iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Výsadkář Brei, šéf domu v Moskvě zemřel, či zavražděn?

Náhle zemřel aktér jedné z největších afér zpravodajských služeb: Na sklonku srpna náhle zesnul jeden z klíčových aktérů jedné z největších afér zpravodajských služeb, známé jako kauza Srba alias Český dům Stanislav Brei. Původem voják, později příslušník vojenské rozvědky a provozovatel hotelu Český dům v Moskvě, zemřel po nehodě 21. srpna v na motocyklu. Podle informací České justice si měl při nehodě „jen“ zlomit ruku, ale později zemřel v nemocnici.

Stanislav Brei byl spolu se svým někdejším kolegou z armádní rozvědky Karlem Srbou jednou z hlavních postav aféry nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě, která hýbala českými médii v roce 2002. Později se přetavila v údajný pokus o vraždu novinářky Sabiny Slonkové.

Sedmapadesátiletý Stanislav Brei náhodně zemřel 21. srpna po nehodě na motocyklu. Při ní si měl podle informací České justice „jen“ zlomit ruku, ale později v nemocnici za dosud nevysvětlených okolností zemřel.

„Kamarádi, výsadkáři a bývalí příslušníci 22. výsadkové brigády. Máme pro vás jednu smutnou zprávu. Ve věku 57 let zemřel náhle náš kamarád, bývalý výsadkář a i účastník jednoho z našich pořádaných pochodů Stanislav Brei. Se Standou jsme se poprvé potkali v době, kdy jsem nastoupil ke studiu na VVŠ PV LS do Vyškova, a to již v roce 1983. Tak jako i on, tak i já jsem přestoupil ve druhém ročníku na průzkumnou specializaci a potkávali jsme se společně jeden rok na stejné budově průzkumného oboru a provedli společně na svazarmovském letišti ve Vyškově seskoky na OVP – 68. Po mém vyřazení v roce 1987 se naše cesty opět setkali v Prostějově u 22. výsadkové brigády. V té době už byl Standa kapitán a jako velitel roty byl uznávaným důstojníkem a jeho vojáci k němu vždy vzhlíželi s obrovským respektem. Někdy v letech 1989/1990 Standa odchází z Prostějova od vojenských výsadkářů a jde již jinou cestou. Stando budeš nám tady chybět a pevně věřím, že si na Tebe vzpomene spoustu kamarádů, ale i vojáků ze základní vojenské služby, se kterými jsi přišel do kontaktu. Rodině hlubokou a upřímnou soustrast. Jednou výsadkář – navždy výsadkář,“ napsal facebookovém profilu Červené barety Breiův kolega z armády Jindřich Starý junior.

Obří kauza a vražda novinářky

Stanislav Brei vedl před dvaceti lety hotel Český dům v Moskvě. Karel Srba tehdy pracoval oficiálně jako sekretář ministra zahraničí Jana Kavana (ČSSD). Oba bývali příslušníky vojenské rozvědky. Hotel Český dům byl pro tajnou službu strategickým objektem, protože se v něm odehrávala řada schůzek českých podnikatelů i státních úředníků s ruskými protějšky.

Společnost Český dům, které ministerstvo s požehnáním Kavana pronajalo hotel bez jakéhokoli výběrového řízení, měla jedinou povinnost: ročně odvádět státu dvacet osm milionů korun. Smlouva jí ale umožňovala, aby sama na dalším pronájmu vydělávala mnohem víc. Poté, co si správu domu převzal zpět stát, vydělal prý na Českém domu 80 miliónů ročně.

Smlouva o pronájmu byla pro stát tak nevýhodná, že se od ní tehdy distancovali i někdejší Kavanovi straničtí kolegové: například tehdejší velvyslanec v Moskvě Jaroslav Bašta či náměstek ministra financí Jan Mládek.

Objevovaly se mimo jiné informace, že v kauze šlo o zpravodajskou operaci. Společnost Hotel Český dům nebyla registrovaná v Rusku, používala účet zastupitelského úřadu v Moskvě, neplatila ruským úřadům daně a využívala výhodu, která náleží jen diplomatickým misím – nakupovala neproclené a nezdaněné zboží.

Karel Srba v minulých letech tvrdil, že Breiova firma byla krycí společností rozvědky a Český dům měl sloužit k získávání černých peněz pro vojenskou špionáž. Důkazy pro toto tvrzení nepředložil a rozvědka to vždy tvrdě popírala.
Breiův kolega Karel Srba si nakonec odpykal 8 let za to, že měl plánovat dodnes ne zcela uspokojivě vysvětlenou údajnou vraždu novinářky Sabiny Slonkové. Slonková na Srbovi a Breiovi v České domě pracovala.

Po odchodu z vězení se Srba v časopise téma rozpovídal se o tom, že sám prý dostal v minulosti úkol zabíjet. A měl prý odstranit šéfa Českého domu v Moskvě – právě Stanislava Breie. Srba působil nejenom na ministerstvu zahraničí, ale i ve vojenské rozvědce, měl krycí jméno, za socialismu byl vyškolen jako armádní průzkumník na diverzní činnost.

„Bylo to v roce 1999. Řekněme, že jeden z vysoce postavených členů vojenské rozvědky mě oslovil v duchu, jestli bych byl jako vlastenec a dlouholetý člen nějaké organizace ochoten pro tuto službu v zahraničí něco vykonat. A že je nutné odstranit pro tuto službu velmi nebezpečného člověka,“ řekl Karel Srba v roce 2014 pro časopis Téma.

Cílem měl prý být právě tehdejší ředitel Českého domu v Moskvě Stanislav Brei. „Údajná záminka byla v tom, že si Brei vzal cizí státní příslušnici, o níž si někdo myslel, že údajně spolupracovala s KGB a spolupracuje s jejími nástupci,“ vysvětloval v rozhovoru dále Srba.

