iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ČT zaplatit Vitáskové 500 000, nereagovala na žalobu

Česká televize (ČT) má zaplatit bývalé šéfce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové půl milionu korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Vyplývá to z nepravomocného rozsudku, který má ČTK k dispozici. ČT podle soudu včas nezareagovala na žalobu Vitáskové, a soud tak dovodil, že televize s nárokem souhlasí. ČT se odvolala, a věcí se proto bude příští týden zabývat ještě Městský soud v Praze.

Vitásková požaduje částku 500.000 korun v souvislosti s výroky, které pronesl 8. ledna 2018 v hlavní zpravodajské relaci Události moderátor Jakub Železný a které souvisely s jejím trestním stíháním v kauze solárních elektráren. Podle ní byly nepravdivé a neoprávněně zasáhly do jejího práva na ochranu osobnosti.

Moderátor uváděl příspěvek nazvaný „Licence pro solární elektrárny u soudu“. Konkrétně řekl: „Škoda až dvě miliardy korun kvůli nezákonně vydaným licencím na provoz fotovoltaických elektráren na Chomutovsku. Olomoucký vrchní soud se začal zabývat odvoláním v případu, ve kterém je obžalováno osm lidí včetně Aleny Vitáskové, bývalé šéfky ERÚ. Ta měla připustit přidělení licencí elektrárnám, které ale neměly nárok na vyšší výkupní ceny elektřiny.“

Vitásková podala žalobu na ČT letos 30. dubna, a to k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Ten televizi 6. května vyzval, aby se k žalobě v měsíční lhůtě písemně vyjádřila, což se ale nestalo. „V důsledku pasivity žalované (ČT) nastala zákonná fikce uznání žalobního nároku,“ uvedla pak v červnovém rozsudku soudkyně Iveta Nývltová.

Odvolání televize projedná pražský městský soud ve čtvrtek.

Fotovoltaická kauza se týkala solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka. Elektrárny získaly licenci na výrobu těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Obžalobě kvůli tomu čelila vedle dalších lidí od roku 2013 i Vitásková. Soud jí napoprvé poslal do vězení na 8,5 roku, justice ji ale nakonec loni pravomocně osvobodila. Vitásková jakékoli pochybení odmítala a stíhání označila za součást účelové kampaně s cílem poškodit ERÚ i ji osobně.

POSTOLOPRTY, SENÁT ZVEDL ŽALOBCŮM ODPOVĚDNOST

Případ Postoloprty: Kárný senát státním zástupcům výrazně zvedl laťku odpovědnosti: Ačkoliv lounská státní zástupkyně Radka Pavlišová byla v červnu kárným senátem Nejvyššího správního soudu (NSS) zproštěna kárné žaloby, kterou na ni podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová, z rozsáhlého písemného odůvodnění, které tento týden NSS zveřejnil, je zřejmé, jak obtížné to pro kárný senát bylo rozhodování. Na druhou stranu, možná i díky zatvrzelému přístupu státní zástupkyně Pavlišové, kdy se kárný senát pozastavil nad naprostou absencí sebereflexe, mohlo toto pro konkrétní výkon funkce státního zástupce poměrně zásadní rozhodnutí vzniknout.

Pro připomenutí: Radka Pavlišová, která se v mezidobí stala vedoucí lounskou státní zástupkyní, si kárnou žalobu od ministryně vysloužila za svůj postup v případu zastupitelů města Postoloprty. Za její postup se také postavili její kolegové ze zájmového spolku státních zástupců Unie státních zástupců. Spolek se veřejně ohradil proti kárné žalobě ministryně, neboť se mělo podle názoru spolku jednat o zásah do výkonu funkce státního zástupce a jeho výsady na právní názor.
Nemá smysl zde již rozvádět všechny kritické výhrady, které kárný senát k postupu státní zástupkyně v této konkrétní věci měl. Jakkoliv dospěl, jak již bylo řečeno, k závěru, že jednání Pavlišové „zcela hraničně“ nedosáhlo kárného provinění, v bodu 208 se konstatuje, že „kárný soud má rozhodně za to, že v rámci výkonu dozoru v uvedené trestní věci nepostupovala důsledně a skutečně pečlivě a její postup v trestním řízení za pochybení považuje“.

Vedle konkrétních výtek v rozhodnutí kárného senátu v čele se soudcem NSS Petrem Mikešem, odůvodnění obsahuje především důležité obecné závěry pro postup státních zástupců pro budoucno, a to nejen pro přípravné řízení či při výkonu dohledu, ale i ve fázi po podání obžaloby, v řízení před soudem.
Z rozhodnutí předně vyplývá, že dvouletá objektivní lhůta pro případnou kárnou odpovědnost státních zástupců za pochybení v přípravném řízení nekončí podáním obžaloby či rozsudkem, ale odvíjí se až od pravomocného rozhodnutí soudu ve věci.

„Pochybení státního zástupce v přípravném řízení, nebo při podání obžaloby, způsobující, že by trestní stíhání nemělo být vůbec zahájeno, případně nemělo přejít do dalšího úseku nebo v něm nemělo být pokračováno, může být posouzeno jako trvající kárné provinění spočívající v udržování nezákonně vedeného trestního řízení. Udržování protiprávního stavu lze původně dozorovému státnímu zástupci přičítat i v řízení před soudem, pokud má nad věcí i nadále takovou míru kontroly, aby mu bylo možné přičítat udržování protiprávního stavu. Výkon dohledu může představovat trvající kárné provinění jen výjimečně, zejména pokud by byl zaveden průběžný dohled. Až ukončením protiprávního stavu nebo jeho přičitatelnosti kárně obviněnému počnou běžet lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, i pro zánik odpovědnosti státního zástupce za kárné provinění podle § 29 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,“ zní konkrétně jedna z právních vět rozhodnutí.

Zároveň kární žalobci ve věcech státních zástupců nemají napříště vyčkávat do pravomocného skončení věci, ale mají dokonce povinnost podat kárnou žalobu i v průběhu trestního řízení. „To, že trestní věc tedy ještě nebyla pravomocně skončena, nebrání kárnému navrhovateli v podání návrhu na zahájení kárného řízení se státním zástupcem, který se svým postupem v trestním řízení dopustil kárného provinění,“ stojí v bodě 165 rozhodnutí.

V bodě 175 pak kárný senát zvedá vysoko laťku pro výkon funkce státního zástupce v přípravném řízení. „Je primárně jeho odpovědností, aby napravil jakékoliv nezákonnosti, které se v přípravném řízení vyskytnou a zrušil jakákoliv nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu [§ 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu]. Má v rukou i možnost jeho ukončení, pokud k tomu jsou splněny zákonné podmínky. Povinnost sledovat zákonnost přípravného řízení není časově nijak omezena a trvá po celou jeho dobu. S nadsázkou lze konstatovat, že státní zástupce dohlíží na zákonnost přípravného řízení 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, a to i v době, kdy spí. Je-li tedy například zahájeno trestní stíhání, aniž by pro to byly splněny podmínky, má státní zástupce buď vyhovět stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo případně sám zrušit nezákonné usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu, jakmile zjistí jeho vady. Možnost zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu není limitována žádnou lhůtou a státní zástupce jí tedy může využít po celou dobu přípravného řízení.

Je nepochybně sporné, za jakých okolností tak může učinit, pokud již dříve rozhodoval o stížnostech proti usnesením, nicméně minimálně tehdy, pokud by zjistil dříve neznámé okolnosti odůvodňující zrušení takového usnesení, nemělo by mu v tom nic bránit. Pokud tak neučiní, udržuje protiprávní stav vedení trestního stíhání. Obdobné závěry lze vztáhnout na situaci, že státní zástupce zjistí, že zde jsou důvody pro zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 tr. řádu. Pokud totiž jsou důvody stanovené v § 172 odst. 1 tr. řádu naplněny, má státní zástupce povinnost trestní stíhání zastavit a jeho další vedení opět představuje udržování protiprávního stavu. Obdobně lze dospět k závěru, že pokud jsou státnímu zástupci známy významné pochybnosti, zda nejsou naplněny podmínky pro zastavení trestního stíhání, musí tyto okolnosti řádně prověřit a teprve podle výsledku zhodnotit, zda bude v trestním stíhání pokračovat nebo jej zastaví. Pokud to neučiní a bez dalšího v trestním stíhání pokračuje, lze další trestní stíhání opět považovat za nezákonné,“ uvádí se v rozhodnutí.

