iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kolik dětí nacistů Hitlera teď vlivnými politiky v Německu?

Polsko schválilo nového německého velvyslance, jehož otec sloužil u Hitlera: Polská vláda po několika měsících odkladů schválila nového německého velvyslance ve Varšavě Arndta Freytaga von Loringhovena. Předchozí velvyslanec Rolf Nikel ukončil svou misi v Polsku koncem června a předpokládalo se, že jej hned vystřídá jeho nástupce. Podle některých komentářů Polsko cíleně otálelo, aby ponížilo Německo. Varšava podle polských médií měla vůči německému diplomatovi výhrady kvůli jeho rodinnému původu.

Otec nového velvyslance, Bernd Freytag von Loringhoven, totiž působil od roku 1944 do konce dubna 1945 jako pobočník velitele pozemních vojsk v bunkru vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera, kde připravoval denní porady o vojenské situaci.

Náměstek polského ministra zahraničí prohlásil, že nový velvyslanec bude čelit výzvě německé minulosti. Zločiny druhé světové války zůstaly „obrovskou nevyléčenou ránou v polském vědomí“, uvedl Szynkowski vel Sek. „V této souvislosti má postavení Německa a německých politiků zvláštní význam,“ dodal.

Polsko zdržuje přijetí německého velvyslance. Jeho otec sloužil u Hitlera

Polsko si v úterý připomíná 81. výročí útoku armád nacistického Německa, kterým v roce 1939 začala druhá světová válka. Biochemik Arndt Freytag von Loringhoven (64) byl v letech 2007 až 2010 náměstkem ředitele zpravodajské služby a v letech 2014 až 2016 německým velvyslancem v České republice. Naposledy pracoval jako koordinátor tajných služeb pro NATO.

Polsko-německý konflikt je zažehnán, ale mléko se už rozlilo, tedy ovzduší polsko-německých vztahů se pokazilo, napsal opoziční list Gazeta Wyborcza. Berlín podle něj navrhl Varšavě kandidáta na velvyslance už na jaře a tehdejší ministr zahraničí Jacek Czaputowicz jej neoficiálně akceptoval, ale na počátku července se ukázalo, že ministerstvo zahraničí novému velvyslancovi takzvaný agrément, tedy souhlas s příjezdem do země, nedalo.

Důvod nebyl uveden, ale podle deníku šlo o reakci na články polského bulvárního listu o omilostnění odsouzeného pedofila, které poškozovaly vyhlídky na znovuzvolení prezidenta Andrzeje Dudy, spojence vládní strany. Zmíněný list sice patří švýcarsko-německo-americkému koncernu, nicméně vládní deníky jej započítávají mezi „německá média“ a jeho články v závěru volební kampaně označovaly za „německé vměšování“.

Polsko se pokusí omezit vliv médií v cizím vlastnictví, slibuje Kaczyński

Sám Duda prohlašoval, že „Němci nám nebudou vybírat prezidenta“. Později se do věci zapojil i předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, který se dozvěděl o minulosti diplomatova otce a nominaci interpretoval jako políček od kancléřky Angely Merkelové.

„V diplomacii existuje tato nechutná metoda: nechat někoho dlouho čekat v předsíni, abychom ho ponížili,“ uvedl v komentáři zástupce šéfredaktora liberálního listu Gazeta Wyborcza a bývalý zpravodaj v Německu Bartosz Wieliński.
K vyřešení sporu nicméně přispěl rozhovor kancléřky s polským premiérem a jednání šéfů diplomacií. Zatím ale není jasné, kdy prezident Duda přijme pověřovací listiny nového velvyslance, který se až tím ujme funkce. Arndt Freytag von Loringhoven trávil čekání tím, že se intenzivně učil polsky. Nebyl to prý až tak velký problém, protože už umí česky a rusky, dodala Gazeta Wyborcza.

V NĚMECKU DEMONSTRACE PROTI ISLAMIZACI EU, MERKLOVÁ PODPORUJE UPRCHLÍKY

Jde nám o uchování národní kultury a svobodu, tvrdí demonstranti Pegidy:V pondělí se v centru Drážďan sešly na demonstraci dva tábory lidí. Jedni volali po otevření evropských hranic běžencům, ti druzí je chtějí zcela uzavřít. Příznivci protiimigračního hnutí Pegida opakují, že demonstrují proti islamizaci Evropy a příchodu muslimů a Afričanů do Německa. Odpůrci Pegidy organizaci považují za rasistickou a fašistickou.

„Demonstruji s Pegidou už pět let a její cíle jsou jasné a známé, a to zastavit islamizaci Evropy,“ řekl asi 70letý muž se zástavou v podobě německé orlice s nápisem „Německo je moje vlast, Německo je moje láska“. „Ve velkých městech je situace katastrofální. Jde nám o uchování národní kultury. To je, nebo bude problém všech evropských zemí, tedy i Čechů,“ dodal muž.

„Protestuji hlavně za svobodu. Proti sítím páté generace, které jsou nástrojem kontroly obyvatelstva, i proti povinnosti nosit roušky,“ řekl další demonstrant z tábora Pegidy, který stejně jako další jméno uvést odmítl. „Už v roce 2005 výzkumy univerzity v Mnichově dokázaly, že roušky nejsou účinné. Nezachytí 95 procent bakterií a virů,“ řekl. Dodal, že povinné nošení roušek zavání fašismem.

