kárné řízení se soudcem Krajského soudu v Českých Budějovicích Bohuslavem Petrem. Důvodem je správní řízení, které kvůli autonehodě s Petrem vede českobudějovický magistrát. „Včera bylo řízení usnesením přerušeno, a to až do pravomocného skončení správního řízení o tomtéž skutku,“ sdělila České justici mluvčí Sylva Dostálová.

Autonehoda, na kterou jako první upozornila Česká justice, se stala u obce Dasný 13. února 2020. Vůz soudce Petra se tehdy střetl s kamionem a dalšími vozy. Policie kvůli události musela odklánět dopravu. Havárie se naštěstí obešla bez zranění, ale místopředseda soudu se odmítl podrobit dechové i krevní zkoušce na alkohol.

V předchozích hodinách se přitom pohyboval v budově krajského soudu a podle svědků působil podnapile. Policie později nehodu překvalifikovala na podezření z trestného činu ohrožení pod vlivem návykových látek. Nakonec ale nehodu vyhodnotila jako přestupek a poněkud překvapivě předala řízení českobudějovickému magistrátu.

Bohuslav Petr po incidentu a výzvě nové předsedkyně Martiny Flanderové později rezignoval na post místopředsedy soudu, talár ale svléknout odmítl. Požití alkoholu odmítá, postihla ho prý pouze náhlá zdravotní indispozice. Zkoušku na alkohol podle svých slov odmítl kvůli tomu, že byl psychicky otřesen.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na Petra podala kárnou žalobu a žádá jeho odvolání z funkce soudce. NSS ale nyní musí počkat na skončení správního řízení. Dle § 15 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. platí, že „má-li senát zato, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou za vinu, mají znaky trestného činu nebo přestupku anebo jiného správního deliktu, kárné řízení přeruší a věc postoupí příslušnému orgánu; obdobně postupuje i tehdy, dozví-li se, že pro tentýž skutek je vedeno proti kárně obviněnému trestní stíhání nebo správní řízení“. Podle mluvčí Sylvy Dostálové NSS kárný návrh odeslal soudci Petrovi na konci srpna, ceskajustice.cz

HROZIL TERORISMEM, BYL OBŽALOVÁN

Jednapadesátiletý muž, který se letos na jaře vydával za příslušníka takzvaného Islámského státu a v Ostravě vyhrožoval odpálením bomby, půjde před soud. Žalobce ve čtvrtek podal obžalobu. Uvedl to dozorující státní zástupce Alexandr Dadam z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství. Obžalovanému hrozí za vyhrožování teroristickým trestným činem tři až 12 let vězení.

„Mohu potvrdit, že ve čtvrtek byla k soudu podána obžaloba na jednu osobu obviněnou pro trestný čin vyhrožování teroristickým činem,“ uvedl Dadam. Dodal, že během vyšetřování se nepotvrdilo, že by muž skutečně disponoval trhavinou ani výbušným systémem. Nepotvrdilo se ani jeho napojení na Islámský stát nebo jinou teroristickou organizaci.
Případ řešili kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu. Muž podle kriminalistů 19. dubna opakovaně a anonymně volal na univerzální tísňové číslo 112 a na policejní linku 158, přičemž vyhrožoval bombovým útokem vůči několika prodejnám jednoho obchodního řetězce na Ostravsku. Za neodpálení bomby požadoval milion amerických dolarů (zhruba 22 milionů korun) v hotovosti a dopravní letadlo.

Policisté na základě telefonátů určili místo, odkud byly vedeny, a za několik hodin zadrželi jedenapadesátiletého muže z Ostravska. O dva dny později ho obvinili. Původně ho podezírali z šíření poplašné zprávy, později věc překvalifikovali na přísnější zvlášť závažný zločin vyhrožování teroristickým trestným činem. Okresní soud v Ostravě muže poslal do vazby.
Opatření, která policie kvůli výhrůžkám přijala, se dotkla dvou desítek obchodů v Moravskoslezském kraji. Několik stovek lidí bylo evakuováno a policie do obchodů, případně do celých obchodních domů uzavřela vstup. Přivolaní pyrotechnici a psi vycvičení na vyhledávání výbušnin žádnou bombu nenašli.

DOHODA ČÍNY A INDIE

Čína a Indie se dohodly na stažení vojsk ze sporné hraniční oblasti: Indičtí a čínští ministři zahraničí se dohodli na stažení vojsk ze sporné hraniční oblasti mezi oběma zeměmi. Zavázali se rovněž udržovat náležitý odstup a uvolňovat napětí ve sporné hraniční oblasti Ladákh, kde v červnu došlo k nejkrvavějšímu střetu těchto dvou jaderných mocností za několik desetiletí.

Šéf indické diplomacie Subrahmanjam Džajšankar jednal se svým čínským protějškem Wangem I v Moskvě a oba muži se shodli, že „současná situace v hraničních oblastech není v zájmu ani jedné strany“.Neurčili přitom časový harmonogram stažení desetitisíců vojáků, kteří jsou na obou stranách hranice již od letošního května, domluvili se však, že se budou řídit předchozími dohodami. Ubezpečili se rovněž, že budou v pohraničí dodržovat mír a klid a vyhnou se jakýmkoliv krokům, které by mohly situaci vyhrotit.

Dvě nejlidnatější země na světě vedou spory o 3500 kilometrů dlouhou hranici, jež vede z horského regionu Ladákh na severozápadě Indie až do indického státu Sikkim na severovýchodě země. Mocnosti spolu vedly v roce 1962 válku, která skončila nesnadným příměřím. Od té doby jednotky obou zemí střeží nejasně definovanou hranici a jejich vlády se navzájem obviňují z provokací a čas od času se dostávají do potyček.