Opomíjí námitky obhajoby

Kárný senát také odmítl nešvar, k němuž se v této fázi trestního řízení snižují někteří státní zástupci, kdy opomíjí námitky obhajoby a „zdeúředně“ je přehlížejí. V bodu 227 kárný senát připomíná, že je neoddiskutovatelnou povinností státního zástupce v přípravném řízení náležitě reagovat na relevantní obhajobu obviněného, „neboť to je nutným projevem klíčové úlohy státního zástupce jakožto garanta zákonnosti v přípravném řízení trestním“. Kárný senát toto dokonce uvedl jako jednu z šesti právních vět rozhodnutí.

V bodě 226 pak kárný senát zcivilizoval dosud velmi divošsky používanou „zásadu“, že v pochybnostech má státní zástupce žalovat. „Kárný soud v obecné rovině sdílí závěr obhajoby kárně obviněné Radky Pavlišové, že je dán nepochybný zájem na projednání všech věcí sporných a zároveň existuje zájem na odsouzení věcí pouze nesporně trestných. Zároveň však upozorňuje, že tím rozhodně nemůže být aprobováno alibistické chápání této zásady, v praxi – dosti zjednodušeně – označované jako „zásada v pochybnostech žaluj“. Tuto zásadu, vyvěrající z odlišného nastavení míry pochybností pro zastavení trestního stíhání (srov. § 172 odst. 1 tr. řádu) a pro zprošťující rozsudek (srov. § 226 tr. řádu), totiž nelze rozhodně vnímat jako univerzální argument umožňující paušálně opomíjet relevantní obhajobu obviněného. Kárný soud nadto nesdílí ani tu námitku kárně obviněné Radky Pavlišové, že by tato zásada měla mít snad dopad i do oblasti právního posouzení. Relevantní pochybnost je totiž možno ze své podstaty mít pouze v otázce skutkového stavu, nikoli v otázce právního posouzení. Naopak v otázce právního posouzení i pro státního zástupce, na něhož jsou kladeny obdobné odborné požadavky jako na soudce, zcela jistě platí princip iura novit curia,“ upozorňuje kárný senát v rozhodnutí.

Kárnou odpovědnost za udržování protiprávního stavu má dozorový státní zástupce i poté, co byla podána obžaloba, jakkoliv je zde role státního zástupce odlišná od přípravného řízení. „Není však možné na postavení státního zástupce nahlížet alibisticky tak, že již nemá žádnou odpovědnost za věc, v níž se rozhodl obžalobu podat, ačkoliv pro to nebyly splněny podmínky. Ostatně Ústava ve svém čl. 80 zastupování veřejné žaloby v řízení před soudem svěřuje jako úkol státnímu zastupitelství výslovně, čímž chtěl ústavodárce zjevně zdůraznit význam takové činnosti oproti jiným činnostem státního zastupitelství, které jsou svěřeny pouze běžnému zákonu. Proto je státní zástupce i v rámci řízení před soudem odpovědný za plnění svých povinností vyplývajících ze zákona o státním zastupitelství, a to i včetně případné odpovědnosti kárné,“ uvádí se v bodu 177 rozhodnutí.

Pro praxi je také důležité, že kárný senát připomněl, že není možné, aby státní zástupce bez pochybností přistupoval ke znaleckým posudkům a rezignoval na jejich kritické hodnocení (primárně body 207 až 225). Jako velmi užitečné se pak jeví i to, že se kárný senát podrobně pustil do rozboru, jak by měli státní zástupci postupovat při určování výše škody podle § 137 trestního zákoníku, kdy odmítl, že by bylo možné postupovat podle zákona č. 151/1997 Sb. o ocěňování majetku.

Kárný senát se také dotkl role soudkyně Okresního soudu v Chomutově Kateřiny Vltavské, která ve věci vydala trestní příkaz. Za to jí byla ministryní spravedlnosti Marií Benešovou uložena výtka, proti níž se Vltavská, která je zároveň předsedkyní chomutovského soudu, brání správní žalobou. O té rozhoduje Městský soud v Praze. „O správnosti postupu soudu však lze mít též pochybnosti, neboť v obecné rovině je možné konstatovat, že pokud bez odstranění pochybností o skutkovém stavu neměla být podávána obžaloba, tím spíše by neměl být soudem vydán trestní příkaz, neboť ten lze podle § 314e tr. řádu vydat jen tehdy, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, tedy ještě vyšší standard než pro podání obžaloby,“ konstatuje se v bodu 233 rozhodnutí kárného senátu. Petr Dimun, ceskajustice.cz

VE VĚZNICI V PŘÍBRAMI 21 NAKAŽENÝCH VĚZŇŮ

V příbramské věznici má 21 vězňů koronavirus, hygienici v zařízení zavedli protiepidemická opatření a pokračují v testování vězňů i personálu. ČTK to řekla mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamunová. Mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová odpoledne doplnila, že v dalších českých věznicích se nákaza covidem-19 neobjevila.

V příbramské věznici je přibližně tisícovka vězňů a zhruba 300 členů personálu. „Přijímáme další opatření tak, aby se tam nákaza dále nešířila. Tato věznice je fakticky izolována, pozastavili jsme eskorty do i z věznice, návštěvy. Stáhli jsme vězně z pracovišť. Situaci jsme přizpůsobili aktivity vězňů i výdej stravy. Současně probíhá trasování a testování,“ popsala za bezpečnostní sbor Kučerová.

Hygienici otestovali sedm desítek vězňů a nyní dohledávají kontakty nakažených, které bude třeba též otestovat. Ve věznici se podle nich například dezinfikují prostory, vězni s koronavirem jsou izolováni od ostatních. „Další případná opatření budou zavedena podle výsledků testů,“ uvedla Šalamunová. Zatím není jasné, zda vězni s koronavirem vyjížděli pracovat mimo věznici a zda při práci byli v kontaktu s dalšími lidmi.

Kučerová doplnila, že české věznice jsou na obdobné situace připraveny a mají nachystané izolace. „Nemocné vězně umisťujeme na infekční oddělení v naší nemocnici v Brně,“ dodala.

SOUD VE ŠVÝCARSKU, ŠVÝCAŘI CHTĚJÍ PENÍZE ČR, MUS

Švýcarský soud začne v pondělí jednat o zkrácení trestů pro exmanažery MUS: Federální trestní soud v Bellinzoně v pondělí začne projednávat snížení trestů udělených bývalým manažerům Mostecké uhelné společnosti (MUS) Marku Čmejlovi a Jiřímu Divišovi, kteří byli ve Švýcarsku odsouzeni za podvod a tunelování tohoto bývalého státní podniku. Informoval o tom dnes server Deníku N. Čmejla s Divišem loni v srpnu uspěli s odvoláním proti délce trestu. Kdy verdikt o výši trestu padne, není jasné.

„Naše snaha je přeměnit část trestu v podmíněný,“ řekla deníku Čmejlova advokátka Katarína Kožiaková Oboňová. Současně uvedla, že jedním z cílů odvolávání je odložit nástup do vězení.

Oba odsouzení se ještě s dalším aktérem kauzy Oldřichem Klimeckým už jednou proti rozhodnutí švýcarského soudu z roku 2013 odvolali a soud jim v prosinci 2018 výši trestů snížil, Čmejlovi z 48 na 46 měsíců, Divišovi z 46 na 42 měsíců. Klimecký dostal možnost řešit polovinu trestu formou probace s odkladem na dva roky. Všichni odsouzení museli také zaplatit část soudních nákladů a kompenzační pohledávky.

Za podvodné ovládnutí Mostecké uhelné společnosti soud v roce 2013 ve Švýcarsku odsoudil šest bývalých manažerů, vedle zmiňované trojice Antonia Koláčka, Petra Krause a Belgičana Jacquese de Grooteho.

De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody. Koláčkovi s Krausem odvolací soud jejich argumenty zamítl, a verdikt se tak pro ně stal pravomocným. Koláček odmítl ale do vězení nastoupit s tím, že se chce účastnit soudního líčení, které se ve stejné kauze koná v Česku.
Českému státu podle obžaloby způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.

NOVĚ BYDLIŠTĚ RATHA

Rath má nově bydliště v domě s uvalenou exekucí: Bývalý středočeský hejtman David Rath, který si ve vězení odpykává sedmiletý trest za korupci, změnil nedávno adresu trvalého bydliště. Místo vily v Hostivicích u Prahy má nyní oficiální sídlo v domě ve Zbuzanech, který obývá jeho bratr s rodinou. Na polovinu nemovitosti přitom soudní exekutor vydal příkaz k prodeji.

O změně Rathova bydliště dnes informoval server iROZHLAS.cz.

ratr středočeského exhejtmana Michal Rath má za to, že náhlá změna trvalého pobytu má k nemovitosti ve Zbuzanech přitáhnout pozornost exekutorů. Bratr David, se kterým se pře o dědictví po zesnulém otci Ratmírovi, chce podle něj zabránit tomu, aby exekutora zajímaly nemovitosti, které na přelomu roku rozprodal rodině, uvádí rozhlas.

„Pokud jde o dům, který vlastní odsouzený Rath s bratrem a nemají dobré vztahy, tak je to možná pokus navést exekutora do místa, kde není majetek povinného, ale třetí osoby, a tím jí zkomplikovat život,“ řekl serveru advokát Petr Němec. Podle něj může exekutor začít zabavovat movitý majetek v domě s argumentem, že tam žije dlužník, Rathův bratr ale může podat takzvanou vylučovací žalobu. „Stejně tak ale může jít exekutor přímo do Hostivic,“ dodal Němec.
Soudní exekutor Ivo Luhan už vydal na polovinu domu ve Zbuzanech exekuční příkaz k prodeji. Učinil tak poté, co David Rath neuhradil druhou splátku desetimilionového peněžitého trestu, který dostal za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku.

Středočeský krajský soud Ratha letos shledal nepravomocně vinným i v druhé části kauzy. Za přijímání úplatků a zmanipulované veřejné zakázky kraje a krajských nemocnic mu původní sedmiletý trest o rok prodloužil a peněžitý trest mu zvýšil na 18 milionů korun.

RUSKÁ KAMPAŇ V USA?

Nová ruská kampaň v USA. Využívá rasových nepokojů a štve proti Bidenovi: Facebook a Twitter odstranily účty a stránky na svých platformách kvůli podezření, že je využívá Rusko k šíření falešných zpráv o rasismu a demokratickém kandidátovi na amerického prezidenta Joe Bidenovi. Jejich cílem podle nich bylo ovlivnění levicově orientovaného publika. Akce byla teprve v počátcích a proto nezaznamenala větší ohlas.

Otázka ruského vměšování do amerických prezidentských voleb dominovala politickým debatám ještě dlouho po zvolení Donalda Trumpa. Senátní bezpečnostní výbor pověřeným vyšetřováním ruských dezinformačních operací zveřejnil podrobné analýzy způsobů, jakým se aktéři napojení na Rusko pokoušeli v USA zasít semínka další politické polarizace.

Podle dokumentů hrála klíčovou roli petrohradská agentura Internet Research Agency (IRA). I současný pokus o ovlivnění nálad názorů americké veřejnosti Facebook a Twitter přisuzují IRA.

Agentura údajně stojí za krajně levicovým zpravodajským webem The Peace Data. Ten odmítá nařčení, že je „ruským propagačním nástrojem“ jako „odpornou lež“. „Jsme přesvědčeni, že korporátní média a jejich loutkařští vládci chtějí zničit naše zpravodajství a navždy nás umlčet, protože o nich mluvíme pravdu“.

Server začal v říjnu 2019 publikovat články jiných médií. Od března 2020 vydává vlastní články v angličtině. Uvádí, že na zpravodajství dohlížejí tři editoři, podle listu The New York Times ale bližší analýza ukazuje, že jejich fotky jsou počítačově generované obrázky.