Mladí lidé se zahalenými tvářemi, často i kapucemi na hlavách a s rudými zástavami, byli vůči novinářům ostražití. Jednou z mála, kdo byl ochotný sdělit své jméno a vyjádřit se k demonstraci, byla Lorin z komunistické mládežnické organizace Revolution. „Přišli jsme sem, abychom vyjádřili odpor k pochodu Pegidy, což je z části rasistická a fašistická organizace. Městem pochodují každý týden, nebo každé dva týdny. A my sem chodíme, abychom proti tomu protestovali,“ řekla. „Nechceme jim nechat ulice,“ uvedla.

Vražda vítače migrantů je normální, soudí někteří stoupenci německé Pegidy

Pegida sama o sobě podle Lorin není problém. „Problémem je systém. Problémem je to, že lidé v nesnázích, kteří nyní kvůli krizi přicházejí o práci, snadno podlehnou rasistickým a fašistickým idejím a argumentům. Fašisti říkají, o místo jste přišli kvůli migrantům a cizincům. Ti lidé tomu uvěří,“ řekla.

Na dotaz, zda Německo zvládá uprchlickou krizi, kterou právě před pěti lety německá kancléřka Angela Merkelová Němcům slíbila ustát, rázně kroutí hlavou. „Za pět let se nic nezvládlo a ani žádný jiný stát v Evropě nic nezvládl, když na evropských hranicích stále umírají lidé, kteří prchají před násilnostmi a válkami,“ prohlásila Lorin s tím, že Evropa se po celou dobu jen „schovává za fasádu lidských práv“.

HRDINA HOTELU TERORISTOU?

Zachránci před genocidou hrozí vězení. Hrdinu Hotelu Rwanda viní z terorismu: Úřady ve Rwandě v pondělí oznámily, že tamní policisté na základě obvinění z terorismu zadrželi manažera rwandského hotelu Paula Rusesabaginu. Ten v roce 1994 zachránil více než 1 200 lidí před genocidou. Podle jeho příběhu byl dokonce natočen i hollywoodský snímek Hotel Rwanda.

Dva policisté přivedli 66letého Paula Rusesabaginu v poutech na tiskovou konferenci na velitelství rwandského vyšetřovacího úřadu. Rusesabagina měl tvář zakrytou rouškou a nepromluvil. V minulosti však uváděl, že je ve Rwandě obětí pomluv.

„Rusesabagina je podezřelý z toho, že je zakladatelem, vůdcem, sponzorem nebo členem násilné ozbrojené teroristické skupiny (...), která operuje z různých míst v regionu a v zahraničí,“ uvedl mluvčí úřadu, podle kterého Rusesabagina čelí několika obviněním včetně těch z „terorismu, finanční podpory terorismu (...), žhářství, únosu a vraždy“.

Obviněný je ústřední postavou filmu Hotel Rwanda o genocidě ve Rwandě, kde bylo od 6. dubna 1994 během sta dnů pobito na 800 000 etnických Tutsiů a umírněných Hutuů. Film, který měl premiéru deset let po masakrech, pojednává o skutečné události, kdy Rusesabagina jako manažer luxusního hotelu využil kontaktů s elitními Hutuy a poskytl přístřeší bezbranným uprchlíkům. Zachránil jich 1 268. Ve snímku ho ztvárnil americký herec Don Cheadle.

Rusesabagina je dlouhodobým kritikem rwandského prezidenta Paula Kagameho. Po skončení konfliktu se odstěhoval do zahraničí a získal si mezinárodní uznání; v roce 2005 byl v USA oceněn tamním nejvyšším možným civilním vyznamenáním, Prezidentskou medailí svobody.

Ve Francii zatkli Rwanďana podezřelého z genocidy, USA na něj vypsaly odměnu

Ve Rwandě však vzbudil pozdvižení svými varováními o hrozbě další genocidy, tentokrát ze strany Tutsiů vůči Hutuům. Za tyto výroky ho kritizovali přeživší genocidy i prezident Kagame, podle kterého Rusesabagina tragédie zneužívá ke komerčnímu prospěchu.

Rwandská prokuratura již v roce 2010 oznámila, že Rusesabaginu podezírá z financování teroristických skupin, tehdy však nebyla vznesena žádná obvinění. Podle rwandských úřadů hrál roli v řadě údajných útoků povstaleckého hnutí Národní osvobozenecké síly (FNL) na hranicích Rwandy a Burundi v roce 2018.

PŘEDSEDA OS V MĚLNÍKU VESELÝ I ŽIVNOSTNÍK, PRODÁVAL DOMY A BYTY

Soudce Okresního soudu v Mělníku Jan Veselý byl dočasně zproštěn funkce soudce. Ke kroku přistoupila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, potvrdil informace České justice mluvčí resortu Vladimír Řepka. „Důvodem jsou podané dvě kárné žaloby, kde je navrženo odvolání z funkce soudce,“ reagoval Řepka a připomněl, že podané jsou na Veselého celkem tři, ale jen ve dvou je navrženo odejmutí taláru. Zproštění platí do rozhodnutí o kárné žalobě na Veselého, kterou Nejvyšší správní soud (NSS) projedná 10. září.

