iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vystrčilova cesta na Tchaj-wan, klukovská provokace

Příkře zhodnotil prezident Miloš Zeman cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. „Hodnotím to jako klukovskou provokaci," řekl Zeman v Partii v televizi Prima. „Není důvod, aby se nadále účastnil porady ústavních činitelů," uvedl Zeman. „Nikdy jsem neoznačil Tchaj-wan za samostatný stát,“ reagoval Vystrčil. Prezidentovo vystoupení v televizi označil za lživé.

Zeman v neděli označil Vystrčilovu cestu za urážku jeho kolegů ústavních činitelů, kteří mu cestu nedoporučili.
Šéf Senátu uznává, že mu ústavní činitelé doporučili, aby na Tchaj-wan nejel. Na setkání ústavních činitelů se ale hlasovalo nikoli o jeho cestě, ale o tom, jestli se má Číně doporučit, aby vyměnila svého velvyslance v Praze.
To byla podle Vystrčila další Zemanova lež vedle toho, že ho prezident nařkl, že šéf Senátu označil při cestě Tchaj-wan za samostatný stát.

Babišovi vadí Vystrčilova slova o Milionu chvilek

Premiér Andrej Babiš na Primě řekl, že neodsuzuje, že Vystrčil na Tchaj-wan jel. Později ale prohlásil, že Vystrčil jako první český ústavní činitel porušil to, že česká zahraniční politika respektuje linii jedné Číny. Předseda vlády řekl, že mu nejvíc vadí, že Vystrčil na Tchaj-wanu mluvil o Milionu chvilek pro demokracii. Toto hnutí organizuje protesty proti Babišově vládě ANO a ČSSD tolerované komunisty.

"Nelibí se mi, že pan předseda na Tchaj-wanu pomlouval ústavní činitele. On kálí do našeho hnízda, do České republiky," podivil se Babiš s odkazem na ptáka ve znaku Vystrčilovy ODS.

„My u nás v Česku máme skupinu mladých lidí s názvem Milion chvilek pro demokracii, kterým není jedno, že u nás dochází k pro demokracii a svobodu velmi nebezpečnému propojení moci ekonomické, politické a mediální,“ říkal Vystrčil v projevu na Národní univerzitě Chengchi na Tchaj-wanu. „U vás na Tchaj-wanu zase studentské slunečnicové hnutí 318 nedávno upozornilo na netransparentní vyjednávání o obchodních dohodách s Čínskou lidovou republikou. Dobře vy mladí, díky za to!“ prohlásil doslova.

Vystrčil v neděli svá slova hájil jako projev, který měl na akademické půdě.

Už v pátek Babiš odmítl výzvu komunistů, aby se od Vystrčilovy cesty distancoval. Připomněl ale, že cestu Vystrčilovi nedoporučili jak on, tak Miloš Zeman, lídr ČSSD Jan Hamáček ani šéf diplomacie Tomáš Petříček z ČSSD.
Zeman: Poškodí to české firmy. Babiš: Věřím, že ne

Prezident řekl, že má pochopení pro výhrady Číny k cestě. Podle Zemana to logicky pocítí české firmy, které podle něj na čínském trhu ochotně nahradí německé, francouzské a britské firmy.

„Věřím, že to nepoškodí české firmy,“ řekl naopak Babiš. On i vicepremiér Karel Havlíček budou s Vystrčilem mluvit o ekonomických efektech jeho cesty, o jejím dopadu na české firmy a jejich možnostech obchodovat s Tchaj-wanem.
Ačkoli prezident Zeman plánoval, že vyznamená bývalého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu, který před cestou na Tchaj-wan náhle zemřel, neudělá to. Reagoval tak na vyjádření vdovy po Kuberovi, která řekla, že by vyznamenání od současného prezidenta Miloše Zemana stejně nepřevzala.

Debata Vystrčila s Babišem na Primě se konala jen den po návratu Vystrčila z Tchaj-wanu, kde byl s delegací, v níž byli i další senátoři a zhruba čtyřicet podnikatelů. Před letiště v Praze Kbelích přišla Vystrčila přivítat a poděkovat mu více než stovka lidí. Vystrčil jim řekl, že jel na Tchaj-wan kvůli tomu, aby si Češi narovnali záda a aby bylo vidět, že jim nejde jen o žaludky.

Babiš se několikrát podivil Vystrčilovým slovům o „narovnávání páteře“ a mluvil o tom, že jen minimum států, které jsou v OSN, uznává Tchaj-wan jako stát.

ODEŠEL REŽISÉR MENZEL, NOSITEL OSCARA

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel. Na facebooku to dnes oznámila jeho manželka Olga Menzelová a informaci o jeho úmrtí ČTK potvrdila Menzlova asistentka Míla Říhová. V posledních letech se Menzel potýkal s vážnými zdravotními problémy. Jako režisér má na svém kontě zhruba dvě desítky filmů a v řadě snímků se objevil i jako herec.

V roce 1967 získal za film Ostře sledované vlaky, natočený podle románu Bohumila Hrabala, americkou cenu Oscar pro cizojazyčný film. Měl ještě velké plány, počítalo se s ním třeba pro dokument o Jaromíru Jágrovi. Hokejistův portrét už nenatočí.

„Jiřinko náš milovaný, nejstatečnější ze všech statečných. Včera (v sobotu) večer doma v našich náručích tvoje tělo opustilo náš pozemský svět,“ uvedla na facebooku manželka režiséra. Menzel prodělal v roce 2017 náročnou mnohahodinovou operaci hlavy. Po ní byl udržován několik týdnů v umělémspánku.

Patřil ke slavné generaci české nové vlny, ale vymykal se z ní. Jednak byl benjamínkem, jednak netíhl k umělecké bohémě. Ačkoli se proslavil přepisy děl Bohumila Hrabala, nesdílel spisovatelovu náklonnost k družným pivním sešlostem. „Trpím tady,“ svěřil se, když v jedné z hospod točil autorovu poctu.

Přesto dokázal vystihnout hrabalovskou poetiku jako nikdo jiný. Režii na pražské FAMU absolvoval v roce 1962, tři roky poté se podílel na povídkovém filmu podle spisovatelových předloh Perličky na dně a v roce 1966 zfilmoval jeho Ostře sledované vlaky, oceněné Oscarem za nejlepší cizojazyčný film.

Prostě cirkus,“ popisoval s odstupem oscarový ceremoniál. Přestože si cen vážil, rozhodujícím znakem úspěchu byl pro Menzela vždycky divák. „Film je moc drahá věc, než abych si dovolil utrácet peníze s tím, že na publiku mi nezáleží,“ opakoval, kdykoli přišla řeč na kolegy pěstující umění pro umění.