Články tvořili najatí američtí žurnalisté na volné noze. Obsahově se server zaměřuje na témata rasismu a kapitalismu. Velká pozornost je věnována Bidenovi. Podle serveru demokratický kandidát potáhne USA příliš doprava a progresivní hodnoty propaguje jen naoko.

Malý ohlas

IRA podle Facebooku vytvořila třináct falešných facebookových účtů a dvě stránky na propagaci serveru u názorově blízkých progresivistických skupin jako je například Progresivní strana nebo Socialistická strana USA. Stránky měly 14 000 sledujících.

Twitter v úterý oznámil, že zrušil pět účtů spojených s The Peace Data kvůli „manipulaci s platformou, kterou můžeme spolehlivě připsat ruským státním aktérům“. Účty byly nízké kvality a nezískaly příliš velkou pozornost.
Smaže milion účtů denně. Facebook polarizuje lidi, přiznal Zuckerberg

„Bez ohledu na malý dopad (informační kampaně) v tomto případu musí vlády napříč světem tyto praktiky zastavit. Jsou nedemokratické,“ komentoval případ Twitter.

Podle listu The New York Times případ ukazuje na znepokojivý trend v ruských dezinformačních kampaních. Místo toho, aby vytvářeli polarizační zprávy sami, si Rusové najímají místní operativce, aby za ně udělali „špinavou práci“. „Ruští aktéři se snaží ve stále větší míře skrýt, kdo jsou. Stále víc klamou, aby zakryli své operace,“ řekl stanici NPR vedoucí kyberbezpečnostní politiky Facebooku Nathaniel Gleicher.

Na případ The Peace Data upozornila Facebook FBI. Kalifornská společnost si spolupráci pochvaluje. „Úplná společenská obrana, kdy vláda, občanská společnost a technologické platformy spolupracují, funguje,“ řekl Gleicher.
Nezveřejněná zpravodajská zpráva o ruských pokusech očernit Bidena

Zpravodajská zpráva z letošního července tvrdí, že Rusko se pokouší očerňovat Bidena pomocí údajných informací o jeho chabém duševním zdraví. Ministerstvo vniřní bezpečnosti odmítlo zprávu zveřejnit, údajně kvůli tomu, že se jednalo „velice špatně napsanou zprávu“.

List The New York Times poznamenává, že ministerstvo má nekonzistentní měřítko ohledně toho, jak opatrně postupovat při zveřejňování různých zpravodajských zpráv. Autoři zamítnutého dokumentu v něm uváděli, že svým závěrům silně důvěřují, přesto však bylo jeho uveřejnění zablokováno. V polovině června však úřad zveřejnil zprávu o „anarchistických extremistech“ na severozápadě země, ačkoli tehdy činitelé tvrdili, že svému posouzení historické situace důvěřují jen málo.

Facebook a Twitter jsou pod velkým tlakem ze strany amerických zákonodárců, aby se více podílely na omezování šíření dezinformací a nenávistivých projevů na sociálních sítích. Facebook se znovu dostal pod palbu kritiků za neodstranění příspěvků krajně pravicových milicí vyzývajících, aby si účastníci protestů v Kenoshe ve Wisconsinu přinesli zbraně.
Během nepokojů sedmnáctiletý příznivec policie a prezidenta Trumpa zastřelil dva lidi. Zakladatel a generální ředitel Facebooku Mark Zuckerberg přiznal chybu.

VÝROKY NEPODNĚCOVALY K NENÁVISTI

Wilders výroky o Maročanech nepodněcoval k nenávisti, rozhodl odvolací soud: Odvolací soud v Amsterodamu zprostil viny poslance a předsedu krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, pokud jde o podněcování k nenávisti nebo diskriminaci. Zvrátil tak rozhodnutí soudu nižší instance z roku 2016. Soud ale potvrdil, že Wilders v předvolební kampani v roce 2014 urážel Maročany jakožto skupinu. Proti tomu se politik hodlá odvolat, informovala agentura Reuters.

„Soud považuje za prokázané, že pan Wilders je vinen z kolektivní urážky,“ prohlásil předsedající soudce Jan Maarten Reinking. Výroky, za něž byl Wilders obžalován, mohou „přispět k polarizaci nizozemské společnosti, přičemž v naší demokratické, pluralistické společnosti je respektování druhých, zejména menšinových skupin, přikládán velký význam,“ dodal Reinking.

Soud ale odmítl požadavek prokuratury uložit politikovi pokutu ve výši 5000 eur (přes 132 000 korun). Podle soudu „už po léta za vyjádření svých názorů platil vysokou cenu“.

Soud rozhodoval v kauze Wildersových výroků na předvolebním mítinku v Haagu v roce 2014. Pravicový populista tehdy svým stoupencům položil otázku, zda chtějí v zemi více, či méně Maročanů. „Méně, méně, méně!“ skandovali Wildersovi příznivci. „Tak se o to postaráme,“ odvětil jeden z nejznámějších krajně pravicových politiků Evropy.

Podle nizozemské justice Wilders svými promyšlenými poznámkami urazil na 400 000 lidí marockého původu žijících v Nizozemsku.Šestapadesátiletý Wilders tvrdí, že se nedopustil ničeho špatného a že pouze otevřeně vyjádřil, co si myslí mnoho Nizozemců. Už přes deset let žije pod neustálou policejní ochranou kvůli výhrůžkám smrtí.

Jeho PVV se v posledních parlamentních volbách v roce 2017 umístila druhá za středopravicovou VVD premiéra Marka Rutteho, když obdržela 13,1 procenta hlasů a získala 20 křesel. Další volby se budou konat nejpozději v březnu příštího roku. PVV by podle průzkumů mohla opět skončit na druhém místě, nicméně zřejmě s výrazně větším odstupem za VVD než minule.

V ČERNÉ HOŘE VLÁDNE OPOZICE

Černé Hoře nakonec povládne opozice, prozápadní prezident uznal prohru: Černohorský prezident Milo Djukanovič uznal neúspěch své Demokratické strany socialistů (DPS) v nedělních parlamentních volbách. Podle svých slov je připravený odejít do opozice. Současné opoziční strany ohlásily, že chtějí jednat o sestavení vlády bez DPS. Djukanovič se svou stranou vládne Černé Hoře od roku 1991 a prvotní odhady výsledků mluvily o jeho opětovném vítězství.

„Jsme připraveni přijmout výsledky těchto voleb, být zodpovědnou a nejsilnější opoziční stranou,“ uvedl Djukanovič. Výsledky parlamentních voleb, kterých se zúčastnil rekordní počet voličů, byly velmi těsné. Prezidentova DPS získala 29 mandátů, opoziční formace Za budoucnost Černé Hory o jeden mandát méně.

Černohorci rozhodli. Podle odhadů volby vyhrála Djukanovičova strana DPS

Rozhovory o vytvoření vládní koalice vede uskupení Za budoucnost Černé Hory s dalšími opozičními bloky, středopravicovým uskupením Mír je náš národ a blokem Černá na bílé. Tyto tři formace mají většinu v 81členném černohorském parlamentu. Opoziční strany budou mít po ustanovení nového parlamentu tři měsíce na vytvoření kabinetu.

Uskupení Za budoucnost Černé Hory je považováno za stoupence silných vazeb na Srbsko a Rusko. Vládní DPS naopak v posledních letech prosazuje silnou orientaci Černé Hory na Západ.

Djukonavič v úterý nařkl Srbsko, že vede proti Černé Hoře „silnou politickou a mediální agresi“ skrze státní propagandu a pravoslavnou církev. Ta stála v prosinci loňského roku v čele silných protivládních protestů. Nařčení z vměšování do černohorských voleb odmítla srbská premiérka Ana Brnabičová. „Je vyloučeno, že by Srbsko jakýmkoliv způsobem ohrožovalo Černou Horu,“ uvedla.

Djukanovič stojí v čele Černé Hory ve funkcích premiéra či prezidenta od roku 1991. V první polovině 90. let patřil ke spojencům bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, později se však změnil ve stoupence euroatlantické integrace své země. Tu v roce 2006 přivedl nejprve k úplné nezávislosti odtržením od soustátí se Srbskem a v 2017 do NATO.