iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Súd na Slovensku rozhodol ako podľa Kočnerovho plánu

Dag Daniš: Sedem dní v skratke o rôznych odtieňoch spravodlivosti: 1. Súd s vrahmi Jána Kuciaka a jeho partnerky oznámil absurdné rozhodnutie – podržal aj Zsuzsovú. 2. Zválštne okolnosti rozhodovania senátu súdu môžu viesť k podozreniam, že v prospech Kočnera zasiahol niektorý z jeho ochrancov. 3. V Berlíne sa konali masové protesty proti sporným pandemickým opatreniam. 4. Spojené štáty uvalili sankcie proti prokurátorke Medzinárodného trestného súdu.

1. Kočner vyhral

Rozhodnutie Špecializovaného trestného súdu považujeme za vysoko sporné a v mnohom nepochopiteľné. Navyše pôsobí alibisticky. Zo zdôvodnenia vyplýva, že Kočner a Zsuzsová boli podľa názoru sudcov za vraždou Jána Kuciaka, no pre nedostatok dôkazov ich nemožno odsúdiť.

Podozrivé nie je oslobodenie Mariana Kočnera, ktorý bol stíhaný ako objednávateľ. Pri rozhodovaní o jeho vine sa očakávali rôzne právne názory. Chýbal totiž priamy dôkaz a séria nepriamych mohla, no nemusela na odsúdenie stačiť.
Šokujúce je oslobodenie Aleny Zsuzsovej. Tú predsa usvedčil Zoltán Andruskó – ako osobu, ktorá si mala u neho vraždu objednať aj zaplatiť (jeho výpoveď podopreli aj ďalšie dôkazy). Andruskó, právoplatne odsúdený za vraždu, opísal svoju komunikáciu so Zsuzsovou veľmi podrobne. A presvedčivo. Vrátane toho, ako sa mala nahnevať, keď sa dozvedela, že vykonávatelia v rozpore so zadaním zavraždili aj Martinu Kušnírovú.

Oslobodením seba a hlavne Aleny Zsuzsovej Kočner dosiahol presne to, čo naliehavo potreboval: ochranu blízkej osoby, ktorá by sa mohla za mrežami zlomiť. A svedčiť proti nemu.

Je zrejmé, že boj za oslobodenie Zsuszovej bola najvyyšia priorita Kočnera a jeho právnikov. Ešte väčšia než oslobodenie samotného Kočnera. Nad sebou a svojim mlčaním (alebo prehovorením) má predsa Kočner úplnú kontrolu. Nad Zsuzsovou ju nemal. Mohol len dúfať, že sa nezrúti a vydrží.

A že jeho priorita sa vybaví.

Následky vyzerajú veľmi zle. Za vraždu Jána a Martiny sú potrestaní dvaja vykonávatelia (Marček, Szabó) a jeden z organizátorov (Andruskó). Zsuzsová, ktorá si u nich mala objednať vraždu a ktorú Andruskó usvedčil, mala ísť podľa súdu na slobodu. Kočner, pre ktorého Zsuzsová pracovala, síce ostáva vo väzbe pre kauzu zmenky, no podarilo sa mu demonštrovať silu. A pripraviť si dobrú pozíciu pre ďalšie bitky na Najvyššom súde. Ten bude riešiť aj kauzu zmenky, aj vraždu.

2. Ochranca Kočnera?

Podozrivé nie je len samotné rozhodnutie senátu súdu o oslobodení Aleny Zsuzsovej, ale aj okolnosti, ktoré ho sprevádzali. Predsedníčka Ružena Sabová narazila na odpor ďalších dvoch členov senátu už v auguste. Prišiel odklad rozhodnutia. Prokuratúra vytušila problém a požiadala o vykonanie nového dôkazu proti Zsuzsovej.

Dvaja členovia senátu potom prehlasovali predsedníčku pri rozhodovaní o vine Kočnera, resp. Zsuzsovej.
Toto by sme ešte mohli prijať ako preváženie pochybností nad presvedčením o vine. Zvláštne je však to, že senát nedal šancu prokuratúre vykonať ďalší, nový dôkaz proti Zsuzsovej.

Členovia senátu Matel a Stieranka pôsobili počas celého procesu pasívne. Nekládli otázky, nevstupovali do pojednávania. O svojich pochybnostiach dokonca nekomunikovali ani v rámci senátu. Až na konci procesu stroho oznámili predsedníčke, že majú o vine Kočnera a Zsuszovej iný názor ako ona. A podpísali sa pod zdôvodnenie, ktoré pôsobí zmätočne a chabo.
Ďalšou z vecí, ktorá sa dnes ukazuje ako veľmi zvláštna chyba, bolo rozpustenie vyšetrovacieho tímu vraždy Jána Kuciaka. Namietali sme, že je to predčasné. Pretože vyšetrovacie tímy vážnych zločinov zvyknú byť v plnej pohotovosti až do skončenia procesu. Aby mohli operatívne reagovať na dôkazovú situáciu.

Napokon, z vyšetrovania bolo zrejmé, že Kočner veľmi úzko spolupracoval s oligarchom Norbertom Bödörom. Na lustrovaní a sledovaní novinárov. A po vražde aj na únikoch informácií z vyšetrovania smerom ku Kočnerovi. Ten mal byť podrobne informovaný a postupe a zámeroch polície až do júna 2018.

Úloha bödörovcov pri spolupráci s Kočnerom a pri jeho krytí mala byť predmetom ďalšieho vyšetrovania. Podobne sa mali vyšetrovatelia zamerať aj na obchodného partnera bödörvocov – a bývalého súputníka Kočnera – Zoroslava Kollára, ktorý má povesť „justičného mága“. Alebo na Kočnerovho „bankára“ Haščáka.

Vyšetrovatelia to nestihli, pretože ich tím bol rozpustený. V rozpore s logikou a vážnosťou prípadu. A jeho pozadia.
Ďalšou osobou, ktorú môže Kočner považovať za svojho spojenca a ktorá by mohla mať záujem na jeho mlčaní, je Ivan Lexa (jeho právnik Para je advokátom Kočnera). Kočner mal v minulosti spolu so sýkorovcami poskytovať služby a informácie Lexovej SIS.

Slovom, Kočner má veľmi vplyvných spojencov, o ktorých veľmi veľa vie. A ktorí si nemôžu dovoliť riskovať, že celkom pohorí a stratí trpezlivosť... Nevieme, kto je zainteresovaný na mlčaní Kočnera. A nevieme ani to, či tu bol alebo nebol pokus vysekať ho z problémov. A ak bol, či mal korupčnú povahu, alebo inú (nástroje na uplatnenie vplyvu majú rôzne podoby).

Stále chceme veriť, že elitné súdy sú nezávislé a reči o ich ovplyvňovaní sú nepodložené klebety.
Zároveň si však nebudeme robiť ilúzie, že vplyvní podnikatelia, ktorým ide o krk, sú pri stíhaní Kočnera (a ženy, ktorá ho môže usvedčiť) len pasívnymi pozorovateľmi. Ako ukázal štvrtok a oslobodenie Zsuzsovej, rátať treba so všetkými možnosťami. Aj s tými ťažšie stráviteľnými, ktoré sme si nepripúšťali.

3. Berlín

V Berlíne boli cez víkend masové verejné protesty proti pandemickým opatreniam.
Berlínska krajinská vláda (ovládaná socialistami) sa pokúsila protesty zakázať. Neuspela. Súd akciu po odvolaní organizátorov povolil – s podmienkou, že demonštranti dodržia odstupy. To bolo nemožné. Viacerých z protestujúcich zadržala polícia. Krajinská vláda neskôr oznámila, že na verejných protestoch budú povinné rúška (čo doteraz vonku povinné nebolo).

Demonštranti boli už od začiatku nálepkovaní ako „náckovia“, ktorých treba rozohnať alebo rovno pozatvárať. Neprávom.
Protestov sa zúčastnili aj extrémisti, ktorí sa večer pokúsili preniknúť do parlamentu, neboli však jadrom akcie. Podporili ju skupiny právnikov, ekonómov, obchodníkov, podnikateľov a mladých rodín s deťmi... Slovom, skupín, ktoré sa cítia ohrozené pandemickými direktívami, je viac.

Snahy lídrov a ľavicových médií odsudzovať a zakazovať protesty a nálepkovať časť verejnosti ako „náckov“ sú škodlivé. Západná spoločnosť sa od východnej predsa líši práve tým, že verejnosť má právo na odpor a vyjadrenie polemického názoru (hoci aj mylného). Bez toho, aby sa musela báť obuškov a basy.

Ďalším škodlivým následkom je deformácia verejnej diskusie.

Pri takých vážnych zásahoch do súkromia, osobnej slobody či dokonca do majetkov a živobytia malých podnikateľov by mali byť kritické názory časti verejnosti vypočuté a rešpektované. Nie tabuizované a vytláčané na okraj ako „fašistické“ či „toxické“. Prevažná väčšina protestujúcich predsa neboli nijakí extrémisti, ale slušní ľudia.

Fauly a kampane proti kritickým hlasom de facto likvidujú polemiku. A tú dnes potrebujeme viac, ako kedykoľvek predtým.
V marci Európanov ovládol strach a čierne scenáre o ničivej nákaze. Pristúpili sme na bezprecedentné zásahy do slobody, súkromia a práv.

S novými skúsenosťami a s novou úrovňou poznania by sa však primeranosť pandemických opatrení mala prehodnotiť.
Tu predsa nejde len o rúška (drvivá väčšina ľudí ich poslušne nosí tam, kde je to nutné). Tu ide o otázku, či je nová sústava príkazov a zákazov primeraná hrozbe. Alebo nie je.
Podiel úmrtí a vážnych komplikácií spojených s novou virózou je dnes výrazne nižší ako na začiatku.
Intenzita kampaní za plošné opatrenia a proti kritikom (aj tým z radov lekárov) sa však pritvrdzuje. Čo nie je ani trochu normálne. A ani trochu zdravé.

4. Sankciami proti spravodlivosti

Americká vláda sa postarala o zvláštny úkaz. Uvalila sankcie – trest – na prokurátorku Medzinárodného trestného súdu (ICC), ktorá vyšetruje podozrenia z vojnových zločinov amerických jednotiek v Afganistane.

Sankcie, vrátane blokovania účtov, sa majú týkať každého, kto sa podieľa na vyšetrovaní.

Spojené štáty sa už desiatky rokov riadia zásadou, že americkým vojakom môžu veliť len Američania. A vyšetrovať ich prípadné zločiny môžu len americké úrady. Nikto iný. Tento princíp je len ťažko obhájiteľný z hľadiska medzinárodného práva. V tom však nie je problém. Funguje to tak už roky. USA nie sú zmluvnou stranou (členom) ICC. Riadia sa národným právom.

Je však absurdné, aby boli prokurátorka alebo vyšetrovatelia ICC trestaní (sankcionovaní) ako zločinci. Len preto, že vyšetrujú podozrenia z vojnových zločinov podľa zásady „padni komu padni“.
V 21. storočí by právo nemalo byť definované ako prospech silnejšieho, aktuality.sk

KDO CHRÁNÍ KOČNERA V SR?

Někdo mocný tahá za nitky. Rodiče zavražděných odmítají Kočnerovu nevinu: Naše děti jsou v hrobě a Kočner se směje. Pocit nespravedlnosti je u rodičů zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové velmi silný. Osvobozující rozsudek pro podnikatele Mariana Kočnera, který byl obviněný z objednání Kuciakovy vraždy, nehodlají přijmout. Věří, že ještě zasáhne Nejvyšší soud.

„Jsou vinni, jsem o tom přesvědčená,“ pronesla v prvotním šoku při vynášení osvobozujícího rozsudku matka zavražděné Martiny Kušnírové Zlatica. Spolu s rodiči novináře Kuciaka odešla ze soudní síně, aby se stranou pozornosti vzájemně utěšili.

Kočner je nevinný. Jeho podíl na vraždě Kuciaka se neprokázal

Ještě ráno doufali, že Kočner dostane z jejich pohledu spravedlivý trest. Tedy že ho soud uzná vinným z objednání vraždy jejich dětí. To se však nestalo, podle soudců se spojitost mezi kontroverzním podnikatelem a zločinem nepodařilo dostatečně prokázat. Skutek se stal, ale objednal si ho Kočner?

„Je to špatné. Očividně na Slovensku ještě nezačala úřadovat spravedlnost. Stále někdo mocný tahá za nitky a my ty nitky bohužel nemáme, abychom to uměli ovlivnit jako oni. Naše děti v hrobě a Kočner se směje,“ říká Kušnírová.

Je si jistá, že za vraždou není jen Kočner se svou milenkou Alenou Zsuzsovou, ale i „finanční skupiny“, na jejichž pokyn oba konali. „Samozřejmě bojujeme dál. Potřebujeme žít a dýchat, dokud nebude spravedlnosti učiněno zadost. Slíbila jsem to našim dětem u jejich hrobu,“ dodala s pláčem Kušnírová.

Kuciakův otec popsal, že ho čtení osvobozujícího rozsudku paralyzovalo. Doufal, že soud akceptuje nové důkazy, které na poslední chvíli předložila prokuratura. „Nezbývá nám než věřit, že spravedlnost nakonec zvítězí,“ doufá Kuciak starší, že slovenský Nejvyšší soud případ vrátí k novému projednávání.

V totéž věří i Kuciakův někdejší šéf z redakce portálu Aktuality.sk Marek Vagovič. Ten poukazuje na to, že za mřížemi skončila jen trojice Tomáš Szabó, Zoltán Andruskó a Miroslav Marček. „Jaký měli motiv? Kdo byl tedy objednavatel?“ ptá se novinář pro deník Sme. „Jsme svědky právního turismu, pokud se to tak dá nazvat,“ dodává.

Obžalovaný podnikatel Kočner od soudu odešel jen s peněžitým trestem a pětiměsíčním vězením za nedovolené ozbrojování. Na rodinu obětí se podle Kuciaka staršího ve čtvrtek přímo nepodíval. „Uvidíme, co bude dál. Neztrácíme naději,“ dodává Jozef Kuciak pro TV Noviny.

Peníze, které má jediný čtvrteční odsouzený Tomáš Szabó rodinám zaplatit coby náhradu za pohřeb, si vzít nechce. „I kdyby nějaká náhrada byla, půjde na jiné účely. Já je nechci, jsou to špinavé peníze a absolutně s nimi nechci mít nic společné

NA SLOVENSKU TVRDĚ PROTI SOUDCŮM

Obdarovávání slovenských soudců má být nově trestným činem, schválila vláda Igora Matoviče: Slovenská vláda Igora Matoviče na konci srpna schválila první z opatření, jejichž cílem má být obecně „ochrana čistoty veřejného života“ a konkrétně „očista“ slovenské justice. Poskytnutí a přijetí jakéhokoliv daru v hodnotě nad 200 Eur (cca 5200 Kč), tzv. prikrmovanie, má být nově trestné. A taktéž hrozí trestní stíhání soudcům, kteří „při rozhodování svévolně uplatní právo“.

Pokud by v České republice platilo to, co nyní navrhuje slovenská vláda, předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl by nemusel volit kontroverzní a potenciálně zneužitelné řešení, když změnou rozvrhu práce odstavil od funkce místopředsedu soudu Stanislava Bernarda. Ten měl podle médií přijmout v minulosti dar od fotbalové asociace v podobě zájezdu v hodnotě minimálně několika desítek tisíc korun. Podle tohoto návrhu změny trestního zákona by totiž každý slovenský soudce, který přijme dar v hodnotě v přepočtu 5200 Kč a více, spáchal trestný čin tzv. přikrmování, konkrétně nenáležité výhody. Specialita tohoto návrhu přitom spočívá v tom, že taková „nenáležitá výhoda“ nemusí být nijak podmíněna či spojena s nějakým předpokladem při rozhodování soudce.

Trestné má být už jen to, že soudce takový dar přijme, přičemž ten může mít jakoukoliv formu: například právě zájezd či pozvání na hon. „Nenáležitými výhodami majetkovej povahy sú napr. platby v hotovosti, cennosti, služby, rôzne cestovné poukážky, letenky, vstupenky na koncert alebo do divadla, rôzne vysoké zľavy alebo vzdanie sa splatných pohľadávok. Medzi neoprávnené zvýhodnenie, resp. nenáležité výhody nemajetkovej povahy, ktoré nie je možné reálne oceniť v peniazoch patria rôzne sociálne a profesijné výhody, ako napr. pomoc pri získaní určitého pracovného miesta pre seba alebo blízku osobu, pozvanie na poľovačku alebo podpora pri volbách,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Původně přitom předkladatel, ministerstvo spravedlnosti, počítalo s tím, že hodnota bude ještě nižší, konkrétně pouze 100 Eur (cca 2600 Kč). A ministerstvo vnitra dokonce v připomínkovém řízení navrhovalo, aby tato hranice byla vypuštěna zcela.

„Beztrestné prijímanie a poskytovanie nenáležitých výhod nepresahujúcich 100 eur neeliminuje korupčné správanie, ale naopak podnecuje a vytvára podmienky a povedomie o beztrestnosti „drobnej korupcie“ pri jednorazovom vybavovaní v rôznych oblastiach verejného života, napr. zdravotníctvo, školstvo, doprava, poľnohospodárstvo, stavebné úrady, čo môže mať za následok tendenciu posilňovania tradície pozitívneho vnímania poskytovania úplatku. Táto skutočnosť bude zákonite potláčať snahu vlády Slovenskej republiky, zaznamenanú v programovom vyhlásení nasledovným spôsobom: „Merateľným výsledkom deklarovaných protikorupčných opatrení je dosiahnuť v rebríčku vnímania korupcie Transparency International zlepšenie o 20 miest oproti aktuálnemu umiestneniu,“ napsalo do svých připomínek slovenské ministerstvo vnitra.

Zcela proti zavedení tohoto trestného činu do zákona se naopak postavila Generální prokuratura Slovenské republiky (GP SR), Nejvyšší soudcovská rada či Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě. „Zásadne nesúhlasíme so znením definície pojmu „nenáležitá výhoda“, nakoľko do tejto definície spadajú aj bežné dary, ktoré obdrží verejný činiteľ v rámci bežného občianskeho života (od rodiny, blízkych, priateľov, občianskeho združenia, ktorého je členom a podobne), ktoré dostáva ako občan (rodič, blízka osoba, priateľ, člen združenia), a nie ako verejný činiteľ. V definícii je potrebné vyjadriť, že nenáležitou výhodou je také plnenie bez právneho nároku alebo právneho dôvodu, ktorého cieľom je zvýhodniť inú osobu práve z toho dôvodu, že má postavenie verejného činiteľa. Rovnako poukazujeme aj na stanovenie hranice hodnoty nenáležitej výhody (100 eur), ktorá môže byť problematická napríklad aj pri zdvorilostných daroch (rôzne pamätné plakety, medaily a iné predmety), ktorých odovzdávanie je protokolárne bežné pri stretnutiach s vrcholnými predstaviteľmi zahraničných justičných orgánov. Aj so životnými situáciami tohto druhu je potrebné v definícii nenáležitej výhody sa vysporiadať tak, aby bola vyvážená,“ uvedla GP SR.

Ještě větší odpor odborných připomínkových míst však vyvolal již Českou justicí popsaný záměr zavést do slovenské trestního zákona nový trestný čin „ohýbání práva“. Již zmíněná Právnická fakulta UK provedla v připomínkách rozsáhlý rozbor, kdy upozorňuje na to, že návrh má sice snahu následovat německý vzor, avšak činí tak v podstatě výběrově, totiž pouze ve vztahu k soudcům, nesystémově a způsobem, který nereflektuje německou judikaturu k tomuto trestnému činu. „Skutková podstata trestného činu ohýbania práva v nemeckom trestnom zákone teda nepostihuje výlučne len sudcov či rozhodcov, ale naopak, pokrýva všetkých horeuvedených verejných činiteľov, ktorí sa pri výkone svojich právomocí môžu dopustiť „ohýbania práva“.

Na zváženie je napríklad to, prečo by subjektom novonavrhovaného trestného činu zneužitia práva nemali byť napríklad aj prokurátori, keďže „svojvoľné uplatnenie práva“, osobitne v rámci trestného konania, môže byť problematické a spoločensky škodlivé aj v prípade výkonu ich právomoci,“ popisuje PF UK v připomínkách.

V nich dále fakulta upozorňuje na vágní formulaci „svévolné uplatnění práva“, která může být problematická především v případech, které budou náročnější na právní posouzení. Tedy tam, kde soudce bude muset interpretovat a aplikovat právní normu, která nebude formulovaná jednoznačně a bude připouštět vícero různých výkladů. Taktéž v případě, kdy by legislativa neobsahovala pro soudcem posuzovaný případ řešení v podobě příslušného právního předpisu a soudce by i navzdory tomu, ve smyslu zásady zákazu denegatio iustitiae, měl rozhodnout. Zvláště v těchto situacích by soudce následně mohl být obviňovaný z toho, že „svévolně uplatnil právo“, přičemž by jen konal v intencích uvedené zásady. Proto podle názoru PF UK v právním státě takto vágně naformulovanou skutkovou podstatu trestného činu není možné akceptovat.

V neposlední řadě, a v tom se PF UK shoduje s dalšími připomínkovými místy, včetně Generální prokuratury, reálně hrozí trestní perzekuce nepohodlných soudců. „Musíme poznamenať, že v situácii, keď právne neurčitý pojem „svojvoľnosť“ nie je určený v zákone žiadnymi ďalšími kritériami, dáva navrhovaná skutková podstata polícii a prokuratúre ako orgánom činným v trestnom konaní značnú „moc“ nad sudcami, keďže v predsúdnej fáze trestného konania by práve tieto orgány činné v trestnom konaní posudzovali rozhodnutia súdov z hľadiska súladu s právom a z hľadiska svojvoľnosti.

Podľa nášho názoru v právnom štáte založenom na princípe deľby moci a na nezávislosti súdnictva a sudcov je neprípustné, aby policajt v trestnom konaní určil, či rozhodnutie sudcu alebo rozhodcu je svojvoľné uplatnenie práva alebo nie. Uvedený nedostatok novozavádzaného trestného činu by v praxi mohol spôsobiť vlnu trestných oznámení zo strany tých účastníkov súdnych konaní, ktorí neboli spokojní s výsledkom svojho súdneho konania, pričom takéto trestné oznámenia by neraz mohli byť založené len na inom právnom názore účastníkov. Hoci by pravdepodobne veľká časť z takýchto trestných oznámení bola vyhodnotená ako neopodstatnená a nedošlo by ani k obvineniu dotknutého sudcu, predsa len by takáto aktivita mohla mať na prácu sudcov nezanedbateľný vplyv, keďže už len to, že by sa vo veci viedlo vyšetrovanie, by bolo možné vnímať ako veľký zásah do dobrej povesti a do statusu sudcu. Dôsledkom by mohla byť obava sudcov pri rozhodovaní, čo by mohlo v konečnom dôsledku spôsobiť ich väčšiu zdržanlivosť či dokonca pasivitu, čo by napokon celkom určite neprispievalo k základnej úlohe súdov, t. j. zabezpečovaniu spravodlivého rozhodovania sporov či spravodlivého rozhodovania o vine a treste,“ upozorňuj PF UK.

Ta také upozorňuje na to, že by se zavedením tohoto trestného činu v podstatě rozšířila paleta „mimořádných opravných prostředků“ ve všech oblastech soudních sporů, kdy by nespokojení účastníci sporů podávali trestní oznámení na soudce.
Zcela prakticky pak zní připomínka ministerstva vnitra, které vedle toho, že upozorňuje na zahlcení policejního sboru trestními oznámeními, upozorňuje na to, že většina slovenských policistů nemá ani právnické vzdělání. „Sme toho názoru, že postihovať tento trestný čin je možné v už jestvujúcich skutkových podstatách trestných činov verejných činiteľov podľa ôsmej hlavy II. dielu Trestného zákona.

Okrem toho je navrhovaná formulácia tak široko koncipovaná, že možno očakávať veľký počet podaných trestných oznámení mieriacich nielen do oblasti trestného práva, ale aj občianskeho, obchodného, správneho a ďalších odvetví práva a vyžiada si vysoko kvalifikované posudzovanie právnych otázok, ktorým sa v súčasnosti venujú výlučne súdy ako inštitúcie poskytujúce výklad práva. Z uvedených dôvodov dávame Ministerstvu spravodlivosti Slovenskej republiky na zváženie, či by trestné konanie o uvedenom trestnom čine nemal v celom rozsahu vykonávať prokurátor už len preto, že mnoho z vyšetrovateľov Policajného zboru nemá právnické vzdelanie,“ uvádí se v připomínkách MV.

Slovenská vláda však 26. srpna oba nové trestné činy schválila a nyní bude na Národní radě, zda se stanou součástí trestního zákona. V této souvislosti je třeba upozornit, že v krátké době bude slovenská vláda jednat o dalších zásadních změnách pro slovenskou justici. Vedle zřízení Nejvyššího správního soudu, nové podobě Nejvyšší soudní rady či zavedení věkové hranice pro soudce se jedná především o majetkové prověrky soudců a jejich způsobilosti. Petr Dimun, ceskajustice.cz

KUBERA VYZNAMENÁN V CIZINĚ

Tchajwanská prezidentka udělila in memoriam státní vyznamenání Kuberovi: Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen udělila in memoriam bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi vysoké státní vyznamenání Řád příznivých oblaků. Při slavnostním ceremoniálu ho převzal jeho nástupce ve funkci Miloš Vystrčil. Kubera plánoval návštěvu Tchaj-wanu, v lednu ale nečekaně zemřel. Vystrčil se poté rozhodl cestu na Tchaj-wan uskutečnit. Čelí proto zlobě Číny, která ostrovní stát považuje za své území.

Řád příznivých oblaků je udělován od roku 1941 osobnostem z civilního života. Z rukou prezidentky jej dnes za Kuberu převzal Vystrčil, který stejně jako Cchaj vystoupil s projevem. Kubera chtěl na Tchaj-wan odjet koncem února, s sebou se chystal vzít podnikatelskou misi. Plán vzbudil kritické reakce, a to nejen ze strany čínské diplomacie, ale také od prezidenta Miloše Zemana, který prosazuje vstřícnou politiku k Pekingu. Zeman loni pohrozil, že pokud Kubera na Tchaj-wan pojede, skončí jejich přátelství. Předseda Senátu ale odmítl, že by návštěva Tchaj-wanu byla protičínská.

Kubera se narodil 16. února 1947 v Lounech. V letech 1967 až 1969 pracoval v oddělení dovozu Sklo Unionu Teplice a do roku 1990 v obchodním oddělení teplického Elektrosvitu. Na přelomu let 1967 a 1968 byl členem KSČ, po několika měsících jej vyloučili.

Do politiky se Kubera aktivně zapojil po listopadu 1989. V roce 1992 vstoupil do Občanské demokratické strany (ODS) a o dva roky byl poprvé zvolen teplickým starostou. Do funkce jej následně voliči vybrali ještě pětkrát. V Senátu zasedal Kubera téměř dvě dekády, byl mimo jiné šéfem klubu ODS a místopředsedou horní komory. V listopadu 2018 se stal druhým nejvýše postaveným ústavním činitelem. Kromě teplického zastupitelstva a Senátu zasedal Jaroslav Kubera od roku 2016 také v zastupitelstvu Ústeckého kraje. Znám byl svými neortodoxními názory.

SOUDCI ÚS UZNALI CHYBU SOUDCŮ

Trestní řízení v kauze soudce Berky bylo nepřiměřeně dlouhé, uznal NS: Trestní řízení v kauze zmanipulovaných konkurzů kolem někdejšího ústeckého soudce Jiřího Berky bylo nepřiměřeně dlouhé, konstatoval Nejvyšší soud. Justice ale délku procesu náležitě zohlednila zmírněním uložených trestů vězení, plyne z obsáhlého odůvodnění, které NS zpřístupnil ve své databázi. NS zrušil pouze vedlejší tresty propadnutí majetku u pěti odsouzených, pokládá je za špatně podložené a také nadbytečné, i s ohledem na délku řízení.

Vyšetřování v kauze zmanipulovaných konkurzů začalo před 17 lety. Vrchní soud předloni v listopadu zmírnil Berkovi trest z 8,5 roku vězení na sedm let. Odvolací soud snížil tresty pod hranici trestní sazby i dalším šesti obžalovaným, uložil jim čtyři až šest let. Kromě insolvenčního správce Daniela Thonata všichni vinu popřeli. Podle verdiktu však existuje dost důkazů o jejich vině. Další dva lidé v kauze dostali podmíněné tresty.

NS rozhodoval v květnu bez veřejného jednání. Koncem července Česká televize uvedla, že NS zrušil část verdiktu o propadnutí majetku, konkrétně pozemku v ústeckém Střekově, který koupila Berkova rodina, a poloviny rodinného domu dalšího odsouzeného Petra Tuhého. Z nyní publikovaného rozhodnutí plyne, že NS zrušil vedlejší trest propadnutí majetku Berky, Thonata, Tuhého, Miroslavy Melicharové a Karla Melichara.

Důvodem je to, že ani soud prvního stupně, ani odvolací soud neměly dostatečný přehled o majetkové situaci obviněných. „Vrchní soud v Olomouci proto ani nemohl mít alespoň rámcovou představu o dopadu uložení trestu propadnutí majetku do poměrů obviněných a jejich rodinných příslušníků,“ uvedl NS. Nepodmíněné tresty doplněné o zákazy činnosti považuje NS za dostatečné, zejména s ohledem na délku řízení

„Z časového shrnutí událostí je evidentní, že v posuzované trestní věci jsou zřetelné nemalé průtahy, které z velké části nelze přičíst na vrub vystupování obviněných či jejich obhájců, naopak jsou přičitatelné především orgánům činným v trestním řízení a soudu prvního stupně,“ konstatoval NS. Zároveň ale upozornil na počet obviněných, rozsah a sofistikovanost trestné činnosti i rozsah spisového materiálu, který vyžadoval delší studium.

Berka byl od dubna 2003 zproštěn výkonu soudcovské funkce, a to z rozhodnutí ministra spravedlnosti. Funkce soudce mu zanikla dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen. Po celou dobu, kdy nesoudil, pobíral stíhaný Berka polovinu svého platu. Loni nastoupil do vězení.

Podle obžaloby způsobila skupina na základě zfalšovaných konkurzů škodu 264 milionů korun. Policie začala skupinu odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka ho podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem.

ŽALOBCE JIRÁT SE NEMUSEJÍ RATHOVI OMLOUVAT

Středočeské krajské státní zastupitelství se nemusí omlouvat Davidu Rathovi za mediální výrok, že bývalý hejtman ve své korupční kauze lhal. Dnes o tom pravomocně rozhodl odvolací soud. Zároveň vrátil k novému projednání další část Rathovy žaloby na ochranu osobnosti. Někdejší politik měl totiž podle soudců správně zažalovat ministerstvo spravedlnosti, nikoliv státní zastupitelství.

Žaloba se týká rozhovoru, který dozorující státní zástupce Petr Jirát poskytl Lidovým novinám po prvním z nepravomocných rozsudků v Rathově korupční kauze. Hostivického lékaře zkritizoval za obstrukce a chování v jednací síni. Mluvil také o tom, že exposlanec lhal do médií a že má v zahraničních firmách schované peníze z trestné činnosti. Výši částky odhadl na stovky milionů korun. Rath za to požadoval veřejnou omluvu.

„Že žalobce (Rath) lhal, je výrok pravdivý a nelze za něj omluvu přiznat. Jsme vázáni pravomocným rozsudkem, v němž byl pan Rath shledán vinným. Jeho vyjádření, že nevzal úplatek, že se jedná o politickou kauzu a že je politickým vězněm, to evidentně nejsou pravdivá vyjádření,“ konstatoval předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Tomáš Novosad.

Rozhodl tak opačně než obvodní soud, který Rathovi loni v prosinci omluvu přiznal. Bývalý středočeský hejtman bude muset státnímu zastupitelství uhradit výdaje na soudní proces. Novosad podotkl, že nepravdivá vyjádření pro média byla v rámci obhajoby Rathovým právem, které mu nelze upřít. Rath se ale potom nemůže domáhat omluvy za výrok o tom, že lže.

Výroky o ukrývání peněz v cizině a o výši této částky bude muset obvodní soud řešit znovu, a to se správnou organizační složkou státu na straně žalované, tedy s ministerstvem.

Rathův právník Adam Černý označil dnešní verdikt za licoměrný a nelogický. „Nemohu se ztotožnit s argumentací, že když obviněný něco uvádí v obhajobě, a potom je odsouzen, tak že celou dobu lhal. Stejnou optikou lhal úplně stejně státní zástupce Jirát, a to ohledně všech těch skutků, kde byl doktor Rath zproštěn,“ řekl novinářům. Dodal, že podle této logiky by Jirát „lhal čtyřikrát více“ než Rath. Někdejší politik původně žaloval přímo Jiráta, tuto žalobu však soudy zamítly s tím, že ji bývalý hejtman musí nasměrovat na Jirátova zaměstnavatele.

Policie Ratha zadržela v květnu 2012 se sedmimilionovým úplatkem, který si nesl v krabici od vína. Pravomocný rozsudek vynesl pražský vrchní soud loni v červnu. Lékaře uznal vinným z jediného ze skutků popsaných v obžalobě – za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Vedle odnětí svobody mu uložil desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působení ve výkonných funkcích v samosprávě.

Bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD nastoupil do věznice loni v říjnu. Za mřížemi chtěl působit jako lékař, současné právní předpisy to však neumožňují. Advokát Černý dnes novinářům sdělil, že jeho klient má nyní ve věznici „podřadnější práci“ – myje záchody. Pobyt ve vězení podle právníka zvládá, protože je silná osobnost.

Středočeský krajský soud Ratha letos shledal nepravomocně vinným i v druhé části kauzy. Za přijímání úplatků a zmanipulované veřejné zakázky kraje a krajských nemocnic mu původní sedmiletý trest o rok prodloužil a peněžitý trest mu zvýšil na 18 milionů korun.

V NĚMECKU V DOMĚ PĚT MRTVÝCH DĚTÍ

V německém Solingenu našli v domě pět mrtvých dětí: Policie našla v domě v západoněmeckém Solingenu pět mrtvých dětí. Policejní mluvčí agentuře DPA řekl, že těla dětí byla objevena v soukromém bytě. Ohledně příčiny smrti dětí nebo podezřelých policie nesdělila podrobnosti. Předpokládá ale, že jde o zločin. Podle deníku Bild děti zabila matka, která později skočila pod vlak.

Bulvární deník Bild napsal, že mrtvé děti byly ve věku jeden rok, dva, tři, šest a osm let. Další dítě ženy, jedenáctiletý syn, je údajně u babičky. Matka dětí se podle informací Bildu vrhla pod vlak na hlavním nádraží v nedalekém Düsseldorfu, ale přežila s těžkými zraněními. Nyní je pod policejní ochranou. Podle DPA tyto informace potvrdila policie ve Wuppertalu.

Podle serveru Focus Online jsou na místě policie a záchranáři. Server zveřejnil i fotografii, na níž jsou zachyceny sanitky před panelovým domem v ulici Hasselstrasse. Podle DPA policie nesdělila ani informaci o tom, kdo konkrétně děti v bytě našel.
Solingen je město s přibližně 160 tisíci obyvateli ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.

PRYMULA VYZÝVÁ K DALŠÍM OPATŘENÍM PROTI NÁKAZE

Přírůstky nakažených koronavirem v Česku překonávají dosavadní maxima, zvažují se další opatření. Podle epidemiologa Romana Prymuly je tento krok na místě. Rád by viděl trvalé nošení roušek ve vnitřních prostorech bez sundavání, řekl deníku Právo. Připustil však, že klinicky se situace zlepšila. Také mluvil o novém testu ze slin, který má být připraven do tří týdnů.

Česko ve středu zaznamenalo nový rekord, přibylo 650 nakažených. Dosud bylo maximem 503 odhalených případů o den dříve. Aktuálně tak máme nejvyšší tempo nákazy koronavirem ze sousedních zemí. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha bude pravděpodobně nutné přistoupit zejména v Praze k dalším opatřením, zmínil třeba rozšíření pravidel pro nošení roušek.

Rekord nejen v Praze. Česko má nejvyšší tempo nákazy ze sousedních zemí

Epidemiolog a vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Prymula označil ve středu za největší riziko přenosu nákazy bary a kluby. Dá se podle něj předpokládat omezení jejich otevírací doby. „Osobně si myslím, že bychom to opravdu měli zvažovat,“ řekl Právu.

Pokud se zpřísní pravidla kolem roušek, nemělo by jejich nošení být přerušované, míní také Prymula. „ V takové situaci, že rouška bude vyžadována, tak jsem pro, aby se nosila ve vnitřních prostorech spíš trvale, aby nedocházelo k sundávání a opětovnému nasazování,“ uvedl. Epidemiolog byl dříve zastáncem roušek na školách, tam však nakonec nebyly zavedeny právě kvůli kritizovaným pravidlům, kde se nosit musí a kde ne.

Debaty o zpřísnění opatření přicházejí v době, kdy má nemoc u většiny pozitivně testovaných mírný průběh, někteří jsou úplně bez příznaků. V nemocnicích je nyní pouze 2,6 procenta infikovaných. Také Prymula připustil, že „klinicky je situace bezpečnější, ačkoliv epidemiologicky určitě ne.“

Statistiky opět nahrávají dohadům, zda jsou další restrikce potřeba. I nemocnice uvádějí, že mají situaci pod kontrolou. „Ve vážnějším stavu jsou spíše starší lidé nebo ti, kteří mají nějaké další vážné onemocnění. Všichni zdravotníci nosí roušky. Kdo chce, nosí respirátor,“ řekla mluvčí Bulovky Simona Krautová. Ochranných pomůcek má zařízení dostatek.

Dlouhodobým odpůrcem navyšování opatření je epidemiolog a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran. Ve středu v České televizi připomněl, že z posledních pěti tisíc nakažených jich zemřelo 28, zatímco z prvních deseti tisíc pozitivně testovaných zemřelo 330 lidí.

Neočekává, že na podzim v době kolování dalších respiračních onemocnění porostou počty vážných případů covidu-19. „Myslím si, že bude v následujících týdnech přibývat počet infikovaných a nemocných, ale počet zemřelých bude stejný nebo nižší,“ řekl.

Test ze slin do tří týdnů

Prymula rovněž oznámil, že za dva až tři týdny budou k dispozici testy na koronavirus ze slin. Výsledek mohou ukázat už do 45 minut. „Přítomnost viru se u nich určuje na bázi chromatografické změny, tedy změny barvy,“ dodal.
Nyní jsou ve fázi srovnávání s dosavadními testy, poté testy čeká schvalování ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Prymula také očekává další navyšování testovacích kapacit.

ITAL BERLUSCONI MÁ COVID

Italský expremiér Berlusconi má koronavirus. Nakazil se na dovolené: V Itálii za středu přibylo 1 326 nových případů nákazy koronavirem. Mezi infikovanými je i bývalý premiér Silvio Berlusconi. Na covid-19 se nechal testoval preventivně po návratu z dovolené. Podle svého lékaře Berlusconi nemá příznaky

Někdejší italský premiér Silvio Berlusconi během vystoupení v televizní stanici RAI (20. února 2013) | foto: Reuters
Třiaosmdesátiletý politik a podnikatel se uchýlil do domácí izolace, uvedl jeho osobní lékař Alberto Zangrillo. Podle něj několikanásobný předseda italské vlády nemá příznaky, otestovat se nechal preventivně kvůli nedávnému pobytu na Sardinii.

Ostrov, který je populární dovolenkovou destinací pro Italy ze všech koutů země, v srpnu evidoval strmý nárůst počtu zjištěných případů. V zemi na Apeninském poloostrově za poslední den přibylo 1 326 nových případů nákazy, v porovnání s 978 v úterý.

Podle vyjádření expremiérovy strany Vzhůru, Itálie bude Berlusconi „nadále pracovat z domova“ ve městě Arcore poblíž Milána a koncem září se hodlá opět zapojit do kampaně před komunálními volbami.

Italští politici napříč spektrem vyjádřili Berlusconimu, který působil jako předseda vlády a jako člen Evropského parlamentu, své sympatie. Rychlé uzdravení mu popřál třeba bývalý ministr vnitra Matteo Salvini, píší EuroNews.
Připojila se i Giorgia Melloni, předsedkyně strany Bratři Itálie. „Přeji rychlé uzdravení. Mnohokrát ukázal, že je lev: jsme si jisti, že tohle také překoná,“ napsala na Twitteru.

ITÁLIE PŘEPLNĚNA UPRCHLÍKY, MERKLOVÁ A NĚMKA LEYENOVÁ Z EU NIC NEŘEŠÍ

Itálie uzavře přeplněné středisko na Lampeduse, migranty přemístí na lodě: Přeplněné středisko pro migranty na italském ostrově Lampedusa bude v pátek uzavřeno a asi 1 200 běženců z něj se přemístí na tři lodě, kde budou dva týdny v karanténě. Lampedusa se v posledních měsících potýká s masovou migrační vlnou. Dalších sedm desítek běženců ve středu přibylo na španělských Kanárských ostrovech, kam letos připlulo už pětkrát víc migrantů než loni za téže období

Středisko pro běžence na Lampeduse, která je vzdálena asi 100 kilometrů od tuniského pobřeží, má kapacitu jen sto lidí. V posledních týdnech na ostrov přitom připlouvalo několik stovek migrantů týdně. Tamní úřady je přemisťovaly na Sicílii, pod niž ostrůvek patří a která přijímá i běžence z humanitárních lodí. Ve středu do Palerma připlulo na 350 migrantů, které z člunů ve Středomoří nalodilo humanitární plavidlo Sea-Watch 4.

Šéf sicilské regionální vlády Sebastiano Musumeci opakovaně žádal vládu v Římě, aby s přílivem běženců pomohla. Před dvěma týdny pohrozil uzavřením migračních středisek v regionu a vydal dekret, jímž vstup migrantů na Sicílii zakázal.

Zdůvodnil to tím, že už nemůže zajistit dodržování opatření proti koronaviru. Migrační střediska na Sicílii jsou přeplněná a desítky běženců z nich v létě utekly. Platnost dekretu ale pozastavil palermský soud po stížnosti italské vlády.

Ve středu jednali Musumeci a starosta Lampedusy Salvatore Martello v Římě s premiérem Giuseppem Contem, který jim slíbil vládní plavidla pro umístění migrantů z Lampedusy a finanční pomoc.

Středisko na Lampeduse bude dočasně uzavřeno a renovováno, čímž se jeho kapacita zvýší na 190 lidí, řekl ve čtvrtek Martello. Před jeho jednáním s Contem demonstrovali v Římě před parlamentem poslanci pravicové strany Liga, jejíž šéf Matteo Salvini loni jako ministr vnitra prosadil přísnou protiimigrační politiku.
Migrantka s covidem porodila ve vrtulníku při cestě ze záchytného centra

Salvini uzavíral přístavy lodím nevládních organizací, dokud ostatní země EU neslíbily, že migranty převezmou. I proto loni dorazilo do Itálie přes Středomoří jen 11 471 běženců a o rok dříve 23 370, zatímco v roce 2017 to bylo 119 369 migrantů. Od letošního ledna doplulo do Itálie podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) na 19 340 běženců, z toho 16 150 na Sicílii.

Kanárské ostrovy zaznamenaly pětinásobný nápor

Pětinásobný nápor běženců zaznamenaly letos Kanárské ostrovy, kam podle UNHCR dorazilo už přes 4 000 migrantů. Ve středu zachránila tamní pobřežní stráž 67 dospělých Afričanů ze čtyř člunů a v úterý 39 běženců ze dvou člunů.

Pro nelegální migranty už nemáme místo, vzkázal italský ministr Di Maio

Vedení Kanárských ostrovů, které také v srpnu naléhavě zažádalo o pomoc od centrální španělské vlády, kritizují humanitární organizace za to, že migranti tráví karanténu i na nákladní lodi v nevyhovujících podmínkách.
Ve středu připlulo také nejméně 409 migrantů do Británie přes Lamanšský průliv, informovala ve čtvrtek agentura DPA.
Podle ní je to místní rekordní počet za jeden den. Předchozí rekord byl 235.

K větší migrační vlně do Británie nyní přispívá teplejší počasí. Letos připlulo podle DPA do Británie z Francie nelegálně už přes 5 500 běženců, zatímco loni jich bylo za celý rok na 1 800 a o rok dříve jen 300.

VE ŠVÉDSKU SEBRALI SOUDCI RODIČŮM DĚTI

Rodiče ve Švédsku drželi děti měsíce doma kvůli covidu. Soud jim je odebral: Rodiče své tři děti nepustili čtyři měsíce ven, kvůli obavám z nákazy koronavirem. Podle soudu rodiče zatarasili vchodové dveře deskami. Děti zároveň mohly pobývat jen ve svých pokojích, nesměly se totiž vídat ani mezi sebou. Sociální úřady švédském Jonköpingu rodičům děti odebraly.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Správní soud ve švédském Jonköpingu potvrdil správnost rozhodnutí sociálních úřadů ujmout se dětí ve věku 10 až 17 let, které rodiče drželi zamčené doma od března do července tohoto roku, aby se nenakazily covidem-19.

V červenci v rodině zasahovaly sociální úřady a děti odvedly. Jejich právní zástupce Mikael Svegfors rozhlasové stanici P4 Jonköping řekl, že rodiče nesledovali švédské zprávy, nýbrž zpravodajství své domovské země, v níž platila přísnější omezení vycházení. Podle něj zároveň nerozumějí plně švédsky.

Švédsko je známé tím, že život svých obyvatel během koronavirové pandemie nesvazuje restriktivními nařízeními. Místní vláda zavřela školy pro děti nad 16 let, nicméně školy pro mladší žáky zůstaly otevřené – a dokonce trvaly na plné docházce.

Rodiče dle svých slov jednali v nejlepším zájmů svých dětí. U soudu popřeli, že by své děti zavřeli, a oznámili, že se proti rozsudku odvolají. Podle soudu byla rodina vyšetřována sociálními úřady již dříve.

DLOUHÝ KANDIDÁTEM NA GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA PRO HOSPODÁŘSKOU SPOLUPRÁCI

Česko oficiálně předložilo kandidaturu prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého na generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Novinářům to ve středu řekl společně se zástupci ministerstva zahraničí. O novém šéfovi bude organizace rozhodovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka čeští diplomaté intenzivně vyjednávají o jeho podpoře.

Ministr Petříček prohlásil, že česká diplomacie udělá pro podporu Dlouhého maximum. „Chceme napravit situaci, kdy je střední Evropa podreprezentovaná ve vedení mezinárodních institucí,“ řekl. Klíčové podle něj bude zajistit podporu českému kandidátovi u ostatních evropských členů OECD. Ministr ale zdůraznil, že se vedou jednání i mimo Evropu. Na novém generálním tajemníkovi se musí shodnout všichni členové organizace, jejichž počet by se po očekávaném přistoupení Kostariky měl zvýšit na 38.

Podle Petříčka byl Dlouhý výraznou postavou české ekonomické transformace, a proto má zkušenosti, které budou potřeba při restartu globální ekonomiky po pandemii koronaviru. OECD podle něj bude jednou z klíčových organizací, které mohou pomoci k nápravě ekonomických škod, které ve světové ekonomice pandemie způsobila.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace má v současnosti 37 hospodářsky vyspělých států, Kostarika dokončuje ratifikaci přístupu a do konce roku by se rovněž měla stát součástí organizace.

Ustavující sjezd měla OECD v září 1961. Její počátky však sahají do doby poválečné Evropy. Její předchůdkyně Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou.

Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.

Dlouhý zdůraznil, že řešení dopadů pandemie bude klíčový krátkodobý úkol pro kohokoli, kdo se stane generálním tajemníkem OECD.

Kromě toho označil jako svou prioritu v případě zvolení šéfem organizace přípravu na nové výzvy, jako jsou digitální transformace včetně zapojení umělé inteligence do ekonomiky a posílení robotizace nebo řešení hospodářských a společenských dopadů klimatických změn. Chce usilovat také o posílení role OECD ve světě a o její intenzivnější spolupráci s nečlenskými zeměmi.

V roli generálního tajemníka by také chtěl posílit roli členských států při rozhodování organizace.
Členské státy OECD mohou své kandidáty na generálního tajemníka organizace předkládat od začátku září do konce října. Český stálý zástupce při OECD Petr Gandalovič uvedl, že očekává, že se objeví pět až deset kandidátů. Z Evropy se kromě nominace Dlouhého očekává ještě kandidatura švédského a estonského zástupce.

Podle Petříčka je větší počet evropských kandidátů spíš důkazem velkého zájmu Evropy o pozici šéfa OECD než konkurence uvnitř regionu. Ministr upozornil, že v případě výběru šéfa OECD se pozice zemí Evropské unie předem nekoordinují, protože všechny členské země EU nejsou členy OECD.

Čeští diplomaté ale podle něj jednají se všemi evropskými státy o podpoře Dlouhého. Nynější prezident Hospodářské komory vyjádřil přesvědčení, že by se mohl stát kandidátem, za kterým se sjednotí celá Evropa.

V JAR PROTESTY PROTI POLICII, ZASTŘELILA POSTIŽENÉHO KLUKA

Jihoafrický Johannesburg zachvátily nepokoje proti policejní brutalitě známé z amerických měst. Odstartovala je zpráva o zastřelení mladíka s Downovým syndromem rukou policistů. Podle úřadů demonstrace komplikují vyšetřování incidentu. Vyšetřovatelé tvrdí, že s místem činu bylo manipulováno, což naznačuje pokus zakrýt stopy.

Stále není jasné, jak ke smrti šestnáctiletého Nathaniela Juliuse došlo. Policie zpočátku tvrdila, že se připletl do přestřelky mezi gangy a policií a zasáhla jej zbloudilá kulka. Eldorado Park, kde se celý incident odehrál, je často dějištěm násilných střetů mezi konkurenčními gangy či gangy a strážci pořádku.

Rodina a přátele Juliuse policejní verzi zpochybňují. Podle nich postižený mladík zemřel, protože nebyl schopen kvůli svému stavu odpovědět stále více frustrovaným policistům na otázky.

Podle kamarádky, která s ním byla v době střelby, policisté křičeli na Juliuse z policejní dodávky. Mladík k ní nadšeně přistoupil. Pak dívka slyšela výstřely a viděla, jak jeden z policistů teenagera vzal a hodil jej do dodávky. Vozidlo odjelo do nemocnice, kde byl Julius prohlášen za mrtvého.

Vládní vyšetřovací agentura IPID našla nesrovnalosti v policejní zprávě. Dva policisté předstoupili před soud s obviněním, že se dopustili vraždy. Dikeledi Ntlatseng, vedoucí IPID, se obává, že někdo manipuloval s místem činu. Podle předběžné vyšetřovací zprávy zbraň z místa činu není totožná s tou, kterou byl zabit mladík.

Rodina mladíka je přesvědčena, že se strážci pořádku pokoušeli „ukrýt“ důkazy o „chladnokrevné“ vraždě. Stanice ENCA tvrdí, že svědci viděli, jak police zeminou zakrývá stopy po krvi.
Protesty proti policii

Ihned po zprávách o Juliusově smrti vypukly protesty proti policejní brutalitě. Demonstranti, kteří drželi v rukou cedule s nápisy „Zabijáci dětí“, házeli na policii kameny a zápalné lahve. Policisté v odvetě stříleli gumové projektily a házeli omračující granáty.

Mluvčí IDIP řekl, že „výbušná situace“ komplikuje vyšetřování incidentu. Protože „komunita je násilná“, je těžké uskutečnit rozhovory s místními lidmi.

Jihoafričtí představitelé slíbili, že viníci spravedlnosti neujdou, podle demonstrantů ale politici systematickou úroveň policejního násilí v Jižní Africe řešit ani tentokrát nebudou. Ministr pro policii Bheki Cele se při návštěvě mladíkovy rodiny setkal s naštvaným davem, který skandoval hesla jako „policie je zkorumpovaná“ a „spravedlnost pro Nathaniela“, uvádí stanice Al Džazíra.

Brutální umí být i policie v Německu. Tvrdé zásahy ukazuje řada videí

Police v Jihoafrické republice je opakovaně obviňována z brutálního jednání. IDIP ve své zprávě pro rok 2019 uvedl, že od března 2018 do března 2019 uskutečnila 311 vyšetřování případů zabití, které údajně měla na svědomí policie.
Podle kritiků policejní brutalita ještě posílila během koronavirové krize. Jihoafrická republika zavedla jedny z nejpřísnějších omezení proti šíření nákazy na světě. IDIP uvedl, že vyšetřuje jedenáct údajných úmrtí způsobených policisty během koronavirové karantény v dubnu a květnu.