Při návštěvě Moskvy se pak prý s Breiem sešli, znali se ze služby v armádě. „Byli jsme v jedné docela dobré restauraci, dali jsme si dvakrát kvas. Do jednoho někdo přimíchal nějaké svinstvo,“ tvrdí Srba. Napil se a šel zvracet. Zle mu bylo údajně 14 dní.

Srba pak v souvislosti s Českým domem čelil i obvinění, že se jako zaměstnanec ministerstva zahraničí podílel právě ve spolupráci s Breiem na způsobení škody českému státu ve výši 26 milionů za pronájem komplexu v Moskvě. Znalecké posudky nepotvrdily, že by Česko skutečně poškodili. Případ později skončil kvůli prezidentské amnestii.

Armáda pak po aféře s nevýhodným pronájmem Českého domu v Moskvě tvrdila, že se se Stanislavem Breiem pro ztrátu důvěry rozloučila.

Ve firmě Hotel Český dům (později přejmenované na Maximus Plus) s Breiem několik let mimochodem působila i známá likvidátorka a konkursní správkyně Helena Horová, která byla x let poté shodou okolností obžalovaná kvůli vyvádění peněz v kauze Pražských služeb. Jméno Horové se později objevilo v médiích také kvůli pomoci rodině exministra vnitra za ČSSD Stanislava Grosse v kauze nejasné půjčky na byt. V případu Jiřího Čunka se pak angažovala na straně obžalovaných v kauze údajného pokusu uplatit korunní svědkyni.

Stanislav Brei o aféře v Moskvě nikdy otevřeně nepromluvil. Zato jeho někdejší kolega Karel Srba ano. Trvá na tom, že vraždu novinářky Slonkové nechystal a že mohl být nepohodlný tehdejšímu premiérovi Stanislavu Grossovi, s nímž prý měl „diametrálně odlišné“ názory. Tomu, že Gross ve chvílích, kdy vážně onemocněl, přijal víru, nevěřil. „Stanislavu Grossovi nevěřím ani to, že se jmenuje Stanislav Gross. Já přijal spíš pokoru,“ dodal Srba pro Téma.

Informace o tom, že se armáda se Stanislavem Breiem po kauze Český dům rozloučila pro ztrátu důvěry ale asi nebude zcela validní. Poslední roky byl totiž Brei zaměstnán jako zástupce ředitele, a později ředitel, lázeňské léčebny Karlovy Vary ve společnosti VOLAREZA – Vojenská lázeňská a rekreační zařízení. V roce 2015 na čas pracoval jako provozní ředitel ve společnosti TOP Hotels Group.

Pohřeb měl sedmapadesátiletý Stanislav Brei v pondělí 31. srpna v pražském krematoriu v Motole. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

HRADNÍ GENERAL PILC USILOVAL O PROVĚRKU I PLAT 320 TISÍC

Bývalý šéf hradní vojenské kanceláře neuspěl ve sporu o odebrání prověrky: Bývalý náčelník vojenské kanceláře prezidenta Rostislav Pilc prohrál spor o peníze s Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ). Pravomocně to ve středu potvrdil odvolací soud. Generálmajor podal žalobu v souvislosti s nezákonným odebráním prověrky, po němž odešel z funkce. Domáhal se služebního platu 329 000 korun.

„Panu žalobci (Pilcovi) nenáleží právo na náhradu škody, protože došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi vznikem škody a nezákonnými rozhodnutími na straně žalované (NBÚ),“ zdůvodnila stručně středeční zamítnutí vojákova odvolání soudkyně pražského městského soudu Ludmila Petráková. Dala tak za pravdu jak únorovému rozhodnutí obvodního soudu, tak i argumentaci NBÚ.

Odebrané prověrky: proč NBÚ prohrál tři sledované spory z poslední doby

Pilc skončil ve funkci na Hradě na vlastní žádost poté, co na základě rozhodnutí NBÚ přišel o prověrku. Justice předloni dospěla k závěru, že odebrání prověrky bylo nezákonné.

„Odpovězme si na otázku, proč by odcházel celoživotní voják z prestižní funkce, nebýt toho, že mu byla odebrána prověrka a současně bylo rozhodnuto o tom, že mu další nebude udělena?“ podotkl ve středu u soudu Pilcův právník Daniel Volák.

Funkci náčelníka měl Pilc zastávat do konce roku 2018, o prověrku přišel o tři roky dříve. Prezident Miloš Zeman poté řekl, že Pilc bude muset skončit, protože prověrku na rozdíl od hradního kancléře Vratislava Mynáře, kterému se ji nepodařilo v minulosti získat, pro svou práci potřebuje. Později ale prezident uvedl, že si nejprve prostuduje všechny dokumenty a až poté o Pilcově osudu rozhodne.

Dohoda o návratu

Pilc má s Hradem dohodu, že pokud dostane prověrku zpět, bude se moci do funkce vrátit. Od ledna měl takto nahradit svého nástupce, brigádního generála Jana Kaše. Advokát Volák ve středu uvedl, že tato dohoda trvá, nicméně že NBÚ jeho klientovi prověrku stále neudělil.

Pilc nakonec odešel sám. Prezidenta písemně požádal o uvolnění k 30. dubnu 2016, a to „ze závažných osobních důvodů“. V žalobě tento krok zdůvodnil tím, že kvůli ztrátě prověrky neviděl jako dlouholetý voják z povolání jinou možnost než rezignaci, protože je člověkem, který vnímá osobní čest jako velmi podstatnou součást své osobnosti. Požadovaná částka byla rozdílem mezi platem, který by Pilcovi náležel jako řediteli kanceláře, a vyplacenou výsluhou.
Pilc byl v minulosti vojenským přidělencem v Rusku, řadu let také působil jako zpravodajec. V červnu 2013 byl pověřen vedením Vojenského zpravodajství poté, co byl tehdejší ředitel Milan Kovanda obviněn v kauze kolem Jany Nečasové (dříve Nagyové). Za Pilcovou ztrátou prověrky mohly stát podle dřívějších informací některých médií právě spory ve zpravodajství a Pilcovo svědectví na policii.