Díky tomu, že našel ideální podobu lidovosti bez podbízivosti, staly se právě jeho komedie součástí zlatého fondu národní kinematografie. A nejen ty hrabalovské jako Postřižiny, Slavnosti sněženek či trezoroví Skřivánci na niti, kteří o své opožděné premiéře v roce 1990 získali v Berlíně Zlatého medvěda.

Menzel s úsměvně poetickou nostalgií převyprávěl texty Vladislava Vančury v Rozmarném létě či Konci starých časů, autora s blízkým viděním světa našel také ve Zdeňkovi Svěrákovi, s nímž přivedl na svět snímky Na samotě u lesa či Vesničko má středisková.

Patřil ovšem k pokolení, pro něž byl samozřejmostí barrandovský systém s řemeslně zdatnými scenáristy a dramaturgy, proto počátkem 90. let musel hledat nový způsob práce. Se snímky Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina či Obsluhoval jsem anglického krále už takový věhlas nezískal a jeho poslední film Donšajni takřka prošuměl.
Nicméně Menzel si našel jiné záchytné body. Jednak založil rodinu, jednak se věnoval divadlu, a to zejména v zahraničí, od Maďarska po Chorvatsko. Angažoval se také ve sporu o způsob digitalizace starších děl, se svým dvorním kameramanem Jaromírem Šofrem razil hlasitě názor, že by u „čištění“ snímku měli stát vždycky filmaři, nikoli jen technici neznalí autorského záměru.

A navíc hrál. Od studentského filmu své kolegyně Věry Chytilové přes tituly Kdyby tisíc klarinetů, Hra o jablko či Medvídek až po koprodukční příběh Tlumočník, kde byl Menzelovým partnerem nositel Evropské filmové ceny Peter Simonischek.
Jednu z posledních rolí vytvořil ve filmu Vlk z Královských Vinohrad z roku 2016, kde představuje sám sebe: zábavně, ač ne právě lichotivě. „Udělal jsem to pro něj rád,“ řekl pak na adresu režiséra snímku Jana Němce, který zemřel ještě před premiérou. Ve stejném věku jako nyní jeho souputník Menzel.

MINISTR PETŘÍČEK: DIPLOMACII DĚLÁ VLÁDA, NE VYSTRČIL

Diplomacii dělá vláda, ne Vystrčil, reagoval Petříček na čínskou kritiku: Českou zahraniční politiku dělá vláda, nikoli předseda Senátu, reagoval ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na poslední čínskou kritiku cesty šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan. V České televizi dodal ohledně možných sankcí z čínské strany, že Čína podle něj nemá zájem situaci více eskalovat.

Petříček řekl v neděli ČTK, že není příznivcem vzkazů přes média, diplomacie se tak podle něho nedělá. „Mnohokrát jsem zopakoval, že zahraniční politiku České republiky dělá vláda, nikoliv předseda Senátu. Na naší politice vůči Číně, kterou jsme si definovali v 90. letech, se nic nemění. Jsem přesvědčen, že nejdůležitějším krokem k udržení našich vztahů je, že se konečně vzdáme emocí, které do dialogu o strategickém partnerství nepatří,“ uvedl ministr zahraničí.

V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce poté řekl, že česká politika vždy obsahovala témata, která pro Čínu nebyla příjemná a v kterých si ČR stála za svým – například v otázce ochrany lidských práv nebo v poslední době ohledně snahy o narušení autonomie Hongkongu. „V některých oblastech je Čína náš partner, v některých strategický rival, v některých mimoběžka, protože ta témata nahlížíme zcela jinak,“ podotkl ministr.

Čínské velvyslanectví označilo v sobotu Vystrčilovu cestu za hrubé porušení národní suverenity Číny a vážné zasahování do čínských vnitřních záležitostí. Česko vyzvalo k tomu, aby dodržovalo princip jedné Číny a přijalo „konkrétní opatření k odstranění nepříznivých dopadů souvisejících se vzniklým incidentem a přijala konkrétní kroky k udržení stabilního rozvoje čínsko-českých vztahů“.

Vystrčil už při dřívější čínské kritice odmítl, že by politiku jedné Číny porušil. Česko má podle něj s Čínou vyjednáno, že má právo na vlastní politiku jedné Číny. Obdobně se v neděli v ČT vyjádřil i další člen delegace, místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN). „Jeli jsme tam podpořit ekonomické aktivity našich zemí, naši národní hrdost a abychom si ujasnili, jak v našich vztazích dál,“ prohlásil.

Růžička v této souvislosti zkritizoval výroky prezidenta Miloše Zemana a předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. „Nevěřil jsem vlastním uším a očím. Pokud místopředseda Sněmovny vyhlašuje, že bude s čínskými soudruhy řešit, jak zatočit s předsedou Senátu, pokud prezident republiky řekne, že Senát je nejzbytečnější instituce v této zemi a že nebude předsedu Senátu – druhého nejvyššího ústavního činitele – zvát na setkání nejvyšších ústavních činitelů, je to něco, co je velice důležité a mimořádně špatné,“ řekl. Ministr Petříček by měl podle něj uvažovat, že by si Filipa pozval k vysvětlení, protože „Filip tady hájí zájmy cizích mocností, a ne České republiky“.

Zeman hodnotí Vystrčilovu cestu jako klukovskou provokaci, nebude ho zvát

Petříček k tomu uvedl, že to, koho zvát na schůzky nejvyšších činitelů, je záležitostí prezidenta republiky. Prezidentův aktuální postoj ohledně Vystrčila však podle něj „určitě není krokem, který by posílil koordinaci naší zahraniční politiky“. „Já chci dále chodit na zasedání Senátu a výborů. Poslanecká sněmovna i Senát jsou pro mě partneři při formování naší zahraniční politiky,“ dodal.

Cesta senátní delegace v čele s Vystrčilem vzbudila velkou pozornost. Vedle Číny se proti ní stavěli i vysocí čeští politici včetně Zemana a premiéra Andreje Babiše (ANO). Právě nátlak čínské ambasády v Praze nejen v této záležitosti Vystrčil označil za jeden z důvodů, proč se návštěvu Tchaj-wanu rozhodl uskutečnit. Delegace se vrátila do Prahy v sobotu dopoledne.

PENTAGON HODNOTÍ SCHOPNOSTI ARMÁDY ČÍNY A USA

Čína v některých vojenských oblastech předčí USA, přiznává Pentagon: Čína v příští dekádě skoro zdvojnásobí svůj jaderný arzenál. Tvrdí to Pentagon ve své nejnovější zprávě Kongresu. Peking se chce podle amerického ministerstva obrany do roku 2049 vyrovnat armádě USA či ji dokonce překonat. V některých oblastech se to Číně už daří.