Mezi rivaly platí dlouholetá dohoda, že na hranicích nebudou používat palné zbraně. Tuto domluvu ale mocnosti porušily při střetu z tohoto týdne, kdy se na hranici střílelo do vzduchu. Čínský ministr zahraničí Wang v samostatném prohlášení uvedl, že při jednání jasně vymezil pozici Číny ohledně situace na hranicích a že nejdůležitější je okamžitě ukončit provokace, jakými je například střelba a „další nebezpečné činy, které porušují závazky přijaté oběma stranami“.

Chceme bojovat s Čínou. Speciální jednotka Tibeťanů střeží Himálaj

„Čínská strana musí být plně připravena zapojit armádu, pokud selžou diplomatická jednání, a její vojáci v přední linii musí být schopni reagovat na nouzové situace a musí být připraveni kdykoliv bojovat,“ napsal list Global Times vydávaný čínskou komunistickou stranou.

Vojáci Indie a Číny se letos v květnu a červnu několikrát střetli a bojovali holemi, kameny i pěstmi. Jedna z potyček v polovině června si vyžádala úmrtí 15 indických vojáků a jednalo se tak o první smrtelný incident na společné hranici od roku 1975. Čína žádné ztráty neohlásila.

NA USA ÚTOČÍ HACKEŘI?

Volby v USA jsou terčem hackerů z Číny, Ruska i Íránu, varuje Microsoft: Skupiny i jednotliví lidé zapojení do nadcházejících prezidentských voleb ve Spojených státech jsou v posledních týdnech terčem hackerských útoků řízených z Číny, Ruska i Íránu. Uvádí to nové prohlášení softwarového gigantu Microsoft, který údajně zaznamenává zvýšené úsilí zahraničních skupin s cílem zasáhnout do listopadových voleb.

Bývalý viceprezident Spojených států Joe Biden a americký prezident Donald Trump (20. dubna 2020) | foto: Reuters
S podobným varováním jako nyní Microsoft přišla asi před třemi měsíci společnost Google, která informovala o neúspěšných íránských a čínských útocích proti Trumpově, resp. Bidenově kampani.
Rusové zasahovali dle analýz do voleb v USA výrazněji, než se předpokládalo

Nejméně jeden hackerský útok poznamenal už minulé prezidentské volby v USA. Na veřejnost kvůli němu v létě 2016 unikla interní komunikace představitelů Demokratické strany, přičemž američtí vyšetřovatelé operaci připisují ruské vojenské rozvědce známé jako GRU.

Microsoft nyní upozorňuje i na aktivitu skupiny „Strontium“, což je podle něj tatáž skupina, která je spojována s narušením předchozí prezidentské kampaně demokratů. Analytici Microsoftu za posledních 12 měsíců detekovali sérii jejích útoků s cílem nabourat se do vybraných účtů na různých službách. Hackerská kampaň se prý dotkla více než 200 subjektů včetně republikánských i demokratických poradců a stranických organizací v USA.

Hackerskou skupinu s vazbami na Čínu označuje Microsoft jako „Zirconium“, mezi jejími cíli byli údajně „prominentní jednotlivci spojení s volbami“, včetně lidí s vazbami na kampaň Bidena. Íránská buňka „Phosphorus“ zase měla útočit na osobní účty osob spojených s Trumpovým volebním štábem.

„Aktivity, které dnes oznamujeme, jasně ukazují, že zahraniční skupiny podle očekávání vystupňovaly své snahy mířící proti letošním volbám... Většinu těchto útoků detekovaly a zastavily bezpečnostní nástroje zabudované v našich produktech,“ uvádí tisková zpráva Microsoftu.

CO UDĚLÁ EU S TURECKEM?

Turecko už ve Středomoří není partner, řekl Macron. EU zváží sankce: Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog. Během čtvrtečního summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Státy zároveň Ankaru varovaly, že EU zváží sankce, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.

„My Evropané musíme vystupovat jasně a tvrdě vůči vládě prezidenta (Recepa Tyyipa) Erdogana, která se nyní chová nepřijatelně,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj už Ankara není v oblasti východního Středomoří pro EU partnerem. „Evropa musí mít jednotnější a jasnější hlas,“ dodal s tím, že je Francie je připravena znovu zahájit s Tureckem „plodný dialog“.

Středomoří se blíží k bodu varu. Turci hrozí válkou, Řekové zbrojí

Po skončení jednání Macron řekl, že země chtějí s Tureckem dál odpovědně jednat „v dobré víře“, ale že zároveň nejsou „naivní“.Zástupci zemí středomořského křídla EU, mezi které kromě Francie patří i Portugalsko, Španělsko, Itálie, Malta, Řecko a Kypr, se sešli v korsickém Ajacciu v době, kdy ve východní části Středozemního moře panuje napětí mezi Řeckem a Tureckem.

Vyvolal ho spor o průzkum těžby ropy a zemního plynu, který Ankara zahájila v oblasti mezi Krétou a Kyprem. Řecko považuje postup Turecka za narušení své suverenity. Turecké průzkumné vrty ve východním Středomoří se nelíbí ani Kypru.

Právě suverenitu členských zemí EU a dodržování mezinárodního práva označil dnes Macron za nepřekročitelnou hranici. „Francouzská pozice byla v uplynulých měsících důsledná, situaci jsme neeskalovali,“ zdůraznil Macron. Francie na konci srpna vyslala do oblasti východní Středomoří tři stíhačky Rafale a jednu fregatu s vrtulníkem, které se účastnily společného vojenského cvičení s Řeckem, Itálií a Kyprem.

„Kypr a Řecko plně podporujeme a jsme s nimi vzhledem k opakovaným narušením jejich suverenity... konfrontačními akcemi Turecka solidární,“ uvedly země ve svém prohlášení.„Trváme na tom, že pokud ohledně dialogu s Tureckem nedojde k pokroku a Turecko neukončí své jednostranné aktivity, je EU připravena dát dohromady seznam dalších restriktivních opatření,“ dodaly státy s tím, že o věci by se mělo jednat na summitu EU koncem září.

Jak to vypadá, když chce Erdogan respekt, píše velvyslanec Kmoníček

Macron a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis mluvili také o situaci v řeckém uprchlickém táboře Moria na Lesbu, který ve středu zničil rozsáhlý požár. Mitsotakis pak řekl, že Evropa by měla být tváří tvář migrační krizi s Řeckem solidární a přejít od slov k činům.

Jeho výzvu už některé země vyslyšely. Německo a Francie oznámily, že se ujmou 400 nezletilých migrantů bez doprovodu, které řecké úřady letecky evakuovaly z ostrova Lesbos do severního Řecka. Také Nizozemsko se dnes nabídlo, že po požáru přijme stovku migrantů, z toho polovinu nezletilců.

DVA TISÍCE VOJÁKŮ USA ZŮSTANOU V IRÁKU

V Iráku zůstanou dva tisíce vojáků, řekl Trump: Slibuje historickou dohodu: Spojené státy budou mít „ve velmi krátké době“ v Iráku jen dva tisíce vojáků. Na čtvrteční tiskové konferenci v Bílém domě to prohlásil americký prezident Donald Trump. Velení armády USA na Blízkém východě přitom ve středu oznámilo, že Spojené státy plánují snížit počet vojáků v Iráku na 3 000 do konce měsíce.

Trump ve čtvrtek rovněž řekl, že k historické dohodě o navázání diplomatických vztahů mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Izraelem by se mohla připojit ještě další země z regionu, neupřesnil však která.

Slavnostní ceremoniál k podpisu dohody, díky níž se SAE stanou teprve třetí arabskou zemí, která se rozhodla pro normalizaci vztahů s Izraelem, je plánovaný na 15. září v Bílém domě. Podle agentury Reuters se však prezidentovi vyjednavači snažili přesvědčit další země z oblasti Perského zálivu, jako například Bahrajn či Omán, aby se k dohodě s Izraelem také připojily.

Washington pomáhal normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi vyjednat z pozice prostředníka a označuje ji za historický krok. Tento diplomatický počin ocenila i řada jiných zemí včetně Evropské unie.

Trump sice neuvedl, jaká země by se mohla dohody rovněž zúčastnit, prohlásil však, že tak dříve nebo později učiní Saúdská Arábie. „Myslím, že se nakonec stane to, že se připojí hned několik zemí. Ty velké se budou připojovat. Hovořil jsem s králem Saúdské Arábie, mluvíme spolu. Právě jsme zahájili dialog. A oni se přidají,“ řekl americký prezident. Podle agentury Reuters se Saúdská Arábie zatím nevyjádřila k tomu, zda se její zástupci chystají podpisu dohody zúčastnit.

Americkým vojákům dochází s Trumpem trpělivost, přiklánějí se k Bidenovi

Trump rovněž oznámil, že USA budou mít brzy v Iráku jen dva tisíce vojáků. Velitel armády USA na Blízkém východě Frank McKenzie přitom ve středu řekl, že USA sníží do začátku října počet členů jednotek o více než 2 000, a to z asi 5 200 na 3 000. McKenzie uvedl, že toto rozhodnutí vychází z důvěry USA v irácké bezpečnostní složky a jejich schopnost fungovat nezávisle.

Prezident opakovaně slibuje, že přivede domů americké vojáky, kteří působí dlouhodobě v konfliktních zónách v zahraničí. USA letos uzavřely dohodu s povstaleckým hnutím Tálibán, na jejímž základě zahájily po devatenácti letech stahování vojsk z Afghánistánu.

EXRADNÍ BRNA BARTÍK MUSÍ ZEMANOVI ZAPLATIT 250 TISÍC, PREZIDENT CHCE VÍC

Omluva a 250 tisíc pro Zemana. Odškodné za "rakovinu" snížily Ovčáčkovy urážky: Bývalý radní městské části Brno-střed Svatopluk Bartík se musí omluvit prezidentu Miloši Zemanovi. Zároveň musí zaplatit hlavě státu 250 tisíc korun. Rozhodl tak Městský soud v Brně ve sporu kvůli téměř tři roky starému Bartíkovu prohlášení, že Zeman trpí rakovinou a zbývá mu sedm měsíců života.

Městský soud v Brně se případem začal zabývat loni v září.

Bartík v listopadu 2017, před prezidentskými volbami, napsal na Facebook, že Miloš Zeman trpí rakovinou a zbývá mu nanejvýš sedm měsíců života. Podle něj bylo ve veřejném zájmu, aby to společnost před volbou věděla.

To zopakoval i dnes ve své závěrečné řeči, kterou zveřejnil předem na facebooku. „Máme právo se ptát, jak na tom náš zaměstnanec je a v následujících pěti letech bude, i proto, že zvolený člověk je během svého funkčního období jednak prakticky nezastupitelný a jednak neodvolatelný. Prostě nejde o řidiče náklaďáku, kterému když se mu zhorší zdravotní stav, že už dál jezdit nemůže, zaměstnavatel mu dá výpověď nebo ho přeřadí na jinou práci,“ napsal Bartík.
Proto zveřejnil informaci, kterou podle svých slov získal z nanejvýš důvěryhodného zdroje, o zdravotním stavu Miloše Zemana, který se ucházel o obhajobu prezidentského úřadu.

Znalec zkoumal zdravotní dokumentaci

Po prostudování Zemanovy zdravotní dokumentace z té doby, kterou si Městský soud v Brně vyžádal, už při předchozím líčení znalec za zavřenými dveřmi soudní místnosti prohlásil, že prezident rakovinu neměl.

Podle Bartíka však hlavní várku informací o Zemanově stavu soudnímu znalci doručil prezidentův kancléř Vratislav Mynář. „A to je člověk, který je jednak pozitivně zaujat vůči svému příteli a zaměstnavateli, a jednak je negativně zaujat vůči mně, což ukázal, když neúspěšně naléhal na tehdejšího ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO), aby kvůli mně podal stížnost na Nejvyšší soud,“ sdělil už dříve.

Prezidentská kancelář podala na tehdejšího politika mimo této žaloby také trestní oznámení, policie jej však odložila. Hrad si na to neúspěšně stěžoval u dozorujícího státního zástupce. Podle Nejvyššího soudu však měla policie právo trestní oznámení odložit.

Soudce Radek Malenovský rozsudek odůvodnil tím, že tvrzení žalovaného byla vágní. „Neodhalil ani své zdroje, ani lékaře, se kterými podle svých slov informace konzultoval. Soud dospěl k tomu, že si tuto informaci u nikoho neověřoval,“ vysvětloval Malenovský páteční rozhodnutí.

Informace navíc podle soudce měly dehonestující charakter. „Mohlo to navodit atmosféru, že žalobce lhal o svém zdravotním stavu, a to v době předvolební kampaně, a snížit tak jeho šance být zvolen. Nehraje tak roli, že byl nakonec zvolen,“ dodal ještě Malenovský.

Co se týče výše odškodného, soudce přihlédl k tomu, že tiskový mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček nazval žalovaného lidským odpadem. Zeman následně o Bartíkovi prohlásil, že je svině. Z původně žádaných pěti milionů, proto soud snížil částku na 250 tisíc.

Rozsudek je zatím nepravomocný. Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Zemanův advokát byl však s rozsudkem spokojen. „Pan předseda soudu rozsudek precizně zdůvodnil, jen ještě musíme zvážit pohled soudu na výši satisfakce. Z našeho pohledu je to pochopitelně málo,“ řekl po jednání Nespala.

Bartík po líčení zopakoval, že i když soud částku odškodnění výrazně snížil, stále je pro něj příliš vysoká, aby ji mohl splatit. „Nechám si také projít hlavou, do jaké míry platí v České republice rovnost před zákonem. Když někdo má imunitu a musí se za něj omlouvat ministerstvo financí a kdy je běžný občan oslabem,“ narážel na omluvu ministerstva Zdeňku Šarapatkovi za Zemanova nepravdivá slova.

ČUNEK: CHCEME ZÍSKAT VÍCE NEŽ 50 % HLASŮ

Ambiciozní cíl pro krajské volby vyhlásil jediný hejtman z řad KDU-ČSL, bývalý šéf strany Jiří Čunek. Chce získat více než padesát procent hlasů. „Vzhledem k tomu, že tady chceme získat před 50 procent, raději jsem tady,“ řekl ve videozdravici ze Zlínského kraje při zahájení horké části kampaně KDU-ČSL.

„Jsme uprostřed moře a vrátit se už nemůžeme. Naším cílem je vyhrát krajské volby,“ vyhlásil sebevědomě Čunek. Ve Zlínském kraji, který je jejich baštou, kandidují lidovci pod heslem „Zdraví je víc než politika“.Lidovci odstartovali horkou kampaň před krajskými a senátními volbami ve svém pražském sídle pod mapou s ústředním heslem „Máme klíčová řešení.“

Předseda lidovců Marian Jurečka iDNES.cz řekl, že jeho cílem je aby kromě Čunka získala strana ještě jednoho či dva další hejtmany, navýšila počet krajských zastupitelů, jichž má nyní 62, a dostala se do všech zastupitelstev.
V devíti krajích v koalici. Lídry Jurečka i Bělobrádek

KDU-ČSL kandiduje v devíti krajích v koalici. Samostatně jde do voleb jen ve čtyřech krajích – ve Zlínském, Jihomoravském, Moravskoslezském a na Vysočině.

„Tam, kde jsme ve vedení krajů, dokazujeme, že jsme schopni kraje dobře spravovat. Nabízíme promyšlená, propracovaná řešení. Snažíme se lidi poslouchat,“ řekl při startu kampaně Jurečka, který vede v Olomouckém kraji koaliční kandidátku, kterou sestavily KDU-ČSL, TOP 09, Zelení a ProOlomouc. Jurečka jde v kraji do voleb s heslem „Spolehliví v těžké době“.

Stejné vyhlásil i bývalý šéf lidovců Pavel Bělobrádek, který je lídrem kandidátky Koalice pro Královéhradecký kraj. Tu vytvořila tři uskupení – KDU-ČSL, Volba pro město a Nestraníci.

V Senátu obhajují lidovci šest pozic

„V Senátu obhajujeme šest pozic. A chceme je také uhájit,“ řekl Jurečka. Lidovci mají nyní v Senátu 15 zástupců. „Máme na to, abychom volby do Senátu vyhráli,“ prohlásil Jurečka již v červnu při představení senátních kandidátů.
Silného kandidáta mají lidovci na Praze 1, současného senátora, a bývalého rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla. Ale i soupeři nasadili silnou figuru – ODS, TOP 09 a STAN podporují bývalou předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou. Spolu s ODS lidovci v Praze 9 posílají do boje vojenského historika Eduarda Stehlíka. V Přerově obhajuje senátorka Jitka Seitlová a ve Frýdku-Místku Jiří Carbol.

V Uherském Hradišti kandiduje za KDU-ČSL starosta Starého Města Josef Bazala, ve Zlíně Michaela Blahová, v Hradci Králové endokrinolog a vysokoškolský učitel Jan Čáp, v obvodě Olomouc starosta Zábřehu František John, ve Žďáru nad Sázavou místostarosta Josef Klement, ve Strakonicích starosta Radomyšle Luboš Peterka, ve Vyškově exposlanec Jaroslav Klaška a v Brně-město zastupitel městské části Brno-sever a lékař Tomáš Tomáš.

DIPLOMAT LATUŠKA Z BĚLORUSKA VOLÁ O POMOC EU

Slova už nestačí, začněte konat, apeluje běloruský diplomat Latuško na EU: Jeden z lídrů běloruské opozice a diplomat Pavel Latuško se ve čtvrtek sešel s českým ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem. Evropskou unii při té příležitosti vyzval, aby přijala společnou rezoluci a přestala považovat Alexandra Lukašenka za právoplatného vládce Běloruska. „Kolik násilí ještě potřebujete vidět?“ povzdechl si.„Je to velmi důležitý a nezbytný signál běloruské společnosti. Čas na vyhlášení této deklarace už uplynul. Nyní je nutná akce,“ řekl Latuška pro pražskou pobočku Rádia Svobodná Evropa.

Běloruská opozice má nového lídra. Diplomata, který léta sloužil režimu

Rezoluce, kterou EU Lukašenka přestane uznávat jako legitimního prezidenta, by měla platit od 5. listopadu.
Alespoň takové je přání běloruské opozice. Latuška upozornil, že Litva i Polsko už tento krok podpořily. A míní, že je na to připravená i Česká republika.

Dodal, že si uvědomuje nejednotnost unijních států v této otázce a naznačil, že jsou za tím obavy z dalšího postoje některých „třetích států“, čímž zřejmě odkázal na Rusko. To stále stojí za Lukašenkem.

„Evropská unie nás učila demokracii! Teď je čas pomoci,“ řekl podle RFE se zjevnou frustrací. „Kolik násilných činů vůči běloruské občanské společnosti ještě potřebujete?“ povzdechl si. Popsal také, že při opouštění Běloruska proklouzl kontrolám ve voze diplomatů.

Člen opoziční Koordinační rady totiž až donedávna patřil k služebníkům Lukašenkova režimu a coby diplomat působil v několika evropských zemích. Na stranu demonstrantů se přidal poté, co vůči nim policisté začali brutálně zasahovat.
Když to Latuško zkritizoval, přišel o místo ředitele minského divadla, které pak na protest opustili i jeho herci. Lídr opozice pak říkal, že Bělorusko neopustí tak jako třeba prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská. Se stupňujícím se nátlakem však rodnou zemi opustilo několik členů Koordinační rady včetně něj.

Jediným členem vedení rady, který ještě není za hranicemi nebo ve vazbě, je držitelka Nobelovy ceny Světlana Aleksijevičová. Tu nyní v jejím bytě chrání před zatčením několik evropských diplomatů včetně českého velvyslance v Bělorusku Tomáše Pernického.

Volební rivalka Lukašenka Cichanouská se ve středu sešla s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě. A podle informací Deníku N v Polsku padl návrh, aby se s ní setkala i Visegrádská čtyřka na svém pátečním jednání.
To však údajně odmítl český premiér Andrej Babiš, čímž schůzku zablokoval. Babiš ovšem tvrdí, že „jen řekl, že to není dobrý nápad“ a že je potřeba takové kroky projednat celoevropsky. Proti návrhu se podle něj postavilo i Maďarsko se Slovenskem. Latuško pro Deník N uvedl, že je za to na českého premiéra naštvaný. Připomněl také, že i Češi během Pražského jara potřebovali mezinárodní podporu.

NEZLETILÉ UPRCHLÍKY Z ŘECKA ROZDĚLÍ DO EU

Země EU přijmou 400 nezletilých z tábora Moria, většinu Německo a Francie: Čtyři sta nezletilých migrantů z řeckého uprchlického tábora Moria, který tento týden zničil požár, si mezi sebe rozdělí devět zemí Evropské unie a Švýcarsko. Uvedl to německý ministr vnitra Horst Seehofer. Německo podle něj ještě jedná s dalšími evropskými státy, které by se mohly k přesidlovacímu projektu připojit, informovala agentura DPA. Většinu nezletilých si převezme Německo a Francie.

Kromě Francie a Německa, které se na projektu původně dohodly, se zatím rozhodlo zapojit sedm členských zemí Evropské unie: Finsko, Lucembursko, Belgie, Chorvatsko, Slovinsko, Nizozemsko a Portugalsko. Nezletilé migranty z Morie chce přijmout také Švýcarsko, které členem EU není. „Vedeme jednaní i s dalšími,“ dodal ministr Seehofer.
Většinu ze 400 nezletilých migrantů, které chtějí země z Morie převézt, přijmou právě Německo a Francie. Každá z těchto zemí by měla poskytnout útočiště 100 až 150 migrantů. Zbylých osm zemí si jich tak rozdělí asi 100 až 200.

V4 bude o zapojení jednat

Český premiér Andrej Babiš v pátek před odletem na summit předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) do Polska uvedl, že takovou aktuální informaci nemá. „Určitě to probereme i dneska na V4, budeme to řešit na Evropské radě,“ poznamenal. „Ale zeptám se, jestli kolegové z vlády dostali nějaký požadavek nebo jak se k tomu staví,“ dodal Babiš.

Čtyři stovky nezletilých migrantů bez doprovodu dospělých, kterých se projekt přesídlení týká, jsou podle agentury AFP již v pevninské části Řecka. Zatím není jasné, o kterých osmi dalších zemích Seehofer mluvil. Agentura AFP se zmiňuje o Nizozemsku, podle agentury ANSA podporu projektu vyjádřil také italský premiér Giuseppe Conte.

Uprchlický tábor na Lesbu zachvátil požár. Oheň mohli založit migranti

Tábor Moria na ostrově Lesbos zachvátily plameny nejprve v noci na středu. Podle ministra pro migraci Notise Mitarakise požár založili sami obyvatelé kvůli karanténním požadavkům. Ve středu večer vypukl další požár, který se podařilo hasičům uhasit, ale zničil i to, co z tábora zůstalo po předchozím ohni. I druhý z požárů byl podle řeckých úřadů založen úmyslně.

Tábor byl domovem více než 12 tisíc lidí z Blízkého východu, Afriky a Asie, kteří uprchli kvůli chudobě a konfliktům ve svých domovských zemích. Kapacitu měl jen pro něco přes 2 750 osob a humanitární organizace dlouhodobě upozorňovaly na mizerné podmínky, v jakých tam migranti žijí.

Migranti z tábora od požáru přespávají volně venku, na silnicích nebo dokonce na hřbitově a střeží je policie, protože jsou kvůli výskytu nákazy v povinné karanténě.„Máme za sebou tři dny bez jídla a pití. Ty podmínky vážně nejsou dobré,“ řekl agentuře AP migrant z Gambie Freddy Musamba, podle kterého by měla zakročit Evropská unie. „Jsme tu jako opuštěné děti. Zažili jsme věci, o nichž jsme ani nevěděli, že se můžou stát,“ dodal.

„Jsme dva dny na silnici, žádná voda, žádné jídlo, v noci velká zima,“ řekla agentuře Reuters 25letá Afghánka Zohra.

„Je to tragická příležitost, aby migranti odjeli... Moria je nestvůrnost,“ řekl Reuters zástupce místní správy Dimitris Kursubas. O definitivní uzavření tábora Moria usiluje podle serveru The Greek Reporter i Stratis Kytelis, starosta správního střediska ostrova, města Mytilene. Podle něj by na ostrově už nemělo dál fungovat žádné přijímací středisko pro migranty.

Řecká vláda ohlásila, že pro migranty zajistila tisíce stanů, aby měli alespoň dočasně kam složit hlavu, a pomoc má poskytnout i trajekt, který kotví v přístavu Mytilene. Snaha vládních úředníků ale naráží na odpor místních, kteří vidí v požáru příležitost, jak tábor Moria nadobro uzavřít.

Mluvčí vlády ve středu zdůraznil, že žádný z migrantů zatím nesmí ostrov opustit. Výjimku dostaly jen zmíněné čtyři stovky dětí a mladistvých bez doprovodu, kteří byli letecky evakuováni do severního Řecka.

DOMÁCÍ PORNO PARIS HILTON, HOTELOVÁ DĚDIČKA

Jako by mě elektronicky znásilnili, říká Hiltonová o videu domácího porna: Hotelová dědička Paris Hiltonová (39) si po letech opět postěžovala na nahrávku domácího porna. V roce 2001 natočila s tehdejším přítelem Rickem Salomonem video s postelovými hrátkami, které se dostalo do distribuce. Nyní Hiltonová tvrdí, že se cítí, jako by ji elektronicky znásilnili.

Paris Hiltonová natočila nový dokument This Is Paris, kde promluvila o tom, jak ji na škole šikanovali, nebo jak se těžce žije pod neustálým dohledem bulváru a veřejnosti. Vrátila se i k nahrávce domácího porna, které uniklo na veřejnost a prodávalo se pod názvem One Night in Paris.

„Byla to soukromá záležitost s dospívající dívkou, která nebyla z její hlavy. Všichni se na to dívali a smáli se, jako by to bylo něco vtipného. Pokud by se to stalo dnes, vůbec by to nebyl stejný příběh. Ale udělali ze mě špatného člověka. Jako bych udělala něco špatného. Byl to můj první skutečný vztah. Bylo mi osmnáct. Byla jsem do něj zamilovaná a chtěla jsem mu udělat radost. Jen si pamatuji, že vytáhl kameru... Bylo to jako bych byla elektronicky znásilněna,“ cituje Hiltonovou list The Sun.

Nahrávku pořídil Rick Salomon a kopii, která se dostala na veřejnost, pak udělal a prodal údajně jeho spolupracovník bez hudebníkova svolení. Nicméně po zveřejnění Solomon souhlasil s jejím prodejem, na němž vydělal.
Hiltonová již v minulosti přiznala, že byla v roce 2004 po úniku osobní nahrávky úplně na dně. Navíc v té době zrovna startovala její reality show The Simple Life, ve které se Paris objevila spolu se svou nejlepší kamarádkou Nicole Richie.

„Myslela jsem si, že je se vším konec. Nechtěla jsem, aby mě lidé znali jen takhle… Nikdy bych nebyla tím člověkem, kterým jsem chtěla být,“ vysvětlila celebrita, která ale později na filmu dokonce vydělala, když jeho práva koupila společnost Vivid Entertainment a vydala ho na DVD. Paris byla uvedena jako režisérka.

Únik nahrávky již předloni přirovnala ke znásilnění v dokumentu The American Meme. „Bylo to jako znásilnění. Připadalo mi, že jsem ztratila část své duše. A mluvilo se o mně tak krutě a zle. V některých chvílích jsem doslova chtěla umřít. Říkala jsem si, že prostě nechci žít,“ popsala v roce 2018.

Rick již dříve popřel, že by byl za únik odpovědný. Tvrdí, že spolupracovník vytvořil kopii originálu bez jeho svolení a prodal ji dále. Poté, co již byla zveřejněna, souhlasil s dohodou o vydělávání na kazetě.

V OLOMOUCI CHTĚJÍ PŘEVÉST BYTY LIDEM

Chceme lidem převést byty, říká olomoucký primátor. Pomůže v tom zákon?: Další pokračování má kauza převodu bytů, vystavěných na přelomu století v Olomouci z dotací Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Tématem se teď intenzivněji zabývá Komora statutárních měst Svazu měst a obcí ČR, jejímž předsedou byl nedávno zvolen olomoucký primátor Miroslav Žbánek. Právě on na setkání s ostatními primátory v rámci Komory statutárních měst toto téma otevřel a inicioval větší zájem hledat možná řešení.

Vznikají také iniciativy na úpravu zákona, která by řešila speciálně tuto problematiku a usnadnila by převod bytů z majetku obcí jejich dosavadním nájemníkům podle původních smluv. Zabývá se tím město Liberec, s nímž město Olomouc spolupracuje, a také olomoucké zastupitelstvo v této souvislosti 7. září přijalo usnesení, kterým pověřilo městskou radu jednat s vedením Olomouckého kraje o možných legislativních změnách.

Novelizovaný zákon by mohl pomoci desítkám tisíc nájemníků, kteří v bytech, postavených před dvaceti lety z dotací SFRB, žijí a čekají na jejich převedení do majetku. Přitom je nutné brát v úvahu základní postulát: obce musí nakládat s majetkem s péčí řádného hospodáře, účelně a hospodárně a převod těchto bytů by měl být pouze výjimkou, která potvrzuje toto pravidlo. Právě takto by tedy měl být i návrh zákona koncipován, aby pomohl v řešení složité právní situace na straně jedné, avšak neznamenal vybočení z pravidel s nakládáním s obecním majetkem na straně druhé.

Následně tedy po diskuzi v Komoře statutárních měst vznikla i nová zákonodárná iniciativa, která k úpravě zákona míří. Návrh úpravy zákona musí velmi dobře připraven. „V této souvislosti je nutné upozornit, že samo o sobě toto ještě neřeší všechny aktuální problémy. Už proto, že samotný proces novelizace zákona zahrnuje i různá úskalí,“ upozorňuje primátor Žbánek. Přijetí upraveného zákona může trvat dlouho. V průběhu procesu mohou odborníci kritizovat, že jde o nesystémovou účelovou změnu zákona pro vyřešení konkrétních potíží, což v právním státě není standardní postup. Jeden návrh navíc nepostihuje všechny varianty vlastnických vztahů a dotačních titulů, protože byty z dotace SFRB stojí v řadě měst, ale někde mají vlastnické vztahy nastaveny jinak. Zaznít může i kritika, že novelizovaný zákon paušálně zvýhodní část obyvatel ve vztahu k obci, protože by ve specifických případech umožnil bezplatné převedení obecního majetku. Problémů na cestě k přijetí má tedy novelizovaný zákon ještě celou řadu.

„Bezprecedentní řešení, kdy musíme kvůli tomuto problému připravovat úpravu zákona, jen potvrzuje, že to je velmi složitá záležitost, která vznikla možnými právními chybami někdy před dvaceti lety a která při špatném postupu vystavuje samosprávy riziku stíhání za miliardové škody,“ dodává primátor Žbánek. Na Svazu měst a obcí ČR Miroslav Žbánek nyní dohodl, že se svaz obrátí na ministerstvo pro místní rozvoj a požádá ho o metodickou podporu ze strany ministerstva. „Tato záležitost byla od samého začátku v gesci ministerstva pro místní rozvoj, proto bychom nyní uvítali, kdyby nám pomohli při hledání správného právního postupu. Náš záměr převést byty nájemníkům je jasný,“ říká náměstek primátora Martin Major.

„Bez ohledu na to, zda a kdy nakonec nový zákon vznikne, my stále trváme na našem původním stanovisku, že byty chceme jejich nájemníkům převádět za původních podmínek, pokud je to možné bez porušení zákona,“ zdůrazňuje primátor. Nejde tedy o to, zda město chce byty převést, ale zda to smí a jakým postupem udělat bez negativních právních důsledků pro samosprávu a v konečném důsledku i pro zájemce o převod. Záměr je jasný; představitelé města Olomouce svůj záměr byty bezplatně převést jasně deklarovali letos už několikrát, například na veřejných jednáních Zastupitelstva města Olomouce a také v dopise, který na konci května primátor Žbánek a jeho náměstci Martin Major a Matouš Pelikán poslali všem nájemníkům, kterých se problematika týká. Od samého počátku bylo záměrem města převést byty do majetku jejich nájemníků a na tom se nic nezměnilo. Město se snaží pouze o nalezení právní jistoty, aby další právní úkony nemohly být následně zpochybněny či dokonce zneplatněny.

Souběžně s děním na úrovni Komory statutárních měst pokračuje soudní řízení mezi zájemkyní o převod, zastoupené advokátem Radkem Závodným, a žalovanými městem Olomouc a bytovým družstvem, zastoupenými advokátem Petrem Konečným. Obě strany se snaží ve spolupráci s právními zástupci a s pomocí soudu závazně pouze zjistit existující výchozí právní stav. Tento stav již existuje, soud jej pouze deklaruje, ale nijak jej nemění. Sama zájemkyně o převod prostřednictvím svého právního zástupce Radka Závodného sdělila soudu v podání ze dne 31. 8. 2020 mimo jiné, že „žalovaní ve svých podáních platnost předmětné smlouvy o smlouvě budoucí nenapadají a ani ji explicitně netvrdí.

Žalovaní toliko vyjadřují svoji právní nejistotu. Z podání učiněných oběma žalovanými v nadepsaném řízení je dle názoru žalobkyně zcela zjevné, že se žalovaní cítí být uzavřenými smlouvami vázáni, což dokládá také aktivita žalovaných při shromažďování důkazních prostředků, které má k dispozici toliko strana žalovaná. Nicméně jelikož se má jednat o nakládání s majetkem obce na základě 20 let „starých“ smluv, chtějí pro své právní jednání, resp. jeho formu, která musí dnes v souladu se zákonem o obcích, mít oporu v soudním rozhodnutí." To potvrzuje, že obě strany vnímají podstatu soudního řešení v podstatě shodně.

Průběh tohoto řízení sledují a jeho výsledky chtějí využít i v dalších městech. V právním státě může závazně posoudit právní otázky v podstatě jen soud. „Toto soudní řízení vnímáme od počátku jako možnost vyjasnění právní situace za účelem nalezení řešení. V určitém smyslu to může být precedentní rozhodnutí,“ uzavírá primátor Žbánek.

Poslední novinkou v celé složité záležitosti je rozhodnutí olomouckého zastupitelstva ze 7. září. Zastupitelstvo pověřilo Radu města Olomouce, aby „neprodleně iniciovala jednání s Radou Olomouckého kraje za účelem legislativních změn, umožňujících převod bytů družstev ve smyslu původně uzavřených smluv“. Kraj musí být do procesu zapojen z prostého důvodu: na rozdíl od měst mají kraje právo zákonodárné inciativy. Mgr. Míchal Folta, Olomouc

NA PARDUBICKU OZNAČILI NA SILNICÍCH ÚZEMÍ MORAVY

Aktivisté dosáhli svého, tabule na Svitavsku označují hranici Čech a Moravy: Aktivisté, kteří na jaře bílou čáru vyznačili na hlavních silničních tazích na Svitavsku hranici mezi Čechami a Moravou, docílili po necelých pěti měsících svého alespoň v Pardubickém kraji. Silničáři začali u krajnic instalovat první hnědé tabule s českým lvem a moravskou orlicí.

„Je to pro nás skvělá zpráva. Mám radost, že vynaložené úsilí se nakonec vyplatilo. Ještě nám zbývá cedule prosadit na Vysočině a v Jihočeském kraji,“ řekl archeolog Ondřej Mlejnek, který spolu s dalšími „hraničáři“ místa na Svitavsku a Vysočině v noci na 1. května vyznačoval.

Tabule upozorňující na historickou hranici Čech a Moravy nechal Pardubický kraj umístit na osmi místech poté, co se na tom “hraničáři“ dohodli s hejtmanem Martinem Netolickým.

Dnes se první cedule objevily například u obce Kukle. Řidiči je uvidí i na dalších místech.

Impulsem k umístění tabulí byl případ z května letošního roku. Dva historici hranici vyznačili přímo na silnicích I/34 a I/35, případem se zabývala policie. Hejtmanství vzalo věc za svou, podle hejtmana Martina Netolického (ČSSD) se kraj, který leží na českomoravském pomezí, hlásí k oběma částem, české i moravské.
Cedule budou stát u hlavních tahů

Tabule budou na silnicích I/43 z Červené Vody do Horní Orlice, I/11 na Červenovodském sedle, I/43 z Horních Heřmanic do Štítů, I/43 mezi Svitavami a Opatovcem, I/35 za Svitav do Gajeru a I/11 z Vendolí do Květné.
Další bude stát u silnice druhé třídy mezi obcemi Lubník a Sázava na Orlickoústecku. Podle provozního náměstka Správy a údržby silnic Pardubického kraje Mariana Cvrkala dosáhnou náklady za všechny tabule asi 300 tisíc korun.
Dopravní značky, které v jiných případech upozorňují na turistický cíl jsou nakonec hnědé, přestože z rozhodnutí krajského úřadu vyplývalo, že policie právě tyto tabule odmítla. Radila použít tabule s bílým písmem na modrém pozadí.

Květnovým malováním na vozovku se policie zabývala kvůli možnému přečinu poškozování cizí věci. Případ trestní kvalifikaci nesplňoval, a věc proto nakonec předala jako možný přestupek městskému úřadu ve Svitavách.
„Byli jsme shledáni vinnými a dostali jsme napomenutí, že už to víckrát nemáme dělat,“ dodal Mlejnek.