O talár i funkci místopředsedkyně soudu dočasně přišla i Markéta Lehká z ústeckého krajského soudu. Zproštění z funkce platí u obou podle Řepky od soboty 29. srpna. Soudci mají možnost podat námitku respektive rozklad proti rozhodnutí ministryně, ale to na dočasném odejmutí taláru nic nemění. Jan Veselý České justici pouze sdělil, že námitku podávat nebude. Své zproštění z funkce odmítl komentovat.

V případě první, již medializované kárné žaloby z března tohoto roku, je Veselému kladeno za vinu, že od ledna 2018 „vykonával a dosud vykonává výdělečnou činnost živnostenským způsobem“, a to v oboru ubytovací služby, pronájem, nákup a prodej nemovitostí. Soudce Veselý začal „podnikat“ jako živnostník od ledna 2018, kdy musel řešit situaci po ukončeném dědickém řízení a převzal podnikatelskou činnost po svých náhle zemřelých rodičích. Správcem pozůstalosti byl ustanoven v srpnu 2015, přičemž do pozůstalosti spadala i podnikatelská činnost v oblasti správy nemovitostí a ubytování. O této činnosti byl také zpraven i příslušný živnostenský úřad a notář. Soudce Veselý svoji činnost také uvedl do prohlášení podle zákona o střetu zájmů v listopadu 2017. Tehdy se tedy tyto informace dostaly do dispozice minimálně jednomu z potenciálních kárných žalobců.

V případě druhé kárné žaloby pak předseda OS Kajzr viní soudce Veselého z údajně neoprávněného nahlížení do justičních databází, kdy měl zjišťovat informace podle názoru kárného žalobce nesouvisející s jeho soudcovskou činností. V obou případech navrhuje Kajzr, aby kárný senát zbavil Veselého funkce soudce.

Soudce Veselý byl v letech 2008 – 2015 předsedou OS v Mělníku. V roce 2015 vyhrál výběrové řízení na předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem, avšak nebyl prezidentem Milošem Zemanem do funkce jmenován, když o něm veřejně pochybovala i tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková. Dosud nebylo vysvětleno, jakými informacemi ona i prezident Miloš Zeman, oba potenciální kární žalobci, tehdy disponovali a zda to nemohly být informace, které dnes jsou podkladem kárných žalob.

Na soudce Veselého přitom podle sdělení Nejvyššího soudu (NS) podal v květnu kárnou žalobu i předseda NS Petr Angyalossy. Podle předsedy NS totiž Veselý neměl ve svém prohlášení o majetku podle zákona o střetu zájmů uvést přesné, úplné a pravdivé informace o svých majetkových poměrech. Jako kárné opatření navrhl předseda NS snížení platu o 30% na dobu půl roku. Po dobu dočasného zproštění soudci pobírají polovinu platu. Eva Paseková, Petr Dimun, ceskajustice.cz

SOUDCI BUDOU ŘEŠIT PROVINĚNÍ ŽALOBCŮ A SOUDCŮ

Kárné senáty NSS budou řešit provinění státních zástupců při vazbách a podnikání soudců: Kárné senáty Nejvyššího správního soudu (NSS) projednají v září dvě kárné žaloby na dva krajské státní zástupce a dvě na jediného soudce okresního soudu. Podle informací České justice z NSS se pouze v jednom případě podařilo uzavřít dohodu o kárném provinění a opatření, v případě soudce Jana Veselého je navrhováno odvolání z funkce soudce. Veselého už taláru dočasně zbavila ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

V případě obou kárně žalovaných státních zástupců se jedná o pochybení při vazebním řízení. Dohodu se ale podařilo uzavřít jen v případě státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze Hany Vláškové, kde je kárnému senátu navrhováno uložit státní zástupkyni snížení platu o 5% na tři měsíce.

Státní zástupkyně Vlášková včas nenavrhla prodloužení trvání vazby, kdy měla vycházet z nesprávné ústní informace zaměstnankyně soudu. Ta měla státní zástupkyni informovat, že rozhodnutí o vzetí do vazby nabylo právní moci jiný den než v ten, kdy obviněný doručil soudu zpětvzetí stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby. V důsledku toho byl návrh podán opožděně a poté nezajistila včasné propuštění obviněného na svobodu, v důsledku čehož byl nezákonně ve vazbě po dobu 9 dnů.

V druhém případě navrhuje vedoucí Krajského státního zastupitelství v Praze státnímu zástupci Aleši Postupovi snížení platu o 10% na dobu dvou měsíců za to, že při vazebním řízení po včasném podání návrhu „nevěnoval dostatečnou pozornost dalšímu řízení před soudem“. Primárně přitom pochybila soudkyně, která od kárného senátu odešla s důtkou.
Soudkyně Okresního soudu Praha-východ Lenka Mrázková totiž termín vazebního zasedání chybně stanovila na termín až po uplynutí zákonné lhůty trvání vazby. Obviněný v trestním řízení byl stíhán pro skutek právně posouzený jako pokus zločinu vraždy podle § 21 odst. 1, § 140 odst. 1 trestního zákoníku. V důsledku chyby soudkyně, a nereagování státního zástupce na toto pochybení, uplynula doba vazby 11. 10. 2019, přičemž vazební jednání se konalo až 14. 10. 2019 na kterém byl obviněný ponechán ve vazbě, aniž si soudkyně i státní zástupce uvědomili uplynutí zákonné lhůty pro trvání vazby. Až na základě podnětu soudkyně vydal kárně obviněný státní zástupce 15. 10. 2019 příkaz k propuštění obviněného z vazby z důvodu uplynutí zákonné lhůty pro trvání vazby. Obviněný se následně stal pro soud nedosažitelným a byl na něj vydán příkaz k zatčení.