„Během příští dekády by se měl čínský arzenál nukleárních hlavic, kterých je podle odhadů okolo 200, alespoň zdvojnásobit s tím, jak Čína rozšiřuje a modernizuje své jaderné síly,“ píše se zprávě. Podle listu The Washington Post je to poprvé, co americké ministerstvo obrany uveřejnilo odhad počtu operativních čínských nukleárních hlavic.
USA mají asi 3 800 operativních jaderných hlavic, což je mnohonásobně víc, než kolik jich bude mít k dispozici Čína i po zvětšení svého arzenálu. Americká armáda též může vystřelit jaderné zbraně ze vzduchu, čehož čínská armáda zatím není schopná.

To se však v příštích letech pravděpodobně změní, podotýká stanice Voice of America. Čína podle zprávy rozvíjí schopnosti jaderného útoku ze země, moře i pevniny. Minulý rok odhalila bombardér H-6N jako první jaderný bombardér, kterému lze doplnit palivo přímo za letu.

Čínská politika je od roku 1964 postavena na pravidlu použití nukleárních zbraní až v případě jaderného útoku. Peking tvrdí, že zachovává pro odstrašovací účely jen „minimální“ jaderný arzenál.
Podle zprávy však Čína od tohoto principu postupně ustupuje. Spojené státy Peking vyzývají, aby se připojil k jednáním o omezení jaderných zbraní, která vedou s Ruskem. Čínští představitelé

jsou ale prý ochotni vstoupit do třístranných jednání, jen pokud USA sníží svůj jaderný arzenál na čínský počet.
Kvůli obavám z Číny USA pravděpodobně neprodlouží v roce 2021 dohodu START o snížení počtu strategických zbraní uzavřenou v Praze. Podle Washingtonu musí smlouva reflektovat současnou situaci a zahrnovat i Čínu.

Podobně argumentují USA v případě dohody INF o likvidaci raket středního a krátkého doletu, kterou Washington a Moskva vypověděly minulý rok. Hlavním důvodem zrušení smlouvy bylo její údajné porušování Ruskem, administrativa prezidenta Donalda Trumpa ale též odkazovala na Čínu, která jako nesignatář smlouvy může vyvíjet rakety v dosahu 500 až 5 500 kilometrů.

Trump zvažoval jadernou zkoušku, užitečnou pro vyjednávání s Ruskem a Čínou

Jsou to právě možnosti týkající se balistických střel, ve kterých už Čína USA podle zprávy Pentagonu překonala. Čínská armáda má údajně k dispozici 1 250 střel s doletem 500 až 5500 kilometrů určených k vypuštění ze země. USA mají jen jeden typ střely určené k vypuštění ze země s doletem 70 až 300 kilometrů.

Čína překonává USA ještě v dalších dvou oblastech. Momentálně má největší námořnictvo na světě, o síle 350 plavidel. USA mají k dispozici asi 293 lodí. Peking má též rozvinutější vzdušný obranný systém, kromě domácích obranných zařízení využívá i ruské systémy S-400 a S-300.

Pentagon už dříve varoval před čínskou snahou zvrátit strategickou výhodu, jakou představují americké satelity, vývojem kosmických zbraní a řadou dalších protidružicových zbraní. Ozbrojené síly USA jsou přitom na satelitních sítích absolutně závislé.

Nejnovější zpráva zdůrazňuje globální ambice Číny. Peking má mít v plánu rozšířit vojenské logistické sítě do dalších zemí. Pravděpodobnými kandidáty jsou Barma, Thajsko, Singapur, Indonésie, Pákistán, Srí Lanka, Spojené arabské emiráty, Keňa, Seychely, Tanzánie, Angola a Tádžikistán.

Zpráva amerického ministerstva obrany se objevuje krátce poté, co Čína do Jihočínského moře vystřelila několik balistických raket. Podle médií se jednalo o varování USA. Čína také obvinila Spojené státy z nedovoleného vyslání průzkumného letadlo nad zakázanou oblast v Pochajském zálivu, kde cvičila čínská armáda

EXPŘEDSEDA MS PRAHA DR. VÁVRA CHCE BÝT V ČELE SOUDCŮ

Libor Vávra: Na práci v čele Soudcovské unie jsem připraven lépe, než před lety: Na konci září končí ve funkci předsedy Městského soudu v Praze. Do ústraní se ale nestáhne. V říjnu chce kandidovat na prezidenta Soudcovské unie. Libor Vávra ji přitom již šéfoval v letech 1996 – 2002. Nyní je prý na funkci mnohem lépe připraven. Česká justice položila stejné otázky před sněmem delegátů, kteří si nového prezidenta v říjnu zvolí, všem dosud známým zájemcům o funkci.

Z jakého důvodu jste se rozhodl kandidovat na prezidenta Soudcovské unie?

Mám do té práce chuť. A myslím si, že jsem na ni připraven mnohem lépe, než před lety. A to se v nastávajících letech, která mohou být ve společnosti velmi divoká, může Soudcovské unii hodit. Proto své znalosti a zkušenosti členům Soudcovské unie nabízím.

Co by mělo být klíčovou agendou pro další funkční období nového prezidenta Soudcovské unie?

Ta agenda se uvnitř Unie léta nemění, a to je dobře. Správa justice (Nejvyšší rada soudnictví), zákony upravující soudní moc, otázky kariérního růstu a vstupu do justice, procesní předpisy, ale také, někdy zejména, i sociální otázky nejen ve vztahu k soudcům, ale i k našim odborným spolupracovníkům, administrativě. Pochopitelně mezinárodní spolupráce, komunikace s ostatními právnickými profesemi, vzdělávání. To, kde bych rád naší aktivitu pro příští léta zesílil, pak chci říci nejdříve těm, kteří budou volit.

Jaký máte názor na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na snižování platů v justici a to poměrně drakonicky o 32 procent? Jak budete před veřejností i politiky případně platy v justici obhajovat? Souhlasíte se změnou vzorce výpočtu platů, jaký navrhlo MPSV?

Ten návrh je obsahově, právně i ústavně natolik excesivní, že jsem přesvědčen, že je jen přípravnou palbou před jiným řešením. A proto nepovažuji za potřebné a hlavně taktické toto téma teď dále rozebírat. Je fajn, že všichni, co jsme byli z justice médii osloveni, rázně ohradili. A to v tuto chvíli stačí.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla, že platy v justici podle ní „neodpovídají realitě“ a že rozevírají „nebezpečně a nespravedlivě nůžky ve vztahu k ostatním sférám“. Jak vnímáte toto vyjádření?