Šéf vojenské kanceláře na Hradě patří mezi vlivné představitele armády. Jeho prostřednictvím vykonává prezident svou roli nejvyššího velitele ozbrojených sil. Do jeho kompetencí patří i řízení Hradní stráže

ZLODĚJ VIBRÁTORU ZA 500 KČ V BASE, ODPOVĚDI NA STÍŽNOST SE NEDOČKAL

Zloděj vibrátoru v době koronaviru zůstává ve vazbě. Rozhodnutí o stížnosti trvalo měsíc: Zloděj vibrátoru za necelých 500 korun v době koronavirových opatření a zpřísněných trestů zůstává ve vazbě. Rozhodnutí o stížnosti proti vazbě trvalo soudům měsíc a obhájci ani nebylo dosud doručeno.

Krajský soud v Ostravě už rozhodl o stížnosti proti vazebnímu stíhání čtyřiatřicetiletého Lubomíra Sogela z Kopřivnice. Jak, ale tají. Rozhodnutí přitom nedorazilo Sogelovu obhájci a Sogel zůstává podle informací České justice ve vazbě.
Za krádež vibrátoru čeká Sogela nejspíš nepodmíněný trest. Sogel ukradl 6. dubna 2020 v DM drogerii vibrátor značky Durex Play Pure Fantasy za 499 korun. Vibrátor si měl v obchodě strčit do bundy a odejít bez zaplacení. Policie ho následně identifikovala za pomoci bezpečnostních kamer.

Protože Sogel vibrátor ukradl v době vládou vyhlášeného nouzového stavu kvůli pandemii viru Covid-19, hrozí mu výjimečný trest. A to v rozmezí dvou až osmi let za mřížemi. Soud v Novém Jičíně podle zjištění České justice dokonce na Sogela kvůli krádeži vibrátoru za necelou „pětistovku“ uvalil vazbu.

Soud pracoval s fakty, že Lubomír Sogel byl v minulosti 23krát soudně trestán, tudíž je recidivistou, a také k tomu, že se nezdržuje v místě trvalého bydliště a nepřebírá si poštu. Státní zástupce Vladimír Řezníček argumentoval mimo jiné tím, Sogel má mimořádné sklony k páchání majetkové trestné činnosti, v opise rejstříku trestů má 23 záznamů a všechny pro majetkovou trestnou činnost. „Rovněž je nezbytné poukázat na poslední odsouzení z 25. 2. 2020 a i přesto, že byl odsouzen v únoru, tak 6. 4. páchá další trestnou činnost. Současně je nezaměstnaný, tudíž zjevně nemá příjem na to, aby hradil své výdaje na obživu,“ uvedl žalobce Řezníček na vazebním zasedání.

Sogelův obhájce Lukáš Seibert podal stížnost proti vazbě ústně do protokolu u vazebního zasedání dne 24. července. O čtyři dny později ji odůvodnil a po doručení písemného vyhotovení vazebního odůvodnění ji ještě doplnil podáním ze dne 4. srpna.

Česká justice se proto Krajského soudu v Ostravě zeptala, proč vyřízení stížnosti proti Sogelově vazbě za krádež vibrátoru trvalo přes měsíc. „Jmenovaný byl vzat do vazby rozhodnutím OS Nový Jičín ze dne 24. 7. 2020. S podanou stížností byla tato věc předložena Krajskému soudu v Ostravě dne 14. 8. 2020 a dne 27. 8. 2020 bylo o stížnosti rozhodnuto usnesením krajského soudu. Z toho vyplývá, že u Krajského soudu v Ostravě tato věc neležela několik týdnů, ale přesně 13 dní… …S ohledem na tyto skutečnosti pokládám Vaše navazující dotazy za bezpředmětné,“ odpověděla na dotazy mluvčí soudu Klára Krystynová.

„K vašemu dotazu dále sděluji, že o stížnosti ve věci vazby rozhodl Krajský soud v Ostravě v souladu se zákonem v neveřejném zasedání v pátek dne 28. 8. 2020. Usnesení bylo vyhotoveno bezodkladně, a v pondělí dne 31. 8. 2020, tedy následující pracovní den byl spis vrácen Okresnímu soudu v Novém Jičíně, jelikož v souladu s příslušnými předpisy zajišťuje publikaci rozhodnutí stížnostního soudu soud I. stupně. Tedy rekapituluji, že v dané věci nejen že k žádnému prodlení nedošlo, ale věc ani nemohla být vyřízena rychleji,“ uzavřela komunikaci s Českou justicí mluvčí.
Jenže ještě ani ve středu 2. září po poledni nebylo odůvodnění rozhodnutí obhájci Lubomíra Sogela Lukáši Seibertovi doručeno.

Pražský obhájce Filip Princ míní, že soudy by v tomto případě – krádeže vibrátoru za 499 korun – měly rozhodovat i doručovat rozhodnutí velmi rychle. „Je to omezení svobody, soudy by proto měly by postupovat s maximální předností a rychlostí. Popsaná doba bohužel není žádná výjimka, v praxi se to tak často stává. Ten člověk je z právního hlediska nevinný a je omezen na svobodě, proto je rychlost velmi důležitá. Když ovšem takové průtahy obhájce namítne, soudy většinou rozhodnou rychle. Proti této liknavosti je proto třeba bušit na zeď,“ konstatuje Filip Princ. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

ŽALOBKYNĚ POCHYBILA, PODEZŘELÝ Z VRAŽDY PROPUŠTĚN

Pracovnice státního zastupitelství pochybila, muž podezřelý z vraždy musel být propuštěn: Policie musela propustit pětašedesátiletého muže, který je obviněn z nedělní vraždy své manželky v pražském Radotíně. Pochybením pracovnice kanceláře pražského městského státního zastupitelství totiž nebyl na soud včas doručen návrh na vzetí obviněného do vazby. Informaci serveru Blesk.cz potvrdil mluvčí žalobců Aleš Cimbala.