Kárný senát v únoru schválil dohodu o kárném provinění a opatření, na základě které byla uložena soudkyni Mrázkové důtka. V případě státního zástupce Postupy však k dohodě nedošlo a vedoucí státní zástupce trvá na již zmíněném opatření v podobě snížení platu.

Z pohledu kárné judikatury bude zajímavý případ soudce Okresního soudu v Mělníku (OS) Jana Veselého. Bývalého předsedu tohoto soudu pohnal před kárný senát jeho nástupce ve funkci Oldřich Kajzr, a to hned nadvakrát. Obě kárné žaloby projedná kárný senát v čele se soudkyní Miluší Doškovou v jeden den. Česká justice v pondělí přinesla informaci, že ministryně spravedlnosti Veselého dočasně zprostila funkce soudce.

Kárná žaloba míří i na českobudějovického soudce Bohuslava Petra. Ten v únoru způsobil autonehodu a následně se odmítl podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu a krvi. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhuje odejmout mu talár. NSS však zatím termín jednání nenařídil. Petr Dimun, epa, ceskajustice.cz

SOUDCE VS ZELENKA: MILIONOVĚ ŠKODY NEJSOU TRESTNÝM ČINEM

Soud osvobodil Perutku i Páleníka v kauze SSHR a Viktoriagruppe: Soud pravomocně osvobodil bývalé šéfy Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Tomáše Perutku a Ondreje Páleníka. Obžaloba je vinila z mnohamilionové škody způsobené uzavřením smluvního dodatku s německou firmou Viktoriagruppe. Zrušený rozsudek Perutkovi původně ukládal tříletou podmínku a také povinnosti uhradit SSHR 49,5 milionu korun. Podle předsedy odvolacího senátu pražského vrchního soudu Martina Zelenky není skutek popsaný v obžalobě trestným činem.

Perutka, který řídil SSHR z pozice místopředsedy, navrhl v roce 2012 firmě VG ukončení povinnosti hradit náklady na pronájem prázdné nádrže v centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, což představovalo 4,9 milionu korun měsíčně. Na jaře 2013 pak předal novému předsedovi SSHR Páleníkovi k podpisu smluvní dodatek, jenž povinnost fakticky zrušil. Podle obžaloby se tak muži dopustili zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Perutka se hájil mimo jiné tím, že musel zajistit dostupnost nádrže. Bezpečnostní rada státu totiž schválila pro SSHR úkol nakoupit 100.000 tun ropy. „Na různých pozicích státní správy jsem působil déle než 30 let. Snažil jsem se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí pracovat ve prospěch této země, ne k její škodě. Nerozhodoval jsem se zpupnou arogancí, ale vždy po poradě se svými kolegy a odborníky,“ řekl dnes v závěrečné řeči.

„Přiznám se, že mě to úplně uráží, co tu padá. Jsou to vylhané věci. Celý život jsem pracoval pro tento stát,“ přidal se Páleník. Dodal, že na práci, kterou odvedl v SSHR, je hrdý. Páleníka osvobodil už původní rozsudek pražského městského soudu, státní zástupce však trval na mužově vině a potrestání.

ROUŠKY U SOUDŮ V PRAZE PODLE POČASÍ A NÁLADY VEDOUCÍCH SOUDŮ?

Pražské soudy přistupují k návratu povinnosti nosit roušky nejednotně. Zatímco v budově vrchního soudu nebo u Obvodního soudu pro Prahu 5 si návštěvníci musejí zakrývat dýchací cesty ve všech veřejných prostorách, u městského soudu to není nutné. Všude ale platí, že v jednacích síních si režim podle aktuální situace určují konkrétní soudci.
Většina soudů nevyvěsila k 1. září žádné zvláštní pokyny ohledně koronavirových opatření. Lidé dnes do soudních budov obvykle vstupovali rovnou s rouškami na ústech, někteří si ale nastavená pravidla ověřovali u justiční stráže.

U pražského vrchního soudu na Pankráci chodili ráno po chodbách v rouškách nejen návštěvníci, ale i státní zástupci a soudci. Podle mluvčí instituce Kateřiny Kolářové přitom zaměstnanci soudu při procházení veřejnou částí budovy roušky mít nemusí. „V tuto chvíli platí, že ochranné prostředky musí mít nasazeny zaměstnanci soudu na pracovištích, kde dochází ke styku s veřejností – justiční stráž, podatelna, informační centrum a podobně,“ popsala.