Vyjádření paní ministryně je legitimním vyjádřením politika. Soudci se ve vztahu k vlastnímu odměňování musí soustředit na jediné, je-li navrhována jakákoli změna, tak zda je v souladu s ústavním pořádkem, dnes již rozsáhle vymezeným řadou rozhodnutí Ústavního soudu, a také mezinárodními dokumenty. Bude-li toto dodrženo, k žádné katastrofě dojít nemůže.

Jak hodnotíte etický kodex soudců, který vznikl na Nejvyšším soudu pod vedením nového předsedy Petra Angyalossyho?
Výsledek samotný je podle mého přesvědčení pozitivní, text ostatně odpovídá Etickému kodexu Soudcovské unie a znění zákona, nepřináší nic nového, tím méně sporného. Od počátku jsem byl ale v rozpacích, proč se naše republika nevydala stejnou cestou, jako Rakousko a Německo, které reprezentativní orgán soudců také nemají, a proto na takovém kodexu dle mých informací nepracují.

Jste příznivcem myšlenky zřízení Nejvyšší soudcovské rady?

Jednoznačně. Praktický život nám třicet let dokazuje, že podíl soudců na správě soudní moci musí stoupat, máme-li se úspěšně vyhýbat nekvalifikovaným a populistickým rozhodnutím. A on ten podíl soudců stoupá i u nás, ekonomické a personální pravomoci předsedů soudů jsou dnes fakticky řádově větší, než byly na začátku devadesátých let. Tento trend musíme posilovat a snažit se více zapojit i Soudcovské rady na jednotlivých soudech.

Nicméně bez vrcholného orgánu soudní moci je celý systém zranitelnější, bezbrannější. A to zejména pro případ, kdyby i u nás podíl na politické moci významným způsobem převzala politická uskupení dnes stále ještě považovaná za krajní.
Prezident Miloš Zeman při posledním jmenování soudců mluvil o tom, že při kárném řízení se soudcem Městského soudu v Praze Alexandrem Sotolářem zvítězila „soudcovská solidarita“. Existuje podle Vás a pokud ano, kde a jak se projevuje?
„Je v rozporu s etikou soudce mediálně komentovat rozhodnutí jiného soudce“, to je právní věta přijatá Soudcovskou unií v době, kdy jsem předsedal jejímu Etickému soudu. Rozhodnutí kárného senátu nemůžu komentovat o to víc, že jsem byl stranou tohoto sporu. Pro čtenáře, kteří nejsou právníky, zbývá dodat, že soudců v kárném senátu je toliko polovina, takže státního zástupce, advokáta a akademika přehlasovat nemůžou.

Obecně jsem přesvědčen, že stavovská solidarita je v právnických profesích jedna z nejslabších vůbec. Praktická aplikace práva je postavena na neustálé soutěži znalostí a schopností jednotlivých právníků, kteří jsou v důsledku toho velmi individualističtí. A pro soudce to platí samozřejmě také, nejen navenek, ale i mezi sebou. Eva Paseková, ceskajustice.cz

NEPROMLČITELNOST ZLOČINŮ

Poslanec Ondráček k nové nepromlčitelnosti zločinů: To se toho tak bojíte? Nechte to na orgánech: U plánu prodloužit nepromlčitelnost některých zločinů na třicet let nešlo jen o zločiny z doby privatizace, ale zejména o závažné zločiny proti životu, například vraždy. Tak je podle poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) nutno interpretovat jeho pozměňovací návrh novely trestního zákona, který schválili poslanci hlasy KSČM, ANO, Pirátů a SPD. Na argument poslance Bendy (ODS), že promlčecí lhůta zločinů do roku 2000 včetně privatizačních uplynula a nelze ji obnovit a vlády Zemana, Špidly a Grosse nelze stíhat, uvedl: To se toho tak bojíte? Nechte to na orgánech činných v trestním řízení.

Novela trestního zákona začne platit od 1. října 2020. Nové znění trestního zákona lze nalézt po rozkliknutí odkazu uvnitř krátkého popisu změn. Prodloužení promlčecí lhůty o deset let u zvláště závažných zločinů proti životu a u privatizačních zločinů ministerský portál nijak nekomentuje.

Nešlo totiž o vládní návrh, ale o pozměňovací návrh poslance KSČM Zdeňka Ondráčka, který byl nakonec hlasy poslanců KSČM, ANO, Pirátské strany ČR a SPD na jednání parlamentu dne 19. června 2020 schválen. „Já se tedy přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem zde načetl, to znamená změnu číslovky v § 34 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku z číslovky 20 na 30 u nepromlčitelnosti trestných činů, zvlášť závažných zločinů a těch privatizačních. Odůvodnění jsem ve zkratce řekl. Dlouhodobě o tom diskutujeme, jaká má být promlčitelnost u těchto zvlášť závažných zločinů a zločinů spáchaných v období privatizace. Takže materiál není vlastně jako sněmovní dokument, ale načetl jsem to a je to poměrně jednoduché. Číslovka 20 se nahrazuje číslovkou 30,“ uvedl k tomu poslanec Ondráček.

Benda: Jde o zločiny vlád Zemana, Špidly a Grosse?

Zákonodárci schválený návrh komunistického poslance je zcela v souladu s představou trestní politiky KSČM tak, jak ji poslanec Ondráček pro Českou justici popsal před parlamentními volbami v roce 2017: „V tomto již končícím volebním období jsme navrhli některé novely týkající se trestní politiky. Na jejich projednání však kvůli blokaci ze strany vládní koalice nedošlo. Mohu připomenout nepromlčitelnost trestních kauz z období velké privatizace, postihování vyhýbání se nabízené práci a parazitování na systému sociálních dávek nebo osobách blízkých nebo třeba médii velmi diskutovatelné postihování za hanobení prezidenta republiky či jiných ústavních činitelů, a to v kontextu za nově zavedené přestupkové postihy při urážkách úředníků,“ uvedl mimo jiné poslanec v anketě o trestní politice politických stran v říjnu 2017.

Jenže nepromlčitelnost zločinů, ať už privatizačních nebo jiných, nepůsobí zpětně, jak na předmětném jednání sněmovny dne 19. června upozornil poslanec ODS Marek Benda: „Pokud se bavíme o promlčecí lhůtě – a já nepokládám za správné prodlužovat na třicet let, těch důvodů by bylo možné z teorie i praxe snášet mnoho jak z hlediska opožděného příchodu trestu, tak z hlediska obtížné prokazatelnosti. V řadě případů, pokud trestní stíhání například je zahájeno, tak se promlčecí doba staví, nebo dokonce obnovuje, ale každopádně, a k tomu existuje výrok Ústavního soudu, nelze prodloužit promlčecí dobu zpětně. To znamená, to, co tady zaznělo, že se jedná o trestné činy spáchané mezi lety 1991 až 2000, je úplný omyl. Je to úplný omyl, nevztahuje se to na žádné privatizační zločiny, teoreticky by se to mohlo vztahovat až na privatizační zločiny spáchané za vlád Miloše Zemana, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, ale ty zase nebyly podle zákona o velké privatizaci, takže na ty se to nevztahuje také. A promlčecí doba vždy se počítá, pokud uplynula, nelze ji ani zákonem zpětně obnovit,“ uvedl poslanec ODS, který požádal poslance, aby respektovali nesouhlasné stanovisko ústavně-právního výboru.

06Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda Foto: Radek ČepelákJinými slovy a jednoduše: Do října letošního roku platí promlčecí lhůta dvacet let. Pokud se ze zákonného důvodu nestaví, není pozastavena například kvůli trestnímu řízení, lze trestně stíhat zločiny spáchané jen do roku 2000.

Ondráček: Podsouváte a jen ODS a vy mluvíte o privatizaci

Právě v souvislosti s novelou trestního zákona, kam se poslanci podařilo podle volebního programu KSČM prosadit prodloužení promlčecí lhůty u tzv. privatizačních zločinů na třicet let, položila Česká justice Zdeňku Ondráčkovi otázky: Máte vy osobně nebo KSČM nějaký plán, jak předmětné ustanovení využijete? Víte o případech, které by se měly začít prověřovat? Budete podávat podněty?

Česká justice chtěla rovněž znát poslancovo stanovisko k neúčinnosti nové promlčecí lhůty zpětně, jak na ně upozornil poslanec Marek Benda: Máte nějaký konkrétní plán, co učinit, aby byla aplikovatelná na zločiny privatizace, která proběhla v 90. letech, a tudíž je promlčena? Je to zajímavý právní problém, zeptala se mimo jiné Česká justice.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček v tom ale problém nevidí: „V čem vidíte problém? Písm. a) snad nemluví pouze o zločinech privatizace, ale i o ZZZ, kterými jsou třeba vraždy. Pokud někdo poslouchal, co jsem říkal nebo co ve 3. čtení řekla poslankyně Matušovská, tak jsme mluvili zejména o zvlášť závažných zločinech proti životu a zdraví. Dělal jsem osm let na kraji a vyšetřovat i vraždy. To jen ODS ústy poslance Bendy, a teď i Vy hovoříte jen o privatizaci. Proč? To se toho tak bojíte? Nechte to na OČTŘ zda něco z té doby vyšetřovat budou. A pokud mluvíte o zajímavém právním problému, poukázal někdo z justice na potřebu novely tohoto ustanoveni, která by právě k těmto zločinům byla již k ničemu? Ne, ale snažíte se mi tu cosi podsouvat a hovoříte o naplňování volebním programu KSČM. Já tady ale hájím práva obětí a pozůstalých na možnost vyšetřit a třeba i potrestat pachatele těch nejodpornějších zločinů,“ uvedl poslanec na otázky České justice doslova.

Matušovská: Švédsko vyšetřilo vraždu Olafa Palmeho, v USA nepromlčují

Jak vyplývá ze záznamu jednání poslanecké sněmovny, ani poslankyně Květa Matušovská (KSČM), která 19. června 2020 podávala pozměňovací návrh za v tu chvíli nepřítomného Zdeňka Ondráčka nevidí v období 1991 – 2000 žádný problém. „Pro rozhodné období, o kterém mluvíme, tedy mezi roky 1991 až 2000, eviduje policie cca sto dosud neobjasněných vražd. U každé této vraždy je vedle přímé oběti také někdo oběti blízký, někdo, kdo přišel o svého syna, dceru, manžela, manželku, nebo jen o přítele, kamaráda. Všichni tito lidé se ptají proč. Proč policie nebyla schopna objasnit tento zločin proti životu a zdraví? Byla to neschopnost, nebo neměla policie dost důkazů? A mohla pachatele odhalit, obvinit a poslat před soud? Víte, kriminalistika je živá věda, která se stále vyvíjí. To, co se před 20 či 30 lety zdálo nemožné, je dnes zcela běžné,“ řekla ve sněmovně poslankyně a jako příklad uvedla analýzu DNA.

Podle poslanců se lze k případům vracet i za osmdesát let, jako tomu bylo v případu Otýlie Vranské nebo v případu vraždy Olafa Palmeho v roce 1986. „A pro vaši informaci, právě ve zmiňovaném Švédsku nebo třeba v USA jsou uvedené zločiny nepromlčitelné. V Německu je to až 25 let, na Slovensku je to od 3 do 30 let. I v zahraničí tedy objasňují staré vraždy i po více jak 20 letech, protože na jedné straně možná mizí ta paměťová stopa svědků, ale jsou a vznikají nové kriminalistické metody, které kriminalistům pomáhají, a soudy je uznávají,“ uvedla Matušovská s tím, že například zločiny proti dětem by měly být nepromlčitelné.

Jakým procesním mechanismem však budou trestně stíhání eventuální pachatelé zločinů z let 1991 – 2000, nesdělila ve svém projevu ani ona. Irena Válová, ceskajustice.cz

JAK SOUDCI TRESTAT ZNÁSILNĚNÍ

Jednou žalář, jindy podmínka. Advokáti chtějí dát řád trestům za znásilnění: Někdo jde za znásilnění na několik let za mříže, jiný vyvázne s podmínkou. Soudy v těchto otázkách rozhodují nahodile a za znásilnění padají rozdílné tresty. Vadí to i advokátům, kteří připravují databázi rozsudků domácího a sexuálního násilí. Laici i odborníci tak získají přehled o tom, jaké tresty padají za podobné skutky.

Portál JakTrestáme.cz uvádí, že za poslední čtyři roky bylo za znásilnění potrestáno pouze 364 osob, téměř dvě třetiny pachatelů odchází od soudu s podmínkou. Drtivá většina tak zůstává bez trestu.

Sexuální násilí

Podle statistik se sexuálním obtěžováním za svůj život setká čtvrtina žen a až každý desátý muž. Neziskové organizace tvrdí, že je v Česku ročně znásilněna každá desátá žena. Dolní odhady hovoří o sedmi tisících znásilněných žen ročně.
Zatím neexistuje žádná databáze těchto trestných činů. Advokátka Lucie Hrdá a advokát Daniel Bartoň požádali prostřednictvím sociálních sítí o pomoc právníky, laiky i studenty práv. Společnými silami chtějí vytvořit databázi týkající se sexuálních trestných činů a domácího násilí.

Laici, ale ani soudci, advokáti, státní zástupci či policisté nemají informace o tom, jak se rozhoduje o domácím a sexuálním násilí.

Chybí i judikatura (rozhodnutí vrcholných soudů), protože většina případů se k nejvyšším soudům ani nedostane. Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová záměr zřízení databáze rozhodnutí vítá a považuje ho za přínosný.

„Současné informační systémy krajských a okresních soudů opravdu neumožňují mít přehled o rozhodnutích ostatních senátů či soudů. Sjednocování judikatury samozřejmě provádí Nejvyšší soud, ale nezahrnuje všechna rozhodnutí soudů z této oblasti,“ řekla Zemanová.

Roli hrají okolnosti i motiv pachatele

„Soudci nevědí, jak se rozhoduje nejen u nich na soudě, v kraji, ale ani jinde v republice. Tresty padají za typově stejnou činnost naprosto rozdílné. To samé platí o přiznávání náhrady nemajetkové újmy obětem. Podle našich zkušeností se třeba v Praze přiznává, ale v jiných částech Česka už mnohem méně. Soudci s tímto rozhodováním navíc, podle svých slov, sami nemají moc zkušeností,“ podotkla advokátka Hrdá.

Sex jako povinnost? Dlouho jsem žila v tom, že je to normální, líčí oběť

Podle šéfky Soudcovské unie Zemanové je hodnocení, že za typově stejnou činnost padají u různých soudců různé tresty, složité. Vysvětlila, že při rozhodování o trestu hrají velkou roli konkrétní okolnosti případu i motiv či minulost pachatele, které mohou trest odlišit od na první pohled srovnatelnému případu. „Ale právě vytvoření databáze těchto případů umožní jejich pečlivé a odborné srovnávání, které může rozhodování soudů sjednotit,“ doplnila.

Podle Martiny Hronové z organizace ROSA – centrum pro ženy by rozsudky měly být předvídatelné a odpovídat za jednotlivé skutky. „Jeden soud posoudí čin sexuálního násilí jako těžký, u jiného soudu rozhodnutí může skončit znevážením oběti,“ sdílela své zkušenosti Hronová.

Vznik databáze vítá i vedoucí právnička organizace pomáhající obětem domácího a sexuálního násilí proFem Veronika Ježková. Uvedla, že ze své praxe velké rozdíly ve výši trestu nezaznamenala, rozdíly však shledává v odškodňování obětí. Podle ní padají tresty neadekvátní závažnosti násilí.

„Stále nejsou v dostatečné míře využívány všechny nástroje penalizačního systému, který máme. Například pokud již soud sáhne po podmínce, pak je pro mě nepochopitelné, že odsouzenému neuloží adekvátní přiměřené omezení nebo povinnost, aby nekontaktoval oběť či se s ní nestýkal,“ uvedla. Podle Ježkové by v rámci nepodmíněných trestů odnětí svobody měly být povinné programy s pachateli sexuálně motivované trestné činnosti a s agresory. Povinně se tak děje pouze u odsouzených pro trestnou činnost spáchanou na dětech.

Následky soudci bagatelizují, říká právnička

Právníci chtějí sesbírat co nejvíce rozsudků, které následně analyzují z různých pohledů. „Chceme vědět, za jaké trestné činy se ukládají kde jaké tresty, kolik se přiznává obětem, jestli pachatelé páchají spolu s touto trestnou činností i zcela jiné trestné činy, jejich věk a tak podobně,“ doplnila advokátka. Databáze by podle ní měla pomoci najít odpovědi na to, proč polovina pachatelů odchází od soudu s podmínkami, proč je násilí bagatelizováno či proč oběti trestných činů nedostávají odškodné.

Tresty za sexuální delikty jsou u nás ve srovnání s jinými zeměmi nízké. „Jsou trestány podmínkami a následky na obětech jsou velmi často bagatelizovány. Tomu pak odpovídají částky náhrady nemajetkové újmy v řádech desítek tisíc korun i tam, kde se jednalo o mnohonásobné znásilnění, mnohaleté domácí násilí či znásilnění s doživotními psychickými následky. Oběti trestných činů se jich zároveň po pachateli velmi často nedomohou. V této zemi se přiznávají směšné částky odškodného za zpackané operace, za nezákonná trestní stíhání, a stejně tak i za znásilnění či domácí násilí, “ sdělila Hrdá.

Týrané ženy musí umřít, aby získaly pomoc a více ochrany, zlobí se právnička

Podle ní jsou nízké tresty z části dány zlehčováním sexuálního a domácího násilí založenou na mýtech o tom, jak násilí probíhá nebo kde jsou jeho příčiny. „Další je například dlouhodobá zkušenost soudců se souzením trestných činů vůči majetku, ale s nedostatkem zkušeností a vzdělání o mechanismech a následcích sexuálního násilí a domácího násilí a o jejich dopadech na život oběti.“ dodala.

Ministerstvo podobnou databázi nechystá

Hrdá dále uvedla, že ministerstvo spravedlnosti několikrát slibovalo vznik databáze, která umožní lepší kontrolu laické i odborné veřejnosti nad trestáním takových deliktů. Resort v odpovědi pro iDNES.cz uvedl, že žádnou podobnou databázi nechystá.

„Co se týče sjednocení praxe při ukládání trestu znásilnění, tak tady je třeba upozornit na potřebu trest ukládat individualizovaně, s přihlédnutím k okolnostem případu a osobě pachatele. Ministerstvo spravedlnosti nemůže nějak metodicky soudy usměrňovat v jejich rozhodovací praxi,“ zakončila mluvčí Andrea Šlechtová.

TRUMP - SRBSKÝ PREZIDENT VUČIČ

Srbský prezident seděl v Bílém domě jako u výslechu, vtipkovala ruská mluvčí: Mluvčí ruského ministerstva zahraničí rozlítila srbského prezidenta Aleksandara Vučiče kvůli poznámce vztahující se k uzavřené dohodě s Prištinou, jejímž garantem je americký prezident Donald Trump. Narážela v ní na údajně podřadnou roli Vučiče vůči Spojeným státům. Vučić odmítl, že by dohoda byla výsledkem amerického nátlaku. Mluvčí nakonec své vyjádření upravila.

Mluvčí Marija Zacharovová na svém facebooku zveřejnila dvojici fotografií – na první je Vučić sedící shrbeně na židli před mohutným Trumpovým stolem. Na druhé je snímek nohou spoře oděné herečky Sharon Stoneové z proslulé scény se sexuálním podtextem ve filmu Základní instinkt.

Koláž doprovází komentář: „Když jste pozvaní do Bílého domu, židli vám přistaví jako u výslechu, usaďte se jako na fotografii č. 2. Ať jste kdokoliv. Věřte mi,“ uvedla se zjevnou narážku na známou Trumpovu slabost pro sličné ženy.

Reakce ze Srbska, které platí za blízkého spojence Ruska, na sebe nenechala dlouho čekat. Místopředseda Vučičovy vládnoucí strany Marko Djurić na twitteru přispěchal na prezidentovu obranu: „Prezident nikdy proti Rusku neřekl jediné špatné slovo, ani na tom místě (v Bílém domě). Tento prezident čekal u ruského prezidenta na přijetí půldruhé hodiny (...) Že Vám není hanba!“

Sám Vučić vyjádření Zacharovové označil za „primitivismus“ a připomněl, že Srbsko je podle něj jedinou zemí, která vůči Rusku nezavedla hospodářské sankce a která s ní jako jediná spolupracuje ve vojenské či energetické oblasti.
Zacharovová později svůj příspěvek změnila. „Prosím o prominutí, můj příspěvek byl špatně pochopen,“ napsala. Chtěla prý jen upozornit na neuctivé chování Trumpova protokolu.

Vučić podepsal v pátek s americkým zprostředkováním dohodu o normalizaci vztahů s Kosovem, které Bělehrad považuje za svou odštěpeneckou provincii. Dohoda má v obou zemích přispět k hospodářskému růstu, obsahuje ale i řadu ujednání, která jsou součástí zahraničněpolitické agendy USA – ať už jsou to dohody s Izraelem či budování telekomunikačních sítí páté generace (5G).

Srbský novinář: USA zneužily Srbsko i Kosovo

„Srbsko a Kosovo byly na tomto jednání použity, neřkuli zneužity, pro nějaké jiné cíle, které jsou strategicky důležitější pro USA než západní Balkán, jako je Blízký východ, Čína nebo Rusko,“ uvedl v televizi N1 novinář Vukašin Obradović s tím, že jej nejvíce překvapil bod dohody, který zavazuje Bělehrad k přesunu velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma.
„Soudě podle záběrů to překvapilo i prezidenta Vučiče,“ dodal Obradović. Narážel tak na twitterový příspěvek předního švédského diplomata Carla Bildta, který zveřejnil video z podepisovacího aktu v Oválné pracovně opatřené titulkem: „Chvíle, kdy se Vučić dozvěděl, že přesune své velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma“. Spekulace, že USA bod týkající se Jeruzaléma dodaly do textu na poslední chvílí bez Vučičova vědomí, prezident označil za nesmysl.

DALŠÍ PROTESTY V BĚLORUSKU

Desetitisíce Bělorusů znovu vyšly do ulic, nejméně sto jich policie zadržela: V běloruském hlavním městě Minsku v neděli znovu protestovaly desetitisíce lidí proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Demonstrace se konaly také v dalších běloruských městech. Podle běloruského ministerstva vnitra bylo po celé zemi zadrženo nejméně sto demonstrantů.

O zprávě informovala agentura Interfax. Prezident se potýká s vlnou protestů a stávek poté, co jej úřady minulý měsíc prohlásily vítězem prezidentských voleb z 9. srpna. Podle opozice byl ovšem výsledek zmanipulovaný a neuznala ho mimo jiné ani EU. Lukašenko volební podvody popírá a nejeví žádné známky ochoty k ústupkům.

Policejní a vojenské jednotky v neděli zablokovaly centrum Minsku, demonstranti však pochodovali k prezidentskému paláci, který se nachází zhruba tři kilometry od centra. Areál paláce blokovali policisté vybavení štíty a vodním dělem.

Podle agentury Interfax několik lidí utrpělo zranění při potyčkách u minského závodu na traktory MTZ. Ales Bjaljacki, šéf nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna, odhadl, že do nedělních protestů v Minsku se zapojilo více než 100 000 lidí.

„Toto moře lidí nelze zastavit vojenským vybavením, vodními děly, propagandou a vězněním. Většina Bělorusů chce pokojnou změnu moci a bude ji neúnavně vyžadovat,“ uvedla členka vedení opoziční koordinační rady Maryja Kalesnikavová.

Ministerstvo vnitra podle agentury Reuters oznámilo, že při sobotních protestech bylo zadrženo 91 demonstrantů. Dodalo, že posílí bezpečnostní opatření a podnikne všechny potřebné kroky, aby zabránilo porušování veřejného pořádku.

Protesty se odehrávaly také v dalších běloruských městech, mimo jiné v Grodnu, Brestu, Mogilevu či Bobrujsku. V Grodnu na hranici s Polskem a Litvou uniformovaní policisté zaútočili na demonstranty a rozehnali jejich shromáždění.
Podle agentury DPA použili i slzný plyn. Na sociálních sítích kolovaly snímky, jak jsou policisty odvlékány i postarší ženy.

LIDÉ S NADVÁHOU NA LÉČENÍ DO NEMOCNICE V PRAZE

Nemocnice si nevědí rady s dvousetkilovými pacienty. Pomůžou XXL centra: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze vytvoří první ze sítě takzvaných XXL center, která budou léčit extrémně obézní pacienty. S obezitou třetího stupně, tedy BMI nad 40, se v Česku potýká přes 150 tisíc lidí. Běžné nemocnice však na ně nejsou připraveny a je obtížné pro ně nalézt vhodné zdravotnické zařízení. Marku Říhákovi je 45 let. Ještě před dvaceti lety aktivně sportoval a jeho váha se pohybovala okolo 75 kilogramů. Změna však přišla poté, co s vrcholovým sportem skončil.

Nehrozí vám obezita? Spočítejte si BMI a ABSI na snadné kalkulačce

„Nastoupil jsem do sedavého zaměstnání. Tehdy má váha šla nahoru a vlastně od té doby neustále stoupala. Završil jsem to až s letošním jarem, kdy jsem se dostal na 279 kilogramů. A tehdy jsem si uvědomil, že je potřeba s tím něco dělat,“ popsal muž, který je jedním z pacientů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Jsem navíc hrdým otcem dvojčat, takže nějak se jim věnovat či vyrazit s nimi na kolo bylo pro mě téměř nemožné,“ povzdechl si.

Během těch deseti let vyzkoušel desítky různých diet. „Utratil jsem desítky tisíc za různé jídelníčky a pomůcky a k ničemu to nevedlo. Až tady to začalo mít trošku smysl,“ dodal.

Pandemie obezity

„Je to věc, kterou vnímám jako jednu z priorit,“ řekl ředitel VFN David Feltl. Nemocnice má nově vybavit klíčové kliniky speciálními operačními stoly, lůžky s potřebnou nosností, vozíky, přístroji nebo XXL sanitkami.
Extrémně obézních lidí jsou totiž v České republice desítky. Není pro ně snadné najít zdravotnické zařízení, které by je ošetřilo po stránce interní, chirurgické nebo zubní. Mnozí z nich mají také kvůli tomu psychické problémy a cítí se diskriminováni.

„Žijí v neustálém strachu, že pokud se jim něco stane, nedostane se jim včas potřebná lékařská péče. Když onemocní, nemocnice nebude na jejich ‚těžkou váhu‘ vybavena. Přitom právě těmto lidem hrozí, že mohou náhle zemřít. Jejich extrémně zatížený organismus se v průměru dožívá jen málo přes padesát let,“ popsal lékař III. interní kliniky Martin Matoulek.

V osmi letech měla skoro šedesát kilo. Obézních Čechů přibývá

„Na rozdíl od pandemie covid-19 jsou tady opravdové pandemie. Pandemie obezity, cukrovky a dalších civilizačních chorob. Z mého pohledu je tohle opravdu to důležité, co musíme řešit,“ dodal Feltl.

Peníze na centrum by měly jít z evropských fondů a příslušný operační program se má otevřít koncem letošního roku. Centrum by poté podle něj mělo vzniknout v horizontu asi dvou let. Investiční náklady odhadl na 200 až 300 milionů korun. Extrémně obézní pacienti se ve VFN léčí už léta, proto její vedení považuje za logické tuto péči dál rozvíjet, řekl Feltl. Extrémně obéznímu pacientovi by se mělo dostat v podstatě jakékoli péče, popsal.

Podle Matoulka například převozový vozík pro takové pacienty stojí víc než 100 tisíc korun. Chodící pásy pro nácvik chůze stojí od půl milionu korun výše. Bude podle něj nutné také vybudovat rehabilitační nebo lázeňské zařízení pro následný pobyt v délce tří až šesti měsíců.

Desítky pacientů s váhou přes 200 kilogramů

Poznamenal, že zapotřebí bude také dostatečný počet erudovaného personálu pro manipulaci s extrémně obézním pacientem. Takový personál bude muset být hlavně fyzicky zdatný, dodal.

Letos je to 75. let, co vznikla III. interní klinika. V květnových dnech roku 1945 ji založil profesor Jaroslav Charvát. Je mimo jiné autorem takzvané Charvátovy diety. Klinika se zaměřuje zaměřuje na endokrinologii a metabolismus a její odborníci se věnují jak běžným metabolickým chorobám, jako je cukrovka, poruchy metabolismu nebo vysoký krevní tlak, ale i vzácným onemocněním.

Matoulek řekl, že v roce 2000 měl pacienty s maximální hmotností do 170 kilogramů a jen vzácně se vyskytovali lidé vážící víc než 200 kilogramů. Nyní, o dvacet let později, se podle něj vyskytují desítky pacientů, kteří váží víc než 200 kilogramů. „Za dvacet let, kdy se věnuji obezitologii, jsme se v české populaci posunuli o jednu až dvě hmotnostní kategorie výš,“ uvedl.

„Schopnost akumulovat přebytečnou energii ve formě tukových zásob v přípravě na hladomor a válku je u našich pacientů extrémní. Schopnost přizpůsobit se hladomoru, válce, adaptovat se na dietu je taky extrémní. Takže až budou tlustí hubení, hubení budou studení, to platí,“ řekl Matoulek. „Nechci se rouhat, ale 70 let jsme v tomto regionu bez válek, to nikdy v historii nebylo,“ poznamenal.

Říhák je nyní na cestě zpět za svou původní váhou. A vypadá to, že se mu daří. Zatímco na jaře mu dělalo problém ujít třeba jen sto metrů, dneska je schopný bez problémů ujít až pět kilometrů. Jako cílovou váhu si s lékaři z nemocnice stanovil 120 kilogramů.

DETEKTIVKA AGATHY CHRISTIE ZMĚNÍ VE FRANCII NÁZEV

Bylo jich deset. Černoušci musí z názvu detektivky Agathy Christie pryč: Slavná detektivka Agathy Christie Deset malých černoušků, které se po celém světě prodalo více než 100 milionu výtisků, změní ve Francii svůj název. Z titulu zmizí označení „černoušci“. Kniha se bude prodávat pod názvem Bylo jich deset. Změnu odsouhlasil i pravnuk spisovatelky, podle kterého se v době sepsání románu používala slova, která jsou nyní zapomenuta.

„V době, kdy byla kniha napsána, byl jiný jazyk a používala se slova, která jsou nyní zapomenuta,“ uvedl potomek proslulé spisovatelky Agathy Christie James Prichard, který s přejmenováním knihy souhlasí a považuje ho za smysluplné. Bestseller tak nyní místo názvu „Dix petits negres“ ponese titul „Ils étaient 10“, tedy Bylo jich deset. S informací přišel francouzský list Le Figaro. Příběh knihy pracuje s dětskou písničkou o „černoušcích“ z 19. století. Spisovatelka chtěla podle Jamese Pricharda lidi především pobavit, ne někomu ublížit.

Agatha Christie uměla používat jed. Vychází její utajené zápisníky

Román byl poprvé vydán v Británii roku 1939 a původně nesl název Ten Little Niggers (v překladu Deset malých negrů). V USA vyšel pod jménem Ten Little Indians (Deset malých indiánů), o rok později však byl název změněn a na titulní stránce knihy se objevila poetická věta And Then There Were None (A pak tam nebyl nikdo).

Ke změně názvu románu se vyjádřil mimo jiné francouzský novinář François Busnel, kterému rozhodnutí připadá absurdní. „Zjemnit můžeme všechno, ale každá kniha má vztah ke své době. Místo toho, abychom ji soudili, si ji musíme přečíst. To je ono: vraťme se k literatuře,“ řekl.

Děj románu se odehrává koncem 30. let 20. století. Několik lidí přijede na ostrov, kde jsou obviněni z vražd, jež v minulosti spáchali. V duchu rýmů písničky pak jeden za druhým umírají. Po každém úmrtí zmizí jedna z deseti sošek malých černoušků.