Podle Cimbaly podala policie podnět pro vzetí obviněného do vazby včas. Návrh následně vypracoval dozorový státní zástupce, který zároveň dal pracovnici státního zastupitelství pokyn k tomu, aby byl předložen soudu. „Pochybením pracovnice kanceláře při doručení návrhu místně a věcně příslušnému soudu došlo k uplynutí zákonem předpokládané lhůty pro zadržení obviněného. S ohledem na tuto skutečnost musel být obviněný propuštěn na svobodu. Pochybení, které se ve věci vyskytlo, je řešeno a bude disciplinárně potrestáno,“ uvedl Cimbala.

Návrh na vazbu obviněného byl podle Cimbaly dán především kvůli předpokladu dlouhého trestu. Další důvod pro uvalení vazby, zamezit ovlivňování svědků, však odpadl, protože již byli vyslechnuti. Zároveň se podle mluvčího nepředpokládá, že by se muž stíhání vyhýbal nebo by v trestné činnosti pokračoval. Pokud by v budoucnu některý z vazebních důvodů vyvstal, může dozorový státní zástupce obviněnému vazbu znovu navrhnout.

K případu vyjížděli policisté 30. srpna kolem 13:30 do Strážovské ulice. Incident mezi manželi začal nejprve v domě, žena pak vyběhla na ulici, kde ji resuscitovali lidé z okolí, uvedl policejní mluvčí Jan Daněk. I přes jejich pomoc žena zemřela. Muž byl z vraždy obviněn o den později.

DOČKÁ SE ZADEH SPRAVEDLNOSTI?

Ministryně spravedlnosti podala stížnost k NS v Zadehův prospěch: Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v případu ovlivňování svědků kolem podnikatele íránského původu Shahrama Zadeha, stížnost je ve prospěch všech šesti odsouzených. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na webu ministerstva. Stížnost směřuje proti rozsudku brněnského krajského soudu, který Zadehovi a dalším loni v této věci zpřísnil tresty. Benešová ve stížnosti navrhuje rozsudek zrušit a krajskému soudu nařídit, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Odvolací Krajský soud v Brně loni v září za ovlivňování svědků zpřísnil Zadehovi trest na osm let vězení. Případ souvisí s kauzou daňových úniků za 2,5 miliardy Kč, kde je Zadeh hlavním obžalovaným.

Městský soud Zadeha původně za ovlivňování svědků potrestal 3,5 lety vězení. Soud uznal vinnými i zbylých pět obžalovaných, do vězení poslal čtyři z nich, původně dostali podmíněné tresty. Krajský soud tresty zpřísnil z toho důvodu, že podle něj šlo o organizovanou zločineckou skupinu.

Ministryně ve stížnosti uvedla, že krajský soud porušil zákon v neprospěch všech šesti obviněných, když dovodil, že byly naplněny podmínky pro použití institutu organizované zločinecké skupiny. Podle ministryně ale nebyly naplněny všechny znaky organizované zločinecké skupiny, především znak soustavnosti. Ministryně uvedla, že by byly naplněny, pokud by nastalo ovlivnění většího množství trestních řízení. „V předmětné věci však naplnění takto definovaného znaku soustavnosti neshledávám, neboť cílem a smyslem jednání popsaného ve skutkové větě rozsudku byla snaha obv. Z. ovlivnit trestní řízení vedené proti němu u Krajského soudu v Brně, tedy ve své podstatě nezákonná forma obhajoby,“ uvedla Benešová.

Zadeh se podle verdiktu soudů snažil přimět svědky ve své hlavní trestní věci, tedy ve věci daní, k nepravdivé výpovědi v neprospěch obžaloby a k tomu, aby byli křivě obviněni policisté nebo pracovníci justice. Krajský soud jej potrestal za křivé obvinění, nadržování a podplácení, stejně jako prvoinstanční městský soud na začátku loňského března. Podle krajského soudu ale šlo o organizovanou zločineckou skupinu, soud tedy u všech obžalovaných včetně Zadeha použil vyšší trestní sazbu.

Případ souvisí s hlavní kauzou, v níž Zadeha a dalších 13 lidí žalobce viní z daňových úniků za 2,5 miliardy Kč při dovozu pohonných hmot do ČR. Tento případ ještě není uzavřený, řeší jej krajský soud.

ZÁSTUPCEM ČR U SOUDU EU JUDr. PASSER

Novým českým zástupcem u Soudního dvora Evropské unie se stane soudce Jan Passer, který v říjnu nahradí končícího Jiřího Malenovského. Passera, který dosud působil u tribunálu unijního soudu, tedy jeho nižší instance, dnes jmenovali zástupci členských zemí. Funkce se na čtyři roky ujme v říjnu. Informovala o tom Rada EU.

Passer působil v letech 2005 až 2016 jako soudce Nejvyššího správního soudu a byl i právním poradcem na ministerstvu spravedlnosti. Od září 2016 je soudcem Tribunálu Soudního dvora EU. Na jeho dosavadní místo bude české ministerstvo spravedlnosti hledat nástupce.

Soudní dvůr EU sídlí v Lucemburku a ve spolupráci se soudy členských států dbá na jednotné provádění a výklad unijního práva. Soudci jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států unie obvykle na dobu šesti let.
Bývalý soudce českého Ústavního soudu Malenovský působí u unijního soudu od roku 2004, jeho poslední funkční období začalo v říjnu 2018 a skončí předčasně příští měsíc. Passerův mandát proto podle Rady EU potrvá do října 2024.

V LONDÝNĚ KRIZOVÉ SCÉNÁŘE, KATASTROFA PRO BRUSEL?

V Bruselu roste pesimismus ohledně úspěšného uzavření dohody o budoucích vztazích s Británií. Jednání se přes léto téměř nepohnula a čas na nalezení kompromisu se rychle krátí. Vláda v Londýně se proto připravuje na nejhorší možný scénář.

Zastánci brexitu slaví na Parliament Square v Londýně. (31. ledna 2020) | foto: Henry Nicholls, Reuters
„Nedokážu si představit, že se nám podaří odvrátit blížící se katastrofu, pokud 7. září nenastane průlom v jednání,“ okomentoval pro portál Politico vyhlídky na uzavření dohody unijní diplomat, který si nepřál být jmenován. „Ovšem vyhlídky na takový průlom nejsou vůbec dobré,“ dodal.

Formálně sedmé kolo jednání skončilo před čtrnácti dny v atmosféře patu a vzájemného obviňování. Bruselští vyjednavači v čele s Michelem Barnierem cítí, že šance na uzavření dohody o budoucích vztazích se pomalu rozplývá. „Nálada kolem brexitu je velmi, velmi pesimistická,“ dodal diplomat pro Politico.

Šéf francouzské diplomacie v pondělí obvinil britské vyjednavače z tvrdohlavosti. „Vyjednávání nepostupují kvůli neústupnému, a řekněme si to na rovinu, nerealistickému přístupu Británie,“ prohlásil Jean-Yves Le Drian při projevu k francouzským velvyslancům. Podle něj je nyní Unie v otázce dohody jednotnější než kdy dřív.

Ve srovnání s koronavirem drobnost

Spojené království opustilo evropské společenství na konci ledna, v zemi však nadále platí unijní právo. Přechodné období by mělo vypršet na konci letošního roku, složitá jednání o budoucích vztazích ovšem uvázla na mrtvém bodě. Hlavní spory se vedou o rybolov, pravidla hospodářské soutěže a dohled nad nimi.

Britové chtějí svoje vody jenom pro sebe. Rybolov může potopit dohodu s EU

Situaci zkomplikovala také pandemie. Bruselští vyjednavači chtějí znát detaily budoucí britské pomoci postižené ekonomice, v tom si však Londýn chce nechat volnou ruku. List The Sunday Times dokonce napsal, že Downing Street ve srovnání s koronavirovou recesí vnímá rozluku bez dohody jako drobnost.

Britové si také stěžují, že unijní vyjednavači prosazují princip paralelního postupu – pokud se v jedné oblasti rozhovory zaseknou, zablokují jednání i v jiných otázkách. Podle Bruselu je to však jediný možný způsob, jak zabránit uzavření řady malých dohod, z nichž by měla prospěch jen Británie.

Další kolo jednání o stovkách technických detailů budoucích vztahů začne 7. září. Představitelé EU varují, že pokud se během něj nepodaří dojít k aspoň náznaku kompromisu, je šance na dohodu mizivá. Na stole totiž musí být do října, aby ji do konce roku stihl ratifikovat britský i Evropský parlament. Už v polovině června se obě strany shodly, že prodloužení přechodného období není reálné.

Krizové plány

Stále však panují naděje, že do jednání se včas vloží státníci – především německá kancléřka a mistryně kompromisů Angela Merkelová. V Bruselu panuje přesvědčení, že hlavní britský vyjednavač David Frost nemá od premiéra Borise Johnsona svolení dělat jakékoliv ústupky.

Merkelová i Johnson však ve věci brexitu zatím mlčí. Britská vláda se tak chystá na čím dál reálnější možnost, že obchod přes kanál La Manche od ledna zkomplikují cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace.
Podle deníku The Sun existují plány v případě zablokování přístavu v Doveru kamiony a rozsáhlých výpadků v zásobování léky a potravinami. Nejhorší možný scénář počítá i s nasazením armády při krocení nepokojů, zásobování odlehlých ostrovů či ochraně rybářů.

Plány pro chaotický konec přechodného období rozpracovává i Evropská komise. Je možné, že vypouštění podobných informací je jen součástí diplomatických tanců a blafování. Jisté však je, že atmosféra na obou březích kanálu La Manche je čím dál napjatější.„Z rozhovorů se stala hra nervů. Čeká se, kdo první uhne. A pokud nikdo neuhne, tak nás čeká tvrdý náraz,“ okomentoval vyhlídky na blížící se deadline pro portál Politico nejmenovaný unijní diplomat.

SKOTSKO CHCE NEZÁVISLOST

Skotsko chce příští rok určit termín konání nového referenda o nezávislosti: Skotská premiérka Nicola Sturgeonová chce příští rok představit konkrétní plány na další referendum o skotské nezávislosti. Poslední referendum usilující o osamostatnění od zbytku Spojeného království se konalo v roce 2014. Termín hlasování má být stanoven do května 2021. Britská vláda s novým referendem nesouhlasí.

„Před koncem tohoto volebního období zveřejníme návrh zákona, který stanoví podmínky a harmonogram referenda o nezávislosti a také otázku, kterou lidé v tomto referendu dostanou,“ uvedla včera skotská premiérka. Příští volby do skotského parlamentu se budou konat 6. května. Skotská národní strana (SNP), jejíž je Sturgeonová předsedkyní, v nich chce o hlasy voličů bojovat mimo jiné právě slibem, že uspořádá další referendum o nezávislosti.

Skotsko má svůj vlastní parlament a vládu, která má ale jisté omezené pravomoci.

Podmínky se změnily, na referendum máme právo

Současná britská vláda premiéra Borise Johnsona další hlasování o nezávislosti odmítá. Johnson zastává názor, že se Skotové jasně vyjádřili již v roce 2014, kdy jich nadpoloviční většina – 55,3 procenta – hlasovala v referendu pro setrvání ve Spojeném království.

Podle Sturgeonové se ale letošním odchodem Británie z Evropské unie zásadně změnily podmínky. V referendu o brexitu v roce 2016 totiž většina Skotů hlasovala proti odchodu z EU a bylo by tedy podle ní fér, aby dostali novou možnost rozhodnout si o svém dalším osudu.

Volání po nezávislosti Skotska posílil také vývoj kolem epidemie covidu-19. Podle mnohých totiž Sturgeonová situaci zvládá mnohem lépe než právě britský premiér, který nebyl v opatřeních proti šíření viru tak striktní jako Skotsko.
Podpořit by příznivce samostatnosti mohl i výsledek jednání o budoucích vztazích Británie s EU. Podle unijních diplomatů totiž kvůli přístupu Londýna rozhovory uvázly na mrtvém bodě, a je tak možné, že se do konce roku nepodaří žádnou dohodu uzavřít. Kvůli Johnsonovi, který odmítl lhůtu na dosažení dohody prodloužit, může podle Sturgeonové Skotsko utrpět „zbytečné“ hospodářské škody.

V neprospěch skotské nezávislosti podle agentury AFP by mohly hrát především hospodářské výsledky. Skotsko totiž v minulém fiskálním roce utratilo o 15,1 miliardy liber (445 miliard Kč) více, než kolik vybralo na daních. Za uplynulých 12 měsíců se deficit skotského rozpočtu zvýšil o dvě miliardy liber (59 miliard Kč).

NAVALNÝ OTRÁVEN?

Ruského opozičníka Navalného otrávili novičokem, zjistili v Německu: Lídra ruské opozice Alexeje Navalného otrávili novičokem. Na základě testů provedených v laboratoři německé armády to oznámila německá vláda. Navalnyj se léčí na berlínské klinice Charité, kam ho minulý měsíc v bezvědomí dopravili z ruského Omsku s příznaky otravy. Berlín chemický útok odsoudil a s Evropskou unií i NATO chce projednat společnou odpověď Rusku.

„Na popud berlínské kliniky Charité provedla toxikologický rozbor vzorků od Alexeje Navalného zvláštní laboratoř německé armády. Zde byla nade vší pochybnost zjištěna nervově paralytická látka ze skupiny novičok,“ sdělila německá vláda.

Navalnému možná dali novičok, míní Der Spiegel. Moskva otravu nepřipouští

Berlín považuje za děsivé, že se Navalnyj stal v Rusku obětí chemického útoku. „Spolková vláda útok co nejostřeji odsuzuje. Od ruské vlády je požadováno neodkladné vysvětlení této události,“ uvedl mluvčí vlády Steffen Seibert.
„Očekáváme, že se ruská vláda k tomuto případu vyjádří. Vyvstávají nyní velmi závažné otázky, na něž může a musí odpovědět jedině ruská vláda,“ prohlásila sama kancléřka Angela Merkelová a dodala, že šlo o zločin s cílem Navalného umlčet.

Novičokem byli otráveni i bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera ve Velké Británii. Látka zároveň patří mezi inhibitory cholinesterázy, o které odborníci z berlínské nemocnice Charité, v níž se nyní Navalnyj léčí, mluvili už dřív.
O výsledku rozborů z vojenské laboratoře ještě před zveřejněním prohlášení informovali manželku Navalného a také lékaře, kteří o ruského opozičníka pečují. Jeho zdravotní stav se podle posledních dostupných zpráv sice zlepšuje, ale zůstává vážný.

Onemocnění potrvá déle a nelze vyloučit dlouhodobé následky. Oznámila v úterý berlínská klinika Charité, kde se Navalnyj od svého převozu z Ruska 22. srpna léčí z otravy.

„Je třeba počítat s delším průběhem onemocnění. Nadále nelze vyloučit dlouhodobé následky těžké otravy,“ informovala ve stručném prohlášení nemocnice. Pacient je nadále na jednotce intenzivní péče a je napojený na plicní ventilaci.
„Příznaky utlumení cholinesterázy vyvolané prokázanou otravou jsou stále více na ústupu. Důvodem je postupná regenerace aktivity cholinesterázy,“ sdělila rovněž klinika k aktuálnímu zdravotnímu stavu kritika ruského prezidenta Vladimira Putina.

Mluvčí Seibert uvedl, že vláda bude o výsledcích testů informovat své partnery v Evropské unii i NATO. Dodal, že s nimi bude také konzultovat „patřičnou společnou odpověď“ ruské straně. Od Ruska Berlín požaduje neodkladné vysvětlení a hodlá se obrátit také na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

O případu jednala Merkelová s ministry zahraničí Heikem Maasem, vnitra Horstem Seehoferem, spravedlnosti Christine Lambrechtovou a obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou.Šéf diplomacie pak oznámil, že si předvolal ruského velvyslance k naléhavému rozhovoru. „Byla mu opět sdělena důrazná žádost německé vlády o plné a zcela transparentní objasnění pozadí nyní prokazatelné otravy Alexeje Navalného,“ řekl Maas.

Ruský velvyslanec v Berlíně Sergej Nečajev od německého ministerstva zahraničí, kam byl dnes předvolán, nedostal žádné důkazy svědčící o tom, že bloger Alexej Navalnyj byl otráven. Podle agentury TASS to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. „Žádná fakta, žádná data, žádné vzorce, žádné materiály, žádné reference. Naprosto nic,“ uvedla mluvčí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na výzvy ze zahraničí, aby Moskva vnesla světlo do okolností tohoto případu, dnes novináře ujišťoval, že Rusko je ochotné s Německem všestranně spolupracovat. Nicméně si postěžoval, že na dosavadní oficiální žádosti ruské strany Berlín nereagoval. Peskov rovněž zopakoval dřívější tvrzení, že v nemocnici v Omsku, kde byl Navalnyj hned po svém kolapsu hospitalizován, ještě před transportem blogera do Německa provedli celou sérii analýz. Žádné stopy po otravě a možných toxických látkách v Navalného těle ani v jeho věcech zjištěny nebyly, uvedl mluvčí Kremlu.

Člen bezpečnostního výboru dolní komory ruského parlamentu Andrej Lugovoj prohlásil, že je přesvědčený, že novičok se k Navalnému dostal až v Německu.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila otravu ruského opozičního předáka Alexeje Navalného za opovrženíhodný a zbabělý čin. Reagovala tak na dnešní oznámení německé vlády, že Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Obdobné reakce zazněly i z Londýna, Washingtonu či Litvy.

„Jde o opovrženíhodný a zbabělý čin - opět,“ napsala předsedkyně EK na Twitteru s narážkou na použití uvedené látky sovětského původu proti bývalému agentovi ruské tajné služby Sergeji Skripalovi v roce 2018 v Británii. „Pachatelé musejí být postaveni před soud,“ zdůraznila.

„Je naprosto nepřijatelné, aby byla tato zakázaná chemická zbraň znovu použita,“ přidal se britský ministr zahraničí Dominic Raab s připomínkou Skripalovy otravy. Z tohoto činu Západ obvinil Rusko, což Moskva odmítla. „Ruská vláda... musí říci pravdu o tom, co se panu Navalnému stalo,“ zdůraznil Raab.

Bílý dům v souvislosti se zjištěním, že Navalnyj byl otráven novičokem, prohlásil, že je to „naprosto zavrženíhodné“. Národní bezpečnostní rada na Twitteru sdělila, že USA budou „se spojenci a s mezinárodním společenstvím pracovat na tom, aby se dotyční v Rusku zodpovídali, ať už povedou důkazy kamkoli, a na omezení prostředků pro jejich zhoubné aktivity“.

Podle litevského ministra zahraničí Linase Linkevičiuse použití novičoku naznačuje, že za otravou jsou ruské úřady. „V obchodě to nekoupíte,“ napsal na Twitteru. „Ti, kdo jsou za tento cynický zločin zodpovědní, musejí čelit následkům,“ dodal.

Nic takového nám neřekli, tvrdí Rusko

Po zprávě německé vlády začal výrazně klesat kurz ruského rublu. Podle agentury Reuters odepisoval 1,7 procenta na 89,10 rublu za euro. Podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina Kreml informaci o otravě Navalného z Německa nedostal. „Ne, taková informace nám nebyla sdělena,“ odpověděl mluvčí na otázku, zda Kreml o těchto závěrech ví. Ruští vyšetřovatelé stopy po otravě nenašli, napsala agentura TASS.

Novičok

Nervový jed vojenského původu, prostředek známý pod ruskou přezdívkou novičok (nováček), patří do skupiny nervově paralytických látek vyvíjených v někdejším Sovětském svazu od 70. let minulého století.

Informace o těchto látkách se na veřejnost dostaly v 90. letech díky ruským vědcům Lvu Fjodorovovi a Vilu Mirzajanovi, kteří je popsali v tisku. Vznikly mimo jiné s cílem vyhnout se omezením vyplývajícím z Úmluvy o chemických zbraních. Jedná se o takzvanou binární zbraň, kdy z neškodných substancí vzniká jed až těsně před použitím.

Novičok funguje podobně jako jiné nervově paralytické látky: vyřazuje z činnosti nervovou soustavu a u oběti tak nastává zástava dýchání a srdeční činnosti. Ve srovnání s plynem VX (použitým v únoru 2017 při otrávení Kim Čong-nama, bratra severokorejského vůdce) je přibližně osmkrát účinnější.

Konkrétních údajů o novičoku a příbuzných látkách je veřejně známo jen málo. Uvádí se například, že mohou snadno překonat standardní protichemickou ochranu, dokážou pronikat pryžovým těsněním a překážkou pro ně nejspíše nejsou ani jinak účinné filtry s aktivním uhlím.

„Podle výsledků několika expertíz provedených v rámci předběžného vyšetřování žádné jedovaté, toxické ani silně působící látky v organismu ani ve věcech Navalného nebyly zjištěny,“ citoval TASS vyjádření nejmenovaného činitele.
Ten dodal, že Navalnému byla stanovena diagnóza „porucha metabolismu sacharidů provázená pankreatitidou (zánět slinivky břišní, pozn. red.)“.

Čtyřiačtyřicetiletý opozičník letěl ze sibiřského Tomsku do Moskvy, když se mu udělalo nevolno. Letadlo proto nouzově přistálo v Omsku. Podle své mluvčí Kiry Jarmyšové pil přitom politik ráno jen čaj. Ruští lékaři možnost otravy od začátku odmítali s tím, že na ni provedené testy neukazují.

Ruské ministerstvo vnitra pak minulý týden oznámilo, že se případem Navalného zabývá. Podle sdělení ruských úřadů bylo zabaveno více než sto předmětů, které mohou mít důkazní hodnotu. Byly také analyzovány videozáznamy z bezpečnostních kamer.

„Probíhá více než dvacet různých kriminalistických expertiz (forenzní, biologická, fyzikální a chemická). V tuto chvíli nebyly nalezeny žádné látky se silným účinkem ani narkotika,“ citovala agentura TASS poskytnuté informace.
Ruská generální prokuratura také ve čtvrtek požádala berlínskou kliniku Charité o důkazy potvrzující její předběžnou diagnózu. Ruská strana totiž nemá žádné údaje svědčící o tom, že by se Navalnyj stal obětí zločinu.

„Požádali jsme německou stranu, poprosili, aby poskytli ruské straně vysvětlení, informace a důkazy ohledně předběžné diagnozy, jak ji určili, jakož i dokumenty týkající se zdravotních údajů a práce německých specialistů během přepravy ruského občana do Německa i během jeho hospitalizace na klinice Charité,“ řekl agentuře TASS mluvčí prokuratury Andrej Ivanov. Dodal, že Rusko je připraveno poskytnout své údaje. V této souvislosti si nyní ruská diplomacie postěžovala, že její generální prokuratura stále čeká odpověď na svou žádost zaslanou 27. srpna německé justici o právní pomoc.

NOVÉ PASY TCHAJ-WANU

Tchaj-wan změní vzhled svých pasů, vypustí název Čínská republika: Tchaj-wan změní vzhled svých pasů, nově budou bez výrazného anglického názvu „Republic of China“ na titulní straně. Země tak reaguje na snadnou zaměnitelnost dokladů s čínskými. Do popředí se naopak dostane anglický název ostrova „Taiwan“.

Podle agentury Reuters Tchaj-wanu vadí, že jsou jeho pasy zaměňovány právě v době koronavirové pandemie a v době, kdy se Peking snaží prosazovat svou suverenitu nad ostrovem, který považuje za svou odtrženou provincii.
Změnu oznámil podle agentury Reuters tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.

Tchaj-wan si po propuknutí koronavirové epidemie v pevninské Číně stěžoval, že jeho občané se potýkali s problémy při vstupu do jiných zemí. Jejich pasy totiž mátly cizí úředníky názvem „Republic of China“, vytištěným velkým písmem, zatímco „Taiwan“ se krčil pod ním.

Tchaj-wan se nyní těší mimořádné pozornosti světových médií i Číny kvůli oficiální návštěvě předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila. Podle Čínské lidové republiky tím překročil „červenou linii“. Vystrčila v úterý zároveň ocenil šéf tchajwanského parlamentu Jou Si-kchun medailí za parlamentní demokracii. Šéf českého Senátu bude je na návštěvě Tchaj-wanu až do neděle.

Nové pasy, se kterými by měli Tchajwanci začít cestovat v lednu, už budou bez anglického názvu „Republic of China“ – ten zůstane jen v čínštině. Anglický název „Taiwan“ naopak bude zvětšen.„Od letošního propuknutí pneumonie ve Wu-chanu naši lidé doufali, že zvýrazníme viditelnost Tchaj-wanu, aby si lidé omylem nemysleli, že jsou z Číny,“ řekl tchajwanský ministr zahraničí.

Čína tvrdí, že má právo hovořit za Tchaj-wan na mezinárodním poli, na čemž během pandemie trvala například vůči Světové zdravotnické organizaci (WHO).Tchaj-wan si stěžoval, že to vedlo ke zmatení a některé země proto zaváděly vůči Tchajwancům stejné restrikce jako vůči kontinentálním Číňanům. Tchaj-wan přitom měl od počátku šíření koronaviru pod kontrolou a například podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) dosud zaznamenal pouze 488 nakažených.

Tchaj-wan ale léta debatuje o své identitě a o tom, jaké vztahy by měl s Čínou mít. Pandemie naléhavost těchto otázek znovu zvýraznila. Země například uvažuje i o změně názvu svého hlavního leteckého dopravce China Airlines, protože i ten mate. Letounem této společnosti se na Tchaj-wan vydala i česká senátní delegace.

V SOFII DEMONSTRACE PROTI VLÁDĚ

Bulhaři znovu protestují proti vládě premiéra Bojka Borisova. Ve středu se sešly tisíce lidí před sídlem parlamentu v Sofii na jedné z největších demonstrací posledních měsíců. Požadují rezignaci předsedy vlády, ten ji však zatím jen slibuje. Naštvaní Bulhaři se střetli s policií, na kterou házeli vejce a jablka a údajně i další „neznámou látku“.

Mezi demonstranty a policií vypukly potyčky. Policisté použili pepřové spreje a několik demonstrantů zatkli. Demonstranti naopak házeli vejce, jablka a odpadky na přísně střeženou budovu parlamentu. Podle náčelníka policie v hlavním městě byly asi dvě desítky strážců zákona zasaženy neznámou látkou, kterou proti nim demonstranti použili.

Lidé se sešli u příležitosti prvního zasedání parlamentu po letní přestávce. Demonstranti akci označili za „velké národní povstání“ v odpovědi na vládní záměr přijmout novelu ústavy. Demonstranti obviňují trojnásobného premiéra Borisova, že selhal v boji proti korupci, která narušuje právní stát a přináší výhody mocným magnátům v nejchudší zemi Evropské unie.

Prezident Rumen Radev v parlamentu vyzval Borisovovu středopravou vládu k odstoupení a apeloval na poslance, aby návrh nové ústavy odmítli. „Nebyla to absence nové ústavy, co lidi přivedlo do ulic, ale nedostatek morálky ve vedení, rozpadání státnosti a korupce,“ prohlásil.
Zbraň u lože, šuplík se zlatem. Snímky odhalily soukromí bulharského premiéra

Borisov slíbil, že odstoupí, pokud parlament schválí jeho návrh na svolání Velkého národního shromáždění, které by mělo schvalovat novou ústavu. Není však pravděpodobné, že získá dost hlasů, aby prosadil svůj plán, poznamenala agentura Reuters.
Demonstranti i opoziční strany premiérův návrh odmítli jako trik, jehož cílem je déle udržet Borisova ve funkci. Bulharsko, které vstoupilo do Evropské unie v roce 2007, řadí nevládní organizace Transparency International mezi nejvíce zkorumpované členské státy. Dosud však žádný vysoce postavený hodnostář nebyl kvůli obvinění z korupce odsouzen.