Do sídla městského soudu ve Spálené ulici lidé rovněž přicházeli v rouškách, na chodbách si je ale někteří sundávali a zaměstnanci chodili většinou bez nich. „Vycházíme z opatření ministerstva zdravotnictví. Na chodbách soudu platí, že roušky musíme mít pouze v případě, že nejsme schopni dodržet dvoumetrový odstup,“ vysvětlila mluvčí soudu Markéta Puci,

U žižkovského Obvodního soudu pro Prahu 3 žádají po veřejnosti i zaměstnancích nošení roušek v podatelně, informačním centru, v pokladně a v kancelářích, kam vstupují návštěvy. Výjimku mají děti do dvou let nebo lidé s poruchou intelektu. „V ostatních případech, tedy typicky cestou chodbami k jednací síni, mít veřejnost roušku nemusí,“ sdělil předseda soudu Radek Mařík.

Obvodní soud pro Prahu 5, jenž sídlí v Hybernské, po návštěvnících roušky vyžaduje všude. „Ve veřejných částech soudu se roušky nosí, v částech, kam nemá veřejnost přístup, nikoliv,“ napsala šéfka soudu Andrea Lomozová. Dodala, že další anticovidová opatření soud s příchodem září nezpřísnil, protože zvýšená hygienická opatření dodržuje neustále.
Pražské soudy se nicméně shodly na tom, že v jednacích síních si budou o rouškách rozhodovat samotní soudci. „Nejlépe vědí, jak bude věc probíhat – kolik bude účastníků, zástupců, svědků – aby pak mohli zareagovat dle situace,“ podotkla Lomozová.

Z opatření ministerstva zdravotnictví obecně vyplývá, že soudci, státní zástupci, obhájci či účastníci řízení si v síních dýchací cesty zakrývat nemusí. Veřejnost naopak ano, pokud jí soudce neudělí výjimku. Například soudkyně Kateřina Radkovská z pražského městského soudu dnes novináře přítomné na hlavním líčení vyzvala, aby si roušky nasadili. Naopak Martin Zelenka z vrchního soudu na tom při odvolacím zasedání netrval. „Jako předseda senátu mám právo rozhodnout o tom, že roušky nebudeme využívat. Kdo si je chce nechat, může si je nechat,“ řekl na počátku jednání. Možnosti ponechat si ochranný prostředek nikdo z přítomných nevyužil.

SOUDCI V HODONÍNĚ VYŘEŠÍ S NORY SYNY MICHALÁKOVÉ?, DOČKÁ SE JICH VŮBEC NĚKDY?

NS kauzu Michalákové a jejích synů ponechal soudu v Hodoníně: Nejvyšší soud (NS) ponechal případ Evy Michalákové a jejích synů, které jí a jejímu tehdejšímu manželovi před devíti lety odebraly norské úřady, Okresnímu soudu v Hodoníně. Zamítl dovolání Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (UMPOD) proti rozhodnutí brněnského krajského soudu, který věc do Hodonína na jaře vrátil. V tiskové zprávě to uvedla členka petičního výboru na podporu rodiny a senátorka Jitka Chalánková, potvrdil ředitel úřadu Zdeněk Kapitán.

Krajský soud řešil odvolání po rozhodnutí hodonínského okresního soudu z března 2018. Hodonínský soud tehdy potřetí zastavil řízení, v němž se Michaláková domáhala vrácení svých dětí do péče prostřednictvím českých soudů.

Prvoinstanční soud norská rozhodnutí označil za dostatečná s ohledem na to, kde chlapci mají obvyklý pobyt. Krajský soud v Brně mu ale po odvolání nařídil, aby věc znovu projednal a zároveň nařídil, aby věc projednal jiný soudce. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí proti rozhodnutí podal dovolání, Nejvyšší soud jej zamítl jako nepřípustné.

„Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí je formálně opatrovníkem dětí. Namísto podpory rodiny ale už několik let všemi prostředky brání tomu, aby v této věci byly příslušné české soudy. Úřad vedený Zdeňkem Kapitánem se opakovaně odvolával a domáhal zrušení předchozích rozhodnutí soudu, který konstatoval, že rodiče s českým občanstvím mohou hledat ochranu i u českých soudů a že jurisdikci soudů nelze stavět pouze na obvyklém pobytu dětí. Cestou těchto obstrukcí se mu podařilo dosáhnout toho, že řízení formálně zahájené v roce 2014 fakticky ještě vůbec nezačalo,“ uvedla Chalánková.

Kapitán řekl, že Česká republika podala ve věci intervenci v řízení před soudem pro lidská práva ve Štrasburku, na které se úřad dlouhodobě podílel. „Okresní soud má dál vést řízení, jehož výsledek stejně není uznatelný v Norsku. Nevím, proč ho vedeme, jenom se tím vyčerpáváme, je to trapné. Věc patří do Štrasburku, ne do Hodonína, a pokud chceme něčeho dosáhnout, neuděláme to z Hodonína, ale právě ze Štrasburku, kde paní Michalákovou podporujeme,“ řekl Kapitán.

Norská sociální služba odebrala rodičům chlapce na jaře 2011 kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Před pěti lety norské úřady zbavily Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla. V roce 2017 se obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.

PROČ SE POČET POJIŠŤOVEN NESNÍŽÍ?, UŠETŘÍ SE MILIONY, CO DĚLÁ SCHILLEROVÁ?

Veselejší výhledy. Hospodářská situace VZP by na konci roku mohla být lepší, než se před pár měsíci zdálo: Ekonomická situace největší české zdravotní pojišťovny by na konci roku nemusela vypadat tak nepříznivě, jak se před pár měsíci zdálo. Ukazují to hospodářské výsledky za prvních sedm měsíců tohoto roku. Podle VZP se také v letních měsících začali pacienti vracet do ordinací a nemocnice dohánějí plánovanou péči, aby vyplnily propad daný krizovou situací. Relativně dobré zprávy přednesl na včerejší správní radě VZP také ředitel dceřiné PVZP Robert Kareš, podle kterého sice došlo k velkému propadu v cestovním pojištění, jinak si ale nyní společnost vede stabilizovaně.

Zůstatek na běžném účtu největší české zdravotní pojišťovny VZP činil ke konci července 19,9 miliardy, očekávaný výsledek základního fondu zdravotního pojištění je 1,6 miliardy. Celkové příjmy základního fondu dosáhly 119 miliard, což je 56,6 procenta zdravotně pojistného plánu; výběr pojistného tvořil 79,3 miliardy (53,2 procenta ZPP). Očekávané celkové čerpání se vyšplhalo na 117,3 miliardy čili 54,4 procenta plánu, z toho náklady na zdravotní služby byly 112,7 miliardy. Rezervní fond je naplněn do výše 2,7 miliardy.

Oproti zdravotně pojistnému plánu tak klesly příjmy zhruba o dvě procenta, což podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka není nic dramatického. Spolu s tím klesly i náklady na zdravotní služby, protože během prvních sedmi měsíců tohoto roku došlo k poklesu čerpání kvůli mimořádné situaci a navíc část péče nebyla vykázána. Situace zdravotní pojišťovny VZP je v současné době stabilizovaná,“ konstatuje místopředseda správní rady VZP Jiří Běhounek.

Vzhledem k tomu, že došlo k navýšení plateb za státní pojištěnce a navíc k vydání kompenzační vyhlášky, pojišťovna nyní zdravotně pojistný plán aktualizuje. Dopady by měly být zapracovány do příštího jednání správní rady.
„Aktualizujeme i příjmovou stranu. Je velmi důležité, jak se bude chovat ekonomika – všichni víme, že v současné době je průběh zkreslen opatřeními ve prospěch eliminace dopadů covidové krize. Uvidíme tedy, jak se nám bude příjmová stránka vyvíjet v září a nadcházejících měsících. Zatím bych ale byl optimistou – v tuto chvíli se jeví, že na konci roku nedojde k tak masivnímu propadu, jaký jsme očekávali v dubnu a květnu,“ přibližuje Zdeněk Kabátek.

Podle něj se již také nemocnice začaly snažit o to, aby dohnaly propad způsobený během nouzového stavu. „Jakmile byly známy parametry kompenzační vyhlášky, které motivovaly poskytovatele zejména v akutní lůžkové péči, bylo zřejmé, že nemocnice směřují k tomu, aby maximální měrou naplnily propad produkce z dubna až května. V tuto chvíli je plánovaná péče v případech, kdy je na místě, poskytována,“ popisuje ředitel VZP.
Centrová péče oproti loňsku vzrostla

Lepší situace nastala i v ordinacích, do kterých se začali vracet pacienti. „V obecné rovině lze konstatovat, že se pacienti vracejí, i když v posledních týdnech problém znovu začíná nabývat na síle,“ podotýká Kabátek.

Segmentem, který naopak během letoška zaznamenal růst, je centrová péče. Ta vzrostla o 8,9 procenta, což znamená, že se pacienti jak v době nouzového stavu, tak po jeho skončení k této péči bez problémů dostali – přibylo jich o celých 15,5 procenta. Zároveň tak došlo ke zlevnění péče.

Správní rada probírala také hospodaření dceřiné společnosti Pojišťovny VZP v prvním pololetí. „Pan ředitel Kareš nás informoval, že přes nepříznivou situaci především v cestovním pojištění se situace Pojišťovny VZP stabilizovala a uvidí se, jak bude vývoj pokračovat. Předepsané pojistné na cestovním pojištění je prakticky o 45 procent nižší,“ poukazuje Běhounek.

Přes nepříznivou situaci zejména v cestovním pojištění ale bylo dosaženo nejvyšší hodnoty produkce v celé historii PVZP. Předepsané pojistné vzrostlo o 7,5 procenta oproti minulému roku na hodnotu 407,8 milionu a k 30. červnu vykázala PVZP zisk ve výši 34,6 milionu. Plánovaný zisk ke konci roku by se mělo podařit splnit, pokud se stávající podmínky výrazně nezmění.

Materiál k volbě nového ředitele správní rada odmítla

Ve správní radě neprošel materiál předložený náměstkem ministra zdravotnictví Filipem Vrubelem. Návrh se týkal výběrového řízení na generálního ředitele pojišťovny. Současnému řediteli Kabátkovi totiž v prosinci vyprší mandát.
„Materiál, který byl předložen, nesplňoval absolutně žádná pravidla. Byl předložen v 13:32 včera odpoledne, takže správní rada rozhodnutí nepřijala a připravila je na další diskuzi o postupu. V případě, že chcete zařadit nějaký materiál, je postup takový, že do 15. září je třeba ho předložit, probrat v pracovních skupinách a ty když přijmou stanoviska, dát to dohromady. O způsobu odměňování ředitele jsme diskutovali třikrát ve všech pracovních skupinách, takže nás zaskočilo, že tento zásadní materiál by měl být projednán z hodiny na hodinu. Správní radou proto nebyl přijat,“ říká k tomu Jiří Běhounek.

Podle serveru Seznam Zprávy byli pro projednání materiálu jen členové rady navržení ministerstvem zdravotnictví, ostatní byli proti nebo se hlasování zdrželi; na zasedání navíc kvůli karanténě chyběla šéfka správní rady Věra Adámková. Návrh počítal s tím, že se uchazeči o post ředitele mohou hlásit do konce září a 5. října by rada hlasovala o novém řediteli. Michaela Koubová, ceskajustice.cz

VOLBY S PROBLÉMY, NEDOSTATEK LIDÍ DO KOMISÍ A PENÍZE

Jaroslav Poláček: Nižší zájem o volební komise zkomplikuje kontrolu voleb: Největší položkou v řádu stovek milionů korun jsou náklady na mzdy volebních komisařů. Členové bezmála dvou desítek tisíc volebních komisí jsou základním kamenem pro kontrolu férových voleb – a letos se do těchto voleb hlásí mnohem méně lidí.

Důvodem je mix obav z druhé vlny korony, zvažování, zda riskování vlastního zdraví stojí za dva tisíce korun a “nijaká” aktivita ministerstva vnitra nebo radnic, že udělají vše pro bezpečnost lidí v komisích. Strany, koalice, ani kandidáti neměli donedávna moc argumentů, čím by adepty na komisaře přesvědčili. A byť je situace lepší než před pár týdny, pořád by se dalo udělat víc.

Volební komise většinou tvoří směs seniorů a studentů. Obě skupiny nemají zásadní problém s tím, že jde o práci v pátek a v sobotu. O fyzické náročnosti také nemůže být řeč a odměna bude letos tvořit 2 200 korun v případě kombinovaných voleb. Třetina komisařů tedy v komisích stráví dva, řekněme, víkendy, protože mají i volby do Senátu, které jsou obvykle dvoukolová. Vyšší odměnu za volby dostávají předsedové a místopředsedové komisí, kteří dostanou o čtyři nebo tři stovky víc.

Je celkem logické, že právě ve skupině seniorů panuje obava, jak bude vypadat epidemiologická situace na podzim. Nikomu se moc nechce jít do prostoru, kde potkáte zhruba třetinu všech obyvatel, a to přestože existuje vyzkoušený postup z mimořádných voleb do Senátu v Teplicích, který spočívá v dodržování bezpečné vzdálenosti a minimalizace expozice. Faktem zůstává, že se v médiích místo toho objevují spíše špatné zprávy a spekulace o podzimní vlně spojené s přirozeným nárůstem respiračních onemocnění – mohl by se nám vrátit takový ten nepříjemný pocit, když za vámi někdo zakašle.

Ministerstvo sice už chápe, že bezpečnost komisí je přinejmenším stejně důležitá jako možnost volit těmi, kteří nejsou nakaženi, ale mohou být v karanténě. V tuhle chvíli se ale všechna řešení teprve zvažují, takže není vůbec jasné, co bude. Přitom by stačilo ubezpečit komisaře (a zejména zmocněnce stran), že komise budou adekvátně vybaveny a že se bude myslet i na vybavení mobilních týmů ochrannými pomůckami, což je pořád nejlogičtější řešení pro ten typ volby, který nebude probíhat ve volební místnosti.

Nedávná prázdninová debata o tom, zda vůbec a jak se bude na podzim volit, má svoje důsledky vyjádřené nižším zájmem o práci ve volebních komisích. Ministerstvo sice po naléhání představilo čtyři možnosti zabezpečení voleb včetně netradiční volby přes zástupce, ale obavy z voleb evidentně nezmizely.

Přitom právě na komisaře budou ty největší nároky – budou se muset naučit zcela specifické postupy, připravit na nové situace a pokud by došlo na plošné nasazení “rouškového” módu, který byl aplikován v Teplicích, prodlouží se celá volební procedura, v některých místech se zvýší nároky na prostor pro komisi kvůli rozestupům a lze spekulovat i o tom, jak účinná bude identifikace voličů na dvoumetrovou vzdálenost.

Z hlediska termínů zákon říká, že návrh na obsazení míst komisařů předávají strany, koalice či kandidáti měsíc před volbami, jinými slovy právě teď probíhá “nábor” do komisí. Situaci nelze objektivně srovnávat s rokem 2019 (protože letos nebudou krajské volby v Praze), ani 2018 (protože letošní volby do krajů nemůžeme srovnávat s volbami do do místních zastupitelstev), ale hlavně letos kandiduje velké množství koalic, takže strany se mohou na svého zástupce v okrskové komisi “složit”. Což ve výsledku může vést k tomu, že volebních komisařů vlastně bude dostatek. Pořád ale hrozí kritický scénář: většina komisí bude doplněna starosty na minimální počty a volby proběhnou jen s malým počtem zástupců těch, kteří kandidují a mají eminentní zájem se navzájem kontrolovat. Volby u nás, díky Bohu, totiž nekontroluje žádná instituce, natož ministerstvo, ale právě tisíce komisařů na úrovni volebního okrsku. Potřebujeme je pro férové volby. Víc, než si myslíte.

Jaroslav Poláček:

Jaroslav Poláček se bezmála dvacet let věnuje volbám. Je seniorním analytikem TOPAZu a založil agenturu PRodukujeme, která se zaměřuje na předvolební kampaně a politický marketing. Vystudoval žurnalistiku a masovou komunikaci na FSV UK. Od roku 2001 pracoval pro KDU-ČSL, poté v TOP 09 jako volební manažer (do roku 2016) a zástupce generálního sekretáře TOP 09 (do roku 2018). Byl členem Rady vlády pro informační společnost. Publikoval řadu článků zejména z oblasti ICT a eGovernmentu. Je spoluautorem knihy Internet nejen pro historiky, přispěl do publikace Mezinárodní marketing a informační technologie: vybrané kapitoly a do několika ročníků sborníků: Pravicová řešení politických výzev, ceskajustice.cz

Z VYSOČINY DO ZAKARPATÍ UČEBNICE ČEŠTINY

Do partnerského regionu Zakarpatské oblasti Ukrajiny poputují nové učebnice pro výuku českého jazyka. O poskytnutí věcného daru za téměř 18 tisíc korun dnes rozhodli krajští radní a nové výukové materiály pomohou žákům Užhorodské speciální školy č. 3. „Tato škola byla vůbec první v Zakarpatí, která začala výuku češtiny jako druhého cizího jazyka nabízet. Dnes se český jazyk v rámci osnov vyučuje už na šesti základních školách v oblasti,“ přibližuje Jana Fialová, krajská radní pro oblast školství mládeže a sportu. Předání 48 kusů učebnic se uskuteční při nejbližší pracovní cestě do Zakarpatí.

Kraj Vysočina spolupracuje se Zakarpatskou oblastí Ukrajiny už třináctým rokem a díky intenzivní spolupráci obou regionů roste také zájem o studium češtiny jako druhého cizího jazyka. Ministerstvo školství a vědy Ukrajiny zařadilo výuku českého jazyka do vzdělávacích osnov a školní programy se studiem češtiny se zaměřily právě na učebnice používané studenty Užhorodské speciální školy č. 3. Nákup učebnic českého jazyka je jedním z plánovaných projektů spolupráce Kraje Vysočina se Zakarpatskou oblastí na rok 2020 a kladné stanovisko s poskytnutím věcného daru vyjádřili také členové Stálé konference. Ing. Eva Neuwirthová

PO ROCE SE OPĚT ZABLÝSKLY KULTURNÍ CENY JANTAR

Ceny Jantar pro umělce s vazbami na Moravskoslezský kraj byly v pondělí 31. srpna 2020 již potřetí uděleny v ostravské aule Gong. Za celoživotní přínos byli oceněni výtvarník Eduard Ovčáček a skladatel Milan Báchorek. Držiteli výročních cen za rok 2019 se stali například písničkář Tomáš Kočko a skladatelka Beata Hlavenková, sopranistka Kateřina Kněžíková, výtvarník Aleš Hudeček, básník Petr Hruška či skupiny Kofe-in a Mirai.

Celkem bylo rozdáno 18 skleněných sošek s prvkem jantaru, z toho dvě pro laureáty ceny za celoživotní přínos mají pozlacené dno. „Eduard Ovčáček a Milan Báchorek jsou výraznými osobnostmi, které kulturu Moravskoslezského kraje nesmírně obohacují. Jejich jména budou v nejbližších dnech zvěčněna na ocelových hvězdách, které budou umístěny na Jantarovém schodišti slávy na vítkovické Bolt Tower, kde doplní hvězdy loňských laureátů Jindřicha Štreita a Marie Rottrové,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.

Výsledky Cen Jantar za nejvýraznější umělecké počiny roku 2019 sice byly spočítány a zapečetěny již na začátku března, kvůli pandemii je ale museli pořadatelé držet půl roku pod pokličkou, než epidemiologická situace umožnila galavečer uspořádat a třetí ročník tak mohl být důstojně uzavřen.

V průběhu téměř tříhodinového programu tradičně vystoupili významní umělci spjatí s Moravskoslezským krajem. Kromě klavíristy Iva Kahánka a sopranistky Veroniky Holbové se po boku dvacetičlenného orchestru a Přípravného sboru Permoník představila Vladivojna La Chia a kapely Bratři Orffové, TTIOT a Mirai i další umělci.

„Program jsme se i letos snažili koncipovat tak, abychom ukázali, že Moravskoslezský kraj je obrovskou líhní talentů s potenciálem překračovat nejenom hranice regionu, ale i České republiky. Galavečer spojený s oceňováním laureátů je jedinou událostí v roce, kde se stírají hranice mezi různými uměleckými proudy a na jednom jevišti se potkají umělci z širokého spektra žánrů z oblastí divadla, všech žánrů hudby, výtvarného umění i literatury,“ řekl autor projektu Aleš Honus.Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí