iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Válka ve Středomoří? Hrozba Turků, Řekové zbrojí...

Teritoriální spor mezi dvěma členskými zeměmi NATO se stává nebezpečnou hrou nervů. Turecko kvůli hádkám o práva na průzkum nalezišť fosilních paliv ve východním Středomoří hrozí Řecku válkou, Athény chystají posílení obranných kapacit.Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu řeckým politikům pohrozil, že buď přistoupí na rozhovory o tureckých teritoriálních požadavcích, nebo budou čelit vážným následkům.

„Buď porozumí jazyku politiky a diplomacie, nebo je čeká bolestná zkušenost na bitevním poli,“ prohlásil Erdogan v sobotu. „Pochopí, že Turecko má politickou, ekonomickou i vojenskou sílu na to, aby roztrhalo nemorální mapy a dokumenty, které mu byly vnuceny,“ dodal. Ankara je podle něj připravena na jakoukoliv eventualitu.

Jeho slova podtrhla turecká armáda, která v pondělí na severu Kypru zahájila manévry s názvem Středomořská bouře. Údajně také přesunula ze severní Sýrie asi čtyři desítky tanků k řecké hranici. Podle zdrojů z velení to byl jen běžný přesun jednotek, který nemá se současným napětím nic do činění.

Někteří analytici jsou však jiného názoru. „Je to součást diplomatického a vojenského ukazování svalů mezi oběma zeměmi,“ uvedl korespondentka stanice al-Džazíra Stefanie Dekkerová. „Právě jsme od tureckého prezidenta slyšeli, že se při obraně legitimních práv Turecka nezastaví ani před vojenskou konfrontací.“

Řecká vláda v pondělí oznámila, že v reakci na chování Turecka z posledních týdnů posílí armádu. Spekuluje se o nákupu francouzských stíhacích letounů Rafale a nejméně jedné francouzské válečné lodě. „Turecko téměř denně rozpoutává spory, hrozí válkou a vydává vůči Řecku provokativní prohlášení. Naší reakcí je politická i diplomatická připravenost a odhodlání učinit vše nezbytné, abychom ochránili svá práva suverénního státu,“ prohlásil mluvčí řecké vlády Stelios Petsas.

Propletenec zájmů

Výbušná situace má kořeny v roce 2015, kdy italská energetická společnost ENI objevila v egyptských vodách velké naleziště zemního plynu Zohr. To svými zásobami předstihlo již dříve objevená naleziště Aphrodite (nacházející se ve výlučné ekonomické zóně Kypru) a Leviathan (Izrael).

Na čí straně je mezinárodní právo?

Podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 je výlučná ekonomická zóna (VEZ) definována jako oblast moře do vzdálenosti 200 námořních mil (370 km) od pobřeží, v níž má pobřežní stát svrchovaná práva k průzkumu a využívání přírodních zdrojů.

Turecko tvrdí, že VEZ by se měla měřit od kontinentální pevniny. V tom případě by mělo právo na polovinu Egejského moře s výjimkou teritoriálních vod kolem řeckých ostrovů.

Naopak Řecko zastává názor, že VEZ se musí počítat i od břehů jeho ostrovů, i když jsou malé a v těsné blízkosti tureckého pobřeží. Řecko samo přiznává, že Turecko by si zasloužilo více. Smírné řešení komplikuje i skutečnost, že Turecko se odmítlo připojit k Úmluvě OSN o mořském právu

Odhaduje se, že ve východním Středomoří se pod mořským dnem ukrývají dvě miliardy barelů ropy a čtyři biliony kubíků zemního plynu. Na společné těžbě a zpracování se už dříve dohodly Kypr, Izrael, Řecko a Egypt.

První tři zmíněné země v lednu tohoto roku podepsaly dohodu o výstavbě podmořského plynovodu EastMed dlouhého 1 900 kilometrů. Projekt by mohl uspokojit až deset procent poptávky EU a měl by stát šest až sedm miliard dolarů. Hotový by měl být do roku 2025.

Turecko se svými ambicemi stát se významnou energetickou křižovatkou zůstalo stranou. Začalo proto posílat do blízkosti Kypru průzkumné lodě a tvrdilo, že tak chrání práva (mezinárodně neuznávaného) Severního Kypru na jeho podíl zemního plynu.

Poslední kapitola teritoriálních sporů se začala psát 10. srpna, kdy Turecko vyslalo průzkumné plavidlo Oruc Reis doprovázené flotilou vojenských lodí do vod mezi Kyprem a Krétou. Tedy do oblasti, která spadá do výlučné ekonomické zóny Řecka.

Řecko odpovědělo námořními manévry, do kterých se zapojila i Itálie a Francie. Francouzský gigant Total totiž spolu s ENI stojí v čele v průzkumných prací v kyperských vodách. „Pokud jde o suverenitu ve Středozemním moři, musím být ve svých slovech i činech zcela konzistentní. Ničemu jinému Turci nerozumějí,“ pohrozil Ankaře francouzský prezident Emmanuel Macron.

V polovině srpna se v oblasti srazila řecká fregata Limnos s tureckým vojenským plavidlem Kemal Reis doprovázejícím průzkumnou loď. Nehoda se obešla bez zranění. Ukázala však, jak snadno by se věci mohly vymknout kontrole.
Podle agentury AP nejde jen o ropu, plyn a mezinárodní právo. Erdoganův asertivní postup zapadá do jeho strategie udělat z Turecka nejmocnější zemi islámského světa.

Tyto ambice povzbudily i nedávné vojenské úspěchy v Libyi. Ankara už koncem loňského roku podepsala s vládou v Tripolisu dohodu o vytvoření společné výlučné ekonomické zóny, kterou podpořila své nároky na průzkum mořského dna. Řecko smlouvu okamžitě odmítlo. Mimo jiné i proto, že uprostřed nově vytyčeného pásu nárokovaného Tureckem se nachází Kréta.

Krach rozhovorů

Koncem minulého týdne to vypadalo, že Řecko a Turecko začnou jednat o „technických detailech“, které by měly předejít možné vojenské konfrontaci. Athény však iniciativu šéfa NATO Jense Stoltenberga odmítly: s Tureckem je prý možné diskutovat teprve tehdy, až se jeho lodi stáhnou z výlučné ekonomické zóny Řecka.

Evropa je v přístupu k řešení krize rozdělená. Zatímco Francie jde na Turky zhurta, Německo, které nyní předsedá Radě EU, se snaží hledat kompromisy. Musí však počítat s tím, že Turecko má v rukávu eso: čtyři miliony syrských uprchlíků. „I ta nejmenší jiskřička může zažehnout katastrofu,“ varoval nedávno šéf německé diplomacie Heiko Maas.
Turecko objevilo své největší naleziště plynu v Černém moři

Napětí ve východním Středomoří tak dále eskaluje a světová média dál otevřeně píší o možnosti vojenského střetu mezi dvěma členskými zeměmi Severoatlantické aliance.

„Námořní incident, během kterého začnou lodě Severoatlantické aliance střílet po sobě, může být pro mnohé nepředstavitelný. Bohužel však není zcela nereálný,“ napsal v komentáři pro agenturu Bloomberg americký admirál a bývalý velitel Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě James Stavridis.

„Východní Středomoří, které se v uplynulých staletích stalo dějištěm slušné řádky válečných střetnutí, se stalo nejžhavějším místem světových oceánů a předstihlo tak v tomto ohledu Jihočínské moře či Arabský záliv,“ dodal zkušený voják s řeckými kořeny.

GENERÁLOVÉ OBRANY USA CHTĚJÍ VÉST VÁLKY?

Trump útočí na šéfy armády. Chtějí válčit, aby potěšili zbrojní firmy, míní: Vrcholní představitelé amerického ministerstva obrany chtějí neustále vést války, aby dělali radost firmám, které armádě dodávají vojenské vybavení. V pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump, mezi nímž a armádními vůdci roste v posledních měsících napětí, uvedla agentura AP.

Prezident se v posledních dnech snažil odvrátit obvinění, že se před dvěma lety nelichotivě vyjádřil o padlých amerických vojácích, včetně těch, kteří byli za první světové války pohřbeni na vojenském hřbitově ve Francii.
Břídilové a cucáci. Trump urazil padlé vojáky, tvrdí šéfredaktor magazínu

S kauzou přišel časopis The Atlantic, který se odvolává na nejmenované zdroje, což Trump kritizuje.
Šéf Bílého domu na pondělní tiskové konferenci zopakoval, že článek v časopisu považuje za výmysl. „Neříkám, že mě armáda miluje. Vojáci ale ano,“ poznamenal.

„Nejvyšší představitelé Pentagonu mě asi nemilují, protože oni nechtějí dělat nic jiného, než vést války, aby všechny ty báječné společnosti, které vyrábějí bomby, letadla a všechno ostatní, se dál měly dobře,“ dodal Trump.
Prezidentovy vztahy s vojenskými veliteli jsou napjaté od léta, kdy Trump hrozil, že povolá armádu do ulic některých amerických měst kvůli protestům a nepokojům, jež vypukly po uveřejnění videa z tvrdého zákroku bělošského policisty proti černochovi Georgi Floydovi.

Floyd měl už předtím opakovaně problémy se zákonem, od krádeží přes přechovávání drog až po ozbrojené přepadení, za které byl odsouzen k pěti letům za mřížemi.

Neshody vypukly rovněž mezi prezidentem a nejvýše postaveným generálem armády Markem Milleym. Ten stál na začátku června po Trumpově boku při kontroverzním focení před kostelem na náměstí Lafayette Square naproti Bílému domu, kvůli němuž podle řady pozorovatelů policie silou rozehnala převážně pokojný protest.
Americkým vojákům dochází s Trumpem trpělivost, přiklánějí se k Bidenovi

Milley, který měl na sobě při události maskáčovou uniformu, však později prohlásil, že své přítomnosti na akci lituje, protože vyvolala dojem, že je armáda zapojena do domácí politiky.

Jedním z Trumpových předvolebních slibů byla rozsáhlá modernizace armády, podle časopisu Forbes jeho administrativa mezi lety 2016 až 2020 zvýšila rozpočet Pentagonu o čtvrtinu. Agentura AP připomíná, že ministr obrany Mark Esper, kterého jmenoval Trump, byl do roku 2017 hlavním washingtonským lobbistou zbrojovky Raytheon.

ŠÉF SNĚMOVNY KOLLÁR SR SE PRÝ NECÍTÍ VYDÍRATELNÝ

Na šéfa slovenské sněmovny praskl lascivní chat. Jen legrace, hájí se: Slovenská veřejnost se v posledních dnech baví novými detaily ze soukromí předsedy parlamentu Borise Kollára. Na internet totiž někdo vyvěsil jeho erotickou komunikaci s mladou transženou. Kollár říká, že uniklou konverzaci vedl ještě před nástupem do funkce a že se kvůli ní necítí vydíratelný. Opozice už ho však vyzvala k rezignaci.

Jedno Slováci svým předsedům parlamentu vytknout nemohou, a sice to, že by s nimi byla nuda. Poté, co funkci opustil usvědčený plagiátor, mistr přeřeků a generátor originálních nápadů Andrej Danko, se v čele Národní rady usadil Boris Kollár.

Plagiátor Kollár zůstává šéfem parlamentu, Matovičova vláda ustála krizi

Rovněž nachytaný akademický podvodník, byznysmen s vazbami na slovenské podsvětí a milovník žen.
I ti, kteří o jeho politickém působení mnoho nevědí, ho znají díky jeho jedenácti dětem zplozeným s deseti partnerkami. Sám Kollár se netají tím, že má ženy rád. A právě tato záliba stojí za jeho současným skandálem.

Na veřejnost se totiž dostala několik let stará údajná komunikace Kollára se slovenskou transgenderovou modelkou Paris Nemc. Na stránku Kollarjeuchyl.com ji někdo vyvěsil poté, co přepis konverzace chtěla zveřejnit bulvární média a Kollár jim za to vyhrožoval trestním oznámením.

Nyní se lascivními touhami šéfa parlamentu baví internetoví vtipálci, zatímco bezpečnostní experti kroutí hlavou. Kollár si totiž zprávy s transženou vyměňoval na Messengeru, což nepovažují zrovna za prozíravé.

„V tomto případě jde navíc o komunikaci, která, pokud by unikla, dostává vrcholového politika do situace, že ho může někdo vydírat. To je něco, za co nedostanete na Národním bezpečnostním úřadě bezpečnostní prověrku,“ uvedl pro Denník N Victor Breiner z portálu Infosecurity.sk.

Kollár však ke zveřejněným zprávám a fotkám uvedl, že jejich prostřednictvím vydíratelný není a že si s Paris Nemc psal v době, kdy ještě nebyl předsedou parlamentu. Nepotvrdil, zda uniklé věty skutečně psal on, v jedné části chatu nicméně pisatel modelku vyzývá, aby se přesunuli na jinou platformu, a dává jí své telefonní číslo. To lídr strany Jsme rodina dodnes používá.

„Byla to pro mě zábava, v životě jsem ji neviděl a nesetkal se s ní. Přiznám se, že jsem si dělal srandu, byl jsem zvědavý, kam až je schopná zajít. Je to soukromá konverzace, nebudu se za to omlouvat, nebylo to určené veřejnosti,“ míní Kollár. Zatímco jiní politici prý utápí stres z vysoké funkce v alkoholu, drogách či okrádání státu, on relaxuje právě podobně laděnými diskuzemi.

Na Homofoba roku to není, vzkázala organizace

Aféra okamžitě nabila munici slovenské opozici, která se Kollára snažila sesadit už v červenci po odhalení jeho plagiátorské kauzy. Předseda strany Směr-SD Robert Fico šéfa Národní rady vyzval, aby odstoupil.
Informace bulvárních médií podle něj ukazují na „hluboké lidské, etické, morální selhání předsedy parlamentu“. List Hospodárske noviny nicméně uvádí, že Ficova partaj nebude podávat návrh na Kollárovo odvolání. Někdejší premiér také zkritizoval seriózní média, že o Kollárově kauze záměrně mlčí.

Skandál má ovšem pro Kollára jeden pozitivní efekt. Slovenské organizace Institut lidských práv a Duhové Slovensko podle deníku Sme druhému nejvyššímu ústavnímu činiteli odebraly nominaci v anketě Homofob roku.

Tam se Kollár dostal pro své několikeré nenávistné výroky vůči členům LGBT komunity. Vítězem jednoho z minulých ročníků se ostatně stal i Kollárův předchůdce Danko. Současného šéfa parlamentu citovala média třeba ve chvíli, kdy kritizoval tradiční duhové pochody a jejich účastníky označil za úchyly. Proti většině homosexuálů však prý nic nemá.
A to podle pořadatelů ankety dokazuje i jeho uniklá intimní komunikace. Shodli se, že Kollára nominovali neprávem, protože má podle nich „vůči LGBT lidem pozitivní vztah, a to jak na teoretické, tak i praktické úrovni“. A jeho homofobní výroky jsou prý jen „mimořádně pokryteckou politickou kampaní“.

BABIŠ DER SPIEGELU: JSEM VYSOCE MORÁLNÍ, NEMÁM MILENKU

Jsem vysoce morální člověk, nelžu, nekradu, řekl Babiš týdeníku Der Spiegel: Česká republika je vzorem pro ostatní země a v budoucnu chce opět patřit mezi nejlepší, to v rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel řekl český premiér Andrej Babiš. Sám sebe označil za vysoce morálního člověka, který nelže, nekrade, moc nepije a nemá milenku. Skeptický postoj Čechů vůči Evropské unii se podle něj zlepší i díky němu.

„Česká republika je vzorem pro budoucnost. Přichází k nám mnoho cizinců z Francie i odjinud,“ řekl Babiš v rozhovoru pro prestižní německý časopis Der Spiegel. V úterý rozhovor zveřejnila anglická mutace časopisu.

Babiš se z technokrata proměnil v Otce země, napsal saský list

Česko, které podle Babiše před druhou světovou válkou patřilo k nejvíce industrializovaným zemím světa, chce opět patřit „mezi nejlepší“. Vést by se podle předsedy vlády mělo „jako rodinná firma“.

Českého premiéra německý časopis čtenářům představuje jako člověka, který „většinu svého života strávil prací na tom, aby se stal miliardářem“. Rozhovor s ním podle redaktora nezačal příliš dobře. Babiš si totiž vytiskl seznam článků otištěných v časopisu a redaktora obvinil, že o něm Der Spiegel lže.

Jsem proevropský, kritizuji jen něco

Český premiér v rozhovoru připustil, že Česko patří k nejvíce euroskeptickým zemím EU. „Ale zlepší se to. Částečně i díky mně. Jsem proevropský a kritizuji jen určité aspekty,“ řekl.

EU by se podle Babiše měla vrátit ke svým kořenům, zredukovat byrokracii a také přestat hovořit o příkopu mezi Západem a Východem. Více by se mělo mluvit o bezpečnostní spolupráci. „Evropa by měla přijít s vlastními nápady a převzít vlastní odpovědnost,“ řekl Babiš.

V rozhovoru znovu odmítl migrační kvóty, zdůraznil solidaritu Česka v migrační otázce a navrhl zřízení jakéhosi imigračního místa, které by fungovalo jako kdysi záchytný ostrov Ellis Island v New Yorku, kam přijížděli imigranti z Evropy.

Nepiju a nemám milenku

Der Spiegel připomíná, že je Babiš „v Bruselu kontroverzní postavou kvůli svým podnikatelským zájmům“. Český premiér označil za „nestydatost“, že se auditní služba Evropské komise vložila do jeho údajného střetu zájmů a „dovolila si komentovat a interpretovat české právo“. Protivládní protesty ze závěru loňského roku označil za dílo opozice. „Nemá to pro mě žádný důsledek,“ řekl.

Sám sebe Babiš v rozhovoru označil za člověka vysokého morálního kreditu. „Nelžu ani nekradu. Příliš nepiju a nemám milenku,“ řekl v reakci na dotaz, kolik toho zbývá v české politice z morálního odkazu bývalého prezidenta Václava Havla.
Ve vztahu k Číně se podle Babiše ani po návštěvě předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu nic nemění. Vystrčilova návštěva ostrova, který Čína považuje za odpadlickou provincii, má podle premiéra „spíše co do činění s domácí politikou, s lákáním voličů“. Vztahy Česka s Ruskem naopak podle něj „nejsou ideální“.

OPOZICE Z BĚLORUSKA NA UKRAJINĚ

Dva běloruští opozičníci jsou na Ukrajině, Kalesnikavovou zadrželi na hranici: Tři členové běloruské opozice, včetně Maryje Kalesnikavové, prošli v noci na úterý jednou z kontrol na ukrajinské hranici, ale jen dva se na území Ukrajiny dostali. Kalesnikavová byla na hranici zadržena, okolnosti jsou však zatím nejasné. Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra šlo o násilné vyvezení lidí z vlasti.

Běloruská vláda zveřejnila video, které údajně zachycuje opoziční auto na hranicích | (0:33) | video: Reuters
Kalesnikavová, která je členkou vedení koordinační rady běloruské opozice, byla podle svědků zadržena už v pondělí v Minsku. Server Tut.by s odvoláním na svědka napsal, že ji neznámí lidé odvezli v dodávce pryč. Rada později oznámila, že telefonicky je nedostupná nejen ona, ale také další dva členové.

Mluvčí státního výboru na ochranu hranice ve své informaci poskytnuté Tut.by řekl, že trojici na hranici tvořili kromě Kalesnikavové ještě Anton Radnjakou a Ivan Kraucou.

Všichni jeli ve voze BMW a nejprve prošli první řádnou kontrolou asi 13 kilometrů od hranic, ale dál na cestě k hranicím jsou rozmístěná dodatečná stanoviště pohraničních hlídek. Když údajně trojice u dalšího stanoviště spatřila vojáka, auto nabralo rychlost a opustilo běloruské území.

„Přitom se Kalesnikavová ocitla mimo vozidlo, zřejmě ji z auta vystrčili, alespoň takto to nyní vypadá, pokud mohu soudit,“ prohlásil mluvčí. Dodal, že Kalesnikavová byla zadržena. Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka ale nešlo o dobrovolný odjezd. „Jednalo se o nucené vyhoštění z rodné země.“

„Maryju Kalesnikavovou se z Běloruska vykázat nepodařilo, protože tato odvážná žena podnikla kroky, které zabránily jejímu přemístění přes hranici. Zůstala na území Běloruské republiky,“ napsal Heraščenko na facebooku.

Ze země mě dostanou jedině násilím

Další čelný člen koordinační rady právník Maksim Znak serveru Tut.by řekl, že spolu s Kalesnikavovou, Radnjakouem a Kraucouem předtím zvažovali, co dělat, pokud je úřady postaví před stejnou volbu jako jejich kolegy z rady Pavla Latušku a Volhu Kavalkovovou – odjet ze země, nebo být vystaven represím.

Fešná tvář režimu. Diktatura je naše značka, hlásá Lukašenkova mluvčí

Kalesnikavová podle Znaka jednoznačně řekla, že ji ze země nedostanou, jedině násilím.

Agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na dobře informovaný zdroj napsala, že si Kalesnikavová zničila cestovní pas, a proto ji nemohli dostat ze země. „Při pokusu o deportaci si roztrhla pas a pohraniční stráž ji nemohla vpustit na území Ukrajiny,“ citovala agentura svůj zdroj.

„Oficiálním verzím nevěřím ani na vteřinu. Čekám, až se s nimi (Radnjakouem a Kraucouem) spojím a sami řeknou, co se stalo,“ řekl Tut.by právník Znak. „Jsem rád, že Maša (Kalesnikavová) přelstila všechny mazané plány a z této situace vyšla vítězně. Nevím, co se stalo, ale klidně věřím, že si roztrhala pas, nebo vyskočila z auta. V každém případě se jim (úřadům) to nepodařilo. Nyní říkají, že Maša byla zadržena – dobrá, znamená to, že za ni nese odpovědnost náš stát,“ dodal Znak.

Kalesnikavová patří k organizátorům protestů, které Bělorusové pořádají od srpnových prezidentských voleb proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. V neděli v Minsku opět demonstrovalo kolem sto tisíc lidí a policie zadržela přes 600 z nich.

Úřady po volbách 9. srpna prohlásily za vítěze Lukašenka, ale opozice výsledek považuje za zfalšovaný. Lidé proto už týdny protestují nejen v Minsku, ale také v dalších městech, čelí přitom tvrdým zákrokům bezpečnostních sil.

SAAKAŠVILI CHCE ZNOVU DO GRUZIE

Nová kapitola Saakašviliho ságy. Uprchlý prezident chce opět vládnout Gruzii: Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili se plánuje vrátit do vlasti, odkud před sedmi lety uprchl. A to v případě, že jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Dvaapadesátiletý politik a nynější poradce na Ukrajině by se pak stal gruzínským premiérem. V rodné zemi mu přitom stále hrozí zatčen

Saakašvili má v plánu vrátit se do Gruzie, pokud jeho Sjednocené národní hnutí zvítězí ve volbách. Ty se mají konat na konci října. „Naše hnutí a všechny strany, které vstoupily do opozičního svazu, přijaly rozhodnutí nominovat jej na pozici premiéra Gruzie,“ řekl současný šéf Saakašviliho strany Grigol Vašadze.

Saakašvili se vrátil na Ukrajinu, jeho strana půjde do voleb

Ve volebním klání se opozice pokusí porazit stranu Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho, která je u moci od roku 2012. Pokud by prohrála, je pravděpodobné, že by padlo i obvinění ze zneužití funkce vznesené vůči bývalému prezidentovi.

Jeho politické eskapády jím tehdy začaly a pokračují dodnes. Dvojnásobný gruzínský prezident po vypršení svého druhého mandátu v roce 2013 utekl ze země. Nejdříve do Spojených států, pak ovšem zakotvil na Ukrajině, kde rozjel svou druhou kariéru.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko mu v roce 2016 svěřil post oděského gubernátora. Nakonec se však ve zlém rozešli a ze Saakašviliho se stal Porošenkův zavilý kritik. Tehdejší prezident podle něj otevřel dveře korupci a otálel s nutnými reformami. Saakašvili si proto i na Ukrajině založil vlastní opoziční stranu.

Brzy však přišel o ukrajinské občanství a několikrát byl zatčen. Politik se smyslem pro drama při jednom ze zatýkání stál na střeše a vyhrožoval, že skočí. Policisté ho sice sundali dolů, Saakašviliho fanoušci ho však vytáhli z policejního mikrobusu a osvobodili.

Vašadze: Saakašvili se musí vrátit ke svému národu

Naposledy se vyhnaný Saakašvili na Ukrajinu vrátil loni v květnu a o rok později se už i s ukrajinským pasem v kapse stal vedoucím rady pro politické a ekonomické reformy na Ukrajině ve vládě prezidenta Volodymyra Zelenského.
A podobné drama mu stále hrozí i doma v Gruzii. Za zneužití moci byl před dvěma lety odsouzen k šesti letům vězení a nynější gruzínská ministryně spravedlnosti Tea Culukianiová se nechala slyšet, že bude exprezident zatčen okamžitě, jakmile vkročí na gruzínskou půdu.

Dvaapadesátiletý politik i jeho stoupenci ovšem pokládají stíhání za politicky motivované. „Saakašvili se musí vrátit do Gruzie a být se svým národem,“ prohlásil podle Rádia Svobodná Evropa Vašadze.

Sám exprezident na svém Facebooku v pondělí napsal, že v případě výhry neodslouží celý mandát. „Samozřejmě chci pomoci svému lidu dostat se z krize. Proto jsem oznámil, že souhlasím s tím, abych se stal přechodným premiérem. Nikoliv na celé období, ale jen po dobu stabilizace, dokud se nám v Gruzii nepodaří překonat tuto hlubokou krizi.
Dodal, že dál pracuje i ve svém ukrajinském úřadu. „Pro mě jsou osudy Ukrajiny a Gruzie neoddělitelné. Nevybírám si mezi těmito zeměmi, můj boj pokračuje tady i tam,“ slibuje Saakašvili.

HUMPOLEC VOLÁ NA POMOC VOJÁKY

Domov pro seniory Humpolec žádá o pomoc armádu. Hejtman Jiří Běhounek projednal situaci s ministrem obrany
Bezpečnostní rada Kraje Vysočina se dnes opět sešla, aby zhodnotila aktuální epidemiologickou situaci na Vysočině. Podle informací krajských hygieniků je nyní v kraji přes 300 pozitivně testovaných a dosud nevyléčených osob, kromě okresu Havlíčkův Brod narostly za poslední týden počty nakažených ve všech čtyřech zbývajících okresech. Nejvyšší nárůst je nyní na Pelhřimovsku, kam spadá i Domov pro seniory Humpolec, kde je na jednom z pracovišť domova v Lužické ulici 23 covid pozitivních klientů a 18 zaměstnanců. Ředitel zařízení Petr Vaněk oficiálně požádal hejtmana Jiřího Běhounka o odeslání žádosti o pomoc s personálním zajištěním v domově na generální štáb Armády ČR. O situaci v humpoleckém zařízení informoval hejtman také ministra obrany Lubomíra Metnara.

Už v tuto chvíli domov pro seniory poptává brigádníky, kteří by pomohli s péčí o klienty. „Část zaměstnanců se přesunula z druhého pracoviště na Máchově ulici a máme nyní k dispozici také osm dobrovolníků, kteří budou přednostně testováni, aby mohli do domova co nejdříve nastoupit. K tomu bychom uvítali rychlou pomoc asi 12 příslušníků armády, tak aby byl plnohodnotně zajištěn provoz celého zařízení. Kraj je připraven zajistit stravu i ochranné osobní pomůcky, podobně jako to fungovalo v případě soukromého Alzheimer centra v Jihlavě,“ přiblížil po jednání bezpečnostní rady hejtman Jiří Běhounek.

Náměstek pro zdravotnictví Vladimír Novotný sdělil, že v posledních dnech byly postupně navyšovány odběrové kapacity nemocnic, ale problém je s vyhodnocováním vzorků, a to zejména o víkendu. V současné době jedná kraj s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR, který denně zvládne vyhodnotit až 5 000 vzorků a v současné době má volné kapacity. Podle vyjádření Pavla Fraňka, náměstka hejtmana pro oblast sociálních věcí, projede navíc tento týden školením zdravotnický personál ze všech 20 krajem zřizovaných pobytových sociálních zařízení, aby mohli v budoucnu odebírat vzorky klientů i zaměstnanců přímo v zařízeních, což výrazně uleví jak odběrným místům v nemocnicích tak i výjezdové sanitce zdravotnické záchranné služby. Ing. Jitka Svatošová

POSTIH PROVOZOVATELE KASÍN

Celní správa uspěla u Nejvyššího správního soudu ve věci tzv. kvazikasin: V minulých dnech Nejvyšší správní soud svým prvním rozsudkem ve věci tzv. kvazikasin potvrdil správní rozhodnutí orgánů Celní správy ČR, jímž došlo k potrestání provozovatele kasina za nesplnění zákonem striktně vyžadovaného úplného zajištění obsluhy všech započitatelných stolů živých her v kasinu.

Nejvyšší správní soud v rozsudku zdůraznil, že živá hra musí být v kasinu umožněna současně na všech započitatelných stolech živé hry po celou dobu provozu kasina, což není splněno, pokud v provozovně nebyl u žádného stolu živé hry přítomen krupiér, který by byl schopen živou hru aktivně nabízet, a obsluha provozovny (v počtu jednoho zaměstnance) byla vytížena jinými činnostmi spojenými s provozem kasina.

Celní správa tento rozsudek vnímá jako jasné potvrzení nastavené správní praxe a v boji proti provozovatelům tzv. kvazikasin bude nadále aktivně pokračovat. Rozsudek Nejvyššího správního soudu je v plném znění k dispozici na:
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2020/0196_6As__2000032S_20200902... plk. Ing. Martina Kaňková.tisková mluvčí

VYSOČINA ŘEŠÍ KLIMA

Klimatická změna představuje pro českou společnost zásadní výzvu. Jak na ni pozitivně reagovat v různých sektorech a odvětvích, jak zde efektivně snižovat emise skleníkových plynů a také jak se na dopady klimatické změny adaptovat, těmito klíčovými otázkami se zabývá čtyřdílný cyklus České televize „Česko řeší klima“. První díl tohoto vzdělávacího cyklu byl věnován aktivitám realizovaným v Kraji Vysočina. Divák má tak možnost posoudit účinnost přijatých opatření v praxi i ve svém okolí.

Pořad odvysílala v srpnu Česká televize na ČT2 a jeho jednotlivé díly jsou kdykoliv k dispozici k přehrání v internetovém
archivu ČT, tzv. iVysílání. „Vydali jsme se cestou zmapování příkladů dobré praxe v oblasti klimatických opatření, a to zejména na místní a regionální úrovni. Se štábem jsme postupně zavítali do zhruba padesáti lokalit po celém Česku. Navštívili jsme větší města i menší obce, iniciativní podniky, školy, aktivní neziskové organizace, sdružení a občanské iniciativy. Naším cílem bylo představit různé aktéry, kteří se snaží něco dělat pro ochranu klimatu a posouvají naši zemi směrem k uhlíkové neutralitě,“ dodal Tichý. Filmaři především ukázali konkrétní cesty, jak se s ochranou klimatu a s ní spojenými výzvami vypořádat – ať už jde o dopravu, energetiku, průmysl, nebo třeba krajinu a zemědělství. V Česku dnes již najdeme mnoho subjektů a jednotlivců, jejichž počínání může být inspirací.

K nejvýznamnějším aktérům při plánování a zavádění klimatických opatření se bezesporu řadí kraje. „Náš pořad potvrdil, že kraje se o tuto problematiku zajímají a jejich podpora nízkoemisním projektům roste. Jsme rádi, že se do naší mini-série podařilo zapojit vybrané kraje a také města,“ poznamenal Tichý. Pokud jde o Kraj Vysočina, zaujalo filmový štáb např. využívání čisté energie a elektromobility v Kamenici nad Lipou, projekt hospodaření se zadrženou dešťovou vodou v Chotěboři a jejich systém v odpadovém hospodářství DOOR-TO-DOOR, péče o veřejná prostranství ve Žďáře nad Sázavou, aktivita spolku Krajina a Mokřady zachraňující podmáčené květnaté louky, ale i příkladné hospodaření společnosti KINSKY Žďár, které se soustřeďuje na výsadbu druhově pestrého lesního porostu. „Z nabídnutých témat realizovaných přímo Krajem Vysočina zaujalo především měření kvality ovzduší, dobrovolnická akce Čistá Vysočina, kdy veřejnost uklízí své okolí nebo alternativy trvale udržitelného rozvoje, čas se našel i na návštěvu jediného školního statku na Vysočině, který najdete v Humpolci,“ doplnil radní Kraje Vysočina pro oblast zemědělství a životního prostředí Martin Hyský. Zajímavých námětů na klimatická opatření v Kraji Vysočina bylo velké množství, proto budou vytvořena na podzim 2020 ještě dvě bonusová krátká videa s projekty, které se do dokumentu České televize z časových důvodů nedostaly.

Důležitou součástí projektu „Česko řeší klima“ je i následná osvětová činnost v podobě besed pro školy a pro veřejnost, při nichž autoři dokumentu využijí promítání ukázek z jednotlivých dílů pořadu. Kraj Vysočina bude dokument Česko řeší klima a krátká bonusová videa prezentovat na svých akcích a školeních Krajského úřadu Kraje Vysočina. Mimo jiné nabízí k zapůjčení i putovní výstavu „Změny klimatu“ a podrobnosti k výstavě a k zapůjčení nalezne na webových stránkách kraje. Ing. Jitka Svatošová

DĚDICTVÍ UNESCO NA PARDUBICKU

Požadavky UNESCO jsou v Kladrubech nad Labem splněny, začíná další práce: Koronavirus zahýbal i s plenárním zasedáním Výboru světového dědictví UNESCO, které se mělo v letošním roce konat v Číně. Přeloženo bylo na podzim do Paříže, kam směřuje také informace o splněných požadavcích na loni schválenou památku „Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem“.

„Čerstvou novinkou je vyhlášení rozšířené ochranné zóny. Odborníci požadovali její hranice posunout přes Labe směrem k Trnávce a Chvaleticím, což se nám po uplynutí správních lhůt podařilo učinit k 4. září 2020. Znamená to, že v této zóně by nemělo vyrůst nic, co by památku UNESCO znehodnotilo,“ uvedl předseda Rady památky Roman Línek.

Pardubický kraj se hlásí k opravě silnic v území a k výstavbě nové cvičné jízdárny pro jezdeckou školu a učiliště, která nahradí plechovou halu v sousedství hřebčína. Velkou akcí bude zejména výstavba nového mostu přes Labe v Řečanech nad Labem, který by měl nahradit ten současný, který je v havarijním stavu. Po konzultacích s památkáři vznikne most, který vizuálně nenaruší pohledy na památku UNESCO. „Tady se neobejdeme bez spolupráce se státem, je to opravdu velká investice,“ řekl Línek.

Důležitou součástí historické kompozice krajiny hřebčína jsou zejména historické aleje stromů, které ovšem potřebují nejen samotnou údržbu, ale také rehabilitaci. „Jedná se nejen o hlavní klasicistní aleje, ale také o vedlejší a ovocné aleje i stromořadí na pastvinách. Rehabilitace znamená náhradu jednotlivých stromů kus za kus, kdy se místo odumřelého stromu vysadí jiný exemplář totožného druhu nebo odrůdy,“ hovořil o dalších plánech v následujících letech ředitel Národního hřebčína Jiří Machek.

Obnovou pod dohledem památkové péče prochází v současné době také několik užitných staveb v areálu. Jednou z nich je například stáj Paddock, která se vrátila do své původní podoby s tradičně tesaným krovem, pálenými taškami na střeše a s replikami historických oken. Na řadu přijde brzo také historická pilířová stodola na Miláčku.

„Ve stádiu úvah je zatím vybudování záchytného povrchového parkoviště v Řečanech nad Labem. V nárazníkovém pásmu je také barokní zámeček a pivovar v Semíně, kde majitelé plánují vybudovat ubytovací a stravovací zařízení. Jeho tvarové a obrysové řešení by nemělo nijak narušit památkové hodnoty,“ dodal Línek.

Hřebčín se také zabývá historickým vodním systémem odvodňovacích a zavodňovacích kanálů a stružek v krajině památky. Zatím byla v letech 2006-2008 rehabilitována slepá ramena Labe. Na ni by měla navázat revitalizace celého páteřního systému vodních příkopů, náhonů a vodotečí. „Cílem je mimo jiné možnost zadržení vody v krajině v období sucha či odvodnění v případě potřeby. Studii proveditelnosti budeme zadávat zřejmě v příštím roce,“ dodal ředitel Machek. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

V ČR PŘIBYLO 54 ČISTÍREN, VODOVODŮ A KANALIZACÍ

V roce 2019 se v České republice zvýšil počet čistíren odpadních vod o 54. Rozrostla se i vodovodní síť o 233 kilometrů a kanalizační o 393 kilometrů. Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytlo na podporu vodního hospodářství více než 2,7 miliardy korun. Vyplývá to ze Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2019, kterou dnes MZe předložilo vládě.

Ministerstvo zemědělství v roce 2019 spravovalo devět dotačních programů zaměřených na vodní hospodářství, z toho sedm národních a dva financované z národních či nadnárodních zdrojů.

„Celkově jsme loni na podporu vodního hospodářství poskytli 2,7 miliardy korun. Prostředky směřujeme například na výstavbu vodovodů a kanalizací, protipovodňovou prevenci, zadržování vody v krajině, výstavbu rybníků, závlahy nebo pozemkové úpravy,“ řekl ministr Miroslav Toman.

V roce 2019 bylo zásobováno pitnou vodou z vodovodů 10,09 milionu lidí, tj. 94,6 % z celkového počtu obyvatel (v roce 2018 to bylo 10,06 milionu). Délka vodovodní sítě byla prodloužena o 233 kilometrů a dosáhla 78 983 kilometrů. Nová výstavba a dostavba stávajících vodovodních systémů zvýšila počet zásobených obyvatel o 26 059. V domech napojených na kanalizaci žilo 9,12 milionu lidí, to je 85,5 % z celkového počtu obyvatel (v roce 2018 to bylo 9,09 milionu). Do kanalizací bylo bez zpoplatněných srážkových vod vypuštěno celkem 461,1 milionu m3 odpadních vod.

Z tohoto množství bylo čištěno 97,7 % odpadních vod (bez zahrnutí vod srážkových), což představuje 450,3 milionu m3. Zvýšil se počet čistíren odpadních vod o 54 na celkových 2 731. Zvýšila se spotřeba vody o 1,4 litru na osobu a den na celkových 90,6 litru na osobu a den. Průměrná cena bez DPH činila pro vodné 39,30 Kč/m3, pro stočné 34,70 Kč/m3.
Na rozvoj vodovodů a kanalizací poskytlo MZe v roce 2019 podporu ve výši 1 miliardy korun. Na prevenci proti povodním vynaložilo MZe celkem 542 milionů korun. Protipovodňová ochrana se mimo jiné realizovala na Divoké Orlici nebo na vodních dílech Nechranice a Boskovice. V rámci opatření na drobných vodních tocích a malých nádrží podpořilo MZe celkem 256 akcí za přibližně 461 milionů korun.

Zadržení vody v krajině a protierozní ochrana, tedy budování rybníků, malých nádrží, mokřadů a prvků zajišťujících protierozní ochranu, jsou prioritami pozemkových úprav. Při nich byla od roku 1991 provedena vodohospodářská opatření na ploše téměř 650 hektarů a protierozní opatření na rozloze přibližně 822 hektarů. Budovány byly také polní cesty, svodné a záchytné příkopy, meze, průlehy nebo protierozní hrázky doplněné výsadbou keřů a stromů, které slouží také k ochraně půdy a zlepšují hospodaření s vodou v krajině. V roce 2019 bylo na pozemkové úpravy vynaloženo 1,9 miliardy korun.

Na našem území se nachází přibližně 24 tisíce rybníků a nádrží o celkové ploše kolem 52 tisíc hektarů. V roce 2019 bylo vyloveno 20 986 tun tržních ryb, nejčastěji šlo o kapra.

Rok 2019 patřil k teplotně výrazně nadnormálním, průměrná roční teplota vzduchu dosáhla 9,5 stupně C. Stal se tak druhým nejteplejším rokem od roku 1961. Úhrn srážek na území ČR byl normální (634 mm, což představuje 92 % normálního stavu v porovnání s roky 1981-2010). Potvrdil se tak scénář vývoje změny klimatu, kdy narůstají teploty vzduchu, ale úhrny srážek zůstávají stejné, pouze se výrazně mění jejich rozdělení – delší bezsrážková období střídají častější přívalové deště. Tato situace pak způsobuje větší rozkolísanost průtoků ve vodních tocích a zhoršení jakosti vod vlivem nízkého naředění vypouštěných odpadních vod přirozeným průtokem. Kvůli zrychlenému odtoku srážkových vod a snížené infiltrace dochází také k poklesu hladin mělkých podzemních vod, v roce 2019 v řadě oblastí až na úroveň „mimořádného sucha“.Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

NA OSTRAVSKU ZMÍRNĚNÉ NEGATIVNÍ DOPADY ÚTLUMU TĚŽBY UHLÍ

V pátek odpoledne se hejtman kraje Ivo Vondrák se svým týmem v Praze sešel se zástupci Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Cílem pracovního jednání bylo zajištění jasného rámce pro zmírnění negativních dopadů útlumu těžby černého uhlí na život v regionu.

„Vláda se chystá projednávat převod majetku OKD pod státní podnik DIAMO v souvislosti s útlumem těžby uhlí ve všech dolech OKD, s výjimkou dolu ČSM. Rok 2021 se tak pro celý Moravskoslezský kraj stane zásadním milníkem. Útlum těžby bude mít vliv na ekonomickou výkonnost dodavatelských firem, na zaměstnanost, na bezpečnost centrálního zásobování teplem pro obyvatele kraje a na dodávky koksovatelného uhlí pro potřeby ocelářství a návazně strojírenství. Proto považuji za nezbytné, aby kraj do procesu vstoupil s jasnými požadavky a návrhy, které pomohou všechny negativní dopady zmírnit,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Hejtman kraje na jednání zopakoval konkrétní kroky, které navrhuje ke zlepšení komunikace a spolupráce mezi centrálními ministerstvy a klíčovými aktéry v dotčeném Moravskoslezském kraji při realizaci společensky odpovědného útlumu těžby uhlí v celém kontextu kraje, nikoliv jen s úzkým zaměřením na problémy OKD. Své návrhy podpořil také souhlasným stanoviskem krajské tripartity.

„Protější stranu stolu jsme seznámili s průběžnými výsledky dopadové studie o ukončení spalování uhlí v Moravskoslezském kraji. Vyplývá z ní, že uhlí budeme v našem kraji potřebovat nejméně do roku 2030, zejména pro centrální vytápění domácností a výrobu oceli. Proto urychlený útlum těžby černého uhlí považujeme za rizikový a hledáme cesty, jak celou situaci zvládnout tak, aby trpělo co nejméně lidí a firem,“ vysvětlil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

Jednání nebylo jednoduché, každá ze stran představila řadu věcných argumentů pro navrhovaný postup. Ministerstva ohajovala úzce vymezený proces technického řešení útlumu v OKD, hejtman se zaměřil hlavně na šířeji pojatý přístup ke zmírnění dopadů na kraj a jeho obyvatele. Během jednání se podařilo oba přístupy sblížit a výsledkem jsou konkrétní kroky, na kterých se obě strany dohodly. Jaké jsou?

• Proces útlumu těžby na všech dolech OKD, s výjimkou dolu ČSM, bude realizován v souladu s návrhem vlády, tedy od 1. března 2021.

• Při rozhodování o délce pokračování těžby na dole ČSM po roce 2021 a dále bude Ministerstvo financí brát v potaz nejen ekonomické parametry, ale také dopady na klíčové odběratele uhlí z OKD v sektoru ocelářství a teplárenství, s nimiž bude jednat o zajištění náhrady tohoto zdroje, a to jak z hlediska bezpečnosti dodávek, nákladů a cen, ale také dopadů na životní prostředí, zejména s ohledem na dopravu a skládkování uhlí.

• Ve spolupráci ministerstev, OKD a Moravskoslezského kraje bude zpracována analýza širšího dopadu útlumu těžby uhlí v OKD na Moravskoslezský kraj s ohledem na dodavatelské firmy, na zaměstnanost, na bezpečnost centrálního
zásobování teplem pro obyvatele kraje a na dodávky koksovatelného uhlí pro potřeby ocelářství a návazně strojírenství.

• Bezprostředně po rozhodnutí Vlády ČR o návrhu na útlum těžby OKD a převod uzavíraných dolů na státní podnik DIAMO bude ustavena pracovní skupina zástupců kraje a společnosti DIAMO, která stanoví rámec pro nakládání s majetkem při zohlednění zájmů správce majetku a zájmů Moravskoslezského kraje na transformaci území postiženého těžbou.

• Moravskoslezský kraj přitom požaduje umožnit státnímu podniku DIAMO dlouhodobější držení majetku, na kterém budou definovány projekty významné pro rozvoj kraje a dále umožnit společnosti DIAMO účast na investičních projektech financovaných z EU.

• MS kraj požaduje rovněž zachování stávajícího institutu bezúplatného převodu majetku ze společnosti DIAMO na obce a kraj. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí